České dálnice > Diskusní fórum

dokončení pro oba ...

Dobrý stát ví dokonce, která odpočívka kolik peněz generuje a vrací zpátky - třeba že o kousek dál postaví novou odpočívku. Nebo u některého uzlu a vytvoří tam prostor pro developera a zrealizuje se obchodní centrum, kde příjem jde do města/obce. Ale generuje to další rozvoj. Ale těží z toho odpočívka. Vy jí navážete busem na obch. centrum, čímž snížíte náklady na ní tím, že na ní nepotřebujete držet další služby. Těch modelů je hodně. Ale co nefunguje, tak to je trend, že všude je výjimka ať neplatím, sám stát neplatí atd. a nepřemýšlí trochu dopředu. A první na čem se šetří je údržba. A ani v dobrých letech se nic nedělá - vždyť ta dálnice má 10 let. To je argument. Ale pak se musí po 15 letech rekonstruovat ... což je mnohem nákladnější. A když se neudělá ani to tak jsme svědky drncání, slabých služeb a omezování provozu nesystematičností, protože není na moc oprav peněz a jsou nevyhnutní.
Dálnice to jsou i ploty. Nestačí jednou za 20 let postavit, ale každý rok 2x kontrolovat a opravovat a vysekávat náletové dřeviny. To taký není zadarmo ale pak se nedivíte že tam není zvěř. Atd.
Proto jsou státy, kde to lze dělat jináč a státy, kde to vypadá jako z hororu.
Rakousko není levné pro tranzit, ale ten tranzit tam nalezne služby. Občas sice nezaparkuje po 17:00 ale to nezaparkujete dnes v 3/4 EU. Ale je velý rozdíl ve službách v levné Belgii a drahém Rakousku.
Odpočívky jsou ale další složitá záležitost, ale ano, je to služba. Která na rozdíl od běžné odpočívky u silnice vypadá doopravdy jináč. Není to standard. A i proto to Chorvatsko, kde ty intenzity jsou běžné jako na silnicích zde, tak šetří na odpočívkách. Vy musíte myslet ekonomicky, o tom hodně vypovídá "zájem" ČSPH. To je kapitola sama o sobě. Jsou lokality v EU pomalu v každém státě, kde stát musí snižovat daně aby vůbec tam ta ČSPH došla a investovala aby alespoň těch 60 km tam ta jedna pumpa byla a když má zrovna výpadek tak na 100 km máte jednu čerpačku. A děje se to ...
Problém českých odpočívek a parkingu a tranzitu je ale i skladba firem - z Balkánu, kteří nemají tu tendenci se stravovat a nakupovat a utrácet jako jejich kolegové ze záp. EU a jihu Evropy západním směrem. To je fakt ...
Osobně jsem již čekal, že se 2000 Kč schválí, ale nebyla vůle. Jsem zvědav "co to budou ty desetikoruny navíc".

Já často slyším věci jako "ale dálnice je standard" - není to standard. A důkazem že není je i váš stav, není to standard. Ano, je to stavba, kterou lze nalézt pomalu kdekoliv, ale standard to není. Standard je již realizovat ekonomický koridor ve smyslu min. 2 jízdní pruhy v každém směru jízdy a tyto oddělené od sebe, protože to je o bezpečnosti. To je standard již i v Oceánii a Karibiku atd. Ale rozhodně to není nic ve smyslu, že to je něco co musí být zdarma. Sotva jsou zdroje na údržbu "jedniček", tudíž na ty plochy v m2, protože o tom to je - pak nebudou vůbec. Spíš by dálnice měla mít standard, aby byla dálnicí. Aby nespadla do kategorie "rychlostního zkapacitněného tahu", což často nemá s dálnicí nic společného. Všechny ty prostory MÚK, sjezdů, nájezdů, nadjezdů ... to není ten standard. Kdyby se platila daň, tak státy se za dálnice nedoplatí ... proto se taky mj. vykupují pozemky.

