České dálnice > Diskusní fórum

Měl jsem tu čest setrvat v severním SLO včerejším dnem. Tedy i na margo toho.

Nejhorší povodně zasáhly Slovinsko

To, co funguje, tak to je velmi kvalitní systém řízení krizových operací.
Bohužel, ale zaplaveno je asi 1/3 Slovinska.
Až 1/2 země je jináč postiženo dosahem povodní.
Slovinská vláda dnešním dnem požádala o pomoc svět.
Zemřelo několik lidí.
Mnoho oblastí je evakuováno, včetně turistů - zóny s kempama.

Slovinské ředitelství pro infrastrukturu uvedlo, že několik úseků silnic je uzavřeno a některé mosty byly zničeny v oblastech Celje, Nova Gorica, Kranj, Lublaň, Maribor a Murska Sobota. Škody způsobené vichřicí přerušily dodávky elektřiny do zhruba 16 000 domácností.

• Ve většině oblastí postižených povodněmi se záchranné práce posouvají do fáze zajištění základních podmínek pro obživu a komunikaci. Vzhledem k rozsahu škod v postižených oblastech se Slovinská republika rozhodla požádat o mezinárodní pomoc prostřednictvím mechanismů EU a NATO.
  
  Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU (The Emergency Response Coordination Center - ERCC) Slovinsko požádalo o pomoc se stroji na odstraňování úlomků a pro zajištění přepravitelnosti po silnici:
  
  10 těžkých pracovních strojů (pásová rypadla) do 7,5 tuny s týmy inženýrů,
  10 těžkých pracovních strojů (pásová rypadla) do 17,5 tuny s týmy inženýrů,
  10 těžkých pracovních strojů (pásová rypadla) nad 17,5 tuny s týmy inženýrů,
  10 těžkých pracovních strojů (rypadla a buldozery) se ženijními týmy,
  30 vozidel specializovaných pro správu vodních toků a
  20 prefabrikovaných provizorních mostů do 40 metrů.
  
  Požádali jsme o pomoc prostřednictvím mechanismu reakce na katastrofy NATO (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Center - EADRCC) ve formě:
  
  5 těžkých vojenských vrtulníků s nosností minimálně 5 tun pro přepravu,
  200 vojáků k plnění úkolů ochrany, záchrany a pomoci; a
  20 prefabrikovaných provizorních mostů do 40 metrů.
  
  Chorvatská republika již poskytla pomoc s vojenským vrtulníkem, který má pomoci uzavřít a zajistit protrženou hráz na řece Mura a pomoci zpevnit její hráze. Stále se očekává, že dorazí pomoc z jiných zemí. Pomoc je koordinována prostřednictvím Správy Republiky Slovinsko pro civilní ochranu a odstraňování následků katastrof, která je v neustálém kontaktu se dvěma koordinačními centry pomoci v Bruselu.

Neprůjezdné jsou úseky dálnic, mnoho doprovodných silnic, mnoho hlavních silnic.
Vysoká voda odnesla mosty.
DARS a další instituce dokonce žádají, aby se ani nejezdilo - aby se omezila jízda na minimum - mnoho silnic je narušeno u břehů koryt řek, které jsou často již jako ochranná území silnic, protože odneslo dosavadní břehy, což značí narušení stability silnic.

Podle slovinské agentury pro životní prostředí ARSO zaznamenaly severní a střední části země během 12 hodin od 3. do 4. srpna 2023 více než 200 mm srážek. To je více, než by tyto oblasti běžně zažili během celého srpna, uvedl ARSO.

Premiér odhadl přímé materiální škody několikadenních bleskových povodní na území Slovinska na více než 500 mil. €. Domy byly smeteny, mosty a silnice byly zničeny a v některých částech země byly přerušeny dodávky vody. Tato částka má být vnímaná jako spodní hranice.

Vláda se vyhýbá celonárodními stavu ohrožení.

V nasazení jsou veškeré složky a vláda se věnuje primárně povodním na všech úrovních.

• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že evropské společenství dle situace zmobilizuje podporu pro Slovinsko, ze kterého lze vnímat srdcervoucí záběry. Zkáza způsobená kolosálními záplavami nenechává nikoho chladným.

