České dálnice > Diskusní fórum

Rozestaveno bylo jeste o par desitek metru dal, nez je dnes viditelne:
https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.htm ... 08/1954/AS

Tady je jen takový narychlo provedený zákres přibližné trasy dálnice v Liberci. V Karlově jsou stopy nejzřetelnější, u Chrastavy také, ale tam to dost pohřbilo rozšíření silnice. Například ta benzínka stojí přímo na tělese dálnice
https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalen ... 0huSeJ0iMN

Skoda, ze se na tech zakladech nezacalo po valce stavet dale, bylo by to uzasne. Ale situace s zemenila, do Rise nebylo potřeba stavet dalnice.

to nebyla otázka říše,
ono obecně nebylo třeba budovat dálnice, protože jsme začli zbrojit na III.WW
čili se sypalo do hutí a těžkého průmyslu ( mimochodem, platíme to dodnes ) a na nějakou vnitřní infrastrukturu nebylo z čeho
( občas viníme SSSR ze "zákazu vyrábět" to či ono, realita je taková, že jsme na nové fabriky pro Jawu, Škodovku atp. prostě neměli, protože VŽKG atp... )

na dálnicích mě fascinuje, že před 80lety se navrhovaly na 160kmh, s rozsáhlými křižovatkami, zázemím pro řidiče atp.
dnes se patláme okolo střídavých třípruhů, čtyřpruhů bez odstavného.... ačkoli provoz je 100x hustší...

Protože kdysi se to projektovalo a stavělo na furt.

Miku, protože kdysi nebyly spolky typu Děti Země, Voda bůhví odkud apod. Také zástavba byla řidší protože nebyly satelitní sídliště apod.

Mike píše:to nebyla otázka říše,
ono obecně nebylo třeba budovat dálnice, protože jsme začli zbrojit na III.WW
čili se sypalo do hutí a těžkého průmyslu ( mimochodem, platíme to dodnes ) a na nějakou vnitřní infrastrukturu nebylo z čeho
( občas viníme SSSR ze "zákazu vyrábět" to či ono, realita je taková, že jsme na nové fabriky pro Jawu, Škodovku atp. prostě neměli, protože VŽKG atp... )

na dálnicích mě fascinuje, že před 80lety se navrhovaly na 160kmh, s rozsáhlými křižovatkami, zázemím pro řidiče atp.
dnes se patláme okolo střídavých třípruhů, čtyřpruhů bez odstavného.... ačkoli provoz je 100x hustší...

Elektrárny, rozvodné sítě,přehrady, vodovody, kanalizace a podobně nejsou infrastruktura? I ty fabriky se stavěly.

ale jistě
ale pro původní lehký průmysl by jich nebylo třeba tolik, co pro ten težký
proto máme dnes třeba předimenzovanou přenosovou soustavu a prý i proto se zvedne regulovaná složka energie
překvapivě, o ropovodech zatím v daních z paliva nevím, ale to přijde ....

Nemáme soustavu předimenzovanou. Předimenzovaná byla tak před 30 lety. Od té doby spotřeba vzrostla, ale nových vedení nepřibylo, kromě investic vyvolených stavbou Temelína. Už teď se musely instalovat transformátory pro omezení tranzitu. Čeps má v plánu posilování hlavních vedení, ale furt to hrne před sebou s tím, že do 15 let všechno bude.

Předimenzovanou? Opravdu. Za minulého režimu byla nedostatečná, pamatuji poměrně časté výpadky. Díky snížení jsme se dostali na slušný stav, dnes se zase blížíme poddimenzování. A to ještě nebereme elektromobily. Vyšší cena za přenos je díky podstatně horšímu stavu energetiky, kdy se musí vynakládat dost prostředků na udržení stability, díky nestabilním zdrojům.

transformátory jsou pro transevropský přenos
právě díky naší dimenzaci to teklo ze severu Německa na jih přes nás a ne u nich
a výpadky v minulosti ?
to byly lokální trafačky a ne přenosové
nejvíc se to projevilo v době přímotopové

Miku, jenže tenkrát nebyly obnovitelné zdroje, kdy zejména v Německu větrné elektrárny jsou za určitých okolností schopné vyrobit tolik energie, že ta svými přetoky ohrožuje stabilitu rozvodných sítí v okolních zemích a také to, že mezitím mnohonásobně vzrostla spotřeba el. energie - včetně propojení mezi státy - takže vzrůst spotřeby v jedné zemi může vyvolat nedostatek v jiné zemi. A je to tak 4-5 let, kdy jsme se pohybovali na hraně blackoutu, protože v okolních zemích prudce vzrostla spotřeba a veškterá volná energie šla přes naše území. Navíc Němcům chybí nové páteřní vedení mezi severem s větrnými elektrárnami a jihem a jeho výstavba je běh na hodně dlouhou trať kvůli odporu obyvatel proti chystané výstavbě. Ostatně to samé se děje u nás, kdy by ČEPS potřebuje posílit páteřní vedeni právě kvůli stabilitě sítě a celý ten povolovací proces trvá déle než by bylo záhodno.

no vždyť jsem to psal, že Německá síť to nebrala, tak to teklo i přes nás

a problém u nás je v tom, že spoustu drátů - ne VVN - nechce čeps dát do země ( bylo by to "drahé"), takže pak se lidi brání, protože jakmile jim jednou povolíte věcné břemeno na pozemku....

Mike píše:no vždyť jsem to psal, že Německá síť to nebrala, tak to teklo i přes nás

a problém u nás je v tom, že spoustu drátů - ne VVN - nechce čeps dát do země ( bylo by to "drahé"), takže pak se lidi brání, protože jakmile jim jednou povolíte věcné břemeno na pozemku....

