České dálnice > Diskusní fórum

V roce 2018 bylo na Ukrajině opraveno téměř 4 tisíce kilometrů silnic

31. 7. 2019 | Zdroj: CzechTrade

K podobným opravám v historii země docházelo dříve pouze jednou v rámci přípravy k fotbalovému mistrovství Evropy - 2012, kdy se na Ukrajině v letech 2011–2012 opravovalo 1,6–2 tisíc kilometrů silnic ročně. Ve všech ostatních letech se toto číslo pohybovalo od 100 do 700 km za rok.

Podle současného předsedy ukrajinské vlády Volodymyra Hroismana vyžaduje 95 % domácích silnic buď opravu nebo rekonstrukci. Dle odhadů odborníků může spolknout obnovení celého systému silniční infrastruktury 77 miliard dolarů, přičemž by se v průběhu dalších pěti let mělo ročně opravovat 4 až 4,5 tisíc kilometrů.

Za poslední dva roky bylo směřováno na opravu a údržbu 46,6 tis. km silnic, které se nachází na bilanci státu, 1,7 miliardy dolarů, což je na celostátní úrovni nedostatečná částka.
Přičemž dalších 123 tis. km silnic se nacházejí na bilanci krajů a obcí.

Zdroj: http://www.nv.ua
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě.

Zdroj: https://www.businessinfo.cz

Díky novému systému financování skrze silniční fond, do kterého jdou mj. všechny vybrané peníze ze spotřební daně na pohonné hmoty se na Ukrajině i nadále zvyšuje množství prostředků, které jdou na infrastrukturu. Podle projektu rozpočtu na rok 2020 by se za silnice mělo utratit rekordních 74,4 miliard hřiven (v letošním roce bylo na silnice vyhrazeno 56 miliard). Z této částky bude 38 miliard vyhrazeno na státní silnice a 22,2 miliardy dostanou místní samosprávy. Další 3,2 miliardy pak půjdou na programy související se zajištěním bezpečnosti silničního provozu. Podle nového premiéra Oleksije Hončaruka je letošní prioritou číslo jedna stavba nové silnice do přístavního města Mariupol, která bude míjet okupovaná území Donbasu (předběžné datum otevření je stanovené na 18. října).

Samozřejmě to nejsou nijak astronomické částky (hřivna je v současnosti jen lehce slabší než koruna, ale dlouhodobě silně posiluje – zrovna dneska se objevila zpráva, že se dostala na tříletý rekord) a dlouhodobě zanedbávaná silniční síť na Ukrajině potřebuje daleko víc peněz, ale i tak je to oproti období před rokem 2014 velký systémový pokrok (osobně bych řekl, že zrovna tohle je jedna z nejpovedenějších reforem, které se po roce 2014 podařilo prosadit).

https://www.epravda.com.ua/news/2019/09 ... imzdX8-ams

Není to sice dostatečná částka, ale je několik let po sobě a stoupá. Společně s tím stoupají kapacity stavebních firem a pokud jim to vydrží dekádu, tak to bude již citelná kvalita a hlavně na celém území. Pak bude možno i pozvolna investovat na novou výstavbu, i když tato masivní přestavba silničních úseků hlavně na státních silnicích je téměř jako nová výstavba vzhledem k rozsahu realizovaných prací z důvodu zdevastování těchto silnic. Takže se to hezky čte a je to i vidět. Ta částka je na úrovni období, kdy vládla stará garda a slibovala masivní investice, které se pak ale nikdy jaksi nepovedlo zrealizovat. Tedy ta částka v roce 2020 a na to, že silniční fond existuje 3 roky tak je to paráda. Jen jak říkám, musí to vydržet. Ale zdá se, že to Ukrajina pochopila, že pokud chce mít dostupné regiony a kontrolu z administrativních center na ně, tak nejdříve musí vylepšit dostupnost na vlastním území vzhledem k tomu, že napojení na jiné státy je ten menší problém. V dohledné době se zcela jiště zkapacitní pár koridorů a bude to ještě lepší, na to ale opravdu musí zesilnit ekonomika.

Našel jsem informaci, že nynější ředitel Ukravtodor, Slavomir Novak uvažuje o odejití z úřadu kvůli současné politické situaci.
2 měsíce po setkání ukrajinského prezidenta Zelenského v Mykolayevksé oblasti byl zadržen úředník, který mu na společném setkání přislíbil dokončení silničních oprav v regionu. Zadržen byl detektivy NABU při úplatku. Údajně se mělo jednat o provokaci...
https://www.youtube.com/watch?v=KcPS2R7pisE
https://newsone.ua/news/economics/smeni ... ontent=rss

Ukrajina staví v Karpatech nové silnice

29.11.2019 Generální konzulát České republiky

V turisticky přitažlivém karpatském regionu na západní Ukrajině je plánována významná investice do rozvoje dopravní infrastruktury. Tři oblasti (Lvovská, Ivano-Frankivská a Zakarpatská) připravují projekt výstavby nového silničního spojení, takzvaného Malého karpatského okruhu. Silnice má částečně vést po stávajících komunikacích, částečně v nově vybudované trase.

Malý karpatský okruh bude dosahovat délky zhruba 100 kilometrů. Okruh má výrazně zkrátit cestovní dobu mezi jednotlivými horskými letovisky. Zatímco dnes trvá cesta z obce Slavske ve Lvovské oblasti do obce Pilipec v Zakarpatské oblasti okolo dvou až tří hodin, po vybudování okruhu by se doba jízdy zkrátila na 30 minut. Předpokládá se, že v budoucnu by měly být vybudovány také silnice spojující okruh s dalšími významnými městy všech tří oblastí.