Črna na Koroškem je odříznutá od zbytku světa jako mnoho jiných míst (armáda se k ní dostala pěšky).
https://n1info.si/novice/slovenija/reka ... i-plazovi/

štajerská dálnice byla neprůjezdná, nyní je průjezdná (vyčištěná)

V rámci bezprecedentních záplav se Slovinsko snaží obnovit dostupnost regionů - někde jsou jen letecké mosty. Rovněž probíhá snaha o obnovení poškozené telekomunikační infrastruktury. Země obdržela nebo obdrží již brzo desítky ks těžké techniky, se kterou společně s vlastní dostupnou chce obnovit pozemní silniční spojení. Nalézají se další mrtví, tisíce lidí jsou nadále mimo vlastní domovy.



K problematice zasedne parlament, který mj. plánuje dotacemi podpořit poškozené firmy.

Rozsáhlé regiony zápasí se susuvama půdy. Jak svahů nad silnicemi, tak vybřežené řeky berou se sebou tělesa silnic.

Organizace práce a krizového řízení je to, co usnadňuje pomoc a distribuci základních potravin a léků. Obnova infrastruktury patří k prioritám.

Odklízení trosek, obnova území a obnova poškozených hrází a následná obnova budov budou ale trvat roky ...

Ve velkých částech země jsou výpadky elektrické energie.

Ředitelství infrastruktury dnes podalo ucelené informace: Neprůjezdných je stále 75 úseků silnic, problémy jsou i v železniční dopravě. Situaci je dobré sledovat online.

Přírodní katastrofa poškodila mnoho silnic a mostů a uzavřela mnoho silnic po celé zemi. Problémy nastávají i v železniční dopravě.

• Neprůjezdné jsou silnice Maribor-Dravograd u Velké a Ozbaltu, Dravograd-Slovenj Gradec v Otiške Vrh a Ravne-Dravograd. Také spoje z Mežice a Šoštanje do Črna na Koroškem jsou stále uzavřeny pro obecný provoz.
  
  Uzavřené jsou také silnice Lublaň–Dol, Kamnik–Stahovica a Spodnje Stranje–Stahovica, Logatec–Žiri, Begunje–Bistrica pri Tržič, Majšperk–Stanečka vas a Ptuj–Zavrč pri Borlo. Uzavřená je také trasa Razkrižje–Srednja Bistrica, Zameško–Kostanjevica, Pavličevo sedlo–Solčava–Luče–Radmirje. Debro–Reč a v Lašku je opraven podchod pod železnicí.
  
  Uzavřena je i řada dalších místních komunikací. V dopravním informačním centru řidiče upozorňují, aby se řídili značením na vozovce a řídili se pokyny ZZS a nejezdili v záplavových oblastech nebo po uzavřených komunikacích.
  
  Na některých místech byla přerušena meziměstská autobusová doprava

sledovaný problém v tématu

Sanační práce v tunelu Malečnik.

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... zakljucena

Neodkladné sanační práce po požáru v tunelu Malečnik na východním obchvatu Mariboru byly úspěšně dokončeny a provoz byl již obnoven.

VLÁDA: Škody dosahují miliard eur. (razantní navýšení po původním odhadu minimálně 500 mil. eur)

Vydatné deště způsobily na velké části Slovinska katastrofální podmínky a ohroženy jsou i životy. Obyvatelům pomáhají všechny dostupné síly. Nejdůležitější je, aby lidé dbali o svou vlastní bezpečnost, řídili se pokyny kompetentních služeb a zdržovali se na bezpečném místě.

Co dělat po povodni (dopravní hledisko, jiná vynechávám)

* Neprocházejte tekoucí vodou.

* Nejezděte kolem silničních svodidel s tím, že to je okraj silnice a bezpečně projedete. Proud vás strhne nebo co hůř, těleso silnice není stabilní a okraj se utrhne. Respektujte značení.

* Držte se dál od břehů řek.

Systémy pomoci EU / NATO jsou plně aktivovány. 9. srpna 2023, poskytlo pomoc slovinským týmům 134 členů mezinárodních týmů ze šesti zemí se 46 stroji, včetně deseti bagrů primárně odklízejících devastaci v údolí Savinja. Země také dodaly šest vrtulníků s posádkami a dva mobilní mosty pro řešení následků povodní.

