České dálnice > Diskusní fórum

Cestina slovo tovar samozrejme zna. jen se temer v tomto smyslu nepouziva.

https://region.rozhlas.cz/tovarna-7286663

Ano, omlouvám se, podle pravidel je možné to slovo používat, spíš jsem měl říct, že průměrný český mluvčí si to slovo se slovem zboží nepropojí, alespoň co jsem zažil já ve svém okolí...

Bez tovarů by nebyly továrny

Přímo "zboží" slovo "tovar" neznamená, spíše něco jako výrobek a obrobek. Ovšem s tovarem si dnes spojujeme už hlavně ruční práci v pohádkách o šikovném tovaryši

Jaroslav píše:... si říkám, že je možná škoda, že nepíše slovensky... jak roky letí, začíná být těžší a těžši slovenštinu číst...

Je zajímavé, že ucho nemělo nikdy se slovenštinou problémy, ale oko ano.

Mimochodem tohle je jedna z těch kombinací, která je celkově v západoslovanském prostředí docela zajímavá. Polština má slovo towar ve stejném významu jako slovenština, ale taky má slovo zboże, které zase znamená obilí.

Ve slovenštině je taky slovo "zbožie" ve významu obilí...

theodor less píše:

Jaroslav píše:... si říkám, že je možná škoda, že nepíše slovensky... jak roky letí, začíná být těžší a těžši slovenštinu číst...

Je zajímavé, že ucho nemělo nikdy se slovenštinou problémy, ale oko ano.

Myslím, že to má celkem jednoduché vysvětlení (aspoň pro moji generaci). Kolik jsme přečetli slovenských knih? Já osobně ani jednu. Kolik hodin jsme poslouchali slovenštinu? Já osobně tisíce - zněla z 50% ve všech televizních a rozhlasových zpravodajstvích a pondělní večery byly svého času v televizi celé slovensky.
Takže ucho si v mládí zvyklo, oči nikoliv. Nebo přesněji: ucho si zvyklo mnohem víc a intenzivněji, takže to ani po letech nezapomnělo.

Na tom neco bude. V mluvene forme mne ceskoslovenstina za usi netaha, v psane za oci velmi.

Takže mluvené MOTÝLE tě nezaskočí a za uši netahají ?

Hele fakt ne. Sam jsem se tomu podivoval, ale asi proste mam tu husakovstinu i po triceti letech v usich a jsem zvyklej. Jako i u Dialniciara si vyloupnu to, co chce sdelit, ale proste kdyz ty obraty ctu, obraci se mi proti tomu ocni vicka.

Tak to já zase když čtu Dialniciara, tak spíše cítím, že se stále vyjadřuje česky lépe a lépe. Sebe si nedovedu představit, že bych byl schopen ve slovenštině něco tak s minimálními chybami zplodit.

To je všechno jenom otázka praxe, zvyku a toho, nakolik intenzivně je člověk tomu jazyku vystavený. Když si vzpomenu na svojí polštinu ještě pár let zpátky a porovnám to s dneškem po několika letech života v Polsku, tak je to absolutně někde jinde (a to mám pořád hodně co zlepšovat). Ale to samozřejmě platí u všech jazyků, jen ty slovanské prostě chytáme trochu lépe.

jozka píše:Hele fakt ne. Sam jsem se tomu podivoval, ale asi proste mam tu husakovstinu i po triceti letech v usich a jsem zvyklej. Jako i u Dialniciara si vyloupnu to, co chce sdelit, ale proste kdyz ty obraty ctu, obraci se mi proti tomu ocni vicka.

Mi to teda silně vadí v mluvené formě, protože mám rád jak češtinu, tak slovenštinu (dost ji čtu i poslouchám). Jejich mix je ovšem jako smíchat rýži s bramborovou kaší - hnus a přijde mi to k těm jazykům neuctivé.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-poli ... usaka.html
Babiš přiznal: „Neumím dobře česky, ani slovensky.“
Kdyby nebyl estébák a tunelář, byly by ty jeho "motýle" snad i roztomilé. Ale novinářům v jeho médiích nemůžeme slabou češtinu vytknout...

MzO:

pak me jeste napadlo, ze co se vetsi tolerance k mluvene forme tyce, tak to je mozna zvyk od prarodicu jinak ale souhlasim.

