Stránka 73 z 73

Re: Financování výstavby dálnic

Napsal: 16.4.2026 14:26:28
od Aram96
Že to napsal mistr Holub, mi bylo z titulku jasné ještě před otevřením odkazu. :D
Dovolím si vypíchnout dle mě největší nesmysly

- " do jaké míry se dokončení sítě, která bude patřit k nejhustším v Evropě, vůbec vyplatí."
- "Navýšení o 30-40 miliard platí český stát z výnosu daní, které s dopravou nemají nic společného, třeba z důchodového pojištění, pokud se jako letos dostane do přebytku." = vidím to na chocholouška.
- "Některé (odpočívky) z těch již funkčních, kde může parkovat až sto kamionů, pronajímá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za 250-300 tisíc korun ročně." = demagogie jak blázen, jde jen o smlouvy z 90s, nikoli nové.

Navíc článek vyvolává trochu pocit, že si na sebe dálnice nevydělají. No, já mám osobně teda jiný názor, když
- mýto je cca 20 mld za 2025
- 90 % z toho je z dálnic
- a z toho je 53 % od zahraničních dopravců

Suma sumárum .. ano, po dokončení takové D52, D0 a D35 za mě mýto ještě zvyšme, ať to začne státu něco i vydělávat (aby to nebylo jen nula od nuly), ale článek je už tradičně tendenční nemálo. :roll:

Re: Financování výstavby dálnic

Napsal: 17.4.2026 12:47:50
od kot
To jsi se Arame s komentářem držel výjimečně hooodně zpátky ! Vždyť je to článek přímo obludný... / = plný bludů /

Re: Financování výstavby dálnic

Napsal: 29.4.2026 20:27:45
od Diaľničiar
Nějaké bludy tam jsou, ale ne všechno. Ten článek mi přijde ale utržen z reality. To by pak i neměřitelné školství - nemělo být prioritou, protože náklady se vracejí nebo nevracejí zpátky ?

Česká republika má v rámci Evropy průměrnou až mírně nadprůměrnou hustotu dálniční sítě, přičemž patří mezi země, které intenzivně dobíhají západní Evropu. K roku 2026 se její hustota blíží 18-20 km dálnic na 1 000 km². Není to nejvíce samozřejmě. Tam jsou země jako Nizozemsko, Belgie, Německo, nebo Dánsko, Švýcarsko a to se zase hnedka nedoběhne. Jenomže v Evropě jsou i jiné země, takže když se pak udělá průměr, tak vyjde něco příznivější ke čtení.

Vyjma hustoty se podívejme na celkové uspořádaní silniční sítě - její výkonnost.
A taky na osídlení. Jsou území, kde dominují metropolitní území.

https://erf.be/statistics/ , kde je to spíš jako celek.

Špatně se to ale měří, protože co je dnes, nemusí být zítra. Všeobecně zaostává Pobaltí.

Kde je Francie je ČR. Do určitého bodu, protože když se pak podíváme na silniční síť a klasifikaci kde vznikají 4- pruhové D silnice resp. metropolitní území, trochu to mění charakter. Ale faktem je, že ČR má vyšší hustotu jak silnic tak železnic a spěje v tomto ohledu i v dálnicích, ale rozhodně vůči "nejlepším" je v 1/3 až 1/2 a to se zase hnedka jenom tak nedoběhne. Irsko je na tom hůř, Dánsko líp. Co o čem ale jak dál vypovídá? Ano, když se bude dál odevzdávat 40-100 km ročně, tak se to dobíhání zrychlí. Ale jsou pořád státy, které mají tu hustotu více než 2x a taky pomalu ještě kde co budují. S tím jak se síť zvětšuje tak si žádá více na opravy a modernizace ( rozšíření ), tudíž - ale to vypovídá o tom, že je ten efekt dosažen. Že to tam žije, prosperuje a ekonomika roste. :) Tudíž z té pokladny jde něco zpátky, aby byl umožněn další růst namísto kongescí, které ten růst doslovně zpomalují. :idea: Když už. Na to je ale potřeba jináč myslet.

Základní parametr růstu je, že za kratší čas vznikne více hodnoty. Co na tom pán nechápe, nevim. Do jisté míry lze technologii dosáhnout v jedné etapě, že za stejný čas vznikne více hodnoty, ale to je spíš organizací práce a způsobem vzniku hodnoty. ( jedno jaké ) Ale kratší čas značí - něco zrychlím. V dopravě tak prosté. A když tedy mám hustou síť silnic a hodně městských zón, tak je zřejmé, že se musí budovat nadstandard - který tomu bude vládnout, aby prosperoval celek. Na ten se napojí regiony a menší celky až po poslední ves, aby se ta brambora v co nejkratší době dopravila klidně do přístavu nebo jiného log. centra a dál s ní obchodovalo namísto toho, že shnije ve 3. vsi od sklizně.

V principu, kdyby většina sítě na západě nečelila přestárnutí, tak stačí upgadoval MÚK ( uzly ), které nejvíce komplikují provoz. Právě u těch měst, protože právě to městské prostředí vždy přitahuje pozornost - chci rychleji mít více tovaru nebo chci rychleji něco přejet, aby zbyl čas na další činnosti. K tomu se násobí tranzit. V ČR je problém, že kostra sice stojí, ale její regionální spojení schází - a na regionální úrovni chybí "silnice dálničního typu", které na západě tu nadřazenou silniční síť náramně doplňují. Tady to kraje nedokáží, tak tu roli musel převzít stát. A je to jen dobře. Nadprůměr ano, ale velmi jemný. Rozhodně ale ne ve špičce Evropy.