Stavební materiály, Evropa - situace pro RU-UA konflikt a narušené dodavatelské řetězce pro pandemii COVID-19, dovolím si po nějaké době analýzu souvisejících vztahů a pár zkušeností resp. i zavedení do některých zemí ... stavební inflace o 100% předběhla ostatní inflaci
Situace je velice špatná. Meziroční zdražení materiálů je proti roku 2021 již více než 20% a i to je jen průměrné číslo. Jsou materiály, které rostou o stovky % nebo o desítky % a tím se nemyslí 2-desítky.
Velký producent cihel a křytin Wienerberger vyrábí. Ale jeho menší konkurenti již ne nebo opakovaně přerušují produkci z důvodu extrémních cen. Wienerberger nestačí dodávat produkty na trh. Tento segment se prohloubil v čekací listině na 30 a více týdnů. To jsme zpátky, kde na jaro 2021. ... v UK je to 36+ týdnů. Rakouský Wienerberger se všemi jeho závody si zajistil 90% plynu na rok 2022 v předstihu, proto může vyrábět za původní ceny. Konkurence ve Španělsku, Itálii a Polsku ale ne. Již se cihly vozí z Indie, Turecka.
Keramické produkty jsou hned za tím. Doléhají na ně závazky EU snížit emise o 55% do 2030. Dekarbonizace pecí se nemůže financovat, protože všechny zdroje spolykají vysoké ceny plynu a uhlí. Pokud se situace nebude řešit na centrální úrovni, pak v Evropě dojde k sérii bankrotů. Ani tady nejsou přitom dodávky již stabilní a musí se řešit dovozem. Což ale není znovu levné, pro ceny kontejnerů a plné přístavy.
Španělská Grespania, která dělá ve velkém obkladačky reálně snížila produkci od podzimu 2021 do jara 2022 o 15%. Společnost nemá rezervy pro vysoké energetické účty a nestačí promítat ceny produktů do praxe. Její 3 továrny a skoro 50 roční historie mají co dělat se zladěním reality a posledního roku.
Těch faktorů, proč stoupají ceny surovin, proč jsou výkyvy na trhu je ale mnoho. Já si dovolím vypsat hlavní důvody ve vztahu k Evropě, protože nás předse jen americké a jiné trhy nezajímají. To si pak může každý z vás dál vyskládat k těm oblastem, které ho zajímají ...
*vysoké ceny energií, to je hlavní faktor, proč stavební producenti vypínají produkci materiálů, to prohlubuje nedostatek plynoucí z roku 2021
*ve Francii je nařízení, že do veřejných budov se mají dodávat z 50+ % podílu jen bio materiály, tedy dřevo a pod., co ale nutí přeorientovat výrobu; až 35% stavebních firem a producentů mělo v lednu odstávky nebo zásadní snížení produkce
*v Německu je nedostatek materiálů u 30% firem
*již spomínaná inflace, která překonala 20% v průměru tlačí na konečné nabídky ve výstavbě budov
*na výstavbu budov tlačí zvyšující se úroky
*u firem začíná být akutní nedostatek zaměstnanců - odchody pro nečinnost a slabé % náhrad mzdy
*tento nedostatek zaměstnanců, materiálů a celková vysoká inflace staví celý stavební průmysl před velké výzvy
*navzdory temu byl v únoru zaznamenán u 2/3 firem optimismus, že krize pomine, že se zlepšují dodavatelské řetězce
*tento vývoj byl ale narušen rostoucími případy COVID-19 v Číně a tamnímu omezení života v přístavních a průmyslných městech, protože je snaha dosahovat politiky "covid nula", což ale znovu narušilo export surovin a produkci
*v lednu 36% stavebních firem a producentů stavebních materiálů zásadně zvedlo marže, je to nejvíce firem za 20 let, polovina pak extra v Německu, Nizozemsku a Rakousku
*v celé Evropě jsou ve velkých městech akutní problémy s bydlením, vydává se proti r. 2019 velmi málo SP, což tlačí ceny bydlení ještě výš
*povolenky na nové domy klesají pod 100% proti 2021 skoro všude, drastický propad je v Turecku, Nizozemsku a Rakousku
*sektor infrastruktury navzdory velkým plánům vykázal za rok 2021 po oživení z pandemie po mnoha velkých injekcích jen 1,5% růst proti 2020
, nyní proti roku 2021 jen +0,2%
*ve skutečnosti španělský infrastrukturní trh prudce klesl pro uzávěry plynoucí z pandemie, i když velké španělské skupiny jsou optimistické ve svých výhledech (Španělsko je velkým příjemcem Fondu obnovy)
*v širším srovnání 2011 - 2021 vzrostl infrastrukturní v Německu a Rakousku o 30%, tedy 3% průměrně, Turecko 60%, ale Belgie a Francie zažívají úpadek, Nizozemsko stagnuje, východní část Evropy je s nestabilním vývojem, který jen mírně vzrostl
*stavební produkce v Evropě měla predikci v lednu na letošní růst 2,5%, ale stávající konflikt RU-UA a inflace nad 20% vytváří nový obraz: stoupá počet bankrotů a vládní výdaje pro dopravu nestačí pokrývat nové výzvy, situace v bydlení se nemůže zásadně zlepšit pro finanční obtíže obyvatelstva a firmy šetří na stavbách již nyní
Francouzská firma Saint-Gobain, což je gigant v produkci materiálů se skoro 200 tis. zaměstnanci již zvedl odhad na náklady o 1,5 mld. €. Namísto o 0,4 mld. € ve srovnání s rokem 2020. V jeho portfoliu hraje plyn 15-30% nákladovost. Většinu produktů ihned promítá do výsledních cen. Tovar tak zažívá cenové šoky. Zboží i slevňuje, ale hlavně ho není dost. Závody raději optimalizují skutečnou produkci. 350+ roční firma konstatuje, že od 2021 se soustavně prohlubuje krize.