ML90:
Na vas je hlavne videt vliv polstiny do cestiny ale to neni nic k nechapani, kdyz se to do cloveka vali horem dolem, rychle to prejima. Nekdo vic, nekdo mene, vzpominam si, kdyz jsme o prazdnny jezdili do Polska za rodinou, po trech tydnech na mne obcas spustil polsky i sourozenec ja byl vzdycky o dost odolnejsi, coz mi ve vztahu k cizim jazykum bohuzel uz zustalo.

Vím o tom Ono to opravdu není nic zvláštního, když denně komunikuju polsky a do Česka jezdím jednou za pár měsíců. Tím spíš, když třeba řeším věci z oblastí, kterým jsem se dřív moc nevěnoval a slovní zásobu pochytal v podstatě poprvé až tu polskou. Ale je to fakt jenom o tom, nakolik je tomu člověk vystavený, po chvíli v Česku je to zase vždycky v pohodě.

Toho naděláte Máte vidět rodinou oslavu, když manželka je ze Slezska, ovšem tchán mluví jen ponašimu, moje babička Polka, můj táta Slovák a holka z vejšky z Budějovic tahá jihočeštinu Do toho to naše východočeské "podej to bráchoj"

Takhle mixlejch nas tu je...

A co je to za jazyk, ten bez háčků a čárek, co používáš?

To je neco, na co jsem zvykl v dobe, kdy se nabodenicka vracela jako rozsypanej caj. Trochu tolerance, Bohousi. Ja te taky toleruju.

A jen tak z legrace, dnes jsem si vsiml, ze autoradio v pet let starem koncernu resi nabodenicka v multimediich tak, ze je nahradi bukvami. To jen kdyby nekdo argumentoval 21.stoletim.

mapman píše:Pro Diaľničiara:
Tovar = Zboží, čeština tovar nezná

Nevím v jaké to je souvislosti, ale snad si to zapamatuju. Se to tady zase rozjelo.

Nehodlám nic měnit na způsobech ani komunikaci; ve smyslu zaměnit za slovenský jazyk. Zlepšovat se jde ale furt, ta snaha je. A děkuji kote.

Pro MzO: proto když mluvím, tak zásadně slovensky a občas si pomůžu angličtinou. To je vlastně ten paradox, že za desítky let si jen pamatuju slovenský jazyk ve smyslu výuky mimo Slovenska a spisovně jsem to téměř nepoužil vyjma pár lidí v hlavním měste SR; protože se zdržuju na záp. Slovensku a donedávna Moravě. Na Slovensku je ale kolikrát lepší mluvit slovensky než anglicky; i když se to citelně zlepšuje. Kdysi mě bavilo "zkoušet" mladší lidi v regionech "co je kde" a když byla tehdy maximální ochota, ale nemohoucnost z hledání v mobilu ve slovníku, tak dnes lidi umí anglicky hodně. Ale čím víc západně, tím více se to projevuje negativně ve smyslu cenovek. Nejednu recenzi jsem na krásy a zajímavosti Slovenska napsal. V tomto ohledu "cenovek" je to u vás v ČR mnohem čestnější s ohledem na spíš dobrého dojmu, ale to zase jen z Moravy a části Ostravska; né že by jinde snad ne, ale jinde jsem se takto nezdržel. I když posledně jsem zůstal uchvácen z Jižních Čech.

Všeobecně pro vícero dalších: Zjistil jsem ale, že v ČR se ani nemusím snažit o češtinu; Morava chce slyšet tu západní Slovenčinu a čím dál na západ chtějí slyšet právě tu slovenčinu, takže pokud to i není 100%, tak kdo to pozná? Já v ČR česky "nemluvim", protože neumím třeba ani vyslovit "Ř", proč se snažit o něco co nejde? Taky to, že umím základy a pár fráz a terminologii ze silnic v dalších mnoha jazycích neznačí, že se tak i snažím všude bavit. Pozdravit, ale pak přepnout do svojeho. Ještě se nestalo, abych se nedomluvil. Zase bych odbočil: kolikrát ta perfektní angličtina (rozená) v 1/2 světa je zbytečností, protože 1/2 planety se naučí sotva ty základy a gramatika utíká, takže čím správnější věty, tím hůř v mnoha rozvojových zemích i na formálních místech jako jsou recepce hotelů a letiště. Nejlépe se lze na této planetě domluvit v taxíku. A to je jednoznační důkaz lidské mobility v pravém slova smyslu. A ještě se zájezdovým busem. To jsou ty paradoxy. Ovšem v životě by mě nenapadlo dávat najevo někomu, jak to se mnou mluví. Nesluší se to, a o tom co se sluší zde nejdu poučovat. Vyzněl bych zase jako ten diktátor. Ačkoliv pro někoho budu vždy, protože i o tom je dělat moderátora. A jestli jsem česky nebo slovensky nebo jinak se vyjádřující, je patrně jedno a jazyk s tím nemá co dělat. Je dobře, že to je tak vnímáno, má to tak být, i když se to nelíbí. Mě se taky ledacos nelíbí.


