České dálnice > Diskusní fórum

Matoucí značení
Dopravné značenie na šesťprúdovej diaľnici D1 medzi Bratislavou a Trnavou možno označiť za chaos a nebezpečnú chybu. Od začiatku týždňa sa tam kvôli bezpečnosti znížila maximálna rýchlosť zo 130 na 110 kilometrov za hodinu. Na niektorých úsekoch je však značenie zlé. Vodiči tak môžu pokojne jazdiť aj 130-kou.

Na vine je obyčajná značka. Na piatich miestach je totiž znížená rýchlosť na 80-ku, pretože sa tam kvôli väčšej bezpečnosti stavajú diaľničné ostrovčeky. Na mieste, kde sa 80-ka končí, by sa opäť malo jazdiť 110-kou, no značka tam chýba a nájdete ju až po niekoľkých kilometroch. Tri úseky na ceste z Bratislavy do Trnavy a dva úseky opačným smerom, presne na piatich miestach môžete aj naďalej jazdiť 130-tkou.

Jozef Drahovský, dopravný analytik: "Sa zaviedla celková rýchlosť 110 na diaľnici, ale nedošlo k zmene dopravného značenia."
Denisa Baloghová, hovorkyňa Prezídia PZ: "V utorok sme vykonali kontrolu dopravného značenia na diaľnici D1 v úseku Trnava- Bratislava. Po kontrole sme na zistené nedostatky upozornili príslušného správcu komunikácie a písomne požiadali o okamžitú nápravu."

Národná diaľničná spoločnosť chybu priznáva a vraví, že sa tak stalo preto, že sa časovo nezhodli dva veľké projekty, zníženie rýchlosti na 110-ku a výstavba ostrovčekov.

Telefonuje Marcel Jánošík, hovorca NDS: "Tieto dva projekty dopravného značenia veľmi korigovali. Polícia odporučila diaľničnej spoločnosti, aby obidva tieto projekty dala do súladu s reálom, čo sa aj momentálne deje. To znamená diaľničná spoločnosť dala vyrobiť značky."

Riešenie je jednoduché, prečiarknuté 80-ky sa vymenia za značku povoľujúcu 110 kilometrovú rýchlosť. Národná diaľničná spoločnosť síce nepovedala dokedy presne situáciu vyrieši, povedala však, že to urobí čo najrýchlejšie.
Dopravné značenie na šesťprúdovej diaľnici D1 medzi Bratislavou a Trnavou možno označiť za chaos a nebezpečnú chybu. Od začiatku týždňa sa tam kvôli bezpečnosti znížila maximálna rýchlosť zo 130 na 110 kilometrov za hodinu. Na niektorých úsekoch je však značenie zlé. Vodiči tak môžu pokojne jazdiť aj 130-kou.

Na vine je obyčajná značka. Na piatich miestach je totiž znížená rýchlosť na 80-ku, pretože sa tam kvôli väčšej bezpečnosti stavajú diaľničné ostrovčeky. Na mieste, kde sa 80-ka končí, by sa opäť malo jazdiť 110-kou, no značka tam chýba a nájdete ju až po niekoľkých kilometroch. Tri úseky na ceste z Bratislavy do Trnavy a dva úseky opačným smerom, presne na piatich miestach môžete aj naďalej jazdiť 130-tkou.

Jozef Drahovský, dopravný analytik: "Sa zaviedla celková rýchlosť 110 na diaľnici, ale nedošlo k zmene dopravného značenia."
Denisa Baloghová, hovorkyňa Prezídia PZ: "V utorok sme vykonali kontrolu dopravného značenia na diaľnici D1 v úseku Trnava- Bratislava. Po kontrole sme na zistené nedostatky upozornili príslušného správcu komunikácie a písomne požiadali o okamžitú nápravu."

Národná diaľničná spoločnosť chybu priznáva a vraví, že sa tak stalo preto, že sa časovo nezhodli dva veľké projekty, zníženie rýchlosti na 110-ku a výstavba ostrovčekov.

