České dálnice > Diskusní fórum

Pokud vím, tak v současnosti je to tak, že ASFINAG si celou dodávku systému outsourcuje od Kapsche, tzn. mýtná infrastruktura je celá Kapsche, mýtný výnos jde Kapschi atd, ten pak jenom posílá výnos minus fee ASFINAGu. Stejné to je tuším v Polsku, kde si místo ASFINAG můžete dosadit GDDKiA. U nás je to jiné v tom, že ČR vlastní mýtnou infrastrukturu a platba probíhá přímo do SFDI a z toho pak probíhá i protiplatba zpět za "poskytnutí" systému. Jinak technologicky máme s Polskem a Rakouskem zcela identické systémy - DSRC 5,8 GHz CEN EN 15509, i krabičky jsou stejné, jen jiná loga (teda co jsem viděl obrázky na netu). Možná se malinko liší dohledová technika na branách, ale samotná DSRC komunikace by měla probíhat na zcela stejném principu.

Pokud vím, tak Rakousko vymýšlí pro osobáky ANPR viněty a snad do toho nějak budou zapojený i LKW. Ale nedává mi to moc smysl v souvislosti s EETS, která má jasně daný, že mýto musí být buď mikrovlna, GPS, nebo GSM... Ty informace po internetu jsou hodně nekonzistentní, inside uplně nemám.

Údaje k dálniční síti za rok 2016

Rozsah sítě dálnic a rychlostních silnic: *na dálniční síti se nachází 5.192 mostů a 383 km tunelů
*ve výstavbě bylo 59,5 km

Financování a provoz: *na dálniční síti zemřelo 46 lidí
*k dispozici je 49 odpočívek

Cílem do roku 2020 je zlepšit řízení společnosti, více elektronizovat a digitalizovat celý systém zpoplatnění a provozu.
Asfinag je velkým dlužníkem, ale dluhy splácí z tržeb a mj. v roce 2016 dostal stát dividendy v hodnotě 303 mil. €. Dluh společnosti má vrcholit do roku 2022, poté má začít více klesat. Obrazně řečeno je to tak, že polovina peněz z tržeb směruje na chod společnosti (a tedy dálniční sítě) a státu na dividendách a druhá polovina je směrována do nových projektů. Současná úroveň zadlužení je kolem 11,5 mld. € a vyvrcholit má na úrovni do 12,9 mld. €. Na úrovních nad 12 mld. € již dluh společnosti byl.

ASFINAG plánuje letos investice ve výši 1,1 mld. EUR

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=218&t=6241

Diaľničiar píše:ASFINAG plánuje letos investice ve výši 1,1 mld. EUR

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=218&t=6241

Něco se staví, ale k ekonomické výkonnosti této země mi to připadá celkem málo. Samozřejmě mám radost, že se část velkých staveb staví směrem či ve vztahu k ČR. Určitě jsou dobré investice do zdvojení tubusů tunelů, budoucí dostavba vídeňského okruhu a S8 na Marchegg. Bohužel odpor k výstavbě nových úseků je velký a i v Rakousku je těžké prosadit cokoli nového. Dříve nebo později ale Rakousko budou čekat velké investice, protože doprava narůstá. Minimálně bude třeba řešit řadu obchvatů v kategorii S nebo alespoň Bundestrasse, kde to není investice ASFINAG, ale spolkového státu.

ASFINAG publikoval příjmy za rok 2018:

Celkem ze zpoplatnění sítě získal 2,156 mld. €, což je nárůst o +6,2%.
*z toho nákladní vozidla činí 1,465 mld. € (+6,9%)
*osobní vozidla 691 mil. € (+4,6)
- a z toho je 502 mil. € přes dálniční nálepky (+2%)
- a dalších 189 mil. € je ze Sondermaut (+12,3%)

Celkem se prodalo 27,2 mil. ks nálepek, což je pokles o -0,7%. Vzrostla ale přepravní trasa: +2,4% u osobních vozidel a +5,6% u nákladních. Celkem dosáhla cestovní vzdálenost rozsahu 32,45 mld. km.

