České dálnice > Diskusní fórum

tak šířku rýhy a zásypu pro drenáže by měl vidět každý projektant, který to kreslí v šířce max 0,5 m a pak to tak dá i do výkazu výměr

Dnes jsem projížděl vlakem a v Uhersku je stavba dost pod vodou z Loučné. Naštěstí většina estakády už je dokončená (=buduje se vršek), nicméně základy opěr přemostění koridoru jsou teď dost utopený. A možná, že se jim dostala voda i do buněk pod estakádou. I když jsou na vyvýšených místech, té vody tam bylo dost a to už o hodně v předchozích dnech opadla. Foto ale nemám.

Základy opěr pod vodou? Čili s tím vůbec nepohli... Neskutečný...

evilcleaner píše:tak šířku rýhy a zásypu pro drenáže by měl vidět každý projektant, který to kreslí v šířce max 0,5 m a pak to tak dá i do výkazu výměr

Na té fotce je úsek s v zářezu s vysokou hladinou spodní vody. Takže tam nejsou standardní drenáže. Ale drenáž DN200 v rýze 1,0x1,0m. Na svazích jsou vidět i drenážní žebra po cca 8m. Celá aktivní zóna je nahrazená šterkodrtí. A jelikož je to celé v oblouku v 5,0% sklonu, tak tam jsou navíc pod ní ještě příčná drenážní žebra, která stahují vodu z drenážních šachet na jedné straně do kanalizace na druhé (na fotce zleva doprava). Když to přeženu, tak je vlastně skoro i jedno, kolik té štěrkodrti obalí, protože ji stejně mají i směrem do středu komunikace.

Xyzc píše: Když to přeženu, tak je vlastně skoro i jedno, kolik té štěrkodrti obalí, protože ji stejně mají i směrem do středu komunikace.

Na zásyp drenáže se nepoužívá frakce 0/32, která je dle pazve navážena do vrstev.

theodor less píše:

Xyzc píše: Když to přeženu, tak je vlastně skoro i jedno, kolik té štěrkodrti obalí, protože ji stejně mají i směrem do středu komunikace.

Na zásyp drenáže se nepoužívá frakce 0/32, která je dle pazve navážena do vrstev.

V aktivní zóně by měla být frakce jako v drenážích (asi 8/63). Vozovkové vrstvy jsou až nad tím.

Probíhá příprava mostu na další betonáž - zalívání ložisek polymerbetonem na pilířích.

Navážení a hutnění ŠD 0/32.

Xyzc píše:V aktivní zóně by měla být frakce jako v drenážích (asi 8/63). Vozovkové vrstvy jsou až nad tím.

Drenáži by kameny 63 mm neudělaly dobře. Pokud je použita úzká frakce, jak se to hutní resp. zkouší? Mám pocit, že nám odpoví evilcleaner.

Díííííky!!!!!

jako zasyp drenazi se pouziva 8/16 resp. 16/32. tento zasyp neni nutno hutnit (i kdyz se to bezne dela) a zkousky zhutneni se na nem neprovadi.

No potěš koště... Jedno staveniště lepší než druhý. Fakt prioritní stavba... Dopravní uzly??? Co to je zas za novou terminologii u silnic III. třídy? Zcela záměrné vynechání mostu v Uhersku v ofiko videu ŘSD je podle mě signál, že už i investor začíná být z rozpracovanosti tohoto stavebního objektu nervózní...

Nevíte, jestli existuje nějaká vizualizace postupu montáže mostu přes koridor v Uhersku?

To je zkrátka ta unikátní metoda. Ale vážně. Dělají se pilíře hned vedle koridoru, takže určitá činnost na přemostění je. Nicméně samotná konstrukce se ještě nezačala tvořit. Ani to moc nejde, vzhledem k tomu, jak ty louky kolem jsou podmáčený/zatopený. S tím se pojí ještě jedna věc. Podle neoficiálních zpráv některé pilíře hlásí pokles. Nevím, jak hlubinné bylo jejich založení, ale vod se tam letos rozlilo až až, takže se možná nevsákla jen voda, ale i pilíře.

Martasi, vždyť republika bojuje se suchem ! Co až začne pořádně pršet a přestane být vláhový deficit ? To začnou asi ty pilíře mizet pod zemí úplně ....

Není ten pokles pilířů způsobený délkou výstavby? Vzhledem k tomu, že přespříští rok jsou 28. volby do intergalaktického parlamentu, tak by se ten termín zprovoznění léto 3022 mohl stihnout, ne? Takže se můžeme těšit na vysvětlení, že agresivní spodní voda řádí i v Uhersku?

theodor less píše:

Xyzc píše:V aktivní zóně by měla být frakce jako v drenážích (asi 8/63). Vozovkové vrstvy jsou až nad tím.

Drenáži by kameny 63 mm neudělaly dobře. Pokud je použita úzká frakce, jak se to hutní resp. zkouší? Mám pocit, že nám odpoví evilcleaner.

evilcleaner píše:jako zasyp drenazi se pouziva 8/16 resp. 16/32. tento zasyp neni nutno hutnit (i kdyz se to bezne dela) a zkousky zhutneni se na nem neprovadi.