k 2022
*metalurgie vzrostla o 160%
*plasty o 120%
*dřevo o 170%
*beton, cement, cihly, asfalt rostou o 170%
*ziskové marže dodavatelů se o 2% snižují a dostávají na hranici přežití
Reální vstupní náklady na postavení obytné budovy se ke konci 2021 proti roku 2019 v Evropě zvedli o 18%. Letošním rokem za 1.Q to je proti roku 2019 o 21% a k tomu se musí pro zájemce započítat stoupající úroková sazba a zhoršující se další parametry pro získání úvěru.
*stavební firmy se pro všechny tyto aspekty musí této situaci přizpůsobit již jináč, u kombinace rizik plynoucích z obstarávací ceny, kdy jsou ziskové marže nízké a dodací lhůty stavebních prpjektů jsou delší, než před touto krizí, tak se již musí uplatnit tzv. hedgingová politika pro minimalizaci ztrát (ostatně pokud zkrachuje moc firem, pak to cenu výstavby nemůže snížit a je to proti zájmům všech)
- dodatek o eskalaci cen - na zákazníka se přenese zvednutí obstarávací ceny; aplikace: větší infra- projekty a nebytové prostory (samospráva, firmy) - pro soukromou osobu je takový dodatek nemyslitelný (neufinancoval by to, projekt by padl jako celek)
- přímé obstarávání stavebních materiálů - tento nástroj má také jedno proti a sice, lze si zakontrahovat materiály za stávající ceny - ale ty mohou klesnout a navíc ne každý dodavatel je tomuto scénáři nakloněný, protože z dlouhodobého hlediska pokud se ještě jen zakopne do země a smluvně se řeší co bude za 10 měsíců, pak cena může být i větší (ale pro dodavatele je to zajištění si části práce, ale nesou cenové riziko) - další možnost pak je ihned odebrat materiál a uskladnit jej dokud nebude k využití, to ale zase zvedá náklady na skladování a ne každá firma si to může dovolit a pak to musí promítnout do výsledné ceny, ale projekt bude včas dokončen, protože bude jedno v jakém stavu budou dodavatelské řetězce a vývoj na trhu s energiemi atd.
/pokud nelze uplatnit výše 2 uvedené možnosti, další možností je zajištění nákladovým komoditním dodatkem o budoucnosti - týká se vymezených surovin (ne polotovarů), kde se závazek bude řešit jako "jádro hodnoty", ale to si žádá neustálé sledování cen na trhu a vedlejších finančních vlivů, je to složitý nástroj na zvládnutí rizika souvisejícího s obstarávací cenou, ale velice účinné řešení, které si ale mohou dovolit jen velké společnosti
*a tak jak vždy, lze nedělat u části % byznysu i nic: v tom je výhoda, že netřeba nic extra sledovat a domlouvat, bere se co je na trhu, ovšem je to přebrání rizika ceny za klienta a to způsobuje nestálost zisku, pokles marží až do ztrát ...
Pro letošní rok se očekává růst komodit a stavebních materiálů a výrobků proti současným cenám o další 1/5. 
(střední odhad situace)
*je to dáno dosavadním růstem komodit a produktů
*vysoké náklady na energie a naftu, což prodražuje i pozemní dopravu
*vysoká inflace, tlak na růst mezd, zvedající se ceny pronájmů všeho ...
*pro konflikt RU-UA se pak prohlubuje nestabilita v dodavatelských řetězcech a tyto jsou navíc geograficky omezené a musí se obcházet velké území
*nezlepšující se situace v námořní dopravě
Rok 2022 bude charakterizován i novým pojmy a sice NESTABILITA cen a OTÁZNÍ DOSTUPNOST kritických komodit. Na cenu ocele již působí dominový efekt ...
