České dálnice > Diskusní fórum

130, žádné omezení není...

V tomhle místě jsem se schválně zařadil do levého abych do toho oblouku viděl. V pravém podle mě člověk vidí uplně kulový.

Warczi a "letěl" jsi tam těch 130, nebo jsi přitopil pod kotlem trochu více ?

cca 140 ? Teď jsem zjistil že to je postavené v kategoorii D 24,5/80. To mě vysvětlete jak můžou udělat cestu na 80km/h a povolit 130km/h.

A jel si někdy ze Zvolena na Nitru ? Silnice sevřená železnicí a řekou... Ale zase tam není zdaleka tolik PHS a je tam omeze ní na 110 km /pokud se nepletu/, ale když si zvykneš, šupajdíš více.

Chápu to třeba u starších useku D1 např: https://mapy.cz/zakladni?x=19.5054518&y=49.0905865&z=13

Tam je taky 130 na hraně v těch zatáčkách, ale tohle je nový úsek. Dokonce tam před cca rokem posunuli svodidla ať jde do oblouku lepe vidět.

Na videu výše celý úsek projíždím 140 na tachometru (134 dle GPS). Nejbližší podobný kus dálnice mi přijde rakouská S6 kolem Semmeringu v úsecích kde je povolená 130. Paradoxní je pak situace kousek dál na naší I/11 od Bystřice, je tam 110 a přitom je silnice širší, rovnější a s lepšími rozhledy.

Ještě jedna věc mě zarazila. Na úseku před tunelem zavedli před pár lety 60, nikdy jsem nepochopil proč v obou směrech (na vjezdu a výjezdu z Čadce). Doufal jsem, že omezení zmizí po dostavbě nového úseku, nicméně nestalo se tak. Je to vidět i na videu, když se kousek přetočí.

Tunel s 1 TR v dobách špiček, kde se tvoří kolony ... se situace zlepší, až se dostaví i 2. TR.

kot: a je tam omezení na 110 km /pokud se nepletu/

na niekolkych usekoch je 110 za dazda, inak stale 130 https://www.google.sk/maps/@48.5726591, ... 312!8i6656

Co se normy D24,5/80 týče, tak se D3 týká výjimka ve smyslu, že i když máme "nové" kvalitnější normy, tak na D3 je výjimka z minulosti. Vím (a odrážím kritiku řadu let), že se to jeví jako něco málo. Stejně jako, že dál na sever je dokonce "jen" 1/2 profil a ještě navíc v lepším parametru. Patrně jsem vás nepotěšil a ani nemohu nějak dál překvapit, protože na D3 se dlouhodobo dělá všechno tak, aby se co nejvíc ušetřilo od ZA. Původní odhady státních expertíz jsou vysoké a až podrobnější průzkum často ukázal realitu. I s tím, co všechno se kolem vždy musí vystavět, zpřístupnit, přeložit. Ten koridor trasy moc nepouští. Pakliže by ta kategorie byla v celé délce větší (i širší), tak by si to vyžádalo řešení, které by jednoduše neprošli dalším procesem. Cílem není postavit 1 úsek a pak 50 let nic. To není v nikoho cílech takhle rozvíjet dopravní infrastrukturu. Nejsnadnější bylo kdysi dávno jo, postavit trasu od Prešova na Polsko. Ale to zas byla doba, kdy do Prešova nevedla prakticky D1, úsek u Tater a kde nic tu nic. Proto se zadefinovalo, že jak se postaví D1, tak se postaví spojnice na Polsko. Ovšem zcela první úvahy jsou u R-ky na Žilinu a D1 měla i jinou variantu, tam se rozhodlo u Px. Nakonec se rozhodlo tak jak se rozhodlo (což ale zamotává další trasy jak Z-V tak S-J a spojnice mezi nimi) a stále byla představa dálnice do Polska, ale stavební a finanční možnosti nepostačují krýt takové plány. Proto se nakonec upustilo od záměrů (po propočtech na km) zvednout základní kategorii. Takže to je vlastně R-ka, div, že nemá 60 , ale nese D. A některé její části mají i jiné normy, než 24,5/80. Tady na tomto úseku je 40% délky mosty. Vidíte jak jste to projel jaký tam je terén, to zvednutí nákladů by bylo enormní. A pokud, tak by se to muselo dělat všude a to je zcela neúnosní situace. Možná, že to povede ke snížení MPR, pokud tady bude více DN v roce nebo sa dodatečně upraví k počasí atd. PHS na trase jsou v tomto rozsahu upravované, ale jde o pocit, že nevidíte. (nespochybňuji ten fakt, viděl jsem ho)