Zpoplatnění na 1 km:
- nákladní vozidla: 0,38€
- osobní vozidla: 0,02€

Údaje k dálniční síti za rok 2018

výnos z mýta je o 1 příspěvek výše

zdroj: ASECAP

Výsledky z automatického sčítání dopravy za rok 2019 (10/2020)
https://www.bmk.gv.at/dam/jcr:51a9a6ff- ... _final.pdf

Přidal jsem do úvodu i logo správce dálniční sítě.

A ještě je tady hezká 0,5h reportáž z profese z údržby dálnic; Autobahnmeisterei:

dále ještě základní přehledy ...

Chronologie rozvoje dálniční sítě: Čistě rozvoj sítě dálnic: Celkem prozatím Rakousko plánuje dálniční síť o rozsahu cca. 2500 km:

07.09.2021, ASFiNAG

Ceny dálničních nálepek budou pro rok 2022 drahší o 1,4%

Roční nálepka pro vozidla tak bude stát 93,8€.
Pro motocykly 37,2€.



Vignettenpreise werden 2022 um 1,4 Prozent an den Verbraucherpreisindex angepasst – Pkw-Jahresvignette um 93,80 Euro erhältlich (Klebe- und Digitale Vignette)

https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... eise-2022/

Finanční stabilita ASFINAG je dobrá, ale za negativum je označována výše dluhu, i když to není nic dramatické:

Vládní záruky (systém EMTN) představují za úvěrový program ASFINAG-u částku ve výši 12 mld. €. Základní výdaje pro rok 2014 činí 1,4 mld. € na chod společnosti v souladu s programem rozvoje a 1,4 mld. € šlo na úroky a splátky úvěrů a další finanční operace. Dopad pandemie COVID-19 se projevil na financování společnosti jen mírně. Provoz za rok 2020 byl proti provozu za rok 2019 nižší jen o 1%. Je to důležitý údaj, protože za zpoplatnění sítě pro nákladní dopravu má společnost 56% příjmů. Finačně ten výpadek představoval částku ve výši asi 160 mil. €, což se dalo v rámci podnikových financí vyřešit. Zisk ASFINAG za rok 2020 dosáhl částky 752 mil. €. V roce 2019 to bylo 864 mil. €, což je rovněž vyhodnoceno jako velmi dobrý výsledek. Třeba že ještě v roce 2017 byl zisk ve výši 709 mil. €. Ovšem je nutno zdůraznit, že ASFINAG rozšířil dluh za rok 2020 o částku 1,25 mld. €. V roce 2019 se dluh zvedl od 600 mil. €. Pro rok 2022 se již předběžně počítá s částkou ve výši 1 mld. €. ASFINAG je pod dohledem EIB, resp. má umožňeno emise dluhu uskutečňovat i touto formou a to od roku 2015.

K tomu výše uvedenému doplním ty garance vládních záruk ve výši 12 mld. €: https://www.asfinag.at/media/tg3dwk52/p ... y-2021.pdf .

Co se rozpočtu pro rok 2022 týče, tak ještě v létě se objevila informace, že se naplánoval rozpočet ve výši více než 1 mld. €. Prakticky to kopíruje ten letošní rok. Jde ale i o to, že končí období víceročního plánu. Na novou výstavbu letos šlo 480 mil. €, pro ten příští se plánovalo vynaložit 450 mil. € na novou výstavbu a rozšíření. Ostatní jsou všechny další výdaje. V dalších letech se má tento rozpočet pro rozšiřování (vyjma novou výstavbu) postupně zvedat až na 700 mil. €.

Debaty v parlamentu se v tom letním období věnují i jakémusi zmražování výstavby. Část eko- protláčí an blok zmražení, což je rozhodně snazší, než stopnout jednotlivé stavby. V ohrožení by ale bylo mnoho tis. pracovních míst ...

https://kurier.at/politik/inland/asfina ... /401441458

https://news.wko.at/news/wien/Gutachten-210721web.pdf

Točí se to kolem tunelu Lobau. Stoupá tlak eko-radikálů proti nové výstavbě dopravních staveb tohoto typu, protože jako argument s sebou mají fakt, že doprava zapříčinila od roku 1990 nárůst emisí o 75%. A konkrétně realizace tunelu Lobau včetně S1 zvedne emise o 100 tis. t za rok. Více zde: https://www.meinbezirk.at/donaustadt/c- ... s_a4739810 .