Já již ty otázky na češtinu nekladu. Co se šlo naučit to jsem zlepšil. Mám pak ty stránky, kde občas zadávám některé slova a taky google občas vyhledá jak co skloňovat ve větě. Je to víceméně jen vyhovění přáním zde, které jsou většinové, ať píšu po česky. Slovensky jak se nevyjádřuji posledních 10 let skoro nikde, tak jsem nedávno zjistil, že taky prakticky neumím již ani dobře psát. Jsou to již mnohem hůře čitelné texty, než kdysi a možná má na to vliv zase ta čeština. Tím, jak poslední dobou téměř nekomunikuji ani francouzsky, taky to upadlo. Jak jsem aktualizoval sekci k Francii, zjistil jsem, že mnohem hůře rozumím psanému textu a zabralo více času číst s porozuměním. A to jsem se ten jazyk 10 let učil. Hebrejština, tam je to lepší, ale taky pozoruju, že některé nové zvraty již nedávám.

Moje rada: Nesmíte se tak moc upínat na jeden jazyk a jeho 100% znalost; vyjma snad jazykovědce. Tam bych tu snahu chápal. Nakonec nikoho nenutím po mě číst a na mě reagovat. Za to, že máte premiéra Slováka, který komunikuje najednou ve 2 řečích, taky jaksi nemůžu. Spojovat to se mnou je přinejmenším zvláštní, i když pochopitelné v té míře "výsledku", ale proto ta rada.

Za největší problém, který vnímám jako bariéru pro zlepšení o další level češtiny je, že na to, abych porozuměl "proč a jak" bych si to musel pročíst v angličtině/hebrejštině, abych pochopil proč a jak. A ne v češtine, protože já tomu vysvětlení bez názorného příkladu nerozumím, abych to převedl do praxe. Proto se další levely/úrovně psané češtiny nekonaji a dokonce odhaduju, že dobré 3 roky jsem ve stejné úrovni. Lepší, než před dekádou, to mnohem lepší, to vidím i sám, ale jaksi jsem zůstal nedovzdělán. U Hrbolka by to bylo za 5, protože latinu taky nezvládám.

Chronologie:

angličtina od narození, ve škole a skoro celým životem
slovenčina od pár let, doma a jenom doma a to včetně gramatiky, bez větší možnosti se učit a mimo domova nebylo s kým mluvit a krátko po dospělosti to zaniklo a na další dekády prakticky zcela; proto jsem to prácně "obnovoval" samostudiem a stejně mám silný přízvuk (na to stačí 1 rok nemluvit původním jazykem a mluvit jen jinou hlavnou řečí)
hebrejština následně poté, někde v polovine úvodní docházky do školy a hodně let a to byl opravdu dril hlavně ze začátku
francouzština od řekněme poloviny střední školy včetně služby u armády se dalo s kolegama a pak i v rámci univerzity jako další jazyk, což nabralo odbornější a lepší směr do komunikace, z čeho jsem vytěžil hodně později pracovně; francouzština otevírá brány hospodářské diplomacie že jo, takže i proto

pár jazyků se nalepilo po pracovních cestách, hlavně španělština, portugalčina již tak ne, srbština a z toho plynoucí chorvatčina, protože to jsou si podobné řeči

němčina minimálně, protože i když ta práce byla, tak bez tohoto jazyku; zůstává u cestovní němčiny
no pak jsou jazyky, kde sice mě to celý život lákalo, třeba arabčina, tu když se naučíte, tak zvládnete komunikovat od západního konce po východní v Africe s pokračováním dál do Asie, ale bohužel já na to nikdy nenašel skutečný čas navzdory knížek a zase je to o tom, že je silná znalost angličtiny v těchto územích a to je to, že jsem se nepřinutil se více posunout