Občas slyším taky, že platit za 25 km je luxus. Ale nikdo vás nenutí jet po 25 km. Jeďte jinudy. To se dá vztahovat na celý svět ... většinou mají tyto úseky stáhnout provoz a zvětšit intenzity aby se pak více vyplatil další a další úsek. Pro tranzit. A na ten 25 km úsek se skládají všichni i jinde. Občas se platí za obyčejný most nebo tunel. Ale není povinnost, lze jít trajektem, lze to obcházet po jiných silnicích. To je většinou o splátkách za úvěr, když někdo vypočítá návratnost a banka dá peníze anebo taky údržba něco stojí. Most - velký most - sežere peněz na údržbě. Ale ano, až je zdarma až se zplatí základní úvěr, protože generuje taková ojedinělá stavba peníze z rozvoje, tak ať to ten stát zajistí, protože má z čeho za tu dobu ...

My jsme dnes svědky úpadku dosavadní infrastruktury právě proto, že je zanedbaná údržba. Itálie, Německo, USA ... a teď to stojí obrovské miliardy, aby se načisto do 2040 nerozpadlo. Alternativ je málo - pro dnešní provoz a intenzity. Staví se často nové mosty, 2x tak kapacitnější aby se ten dosavadní zdemoloval. A vytvořilo zkapacitnění ... aby to odpovídalo po 50-70 letech urbanizmu. USA platí za údržbu z daní PHM, ale vzorec se desítky let neupravil + snižuje se spotřeba a roste počet km. Itálie, obrovský podíl mostů a tunelů a ano - koncesionáři - ale extra poplatek z jejich zisků do státní kasy pro prázdnou kasu. Špatně se pak realizují "náhradná řešení". Německo - všechno zdarma, údržba počká, nová výstavba spíš na východě. Dnes špatný beton po té výstavbě a rozpad na západě. A nejsou peníze, to mýto negeneruje dost peněz na rozsah těch oprav ... a ty opravy se vlečou, protože to se staví nové mosty. A v zástavbě všude kolem ... takže brát ten ohled na tyto země "ani oni neplatí", ale se podívejte co se tam děje a to je "jejich ekonomika". Je faktem, že právě oni ty ztráty unesou, ale jsou čím dál citelnější a proto i ty balíčky a řešení jsou čím dál razantnější. Ale i nadále nejsou postačující a to vše za plného provozu a bez alternativy ... jen pevné nervy a kolony ... představit, že by tam ale nebyla ta dálnice a jen ty silnice kolem je nepředstavitelné, ale stalo by se to. Již dnes se omezují kamiony na mostech ...

Japonsko má stanověn dálniční rozvoj desítky let a není u konce. Detto Švýcarsko. Ale zakládají si na špičkové údržbě. Jsou různé modely ... Japonsko síť privatizovalo, zatížilo úvěrama a je tam mýto. Větší než ve Francii. Často slyším jak oni tam jezdí zdarma ... Má se tak stát, ale až za 30 let. Jsou i úseky zdarma, ale ty financují regiony v kombinaci s konglomerátem a jde o "pracovní výhody" a přínos do regionu jináč. (postavím dálnici, zajistím si pracovní sílu, ale neplatím daně).

Nový Zéland staví hezké dálnice, ale jsou to PPP. Taky to ten stát kromě přípravy nic nestojí. Ale zdarma to není a standard také ne ve smyslu, že za standard se neplatí. Ono se nakonec platí za všechno ... to je standard a pak lze nahlížet na to, že dálnice jsou standardem.

Standard mají být silnice, normální zpevněné silnice. I to není všude pravda, ale kým Afrika zpevňuje, tak Latinská Amerika masivně "dualizuje". Tam je ten posun v čase. Asie jak kde, no a Evropa to jsou vlastně samé dálnice ...

_________________

Já často i na konferencích říkám, že formulovat, že za použití zaplatím další úsek lze jen s těží. Mám výnosy za rok 400 mil. € a 1 km vychází na 12 mil. € tak to toho moc nepostavím. Příprava a projekty jsou 3-4 ještě k tomu. A 12 stavební stránka. To vychází na 26 km. A údržbu budu asi platit z úvěru? A z čeho se mi ty náklady z již hotového provozovaného díla vrátí? Z té ekonomické prosperity? My ale víme, že tento princip nefunguje ani u čistého PPP, nemůže být všude. To by byla všude samá dálnice a nebyl jiný život (Španělsko). Já ale z úvěru nezaplatím po pár letech i úroky ... a náklady na údržbu občas vzrostou, nezajistím periodicitu nebo-li pravidelnost tohoto investování i s úrokama a bude se to zvyšovat.