První, kdo rozšířil svou pomoc, byly sousední Chorvatsko a Maďarsko, které pomáhaly při zpevňování hrází podél řeky Mura, aby se zabránilo další katastrofě. Po aktivaci mechanismů EU a NATO přišla pomoc také z Německa, Rakouska, Francie a Španělska. Svou podporu nabídly také Ukrajina, Česká republika, Itálie, Slovensko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.

400 milionů EUR z Fondu solidarity EU na pomoc Slovinsku vyrovnat se s povodněmi

Předseda Evropské komise ocenil vynikající reakci na místě i ze strany vlády. Evropská komise poskytne Slovinsku maximální možnou podporu. Kromě podpory v rámci mechanismu civilní ochrany EU zpřístupní Komise Slovinsku v letech 2023 a 2024 400 milionů EUR z Fondu solidarity EU, z nichž 100 milionů EUR bude vyplaceno letos. Evropská komise také prokáže maximální flexibilitu při přeprogramování fondů pro programy a projekty požadované Slovinskem, zejména fondy soudržnosti. K dispozici jsou také finanční prostředky v rámci NextGenerationEU (Nástroj na obnovu a odolnost).

ASFINAG, rakouský správce dálnic, sem poslal bagry a uklízecí vozidla na pomoc k povodním a odstraňovaní škod.

Vláda schvaluje návrh upraveného rozpočtu na letošní rok. Ihned se vyčleňuje 520 mil. € na účinnou pomoc.

Ministr financí Klemen Boštjančič uvedl, že vláda poskytla v upraveném rozpočtu 520 milionů eur na rychlé a účinné řešení následků ničivých povodní a na pomoc postiženým. "Prostředky jsme poskytli s velkým úsilím, protože jsme si vědomi rozsahu a naléhavosti okamžité pomoci," zdůraznil s tím, že žádné další půjčky ze státního rozpočtu nebudou potřeba. Dal také záruky, že finanční prostředky budou opatrně použity na řešení následků povodní. Také proto Ministerstvo financí otevřelo nový podprogram Fondy na pomoc při katastrofách, který umožní transparentní prezentaci realizace krizových opatření k řešení následků živelních pohrom.

Řada oblastí zápasí se znečištěním vodních zdrojů a museí se zlikvidovat několik zásob potravin.

Infrastruktura se opravuje, dočasně přemosťuje, čistí od nánosů bahna. Problémem jsou zesláblé hráze.

POVODNĚ 2023 - NEJHORŠÍ V HISTORII SLOVINSKA

Jen škody na silniční infrastruktuře by mohly dosáhnout škody ve výši jedné miliardy eur, protože bylo smeteno nespočet mostů.

Přehled části zničené silniční infrastruktury:

G4 jižně od Dravogradu se zhroutil:



Toto je údajně R639 v Tacenu, přes řeku Sávu. To je jen 1 km proti proudu od mostu A2:



Okamžik destrukce mostu na R-225 - auto na mostě a chodec byli zachráněni poslední vteřinu před kolapsem:

https://siol.net/novice/slovenija/pretr ... deo-612701

Medvode, na soutoku řek Sáva a Sora. Ten obloukový most je úplně nový. Je to jen 1 kilometr po proudu od vodní přehrady:



Povodeň řeky Savinja poblíž A1:



Dravograd. To není Dráva, ale Meža, přítok. Tento cyklistický most je zcela nový, Google Street View ani satelitní snímky jej zatím neukazují.



Most R225 severně od Kamniku byl zničen řekou Kamniška Bistrica:



Další most byl zničen, na hlavní silnici G-108 Ljubljana - Litija

Silnice R-428 severně od Ljubna, která vede do turisticky oblíbeného Logarského údolí - jen jeden z několika takových smetených silničních úseků:





Toto je G112 v Prevalje. Tady byl most:

poloha: https://www.google.com/maps/@46.5431178 ... shorturl=1

To je podél řeky Meža, přítoku Drávy.