východní jazyky ve smyslu čínštiny a dál východně jsem zcela ztracen, naštěstí doplňují angličtinu i na to značení ale nikdy jsem kromě Japonska neměl tu čest někde řídit, naštěstí
ale to jsem ztracen i v severských státech v Evropě, v maďarčině, dokonce polština mi dělá velké problémy: přitom oni rozumějí dost dobře když povidam slovensky ale já jim již ne, ale zase jsme u aplikovatelnosti angličtiny, která je na severu enormní a to včetně toho Polska
velký problém mám i na jihu Evropy, v mnoha státech Balkánu a Itálii a to mám část rodiny původem z Itálie, ale zase je to o tom, že v Kanadě je to komunita a u mezikomunitní komunikaci se použije spojovací jazyk: angličtina a tím nejsem nucen se více snažit rozumět a zůstane u cestovatelské italštině, na horší úrovni než němčina nebo portugalčina

3/4 života mi stačí 3 řeči; angličtina, španělština, francouzština. 1/4 života slovenčina. Čeština je pouze z toho co žiju na Slovensku a z učení se pro účely tohoto fóra. Učení ve formě snadných lekcí a poslouchání. Nenaučil jsem se lépe ani za těch 11 let. Taky občas tady nerozumím textům, které tady jsou v mnoha debatách. Významově nerozumím obsahu nebo až na nevím kolikrát to musím číst, proto se taky ale prakticky vyhýbám nějak se zapojovat. Hebrejština je taky jazyk, který využívám jen občasně, je to de facto řeč komunit kdekoliv ve světě a v samotném státě Izrael. Není to nic, co by muselo být, ale tím, že to je, tak je to výsostní postavení samotného rozhovoru. To už nemluvím o tom, že mám vícero stupňů znalosti z víry včetně složitých textů spíš starších variací řeči, ale jsem se tímto směrem nikdy neodhodlal jít, takže to nenachází uplatnění a taky jsem toho hodně zapomněl.

Největší deficit je ruština a arabčina, ale proto jsem se ani nikdy více pracovně o tyto regiony osobně nezajímal. Přitom v mnoha arabských státech jsem často ale byl, ovšem nikoliv za prací. Nakonec všude je nejlepší dát najevo znalost alespoň pár slov, zrovna tak tady v ČR jak i v Ugandě v Kampale nebo v Maroku, Mexiku atd. Každý tu svou řeč považuje za číslo 1, ale skutečnost do světa je zcela jiná, zrovna tak, jak každý zcestovatělý člověk ví, že sama angličtina nestačí, naopak je hodně limitující (ale ne omezující). I pro ten Kaukaz a ty "stány" je kolikrát lepší rozumět více po rusky, pro starší generaci rozhodně. Chování je zcela jiné, proti pouze angličtině. Je to jiný náhled na člověka a ten vztah, který vzniká je často méně důvěrný. A trvá čas ho vystavět na vyšší level, na co ale nestačí doba měsíce. No ale to jsem se zase moc rozepsal.

Proto tedy čeština, protože české fórum a proto, že se tak na začátku většina "usnesla". Měnit to rozhodně nebudu. Stejně chci letos dokončit maximum aktualizací stavu rozvoje silniční infrastruktury, lépe provést odkazy v tématech do encyklopedické formy a utlumit to zde postupně, čímž možná upadne kvalita mojeho psaní do budoucna, ale taky ho bude méně, tak vám to nebude tak bít do očí. Protože já sám vím, že to je pouze taková nahražka/náhrada/variace češtiny. Je to výslovně pro pochopení základu obsahu, není to pro detailní porozumění. Jsem si toho vědomý a jsem si plně vědomý výzev - ve zprávách jak psát lépe.

