Drak píše:Tím nechci říct, že máme nejlepší silnice, ale v Evropě rozhodně nepatří k těm špatným. Třeba náš soused Slovensko je na tom daleko hůř.
Co se týče silnic I. třídy, tak ano. To se týče silnic II. a III. třídy - silně pochybuji, protože od r. 2002 do 1.6.2009 se celkově opravili povrchy na 3.800 km z 13.000 km, co je 30%. A co se týče povrchů na dálnicích a rychlostních silnicích jsem teho názoru, že Slovensko je na tom mnohem lépe.
Horší to je, co se týká počtu km ...
Nosorožec píše:to martin: ano, opravdu. Rád bych viděl statistiky, že tomu tak není. Španělsko a Portugalsko jsou země s intenzivní kamionovou dopravou - vozí se odsud např. ovoce a zelenina do celé Evropy. Itálie to samé. S Litvou máte pravdu, tam hlavní tranzit sever-jih nejede po dálnici.
Přimlouvám se za to, aby sem martin dal statistiky, protože co se týče Španělska tak to je opravdu přetížené kamionovou dopravou a i proto posledních 10 let probíhá masová přestavba silniční sítě. Portugalsko je vytížené hlavně západ-východ (oceán-vnitrozemí EU) a pak kvůli tvaru země taky sever-jih, ovšem to je již krásně řešeno a kamiony mají kudy jezdit.
Pak celkové reakce na ostatní:
Co se týče počasí - to je o něčem jiném. Ale když už jdete do takovýchto OT, pak nejde jenom o počasí:
Kvalita povrchů záleží i od AB krytu - Chorvatsko, Itálie, Španělsko a Francie preferují asfalt, který je z lybijské ropy a ta je mnohem vhodnější pro zatížení kamionů.
Počasí je dalším dobrým jevem; ovšem v Španělsku zvykne i silně mrznout, taktéž v Chorvatsku (znají i sníh), rovně Francie. Jenomže nemrzne intenzivně dlouho a není to celoplošný jev jako zde ve střední Evropě.
Nevím teď kdo napsal, že seveřani nesolí - Norsko a Finsko hlavní silniční tahy solí. Ovšem tam jde o hroubku jejich silnic. Oni dávají mnohem mohutnější podloží a opravdu hrubou vrstvu asfaltových vrstev.
Tedy abych to zhrnul, tohle co se zde popsalo se hodně prolíná a v drtivé části na to, aby ste to i pochopili, by ste museli jít studovat konkrétní obory.
Téma zní nekvalitní povrchy.
1. Záleží od teho, jaké máte normy a jak stavíte silnice.
2. Záleží od materiálů, které používáte.
3. Záleží od počasí (vliv na stavbu).
4. Záleží od zvolené údržby a částečně od zátěže.
Když chcete porovnávat, pak je to taky o různých věcech.
1. Celkový počet silnic. Tedy i lesní, polní, městské.
2. Percentuální podíl zpevněných silnic. V tomto bodě jde o náročnost na údržbu. Je jiné udržet v dobrém stavu 10 tis. km a jiné 20 tis. km. Česká republika statistiky disponuje rozsáhlou silniční sítí a vykazuje celkový nedostatek dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. A i ty, které má nejsou zrovna v dobrém stavu, to jsou známé každoroční správy.
3. Poměr koncesionářů a jejich vliv. Jinak se starají koncesionáři o dálnice ve Francii a jinak francouzská vláda. A vzhledem k fatku, že 80% dálnic ve Francii je sprivatizovaných na 50-150 let, tak je jasné, že údržba zde je mnohem kvalitnější než třeba na Slovensku, kde prostě investice nestačí.
Prostě přelínají se zde mnohé věci a nedá se to porovnávat, protože mícháte jabky s hruškama.