G108 Ljubljana-Litija přejezd Kamniška Bistrica:

Rozsah a význam mezinárodní pomoci při nejhorších povodních ve Slovinsku

Na konci prvního srpnového týdne způsobily vydatné srážky ve velké části Slovinska katastrofální záplavy a devastaci. Ke slovinským záchranným týmům se 7. a 8. srpna připojily vrtulníkové týmy ze sousedního Maďarska a Chorvatska, aby pomohly opevnit nábřeží řeky Mura a zabránily dalšímu ničení.

Solidarita a podpora ze strany mezinárodního společenství pokračovaly, spustily se okamžitě po skončení povětrnostní kalamity, což nám umožnilo zahájit úsilí o obnovu po povodních. 6. srpna Slovinsko formálně požádalo o mezinárodní pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie a aliance NATO. Naše počáteční požadavky se týkaly těžké techniky, vrtulníků a modulárních mostů. Následné požadavky zahrnovaly odvlhčovače a dočasné mobilní řešení pro školku, které v Mengeši potřebujeme. Vzhledem k výjimečnému ohlasu mohla být žádost o pomoc vrtulníkem uzavřena během několika dnů a po deseti dnech byla uzavřena i žádost o pomoc stavebních strojů.

Pomoc vrtulníkem poskytlo Maďarsko (1), Chorvatsko (1), Německo (2), Srbsko (2), Španělsko (1) a Rakousko (2). Mezi 7. a 16. srpnem těchto devět vrtulníků společně nalétalo 195 hodin a přepravilo 305 tun nákladu a 675 jednotlivců.

Pomoc těžkých stavebních strojů spolu s přidruženým vybavením a týmy poskytuje Rakousko, Bosna a Hercegovina, Francie, Chorvatsko, Německo, Slovensko, Ukrajina, Severní Makedonie a Itálie. Více než 300 civilních a vojenských pracovníků pracovalo nebo stále pracuje na místech ve více než 15 oblastech po celé zemi, včetně lokalit jako Solčava, Nazarje, Braslovče, Kamnik, Mengš, Komenda, Škofja Loka, Prevalje, Črna na Koroškem, Dravograd a Mežica. S 30 bagry a více než stovkou dalších strojů a vozidel odklízejí suť a sesuvy půdy, čistí a udržují koryta řek, odbahní budovy, opravují silnice, vozí pitnou vodu a pohonné hmoty do oblastí se zničenou infrastrukturou. Pomáhali také při přepravě darů, včetně přepravy balíků sena z Pragerska pro hospodářská zvířata v Mežici.

Většina personálu mezinárodní pomoci sídlí na základně Rečica ob Savinji, s výjimkou italské jednotky, která je umístěna ve Škofja Loce. Pracují v souladu se směrnicemi civilní ochrany a odpovídají za koordinaci mezinárodní pomoci.

Pět zemí nám nabídlo jedenáct modulových mostů, které pomohou přepojit především obecní komunikace. Oba německé mosty již byly zřízeny v Prevalje a tři italské mosty budou brzy postaveny v oblasti Škofja Loka a tři české, dva polské a jeden chorvatský most v údolí Horní Savinja. Slovinská armáda zajišťuje konektivitu a mosty na státních silnicích.

Do Slovinska nepřetržitě proudila materiální a finanční mezinárodní pomoc. Kromě zemí poskytly pomoc mezinárodní humanitární organizace, společnosti a jednotlivci. Je těžké vyjmenovat všechny dárce na jednom místě, ale všem upřímně děkujeme. Tyto náročné chvíle se stávají lépe zvládnutelné, zvláště když si uvědomíme, že i další země a lidé čelí podobně těžkým situacím a jsou připraveni stát po našem boku.

https://www.gov.si/en/registries/projec ... community/

Téměř tři týdny po ničivých povodních otevřeli prefabrikovaný most přes řeku Mislinja jižně od Dravogradu. Hlavní silnice G4 Dravograd-Celje je tak opět nepřerušená.

https://www.koroskenovice.si/novice/v-u ... skem-vrhu/

S&P Global Ratings přehodnotila úvěrový rating

25. 8. 2023

Společnost pro dálnice v Republice Slovinsko, DARS dd, zveřejňuje následující zprávu:

Ratingová agentura Standars & Poor's (S&P) Global Ratings opět přidělila DARS dd dlouhodobý úvěrový rating "A+" a krátkodobý "A-1" se stabilním výhledem a zvýšila úvěrový rating DARS as nezávislá společnost od bb+ na bbb-.