D24,5/80 je pro D3 pro to, že se ušetřilo na nákladech. Vy si sice můžete myslet, že na tomhle se šetřit nemělo, ale na celé délce, na tom rozsahu (terén, přírodní podmínky a stavby kolem a urbanizace kolem) je ten rozdíl zcela zásadní. Nemůžou se všechny parametry všude nadhodnotit jen proto, že "zrovna tam to nebude vadit" co se ceny týče. Návrhová rychlost 80 km/h vychází z geografických a geotechnických podmínek území včetně návaznosti na celé území klasifikováno jako horské. Je to v souladu s STN 73 6101 její aktualizací v čase, Projektování silnic a dálnic. Nesrovnávejte Českou republiku se Slovenskem ani Slovensko s kýmkoliv dalším. Návrhová rychlost všeobecně myšleno ve světě: se doporučuje, aby byla alespoň taková, jaká je pak dovolená rychlost. To se doporučuje, ale prax na Slovensku je, že většina úseků dálniční sítě má návrhovou rychlost nižší, než je dovolená rychlost. Ovšem dovolenou rychlost upravuje celá řada dalších podmínek a opatření, nejen co se možností konstrukce týče, ale i vozidel (min. rychlost a technický stav), počasí a dá se dál omezit, ale to je již dopravní realita. A zdaleka pak nejde jen o oblouky. Poznámka k R1: některé části R1 jsou taky řešené jen jako "low-cost". Já to kdysi dávno kritizoval i na portálu dialnice.info a lidi to neuměli z valné části domyslet co to značí. Je to taky o zvyku, ale na to, že to je spojnice 3 krajských měst v návaznosti na D1 a Bratislavu je to velmi slabé. Taky to tam kopíruje "přírodu", ale šlo to realizovat i jinak. Zrovna tam rozhodně ano. (proti té D3) A to nejen dál od Zvolena směrem na Nitru, ale i budovaná část Trnava - Nitra je hodně slabá na to v jakém terénu jde, kde se jen "dualizovalo", prakticky. Protože se přistavěla silnice, udělalo pár proměn na nájezdech a křižovatkách, připláclo pár nadjezdů a hotovo. A že D1xR1 neplní parametry MÚK nemusím snad ani psát. A původní silnice zanikla, což byla komplikace pro zemědělce, místní obyvatelstvo (proto jsou častěji sjezdy), jenomže se "zabetonovala" trasa a nyní je to po Sereď přeplněné a žádalo by si rozšířit na 6- pruh (u Serede a směr Galanta, velké logistické parky). Celá R1 jak je, tak je bohužel podhodnocená dopravním významem. To byla zásadní chyba ponechat to "jen" jako R- ko. Ale to je zbytečná debata ...

Ale vás nikdo nenutí jet 130, pokud se na to necítíte. Jeďte dovolenou minimální rychlostí a bude to Vidíte, neustále se mnoho lidí domáhá jet rychleji a proč značení tohle neumožňuje? A pak, když je, tak se to jeví jako špatně postaveno. Postaveno je to dle "slovenské zkušenosti a zaběhlé praxe" a D3 dostala řekněme finanční výjimku. To je hlavní důvod, ten terén a realita provozu vs. ekonomické náklady. Nese to název dálnice, protože by bylo opravdu hezké, když by alespoň 1 tah na Polsko dostal dálniční standard.

Proti plánům došlo ke změnám (části min. nevyhovělo): https://www.opii.gov.sk/data/download/8 ... 1.2015.pdf , což nemusíte číst samozřejmě.

Ve snadnějším terénu se již plánuje stavět jinak; D1/R2/R4 Prešov – Košice – Bidovce – Košice Šaca: D 26,5/100; R 24,5/100, 120
https://www.mfsr.sk/files/archiv/uhp/33 ... v_2015.pdf

Pro zajímavost, na D3 je hraniční úsek Skalité – hraničný priechod Skalité postaven v kategorii D26,5/100. To byla ovšem ukázka politické elity jak dálnice nestavět, ale uvádím pro tu kategorii. Ovšem v 1/2 profilu.



Je to velká sláva, že tento úsek (v tomto tématu) je v provozu. Na D3 stojí za oslavu každý ten úsek (vzhledem ke SK realitě). Z hlediska zařazení do skutečné výstavby a možnosti ufinancování byla tato "výjimka" tady nezbytná. To, že tá dálnice dodnes nestojí, to je zas jiná věc. (tak jak celá dopravní infrastruktura v zemi). Být ta norma jinde, tak tady dnes není 1 úsek v provozu, protože by na něj nezbylo.

Pěkně popsáno diky. Fakt by mě zajímalo jak moc by se lišilo kdyby to bylo v kategorii /100 jestli to je třeba +5%, +10%...