Existují logické obavy o to, že by se mohla zmražovat nová výstavba a bude se tady "jen" opravovat, rozšiřovat a udržovat, ale zase za víc peněz, ale to byl jen jeden z návrhů vývoje.

A taky kritika Tirolců na dálničního správce: https://www.krone.at/2525272 .

A kým část lidí ve Vídni tunel nechce, tak další zas nechtějí most, ale rozhodně tunel: tady tato stavba http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 26#p235726 a tady tento článek: https://www.krone.at/2526874 .

V těchto dnech se již formuje státní rozpočet Rakouska. To prakticky nemá nic s dálniční sítí, má to ale s nastavením "klimatické" politiky a tempo zavádění a plnění milníků. Není to zdarma, preference železnic není nejlevnější. Já četl dokonce i to, že z mýta za dálnice se mohou financovat i železnice. Tyto tlaky tady neustále stoupají ... tlaky na odklon části mýta jinam, než do dálnic a tu výstavbu dálnic utlumit.

Tak to maj Tirolaci pech. BBT ma planovane otevreni 2032, do te doby neni ekvivalentni nahrada transitu A10 + A13. Selektivni zakaz jim v EU neprojde. A zvednutim myta si zabijou akorat zbytek prumyslu co tam maji.

Pár magorů se utábořilo na budoucím staveništi tunelu pod Lobau a další vykřikují nesmysly o indukci dopravy. Ponechávají taktně stranou, že tento úsek dálničního obchvatu Vídně by dost zásadně odlehčil nejzatíženější komunikaci - jihovýchodní tangentě, která by potom plnila funkci "městského" okruhu, který na rozdíl od Gürtelu nemá světelně řízené křižovatky. Dalším bonusem by bylo výrazné zlepšení dostupnosti letiště ve Schwechatu, což by ocenili nejen místní, ale i půlka Moravy.
Další tahanice probíhá okolo spojky rakouské A14 a A13 ve Vorarlbergu, které vedou pár km od sebe, ale propojeny nejsou, takže z AT do CH, resp. LIE se jezdí skrz obce a města, např. Feldkirch.
Padala kolem toho dost silácká vyjádření ze strany obou koaličních partnerů, tehdejší kancléř Kurz prohlásil, že se nemíní vracet do doby kamenné. Teď má a nějakou dobu bude mít vláda problém sama se sebou a kdo ví, zda příští rok nebudou předčasné volby.

ASFINAG se zásadním způsobem přičiňuje o rozvoj dálniční sítě. Ale stojí nad ním vláda, resp. garancí za něj je stát. Dlouho je velmi seriózní outsorcovou firmu Rakouska, ve kterém je dnes 2,2 tis. km dálnic a rychlostní silnic, tedy asi 90% plánované délky.

V 10/2021 se sestavil rozpočet na infrastrukturu: https://service.bmf.gv.at/Budget/Budget ... e_2022.pdf , ve kterém Asfinag proinvestuje o skoro 10 mil. € méně oproti roku 2021. Tedy asi 1,35 mld. €.

Asfinag vydal letáček, spoznejme společnost na jeden klik: https://www.asfinag.at/media/pqmdfxc5/a ... b-2022.pdf

Je nevyhnutní si uvědomit finanční souvislosti. Rakousko během pandemie utrpělo značné poškození ekonomiky, stoupla nezaměstnanost a zvedl se dluh: v roce 2020 se zvedl o 12,7% HDP na 83,2% HDP anebo o 35,1 mld. € na 315,6 mld. € (2019: 280,5 mld. €).

Dle posledních dat k 31.12.2021 dosáhl státní dluh ke konci 3.Q 2021 výši 333,2 mld. € anebo 84,1% HDP. Tady byl zaznamenám pokles % pro oživení ekonomiky vůči 2.Q 2021, ale i tak se Rakousko odhodlalo zvýšit pozornost nad situací.

Proti tomu je samozřejmě dálniční dluh Asfinagu ve výši 12 mld. € takřka ničím. Jenomže určitě to nyní nebude tak, že musí urychleně v této dekádě postavit zbývajících asi 300 km dálniční sítě. Pozornost se bude i v letošním roce soustředit více na rekonstrukce a modernizace. Není důvod zvedat dluh této 100% státní firmy a zhoršovat její finanční pozici, protože by se tím zhoršil rating a prodražilo financování dluhu.