Odhadované náklady na stavbu představují 1 mld. ukrajinských hřiven (cca 956 mil. Kč). Autoři návrhu předpokládají, že do poloviny roku 2020 připraví hotovou projektovou dokumentaci a následně požádají státní rozpočet o finance. Finančně podílet by se měly i místní samosprávy a soukromí investoři. Jedna z větších ukrajinských společnosti připravuje projekt vybudování lyžařského střediska v obci Slavske. Podle optimistických odhadů by mohla být okružní silnice postavena do roku 2023.

Malý karpatský okruh však není jediným, který se bude na západní Ukrajině stavět. V současné době probíhá například rekonstrukce důležité silnice N09 spojující Mukačevo a Rachiv v Zakarpatské oblasti. Tato silnice je rekonstruována poprvé po několika desetiletích.

Rozvoj ukrajinských Karpat představuje jednu z priorit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i vlády Oleksije Hončaruka. Letos v říjnu schválila vláda vytvoření „Státního programu rozvoje regionu ukrajinských Karpat na roky 2020–2022“, který předpokládá investice do dopravní infrastruktury, vytváření nových pracovních míst či rozvoje cestovního ruchu. Program se má týkat především horských regionů Lvovské, Zakarpatské, Ivano-Frankivské a Černivecké oblasti.

Program navazuje na „Koncepci rozvoje horských území ukrajinských Karpat v letech 2019–2027“, která se týká podpory konkurenčního ekonomického prostředí, budování dopravní, výrobní a sociální infrastruktury, rozvoj cestovního ruchu a zajištění ekologické bezpečnosti v nejvyšších ukrajinských horách. Karpatskému regionu byla určen také příkaz prezidenta Ukrajiny „O rozvoji regionu ukrajinských Karpat“ z července 2019.

Zároveň koncem letošního října Ukrajina a Evropská banka pro obnovu a rozvoj podepsaly memorandum o financování oprav regionálních silnic na Ukrajině. První tranše by měla činit 300 mil. euro.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky ve Lvově (Ukrajina). Autor: Vladimír Kadlec,

Zdroj: businessinfo.cz

K výše uvedenému jenom dodám, že městečko Slavske je velký "success story" decentralizační reformy, která je postupně zaváděna od roku 2014. V jejím rámci byla vytvořena nová administrativní jednotka, která by se dala do češtiny přeložit asi jako sjednocená teritoriální obec. Je to inspirované Polskem a tamním systémem gmin, které jsou větší než české (a slovenské) obce a obvykle sdružují více sídel. Tyto nové obce dostávají větší pravomoci a hlavně vlastní finanční prostředky pro rozvoj. Problémem ale je, že zatím tyto obce vznikají pouze na dobrovolné bázi a zdaleka ne celá Ukrajina jimi ještě není pokrytá (v zásadě se počítá s tím, že se to bude muset výhledově rozseknout zezhora, ale zatím k tomu není politická vůle). V tomto konkrétním případě městečka Slavske došlo k sjednocení centra a dalších 7 vesnic v říjnu 2017, přičemž obec měla ještě štěstí v tom, že se na jejím území zaregistrovala firma OKKO, která provozuje jeden z největších řetězců čerpacích stanic na Ukrajině (právě ta chce investovat do zmiňovaného lyžařského střediska). Díky tomu má Slavske po letech úpadku obrovské příjmy do obecního rozpočtu, takže si může dovolit do nedávna naprosto nevídané investice, které se týkají i místní silniční infrastruktury (např. jen v minulém a letošním roce dala obec 8 milionů hřiven z vlastního rozpočtu na stavbu úplně nové školy v jedné z vesnic). Pokud by náhodou někdo zdejší zvládl ukrajinštinu, tak pro zajímavost přikládám článek, ve kterém je to podrobněji i s pár fotografiemi z místa: https://zaxid.net/detsentralizatsiya_v_ ... g_n1495323

To ale není důvod, proč přidávám příspěvek, jenom mě to napadlo po předchozím komentáři Tím je fakt, že by Ukravtodor měl na příští rok získat výrazně vyšší částku na investice do celostátní silniční infrastruktury. Původně plánovaný rozpočet 31,5 mld. hřiven má být navýšen o dalších 20 mld., díky čemuž by mělo být v příštím roce opraveno dalších 4000 km ukrajinských silnic.

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/u_ ... losia.html

Plnohodnotné dálnice se na Ukrajině sice ještě nestaví, ale to neznamená, že mimo masivních oprav stávajících silnic nic nového nevzniká. V letošním roce by tak měly pokračovat stavební práce na již rozestavěných obchvatech měst Žytomyr, Rivne, Poltava, Dnipro a Dunajivci (Chmelnycká oblast). Zahájit by se měla stavba na obchvatech měst Lvov, Ternopil (obojí severní obchvat), Kobeljaka (Poltavská oblast) a Berehove (Zakarpatská oblast). Dalších 9 obchvatů je momentálně v přípravě viz mapa v článku (připravované jsou ty modré).