Rio díky za doplnění té 110 za deště. Tím že tam jezdím relativně často, tak už ty značky vnímám jenom podvědomě a navíc na cestě Košice - severní Čechy (bohužel) musím jet co to dá... Takže i tu 130 překračuji.

Na tohle se nedá odpovědět dvěma větami a budu zas dost negativní psát vývoj 30 let, protože by jste tomu neporozuměl. (zkráceně poslední odstavec) Nemohu uvést čísla, kterých nejsem autor a jsem vázán; bylo by to neprofesionální. Buďte si jist, že to má 2 roviny:
1. rovina je výše projektu a možnost spolufinancování Slovenska (studie realizovatelnosti, technické provedení, projekt výstavby a jeho další možnosti třeba že FIDIC atd. protože tohle je jen část), pokud bude projekt drahší, tak se sníží nebo zcela zamítne možnost jiných zdrojů a samotné Slovensko pak co? Historicky: zdroje na dluh, zdroje z privatizace ne (jednoduše ne - zdroje z privatizace dluh, bankovní dluh, II. důchodový pilíř ve kterém jsou sice mld. € ale tyto DSS neinvestují i do dálničních projektů a šlo by to i přes státní PPP když by se chtělo a navíc lidi neumí šetřit, takže se na tom prodělává), EU fondy (pravidla EU a jsme u toho, proč to je takhle), mýto (ale to těžko, když doposud co se generuje tak vlastně ani nemuselo jako mýto být a stačila nálepka). Slovensko na to nemá. Postupně vyčleňovat systematicky rok od roku, ale když to neděláte nebo vezmete (Schm/Mikloš po Mečiarovi; a Fico po II. vládě Dzurindu odebral státní zdroje). Tak pak 70-80% toho co se staví je z EU fondů, EIB atd. Ale tím pádem, to ukazuje na slabost státu. Tudíž musíte poslouchat pravidla hry jiného, pokud něco chcete stavět.
2. rovina je stávající situace (doprava, region, hospodářství samostatně od 1. roviny) a výhled na 20 let (cca.) a vy nemůžete v dané reálné situaci státu (stávající dopr. infr. a inv. deficit) jít říkat ano dáme ne 6 ale 8 mld. (?) tady za 6 km úsek a takhle zvedneme cenu na 60 km o 20 mld. korun, protože pak najednou vyvstane otázka, že když chybí 80 mld. korun (z 220 v daném čase na D1, D2, R1, D3 a několik zakomp. částí) tak bude chybět 100 aby kdesi byl parametr, který neodpovídá realitě ani za 20 let dopředu. D3 je součást koridoru, ale podmínek výstavby a rozvoje. Ještě ex ministr hosp. Rusko (dnes souzen za směnky kolem TV Markíza atd.) slíbil dálnici do Žiliny a investice kolem KIA (dodnes nedořešena část a musí řešit město tam). To jsou ty hry státu s regionama. Kde peníze tečou, ale ty stavby nevidět. Národ, kterému to nepřekáží ...

