České dálnice > Diskusní fórum

No ono těch "140 Kč za jízdu Praha-Brno po dálnici" (navíc, protože zhruba tisícovku ta sranda stojí už teď, akorát většina lidí počítá furt jen "přímé náklady" zaplacené u pumpy) je zhruba cena nejvýhodnější jízdenky čédé .. budou vás mít rády ale ono nejde o nějakou "technicky zdůvodněnou" částku, ale o to, kolik jsou zákazníci schopni a ochotni zaplatit -- jako v každym oboru podnikání, jinak zkrachuje příjmová strana. A rozvoj nerozvoj, při průměrný mzdě kolem 1000 euro si zatim nemůžete vyskakovat moc.
Průměrná cena pro kamiony je, pokud se nepletu, kolem tří korun na km dle počtu náprav a emisní normy, přesně by se to našlo na stránkách el. mýta.

Ok, dle výše zmíněného se shodneme na tom, že je možné nechat vedle sebe fungovat placení mýta jak na časové tak výkonové bázi. Asi každý denní uživatel uzná, že 100-200 € za možnost používání cca 1500 km D a R ročně v roce 2015 není úplně malá ale stále snesitelná částka, která vyjde v součtu pořád méně než denní platby podle ujetých kilometrů. Pro ostatní (ne každodenní) uživatele bude téměř vždy výhodnější placení podle ujetých km. Budiž tedy.

To o čem se bavím je samozřejmě reálně možné, nicméně to co mě extra zajímá je to, jestli funguje něco takovéto ve zmíněných zemích jako Itálie, Francie či Chorvatsko, je tam možné mít nějakou předplacenou kartu na pevnou částku nebo se jedná vždy pouze o množstevní slevy?

MPMPA píše: jste ochoten platit za cestu Praha - Brno cca 300 Kč za jednu cestu? Odhad je velmi hrubý ekvivalent chorvatské ceny dálnice Zagreb-Macelj? To by se Vám už asi moc nelíbilo, že?

Kdyz jedu do zahranici, pocitam na mytne cca stejne jako na benzin, samozrejme, ze bych byl rad, kdybych to platit nemusel, to asi kazdy, ale take vim, ze dalnice stoji velke penize a ze se po ni dostanu pohodlne do mista B v rekordnim case. Samozrejme, ze lidem, hlavne v CR, kde plati heslo, kdo nekrade, okrada svoji rodinu, se to zda nehorazne, v nasem state, kde kazdy si mysli, ze je vsechno zadarmo, statni dluh roste, splacet to budou jeste nase deti, je to jedina moznost.

Toto je velmi zajímavá diskuse, je dobře, že už má své vlastní téma (od francouzského mostu už jsme poněkud odbočili). Také přidám svých pár poznámek:

1) Nemám pocit, že by zde probíhal nějaký neřešitelný konflikt. Minimálně se shodneme na tom, že na výstavbu a údržbu dálnic je třeba nějakým způsobem zajistit prostředky, a to buď pomocí spotřební daně nebo zpoplatnění dálnic (ať už výkonově nebo plošně) - odjinud toho už moc nebude (po skončení OPD), rozpočet je těžce v mínusu a lepší to nebude. Stejně tak se asi shodneme, že by tyto prostředky neměly sloužit k zalátávání schodků státního rozpočtu. Vše ostatní už je pouze o nastavení vhodného poměru - osobně jsem spíš pro výkonové zpoplatnění dálnic, ale odstupňované podle nějakého klíče typu prvních 1.000 km po 1 Kč, od 1.001 do 10.000 km po 0,70 Kč, 10.001 km a víc po 0,50 Kč (tohle je jen nástřel od boku), aby ti, kdo jsou nuceni dálnici používat denně měli určitou slevu. Naopak bych třeba snížil spotřební daň. Nepřijde mi to v celku nijak asociální, jen to umožňuje si nastavit priority - je-li můj čas drahý, musím za něj být ochoten něco navíc zaplatit a pokud není, může pro mne být taková platba zbytečný luxus.