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/uk ... dorih.html

Zároveň se Ukravtodor chce zaměřit na rozvoj sítě rychlostních silnic, na kterých bude maximální povolená rychlost v rozmezí 110–130 km/h. Zatím takové silnice existují na 4 trasách: Černihiv-Kyjev-Oděsa, Rivne-Žytomyr-Kyjev-Lubny (směr Poltava a Charkov), Charkov-Dnipro-Záporoží a Slovjansku-Mariupol (Doněcká oblast). Momentálně probíhají práce na silnicích od polské hranice do města Kovel na Volyni, z Lubnů přes Poltavu do Charkova a z Poltavy do Dnipra. Řada dalších silnic je v plánech viz mapa v článku (světle modré se projektují a žluté jsou v plánech)

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/v_ ... dorih.html

Ještě jedna zajímavost z Ukrajiny, která se tedy sice netýká silnic, ale železnice, nicméně pro nás to může být docela zajímavý projekt (vzhledem k mým častým cestám minimálně pro mě určitě ). Během letošního roku by měla bý postavena kolej s evropským rozchodem od polské hranice do Lvova. Aby nedošlo k zahlcení lvovského železničního nádraží, tak se počítá s rozšířením stanice Sknyliv, která leží poblíž lvovského letiště. Celý projekt měl stát 20,8 milionů dolarů a Ukrajinci by ho chtěli mít hotový už příští rok. Pro nás je to zajímavé, protože se spuštěním vlaků z Prahy na Ukrajinu právě tímhle směrem počítá jak RegioJet, tak Leo Express. Zatím by měli jezdit do stanice Mostyska 2, kam je od hranice dotažená evropská kolej, ale s tímhle výhledem by mohli jezdit až do Lvova.

https://zaxid.net/u_kabmini_povidomili_ ... u_n1496984

ML90 píše:Původně plánovaný rozpočet 31,5 mld. hřiven má být navýšen o dalších 20 mld., díky čemuž by mělo být v příštím roce opraveno dalších 4000 km ukrajinských silnic.

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/u_ ... losia.html

Nakonec chce Ukrajina letos opravit nebo postavit až 6664 km silnic. Vůbec nejvíc v historii. Bude to stát až 113 mld. hřiven. Zda se to opravdu povede proinvestovat se uvidí.

https://biz.liga.net/amp/all/transport/ ... eto-realno

červená - štátní rozpočet
modrá - zahraniční finanční instituce
fialová - speciální fond pro region Donetsk
zelená - půjčka z Polska

Pro centrální vládu jsou silnice prioritou číslo 1 a pro tento rok k tomu vyzvala všechny další v hierarchii státu. Nemají se bát vynaložit peníze do silniční infrastruktury. Jen doplním ještě, že i v posledních letech Ukrajina dokázala opravit tisíce km silnice ročně. Kdysi se běžně opravovalo do 1000 km v řádu stovek km.

Trochu obecnější, ale pro přehled zajímavý článek o silniční infrastruktuře na Ukrajině v angličtině. Píše se v něm mimo jiné o nehodovosti způsobené nedodržováním předpisů a špatným stavem silnic. Ukrajina má po Rusku druhou největší úmrtnost na silnicích v Evropě, ale jak v článku zároveň upozorňují, v celosvětovém měřítku zase ne až tak šíleně vysokou a za poslední roky klesla o 30 % – podle údajů z roku 2017 na ukrajinských silnicích zemřelo 14,01 osob na 100 000 obyvatel, zatímco např. v USA to bylo 12,16. Dále jsou zmiňované rozsáhlé rekonstrukce silnic, které pokračují i v letošním roce, postupně zaváděná opatření proti porušování dopravních předpisů (od 1. června letošního roku se postupně začínají osazovat kamery s měřením rychlosti s tím, že do konce roku by jich mělo být na ukrajinských silnicích 683) a plány na výstavbu plnohodnotných dálnic a rychlostních silnic.

http://euromaidanpress.com/2020/06/21/t ... nes-roads/

Jinak při té příležitosti jsem si prošel poslední aktuality z webu Ukravtodoru a za zmínku stojí především tato:

29. května Ukravtodor prezentoval národní plán obnovení mostů na roky 2020–2025. Celkově je na ukrajinských silnicích 16 155 objektů, z nichž 5845 připadá na silnice státního významu a zbytek na místní silnice. Z celkového počtu mostů je zkontrolovaný stav pouze na 35 % z nich (u státních silnic je to ale 71 %). Z kontrol vyplývá, že pouhá 2 % mostů jsou v dobrém stavu, 10,6 % ve víceméně dobrém stavu, 58 % je provozuschopných, 27 % je provozuschopných s omezením a 2,7 % mostů je neprovozuschopných. Většina z těchto mostů byla postavena do 80. let minulého století a množství těch neprovozuschopných každým rokem přibývá. Součástí programu nejsou jenom rekonstrukce stávajících mostů a stavba nových, ale také pokračující kontroly jejich stavu. Rozpočet projektu na 5 let je 28,7 miliard hřiven (1 UAH=cca 90 haléřů), přičemž do rozpočtu nespadá 73 mostů, na kterých už probíhají práce. Podle ředitele Ukravtodoru Oleksandra Kurbakova by letos mělo být na státních silnicích obnoveno 100 mostů – kromě těch 73 zmiňovaných ještě 32 dalších z nového programu.

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/uk ... _2025.html

2.7.2020 byl také otevřen v obou směrech první 155km úsek (Kerč-Bělogorsk) silnice(dálnice) Tavrida na Krymu

https://www.youtube.com/watch?v=srNpaGq4LNc

[quote="Asenad"]30.6.2020 byl také otevřen v obou směrech první 155km úsek(Kerč-Bělogorsk) silnice(dálnice) Tavrida na Krymu

https://www.youtube.com/watch?v=_F8FbgAI0GM

------------------------
20.7.2020 se nám to prodloužilo až k Simferopolu. Takže máme vysokorychlostní silnice 2x2 od Kerčského mostu po Simferopol.

https://rg.ru/2020/07/20/reg-ufo/ot-ker ... olosy.html
https://mintrans.gov.ru/press-center/news/9644

https://www.youtube.com/watch?v=LetrFZZa8Q4&app=desktop

Dnes ukrajinský parlament ratifikoval dvě smlouvy, na základě kterých Ukrajina bude moci získat půjčky od Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve výši 550 milionů euro. Z těchto peněz by měly být financované mimo jiné následující projekty:

1) stavba severovýchodního obchvatu oblastního města Ternopil
2) generální oprava 350 km silnice mezi Kyjevem a Oděsou
3) stavba severního obchvatu Lvova, který spojí silnici na Kyjev s trasami ke 3 hraničním přechodům s Polskem (Rava-Ruska/Hrebenne, Krakivec/Korczowa a Šehyni/Medyka). Obchvat by měl být dlouhý 23 km a bude postaven v parametrech dálnice.