Tak již jen z této logiky musím hledat jiný zdroj. Kamion je synonymum, že on zatíží dálnici mnohonásobně, ale on primárně veze náklad na velkou vzdálenost - tudíž z jednoho bodu ekonomiky do dalšího a to se proto bavíme o tom, že tady je prostor pro byznys. Lze to modelovat i pro IAD ale pro ekonomický cíl - cestovní ruch. Ideální je kombinace - traverze po pobřeží F směrem na E. Nebo koridor RCEA, který se uživí i jako koncese a donedávna nic takové nebylo možné. Proto ale kamion ačkoliv drtí dálnici násobně, tak primárně se bavme o tom, že vzhledem na jeho zatížení poplatkem (které spěje k tovaru a ne k zatížení) vykryje daleko větší hodnotu než známky za mnohonásobně větší počet IAD, ale nasměruju ty peníze z tohoto pilíře právě na ty nové kilometry. (to, že dosáhnu další vítězství - stáhnu tranzit z menších vedlejších silnic, zlepší se plynulost provozu, sníží hlučnost, zatraktivní bydlení, klesne spotřeba PHM atd. je další velké plus). Proto u dálnic vzniká další prostor pro bydlení, práci, služby ... to není samo sebou. Pokud jsme majetní, koupíme si chatku v lese kde dálnice není Na odlehčení.

Novou výstavbu zatížím úvěrem, protože mi tam jdou ty kamiony. IAD není lukrativní vyjma toho cestovního ruchu (turista dá do nákladů cestu na dovolenou) a úvěr předpokládá +přidanou hodnotu, tudíž potenciál splácení. To, že jestli si stát zavede mýto a jaký model nebo to přenechá na koncesionáři s garantovanou porcí provozu nebo ne, to jsou další a dlouhé debaty. V klasickém prostoru EU je jen málo případů, kde se postavilo mnoho set km dálnice bez opodstatněné ekonomiky. Třeba Egnatia Odos v Řecku, která se více stavěla jako propojení velmi zaostalých regionů s budoucností širšího napojení a to vše se děje dodnes. A dálnice je privatizována do koncese. Tak se dovedla shodnotit, že Řecku není na přítěž ale naopak. A to je u řeckých intenzit na severu co říct s ochotou platit atd. Řekne se, mají dluhy ... mají, ale ne za dálnice, nýbrž za sociální model existence po dobu 20 let. Teď budou 40 let řešit tento dluh nad poměry.

Teoreticky státy nefinancují dálnice úvěrama. Vyjma EIB/EBRD ... když tak státy mají státního koncesionáře a ten si sebere úvěr. Pak je všechno jen nepřímo: stát dá na dálnici 30 mld. Kč z měšce, ale vykáže deficit 70 mld. A ten profinancuje úvěrama a vy nevíte jestli to není i na dálnici. Takhle formou SFDI víte jestli ano nebo ne. Banky pokud uvidí nadrozměr financí nad rámec SFDI do dopravy, ale se nafoukne deficit, tak nepůjčí výhodně, to je zákon koloběhu peněz. To jsou nekryté investice. Banky sice umí hodnotit jestli je stav infra- adekvátní nebo ne, ale to neznamená, že budou všechno financovat výhodně pro stát. Výhoda končí tam, kde začíná riziko. A stát, který si neumí zajistit údržbu vlastní silou není dobrý stát. To je obdoba spotřebného úvěru na cokoliv, to pro banku signalizuje, že člověk neumí hospodařit a proto ten úrok bude vždy větší, luxus se platí vždy víc. A je luxus žít si nad poměry. Selhání státu nastává v okamihu, kdy vinou špatné údržby vznikají zbytečná a ročně se opakující omezení - vznikají kongesce, které generují nové ztráty - na stavbách, kde by to mělo fungovat beze ztrát + vzniká více dopravních nehod, což jsou další škody a ztracený čas atd.