S&P vyhodnotil v 2021 tuto společnost a dluh již nepovažuje za nízký. Ukazuje to totiž i pandemie, kdy prudce klesají příjmy a jediné štěstí bylo, že byla právě nižší investiční aktivita. O něco výše jsem se tomu věnoval, ale v jiné souvislosti. Z vypsaných rizik v hodnocení není důvod pro nějaké obavy, pokud se situace právního rámce společnosti a hospodaření státu udrží. Je to ostatně velmi důležité, protože právě dlouhodobý rámec pozorování jak to může fungovat ukáže jestli se naplní původní představa. Do dlouhodobého se zahrnou krize a lze vnímat, že plán tímto způsobem rozvíjet dálniční infrastrukturu byl dobrým plánem. Transparentní hodnocení dává pak garance pro udržení schopnosti udržet dluh.

Lze se podívat i na celkový rozpočet: https://www.bmf.gv.at/dam/jcr:eb7887ea- ... t_2022.pdf , ze kterého mj. plyne, že 100% státem vlastněné infra- podniky ÖBB-Infrastruktur, ASFINAG a BIG-Konzern investují v roce 2022 částku 4,9 mld. €, tedy asi o 0,1 mld. € více proti roku 2021.
Vzhledem k letošní inflaci ani tento rozdíl 100 mil. € nezajistí stejnou úroveň proti roku 2021, ale to se samozřejmě v 10/2021 nevědělo.

Příslušné ministerstvo dopravy, mobility, inovací (atd.) se snaží věnovat situaci na Ukrajině od cestování zdarma po sledování radiace a navíc ještě řeší situaci kolem COVID-19.

K Asfinagu ale jeden odsek z rozpočtu:

• Um die Finanzierungskosten möglichst gering zu halten, übernimmt der Bund für einzelne Finanzierungstransaktionen eine gesonderte Haftung. Der Rahmen für diese Haftungen wird jährlich in Art. X Bundesfinanzgesetz (BFG) festgelegt und beträgt für das Jahr 2021 1,4 Mrd. € an Kapital und 1,4 Mrd. € an Zinsen und Spesen. Für das Jahr 2022 werden Haftungen iHv. 1,2 Mrd. € an Kapital und 1,2 Mrd. € an Zinsen und Spesen benötigt.
  Insgesamt wird der Bund auf Grundlage des jeweiligen BFG per Ende 2021 Haftungen für die ASFINAG iHv. ca. 8,7 Mrd. € übernehmen.

I nadále platí, že Asfinag nedostává od spolkové vlády žádné peníze. Vše je hrazeno z mýta a prostřednictvím dluhopisů. To poslední slovo se vztahuje na výše uvedený odsek. Spolková vláda chce, aby financování bylo co nejnižší, a proto se vztahuje na rating státu (logicky) a tak chce mít stejný stát pod dohledem finanční operace. Je to totiž spolková vláda, která musí zajistit Asfinag-u patřičnou likviditu.

Ono se to nezdá, ale Rakousko má i objem federálních závazků za ÖBB-Infrastruktur ke konci 2020 ve výši 11,4 mld. €.

Das ASFINAG-Investitionsprogramm für die Jahre 2020-2025 enthält folgende wesentliche Projekte: Dosavadní investice: Samozřejmě, je nutno brát ohled na změny v politice a vývoji ... a tudíž i na nějaký reálný stav, který jsem shrnul ve všeob. tématu:

• I na margo tohoto příspěvku: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p245785 doplním Přehled zrušených a schválených projektů ASFINAG
  
  většina projektů v Dolním Rakousku byla zastavená, mezi nimi i rychlostní silnice S8 Marchfeld a to pro narušení lokality se vzácným ptákem
  
  https://www.derstandard.at/story/200013 ... g-projekte
  
  Kromě Lobau se jedná i o další úseky. ASFINAG zkoumá alternativní projekty.
  