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/ve ... rainy.html

Jinak důležitá zpráva z poslední doby je, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel s iniciativou "Velyke budivnyctvo" čili v překladu něco jako Velká výstavba. V praxi jde o spojení již zmiňované výstavby a rekonstrukce 6500 km silnic s výstavbou další infrastruktury - zdravotnických zařízení, škol a sportovních areálů. Z hlediska silnic tedy žádná změna, ale mají k tomu hezký web https://bigbud.kmu.gov.ua/ Program by se neměl omezit jen na letošní rok, ale měl by pokračovat i do budoucna.

Z konkrétních infrastrukturních projektů je takovou vlajkovou lodí stavba nového mostu (respektive 2 mostů) přes řeku Dněpr ve městě Záporoží a 9 km dlouhé čtyřproudé silnice, která se táhne ještě z roku 2004, ale kvůli nedostatku financí byla tehdy zastavena. Na začátku letošního roku byla podepsána nová smlouva, takže to vypadá, že most už skutečně vznikne (pokud nebudou problémy s financováním, tak by mělo být vše hotové v roce 2022). Jak stavba vypadá je vidět na tomto videu:

Tavrida v provozu od Kerče po Sevastopol

https://rosavtodor.gov.ru/press-center/news/361631
https://www.youtube.com/watch?v=zXSjgHTn45k
https://www.youtube.com/watch?v=7h6BHh8s1ZI


Trať Tavrida odpovídá technické kategorii 1B, rychlost je 90 km / h. Kapacita silnice je 40 tisíc vozidel denně. Nyní bude doba cesty z Kerče do Sevastopolu trvat méně než tři hodiny

Jeden z mnoha projektů, které se nyní na Ukrajině v rámci níže zmíněného prezidentského programu "Velyke budivnyctvo" připravují, je i výstavba obchvatu hlavního města Kyjeva. 12. srpna projekt prezentoval zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko a šéf Ukravtodoru Oleksandr Kurbakov. Podle plánů by měl obchvat vzniknout do roku 2025 (nakolik je to reálné je samozřejmě otázka) a měl by spojovat všechny hlavní silnice vedoucí z Kyjeva (M07 Kyjev-Kovel-Polsko, M06 Kyjev-Žytomyr-Rivne-Lvov-Mukačevo-Čop, M05 Kyjev-Oděsa, M03 Kyjev-Poltava-Charkov-Slovjansk-Rusko a M01 Kyjev-Černihiv-Bělorusko). Zároveň silnice spojí velká města Kyjevské oblasti, která se nachází za hranicemi Kyjeva (mj. Irpiň, Vasylkiv, Obuchiv, Boryspil a Brovary). Celá silnice bude mít okolo 150 km a její součástí bude i nový most přes řeku Dněpr o délce 5,9 km. Celkem se počítá s investicí za 85 miliard hřiven (hřivna je v současnosti cca 80 haléřů). Nepíše se ale jaké parametry bude nová silnice mít. Jinak silnice nahradí starý "obchvat" z roku 1977, který ale dnes vede přes město a je postaven jen na pravém břehu Dněpru, takže pro překročení řeky je potřeba zajet hlouběji do města.

https://hromadske.ua/posts/velike-budiv ... -za-skilki

9. září už se objevila informace na webu Ukravtodoru, že do tendru na projektování silnice se přihlásilo 6 firem. Podle této zprávy se počítá s tím, že první úsek by se měl začít stavět už příští rok (stavebních úseků bude celkem 5).

https://ukravtodor.gov.ua/press/news/6_ ... a_kod.html

Díky ML90 za informace!

Co se týče dvojmostí přes Dněpr ve městě Záporoží, v I. etapě bude vybudována jedna polovina mostu přes starý Dněpr. Druhá polovina se dokončí v následujícím roce. Projekt je to hlavně velmi problematický, začalo se stavět v době konjuktury a různé skupiny oligarchů a zlodějíčků si na tom chtěli nahrabat. Ekonomika upadla a zjistilo se, že za vyložené finance se prostavilo mnohem méně než se plánovalo a projekt byl k původnímu projektu značně podhodnocen. Reálný náklad byl daleko vyšší a nad poměry Ukrajiny. Dokonce se uvažovalo, že se tyto mosty nikdy nedokončí. Nakonec se hledaly úspory a po přepracování projektu se nyní začalo stavět. Dokončení se stejně protáhne na delší roky...

Co se týče obchvatu Lvova:
https://zaxid.net/za_vikup_zemli_dlya_p ... n_n1507435
mapa: https://zaxid.net/resources/newsfiles/3 ... todor1.jpg

"Lvovská regionální státní správa a dálniční služba doufají, že do konce letošního roku koupí všechny pozemky potřebné pro stavbu severního obchvatu Lvova od soukromých vlastníků. Mluvíme o devíti obytných budovách a 43 pozemcích. Podle předběžných odhadů bude celková hodnota odcizené nemovitosti 16,5 milionu UAH. Všichni majitelé domů a pozemků již s nákupem dali předchozí souhlas.

Plánuje se vypsat výběrové řízení na stavbu severní obchvatu a zahájit stavební práce v roce 2021, měla by to být vysokorychlostní dálnice. Za účelem realizace tohoto projektu bude nutné odkoupit jejich pozemky od obyvatel okresů sousedících se Lvovem."