Britská cihelna Forterra zvedla k 1.1. ceny o 10%, od 1.4. půjdou o dalších 10%. Společnost by se jináč dostala do ztráty. V té byla i v roce 2020 ... objednávek na cihel je hodně. Zákazník si tedy bude muset připlatit.
*segment asfaltů se možná dostane pod takový tlak, že obalovny sníží činnost a zahájí se recyklace na místě, jen nová výstavba by dostala nový asfalt ... opět ale bude tlak na technologie, které nejsou ... chybí celé série součástek, vybavení, dílů, čipy, ...
*v problémech je elektroinstalační materiál ...
_____________________________________
Základní cíl se nezměnil. I nadále je cíl snížit emise uhlíku do 2030 o stanovená %.
V takovém případě bylo ale doporučeno, aby se udržela dosavadní skladba produkce energií.
Obzvláště, když se má změnit dovoz z Ruska.
Extra zásahy do stavebnictví - se očekávají. V rámci sociálních programů se bude muset zvednout rekvalifikace a zvednout robotizace v závodech na produkci materiálů.
Nedá se prozatím očekávat jednotná řešení v jiných finančních nástrojech.
Spíš se bude uplatňovat společná dotační politika a dle národních politik tvořit programy, protože mezistátní rozdíly jsou enormní.
Trhy se mají vypořádat ... značí, že pokud se nezlepší geopolitická situace, nedostane pod kontrolu politika s covidem, tak se nemůže zlepšit doprava ani pozemní ani námořní a i nadále budou výpadky v produkci materiálů. Inflační tlaky pak vplývají na stavebnictví nejvíce ze všech ... Dle pesimistického výhledu, pokud se situace nezlepší do konce jara, pak v tomto roce dosáhne inflace ve stavebnictví 30 až 55%. Nejnižší dopad bude na budovy, nejvyšší na silnice a železnice. Liniové stavby vůbec zaznamenávají nejvyšší růst.
- podíl zemních prací je průměrně 25%; zde hraje hlavní roli nafta, která se již začne promítat do cen, protože kontrahace za nižší ceny již uplynula u většiny firem ... dále stoupá tlak na producenty s naplněním zásobníků, takže se sníží mantinely na delší kontrahační dobu
- podíl návozu štěrku, betonu, cementu, asfaltu je zase o naftě ... a cement s asfaltem jsou o 1/2 nákladech na energie, které pokud budou 2x větší, pak ve výsledku bude zdražení o 100%
- koleje nebo svodidla, oplocení atd. ... technologie, kabely, to vše zdražuje o 30-40%, kabely jsou v plastech a ty ceny všeho stoupají docela prudce
- ještě i barvy a značení zdražují nad normální dosavadní rámec, ačkoliv se to teprva promítne, tak je to dalších asi 12%
- musí se zvednout cena práce a reálně se u firem zvedla o min. 5%
Cena nestoupne dramaticky pouze u firem, které ovládají část energetického byznysu, část kameniva s asfaltem, které vlastní svoje stroje, které mají stabilní zaměstnanost, vlastní partnery s bydlením atd., tedy které mají vybudované vztahy a tyto společnosti budou zvládat i tendry a preferovat "práci" před "vyčkáváním v nejistotě", protože nemusí vnímat nejistotu a bude jen na nich, že pro "svoje" stavby půjdou i pod aktuální tržní ceny, ale zvládnou náklady, ale pro kohokoliv jiného klidně zvednou ceny o 4x. Protože je zájmem velkých firem a velkých dodavatelů o oživení národních trhů, o čerpání peněz, o vykazánou činnost, než přešlapování na místě. Tyto firmy ale mohou tak nanejvýš vykrývat asi 29% infrastrukturních tendrů. Ne víc vzhledem k tomu, že jsou velké balíky na začátku ... I proto se do Evropy přesouvá část asijských firem, stejně velkých dle tohoto popisu. Protože Evropa platí a tendruje. Hromada států šetří ... Ale nedá se odhadovat dneska nic a to ani v dalších segmentech.
Jak se ukáže návratnost mega projektu, kterým je několik VRT ve Francii nebo Dánsko - Německo atd. se taky nedá odhadovat.
V roce 2021 se psalo, že to bude rok extrémů - extrémní dodavatelské doby a extrémní ceny. Že se to do nejpozději léta 2022 uklidní.

Mezičasem je jaro 2022 a situace je 1,5x všeobecně horší než v roce 2021. A tím, že evropské závody vypínají produkci kvůli cenám energií - se situace s materiálama nemůže v evropském prostoru vylepšit. Dopravní tok je stejně špatný ...