2) Porovnáváme-li historii rozvoje dálničních sítí v jednotlivých zemích, je třeba si uvědomit, že dvě nejrozsáhlejší sítě "zadarmo" vznikaly jako strategické vojenské stavby. Mám na mysli Hitlerovy dálnice v Německu a Eisenhowerovy Interstates v USA. Stejný význam měla mít i naše "Baťova dálnice". Takové pojetí už se dnes ale moc nepoužívá, alespoň ne v naší geografické oblasti, což je další argument pro výkonové zpoplatnění, kterému nakonec neutečou ani ty země, kde se ještě dnes jezdí zadarmo nebo na "paušál", jako u nás.

mapman píše:Ok, dle výše zmíněného se shodneme na tom, že je možné nechat vedle sebe fungovat placení mýta jak na časové tak výkonové bázi. Asi každý denní uživatel uzná, že 100-200 € za možnost používání cca 1500 km D a R ročně v roce 2015 není úplně malá ale stále snesitelná částka, která vyjde v součtu pořád méně než denní platby podle ujetých kilometrů. Pro ostatní (ne každodenní) uživatele bude téměř vždy výhodnější placení podle ujetých km. Budiž tedy.

To o čem se bavím je samozřejmě reálně možné, nicméně to co mě extra zajímá je to, jestli funguje něco takovéto ve zmíněných zemích jako Itálie, Francie či Chorvatsko, je tam možné mít nějakou předplacenou kartu na pevnou částku nebo se jedná vždy pouze o množstevní slevy?

Já můžu říct jenom toliko a sice, že například ačkoli je Oresundský most zpoplatněn výkonově, tak je možné si koupit paušál pro pendlery. Takže když se chce, tak to jde.

Nevšiml jsem si tohoto vlákna,tak sem zkopíruji to,co jsem napsal v jiné,leč ppodobné sekci:
Myslíte,že existuje studie,o kolik by se asi musely zdražit nafta a benzín na spotřební dani,aby se výběrem rozdílu dosáhlo částky,která se přibližně vybere na dálničních známkách pro OA?
Já se domnívám,že v cenách,v kterých pohonné hmoty kolísaly v uplynulých 2 letech by to až zas nebyl výrazný nárůst.
Bavím se stále o alternativě osvobození IAD od dál.poplatků.Dle mého názoru je jedno,jakým koncem to do kasy SFDI spadne.
Myslím,že je opravdu důležité jednak podpořit mobilitu obyvatel,jak tady zaznělo,ale hlavně odvést co nejvíce dopravu z doprovodných komunikací-zejména z center obcí a měst.

Pro rejpaly- roční známku na autě mám,přesto že ji prakticky skoro nepotřeboval.
A řeč je o osobních automobilech,ne nákladních.

Jen velmi zhruba přes palec. Na DZ-OA resp. do 3,5 t se vybere tuším něco kolem dvou miliard Kč, se spotřebou paliv v podílu IAD (považujme to pro jednoduchost za stejnou kategorii) cca 2 miliony tun čili asi 2,5 miliardy litrů. Mmch zhruba polovina celkového množství prodaných ropných paliv v dopravě vůbec. Takže by to bylo asi koruna na litru. Akorát by zase řvali ti, co na dálnici nevyjedou jak je rok dlouhej, proč maj ostatnim ten luxus platit ve spotřební dani

Standa píše:... by to hodilo 4,5 mld. kč ročně!

a z oho odečtěte tak 5mld Kč, které by byly použity na "sociální" záplaty....
a jste na tom stejně, tedy skoro
2pruhy, na Vysočině drkotavý beton....
jen o pár kKč míň v peněžence

osobně si neumím představit, co by nastalo třeba na II/611 v úseku Nehvizdy-Praha
nepočítaje v to, že by to všichni zkusili ještě jinudy
a ta siuace je simulována docela často, stačí libovolná nehoda nebo ucpaný okruh a už sjíždí D11 v Jirnech

jonáš píše:Jen velmi zhruba přes palec. Na DZ-OA resp. do 3,5 t se vybere tuším něco kolem dvou miliard Kč, se spotřebou paliv v podílu IAD (považujme to pro jednoduchost za stejnou kategorii) cca 2 miliony tun čili asi 2,5 miliardy litrů. Mmch zhruba polovina celkového množství prodaných ropných paliv v dopravě vůbec. Takže by to bylo asi koruna na litru. Akorát by zase řvali ti, co na dálnici nevyjedou jak je rok dlouhej, proč maj ostatnim ten luxus platit ve spotřební dani

Jenže oni už to odvádějí ve spotřební dani stejně.Když palivo zdraží zas o skoro deset korun na litru tak stím nikdo nic neudělá,akorát to bude lidi srát,že to cpou nějakému šejkovi.Klidně bych byl pro zvýšení i o 2 kč/l,když budu přesvědčený o tom,že ty peníze jdou tam,kam mají a ne do kapes ....... (víme komu všichni.)