Vizualizace: https://www.youtube.com/watch?time_cont ... =emb_title

To je tam taková klasika, strávil jsem na Ukrajině cca 2 roky života, takže jsem se podobných příběhů naposlouchal spoustu (velké ambice co začal v nultých letech poměrně slušný ekonomický růst, načež toho většina zůstala jenom na papíře, peníze se rozkradly a konjunktura s rokem 2008 skončila - a když už se něco udělalo tak stylem "euroremont" spočívajícím z velké části v obnovení fasád, aby to pro turisty vypadalo hezky). Ale naštěstí se to skutečně díky těm reformám od roku 2014 dost zlepšuje, tak snad se i Ukrajina dočká nějakého většího úspěchu. Jinak takovou úplně klasickou epopejí je Podilsko-Voskresenskyj most přes Dněpr v Kyjevě (ony jsou tam ostrovy, takže to ve skutečnosti bude několik mostů a jedna estakáda), který má sloužit jak pro automobilovou dopravu, tak pro novou čtvrtou linku metra. Ten se začal stavět už v roce 1993 a v první etapě by snad měl být otevřen ještě letos.

Jinak poznámka k tomu článku. Ty nemovitosti určitě nebudou "odcizené" a ohledně parametrů silnice ne "vysokorychlostní dálnice", ale "rychlostní komunikace nejvyšší kategorie" (це має бути швидкісна траса найвищої категорії/ce maje buty švydkisna trasa najvyščoji katehoriji - "švydkyj"=ukrajinsky rychlý).

Já jsem to narychlo zkopíroval z překladače. Plánovaná dálnice nebo levnější rychlostní silnice jsme řešili už v roce 2015. 5 let uteklo a zatím se nic moc nestalo. Plánovaná stavba pomocí PPP asi padla kvůli nestabilitě Ukrajinské ekonomiky?

Nepadla, pořád se s tím počítá (ten obchvat Kyjeva by do toho měl taky spadat). Spíš bych řekl, že prostě měli velké oči a mysleli si, že to všechno bez jakýchkoliv zkušeností a připravené legislativy zvládnou úplně od nuly za pár let. Co si tak pročítám zprávy, tak ty plány jsou aktuální, jak to ale bude s termíny je samozřejmě otázka. Tím spíš, že před sebou mají pořád kolosální úkol dostat do rozumného stavu už stávající infrastrukturu (ona tomu nepomůže ani korona a s tím související pokles HDP).

EBRD to extend €65m loan to Ukraine for road infrastructure development

https://www.roadtraffic-technology.com/ ... extension/

PPP pro UA silnice

A mezičasem UA připravuje 6 projektů PPP pro svoje silnice, nejen dálniční. Ukrajina, tak jak je zde vícekrát uvedeno, hodlá během pár let proinvestovat mnoho mld. USD tak, aby se zásadně zvedla kvalita silniční sítě a hodlá k tomu využít veškeré možnosti. Dle státního úřadu je i nadále většina silniční sítě na tom špatně. Těch 6 projektů v silnicích je v hodnotě 2 mld. USD.

Zcela výhledově díky mezinárodním partnerům se sestavilo až 21 potenciálních PPP projektů pro Ukrajinu, jde o celkem 3 fáze. První zahrnuje 6 pilotních projektů s cílem finalizace do roku 2023. Spolupracují na tom jak ministerstvo infrastruktury tak Ukravtodor. Těch 21 projektů je o rozsahu 2000 silničních úseků a mostů.

Program PPP zahrnuje nejen výstavbu aneb zásadní rekonstrukce, ale pak i údržbu v následujících letech. Celý program má v střednědobém horizontu vyčíslení na 9 mld. USD a týká se 4500 km státních silnic. Tento program nemá za cíl tyto silnice zpoplatnit pro uživatele. Právě naopak má umožnit zrychlit růst hospodářství, zvýšit ve výsledku příjmy státu a z těch se budou projekty splácet.

Jde tedy o další pilíř modernizace ukrajinské hlavní silniční sítě, který Ukrajina rozběhla a je známý v základních obrysech.

Kromě nového mostu v Záporoží se na Ukrajině plánuje ještě jeden podobný projekt. V příštím roce by měla být zahájena výstavba nového mostu přes řeku Dněpr v průmyslovém městě Kremenčuk (cca 220 tisíc obyvatel, aglomerace kolem půl milionu), který už se tendruje. Most by se měl stavět 3 roky, bude mít i s dojezdovými silnicemi 1,7 km a ve výsledku spojí silnice N08 Boryspil-Kremenčuk-Dnipro-Záporoží-Mariupol a M22 Poltava-Oleksandrija. V Kremenčuku už jeden most je, ale ten pochází z roku 1872 a i když byl v průběhu času zmodernizovaný (za druhé světové války byl poškozený a poté rozšířený), tak poslední generální opravou prošel před více než 30 lety a momentálně je v havarijním stavu. Nová generální oprava navíc není kvůli silnému provozu (každý den ho využívá kvůli dojezdu do práce okolo pětiny obyvatel města) možná, a proto je nutné postavit nový, o kterém se mluví už od 80. let minulého století. Kromě toho se v nejbližších letech plánuje i stavba obchvatu Kremenčuku, součástí kterého by měl být ještě jeden most přes Dněpr.

Článek obsahuje vizualizaci mostu a mapu: https://ukravtodor.gov.ua/press/news/sk ... _m-22.html

Jeden praktický příklad toho, jak se v posledních letech na Ukrajině zlepšuje silniční infrastruktura. Jednou z naprosto katastrofálních silnic byla N-14 spojující oblastní města Mykolajiv a Kropyvnyckyj (dříve Kirovohrad). Od loňského roku se silnice opravovala a nyní už je v Mykolajivské oblasti v provozu 66 km zcela nové silnice s CB povrchem.

Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje, opravil aneb odstranil neplatné odkazy. A nyní doplním ještě několik informací. Odstranil jsem z tohoto vlákna 9 příspěvků; moje a od ML90 a Flaky (staré a nefunkční odkazy a nic víc aneb mapy a nic víc aneb staré PPP a debaty k tomu na neexistujících stránkách).

Za uplynulých 10 let poklesl stav populace o 4 mil. na 42 mil., což je ale již stav bez započtení území Krymu. Tam žije cca. 2 mil. obyvatel, ale území již spadá pod Rusko. Tak nebo tak by se ale populace zmenšila o min. 2 mil. obyvatel. V hlavním městě s okolím ale mezičasem žije o 0,4 mil. více lidí. Asi 70% obyvatelstva žije v urbanizovaném území. I poslední roky je tady úbytek obyvatelstva a ten dosahuje hodnot kolem 1/4 milionu za rok; přičemž od roku 2017 se toto tempo zrychluje z -225 na -259 tisíc. Rovněž populace Ukrajiny stárne a v letošním roce již překročilo hranici 41 let. To vše je dáno vývojem za uplynulé dekády a vyrovnat se s tím musí stávající reprezentace.

Dopravní logistická infrastruktura je vystavěná logicky a dobře organizovaná. Zahrnuje v sobě 4 hlavní celky - leteckou, námořní, silniční i železniční. Poslední roky je problematické napojení východních regionů co se týče silniční i železniční dopravy kvůli bezpečnostní situaci.

V zemi je celkem kolem 170 000 km silnic, z čeho 80% má zpevněný povrch. V rámci pročtení vlákna lze pochopit, že v dobrém stavu není ani celá síť mezinárodních tahů, že chybí investice do regionálních silnic, ale že se daří zvedat rozpočty do oprav, rekonstrukcí i nové výstavby silniční sítě s důrazem na hlavní silniční tahy a já to doložím faktama. A taky dalším plánováným vývojem.

Mapa hlavních silnic včetně Krymu: Rozsah mezinárodních koridorů je kolem 5000 km: Mapa železniční sítě: V Ukrajině je kolem 23 000 km železničních tratí a 2000 stanic.

Tato dopravní infrastruktura je pátěrním pilířem pro napojení regionů a obsluhu základní ekonomiky státu. To, co tady chybí, tak to jsou dlouhodobé investice do pravidelných oprav a údržby a zaostává i modernizační program. Teprve poslední roky se povedlo namísto velkých slibů o mnoha-deset mld. USD investic, kde realita byla v 1/10 plánů nastartovat opravdu historicky největší rekonstrukce silniční sítě a základní starostlivost o železniční síť. Investiční deficit je ale v částkách tak vysokých, že ani 10 po sobě jdoucích let by neodstranil špatný stav dopravní infrastruktury, a proto se centrální vláda rozhodla realizovat rozsáhlou decentralizaci a nutí i samosprávy více investovat do silnic, na úkor ostatních druhů infrastruktury. Stát pak systematicky zvedl objem pro státní silnice z 50 na bezmála 115 mld. hriven, tedy na více než 3 mld. USD pro jeden kalendární rok. Vzhledem k velkosti území a populaci to nevyznívá jako něco "fantastické", ale při uvědomení si možnostech rozpočtu jde o velkou částku, která již zajišťuje společně s tou decentralizací a dalšími nástroji, že změny jdou již k lepšímu vývoji, co se týče kvality pozemní infrastruktury a hlavně jsou tyto investice udržitelné. Malým vylepšením stavu je zapojení dalších úvěrů pro tyto cíle zlepšení konektivity a rozvoj regionů a využití nástrojů PPP i pro rekonstrukce silnic.

Dopravní sektor se podílí na tvorbě HDP kolem 11%, na zaměstnanosti pak 7%. Investice v roce 2016 pak 0,2% HDP. Soustavný pokles byl od roku 2012, kdy bylo investováno kvůli poháru UEFA kolem 0,5%. Je tedy opravdu důležité, že se povedlo zcela zvrátit tento vývoj. Záleží, jak se bude situace vyvíjet dál. Jak a jestli se rozběhne realizace automagistrál, tedy dálniční sítě. Pro lepší pochopení administrace a investice do sektoru: Dopravní sektor se nyní řídí dle dokumentu Ukraine Transport Strategy 2030: https://mtu.gov.ua/files/for_investors/ ... kraine.pdf . Tento dokument popisuje decentralizaci, rozvoj a cíle, které se mají dosáhnout, pokud se chce někam Ukrajina dostat z hlediska rozvoje, konkurence atd.

Ukrajina se snaží nastavit řízení procesů dle doporučení OECD a srovnává se se zeměmi OECD. Silniční infrastrukturu se snaží modernizovat dle norem EU. Takto definované kritéria pak samozřejmě dávají Ukrajinu na chvost všeho a taky ty investice jsou pak nevyhnutně na pohled slabší, ale Ukrajina se tím snaží začlenit hospodářsky a obchodně více na západ. V oblasti regionálních investic se třeba srovnává s modelem Francie a snaží se ta % z daní a ekonomiky přesměrovat do regionů dle tohoto klíče. S Francii se pak srovnává i rozvoj letecké dopravy.