Telefonuje Marcel Jánošík, hovorca NDS: "Tieto dva projekty dopravného značenia veľmi korigovali. Polícia odporučila diaľničnej spoločnosti, aby obidva tieto projekty dala do súladu s reálom, čo sa aj momentálne deje. To znamená diaľničná spoločnosť dala vyrobiť značky."

Riešenie je jednoduché, prečiarknuté 80-ky sa vymenia za značku povoľujúcu 110 kilometrovú rýchlosť. Národná diaľničná spoločnosť síce nepovedala dokedy presne situáciu vyrieši, povedala však, že to urobí čo najrýchlejšie.

Jen doplním jak to je, i když to tady je již napsané. Stav, který vidíte na celém tahu 2x3 jsou stavební práce - i VDZ je dočasné. Kdy se udělají řádné stavařské práce na kvalitní rozšíření není zcela jasné - kdy budou peníze ze státního rozpočtu na tuto stavbu. Takže pouze se dělají různá dílčí opatření jako nouzové zálivy, opravy povrchu (především 3. pruh který je nejzatíženější se nejvíce poškozuje) a může se stát, že od doby první přestavby (záměna plechových svodidel za betonová, změna odstavního pruhu za třetí jízdní a přemalování na povrchu vozovky) po řádnou přestavbu uplyne i 10 let...

No je znát, že jsme byli jeden stát, taky mají jednotku dočasnosti jeden furt.

NDS si plánuje vzít úvěr ve výšce 100 mil. € a zafinancovat z něj stavební práce řádného rozšíření dálnice. Prozatím není zajištěno celé financování, ale tato informace již proběhla médiami na Slovensku.

I když se na celkovou přestavbu D1 nedají v Bratislavskom kraji zapojit EU fondy, tak pro dvě křižovatky: D1 Blatné a D1 Triblavina se eurofondy poskytnout mohou.

Aktuální stav od dočasného rozšíření z 2x2 na 2x3 (dočasní je i dopravní značení, formálně je to stále stavenisko), realita je taková, že provoz se zde stal plynulejším oproti stavu, kdy se tu jelo v kolonách i 50 km/h.

Na řádnou přestavbu se plánují vzít úvěry, prvních 100 mil. € letos. Ale v jakém opravdovém rozsahu to bude se ještě neví, není schváleno.

Jak to vypadá s rozšířením? Provizorium už tam je docela dlouho.

V současnosti se pracuje na projektové dokumentaci na zahájení stavebního povolení, to se má ukončit v prosinci 2015, následně se vyhlásí tendr a stavba se má kompletně odevzdat do užívání v roce 2018. Do té doby to bude pouze v tomto provizoriu.

Dokumentace k rozšíření D1 na 6-pruh po Senec vyjde na 3,48 mil. €.

Národná diaľničná spoločnosť (NDS) urobila ďalší posun v snahe o rozšírenie diaľnice D1 medzi Bratislavou a Trnavou na plnohodnotný šesťpruh.

Súťažou našla dodávateľa, ktorý pre ňu vypracuje dokumentáciu na stavebné povolenie, a tiež na ponuku, či zabezpečí autorský dozor pri rozširovaní cesty na šesť pruhov v úseku z Bratislavy po Senec.

Vyplýva to z oznámenia o výsledku súťaže zverejneného vo vestníku verejného obstarávania. Zákazka vyjde diaľničiarov na 3,48 milióna eur bez dane z pridanej hodnoty (DPH) a dodá ju spoločnosť Amberg Engineering Slovakia z Bratislavy. NDS vyberala v súťaži z troch ponúk a pôvodne odhadovala cenu vo výške štyroch miliónov eur bez DPH. V tendri nebola použitá elektronická aukcia.

Účelom samotnej stavby je pritom podľa diaľničiarov vybudovať kompletné rozšírenie diaľnice D1 vrátane výmeny konštrukcie vozovky v úseku Bratislava, Vajnory - Senec. Začiatok rozširovaného úseku je v priestore križovatky Vajnory a koniec pred križovatkou Blatné.