Mike: kdyby opravdu byl roční výnos na D1 Praha-Brno 4 mld. Kč (očištěno od nákladů na provoz mýtného systému a daní atd.), pak by nebyl problém vzít si úvěr a radikálně D1 zkapacitnit při Praze hezky na 2+4+4+2 a dále na 3+3, při Brně na 2+3+3+2 (ty 2+2 pouze do budoucna s nimi rátat) a přestavět i vozovku a doplnit informační systémy. Náklady 55 mld. Kč; realizace i 10 let. Ovšem: postupně by se zvyšoval výběr, protože by tato dálnice mnohem více snesla. Takhle se to dělá všude tam, kde prostě hlavní tepna nezvládá provoz a kde je: a) podnikatelsky orientovaný stát, b) koncesionář.

Takhle zde budete pořád brečet, v jakém špatném stavu ta D1 je, zda vůbec by se měla ta rekonstrukce dělat (ubere to z peněz na novou výstavbu), ale hlavně, že jste všichni ušetřili 140 Kč.

Já to prostě nepochopím. ... Když si chci zaplavat nějak lépe, tak to nedělám na plovárni, ale koupím si zájezd k moři. A dovolte mi názor, dle mého názoru je D1 mezi D/R v ČR opravdu tím mořem.

Mike, Diaľničiar:

Jen aby nedošlo k nedorozumění, můj příspěvek na začátku tohoto tématu byl původně reakcí na něčí příspěvek u mostu Millau "co dokážou postavit Francouzi a my nejsme schopni dát dohromady D1". Jenže most provozuje soukromý koncesionář, nechává si za použití platit (7,70 €, jak se píše o něco výše) a o to, co vybere, se už nemusí dělit se státním rozpočtem a jeho sociálními dírami. Ten odhad roční částky samozřejmě vychází z ceny 250,- Kč za úsek Praha-Brno, která je na naše poměry dost přestřelená (1,25 Kč za km), aby se trochu přiblížila francouzským poměrům.

Těší mě, že i odborník vidí, že s takovýmto příjmem lze udělat z D1 superdálnici se souvislými kolektory u Prahy a Brna. Další podmínka je samozřejmě zjednodušení všech souvisejících legislativních procesů, ale ty by možná při dostatku peněz běžely rychleji i při dnešním stavu (a Děti země by si mohly založit vlastní banku ).

A nemuselo by být ani tak asociální - třeba u Prahy a Brna by to mohlo fungovat jako na Panamericaně v Buenos Aires, kde se platí za jízdu po dálnici, ale kolektor je zadarmo (a ve špičce ucpaný autobusy MHD):

http://maps.google.com/?ie=UTF8&ll=-34. ... 2&t=k&z=18

Ještě se doplním, podařilo se mi najít stránky koncesionáře z Bs.As., který za úsek 20 km kasíruje ve špičce 4,50 ARP (cca 1,50 USD), což zhruba odpovídá těm 1,25 Kč/km... To se to potom staví 2+6+6+2, že!

Podívejte se, tohle taky bylo v minulosti pouze 4+4 a Toronto není zas tak veliké město:









2007-2011 - přestavba některých pruhů
2012-2020 - dálnice 400 se přestaví na 4+12+12+4 pruhů

Toronto nemá 10 mil. obyvatel, ale pouze 5 mil. a není zde na většine dálnic mýtné ... ovšem není to proto, že by muselo být; i v Kanadě staví 100-400 km dálnice, které jsou výhradně se systémem "toll".

Na takové úrovni ale ČR nebude a proto by se neměla bránit zavést výkonové mýtné pro os. auta a nahradit tak alespoň částečně zdroj z privatizace státních firem. ... Řečeno jinak: jinak se dálnice nebudou ročně stavě takovým rychlým tempem jako tomu bylo před 2-3 léty. Protože ruku na srdce: tu strukturu státních výdajů nikdo zásadním spůsobem neudělá.

No to je děs tohle to, doufám, že se toho u nás nikdy nedožiji.