Dalo by se bavit, co bylo kdysi. Kdysi (1940) tady byla silniční síť o rozsahu 270 tisíc km, ale jen 10% mělo zpevněný povrch. Proti tomuto stavu je i situace před rokem 2012 aneb 2016 na tom mnohem lepší, než tehdy. Ale musíme se dívat na stávající situaci. To, že se situace za poslední 4 roky zásadně zlepšila, ale předtím to nebylo nic moc a jsou tady výzvy, které čekají na realizací celé dekády, tak to je jednoduše fakt a již nestačí jen opravit pár stovek km silnic za rok.

Trans-European Transport Network TEN-T zahrnuje v sobě i 39 projektů infrastruktury Ukrajiny, které vyjdou na 5,3 mld. USD do roku 2030 právě dle národní strategie, kterou jsem uvedl.

Ovšem, Ukrajina díky implementaci reforem v posledních letech investuje do infrastruktury dalších 20-25 mld. USD a dále hodlá zapojit segment PPP, od kterého očekává investice v období 2020-2030 ve výši 8-10 mld. USD. Pokud se podíváme "jen" na nové investice, výstavbu, tak nyní Ukrajina investuje průměrnou roční částku kolem 2 mld. USD ročně. Značí to, že tohle číslo se musí ještě nepatrně zvednout.

Já bych rád poukázal na nedávnou ambici (2019) ohlášeného projektu Great Construction: https://www.president.gov.ua/en/news/si ... -vol-62169 , což je projekt v hodnotě 100 mld. UAH (3,7 mld. USD), který má zásadně zlepšit stav celkové infrastruktury na Ukrajině a vytvořit až 170 tisíc pracovních míst. Školy, školky atd. Ukrajinská vláda tak začala podporovat i tento segment a samosprávy mají již první příspěvky od 05/2020 vyplácané.

Stavební trh Ukrajiny (domácí produkce) byl v roce 2017 v úrovni 4 mld. USD, v roce 2018 již 5 mld. USD, v roce 2019 již 7 mld. USD a rok 2020 značí úpadek prozatím na 5,4 mld. USD. Z toho doprava jako celek má od roku 2018 včetně letošního roku již čisté investice ve výši 1 mld. USD, z toho silniční doprava zaznamenala za rok 2019 již 1 mld. USD (v roce 2017 to bylo 600 mil.). Takže ten progres tady je a je citelně lepší navzdory propagandy z východu se totižto Ukrajina rozvíjí systematicky a komplexně a ne jen s jedním projektem, který je následně ospěvován do nebes bez návaznosti všude kolem.

Ukrajina čelí v posledních 5 letech 2 krizovým dobám: první je bezpečností situace a druhá je letošní pandemie COVID-19. Proto ten segment stavební produkce, který je ale klíčovým pro investice do infrastruktury zaznamenal v roce 2015 propad o 20% pro konflikt, aby ale následně růst mezi roky 2016 a 2017 zaznamenal růst o 22%, dalších 10% v roce 2018 a dalších 13% v roce 2019. Tento vzestup je letošním rokem zpomalen, ale z hlediska celé dekády je to číslo navzdory všemu na +2,4% jako průměr za rok. Dopravní investice se mají v roce 2021 proti roku 2020 razantně zvednout, tak uvidíme. Samozřejmě, za tento vývoj může Ukrajina děkovat zahraniční podpoře pro klíčovou dopravní infrastrukturu.

Pokud se podíváme na fakta v silniční síti, tak Ukrajina eviduje 47 000 km státních a 122 000 km lokálních silnic. To je dáno tou decentralizací. Státní silniční fond vznikl v 01/2018. V roce 2019 se opravilo celkem až 2177 km státních silnic. To se děje díky systematickým pravidlům a pomoci z EU a USA co se plánování i financování týče. Stavební trh obživl, Ukrajina ustála bezpečností konflikt a díky zásadní politické podpoře se vzpamatovala ekonomika, čímž se dalo investovat do rozvoje. Prvně v historii státu se povedlo zajistit samostatné zdroje pro opravu a výstavbu silniční infrastruktury díky silničnímu fondu. Zavedl se taky transfer (jak napsal v tématu i ML90) pro regiony na zvyšnou silniční síť a samosprávy mají možnost ze svých rozpočtů více do infrastruktury investovat. V roce 2019 se celkem v regionech realizovalo 400 projektů opravy silnic.

Segment silniční a mostní infrastruktury má dosahovat průměrný roční růst do roku 2029 asi 2,7%. EU sestavila prozatím financování trans- tahů již v roce 2019 prozatím na 1 mld. € i s podporou Ukrajiny a na dalších projektech se pracuje. EBRD řeší úvěrování Pan-European Corridor 1X a Světová banka pak práce na koridoru Poltava - Kharkiv ve výši 560 mil. USD a další menší projekty.

Vláda se pak v roce 2019 rozhodla, že silniční investice podpoří další sumou jakožto prioritu rozvoje a vyčlenila extra další zdroje. Výsledek je vidět. Dalších 150 mil. USD se nasměrovalo na 1746 km koridor Go Highway. V letošním roce se již rozběhla výstavba 101,5 km silničních obchvatů. Není to zdaleka postačující, ale takové něco se tady dlouho nedělalo. Pracuje se na dokumentacích k dalším stavbám. První koncese, další koncese atd. Formuje se pomalu i první dálniční tahy. Prioritu dostává zaměření na Polsko. Kyjev - Lvov - Polsko je jeden z plánovaných tahů.

Hospodářská situace:

je nesporné, že obyvatelstvo si muselo zvyknout na skutečné problémy a vydržet "všechno", aby byl lepší život, za další dekády

*HDP v letech 2010 až 2015 zažilo pád o 50% (ze 180 na 90 mld. USD)
*HDP se v roce 2019 dostalo na úroveň 150 mld. USD
*lidí bez práce bylo v létě 10%
*vládní dluh byl v roce 2019 v úrovni 50% HDP (2015 až 80% HDP)

Deficit v obdobi 01-09/2020 byl v úrovni 2,9 mld. USD pro dopady pandemie COVID-19.
Rozpočet pro rok 2021 počítá s 9 mld. USD na zajištění národní bezpečnosti.