DARS vybral na zpoplatněné síti v 1. půlroce 2023 o 8% více proti stejnému období v 2022. Aneb o 20 mil. € navíc.
https://seonet.ljse.si/?doc=LATEST_PUBL ... c_id=88969 - uvedeno v přiloženém dokumentu

Dále ... na margo škod po historických povodních:

Otevřeli se další dva prefabrikované mosty, oba přes řeku Kamniška Bistrica.

G108 Ljubljana - Litija: https://zon.si/cez-montazna-mostova-med ... -ze-danes/



R447 v Domžale (stará silnice Ljubljana – Maribor):

69. zasedání vlády se věnovalo nejhorším povodním v zemi: https://www.gov.si/en/news/2023-09-13-6 ... -slovenia/ . Vláda přišla se zásadní úpravou rozpočtů pro roky 2024 a 2025 tak, aby se našlo dost peněz na obnovu.

• Vláda na dnešním jednání začala prověřovat informace o přípravě rozpočtů Republiky Slovinsko na roky 2024 a 2025. Obnova po nejhorších povodních v historii samostatného Slovinska je pro tuto vládu nejvyšší prioritou. Ministerstvo financí vyzvalo všechny předkladatele finančních záměrů, aby se vzdali části prostředků v rámci svého podílu (o 4 %), neboť je třeba upřednostnit další prostředky na odstraňování následků živelních pohrom a katastrofálních srpnových povodní. Tyto prostředky nebyly v členění plánovány a musí být z důvodu této přírodní katastrofy přerozděleny do rezervy Ministerstva financí.

Vláda souhlasí s návrhem změny Operačního programu pro realizaci politiky soudržnosti EU 2014–2020. Podle údajů Evropské komise k 4. září 2023 je Slovinsko na šestém místě mezi členskými státy EU z hlediska výkonnosti při čerpání dostupných prostředků na programové období 2014–2020 s 93 %, což znamená, že Slovinsko patří mezi nejvýkonnější v EU. členské státy, pokud jde o využívání fondů evropské politiky soudržnosti. Dočerpání do 100% bude zajištěno přesměrováním peněz na nutné platby pro hasiče na nové vybavení, na několik protipovodňových opatření a s přesunem do Fondy Odolnosti.

Vláda vzala na vědomí informaci o výchozích hodnotách pro předběžný program náprav přímých škod na majetku způsobených povodněmi a sesuvy půdy dne 4. srpna 2023. Do termínu podalo oznámení ministerstvu 123 obcí. Avizovaný předběžný odhad škod se stále ověřuje.

Úhrada nákladů na zásah obcím postiženým vichřicí v době od 26. července do 3. srpna. Obce v postižených oblastech již v době květnových a červencových bouří vyčerpaly rezervy obecního rozpočtu.

_____________________________________________________

Škoda dosáhla asi 8% HDP Slovinska. To dpovídá 5 mld. €. Některé druhy infrastruktury se již musí dostat do lepšího stavu a tohle rekonstrukční úsilí se začne od nuly.

EU přispěje 400 miliony eur z Fondu solidarity a Slovinsko plánuje využít některé z 2,7 miliardy eur v půjčkách EU nové generace, které neplánovalo čerpat. Stávající fondy soudržnosti v celkové výši 3,3 miliardy eur mohou být přeprogramovány tak, aby pomohly úsilí o pomoc. Jak jsem rozepsal výše, jedná se o další desítky resp. stovky mil. eur.

Dále dojde dle vládního nařízení k přesunům 4% rozpočtovaných kapitol do MF - to použije peníze na úhradu intervenčních škod a okamžité práce na uvedení infrastruktury do funkčního (nikoliv až původního) stavu.

Dá se předpokládat, že do roku 2024 se některé rozvojové plány Slovinska nezačnou a z důvodu srpnových povodní právě posunou za rok 2025.

co mi zaniklo z důvodu povodní a kritické situaci v zemi ...