Proto je mnohem lepší přesně definovat a garantovat alespoň toto minimum, které se jmenuje údržba. Obzvláště, když slyšíme od politiků, že to není problém. Proto taky u ekonomických modelů, což PPP projekty jsou, je údržba a komfort řidiče vždy na 1. místě. Garantuje to maximalizaci výběru mýta, zpokojenost a další jízdy ... a dálnice sama o sobě generuje pro celé okolí nové příležitosti. Ale ne všude se dálnice vyplatí - to je důvod, proč nejsou všude PPP. A taky proč to není zase takový standard ... je mnohem jednodušší vyvarovat se problémům plynoucí ze špatné údržby, než zajistit nové km. Zásadní selhání nastává, pokud vázne obojí.

tolik z mojich občasných proslovů na mnoha místech, k tomuto tématu (proto je občas lepší pro mě napsat "proto" jako odpověď

U nás jsme se dost zkazili (rozmazlili) tím, že krátké úseky nezpoplatňujeme. Potom kolikrát nezpoplatňujeme nenavazující úseky a další a další prkotiny. Tím opravdu lidi kupovat známky nenaučíme.
Velkou chybou je u nás převádění starých silnic pod kraje. Kdyby zůstaly státní, vybíralo by se na nich mýto a nemusela se na nich instalovat všelijaká omezení. A osobákům, které nechtějí jezdit za poplatek po dálnici, by zůstala alternativa, u které by se nemohli vymlouvat, že vede po okreskách a přes města. Stát by na státních silnicích (ovšem už nižších parametrů) musel zajistit, aby i ony byly modernizovány včetně obchvatů. A dálnice by jako v mnoha zemích zůstaly opravdu jen a jen dálkové dopravě a ne návštěvám supermarketů, dojíždění do vedlejšího městečka či objíždění ucpaného centra zdarma.

Všimli jste si, že na D1 mezi Prahou a Brnem se nikdo nad poplatkem nepozastavuje? A to tahle dálnice na polovině trasy nemá žádnou doprovodnou silnici. Prostě si kup známku nebo si jeď přes Kolín. Ale kde vede doprovodka takřka podél dálnice, tam se remcá nejvíc Proč by měla mít dálnice okolo Berouna, Sokolova apod. výjimku, když jí nemůže mít Kolín na D1 ?

Pokud se nejedná o velkou aglomeraci, jsou výjimky k ničemu. Zácpy v Berouně a dalších městech zapříčiňují v naprosté míře místní a dojíždějící. Tranzit je v menšině a pokud ho omilostníme výjimkou, známku nemá potřebu kupovat. Ale pokud ho v tom necháme, brzy si rozmyslí, jestli se denně lopotit v zácpě nebo to objet po dálnici. A když už se známkou objede Beroun, díky známce objede i další obce na staré silnici. Jen tak se může změnit chování.

Přesně jste to vyjádřil.

čili chyba není ve známkách pro IAD, ale v doprovodkách stavěných na "zelené louce"....

Dálniční známky zatím zdražovat nebudou

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/da ... .seznam.cz

Evropa zavede povinné denní dálniční známky. Má to však emisní háček

Zdroj: https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... ntent=main

Tak snad bude zohledněna zejména hmotnost vozidla, neboť naložený kamion významně ničí povrch dálnice, která pak významně ničí mé auto, nikoliv naopak.

Našel jsem návrh vyhlášky pro zpoplatněné úseky na příští rok a zdá se mi to takové čudné...
Nově se mají zpoplatnit nové úseky D3, D48 a D7 na obchvatu Loun. Ty Louny takto samostatně moc nedávají smysl, to se nemohlo rok počkat a zpoplatnit to najednou od Panenského Týnce po Chomutov?

(Jen) V odůvodnění je pak toto:

Účinnost vyhlášky je navržena na 1. leden 2023. Obsahem navrhované novely vyhlášky jsou úseky dálnic, které mají být zprovozněné až v průběhu roku 2023, přičemž k zahájení výběru časového poplatku na nich dojde až okamžikem uvedení do jejich předčasného užívání v plném šířkovém uspořádání včetně nezbytného provedení označení dopravním značením

To proč se musí lišit vyhláška od faktického stavu?

Je lepší, když je dálnice zpoplatněna hned při zprovoznění, protože jinak si řidiči zvyknou, že to je zadarmo a pak tam najíždějí bez známky a brečí. Ale když je vyhláškou předem dáno, které úseky budou zpoplatněny, mohou se řidiči připravit.

Dotaz. Je někde statistika prodeju dalnični znamky ? Jde mi o poměr aut s CZ a cizi RZ.

U SFDI, ale tam tohle není.