Projektant naprojektuje dle zadání. A taky přeprojektuje; jak by i požadavek na sousední úsek. Veřejnost (a populisti) vám nakreslí i 3000 km síť pro Slovensko. Ale realizace bude za kdy, když je nějaký průměr realizace? Tohle si je nutno uvědomit, že ta trasa na Polsko byla navíc zahrnutá a zvítězila ze všech tras. Bez ohledu na to, co si kto o tom myslí, tak tato trasa to má, ale časově byl dán rámec a harmonogram, po dostavbě D1 do Košíc a ukončení R1. Byl cíl jak to najednou provést, formou PPP 1-3 a byla by dnes i D3 atd. Ale realita byla, že PPP na D1 se neuskutečnilo a na R1 nebýt lobby tak taky ne. Tak by ty EU fondy co se přesouvalo 400 mil. € z EU fondů na silnice I. třídy tak by šlo na R1. A ještě jednou taková částka a R1 dnes stála, ale nebylo ve špatném stavu 1500 ale 2000 km silnic I. třídy a ta R1 by nebyla hotová za 2-2,5 ale 6 let. Ale jo, klidně D1 do Košíc není, ale nemůže jíz z EU víc na os na PL na D3, resp. aktualizace nákladů zjistila realitu provozu a byl tlak na 1/2 profil (dálničního parametru!) když byla dohoda, že 1/2 profil D již nebude, ale nepomohl ani názor, že to je skromnější dálnice, jednoduše ta hraniční část s vysokými mosty je v 1/2 profilu. A všude jinde se mají hledat rezervy. (protože se mezičasem zjistilo jaká geologie, jaká urbanizace, jaké skutečné náklady pro nepřístupnost atd.) A zapojil se instrument CEF, na který i ex ministr hleděl jako koza na vůz. Protože slova, jak se D3 zrychluje není pravda. Vy když vyjmete 1 část z úseku a musíte na tu část udělat všechno, tak ve skutečnosti neurychlíte nic, protože to jen odčerpá zvýšené peníze (náklady) na přípravu pro výstavbu, která by se jinak realizovala v balíku i s úsekem. Ale budiš, tak tedy přivaděč jde extra, ale že tedy se nestaví. To je ta rychlost. Ten investiční deficit tady je, máme 2020 a ta politika EU, světa se upravuje a silnice vypadávají z priorit. Stejně Slovensko obstarává zbraně za miliardy ... jdeme si za 2% HDP. Co na tom, že většina nedává. Ani Německo nedává. Tady ty 0,x% HDP chybí v infrastruktuře. Hlavně že budou stíhačky, vrtulníky, houfnice atd. Proti komu, k jakému účelu? To je reální politika, která se prolíná. A proč to píšu? Protože když rozumíte tomu co jsem napsal doposud, tak realita je tohle: 2015 - fázování dálnic, to bylo to maximum. Ale vidíte ten roční průměr? S vypětím všech sil. Dálnice, silnice. Já kdysi v 90. letech psal článek, pro rozhovor do CDN že Slovensko vynakládá ročně kolem 0,5 mld. dolarů na celou výstavbu státní sil. infr. Že se s tím moc udělat nedá. Tam dostal DPS radu, aby nabídl PPP pro stát, udělal tak za 10 let s dostavbou dálnice do Žiliny a stát by to později splácel, ale to bylo odmítnuto. V dobách tvrdého snižování výdajů do silniční infr. a očekávání zahr. investic. Ovšem doba 12 let Fica přinesla prohloubení deficitu, protože se zvedají náklady na 1 km a to i oprav silnic. A těch peněz navíc nebylo, takže se to jednoduše dopracovalo až sem, ale stávající vláda je svazaná mantinely. Covid, realita rozpočtu, prosazování výdajů na obranu, deficit, dluh a realita výdajů na silnice doposud. Najde se možná 100 mil na státní jedničky a mosty, ale nenajde se v řádech stovek na dálniční síť a pokud tak jak říkám, zajímá mě efekt pro další roky. Pak zbývá zas jen to "PPP". Ale máme dluh a známe postoj EU k PPP a dluhu. Slovensko je na tom docela špatně, takže opravdu je na čase stavět delší úseky (připravit je tak) a stavebně třeba rozdělit v tendru. Je na čase stavět plné profily a jen opravdu tam, kde to má smysl. Lze snad vnímat na příkladu osvěty, kterou dělám nejen já, že postavit 1000 km dálnic 2x2 si žádá 10 let prioritizace a skutečné snahy to provést. Aby ten 1 km nestál 30 mil ale 10. Lze stavět i metodou PPP ty drahší nebo ty drahší stavět v menším poměru. A pak trvat na tom v Bruselu "potřebujeme tu 1 mld. €", ale když je situace, že Slovensko potřebuje těch miliard 3 jen na D1/D3 a celkem teď regiony, tam má být priorita. Kolik těch miliard chybí? 15-16? Za dekádu dá sám stát na výstavbu 1/3. Takže chybí 10? Tak asi nemohou být všude D/R. Nebo ne v těch kategoriích. Když by se ušetřilo na D1 na východě, na R2, tak se ušetří 1/10. Miliarda. Ale máme 2x2. Dá se to, ale tady není zájem, nebo to nemá kdo prosadit a realita je pak jen to stejné: špatné silnice, málo dálnic a priorita jsou železnice? Pro EU? To by Slovensko mohlo investovat 20 mld. €, aby dostalo železniční infrastrukturu a dopravu tam, kde jí mají ostatní státy. To je zcela mimo. I region Horné Nitry měl dostat 2 pak 1 mld. € za to, že tam končí těžba uhlí. Nakonec má slíbeno 500 mil. €. A je po R2. Možná bude nějaká silniční stavba, ale rozhodně nebude souvislá R2 od Trenčína po Žiar. Aby se tedy region rozvíjel. Nebo má být S-J upgrade silnice I. třídy, to je hezkej projekt. Ale to jsou takové plánovací sny, které v reálu dopadnou jinak, jestli vůbec. A Slovensko bude mít i ten dluh, ale tu infrastrukturu nikoliv.

