Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje, opravil aneb odstranil neplatné odkazy. A nyní doplním ještě několik informací. 1 vlastní příspěvek jsem odstranil (neplatný odkaz na rekonstrukci silnice).
Za uplynulých 10 let je tady úbytek obyvatelstva a to až 0,3 mil. na stávajících asi 2,8 mil. Je to obdobná "dráha", kterou má i Lotyšsko. V roce 1991 tady žilo 3,7 mil., takže ten úbytek je citelný. Přibližně 71% obyvatelstva dnes žije v urbanizovaném prostředí, přičemž průměrný věk je 45 let. Pro rok 2050 je tady predikce pro 2,2 mil. obyvatel, tedy že by stav ještě klesl o dalších 0,6 mil. Průměrný věk má pak "atakovat" 48 let, přičemž téměř 90% lidí bude žít v urbanizovaném prostředí.
Informací kolem silničního rozvoje je v tématu dost. Co se rozsahu týče, tak je na tom Litva dobře. Co se týče kvality, tak realita je taková jaká je; polovina zkapacitněné sítě je staršího data a opravuje se a to se nevyrovná "dualizačním" pracím třeba v Lotyšsku, takže lze pozorovat rozdíl v kvalitě. Lotyšsko a Estonsko se snaží investovat více peněz i do údržby silnic, do oprav a zpevňování lokálních silnic, i když i Lotyšsko má značný problém s úbytkem obyvatelstva. Nakonec je na tom v tomto ohledu lépe Estonsko a to taky "dohání" skluz v dopravní infrastruktuře. V Estonsku je ale zase více štěrkových silnic vs. jinde zpevněné, ale často s nekvalitní vozovkou. Tím ale nechci nijak shazovat ani Litvu. Ta je na tom nejlépe, co se rozsahu zkapacitněné sítě týče a aktivně jí dál rozšiřuje.
Tady je stav na silnicích:
https://eismoinfo.lt/#!/
Tady informace ke zpoplatnění:
https://keliumokestis.lt/pages/mainPage.xhtml
Tady je
program financování výstavby a údržby litevských silnic pro období 2020 - 2023:
https://www.e-tar.lt/portal/lt/legalAct ... 8EDC6B/asr
Informace o "motorways a expressways" z wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Transport_in_Lithuania
Stav hospodářství:
*HDP v roce 2019 dosáhlo úrovně 54 mld. USD a stát hospodařil s přebytkem
*nezaměstnanost byla začátkem roku 9% a nyní již 15%; mladí lidé z 15% na 27%
*vládní dluh byl v roce 2019 v úrovni 36% HDP, poslední roky klesá (v r. 2010 na stejné úrovni)
*pandemie COVID-19 způsobila, že vláda teď v prosinci odklepla pro příští rok dodateční 1 mld. € pro krizový manažment státu, z čeho 200 mil. € jde na zdravotnictví, vakciny atd. a až 600 mil. € jde do podpory zaměstnanosti a na sociální politiku
*deficit rozpočtu bude v roce 2021 v úrovni 7% HDP
Litva je k 25.12. na tom, co se nového koronaviru nejhůře v EU, dle evropského CDC co se nových infekcí týče za uplynulé 2 týdny. Aktivních je bezmála 64 tis případů, z doposud celkem 126 581. Zemřelo 1205 lidí, za poslední den pak 19.
Co se silničního rozvoje týče, tak o 2 příspěvky výše je plán do roku 2035 a i plán financování do konce roku 2023 byl přijat (jako zákon) ke konci letošního roku s vědomím kolem situace s COVID-19. Tuto situaci prezentují místní (finanční) autority jako zcela normální krize, které jednoduše jednou za 10-15 let přicházejí v různém rozsahu a proto je nutností zlepšovat ekonomiku a držet rozpočet v dobré kondici, aby pak byla možnost i pár let po sobě udržet ekonomiku nad vodou.
Litva se velmi ráda srovnává, co se silničního rozvoje týče se Švédském, Norskem, Polskem, Rakouskem, a zbylými státy Pobaltí. Srovnávací studie realizují 20 let a to jak klasifikace silniční sítě, tak i náklady na údržbu na km, na výstavbu. Proto se s tím tady "hrají". Třeba rozsah expressways byl již v roce 2001 v úrovni 417 km. Pak se poupravil a delší dobu se drží úroveň "motorways" a zpátky více expressways. Dualizace jsou další kategorie. Takže kým motorways jsou nad 300 km, tak celá lepší síť je kolem 500 km.
)
): http://www.delfi.lt/verslas/transportas ... 88:7157290
Už to tady bylo,ale deset let se nic nezměnilo. Středová svodidla leckde chybí a když už tam jsou, tak jen jedny nízké. Může se tu 130 a proto překvapí, že jsou zde odbočovací vpravo, kudy se má řidič otočit a poté odbočit na druhé straně dálnice. To je opravdová šílenost, zvlášť když se přede mnou otáčel traktor. Jenže, co je ještě šílenější ? Protože na těchto "MÚK" chybí nadjezd, musí auta jedoucí po nějaké vedlejšce, včetně traktorů a jízdních kol (zákaz nikde žádný) najet na dálnici, přejet všechny pruhy doleva až k odbočovacímu pruhu vlevo, kde se otočí do druhého směru dálnice a zase všechny pruhy přejedou až na kraj, kde sjedou a pokračují po své silničce. Autobusové zastávky jsou sice na starších dálnicích i u nás, jenže tady jsou zastávky v poli, široko daleko žádná vesnice a rychlost je tu snížena na 100. Avšak ne kvůli samotné zastávce, ale kvůli chodcům, kteří jsou od autobusu po kraji dálnice 
Šlo totiž o kamenné silnice (balvany umístněné tak, že tvoří možnost přechodu až jízdy) pod hladinou močálů, řek, jezer. Kūlgrinda je tady pojem, nejen k uctivání tradicí, což pak má dosah až ke kultuře, ale i celkově jako turisti se můžeme díky tomu procházet bez toho, aby člověk spadl celý do vody. Místní obyvatelstvo tak vždy dovedlo utéct do bezpečí a naopak ti, kdo je pronásledovali, tak se často utopili nebo zbloudili v území atp. No a mezi 13. až 18. stoletím bylo na území Litvy tolik silnic, že z hlediska území Evropy patřil tento rozsah k jednomu z největších k území. To je taky důvod, pro který je tady 70 z 80 tisíc se zpevněným povrchem, protože jdou v původních trasách. A i celkově mají Litevci velmi dobře zmapovaný podklad, okolí a geologii území. 