Proč děs ... je to nádhera. Když jsem měl 15 let, tak jsem se bicykloval právě ponad dálnice 400-401 a bylo zde 4+4; pak již pracovně jsem zde byl když se tu dělalo 2+2+4+4+2+2 a nyní je to zde de facto 2+5+4+5+4+2 a ještě kolektory ... a vývoj jde zase vprěd. Ono zas v Sev. Americe je na tom bídně MHD a Toronto není výjimka - i když najdete rozsáhlou MHD, tak rozsáhlý systém metra nenaleznete.

Ale jak povídám - je to nádhera - nejsou zde větší kongesce, pokaždé se najdou finance a úseky se zkapacitňují a hlavně - kolem Toronta a Montrealu se točí 70% kanadské ekonomiky.

Jsem sice fanda dálnic, ale co je moc to je moc, mně se líbí taková hezká 2+2 někde pěknou krajinou (zdravím ekology ) a né takové monstrum jako v tom Torontu.

2x2 již není v módě, již se staví většinou 2x3 (těžiskové rovnou i když tam třeba nebudou 10 let na to intenzity) a zas to Toronto - jsou to obchvaty Ani Praha nemá 2x2

Mně se nejvíc líbí dálnice bez omezení rychlosti

2 Dalničář:
špatně jste mne pochopil, nejsem vůbec proti přestavbě D1, chtěl jsem jen říci, že peníze vybrané k "bohulibým"účelům v tomhle státě stejně spolkne někdo jiný

a u zpoplanění, pro spoustu "lidí" je problém 30,-Kč u doktora a najednou by ještě měli platit za dálnici ?
takže většina ze satelitů o začne objíždět po staré, která na to už dávno není stavěná.
ale vzhledem k neexisující náváznosti na pražský okruh si ani tím D nebo R moc nepomohou.
politicky správné by bylo zprovnoznit okruh prahy - vnější - a pak začít řešit pí*oviny typu mýto v centru, zklidnění SM magistrály, 50 na výpadovkách apod.
jenže tím by neměli co slavit, protože okruh prostě v dohledné době nebude.
takhle se bude moci přijmout kvantum dalších zedníků k radarům apod.

Diaľničiar píše:Proč děs ... je to nádhera. Když jsem měl 15 let, tak jsem se bicykloval právě ponad dálnice 400-401 a bylo zde 4+4; pak již pracovně jsem zde byl když se tu dělalo 2+2+4+4+2+2 a nyní je to zde de facto 2+5+4+5+4+2 a ještě kolektory ... a vývoj jde zase vprěd.

Promiň, jsem trochu amatér, tak nerozumím vše. Proč se staví 2+5+4+5+4+2? Já znám akorát 2+2, případně 3+3 nebo 4+4, apod. Ale nač tolik těch "profilů" (nebo jak bych to nazval)? K čemu to slouží? Vůbec to nechápu.. Díky za vysvětlení.

martin píše:Mně se nejvíc líbí dálnice bez omezení rychlosti

Tak to každopádně. 130 km/h je mimo i v autech nižší třídy, natož pak nějakých lepších.. Ale to už jsme tu řešili v jiné diskuzi.

Fox Mulder píše:

Diaľničiar píše:Proč děs ... je to nádhera. Když jsem měl 15 let, tak jsem se bicykloval právě ponad dálnice 400-401 a bylo zde 4+4; pak již pracovně jsem zde byl když se tu dělalo 2+2+4+4+2+2 a nyní je to zde de facto 2+5+4+5+4+2 a ještě kolektory ... a vývoj jde zase vprěd.

Promiň, jsem trochu amatér, tak nerozumím vše. Proč se staví 2+5+4+5+4+2? Já znám akorát 2+2, případně 3+3 nebo 4+4, apod. Ale nač tolik těch "profilů" (nebo jak bych to nazval)? K čemu to slouží? Vůbec to nechápu.. Díky za vysvětlení.

To jsou asi kolektory kolektorů

Fox Mulder píše:...
Proč se staví 2+5+4+5+4+2? Já znám akorát 2+2, případně 3+3 nebo 4+4, apod. Ale nač tolik těch "profilů" (nebo jak bych to nazval)? K čemu to slouží? Vůbec to nechápu.. Díky za vysvětlení.

