další silniční projekt, finanční situace státu, okrajově dálnice
Ve výstavbě je nová silnice, která zajistí zrychlení cestování mezi ex hlavním městem Cetinje a městem Nikšić.
Fáze Cetinje - Čevo obnáší výstavbu 23 km silnice v nákladech více než 40 mil. €. Dnes tato trasa měří 30 km, jízda po ní 1 hodinu.

- ct-cevo-nk-870x489.jpg (166.48 KiB) Zobrazeno 10620 x

- aa.JPG (170.3 KiB) Zobrazeno 10620 x

- bb.JPG (107.25 KiB) Zobrazeno 10620 x
Více i zde:
https://www.mip.co.me/katunska-magistar ... inje-cevo/
https://www.mip.co.me/temeljac-za-katunsku-magistralu/
Je to "jen" silnice, ale je to "jen" Černá Hora a je to další docela velký silniční projekt. Jsou státy, které nestaví žádný větší silniční projekt a jsou populačně silnější. A tady je těch projektů více než dost. A rozhodně ne jen jeden kus dálnice.
K samotné dálnici. Prozatím platí termín zprovoznění k 30.11.2021. Ovšem jestli vůbec část nebo ne se uvidí. Vláda má zájem o kvalitu a ne o samotný termín, ačkoliv tempo posledních týdnů je enormní. Vláda si stejně tak dá záležet na přebírání celého veledíla. Z účetních dokumentů vyplývá, že místní společnost Bemax se na realizaci podílela ve výši 1/3 ve vztahu k čínské CRBC. Proinvestována je skoro celá původní (s dodatkem) dojednaná částka.
Vláda v 1. pololetí snížila dluh i číselně ze 4,33 na 4,08 mld. € aneb v 06/2021 činila jeho výše 88% HDP.
EK ve 2.Q 2021 poskytla na spolufinancování prioritních dálničních úseků Smokovac - Mateševo úvěr ve výši 15,23 mil. €. Tímto způsobem se zajistila kontinuita procesu dostavby vzhledem k celkové finanční situaci země. Nutno říct, že jde o 30 mil. € úvěr, který se nepoužil jen na dálniční projekt. Dalších 10 mil. € šlo na ostatní silniční práce a na energetické projekty.
Státní dluh tak klesl 1. v historii země od získání nezávislosti v roce 2006. Již koncem 08/2021 byla jeho hodnota 4,05 mld. € aneb 87,4% HDP. Dluh klesá nejen v základu, ale v poměru k HDP i pro letošní silný růst HDP.
Jen zopakuji, že dluh státu byl koncem ex roku v úrovni 4,4 mld. € aneb 105% HDP.
Nová vláda se snaží realizovat reformy ve veřejném prostoru.
Ovšem, mezinárodní finanční instituce a poradci třeba i z UK, se kterou Černá Hora podepsala hospodářský program ke spolupráci varují, že letošní výsledky jsou dosažené díky jak novému konsolidačnímu úvěru, který se použil na refinancování nevýhodných půjček tak díky nalití extra porci peněz do části státních firem, což zabránilo jejich úpadku. Pokud se opravdu nezesilní reální ekonomika, tak stát bude potřebovat další úvěry na vykrytí běžné spotřeby, sociální výdaje nevyjímaje.
Program rozvoje silničního segmentu se musí i nadále plnit. Stát musí investovat i nadále peníze do páteřních investic, které zajistí zrychlení cestování mezi regionama a hlavním městem. Investoři do odlehlejších severních regionů se tam budou moct dostat rychleji díky nové dálnici, cestovní ruch má taky co nabídnout a stát by se měl zaměřit i do upgradu přístavních prostorů. Je nevyhnutní se více spolehnout na nadnárodní rozvojové instituce a koncipovat výstavbu úseků tak, aby se materiál získaný při výstavbě mohl dál využívat na úseky, kde se žádá více náspů a stabilizace svahů jejich rozšířením, což sníží náklady na zemní práce a odtěžený materiál bude možno využívat plynule dál. I proto se apeluje na větší silniční tahy s postupnou úsekovitou realizací zaměřenou na delší úseky, které navážou na sebe dopravu a umožní zesílit regionální rozvoj.
UK varuje před nestabilitou soukromého sektoru v zemi. S problémama se potýká 20 tis. podnikatelů a živnostníků a vážou na sebe asi 1/5 dluhu. Právě na ně se bude muset vláda lépe zaměřit.
Sektorově již začátkem dekády MMF požadovalo využívat potenciálu hydroenergie, zemědělství a dosavadního průmyslu. Ani v jedné sféře tehdejší vláda nepokročila. S čím pokročila, tak to jsou investice, na které si musela půjčovat: telekomunikační infrastruktura, slunečné elektrárny, příliš velká silniční výstavba. Tyto investice až tak negenerují samé o sobě nové příjmy a stát bude závislý na nových půjčkách až do té doby, než nedojde k zvětšení samotné ekonomiky.
V roce 2022 musí vláda splatit z dluhu asi 283 mil. €, z toho až 243 mil. € směruje na externí dluhy.
Pro srovnání v letošním roce vláda musí splatit 479 mil. € státního dluhu, z čeho 400 mil. € je istina a 79 mil. jsou úroky.
Na domluvě s čínskou EX-IM díky o něco výše uvedené informaci vláda ušetřila asi 8 mil. €;
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 44#p239144 .
Vláda se nyní snaží za pomoci mezinárodní finanční pomoci a poradenství jednat s dalšími věřiteli na refinancování nevýhodných úvěrů s cílem snížit výdaje na obsluhu dluhu a získat tak další prostor pro lepší investice.