DARS požádal o souhlas s rozšířením dálnice mezi Vrhnikou a Lublaní

https://www.rtvslo.si/slovenija/dars-za ... ano/679537

• DARS také požádal o vydání ekologického souhlasu na přestavbu odstavného pruhu na jízdní pruh na pobřežní dálnici před Lublaní poté, co před měsícem podal žádost o přestavbu štýrské dálnice směrem na Lublaň.

Jak vysvětlili na začátku srpna, práce, které budou prováděny jako veřejně prospěšné udržovací práce, budou moci začít po získání právně závazného souhlasu ochrany životního prostředí. Pokud se řízení obejdou bez komplikací, výběrové řízení na stavební práce je naplánováno na první polovinu roku 2024, práce by mohly začít v roce 2025.

Počítá se s komplexní rekonstrukcí zchátralé konstrukce vozovky, přestavbou odstavného pruhu na třetí jízdní pruh o šířce 3,5 metru, vybudováním parkovacích výklenků a odpovídajícím rozšířením přemostění.

Po vzoru Slovenska, Německa a UK si DARS od toho slibuje vyřešení kritické dopravní situace za co nejnižší náklady a nejvyšší dosažitelný efekt.

DARS podal žádost o rozšíření štýrské magistrály, pro Primorsko by to mělo být hotovo tento měsíc

https://www.rtvslo.si/slovenija/dars-od ... sec/676722

• Zahájení prací se očekává v roce 2025

DARS se pokusí vyřešit výjimečné dopravní zácpy na štýrské přestavbou odstavného pruhu na jízdní pruh, který plánuje mezi Domžale a Lublaní.

Počítá se s kompletní obnovou zchátralé konstrukce vozovky, úpravou odstavného pruhu na třetí jízdní pruh o šířce 3,5 metru a vybudováním parkovacích výklenků. Lokálně tak rozšíří násep silničního tělesa. U překlenovacích zařízení jsou plánována adekvátní rozšíření a obnova poškozených částí.

Východní část křižovatky Sneberje bude kompletně rekonstruována. Předělá se kanalizační systém, osvětlení komunikací, elektroinstalace nízkého a středního napětí, telekomunikační instalace, kabelová kanalizace, optická kabelová síť, ochrana stávajících vodovodních přejezdů, fekální kanalizace a plynovod.

Budou modernizovat proměnnou signalizaci dopravních informací, systém tísňového volání a zavedou systém řízení a řízení dopravy. Upraví a upgradují aktivní protihlukovou ochranu. Dopravní signalizace a zařízení budou přeskupeny se zvýšením přehlednosti vedení a zvýšením úrovně bezpečnosti provozu.

Předchozí ministr infrastruktury Jernej Vrtovec na začátku svého mandátu v roce 2020 ujišťoval, že třetí pruh bude hotový do konce roku 2022. Náklady na výstavbu třetího pruhu byly tehdy stanoveny na něco málo přes 36 milionů.

Analýza DARS

Třetí pruh na lublaňském okruhu

22.09.2023

V médiích a na sociálních sítích se v poslední době objevují všemožné nápady, jak by měl DARS realizovat opatření místo rozšiřování lublaňského dálničního okruhu, který se podle autorizovaných inženýrů a odborníků zavázal k výzkumu, vývoji a výstavbě dopravních systémů, ve skutečnosti tomu tak není.

Podívejme se od začátku

Lublaňský dálniční okruh je součástí lublaňského dopravního uzlu, který tvoří křižovatku dvou mimořádně důležitých evropských dopravních koridorů, jak v železniční, tak v silniční dopravě, v rámci evropské hlavní dopravní sítě TEN-T. Pro všechny koridory platí pravidla volné hospodářské soutěže a rovného přístupu k síti.

Základní problém lublaňského dopravního uzlu je na první pohled velmi snadno zjistitelný, tedy nedostatečná kapacita (silniční) silniční a železniční sítě. Problém je však mnohem složitější. Ljubljanský okruh sám o sobě nepředstavuje problém, protože síť dálnic a rychlostních silnic byla řádně naplánována, což alespoň doposud zajišťovalo většině obyvatel lublaňského regionu po většinu roku dobrou dostupnost. Problémem je nedostatečnost ostatních dopravních systémů (autobusová a železniční doprava) a faktory, které dopravu ovlivňují (integrální územní plánování, suburbanizace, daňová, dopravní, bytová politika, pracovněprávní předpisy...). Lublaňský dálniční okruh je vytížený, protože pro velkou většinu obyvatel širšího regionu Lublaně představuje téměř jedinou alternativu.