Výběr za 2022 = 5.851.700.255 Kč. Statistiky podle zemí registrace nejsou, ale měly by být výhledově k dispozici z tzv. datové kostky, která je předmětem řešení v rámci dodatku č. 1 smlouvy s CENDISem, tj. bude to v průběhu 2023.

Zdražení dálniční známky je téměř jisté. Ministr dopravy Kupka nastiňuje její cenu

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/au ... .sznhp.box

proto se musí zdražit...

bude stát devět procent ceny ročního kuponu

znovu opakuji, že švýcarská stojí 30let stejně...

To sice opakovat lze, ale ČR není Swiss. Nebo ano?
Ještě by šlo psát, že jsou země, kde dálniční známka není. (a dálnice tam mají)
Pak je v rámci fóra běžné srovnávání se s Rakouskem. Tam každým rokem valorizují o několik %.
O zmiňovaných 20% v článku se zvedla po dekádě nezdražování na Slovensku, což je další tip ke srovnávání.
A takhle lze pokračovat ...

Pak by se dala debata přepnout na roční inflaci v těch zemích. Začít se Swiss, zjistíme, že inflace za 2022 byla jen 3%. Respektivě řadu let předtím až deflace:

a pak ještě jedna zmínka, taková logická a sice jak se ta dálniční síť zvětšuje, docela často jde kritika na Německo, že pomalu staví (dnes staví více + modernizace), ale Švýcarsko staví ještě pomaleji, když nebudeme brát v potaz rychlostní 2- pruhové silnice, tak to tempo nic moc a spíše se zaměřují i nyní na 10 roční programy modernizací tunelů, což značí nejdříve postavit 3. a pak po jedné rekonstruovat ... celkově se snaží omezovat silniční provoz, především tranzit (od podmínek jízdy přes zpoplatnění po tvrdé postihy mnoha parametrů)

není potřeba chodit číst vlákno ke Swiss; dnes je tady asi 1545 km z asi 1900 km plánovaných dálnic, tady je progres 30 let zpátky:
Díky poměrně slušnému HDP, rezervám a majetku lze podporovat téměř všechny státní služby "z ekonomiky" - ze zvedajících se příjmů bez dodatečného zatížení a přitom zachovat růst životní úrovně. Vyžaduje si to ale také švýcarskou historii; bankovní sektor, který vydělal i na čem nemusel a silný vnitřní trh s několika zajímavými exportními prvkama, bez kterých doma přežijí, ale jinde jsou vysoce žádané.

Osobně nepovažuji švýcarské silnice/dálnice za to nejhezčí co tam je ve srovnání s tím, co lze nalézt kolem nich. Oni to tak ale mají nastaveno. Ani všechny kantony zdaleka nepreferují "silniční rozvoj", řeší se až už je to potřeba z hlediska třeba času.

A také ten model: pouze 1- roční nálepka. U Slovinska všem překáží "jejich systém", ale tak v tomto případě Švýcarsko je ještě drahší.

V této souvislosti doplním, že vláda od roku 2016/2017 zadává sérii studií s tím, že zavede i kratší známky, ale všechny prozatím ukazují, že se bude muset zvednout ta celoroční, až k 60 CHF, prozatím se tak ale nestalo. Hledí na e- mýto; systém by stál mezi 50 a 75 miliony CHF. Při ročních provozních nákladech ve výši 25 až 35 milionů CHF by to stálo méně než současné roční provozní náklady ve výši 48 milionů CHF při známkách.

V ČR se síť dálnic zvedla z 500 na 1300 km. 800 km. 3x více ... a již brzo to bude 4x více vzhledem na rozestavěnost. Respektivě v této dekádě bude mít ČR více dálnic 4+ pruhy, než zmiňované Švýcarsko.

Zajímavé odkazy a srovnání...