Věřte, že se rozhodně není nutno upínat na 1 jazyk. Teď letět nad Amazonii a tam dopadnout, myslíte, že umím 1 z těch 100-120 jazyků? Nebo to stejné etnika a nářečí v mnoha dalších státech Afriky? Naštěstí doba internetu zcela odstranila obchodní překážky co do nakupování a objednání služeb, booking ubytování atd., takže i po této stránce postačuje umět pár jazyků a lze se dostat kamkoliv, obstarat cokoliv a zajistit práci, studia nebo jen oddech. Ať už v komunikativní úrovni nebo té lepší. Na tom ostatně až tak u 95% činnostech vůbec, ale vůbec nesejde, protože nakonec jde vždy hlavně o výsledek. Těch 5% jsou výsostní činnosti, kde ten jazyk je základem všeho; tam bych si mohl klást tu otázku jakou až roli ale hraje ta čeština s tou slovenštinou? Patří to ke slušné výbavě na těchto územích, ale to je tak všechno. Jináč zcela opačně, kdo nezná jiné řeči z těchto vašich zemí, tak je zcela ztracen i v těchto 5% výsostních vodách. U exportních ekonomik, kde služby netvoří reálnou ekonomiku pro obyvatelstvo rozhodně. U těch 95% jeto opravdu jedno, protože ten alkohol s ledem si lze vyptat i v na opačné straně planety, stačí ukázat a číšník pochopí všechno. Tak nějak je to se mnou zde v tomto prostoru.

Slovenština se slovensky řekne "slovenčina"? To jsem třeba vůbec nevěděl.

Ano. Slovenský jazyk nebo slovenčina, česky slovenština.

A pak jsou to takové ... detaily, ale zrovna v tomto silničním fóru:

česká silnice = slovenská cesta
česká cesta = slovenská cesta

Slovenština nezná jiné slovo pro silnici než-li cesta.

Ale i slovenská cesta má více významů, ale takový smysl jakým to umí rozdělit čeština, na silnici a cestu to slovenština již neumí. Je prostě cesta a až z věty se pozná jestli jde o asfaltovou nebo výlet někam.

Chodník má stejný význam. Dokonce se stejně píše.

Ale již taková odpočívka = odpočívadlo. Má to alespoň stejný základ.


Když je pak věta "cesta medzi (mezi) prešovom a košicami ..." si musíte dočíst nebo vyslechnout celou větu, protože se vůbec nemusí jednat o silnici, nýbrž o nějakém konstatování cestování mezi městy. Čeština umí upřesnit ihned "silnicí mezi městy ..." a je jasno, že ať už cokoliv, tak je debata o silnici mezi nimi.

Tohle je hodně matoucí pro mnoho turistů co vkročí na Slovensko ve snaze provést to co každý všude provádí a sice "snažit se přizpůsobit si to "pro sebe". Najednou je z cesty cestování a ten smysl se pak rozchází. Nejednoznačné a často matoucí a dokonce ve vícero formátech (staré, nové) značení to v praxi neusnadňuje. Proto je stále Slovensko vnímáno spíš pro dobrodruhy z opravdu vzdálenějších lokalit světa. (nemluvě o celé paletě chybějících služeb nebo přemrštělých služeb se špatnou pověstí; to již i Maďarsko s Polskem udělalo hodně práce v P.R. a snaze lépe prezentovat stát jako celek a tomu přizpůsbit všemožně kvalitní orientaci, i - panely s aplikacemi atd.) Ostatně zase ten internet a aplikace; když vím, že mám problém ve smyslu slabší komunikace u obyvatelstva, tak to vyřeším aplikací. No a to tady schází zcela. Ale to jsem odbočil.

Proto se ale taky, když chci něco říct, snažím rozepsat co nejvíce to jde, abych to co nejlépe opsal, protože slova mají často mnoho významů (i u vás), mnoho tvarů z nářečí, což mohu rozumět ale nemusí to značit v té chvíli co chci napsat, proto občas píšu delší příspěvky v rámci debat. Nebo pak radši nepíšu vůbec.


U dálnic je ta terminologie lepší. I když zase zbytečně "upnutá" na pojmy. Stovky stran technických norem, listů jak co definovat, ale v praxi těch staveb není. Pak členění těchto vyšších kategorií ztrácí smysl. Ale nechci v tomto prostoru zacházet do zbytečných věcí.

Silnice - to je taková česká specialita pro "silné cesty" a krůček k dálkové silnici - dálnici Slovenština slovo dálnice převzala od nás, víceméně je pro ní cizí slovo, protože nezná ani tu českou silnici
U odpočívky si ještě dost dobře pamatuji, jak lidé proti tomuto označení protestovali, co je to za patvar A vida, dnes už to nikomu divné nepřijde. Zřejmě i výměnu generací. Podobně jako Česko, které i mě bylo zpočátku proti srsti, takové nějaké necelé Ale moje děcka zase nemohou pochopit, co mi na slově Česko připadá divné.