České dálnice > Diskusní fórum

Našel jsem náhodou jednu zajimavost a to zde:
https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/3173002?Q=D43

D43 Bořitov – Staré Město D35, technicko-ekonomická studie

Tak aspon se něco děje....

mzik píše:D43 Bořitov – Staré Město D35, technicko-ekonomická studie

Zajímavé, snad to nebude krok do další slepé uličky.

Zaujalo mne zadání "D. Varianta dle ZÚR JMK a PAK v parametrech 2+1 s MÚK - návrh bude zpracovaný pro kapacitní propojení Bořitov – Svitávka – D35 v koridoru ZÚR jako směrově rozdělená komunikace pro návrhovou rychlost 110 km/h., jež bude charakterizovaná jako silnice pro motorová vozidla (SMV)."

Jako laik nerozumím, co si mám pod tím mám představit. Měl jsem za to, že SMV musí mít pro každý směr dva pruhy.
A v tom směru, kde bude jen jeden pruh, tak budou nějaké předjížděcí zálivy/úseky nebo jak to má fungovat?

Něco jako např. rakouská S3 Stockerau - Hollabrunn.

U nás zatím jenom v plánech např. další část obchvatu Znojma na I/38 https://youtu.be/uJU8JlLlc9Q?t=489

Co se týče SMV: značka znamená "jenom pro motorová vozidla" a pokud je na obousměrné nedělené silnici, tak tam je max 90km/h (u nás např. I/35 Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou). Tj. její použití není vázáno pouze na "pomalé čtyřpruhy"

Ano, jako SMV lze označit silnici, kde jsou pouze mimoúrovňové křižovatky. S počtem pruhů to nesouvisí. Vliv na rychlost, jakou se bude moci po SMV jezdit, má, jestli jsou protisměry odděleny (pak se jezdí 110) nebo ne (pak se jezdí 90). Ale opět to není odvislé od počtu pruhů. Nicméně aby mohly být odděleny protisměry, tak se musí jednat alespoň o 2+1, aby bylo možné někde předjíždět.

Děkuji za vysvětlení.
Takže i za tímto řešením se může potenciálně skrývat rozšíření na 2+2, tj. že by toto byl (možná trošku naddimenzovaný) půlprofil? To by bylo dobré, ale stejně mi to připadá jako takový kočkopes.
Když čtu dnešní diskuzi v 0309/II o tom, že vodící desky by komplikovaly předjíždění vozidlům IZS, tak tady to bude rovnou zabetonováno svodidly.
Snad z toho vyjde nejlíp rovnou 2+2, nebo aspoň 1+1 jako půlprofil pro budoucí rozšíření.

HP píše:Ano, jako SMV lze označit silnici, kde jsou pouze mimoúrovňové křižovatky.

Kde je definovana ta podminka múk?
Nestaci tam teoreticky treba kruhaky?

Zákon 13/1997 Sb. v platném znění:

§ 5 Silnice
...
(3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.

(O odstavec dál to samé s místní komunikací.)

Kruháky a UK tam být můžou, jen se před nimi musí SMV ukončit a za nimi zase začít, i v Německu se to tak běžně řeší.

Jak to dělají v Anglii. Tam ty kruháky na čtyřpruzích mají, ale popravdě jsem ani nezjistil jak tam značí začátek a konec dálnice.

U nás jsme k tomu zatím prakticky nedošli, ale zase to je značka(y) navíc. Před kruhákem musí být autíčko se vzdáleností a šipkou. Po výjezdu další jako začátek atd. Dálnice a SMV by přecházely jedna na druhou bez prerušení.
Třeba v Opatovicích by patro múk s kruhákem mohlo být SMV. Otázkou je, zda tyto kruháky vlastně nejsou mimoúrovňové, když jsou součástí múk.

Projel jsem si v letecké mapě původní trasu "Hitlerovy" dálnice. Od Bystrce je dodnes 99 % trasy jasně zřetelné, snad kromě Krkaté báby. Stopa mi ale končí u Městečka Trnávky, a to někde v těchto místech https://mapy.cz/s/2nBtP Znamená to, že severně už žádné práce na zemním tělese neprobíhaly?

Celý problém se má následovně. V 11/2016 byla zpracována tahová studie na úsek D1 - Kuřim - Svitávka. Bylo posuzováno 8 variant, které vedly v úseku D1 - Kuřim v Bystrcké a Bitýšské stopě, v úseku Kuřim - Černá Hora trase Německé dálnice a trase optimalizované. Dále byl řešen obchvat Kuřimi ve 2 variantách, jižní a severní. V úseku D1 - Kuřim byla trasa řešena jako D a jako dvoupruh SMV.

