České dálnice > Diskusní fórum

bavit se o cenách v té době je opravdu jen hodně orientační, spíše to nemá smysl.
V té době ceny byly jen výmyslem Státního cenového úřadu a v podstatě nevypovídají vůbec o ničem...zejména ne ty ve "státním sektoru".
Na trhu pro občany se oficielní cena korigovala do té přirozené úplatkem či cenou černého trhu, zejména, když oficielní cena byla mocně pod tou reálnou tržní. Třeba byty nebo řadu let auta atd. Tohle u dálnice neplatilo, zejména ne u výkupu/vyvlastňování pozemků.

Jak moc se řešil výkup nebo vyvlastňování? Mě se zdá, že asi moc ne, protože ještě dodnes je spousta komunikací na pozemcích, které nepatří státu.

Dřív patřila drtivá většina pozemků státu, respektive státním organicacím, takže tam se určitě nevyvlastňovalo, ale převádělo za nějakej ten paušál. A jako ve všem v tom byl bordel a ledacos se nepřevedlo. No a pak přišly restituce a vracely se lidem pozemky, častokrát chaoticky, takže se stalo, že to někomu vrátili i se silnicí. No a pak tu ještě byla malá/velká privatizace, kdy se zprivatizovala celá organizace se vším všudy. Pokud měla nějaká pozemky pod silnicí (zapomenutý převod), dostal to nový majitel.
Jinou kapitolou byl soukromý majetek, to se ale týkalo jen malého území, obvykle zahrady/domy, kde se v rámci pokroku udělal průsek a postavila se nová silnice. Ani tam se nejspíš nevyvlastňovalo, protože proti státnímu aparátu si tehdy troufnul vystoupit málokdo. Náhrady byly asi směšné, něco jako panelákový byt za zbouraný rodiný domek atp. prostě hrůza. Tuším že tu na fóru je člověk, jehož rodičům komunisti dali byt za rodinný domek pod estakádou přes Rokytku (Pražská Průmyslová ul.). Snad on bude znát detaily, jak to tehdy v reálu probíhalo.

obr píše:bavit se o cenách v té době je opravdu jen hodně orientační, spíše to nemá smysl.
V té době ceny byly jen výmyslem Státního cenového úřadu a v podstatě nevypovídají vůbec o ničem...zejména ne ty ve "státním sektoru".

To není tak přesné. Ceny ve státním sektoru, za které si organizace vzájemně účtovaly, obvykle odpovídaly jejich nákladům (zisk se tehdy neřešil). Státem stanovené ceny byly pro prodej v maloobchodě.

ty náklady se zase počítaly z cen stanovených cenovým úřadem. Navíc v cenách bylo třeba několik set různých výší sazeb daně z obratu (záporných tedy dotace či kladných v desítkách procent). K tomu uměle stanovený kurs koruny ( na černém trhu se platilo obvykle 5x více nežli by ofic. kurs, k tomu pro podniky zase jiný nesmyslný kurs tzv. VRCV, navíc na devizový příděl, který si podniky třeba kupovaly od JZD v podstatě za vekslácký příplatek atd.) prostě řetěz nesmyslů. S výsledkem nesmysl.

To Petr Pokorný:
Děkuji za informace, už je to spousta let a úplně jsem zapomněl na některé speciality minulého režimu.
Teď jen doufat, že po volbách neotočí soudruzi kormidlem národních dějin zase zpět.

Třeba pro stavbu 0133 Tučapy - Brankovice délky 18 km, bylo potřeba vykoupit od soukromých majitelů cca 20 pozemků.

obr píše:ty náklady se zase počítaly z cen stanovených cenovým úřadem. Navíc v cenách bylo třeba několik set různých výší sazeb daně z obratu (záporných tedy dotace či kladných v desítkách procent). K tomu uměle stanovený kurs koruny ( na černém trhu se platilo obvykle 5x více nežli by ofic. kurs, k tomu pro podniky zase jiný nesmyslný kurs tzv. VRCV, navíc na devizový příděl, který si podniky třeba kupovaly od JZD v podstatě za vekslácký příplatek atd.) prostě řetěz nesmyslů. S výsledkem nesmysl.

