České dálnice > Diskusní fórum

Aram96 píše:V USA mnohdy pořád i jako Czechoslovakia, ale s tím nemám zkušenost osobní.

Z mé zkušenosti nejen v USA, ale ve většině světa je to tak: již je ten posun proti 90. letem 20. století v tom, že se buď to znají ty 2 státy (u mladší generace) nebo se "eviduje ta změna rozdělení" - ale hnedka to netrkne v těch hlavách, ale když se řekne, že jsou to státy z té federace, tak si to ty lidi zařadí. Znají již ten fakt, že to neplatí. Je nutno pamatovat na to, že věci se vyvíjí, jsou staré atlasy, staré knížky a kdo by si opravdu pamatoval stovky názvů států? Většina neumí vyjměnovat státy v USA ani státy v EU v rámci nich samotných. U existenci ČR v rámci planety je ta znalost tak o 20% lepší. U SR je to horší, ale hodně oboum zemím pomáhá sport a když ne sport, tak vypíchlé značky nebo kultura. No a pak se ještě setkávám v mnoha státech s tím, že si nechají vysvětlit průběh rozdělení, protože o tom se de facto nic neví, ani se neví o přetrvání dobrých nadstandardních vztahů. (což kolikrát končí u otázek a proč se to rozdělilo, když tam ten válečný konflikt nebyl?) Snad, aby nebyl.

Sám jsem se přesvědčil, že neplatí že když někdo nezná ČR, tak automaticky nezná ani SR. A stejně tak to platí i opačně, že se zná jen ta ČR. To je již generace lidí, co neznala pojem Czechoslovakia a zná jednoduše jen ten jeden stát, z jakýchkoliv příčin. Dokonce bych řekl, že poslední dekádou to začíná převažovat.

JirkaS píše:Já nevím, proč se s tím trápit. Nejsme přece jediný stát, kde jednoslovný název nemají.

Ale my právě ten jednoslovný název máme... To, že se s ním část lidí odmítá ztotožnit je problém jejich, ne toho názvu A v návaznosti na debatu mezi Aramem96 a Lynxem je třeba uvést, že nejde o to, jestli je lepší Česko nebo Česká republika, eventuálně Czechia či Czech Republic. Oba jsou platné, oba jsou oficiální, ale každý se hodí pro použití v jiných situacích. Ostatně podobné je to s mnoha dalšími názvy. V běžné řeči asi nikdo neřekne, že trávil dovolenou na území Statutárního města Karlovy Vary, ale budu-li do nějakých dokumentů uvádět název třeba investora stavby, tak nestačí napsat jen Karlovy Vary. Stejně tak jsou situace, kdy se hodí Česko/Czechia a situace jiné, kdy je vhodnější Česká republika/Czech Republic. Česko se už víceméně ujalo a v případě Czechie záleží v prvé řadě na tom, abychom to ve své zahraniční sebeprezentaci používali sami a okolní svět to pak přijme za své.

Honey72 píše:... Tohle jsme zažívali desítky let, když jsme denně slýchávali v mediích, že prezident Československé socialistické republiky navštívil Polskou lidovou republiku. ...

pusť si "Most špionů"
"Váš problém je, že názvy Vašich států jsou moc dlouhé"
tak konkrétně Svaz sovětských socialistických republik a Německá demokratická republika

Tak ono stačí to "slavné" hlášení rozhlasu o obsazení Československa r. 1968, kde hlasatelka říká, že hranice překročila vojska ..... a teď vyjmenovává celé oficiální názvy okupačních států.

Nebo ono zábavné "Z PLR do MLR jel přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK ..."

Ale už teda nejsme docela dlouho v česko-slovenském okénku...

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=226&t=7274

Nejedná se mi o obsah článku, protože na hodně věcí má autor špatný náhled a nesprávné informace, ale gramaticky tady vypíchnu část:

O kvalitní dálniční sítí na území Česka snil Baťa, po něm nacisté, pak dlouhá léta komunisté a posledních více než 30 let tomu není jinak

Proč to není napsáno ve tvaru nacistI a komunistI
Nebo je to jedno?

nevím
ale je to takhle správně

Protože je to podle vzoru Předseda: viz https://www.mojecestina.cz/article/2012 ... a-a-soudce

Jen dodám, že koncovka "i" se v těchto slovech v běžném hovoru používá taky resp. používá se spíš, než koncovka "é". Ale spisovně správně je to jak píšou přispěvatelé výše, tedy s "é" na konci.