  zde jsou finální rozhodnutí:
  *rychlostní silnice S34 Traisental - zabírá mnoho zemědělské půdy; Dolní Rakousko má nalézt alternativu
  *rychlostní silnice S8 Marchfeld - jak jsem již zmínil, jedná se o lokalitu, kde se rozmnožuje vzácný pták, projekt nemůže pokračovat
  *dálnice A5 Weinviertel - poslední hraniční úsek nebude pokračovat do doby, než nebude pokračovat na území ČR; aplikováno na S3 Weinviertel
  *dálnice Waldviertel - před rokem zrušená, namísto toho se 1,8 mld. € investuje do veřejné dopravy a rozšíření stávajících silnic
  *dálnice A3 Südost-Autobahn v Burgenlandu - po vyhodnocení prozatím pozastavena pro velké přesuny půdy a zabrání zemědělské půdy nad odhad
  *dálnice A22 Donauufer prodloužení, soud se již dálnicí nezaobírá
  *rychlostní silnice S37 Klagenfurt - nebude se realizovat z ekologických důvodů a i proto, že by vytvořila dodateční tranzitní trasu přes Korutansko
  
  zde ještě není definitivně rozhodnuto:
  
  *tunel A12 Tschirgant v Tirolsku, který je součástí napojení A12 Inntal na trasu Fernpass a následně na A7 - probíhá hodnocení
  *Ostangente Linz - o strategické prozkoumání požádala spolková země Horní Rakousko, tato revize má prozkoumat alternativy a dopady na klíma a ŽP
  *rychlostní silnice Bodensee - probíhá hodnocení a zkoumání možného spojení A13 a A14 u Diepoldsau ve Švýcarsku
  
  projekty, které budou určitě pokračovat, ale možná se změnama:
  
  *rychlostní silnice S10 Mühlviertel
  *rychlostní silnice S36 Murtal

Stav sítě 2020, uveřejněno v 12/2021

https://www.asfinag.at/media/tjpl1nfi/n ... t-2020.pdf

pro zajímavost

21. 7. 2022

Množství odpadu na rakouských dálnicích opět dosáhlo téměř 8000 tun

Na 55 ASFINAG-Rastplätzen a 87 Raststationen a také podél dálnic a rychlostních silnic se ročně nahromadí tisíce tun odpadu. Celkem to bylo v roce 2021 téměř 7900 tun, mírný nárůst o 100 tun. Menší problém je menší množství odpadu. „Máme obavy ze stále se zvyšujícího objemu nedbale vyhozeného odpadu,“ říká odborník na životní prostředí ASFINAG Heimo Berghold. Mohou za to zejména PET lahve od nápojů a obaly od svačin, které jsou často na odpočívadlech a parkovištích jednoduše pohozeny na zem - někdy přímo u k tomu určených kontejnerů na odpadky - nebo dokonce vyhozeny z jedoucího auta. . To druhé představuje další významné riziko pro bezpečnost provozu, protože vymrštěné předměty se mohou snadno stát projektily.

Znovu a znovu se navíc objevují nelegální ukládání domovního odpadu nebo stavební suti. V některých případech skončí vedle tras celý nábytek, pneumatiky aut nebo jiné podobné předměty, například kvůli úspoře na poplatku za odvoz odpadu nebo proto, že je to prostě pohodlnější.

Téměř 2000 tun se sbírá ručně

Nelegální nakládání s odpady, bez ohledu na to, zda jsou volně vyhozeny z okna auta nebo silné tlačení z ložné plochy, znamená pro zaměstnance ASFINAG také únavnou práci. Ručně se totiž musí sbírat zhruba čtvrtina z celkového množství odpadu. To způsobuje zbytečné, nebezpečné pracovní úkoly mimo trať a samozřejmě náklady.

ASFINAG se již několik let snaží vytvářet iniciativy na téma „odhazování odpadků“. Nejnověji na to upozorňovaly všechny reklamy nad hlavou se sloganem „Jsem dálnice, ne popelnice“. Aby se omezil problém s jednorázovými lahvemi, ASFINAG také vybavil všechna odpočívadla speciálně označenými fontánkami na pitnou vodu, kde si můžete naplnit vlastní skleněnou láhev na pití, nebo jste vyzváni, abyste alespoň znovu použili stávající plastovou láhev.