OT: VRCV nebyl až tak nesmyslný kurs, ale byl to ten, který se nejvíc přibližoval reálnému.

reálný je ten za kolik opravdu koupíte/prodáte na volném trhu.
Jen pro info koncem r. 1989 byl VRCV (tedy povinně odváděné devizy státu a kupované těmi kdo měl protekci - cca 14 Kčs/usd, pak byl černý/vekslácký tedy svobodný trh 43 kčs/usd (byl ještě "volný aukční" pro podniky a tam se prodávalo až v kurzu 114 kčs/usd !!) . Když byla zavedena volně směnitelná kčs počáteční kurs byl nastaven na 28 kčs/usd (tedy 2x více nežli vrcv) - což i trh akceptoval jako reálný kurs..

obr píše:reálný je ten za kolik opravdu koupíte/prodáte na volném trhu.
Jen pro info koncem r. 1989 byl VRCV (tedy povinně odváděné devizy státu a kupované těmi kdo měl protekci - cca 14 Kčs/usd, pak byl černý/vekslácký tedy svobodný trh 43 kčs/usd (byl ještě "volný aukční" pro podniky a tam se prodávalo až v kurzu 114 kčs/usd !!) . Když byla zavedena volně směnitelná kčs počáteční kurs byl nastaven na 28 kčs/usd (tedy 2x více nežli vrcv) - což i trh akceptoval jako reálný kurs..

Ten administrativně stanovený počáteční kurs koruny byl záměrně podhodnocen kvůli usnadnění exportu pro české podniky a jako určitá pojistka proti jejich zadlužování v zahraničí.

Ve studii D35 Hradec Králové - Lipník z roku 1978 bylo uvedeno, započetí výstavby v roce 1991 a dokončení v roce 2005 a náklady 7,5-7,8 mld. Kčs dle varianty. No škoda, že to nevyšlo, už jsme mohli dávno jezdit po celé D35

V roce 91 byly jiný priority

Lenny píše:Ve studii D35 Hradec Králové - Lipník z roku 1978 bylo uvedeno, započetí výstavby v roce 1991 a dokončení v roce 2005 a náklady 7,5-7,8 mld. Kčs dle varianty. No škoda, že to nevyšlo, už jsme mohli dávno jezdit po celé D35

Nebyl by nějaký obrázek z té studie z roku 1978?

Musel bych pohledat. Časem

Nevím, kam to dát, ať mě někdo neplísní, ale asi sem: Možná se to tu někde probáralo, možná mám jen bujnou fantazii a ve všem vidím nějakou souvislost s archeologií dopravních staveb, možná jsem zase objevil už dávno objevené, ale... Minulý týden jsem se zcela náhodně dostal k Libuni na silnici Libuň - Březka, kde mě překvapil velkoryse dimenzovaný most trati Libuň - Dolní Bousov a vlečky lomu Hrdoňovice přes přeložku této silnice, která původně zjevně vedla úrovňově přes zhlaví stanice Libuň. Zřejmě v souvislosti s výstavbou vlečky pak byl úrovňový přejezd zrušen a vybudován tento podjezd. Je ale velice s podivem, že je dvoupolový, ač k tomu není důvod, pod druhým polem je volný plac a ze severu k podjezdu vede široký zářez. Aniž jsem to nějak při prvním průjezdu vnímal, jaksi podvědomě mě napadlo, že jedu pod nadjezdem přes dálnici... Navíc ta cesta má z vnější strana klasický pangejt, ale do středu je po celé délce žulový obrubník... Proto mě napadá, nebyla některá z variant trasy D35 plánována jižně od Libuně a nebyla to nějaká "příprava"??? Kdo o tom něco ví, buď mi dejde odkaz na příslušný link, nebo rozptylte mé bujné představy...