To záleží na tom, co je v jazyce správně. Vzhledem k tomu, že jazyk plní primárně dorozumívací funkci, tak je teoreticky správně cokoliv, co je užívané a srozumitelné bez ohledu na jakákoliv formální kodifikovaná pravidla, která jsou vždycky do značné míry umělá

Každopádně obecně platí, že koncovka -i se v těchto slovech běžně používá (pokud vím, tak je běžná třeba i u televizních moderátorů) a je spisovná. V online příručce ústavu pro jazyk český AV ČR jsou oba tvary uvedené jako správné (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=nacista) s poznámkou, že koncovka -i je hodnocena jako hovorová (hovorová čeština je součást spisovného jazyka viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hovorov%C ... %C5%A1tina)

ML90 píše:To záleží na tom, co je v jazyce správně. Vzhledem k tomu, že jazyk plní primárně dorozumívací funkci, tak je teoreticky správně cokoliv, co je užívané a srozumitelné bez ohledu na jakákoliv formální kodifikovaná pravidla, která jsou vždycky do značné míry umělá.

To už je skoro definice. Jenže má háček; to co projde u ústního projevu, neprojde u psaného textu.

ML90 píše:To záleží na tom, co je v jazyce správně. Vzhledem k tomu, že jazyk plní primárně dorozumívací funkci, tak je teoreticky správně cokoliv, co je užívané a srozumitelné bez ohledu na jakákoliv formální kodifikovaná pravidla, která jsou vždycky do značné míry umělá

Každopádně obecně platí, že koncovka -i se v těchto slovech běžně používá (pokud vím, tak je běžná třeba i u televizních moderátorů) a je spisovná. V online příručce ústavu pro jazyk český AV ČR jsou oba tvary uvedené jako správné (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=nacista) s poznámkou, že koncovka -i je hodnocena jako hovorová (hovorová čeština je součást spisovného jazyka viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hovorov%C ... %C5%A1tina)

Děkuju za objasnění.

vím, že občas bych propadl

theodor less píše:

ML90 píše:To záleží na tom, co je v jazyce správně. Vzhledem k tomu, že jazyk plní primárně dorozumívací funkci, tak je teoreticky správně cokoliv, co je užívané a srozumitelné bez ohledu na jakákoliv formální kodifikovaná pravidla, která jsou vždycky do značné míry umělá.

To už je skoro definice. Jenže má háček; to co projde u ústního projevu, neprojde u psaného textu.

To záleží na kontextu Já se mj. občas věnuji překladům literatury a obecnou češtinu nebo jiné vrstvy jazyka (hovorový, nespisovný, slangový atp. atd.) používám v psaném projevu vcelku běžně. Ale samozřejmě záleží na typu textu a na tom, kdo je adresát. V komunikaci s někým z rodiny nebo v uměleckém textu (když se to hodí), budu používat jiný jazyk než v dopisu na úřad nebo článku do novin. Ale i do formálního textu se tyhle vrstvy jazyka mohou pro zdůraznění něčeho konkrétního hodit.

Taky děkuji pánovi ML90, za vysvětlení. Jenom poznámka k těm TV moderátorům, ty bych nebral jako etalon správnosti jazyka. Samozřejmě, většinou asi mluví češtinsky správně, ale stoprocentní to není ani u nich.

Mě třeba štvou některé nesprávně používané výrazy, hodně TV komentátorů například používá typ výrazu: "při dopravní nehodě se zranilo 10 lidí" jako kdyby se zranili sami, namísto podle mě správného trpného tvaru "při dopravní nehodě bylo zraněno 10 lidí". Zranit sám sebe mohl leda řidič, cestující jsou většinou v roli trpné, tedy nezranili se sami, ale byli zraněni.
Nebo další věc, když řeknou, že "k nehodě došlo díky sněhovému přívalu" ... jakoby měl někdo děkovat sněhu za to, že měl nehodu. Jakoby ta nehoda bylo něco kladného, za co se patří poděkovat. Tam patří slovo "kvůli", které je neutrální.

Trpný rod v češtině se tvoří dvěma způsoby:
- opisné pasivum – např. dálnice byly postaveny
- zvratné pasivum – např. dálnice se postavily

Netuším jestli je opravdu taková teorie - tedy jestli to co píšete opravdu platí, ale čistě pocitově to vnímám úplně jinak. Jestliže se někdo zranil, tak tam nic trpného necítím. Zranil se, stejně jako třeba posadil se, to vyžaduje aktivní účast dotyčného.