„Hit list odpadu“ 2021 podle Bundesländern

900 tun v Dolním Rakousku
415 tun ve Štýrsku
325 tun v Horním Rakousku
100 tun v Tyrolsku
740 tun v Korutanech
565 tun v Salcburku
480 tun v Burgenlandu
335 tun ve Vorarlbersku
25 tun ve Vídni

https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... utobahnen/

Aby dálniční síť poskytovala základní službu, tak se musí o ní někdo starat. Celkem na to slouží 42 středisek. Starají se o 2,5 tis. km dálniční sítě, 55 odpočívek, 121 parkovišť, tisíce HA zeleněc atd. To vše se musí mj. pravidelně kosit, čistit a udržovat. Na to musí stačit 1500 zaměstnanců. Kromě toho se musí zajistit svoz a třízení odpadu, osekávání stromů.

Podrobný článek, co dělá ASFINAG v létě je k nalezení zde: https://blog.asfinag.at/hinter-den-kuli ... im-sommer/ .

Tam jsem se dočel, že na dálniční síti se nachází 5,7 tis. mostů. Jak se dělá průzkum mostních objektů se lze dočíst zde: https://blog.asfinag.at/hinter-den-kuli ... kontrolle/ .

co mi tady chybí

Stavba pro bezpečné dálnice a tunely

Program infrastruktury přináší větší bezpečnost silničního provozu, větší kapacitu a úlevu od dopravy

V letech 2022 až 2027 investuje ASFINAG do rakouských dálnic a rychlostních silnic více než 7 miliard eur. Z toho 4,4 miliardy eur plyne do údržby stávající sítě. Investice ve výši zhruba 2,6 miliardy eur do nové výstavby bude doplněna o výdaje kolem 370 milionů eur v oblasti udržitelnosti včetně ochrany proti hluku.

Síť ASFINAG se má stát díky neustálým investicím do bezpečnosti silničního provozu nejbezpečnější v celé Evropě. Náš cíl: dokončit provozuschopné a trvanlivé dálnice a rychlostní silnice, stejně jako rekonstrukce a rozšiřování rychle, hospodárně a s co nejmenším počtem poruch.

S ročními investicemi ve výši více než jedné miliardy eur poskytujeme důležitý impuls pro trh práce a ekonomiku. Naše krédo: Stavíme jen to, co lidé a místo podnikání potřebují a co si můžeme dovolit. S penězi našich zákazníků jednáme ekonomicky odpovědným způsobem. Protože víme: Moderní a odolná infrastruktura je zásadní – pro bezpečnost, mobilitu a posílení naší obchodní pozice v Rakousku.

Chceme, aby naši zákazníci dorazili do cíle bezpečně a uvolněně. Proto je pro nás důležité, aby doba výstavby byla co nejkratší.

Zpráva o stavu sítě 2020 (z 12/2021): https://www.asfinag.at/media/tjpl1nfi/n ... t-2020.pdf

Člověk by uronil slzu z těch asfinag letáků, ti Rakušáci to jsou kabrňáci!

Ceny dálničních známek budou v roce 2023 upraveny o 2,8 procenta podle indexu spotřebitelských cen – roční dálniční známka je k dispozici za 96,40 EUR (nalepovací a digitální dálniční známka)

https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... eise-2023/

volně přeloženo

Ochrana proti hluku snadno vysvětlitelná

Proč a kde stavíme tyto zdi? Jaké druhy protihlukové ochrany existují? Jak se zvuk šíří a jak vlastně funguje měření hluku? To a mnohem více se dozvíte ode mě jako odborníka na ochranu proti hluku.

poslední aktualizace: 29.11.2022 | Catherine Spiegel

Nejprve důležité věci

Hlavně ty limity. Může to být tak hlasité:

*60 decibelů (dB), což je tolik jako sekačka na trávu ve vzdálenosti 10 metrů, lze dosáhnout v jakémsi průměrném pozorování za celý den-večer-noc

*V noci mezi 22:00 a 6:00 se nesmí překročit 50 decibelů (dB), což je tolik jako televize při hlasitosti v místnosti.

...

ASFINAG nese náklady na protihlukové stěny pouze tehdy, pokud nepřekročí pětinásobek možných „pasivních protihlukových opatření“ – např. protihluková okna. Pokud náklady překročí pětinásobek, pak tento rozdíl v nákladech musí nést třetí osoba. Například od obce, firmy nebo šlechetného dárce. Se změnou servisních pokynů nyní ASFINAG nese vyšší podíl nákladů.

