České dálnice > Diskusní fórum

No já tam jednou byl v květnu, a na kopečku mezi fjordama (cca 500-600m) byly ještě furt sněhový bariéry místama i přes 3 metry vysoký. Von ten golfáč taky moc daleko za Anglii nedošáhne, a k Bergenu ani náhodou.

jonáš píše:No já tam jednou byl v květnu, a na kopečku mezi fjordama (cca 500-600m) byly ještě furt sněhový bariéry místama i přes 3 metry vysoký. Von ten golfáč taky moc daleko za Anglii nedošáhne, a k Bergenu ani náhodou.

Dosáhne podstatně dál, ale stáčí se na sever. Díky němu je jako přístav použitelný až Murmansk.

JirkaS píše:

jonáš píše:No já tam jednou byl v květnu, a na kopečku mezi fjordama (cca 500-600m) byly ještě furt sněhový bariéry místama i přes 3 metry vysoký. Von ten golfáč taky moc daleko za Anglii nedošáhne, a k Bergenu ani náhodou.

Dosáhne podstatně dál, ale stáčí se na sever. Díky němu je jako přístav použitelný až Murmansk.

A co Trondheim nebo Narvik? Zatím jsem tam nebyl, ale hrozně rád bych jel příští rok a pokusil se dojet až na Nordkap (manželka mě za takovou dovolenou asi přizabije ), dá se tam vůbec jet třeba koncem června s letníma pneumatikama?

Samozřejmě. Cesty jsou čisté, zbývá jen co bylo nahrnuto/nafrézováno okolo.

Díky, jsem na to hodně zvědavý, jestli to nějak vyjde.

Varianty přechodu E39 přes Sognefjord - úžasná podívaná

mapman píše:Varianty přechodu E39 přes Sognefjord - úžasná podívaná

úžasné... jenom je člověku líto, že takovouhle superstavbu, navíc v nedotčené přírodě, může řešit pidizemě se čtyřmi miliony obyvatel, zatímco my tu řešíme... vlastně neřešíme už nic

Hm, mít zásoby nerostných surovin, ropy a plynu jako má Norsko, tak si taky můžeme dovolit trochu jiné stavby ...

Nejvíc se mi líbí, jak tam ve všech variantách, včetně plovoucích tunelů, vesele korzují chodci.

Jaroslav píše:úžasné... jenom je člověku líto, že takovouhle superstavbu, navíc v nedotčené přírodě, může řešit pidizemě se čtyřmi miliony obyvatel, zatímco my tu řešíme... vlastně neřešíme už nic

Pěti. Ne že by to mělo nějak výrazný vliv.

mapman píše:Hm, mít zásoby nerostných surovin, ropy a plynu jako má Norsko, tak si taky můžeme dovolit trochu jiné stavby ...

A navíc podíl uživatelů infrastruktury na financování bude taky výrazně vyšší, než u nás. S tamními cenami paliv, mýta, daněmi na auta atd. ...

A hlavně nikdo neřiká, že se to po tom "řešení" bude doopravdy i realizovat. Mam pocit že na ty varianty se zavěšenym "žebříkem" se dvěma oddělenými vozovkami na krajích (asi z důvodu tuhosti pro boční zatížení větrem) neseženou hned tak dost oceli a železobetonu ani norové. Paradoxně může bejt ten "zavěšenej tunel" technicky i ekologicky nejvýhodnější. Každopádně nejlíp ten fjord vypadá se stávajícíma trajektama

mapman píše:Hm, mít zásoby nerostných surovin, ropy a plynu jako má Norsko, tak si taky můžeme dovolit trochu jiné stavby ...

Ale mapmane... u takovéto stavby je přeci klíčové, zda vyjde business case; a je úplně šumák, jestli jsou v kapsičce petrodolary nebo ne. Logika návratnosti investice je stále stejná a to všude na světě - a pakliže to finančně vyjde, není potřeba mít ropu, protože na to každý rád půjčí. Bohužel tato logika se u nás v oblasti komunikací jaksi vytratila. Jak jinak si ostatně vysvětlit styl oprav našich komunikací formou zaplácnutí díry, tažení silnic přes města místo obchvatů, nebo klikatice přes kopce a údolí...