Mě se několik nazveme to rod. přátel ptalo vloni jestli začít stavět RD. Dával jsem radu ve smyslu, pokud máš peníze pak ano, ale neprotahuj pak výstavbu. A čekej, že sehnat interiérové vybavení zabere možná rok navíc. Každý se mě ptal proč si myslím, že se nemá počkat - tehdy jsem o válce netušil. Pouze jsem každýmu řekl, klidně vyčkejte, ale situace nebude lepší než na podzim a to se zas nepostaví nic. A jestli chcete někdy bydlet, nečekal bych. Všichni dnes mají hrubou stavbu hotovou a všichni čekají na všechno - zrovna i ty obkladačky. A vůbec to není tak, že by se čekalo na příznivější cenu - hlavně ať jsou. Vybrat z katalogu ano, ale dovoz doopravdy trvá měsíce. Nyní ale dávám jiné rady co se realizace bydlení týče. Nyní je lepší koupit hotové a to případně později prodat a stavět nanovo pokud kdo chce. Ale jsou to rady bez záruk.Dnes je to svým způsobem ochrana před inflací a vyřešení bydlení najednou.
_____________________________
Severní Amerika, inflace 01/2021 - 01/2022 - stavebnictví 21,5% (více než 2x růst nad růstem inflace)
- Mexiko, stejné období - 17%
Japonsko, období 2020 - 2022 - stavební inflace 20%
Jižní Korea, 2021 - 2022 - asi 7%
Austrálie 2021 - 2022 - asi 5% (stavební produkce bydlení vzrostla v ´21 o 33% - a to nyní působí na 60% firemní ztráty, sektor je ve vážných potížích, vstupuje do toho vícero států, proto je inflace ve stavebnictví "krocená")
Čína takové údaje zcela neposkytuje, ale vyrobí se méně surovin a produktů ... proto se mj. sníží růst HDP
Hong Kong - tamní vláda dává 1 mld. USD dotaci na udržení výstavby bydlení a infrastruktury "v původních cenách", tady se staví za asi největší peníze na světě na 1m2
Rozhodně se nestane scénář hyperinflace. Ale pro méně zdatné, jsme ve stavebních materiálech již v tzv. "pádívé" inflaci. Ještě stále se lepší scénáře počítají s celoroční inflací stavebních materiálů ve výši kolem 8-9%, v nejlepším případě 6% v prosinci proti prosinci 2021.
Proč je na tom UK hůře? Pro všechno uvedené +BREXIT.
Pro stejné důvody ale trpí taky Irsko. Jako samostatně stojící ekonomika:
*ocel, 02/2022 - 02/2021 - je navýšení ceny o 30%
*cement, +11%
*dřevo, +64%
*sádra, +30%
*sklo, +11%
*elektrické topení, +19%
Konkrétně Irsku bylo doporučeno, týmem ode mě, všeobecně se musí přijmout opatření, která vyváží míru rizik spjatých s inflací, rozhodně to nevyřeší situaci jako takovou, ale udrží ještě funkční stavební trh
*tendrovací agentury musí přijmout výjimečný mechanismus na řešení období mezi předložením nabídky a zadáním zakázky prostřednictvím uplatnění indexace cen v tomto období - Irsko akceptovalo
*snížení fixní ceny z 30 na 24 měsíců - akceptováno
*snížení prahu výjimečného zvednutí ceny - aby se umožnila návratnost nákladů na projekt v rámci období určení pevné ceny o více než 15% (doposud 50%) dle ceny v den zadání zakázky - akceptováno
(v opačném případě zvyšování cen pro všechny faktory, které Irsko ovlivňují nad "normu" ... způsobí jednak soutěž o materiály a jednak se velké % velkých projektů zdrží, resp. dodavatelé nemohou pak pokračovat v pracích)
Konkrétní kroky, aby se udrželo tendrování projektů, aby stavební firmy do tendrů šli a aby nevznikla ztráta na realizovaných projektech. Ve vztahu k tomu, kam se dostávají ceny v Irsku ... jsou vysoce nad průměrem v Evropě a to obzvláště u meziměsíčních růstů, na co má dopad i UK a její Brexit, ještě tohle o další procenta působí na Irsko.
Navíc mezi UK a Evropou došlo k dočasným výpadkům trajektových a nákladních lodí. Pro růst cen nafty se nedalo udržet tento byznys v chodu ... bohužel.
Irsko výše uvedené protavilo do praxe pro nové tendry. Dosavadní se musejí poprat se vším. Bylo by nefér zasahovat do pravidel již vysoutěžených zakázek. S takovým výkyvem si musí trh poradit ...
Situace je nyní velmi nepříznivá do dalších odhadů. Dnes se spíš konzultují postupy jak ustát problémy a co je všechno způsobuje.

Protože málokdo zná národní změny viz Francie, nadnárodní jako EU, Čína a do toho vstupující problémy s produkcí materiálů v asi 200+ firmách dle cen energií.