V silniční dopravě je plánem dodržet investice pro roky 2018 - 2023 ve výši 11,4 mld. USD. Z toho 55% má pocházet z centrálního rozpočtu. Ministerstvo infrastruktury začátkem prosince uvedlo, že v roce 2021 budou pokračovat velké investice a ministr již věří, že se povede kooperace se soukromým sektorem. Letošní rok označil za další rekordní co se týče silniční infrastruktury: https://www.kmu.gov.ua/en/news/u-2021-r ... av-kriklij .

Jenom si dovolím drobnou poznámku k těm číslům o ekonomice. Čistě nominálně samozřejmě Ukrajina zažila v roce 2014 obrovský propad HDP, který ale souvisí se ztrátou kontroly nad částí území a tím, že silně urbanizovaný a průmyslový Donbas byl zničen válkou (v důsledku války opustilo své domovy kolem 2 milionů osob). To ale neznamená, že takto velký propad zažila celá Ukrajina, většiny regionů se to až tak nedotklo a některým paradoxně i docela pomohlo (například Oděsa a okolní černomořské pobřeží zažívá po anexi Krymu obrovský turistický boom). Jinak ten rozvoj se týká i velkých měst, kde v souvislosti se zmiňovanou decentralizací a posílení finanční nezávislosti samospráv dochází k velkým investicím. Já osobně znám velmi dobře prostředí Kyjeva a Lvova a snažím se pravidelně sledovat i lokální zpravodajství a množství nových projektů (hlavně v případě Lvova) je skutečně úctyhodné. Dochází k rozsáhlým opravám silnic, dává se dohromady veřejné prostranství, výrazně se začíná zlepšovat městská doprava (pomalu mizí ikonické maršrutky), investuje se do snížení energetické náročnosti budov atp. V případě Lvova taky dochází k velkým investicím do oprav ve velmi rozsáhlé památkově chráněné historické části města. Práce je samozřejmě obrovské množství a je potřeba zajistit udržitelnost investic, ale změny jsou skutečně na mnoha místech vidět na první pohled (já osobně tam jezdím vcelku pravidelně už více než 10 let a strávil jsem tam zhruba 2 roky života, takže mám u těhle měst docela slušné srovnání).

Jeden příklad za všechny, v tomto článku je fotografické srovnání prostoru u lvovského nádraží před a po rekonstrukci, jejíž první etapa byla ukončená na konci loňského roku: https://zaxid.net/yak_zminilas_ploshha_ ... a_n1501456

Ano, je to tak, k té MHD jsem i chtěl napsat, ale nechtěl jsem se rozepisovat. Existují i fóra pro MHD a železnice atd., takže se snažím se omezit na silniční sítě. Proto jsem ale popsal i stavební trh jako takový, kde lze srovnat ten stav, že se nestaví jen silnice.

Ještě doplním základní strukturu prací/výdajů agentury Ukravtodor pro rok 2021:

*podpoří se oprava 6800 km silnic z hlediska vozovek
*opraví se 150 mostů
*provede se prohlídka 2500 km silnic (souvisí se zařazováním prací pro další období) pro co nejlepší vyhodnocení plánů dalších oprav
*v celkem 60 lokalitách se již budou instalovat váhy, aby se zamezilo přetěžování silnic

Největší projekty: má se zahájit realizace obchvatu hlavního města v celkových nákladech 3 mld. USD a má se taky zahájit výstavba mostu Kremenchung v nákladech 444 mil. USD.

Ještě v roce 2018 se psalo o nákladech Great Ring Road Kiev ve výši 2 mld. USD. Nevím tedy co všechno zahrnuje cena. Ale v roce 2018 se psalo, že okruh má mít délku 200 km, z čeho 65 km je v provozu a vylepší se a zbytek se musí postavit zcela. Okruh má mj. zajistit propojení 3 mezinárodních dopravních koridorů.

Takže je to znovu ambiciózní plán.

souvislosti:
https://open4business.com.ua/ukravtodor ... to-checks/
https://www.kmu.gov.ua/en/news/osnovni- ... a-2021-rik

Mělo by se povést do roku 2030 dostat stávající silniční síť do dobré kondice a mít základné velké projekty. Pak se dá posouvat dál, klidně zkapacitňováním aneb novou výstavbou. K tomu je potřeba do regionů investice a ty větší města musí taky nabrat rozvoj, aby byla potřeba dál investovat do větších projektů. Pak se Ukrajina dožije i základní dálniční kostry, tedy toho, co doposud bylo zcela nereální pro prakticky rozpadající se základní silniční síť. A je jen dobře, že navzdory letošní pandemii se v těchto investicích hodlá pokračovat, aby nenastal další úpadek. To by bylo již neúnosní zklamání (i finančních) mezinárodních institucí a celková ztráta důvěry; což ostatně dokladuje nezáujem o PPP kdysi a možný zájem v dalším období.

Samozřejmě, že Ukrajina musí transformovat ještě složitější oblasti, které vyjdou na dost peněz. Energetický sektor, "roury", těžký průmysl. Teprve pak bude možno investovat i do zdravotnictví atd. Právě proto jsem uvedl, že obyvatelstvo de facto musí protrpět tuto situaci. Jezdit za prací tak jak i doposud a doma unést i složité reformy, které jim nakonec vytahují více peněz z peněženek, ale na druhou stranu hospodářství státu umožní rychlejší růst a lepší vyhlídky. I s tím faktem kolem bezpečnostní situace.