Jak moc je to na kterých dálničních nebo rychlostních úsecích hlučné?

Tyto informace jsou obsaženy v registru hluku ASFINAG, který jsme vytvořili v roce 2022. Obsahuje velmi podrobné a především na základě celorakouských stejných výpočtů hlukovou zátěž podél všech dálnic a rychlostních silnic v Rakousku. Zde je však zobrazena pouze přesná expozice hluku, která vychází z linek ASFINAG. Takže nic, co se může objevit, jako jsou vlaky nebo státní silnice, se nezobrazí. Hlukové mapy zobrazují hlukovou expozici ve výšce 1,5 metru a 4,0 metru nad zemí a odrážejí tak expozici hluku realisticky. https://maps.laerminfo.at/?g_card=autobahn_22_24h

Proveditelnost protihlukových zdí: https://www.asfinag.at/bauen-erhalten/larmschutz/

Protihluková ochrana v síti ASFINAG

Na více než 2300 kilometrech dálnice a rychlostní silnice je v současnosti téměř pět kilometrů čtverečních protihlukových stěn. To zhruba odpovídá délce 1400 kilometrů. Jen od roku 2016 do roku 2021 jsme do ochrany proti hluku investovali více než 250 milionů eur. Investice do protihlukové ochrany mají být v příštích letech opět výrazně navýšeny na základě nových předpisů v návodu k obsluze.

Pokud jde o ochranu před hlukem, hrajeme v celé Evropě průkopnickou roli a snažíme se co nejlépe chránit obyvatelstvo žijící na dálnici. S novými rámcovými podmínkami toho v budoucnu dosáhneme ještě lépe.

Další podrobnosti, tabulky: https://blog.asfinag.at/hinter-den-kuli ... ermschutz/

27. 12. 2022

Úprava některých tarifů pro vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti na zpoplatněných úsecích od 1.1.2023

Úprava je založena na harmonizovaném indexu spotřebitelských cen

Od 1. ledna 2023 dochází na úsekových zpoplatněných úsecích ASFINAG k úpravě některých tarifů pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny o inflaci. Tarify jsou upraveny na základě harmonizovaného indexu spotřebitelských cen z posledních let.

To znamená, že některé roční jízdenky, měsíční jízdenky a rezidentní jízdenky nebo individuální tarify budou od ledna 2023 upraveny.





https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... bschnitte/

Nezapomeňte si vyměnit vinětu – od 1. února bude platit pouze digitální viněta 2023 nebo nalepovací viněta ve fialové barvě

Téměř 70 procent všech ročních vinět je již digitálních – viněty jsou k dispozici online a od 6 000 prodejních partnerů

https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... -purpur-1/

Mnozí nyní spoléhají na předplatitelskou službu, která automaticky prodlužuje roční vinětu bez jakékoli další akce ze strany zákazníka. Každý, kdo nakupuje online, však musí stále dodržovat lhůtu ochrany spotřebitele. Dálniční známka zakoupená v mýtné prodejně ASFINAG je platná pouze 18. den po zakoupení. Důležité: Pro podnikatele je digitální dálniční známka okamžitě platná i při nákupu online v mýtném obchodě a aplikaci ASFINAG. Mimochodem: Pouze v mýtné prodejně ASFINAG je online garantováno, že je nutné zaplatit zákonem stanovenou minimální částku. Z tohoto důvodu společnost ASFINAG apeluje na to, aby při nákupu online věnovali velkou pozornost poskytovateli a kupovali dálniční známku pouze v mýtné prodejně ASFINAG.

Pokud se při kontrole dálniční známky servisní a inspekční službou ASFINAG zjistí, že na čelní sklo není nalepena žádná platná dálniční známka nebo že neexistuje žádná platná digitální dálniční známka, je nutné neprodleně zaplatit náhradní mýtné orgánům pro vymáhání mýtného ASFINAG. místo. Náhradní mýtné činí 120 EUR pro vozidla jako jsou osobní automobily. To platí i v případě, že automatická kontrola viněty odhalí řidiče bez platné dálniční známky.