Když by byla na D3 od Žiliny norma jaká je na D1/D2 nebo nových úsecích R2, tak by D3 nestála. Snad to jako odpověď postačuje. Nyní, v tomto stavu rozestavěnosti, hospodářství v PL/ČR je již snaha to dokončit. A vidí se skutečná příprava v NDS. Peníze jsou, ale projekty nejsou. Hlavně, že jsou mil € za pozemky pod R7 a D4. Tam, kde jsou. Zaplaceno státem a kdo věděl kde a jak, tak je tam měl. V těchto souvislostech musí každý vnímat tu výstavbu na Slovensku. Protože proto ta výstavba i tak vypadá. Že ta politická elita de facto okrádá i sama sebe (degradace ekonomiky a slabý výhled do budoucna), to je snad ta "mladost demokracie bez větší samostatnosti v minulosti". To se totižto jinak nazvat nedá. Po ZA je norma lepší, protože se vnímá jakože jde do ZA. Ve skutečnosti již tedy když tak stačila zrovna i tím směrem nižší. Zrovna tam, kde to každý vidí o čem to bude i dál. Pak estakáda nad přehradou a tunel dál že jo, 1/4 mld. € za 4 km. Stavba je to perfektní, ale byla na hraně ufinancovatelnosti. Za Čadcu média podezírají, že stavitelé to záměrně prodražili. Tak jak i úseky jinde. Ale kalkulace nepouští. Ani průběh realizace. Stát mohl odmítnout ... Ale já se médiím nedivím v celé té situaci.

Nejhorší je legislativní proces, který je mimořádně a zbytečně komplikovaný. Proto pak všechno tak dlouho trvá. Já v 90 letech řekl a né jednou, kompetent., že je čas 15-20 let pro zásadní posun v rámci D a alespoň R1, protože pak nebude již kdy dodělávat ještě tohle. Odvahu něco s tím udělat měli jen 3 ministři dopravy za celou éru, bohužel né vždy byla kooperace s financiemi. Zbytek jen "papouškoval" naučené věty. Někťerí ani neznají jak se který úsek jměnoval. SSC jako instituce je základ technického všeho mozek - ale nemá peníze na nic. NDS je to "moderno", ale když to nemůže jít na dluh, tak je prakticky v identické pozici. A musí se technicky přizpůsobit SSC, protože SSC je ta co technicky upravuje výstavbu a rozvoj a spolupracuje se samosprávou v tomto ohledu. NDS konzultuje. Obě spadají pod ministra. Jen tyto agendy jak se tunelují ... to je škoda mluvit. NDS v nájmech, ale taky kdo kdy kázal budovat ohromující areály pro SSÚD. To pak co NDS vybere, to prakticky utratí sama na sobě a té síti. Pak není schopna splácet úvěr za úseky, pak nemůže sama nastavit výstavbu 20 km, bude ráda, když to bude 1/10. A to je dáno seshora tento princip.