Doplnění fotek mostů u Libuně

Já jen doplním drobnost, vlečka Sklopísek Střeleč (jak je její ofiko název) byla budována koncem 70.let, zahájení provozu je uváděno v roce 1980

Taky jsem se chtěl už několikrát zeptat, jestli to není příprava pro kapacitní komunikaci. Pracovně tam jezdím hodně často, ale když sednu k PC tak na to nevzpomenu. Podle staré územně plánovací dokumentace pro Libuň měla být přeložka I/35 vedena severně, takže mi to k sobě nejde dohromady. Jedině, že by to postavili pro jistotu

Na mosty jsem se ptal přímo v Libuni a bylo mi potvrzeno, že se tyto mosty stavěly tak, aby pod nimi mohla projít silnice Turnov - Jičín. Jen nevím zda v dálničních parametrech, nebo mělo jedno pole být pro I/35 a druhé pro komunikaci z Libuně na Javornici a Březku.

Zajímalo by mě, jestli jsou nějaké doklady k tomu, že ta původní trasa D35 byla zvolena opravdu kvůli přechodu Loučné na jiném místě, a ne třeba kvůli lepšímu trasování kolem vrchu Homole? Nebo třeba kvůli obojímu...?

Kdysi jsem někde četl, že trasa co je uvedena v iDNES v galerii byla zamítnuta kvůli blízkosti rybníka Lodrant (významná ptačí oblast). Ale kde jsem to četl si již nepamatuji.

xhj píše:Kdysi jsem někde četl, že trasa co je uvedena v iDNES v galerii byla zamítnuta kvůli blízkosti rybníka Lodrant (významná ptačí oblast). Ale kde jsem to četl si již nepamatuji.

Tak mi to bylo řečeno i na úřadě v Trusnově, kde jsem řešil jiné téma, ale narazili jsme i na trasování D35. Každopádně by tím odpadly problémy s nynějším tunelem. Pořád mi ale vrtá hlavou, proč se to za Stradouní stočí právě k té Homoli a neobešlo se to vedle toho hřebenu, kde je větší rovina. Napadá mě jedině právě záplavové území Loučné.

xhj píše:Kdysi jsem někde četl, že trasa co je uvedena v iDNES v galerii byla zamítnuta kvůli blízkosti rybníka Lodrant (významná ptačí oblast). Ale kde jsem to četl si již nepamatuji.

Ale to muselo být až v 90. letech, ne? Ptačí oblast by asi komančům byla u zadele... Leda že by tou ptačí oblastí byla myšlena nedaleká bažantnice Tak co soudruhu, chodíte na hon? My tady všichni chodíme na hon...

Michal a další...
Existuje velké množství materiálů k trasování dnešní dálnice D35....
Pokud pominu období Velkoněmecké říše tak cca od roku 1957/1958 se řešil tento problém...
Je toho kvanta... Jižní varianta mezi Pardubicemi a Chrudimí (Ostřešany - Nemošice)... Třeba...
Velké množství různých geo studií... Inženýrských výzkumů atd...
Třeba Bohdanečský rybník .... Zvýšení hrází... Objem prostoru zátopy 3 krát větší...
Železnice - prof. Hons - existuje archivní fond a pozůstalost ve kterých se dají dohledat materiály k přípravě a stavbě železnice (1841 - 1845) s opisy stavebních deníků úseku Zámrsk - Moravany... Popisuje marťas v článku...
Existuje pozůstalost po ing. Hosovi (neplést jména), část má k dispozici marťas.... Tam je mraky věcí proč, jak, kudy nebo kudy ne.... Pozůstalost po ing. Hosovi je můj soukromí majetek...
Já si třeba jako malej smrad (osmdesátá léta) pamatuji, že dálnici vyměřovali okolo Býště, kde jsem hodně pobýval (příbuzní) a jezdím tam dodnes....
A přes Loučnou to tahali jednou z variant ing. Hose...
ing. Hos měl asistenta ing. Chytílka... S tím jsem osobně mnohokrát v devadesátých letech mluvil...
Existuje hodně věcí... Ale musí se chtít...

Ukázka 1