Mýtné ASFINAG se stávají ekologickými výstavními projekty s novým designem

https://www.asfinag.at/ueber-uns/presse ... em-design/

Začne se ve Štýrsku s mýtnými stanicemi Gleinalm a Bosruck; Dřevěné novostavby a obnovitelné zdroje energie

Již 45 a 40 let jsou dvě mýtnice v tunelech Gleinalm a Bosruck kontaktními místy až pro 30 000 lidí, kteří jezdí do práce nebo na dovolenou a zpět domů. Po tolika letech je nejen technologie, ale i samotná infrastruktura zastaralá a potřebuje obnovu.

Základem byla architektonická soutěž, která nyní – počínaje dvěma mýtnicemi ve Štýrsku – postupně pomůže všem mýtnicím v Rakousku dosáhnout nového, moderního a jednotného vzhledu.

Mýtná stanice Gleinalm bude od nynějška až do poloviny dubna 2024 obnovena. Před stávajícími odbavovacími pruhy a mýtnicemi bude ve dvou fázích vybudována ocelová konstrukce jako provizorní ... To znamená, že zpoplatnění bude možné vždy během stavebních prací, počet jízdních pruhů se bude lišit v závislosti na postupu výstavby, minimálně tři jízdní pruhy v každém směru. Toto provizorní řešení bude uvedeno do provozu před letním turistickým ruchem.

Ihned po dokončení mýtné stanice Gleinalm se staveniště přesouvá na sever k tunelu Bosruck. Budova mýtnice Bosruck bude částečně zrekonstruována a bude přistaveno další patro, přičemž hlavním stavebním materiálem bude dřevo. Celkové dokončení je v létě 2025.

Do roku 2029 budou modernizovány další čtyři mýtnice

Další čtyři velké mýtnice ASFINAG se rovněž postupně přestavují. Prvním je St. Jakob in Tirol na rychlostní silnici S 16 Arlberg, kde bude od konce dubna 2023 sloužit uzavírce tunelu Arlberg pro přestavbu a novou výstavbu. Poté budou od roku 2025 do roku 2027 obnoveny mýtnice na dálnici A 10 Tauern (St. Michael) a na dálnici A 11 Karawanken (Rosenbach). Závěrem je plán prací stanoven i u Schönberg na Brennerské dálnici A 13, největší mýtné stanici v letech 2026 až 2029.

Diaľničiar píše: ↑30.1.2023 19:17:21

Mnozí nyní spoléhají na předplatitelskou službu, která automaticky prodlužuje roční vinětu bez jakékoli další akce ze strany zákazníka. Každý, kdo nakupuje online, však musí stále dodržovat lhůtu ochrany spotřebitele. Dálniční známka zakoupená v mýtné prodejně ASFINAG je platná pouze 18. den po zakoupení. Důležité: Pro podnikatele je digitální dálniční známka okamžitě platná i při nákupu online v mýtném obchodě a aplikaci ASFINAG. Mimochodem: Pouze v mýtné prodejně ASFINAG je online garantováno, že je nutné zaplatit zákonem stanovenou minimální částku. Z tohoto důvodu společnost ASFINAG apeluje na to, aby při nákupu online věnovali velkou pozornost poskytovateli a kupovali dálniční známku pouze v mýtné prodejně ASFINAG.

Zrovna jsem do Asfinagova potřeboval známku, tak, že vyzkouším online verzi...na základě čeho že se nám ty sradnisti smějou?:o)
1) naše známka platí HNED. Ne za 18 dní, ne za dvě hodiny, když nafixlujete, že jste podnikatel
2) známku můžou prodávat různí nazdárci za různé přirážky, neexistuje, že by byla za jednu cenu - je to přitom "daň", ne nějaká obyčejná služba
3) někdo si dá práci, aby přeložil stránky do skoročeštiny (nejspíš AI), a pak udělají drop down menu na zemi původu značky, dají seznam řazený v češtině (ale ne podle české abecedy, samozřejmě), a ČR, kterou tam bude hledat 99,99% lidí, dají až dolů na konec rolety? Jakože by v češtině objednával někdo známku z Bhútánu?

Máme svých nedorazů dost, ale to neustálé fňukání, jak v Rakousku je vše zelenější, je vážně k smíchu.
Na edalnice objednaná česká bez problémů, a opravdu "online". (byť nezapomínám, že porodí bolesti byly...)