Kdosi se mě v ´19 ptal na názor kolem D3 a dostavby a řekl jsem, že se divím sám sobě, že to ještě prosazuju, ale v toté době to nedobudovat by značilo potopit již investované částky. A bohužel, ale R3 nemá přípravu a pod 1 mld. se to nedostane. Rozhodně se musí upřímit pozornost na R4 a Via Baltica. O to v EU strukturách zájem je. Jenomže bohužel zase logika na Slovensku káže, pojďme ušetřit a budujme v Prešove 1/2 profil. Nepodívat se na 20 let dopředu, uvrhnout 3. největší město do dopravního kolapsu. Zastavat trasu, jako Mierová Senecká v Bratislave dle projektu ale s opožděním výstavby vůči době, protože se musí bohužel odborník na MDV dívat na ten inv. deficit i s tím pánem z financí. A ten investiční deficit, rozvoj regionů nepouštějí a pak jdou takové návrhy seshora z Bratislavy do praxe, že nad tím zůstává rozum stát. Moldavsko má v lepším stavu silnice I. třídy. Balkán má dálnice v lepším stavu, než Slovensko. Maďarsko, Polsko proti výchozímu stavu je kde. S Rakouskem se Slovensko srovnávat nemůže v ničem a srovnávat se s Ukrajinou je snad pod úroveň. S ČR si je = ale jen v D rozvoji. Silnice I. třídy i železnice jsou o 2 lvl jinde. Než se dostaví D1, tak se rozpadne Strečno. Než 2. TR Braniska, tak 1. TR bude v omezeních. 2x3 a 2x4 u Bratislavy a nové MÚK tam, ta kvalita práce, to provedení, ten postup, ta místní politika do toho (starostové v okolí, developerské projekty - odměny, provize atd. dělají svoje). Padají mosty, psal jsem to dávno a říkal a varoval, že vypracovat mostní program je jedna věc, ale potřebuje 1 mld. korun ročně na práce. Nic z toho. Tak padají mosty a staví se nové za mnohem větší peníze. S tím už se jde něco dělat. Už se musí. A i to stojí na financích z EU doposud. Co to je za stát, co musí opravy silnic a mostů financovat z fondů EU? Jak to, že stát takové úrovně (OECD, EU) nemá provozní výdaje na opravy? Já jsem bohužel přecenil v 90. letech část politiků a odborníků v politice, co se týče pak reality v dopravě. A neodhadl skutečné zájmy nebo snad možnosti dosahu vlivu (že snad ochota byla ale možnost reálná nebyla) v uplynulých 10 letech. A podcenil mladší portfolio lidí od silnic, přes dálnice po železnice, co ty znalosti kolem měli, jen né zkušenosti, ta otevřenost možnostem byla, jen nebyla v praxi, byla na papíru v HR, PL, H atd., ale dnes tam je realita a na Slovensku je to jinde. Vede to až k nezájmu z mojí strany o všechno v tomto prostoru pod Tatrama, ale je snaha to vést a poradit, ale až řekněme zcela nové vrstvě lidí, ale na to aby se to prosazovalo v praxi, na to je nezbytné buď tyto lidi dosadit do úřadů nebo i zároveň upravit dosah oligarchů na vlády. Nemám to problém takhle říct. Dokud se to nestane, tak stát bude hledat jak nezadávat zakázky transparentním firmám a bude hledat ty možnosti jak "tunelovat" EU fondy. Pak jsou ty úseky drahé, velmi drahé, a ty peníze jdou ... jako v tom Višňovom. Proti tomu zlatá Sitina na D2 s Tai Sei a Skanskou. Co stát taky musel doplatit. Tento stát je velmi slabý stát. Nezkušenost, které si byl vědom Prokopovič a pro to najal poradce, proto taky PPP na Višňové atd. Někomu to nedá: PPP, 2x toho co by to stálo když by to stavěl stát. Ale že Slovensko nemá zdroje, ekonomiku a nemá jí jak rozvinout, protože nemá tu infrastrukturu pro ty kamiony, tak potřebuje to PPP aby ta infrastruktura stála. Akorát se nemusí budovat 30 let formou PPP. Stačí si říct a teď ne. Jde to. Směrem na sever Evropy to jde. PPP je jen reakce na státy; nejsou zdroje. A nebudou ty zdroje, když ty projekty se stavět nebudou. A pokud to Slovensko nevládlo jako kdysi Rakousko nad polovinou světa, tak nemá odkud ty zdroje sebrat.

Takže nakonec, je k závisti že se D3 v Čadci staví mezi domama (komentáře mnoha z vás zde). Kysuce na to čekají jako na smilování, tam není na výběr proti stávající přeplněné trase. Ta se i rozpadne, než se ta D3 dobuduje. Ale jsou tam PHS a vy nevidíte, protože norma. být to jinak navrženo, vy tam po dálnici nejedete. V tomto ohledu řešit jestli tam bude 110 nebo 130 je to poslední. Nepochybně by to bylo hezčí, tunelem kolem Čadce, z krásné MÚK napojení na město, klidně i 2 napojení, ale to by stálo 400-600 mil. €. Původní idea byla 150-180. Ale dost bylo čísel nákladů. Optimisticky se možná v 2026 svezeme po souvislé D3. Pragmaticky spíš v 2029-2030. Nevím to nyní odhadnout pro stávající situaci pandemie a změn ve všem kolem sebe. Čadcu čekají další investice a inovace, ale tahle byla klíčová. Nakonec je to osud měst a obcí Slovenska; silnice I. a II. třídy jsou přímo přes ně. A mnoho úseků D/R taky, přímo u nich, nebo nad nimi. (řeka, pohoří, železnice, urbanizace, silnice I. třídy) Když by to bylo do minulosti pár let, tolik PHS tam nestojí nebo mají jiný koncept. Bylo by lépe vidět. Ty PSH přibývají a alespoň jde vidět jaká je trasa a projekty. Prodražuje to projekt pochopitelně.

Dialničiaři, díky za super rozsáhlé vysvětlení.

Vůbec nerozumím představě některých, že nejvyšší povolená rychlost = rychlost, kterou jakékoliv vozidlo za jakýchkoliv podmínek musí úsekem bezpečně projet. Tak snad řidič má nějaký úsudek a dokáže vnímat, jaký má rozhled, jaký je provoz, jaké má auto, ne? Nebo snad na okreskách se dá každá zatáčka projet 90? Nebo v Německu na neomezených úsecích neexistuje rychlost, která by mě vynesla ze silnice? Ve městě to můžu do každé zatáčky mezi domy hodit v padesáti a je to bezpečné? Z takovýchto názorů pak vznikají představy, kdy např. při debatách o zvýšení MPR na dálnicích na 160 hned vypukne hysterie některých jedinců, jak to za takového provozu a za takových podmínek a bla bla bla není bezpečné a že ne každé auto může jet bezpečně takovou rychlostí atd., jako kdyby někdo někoho nutil k tomu, že musí jet maximální povolenou rychlostí.