Díky za reakci a ještě poprosím na názor na hutnění a zkoušení aktivní zóny, která má být dle Xyzcstejná jako v drenážích. Uvádí sice frakci 8/63, která je nemyslitelná, ale v případě použití úzkých frakcí 8/16 resp. 16/32 v aktivní zóně vyvstávají otázky na zpracování a zkoušení.

Předpokládám, že důvody se musí pravidelně obměňovat : např. kalamitní sníh, agresivní voda... Proto čekám něco nového, třeba nečekaný objev třetihorního rašeliniště.

V tomto případě možná dojde na to, že se při plánování stavby mostu nepočítalo s agresivní elektřinou v trakčním vedení, takže se musí předělat projekt a most bude z gumy...

Na silniční most nad I/56 ve Frýdlantu nad Ostravicí navazuje most přes železnici. A právě tento most má podobné problémy. Pozoruhodná je reakce mluvčí společnosti OHL ŽS Jany Matulajové. Vadu nosné konstrukce přiznává s tím, že vznikla malým poklesem mostní skruže při betonáži mostovky vlivem nepříznivých klimatických podmínek. A nemyslí si, že za ni může firma. „Následkem silných dešťů těsně před betonáží došlo k podmáčení podloží skruže. Vznik vady nelze přičítat nám, neboť se na ní podílely podstatnou měrou vnější podmínky,“ řekla Matulajová.
Když byly pochybnosti o únosnosti mostní skruže ve Studénce, byl projektant vláčen 12 let po soudech. Hájil se správným projektem skruže a krajský soud toto nakonec uznal. Dnes by se možná projektant hájil "vnějšími podmínkami".
Most ve Frýdlantu za 32,4 milionu korun je zhruba o devět centimetrů nižší, než by měl být podle projektu. A Moravskoslezský kraj jako investor požaduje (požadovalo) zbourání mostu.

theodor less píše:

theodor less píše:

Xyzc píše:V aktivní zóně by měla být frakce jako v drenážích (asi 8/63). Vozovkové vrstvy jsou až nad tím.

Drenáži by kameny 63 mm neudělaly dobře. Pokud je použita úzká frakce, jak se to hutní resp. zkouší? Mám pocit, že nám odpoví evilcleaner.

evilcleaner píše:jako zasyp drenazi se pouziva 8/16 resp. 16/32. tento zasyp neni nutno hutnit (i kdyz se to bezne dela) a zkousky zhutneni se na nem neprovadi.

Díky za reakci a ještě poprosím na názor na hutnění a zkoušení aktivní zóny, která má být dle Xyzcstejná jako v drenážích. Uvádí sice frakci 8/63, která je nemyslitelná, ale v případě použití úzkých frakcí 8/16 resp. 16/32 v aktivní zóně vyvstávají otázky na zpracování a zkoušení.

Na standardní drenáž se sice používá 16/32, ale těch "nemyslitelných" 8/63 jsme si nevymyslel. Mají to v dokumentaci (dá se stáhnout na tenderarena.cz, jako všechno).
Vzhledem k tomu, že každá PD projde násobnou kontrolou, je podložená předběžným a podrobným GTP, různýma řešeršema GTP, tak snad vědí co dělají.
63mm šutr drenáži moc neuškodí. Dnes už, snad maximálně krom domkařů u soklu, flexibilní drenáž nikdo nepoužívá a pokud má drenáž slušnou kruhovou tuhost, tak to vydrží.
Požadavky na hutnění AZ jsou sice vyšší, než na běžný násep, kde se třeba u roznášecích polštářů u štěrkových pilot používá běžně i 16/63, ale pořád by to mělo stačit. To nic nemění na tom, že 8/63 se bude blbě hutnit.

Děkuji Xyzc za vysvětlení. Já jsem si skutečně představoval flexibilní drenáž. A když jde o frakci 8/63, neměl bych z hutnění strach. Vono se to nějak zaklíní...

martas
Příspěvky: 1321
Bydliště: Choceň
Příspěvek Re: [D35] Opatovice – Ostrov
To je zkrátka ta unikátní metoda. Ale vážně. Dělají se pilíře hned vedle koridoru, takže určitá činnost na přemostění je. Nicméně samotná konstrukce se ještě nezačala tvořit. Ani to moc nejde, vzhledem k tomu, jak ty louky kolem jsou podmáčený/zatopený. S tím se pojí ještě jedna věc. Podle neoficiálních zpráv některé pilíře hlásí pokles. Nevím, jak hlubinné bylo jejich založení, ale vod se tam letos rozlilo až až, takže se možná nevsákla jen voda, ale i pilíře.

Vrátím se ke staršímu příspěvku Martase....
V nejmenovaném archivním fondu (pozůstalosti) existují přeložené materiály původních stavebních deníků přípravy a budování železniční trati Praha - Olomouc v letech 1841 - 1845.... (realizace stavby firmou bratří Kleinů)... Již v těchto jsou zaznamenány problémy při realizaci stavby tělesa a mostů železniční trati v úseku Zámrsk - Moravany. Jako problém je zde uváděna říčka Mejtka (Mejtnice) dnes Loučná a její záplavové území silně podmáčené i v období sucha...
Při zakládání železničního tělesa atd...
Třeba to bude souviset...
I při přestavbě trati na koridor cca před 20 lety tam byly problémy podobného rázu...
Jako drobné doplnění...

Historia magistra vitae. Díky za krásný příklad.