Nechodím sem každý den, tak se omlouvám, že odpovím i na starší příspěvky.
Předem možná poprosím admina o přesun do obecné diskuze PPP, to už se D4 moc netýká.
theodor less píše:Kvalitní, komplexní článek. Jasně a srozumitelně vysvětluje, že protlačovaný PPP není řešení.
PPP může mít výhody. Ale myslím, že ne ty, které se od toho veřejností očekávají. Tzn. zlevnění staveb, výrazně více staveb a automatické zvýšení kvality.
Aram96 píše:Další věc je, že nás čekají spíše dražší úseky než teď.
Jsou tam i takové, které by měly být levnější: D6, D7, D55 kromě ptačí oblasti. Určitě se nedá říct, že teď už zbývají jen drahé úseky.
Aram96 píše:A právě proto si myslím, že je lepší sehnat více peněz ať už z rozpočtu, úvěry od EIB či PPP a stavět holt dražší stavby, než čekat s nějakými úseky na lepší ceny až budou volné kapacity a o 5 let později se kasat, že jsme sice dálnici postavili o 5 let později ale km byl o 150 milionů levnější.
S tím nesouhlasím. V dlouhodobém horizontu tak postavíte daleko méně. Podle mne je mnohem důležitější stabilita a předvídatelnost. Lepší je pravidelně každý rok zahájit/dokončit stabilní počet km než jednou téměř nic a pak rozjet vše najednou a mnohem dráž. Nejsme tak bohatí a ještě chybí hodně stovek km, než abychom si mohli dovolit výrazně připlácet.
1975 píše:A pak se tam tvrdí, že když si stát neohlídá kvalitu, jak si ji ohlídá tady. No právě, že ji hlídat nemusí, protože si ji hlídá ten investor... To je přeci ta hlavní kvalitativní vnímaná výhoda PPP.
Pořád nevidím ten rozdíl mezi klasickou stavbou a PPP. Jaká je motivace investora? Zisk. Co motivuje investora hlídat kvalitu? To, že nekvalitou klesne zisk. Jak může klesnout? Mne napadají jen:
a) penalizace za termíny: prodloužení výstavby, případně zkrácení doby provozu (pokud bude omezená celková doba smlouvy, ale překvapilo by mne, kdyby byla fixní i v případě nezavinění, to se často nevyskytuje)
b) penalizace za uzavírky: to ale bude platit jen za uzavírky způsobené chybou firmy (pak jsme s dokazováním v podobné situaci jako u klasických staveb), pokud to budete chtít zahrnout i nezaviněné uzavírky, třeba nehody, tak si to firma napočítá do rizik a ceny (jak jsem psal výše, s velkou vatou)
c) penalizace za další "diskomfort": za neodklizený sníh, nepořádek, poškozené značky, svodidla - to jsou věci, kde má dnes ŘSD problém i u některých vlastních SSÚD, ale ok, může to ve smlouvě být, ale opět to zvyšuje cenu
d) teoreticky, pokud by nesl riziko výběru poplatků, ale to nebude případ ČR
e) ještě něco?
Investor bude do kvality investovat jen a pouze tolik peněz, na kolik vyhodnotí riziko výše uvedených penalizací. A naopak se bude snažit na všem ostatním maximálně ušetřit.
A teď mi řekněte, co z toho by nebylo možné aplikovat již dnes u klasických staveb. Jedině zkrácení doby provozu, tj. část bodu a). Všechno ostatní by šlo nějakým způsobem hlídat a penalizovat už dnes, popřípadě to má ŘSD přímo v rukou (bod c). Děje se tak?
Michal R:
ad zadlužení: ČR je v poměru k HDP zadlužená méně než většina západních zemí. Myslím, že dobře zdůvodněné dluhopisy na investice do infrastruktury by znatelné výkyvy nezpůsobily. Např. "Dluhopisy na dostavbu D4 ve výši 10 mld." Ale to je jen má domněnka.
ad metriky: vím, je to takové lhaní, kdy všichni vědí, že se lže, ale nezbývá než to brát, jak to je
ad sorpční schopnost: Jiný úhel pohledu: Proč si dnes státy mohou půjčovat za tak nízký (i záporný) úrok? Protože je na trhu moc peněz, které nemají lepší využití. Co se stane, když bude na trhu možnost investovat část těchto peněz do infrastrukturních PPP, které jsou bezpečné a v podstatě s garancí státu? Nedojde k poklesu zájmu o státní dluhopisy s nízkým úrokem? Nejde z velké části o jeden balík peněz, který půjde buď do dluhopisů nebo do PPP nebo do jakékoli jiné investice se státní garancí (tj. velmi nízkým rizikem)?
Souhlasím, že je to složité téma, které se nedá shrnout do jedné věty a není na něj nějaký model, který by nám mohl predikovat přesné dopady.
Ale teď vidím, že jsem už moc OT...
) Příspěvek dd je určitě dobrý, nicméně k té kvalitě.