K tomu srovnání se Švýcarskem je třeba doplnit také to, že:

1) ČR je rozlohou skoro 2x větší než Švýcarsko, takže abychom se s ním mohli srovnávat, tak bychom potřebovali hodně přes 3000 km dálnic, což u nás nebude nikdy
2) Švýcarsko má dálniční síť mnohem víc dokončenou než ČR, takže rozestavěnost není ten hlavní faktor pro srovnání
3) Cca polovina plochy Švýcarska tvoří hory. Kdybychom měli podobné podmínky, tak vzhledem k tomu jak stavíme třeba tunely, tak bychom měli zprovozněno a rozestavěno sotva polovinu toho, co ve skutečnosti máme

Z uvedeného vyplývá, že srovnávání v tomto ohledu není možné. I proto je to všude jiná nastaveno, jináč to funguje a jináč se žije.
Ačkoliv ta poslední věta platí spíše v opačném pořadí, ale vychází to z historického vývoje a hospodářských daností.
A proto si nelze vybírat "jen něco" z každé země světa. Vznikne "kočkopes", který je k ničemu.
p.s. hory vs. ekonomická zaostalost srovnává ty poměry mezi CZ a CH, co se týče km
a to stejnou částí i co se nákladů na údržbu týče (zase něco co neumí CZ pochopit ve vztahu k Rakousku; že jaksi 5:2 je údržba a opravy k nové výstavbě kdežto v CZ je to naopak a vždy bude, protože terén a rozsah nepustí)

To je furt nějaké porovnávání a kňučení. Typicky čeyky-zn!ámka je drahá atd je zajímavé, že když někdo kouří, tak cigarety se bez problému koupí, ale DZ ne, přitom při průměrné spotřebě krabka/den je DZ prohulena za 10 až 12 dní.......
Tolik k ceně DZ. Cena je dána a vysoká není. Ať ti chytráci jedou někdy do zahraničí, kde mají mýtnice, tam teprve poznají, kolik stojí jízda po dálnici.

Přesně tak. Je to skoro zadarmo už teď.

Češi potřebují mít na co nebo na koho nadávat. Do toho kňučet a brečet, jak je špatně...

Pokud máme hotové čtyři dálnice (ty kousky D56 a D46 nepočítám, které plnohodnotnou dálnicí ani nejsou), tak nějaké razantní zvyšování ceny dle mě není na pořadu dne. Já taky jako podnikatel neposkytnu částečnou službu a pokud ano, tak si nebudu účtovat cenu jako konkurence za úplné poskytnutí služby. Takže dokud nebude dokončena základní dálniční síť, tak 1 500,- Kč je adekvátní cena, třeba v porovnání s cenou rakouské známky a její dálniční sítí. A navyšovat max. v poměru s nově otevřenými úseky.

Anebo ať se postaví mýtné brány a platí se dle ujetých km.

1500 je 125 korun měsíčně. To je míň než krabička kdejakých cigaret, polovina než jedno předplatny streamovací televize, ve městě tři, na vesnici čtyři piva nebo dvě Plzně. Fakt vám tohle připadá odpovídající cena za možnost jezdit po dálnici, kde je prostě násobně větší komfort a bezpečnost jízdy včetně servisu na odpočívkách ? Řekněme krom míst, kde zatím nejsou.
Ta síť nějaká je, není to, že bysme měli pár kousků a jedinou hotovou dálnici jako Slovensko. Už dávno to tak není. A oni mají známku stejně drahou jako my. Já třeba chápu lidi, kteří dvakrát ročně někam jedou, tak si známku nekupují a jedou raději po nižší třídě. Proč ne. Ale, že si někdo nekoupí roční známku kvůli penězům, byť by dálnice využíval.. to prostě není psychicky vyrovnaný jedinec, tam je to už o něčem jiném.
Já bych řekl, že je na místě poměrně razantní zdražení, tak na 2 - 2,5 tisíce. A můžeme se bavit, co dál, až se síť zásadněji rozšíří. Při plné síti by podle mě cena za naši známku neměla být pod 3000,- při dnešní cenové hladině. Jsme tranzitní zemí, měli bysme na tom trochu vydělávat.

Ale mně nejde o cenu, ale o princip. Až bude hotová dálniční síť, tak ať stojí klidně 3 000,-. V Rakousku stojí dálniční známka necelé 2 500 a když pominu těch 9 km k našim hranicím, tak dojedu do všech zbývajících zemí po dálnici.

Nebo ty snad platíš plný poplatek za televizi s tím, že máš signál třeba jen půl dne? Takže než bude hotová dalniční síť, tak těch 1 500 považuji jako částečnou úhradu za neúplnou síť.

Anebo znovu opakuji ať postaví mýtné brány a platí se dle ujetých km, to je nespravedlnější řešení.

EDIT: A myslím, že si to uvědomuje i Kupka, protože nastínil, že se zvýší max. o inflaci, tzn. cca 200,-