Je fakt, že já se nikdy nezajímal o teorii (z češtiny měl většinou za 3 ), ale beru jazyk prakticky a pocitově. Jazyk je živý organismus a jedna věc je, co někdo stanoví jako teoretické pravidlo, a druhá věc je jak se praktiky používá. Jak to rodilý mluvčí cítí.

Je to jak píše TL. I když teda u těch zraněných lidí při nehodě také cítím rozdíl a lépe vyzní klasický trpný rod - bylo zraněno.

Mě zase třeba neskutečně štve, když se někdo snaží mluvit “extra spisovně” a používá patvary typu: ty by jsi se měla ... to mně trhá uši.

když už tu tak pěkně plkáme, tak k těm TV moderátorům
rozšířil se nám tu takový nešvar a to používaní výrazu "můžou"
od TV moderátora bych očekával použití slova "mohou"
ale to bych asi chtěl moc

K tomu platí to samé co u těch komunistů a nacistů Tvar "můžou" je spisovný (hovorový, ale jak jsem psal výše - hovorová čeština je součást spisovné) viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=m%C5%AF%C5%BEou

njn
stejně tak mě irituje používaní výrazu "jde" aniž by byla myšlena chůze
případně "nejde", tam už navíc slyším to moravské "nende"

a přitom tu máme takový pěkný výraz - "lze - nelze"

co je lepší/správné: přelet nebo průlet (dronem nad úsekem) ? a jak si to zapamatovat?

no protože rádce internetu "Přelet i průlet jsou spisovná slova, která označují pohyb letadla či objektu vzduchem, ale liší se významovým odstíněním."

Diaľničiar píše: ↑18.2.2026 19:34:26 co je lepší/správné: přelet nebo průlet (dronem nad úsekem) ? a jak si to zapamatovat?

no protože rádce internetu "Přelet i průlet jsou spisovná slova, která označují pohyb letadla či objektu vzduchem, ale liší se významovým odstíněním."

Přelet nad něčím. Přelet z bodu A do bodu B nad bodem C.
Sloveso: přeletět. Letadlo přeletělo nad Rudým mořem.
Pilot přeletěl (koho/co) oceán.
Průlet skrz něco. Průlet mračny.
Sloveso: proletět. Vesmírná loď proletěla mlhovinou. Vesmírná loď proletěla skrz mlhovinu.

V přenesených významech se, hovorově, používají obě slova ve stejném významu jako běžné slovo let.
Někdo to pak může významově zaměňovat. V podstatě se ale jedná o stylistickou chybu.

Děkuji za pečlivé zdůvodnění.

Ještě jsem nad tím chvíli přemýšlel...

Čeština používá substantiva pro rekreační, několik minut až hodin trvající, pohybovou činnost vzniklá prefixem pro- následně pohybovým kořenem slova a sufixem -ka

Procházka
Projížďka

V běžné řeči se velmi často používají. Možná i proto, že procházet se je v Česku oblíbená činnost.

Jenže pro létání tato slovotvorba neexistuje. Není "prolítka".
A možná to je důvod, proč jazykový cit nutí běžného mluvčího využít slova jako přelet nebo průlet, ač nejsou zaměnitelná.

Pokud je to "dronem NAD úsekem", tak za mě přelet, ale je to vesměs jedno.

Obecně "Pře" je přes něco vrchem:
Přelet (moře / Německa) - přechod (pro chodce / hor) - přejezd (železniční / horského sedla).

"Prů" je skrz něco:
Průlet (mraky / mezi horami) - průchod (palácem Lucerna) - průjezd (do dvora domu / tunelem / Německem).

Některé "překážky" jdou ale zdolat oběma způsoby:
Silnice přechází hory (horské sedlo), nebo prochází horami (prochází krajinou, případně prochází údolím mezi horami, čimž se dostanu na druhou stranu hor).

U létání je to teoreticky, pokud nejste Šonka, téměř vždy přelet. Průlet by logicky správně byl skrz něco, což kromě těch mraků je natolik nebezpečné, že se to nedělá.

"Průlet dronem" asi vychází z toho, že na leteckém dni stíhačky provádí nízký průlet, asi protože proletí nízko nad zemí skrz prostor letiště, kde se běžně nelétá...