Pokud by to dali do země, tak by věcné břemeno nebylo? Bylo. A navíc se tato kabely musí měnit častěji.

Tak se zase vrátíme od drátů k dálnicím, ne ? Ohledně tehdejší rychlosti plánování a zahájení stavby mi zůstává rozum stát. Bez počítačů, internetu, laserů a s dopravou po silničkách byli schopni zaměřit stavby, vyhotovit projekt, vykoupit pozemky a za pár měsíců doslova zahájit stavbu. To, že se tenkrát dařilo výkupům trošku pomáhal fakt, že si nikdo nechtěl zadat problémům s vládou (natož s německou nacistickou) a u nás nechtěl být označen za brzdu rozvoje. A i lidé hleděli na dálnice s respektem a tehdy je ještě nepovažovali za něco obtěžujícího hlukem a smradem. Proto je na dnešní poměry až překvapující, jak třeba v Liberci byla stavba dálnice prováděna doslova přímo mezi domy. Nebo v Bavorsku se dodnes A8 klikatí po loukách těsně kolem hofů, snad už jim tam alespoň dali protihlukové stěny.

Tady je násep tělesa dálnice v Liberci, dnes je z něho hřiště a těsně u dálnice dům.
https://www.google.cz/maps/@50.7617405, ... 312!8i6656

Jestli ono to nebude tím, že tenkrát byl provoz o několik řádů nižší a proto hluk a smrad zdaleka tolik neřešili. Tenkrát jednoduše toho hluku a smradu byl jen zlomeček oproti dnešku a lidé si nedokázali představit, že jednou po té dálnici budou projíždět desetitisíce aut denně a úměrně tomu bude vypadat i prostředí kolem dálnice.

Podobné a spíš ještě horší je to u letišť. Na začátku když vznikalo například letiště Ruzyně, tak tam vzlétlo či přistálo několik jednotlivých letadel za den. To lidem většinou nevadilo. Dnes tam ve špičkách létá letadlo co dvě minuty a je násobně větší a částečně i hlučnější než bývala stará letadla. Tak to jim celkem pochopitelně vadí o dost víc.

Doba je opravdu zla a nic nemá logiku, najednu stranu nesmyslne a likvidacni omezovani emisních limitu automobilu, tazeni proti dieselum apod a na stranu druhou blokáda dalnic, které odvadi auta prave z obydlenych obci, zvysuji bezapecnost provozu apod, vyslovene prospesne stavby.

Tak dnešní letadla, bez výjimky, jsou výrazně tišší, než letadla dřívější.

Ale na druhé straně se lidé naučili brblat a prudit proti všemu - to je pak ta odvrácená strana demokracie. Osobní nechuť a problémy jedince blokují absolutní většinu společnosti...

Důkazem budiž toto fórum, tady je brblalů požehnaně.

Hlavně ten výkup, pokud si dobře pamatuji, platili na to předpisy, které se používali i pro opevnění a to že se udělala pochůzka, označili pozemky a pak se majitelem stal stát. Cena se určila posudkem a kdo nesouhlasil, mohl se soudit.
A to byla první republika, tedy u dálnic již druhá. Umíte si to dnes představit?

poljaq píše:Tak dnešní letadla, bez výjimky, jsou výrazně tišší, než letadla dřívější.

Tak záleží, s čím srovnáváte. Pokud s počátky letectví, tedy například dobou výstavby Ruzyně, tak to asi ne. Tenkrát byla letadla malinká v porovnání s dneškem. Pokud srovnáváte s nějákými 60-80. lety, kdy už byla letadla relativně velká (a hlučná), tak to určitě ano.

2 Sosa :
ohledně opevnění je to horší než si myslíte
někde se po plyši stát o pozemky dokonce soudil a bylo mu to prd platné
čili většinu dnes vlastní někdo jiný než kdo je v 36-39 zaplatil....
kolik a jak doplácelo MNO v likvidaci nevím, to by věděl M.Prášil, ale ten se tu vyskytuje sporadicky
ale to je na delší debatu a patrně někde jinde

Článek k přípravě stavby dálnice před 80 lety...
První strana... Pokračování v tištěné verzi časopisu....

http://www.betontks.cz/sites/default/fi ... 6-66st.pdf

Za čtyři týdny začíná výstava k 80 výročí zahájení stavby dálnice Praha - Brno - Zlín.
Dálnice Praha - Brno - Zlín v obrazech času (1938 - 1950)
40 výstavních panelů
1) 28 panelů rozestavěný úsek Praha - Humpolec, dva modely - most přes Želivku a model MUK dálnice se silnicí

2) Pražský dálniční okruh 7 panelů, dva modely - dálniční most u Velké Chuchle a obří model MUK Krtně (km 0 tehde plánovaných dálnic) cca 5 m/2

3) Dálnice v Chřibech 5 panelů a několik vitrín s dobovými plány, architektonickými studiemi a projektováním dálnice na Slovensko

Odborná publikace s více jak 400 dobovými fotografiemi, vizualizacemi, architektonickými studiemi a plány z nichž většina nebyla nikdy publikována.

A mnoho dalších zajímavostí uvidíte od 5.4. v Muzeu silnic. ŘSD na přípravu a realizaci dálnice nedalo ani korunu. Pana nejmoudřejšího z tiskovéhoho odboru takového věci nezajímají a ŘSD takové věci nepodporuje. Stejně jako předešlé výstavy o německé dálnici na Moravě a mostu v Podolsku - našem největším obloukovém mostu...