Navíc ta dálnice kolem Čadce je takhle úplně v pohodě, celkově mě přijde úplně ok, když je dálnice (rychlostka) trochu víc klikatá s většími stoupáními, než aby se za hrozné peníze stavěli obří estakády, dlouhatánské tunely nebo kvůli té cestě vybourala půlka města. Základ je, že jsou každým směrem dva pruhy a vše mimoúrovňově kříženo, zbytek už může být klidně nějakým racionálním kompromisem.

celá fotogalerie zde: https://www.facebook.com/strabagslovens ... 5108126357 , až vypadne link, tak alespoň něco:

Pohled na úsek: Komora mostu Podzávoz:

Začali s opravou mosta, ktorý zničili počas výstavby diaľnice D3

Bukovský most mal byť len dočasným riešením, stal sa dôležitou dopravnou tepnou.

Od 23. februára vodiči po Bukovskom moste neprejdú. Pre jeho plánovanú rekonštrukciu ho dočasne uzavreli. Most v poslednej dobe slúžil hlavne pre nákladné autá patriace firmám, ktoré stavali azda najdôležitejšiu stavbu v Čadci, diaľnicu D3 Čadca, Bukov – Svrčinovec. Vďaka tejto mostnej komunikácii sa cez centrum mesta nepreháňali ťažké stavebné mechanizmy.

Ako uviedla hovorkyňa Národnej diaľničnej spoločnosti Eva Žgravčáková, zhotoviteľ úseku diaľnice D3 Čadca, Bukov – Svrčinovec začal s prácami v pondelok 15. marca.

"Most bol na začiatku výstavby zosilnený na nosnosť 35 ton, v rámci opravy sa ešte zrealizuje výmena výdrevy na mostnom zvršku. Predpokladáme, že práce by mohli byť ukončené do konca marca. Náklady zhotoviteľa boli započítané v cene výstavby diaľničného úseku,“ dodala Žgravčáková.

Po dostavbe diaľnice prisľúbila Národná diaľničná spoločnosť, že most opraví, pretože prejazdom ťažkých nákladiakov utrpel vážne poškodenia. Sčasti je drevený, takzvaný bailey bridge, s premávkou možnou vždy len v jednom jazdnom pruhu a jeho nosnosť bola obmedzená do 3,5 tony, pokiaľ nebola zosilnená železná konštrukcia aj drevená prejazdová plocha.

Ďalej sa dozviete:
prečo chceli Bukovský most odstrániť nastálo
prečo je Bukovský most mostom nikoho
na čo most slúžil a prečo ho postavili po prvýkrát

Len dočasným riešením

Most však mal byť len dočasným riešením pre presmerovanie dopravy v prípade nepredvídaných situácií.

Čadčianska radnica mala v pláne nechať dočasný most zbúrať a na jeho mieste malo vyrásť plnohodnotné prepojenie prvej čadčianskej priemyselnej zóny na ulici Andreja Hlinku s centrom mesta.

V pôvodnom pláne investora pri budovaní diaľničného úseku Čadca, Bukov – Svrčinovec sa však s Bukovským mostom počítalo len dočasne, po dostavbe diaľnice mali tento provizórny mostný objekt zdemontovať a koryto toku rieky Kysuca revitalizovať. V tomto území by mal ostať čistý tok bez premostenia.

Mesto o záchranu zabojovalo

Mesto s takýmto riešením ale nesúhlasilo a vydanie územného rozhodnutia podmienilo novým mostným objektom.

„Pri vydaní územného rozhodnutia na výstavbu diaľnice Čadca- Bukov- Svrčinovec mesto vydalo územné rozhodnutie, v ktorom zadefinovalo jasnú podmienku, dočasný Bukovský most zbúrať a vybudovať riadny – nový, ktorý bude zodpovedať technickým požiadavkám na riadnu prepravu,“ povedal primátor mesta Milan Gura.

Bukovský most bol ako provizórny most postavený v sedemdesiatych rokoch minulého storočia.

„Najskôr bol využitý pri prestavbe čadčianskeho námestia, kedy sa budovala cez centrum mesta nová cesta,“ uviedol vedúci oddelenia výstavby Mestského úradu v Čadci František Ščury.

Vtedy došlo aj k zbúraniu nádherného Lackovho domu, ktorý v minulosti svojim majestátnym vzhľadom dominoval čadčianskemu centru.