Obecně bych řekl, že se taková monstra staví tam, kde je potřeba oddělit nějaké proudy dopravy. Třeba lokální od tranzitu (potom se staví kolektory), nebo placenou luxusní dálnici od neplacené horské dráhy (viz můj předcházející příspěvek, tady jsou k tomu prý i kamery http://www.ausol.com.ar//Camaras/Camaras.asp - na číslovaných odkazech pod mapou - bohužel mi to v práci nechodí, nevím tedy, jak to vypadá ), nebo jde o oddělené HOV lines (třeba na Floridě http://www.southeastroads.com/florida05 ... 12a_03.jpg) a když se těch důvodů sejde víc, tak se dělají ty "kolektory kolektorů" . Ono je to asi lepší, než třeba 12+12 - z toho se prý dost těžko odbočuje .

Toronto je město, kde bydlí asi 5 mil. lidí a je zde 30% kanadské ekonomiky. Tenhle dopravní uzel je v délce 45 km, kdy je jednou "pouze" 5+5 (6+6) a pak jde zde několik profilů po 4-5 jízdních pruhů. Důvodů je více:

1. Není moc praktické mít 10+10, když jsou zde průmyslové a obchodní zóny, které třeba řešit samostatně.
2. Středem máte zajištěn průchod přímo k centru města.
3. Od r. 1990 do r. 2005 se zahušťovalo okolí až tak, že tenhle dálniční okruh už není vnějším, ale nový se stavět prozatím neplánuje (obrovské náklady), takže se pouze rošiřuje.
4. Tendence je vždy +1 pruh v každém jízdním směru - omezit rekonstrukce tak, aby byla sloužila dálnice pro automobily.

Takovýto systém naleznete i jinde ve světě. Vy nikdy předem nevíte, jak budete muset přispůsobit počet jízdních pruhů a nevíte jak se situace vyvine v okolí - neumíte předem říct, zda se někde vybuduje golfový resort v hodnotě 1 mld. CAD aneb logistický park pro 2.000 kamionů denně a všechny takové investice působí na okruhy, které doposud ať to chceme aneb ne, přitahují auta jako magnet. Já pomalu neznám město, kde když udělali okruh, že by opravdu 20 let snesl zátěž - Teherán, Londýn, Washington, Moskva, Paříž, Madrid, Řím, ... všude se již přidáváli i jízdné pruhy a prostě to nestačí, nemluvě o tem, že některá města mají i 4-5 okruhů.

V Izraeli se teď staví +2 jízdní pruhy; na dálnici která je státní je koncesionář, který si ten jízdní pruh spoplatní. Vznikne jim tam 2+(2+2)+2, ty vnější 2+2 je toll highway a vnitřní bude systém jízda zdarma. Na 4-5 místech se bude dát přejít.

Jsou různé systémy, jak řešit neřešitelné - pak po 30-40 letech když se na to koukne někdo z letadla může pouze nevěřícně hledět, proč to stavěli tak jak to vypadá.

Svým spůsobem jsou to monstra, které v zimním období není možné udržet sjízdnými. Dalším velkým problémem jsou časté řetězové nehody i s 50 vozy. A třetím problémem je nepřehlednost - uzavírky, které zmatou často i místní, co pak znamená najetí desítek km navíc.

Aha, tak to je úlet.. Netušil jsem, že je to tak složitý..

Vlastně jsem viděl trochu něco podobného v Miami, ale tam se to vlastně rozdělovalo vždy před nějakým úsek jen na 2 typy a to podle typu placení.
1. placení elektronickým mýtem (stejný systém jako u nás pro kamiony)
2. "budkové" mýtné, jako to známe např. z Itálie.
Pak se to vždycky zase seběhlo zpátky v jeden profil, mající zhruba 4+4 až 6+6 pruhů. Na jihu Miami směrem na těch pruhů pak ubývá na "naše" 2+2 a ještě více na jih už je pak taková naše silnice I. třídy. Tu ale zkapacitňují na 2+2 (je to tam ve stavbě).

A když je to tedy těch "2+5+4+5+4+2", tak kam tyhle kolektory všechny vedou? Nebo je to rozdělený podle typů placení? Ty vnitřní dva tedy do centra a ty ostatní? Dá se v tom vůbec orientovat a nezabloudit, když je jich tolik? Neni lepší postavit o pár km dál úplně novou dálnici?