Súčasťou návrhu stavby bude aj postavenie kolektorov, čiže súbežných ciest popri šesťpruhu od križovatky Vajnory po križovatku Triblavina, tiež koordinácia s diaľnicou D4 v križovatke Ivánka Sever a kompletná prestavba diaľničnej križovatky Senec. A to z pôvodnej mimoúrovňovej križovatky osmičkového tvaru na štvorlístkovú.

Zdroj: http://www.transport.sk, 18.8.2014

Takže stále není jasné, zda si NDS opravdu vezmě úvěr 100 mil. € na první stavební práce v roce 2015, protože se neví kam by se tato půjčka započítala

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=201&t=4651 - pod posledním nadpisem


Bylo zde umístněno video na provedení rozšířené D1 s kolektorama 2+3+3+2, na co je navázaná další debata.

To řešení s tak dlouhými (37km) kolektory je hodně velkorysé. Ja fakt, že terén tomu nahrává, do Trnavy je to placka. Bratislava má v rámci Slovenska excentrickou polohu, tedy bude tam největší vytížení na Slovensku, ale stejně by mě zajímalo, jak vyjde tahová studie pro takovou stavbu.

Radši...
Nemám nic proti šestipruhu ale ty kolektory to už je moc.

Jako nic ve zlém, ale i kdyby jste něco měl proti

A na kolektorech bude povolená taky 130 a povinnost dálniční známky?

Kolektory jsou navrženy v kategorii 9,5/80 (viz prezentace https://www.youtube.com/watch?feature=p ... 8BWw#t=142)

Navrhova rychlost neni prece to same co nejvyssi povolena.

No to není, ale např. když připojováky budou dlouhé jenom na těch 90km/h, tak tam 130 asi jen tak nepovolí. Pak je tam vidět jak se kolektor klikatí kolem dálnice a mění i výšku aby podjel silnice bez velkého zvedání náspu - rozhled pro zastavení.

Zajímalo by mě, kolik dnes jezdí po tom šestipruhu a kolik se předpokládá 2030 či 2040 že bude intenzita na tom novém šestipruhu a kolik na těch kolektorech. Např. 70 + 20 tis.?

Letos se bude konat celostátní sčítaní, takže to budou nejpřesnější informace ze současnosti. Ale na závěry si ještě počkáme.

Resort dopravy vyhodnocuje možnosti financování dostavby 2x3 jízdních pruhů včetně výstavby paralelních komunikací. Komplikací je nemožnost čerpat zdroje EU. Více: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=208&t=4812

NDS byla z pohledu maastrichtských kritérií zahrnuta do vládního dluhu a deficitu, čili s tím úvěrem to asi nebude tak aktuální. Otázka je, co k tomu zahrnutí vedlo, zda si za to vláda také tak trochu nemohla sama ve snaze pomoci PPP na D4, je to celé složité... Každopádně ta kolektorová šílenost je dost neekonomická mi přijde...

martini píše:Každopádně ta kolektorová šílenost je dost neekonomická mi přijde...

Jo jo, jako kdyby chtěl malý stát ukázat, že taky umí mít velkou dálnici.

No my už něco podobného máme postavené (jenom na těch doprovodkách máme obousměrný provoz) a teď budem prodlužovat už naštěstí jenom ten jeden ...
http://mapy.cz/s/gKXz

K té D1 do Trnavy: Nehodnotila se taky varianta 3 pruhů s pojížděným odstavným tj. 4 ve špičkách?

Ono představa, že by to někdo chtěl přebudovat tak, že zavře půlku dálnice a auta z dnešních skoro plných 6-ti pruhů pustí proti sobě do druhé půlky je podle mne zcela nereálná. Čísla ze sčítání 2010 jsou přes 100 tis u Blavy, 50 tis/24 hod u Sence.
Takže udělat doprovodné komunikace vidím jako jedno z mála řešení, jak to rozšíření na regulérní 3 pruh
prakticky zrealizovat.

Paralelně k D1 je plánovaná jižní větev R1 (Most pri Bratislave - Sereď). Znamená to, že ji mají nahradit ty kolektory? Nebo pár km od sebe povede 2+3+3+2 (D1) a 2+2 (R1)?