Náhradná trasa pri komplikovanej doprave

Most tiež slúžil ako náhradná trasa, keď bol pre havarijný stav uzavretý Horelický most na hlavnej ceste do Česka a Poľska I/11 pri sídlisku Žarec a jediná obchádzková trasa viedla práve cez Bukov. Zostal tam ako stále dedičstvo a aj napriek nie najlepšiemu stavu slúži ako spojnica a skratka do miestnej časti Bukov.

Ako novinka po niekoľkých rokoch pribudli aj lávky pre peších, a to po oboch stranách mosta. Chodci už nemusia viac kľučkovať pomedzi autá, jednopruhová doprava sa tak urýchlila.

Bukovský most nemal dlho svojho správcu. Nehlásili sa k nemu železnice, správa ciest, ani mesto. Mesto sa ho ale ujalo, opravovalo ho bez vlastníckeho vzťahu a právneho statusu v záujme bezpečnosti občanov na vlastné náklady.

Dočasné riešenie ale vyústilo v úspešný dopravný variant pre Čadčanov. Stala sa z neho ďalšia dôležitá dopravná tepna v meste.

https://mykysuce.sme.sk/c/22617734/zaca ... ml?ref=trz

Celou tému jsem přečetl, odstranil jsem celkem 8 příspěvků (z nich většina byla moje pro neexistující web k projektu odkazující na fotogalerie z výstavby), upravil úvodní o data ve výstavbě.

doplnění mapy

Ke zprovoznění tohoto úseku, což se tedy stalo v 12/2020 patří rozhodně i mapa. Ostatně tento téměř 6 km dlouhý úsek D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec je součástí baltsko-jaderského koridoru TEN-T. Otevřením tohoto úseku mají motoristi k dispozici již 20 km bezpečné a rychlé alternativy cestování z Čadce až na hranice s Polskem. Trasa tohoto úseku vede paralelně s existující silnicí I/11, která prochází kolem Čadce. Nový úsek má kategorii 24,5m a jeho součástí je 7 mostů na samotné dálnici v celkové délce 2,45 km a 2 mosty nad novou trasou. Součástí stavby jsou i 3 nájezdy na MÚK a 7 mostů na místních komunikacích. Dále taky 19 opěrních zdí a přibližně 11 km protihlukových zdí. Dominantními jsou zde tedy mosty, přičemž nejdelší má délku 832m. novší video: (video začíná tunelem Horelica, pokračuje úsekem Čadca (Bukov) - Svrčinovec a končí úsekem Svrčinovec - Skalité)

Diaľnica D3 Čadca, Bukov – Svrčinovec

https://www.asb.sk/stavebnictvo/inzinie ... rcinovec-2

*shrnutí k tomuto dálničnímu úseku
*fakta, fotky

KYSUCKÝ ÚSEK D3 JE UŽ ROK V PREVÁDZKE

Kysucký úsek D3 Čadca, Bukov – Svrčinovec je už rok v prevádzke. Takmer 6 km dlhý úsek skráti jazdu motoristom a v dopravnej špičke ušetrí až 30 minút času.



Motoristom sme takmer 6 km dlhú časť D3 na Kysuciach odovzdali do užívania pred rokom, 21.12.2020, po 4 rokoch výstavby. Na novom úseku sa nachádza 19 mostných objektov, z toho 10 na diaľnici a 9 mimo diaľnice, pričom ich celková dĺžka predstavuje 3 563 m. Naviac, v danom úseku D3 sme vybudovali 28 protihlukových bariér s celkovou dĺžkou až 11 130 m. Úsek má aj dve diaľničné križovatky, Bukov a Podzávoz, ktoré sa priamo napájajú na cestu I/11 vo všetkých dopravných smeroch.

více: https://ndsas.sk/press/press-narodna-di ... -prevadzke

Ještě v 02/2022 byl podepsán dodatek za 7,2 mil. €. Skoro polovina nákladů souvisí s PHS (hluk).

Dodatok č. 8 k ZM/2016/0464 zhotovenie stavby D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec v zmysle zmluvných podmienok FIDIC - žltá kniha
https://www.crz.gov.sk/zmluva/6183418/

historické záběry, od společnosti PORR, asfaltování vozovky

Mozna jsem uplne spatne... ale slysel jsem, cetl jsem, ze dalnice kolem Cadce, je zdarma bez znamky.
Pry snad jiz od 08(?)/2025 je to pravda? na eznamka.sk je jeste stara mapa.. tak nevim, diky

https://fotrnatripu.tv/novinky/auto/slo ... ove-zdarma

Mala byť zadarmo, ale krátky čas po vydaní tejto správy minulý rok vyšiel "opravený" zoznam úsekov a tam už zadarmo nebola.
Takže nie je zadarmo a je to veľká škoda.

https://www.zilinak.sk/clanky/29846/rad ... poplateny

https://eznamka.sk/sk/spoplatnene-useky/siet

Děkuji za odpověď