Jaroslav píše:Ale mapmane... u takovéto stavby je přeci klíčové, zda vyjde business case; a je úplně šumák, jestli jsou v kapsičce petrodolary nebo ne. Logika návratnosti investice je stále stejná a to všude na světě - a pakliže to finančně vyjde, není potřeba mít ropu, protože na to každý rád půjčí.

Pokud to není stavba placená přímým mýtem, ale nepřímo z daní, tak se návratnost počítá hodně těžko. Sice se to dělá, ale vzhledem k tomu, že se tam používají taková magická čísla jako rozvoj ekonomiky v daném regionu a podobně, tak se tomu moc věřit nedá.

Pokud budou technologii zvažovat podobně jako Dánové plánovaný tunel do Německa, pak zvolí poslední variantu. Využijí při ní technologii stavby ropných plošin, která probíhá přímo v místě a vydělá na ni nejvíc místní průmysl.
Co mi ale není jasné: Tento fjord se podle náznaků používá díky své hloubce ke stavbě plošin, které jak jsem viděl jinde, se nejprve právě v nějakém fjordu celé postaví, pak se odtáhnou na místo a potomí na dno, resp. ukotví, pokud jde o plovoucí plošiny. Ale ty plošiny sahají při přesunu výrazně výše než 70m a hlouběji než 20m, proto by realizace tohoto přemostění uzavřela tento fjord pro stavbu plošin (pokud se tam staví) a to by řešili Norové jak?

To je teda podle mě Sci-fi. Proč nestaví tunel navazující na ty dva již existující? Možná špatná geologie.
A taky by mě zajímalo, jak bude vypadat ta odbočka, výjezd z hloubky cca 300m na ostrov uprostřed, spirála nebo jinak?
Je to ale neuvěřitelné.

Proč to nenavazuje netuším.

Dnes o 14:30 místního času přislo ke kolapsu mostu ve výstavbě ve městě Trondheim, v části zvané Leangen. Objekt je součástí východní části silnice E6. Několik lidí ja zraněno, jedna osoba pohřešována. Příčíny padu jsou nejasné.

Rozsáhlé povodně znemožňují cestování mezi městami Oslo a Trondheim. Povodně zasáhli oblast Glomma v Østerdalen

Výstavba úseku E18 Gulli-Langåker

*jde o přestavbu silnice na dálnici
*celková délka: 24 km (4 úseky najednou)
*intenzity jsou tam 27.000 vozidel za 24h (v létě 31.000)
*počas přestavby se MPR snížila na 80 km/h
*po odevzdání se MPR zvedne na 100 km/h
*nová komunikace bude mít šířku 26m

Dokončení prací je plánováno na podzim 2014.

Zdroj: https://www.regjeringen.no/no/aktuelt/E ... /id753147/

Tam maj snad osmdesátku mimo dálnici všeobecně a furt, ne?
Odkaz mi bohužel nejde.

Tam bývala 80, obecně na dost úsecích E18 i 70 (a hrooomady radarů). Asi to je myšleno že je dočasně (aneb zprovoznění != dokončení ) i na novém čtyřpruhu.

Dne 4.7. se odevzdal druhý 1/2 profil E18 a z 25 km úseku je nyní dálnice s 2x2 jízdními pruhy. Jde o úsek z Gulli u Tønsberg do Langåker u Sandefjord. MPR bude po dokončení posledních prací navýšena na 110 km/h.

Ražbu 1565 m dlouhého silničního tunelu Bjornabakkane ve středním Norsku zahájili v těchto dnech raziči Metrostavu
http://metrostav.cz/cz/aktuality/aktual ... il?id=2808

Dne 27.11. se odevzdalo do provozu 16,5 km E16. Jde o 2x2 komunikaci mezi Slomarka a Kongsvinger. Výstavba trvala 37 měsíců.

Více informací: http://www.glomdalen.no/nyheter/article7711550.ece

A z Norska dnes ještě jednou:

Odevzdali se do provozu ve dnech 24.11. a 27.11. celkem 2 dálniční úseky E6 koridoru severně u Osla. V délce 8 km jde o Skaberud – Labdalen a v délce 2 km jde o Langset – Minnesund.

Dne 13.12. se odevzdal do provozu upgradovaný úsek E6 ze silnice na dálniční parametry. Jde o úsek mezi Labdalen a Korslund v délce cca. 9 km.