Studie doporučila, aby se územní studie a aktualizace Zásad územního rozvoje, zabývaly i otázkou zvážení jiných kategorií komunikace jako je silnice pro motorová vozidla, a to i za cenu případné potřeby aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky. V rámci této studie bylo prokázáno, že realizace kapacitní silnice I. třídy - silnice pro motovorá vozidla s mimoúrovňovými křižovatkami a proměnným, převážně čtyřpruhovým šířkovým uspořádáním, realizovaná v některých úsecích namísto plnohodnotné dálnice, by umožnila, vzhledem k normovým parametrům, zabezpečit lépe obsluhu území, což může přinést především do kuřimsko-brněnské aglomerace přidanou dopravní hodnotu. Lepší napojení území se může odrazit na zvýšení atraktivity dané komunikace vedoucí ve svém důsledku ke snížení zátěží v jiných exponovaných městských částech. Komunikace má zejména aglomerační charakter a plní funkci spojení Brna s východními Čechami. Podíl tranzitní dopravy přitom není určující.

Pouze na základě této studie však nelze v současné chvíli provést závěrečný výběr trasy z předložených doporučených osmi variant řešení trasování ani zúžit jejich počet, a kapacitního uspořádání komunikace v zadaném územním rozsahu, která by nejlépe plnila požadované cíle. Toto rozhodnutí bude provedeno na základě Územní studie zadané Krajským úřadem Jihomoravského kraje v roce 2019. Výsledné řešení bude následně zapracováno do Aktualizace ZÚR Jihomoravského kraje.

Nyní probíhá zpracování tahové studie na navazující úsek. V tomto úseku je trasa stanovena. Studie řeší kategorii této komunikace (dvoupruhová s MÚK, 1/2 profil s MÚK a s možnou dostavbou na čtyřpruh ve výhledu, 2+1 s MÚK, čtyřpruh s MÚK) a variantu nulovou.

Studie bude sloužit pro strategické rozhodování MD ČR při tvorbě koncepce rozvoje dálniční a silniční sítě na území Jihomoravského a Pardubického kraje, pro aktualizaci Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040 schválenou MD ČR dne 15.9. 2010 a dále pro příští aktualizaci Dopravních sektorových strategií.

Škoda, že se v půlce války zastavila veškerá výstavba. Kdyby to tehdy nastalo o dva roky později, tak by D43 (A88) byla hotová a dnes by nikdo nevymýšlel různé studie, které jsou v podstatě k ho.nu, neboť provoz mezi Brnem a Svitavama je jednoznačně na čtyřpruh. Na některých místech je i dnešní I/43 řešena 2+1 a i tak jako tak to moc nepomáhá.

Za války, jak za války ale bohužel po válce. Je to věčná škoda, hlavně te promarněné práce a takových projektů je u nás řada.

To Vodouch2000:
Ano, od Trnávky na sever práce neprobíhaly nebo byly zahájeny jen přípravné práce (kácení průseků, skrývka ornice, vytažení pařezů aj.). Nachází se tam pozůstatky stavebních dvorů a baráků, později využitých i jako pracovních táborů. Např. u Dětřichova, kde je dokonce i památník a pak např. u Lubníku nebo Albrechtic, kde je i pozůstatek průseku.

Martin z Ostravy píše:Za války, jak za války ale bohužel po válce. Je to věčná škoda, hlavně te promarněné práce a takových projektů je u nás řada.

Po válce spojení Vratislavi s Vídní nějak postrádalo smysl...

Tak jako lepší výpadovka z Brna se to použít mohlo, tím spíš že nejdražší již bylo postaveno. Určitě jsem nemyslel dokončovat celou trasu.

Jako výpadovka ano i ne, výpadovka má vést z města a tehdy to město slušně obcházelo. Ale dokonce pro to bylo vyhrazeno číslo I/44...

Když už tak I/60. I/44 měla končit u Městečka Trnávky.

Nevedla náhodou nakonec ta I/60 jen jako průtah Kuřimí ? Tedy snad nejkratší silnice první třídy v Československu ?

Lenny píše:Když už tak I/60. I/44 měla končit u Městečka Trnávky.

No a proč se I/44 tak záhadně stáčela z Mohelnice do Městečka Trnávka, kde končila, v některých mapách ještě před městečkem? Protože odtamtud na jih už byla rozestavěná D43. Je to stejné jako I/2 za Jihlavou, která taky končila v polích u Větrného Jeníkova, kde se měla napojit na rozestavěnou D1.

I/44 měla vést z D43 - do Jeseníku, byl to tah Z-62.

I/60 byl obchvat Brna v trase tzv. Německé dálnice. Např. po revoluci lze najít dokumenty, kde se mluví o R60.

Možná by Vizi doplnil více.

Možná máme pravdu oba. Našel jsem mapu, kde je úsek kolem Brna značen jako I/60 a úsek od Boskovic na sever se z I/43 odpojuje jako I/44.

Plán na využití německé dálnice na severojižní obchvat Brna po válce...

Plán na využití severního úseku německé dálnice po válce...
Výše diskutované spojení z Brna přímo do Jeseníků....

Bohužel to zůstalo jen u plánů..... To by se dneska krásně jezdilo....