Doprava není nikdy samoúčelná, takže i dopravní podmínky v lublaňském dopravním uzlu jsou výsledkem více příčin (územní politika, nabídka veřejné dopravy, politika veřejných financí, ekonomické podmínky, pracovní příležitosti, trh s nemovitostmi...), které výrazně přesahují regulaci dopravní sítě. Řešení je proto třeba hledat mnohem šířeji než jen v odvětví dopravy. V městském regionu Lublaň a v celém Slovinsku je potenciál vnitrostátních cest a cest do výchozího místa velmi velký.

Zde narážíme na výzvu navíc, tedy výzvu prvního a posledního kilometru trasy. Slovinsko je na evropské poměry jednou z nejřidčeji osídlených zemí a v důsledku toho země s nejmenším podílem městského obyvatelstva. To přispívá k tomu, že není možné zajistit zcela efektivní veřejnou dopravu, neboť první a poslední část jízdy při použití veřejné osobní dopravy často zcela ruší ostatní výhody oproti použití soukromého vozidla.


Počet pracovních migrací do statistického regionu Osrednjeslovenska, rok 2022

Kdy a kam jede vlak?

Střednědobá modernizace železniční sítě (která byla navržena i dopravními odborníky) bude zahrnovat minimálně následující železniční infrastrukturu: zdvoukolejnění trati Gorenjska, zdvoukolejnění Ljubljana–Domžale (Kamnik), zdvoukolejnění Ljubljana– Grosuplje, přestavba lublaňského nádraží v rámci stávajících oblastí... To umožní stanovit jízdní řád (vlaky každých 15 minut).

Dopady opatření na veřejnou dopravu a udržitelnou mobilitu veřejnost často přeceňuje. Matematika, společnost a vesmír neumožňují přechod velkého počtu cestujících a nákladu ze silnice na železnici. Pro snazší pochopení nabízíme dva praktické příklady.

Na pobřežní dálnici jezdí každý den 10 000 těžkých nákladních vozidel. Pokud bychom jich chtěli 20 procent odvést na železnici, je to 2000 těžkých nákladních vozidel. Pokud přepravují 40stopý kontejner TEU (12 metrů), jedná se o celkovou délku 24 km. Při průměrné délce nákladního vlaku 500 m by to znamenalo 48 dalších nákladních vlaků denně. Dnes na pobřežní železniční trati jezdí 80 až 90 nákladních vlaků denně, ale zároveň úzkým hrdlem zůstává až do odvolání lublaňský železniční uzel.

Stejně tak kvůli krátké vzdálenosti, kterou kamiony v rámci Slovinska jezdí, není zájem o noční jízdu, protože je vázána na dopravní režimy v sousedních zemích a omezení doby řízení. Efekt variabilního mýtného by byl malý a většinou by se přenesl na konečného spotřebitele (stejně jako se nesníží provoz, když se zvýší cena pohonných hmot).

V osobní dopravě máme podobný příklad, kdy do Lublaně dojíždí 13 078 zaměstnanců z pobřežně-krasových a pobřežně-vnitrozemských statistických regionů. Pokud vezmeme v úvahu průměrnou absenci (10 procent) a práci z domova (20 procent), je to přibližně 9 000 cestujících denně, kteří musí do Lublaně dorazit mezi 7. a 9. hodinou ráno. V případě 20% odklonu (1800 cestujících) a s přihlédnutím ke kapacitě dvoupatrového nového vlaku Stadler (292 míst k sezení) by bylo potřeba v ranní špičce dalších šest vlaků. Dopad opatření na železnici je navíc největší v samotném městě, méně pak na příchozí větve.

Může být třetí pruh udržitelný?

Výstavba třetího jízdního pruhu na lublaňském okruhu také umožňuje realizaci některých opatření udržitelné mobility, jako jsou přednostní rychlé autobusy na dálnicích, což je klíčové pro dlouhodobou konkurenceschopnost veřejné osobní dopravy. Přednost by dostala i vozidla s více cestujícími ve vozidle, jako je tomu v případě posledních opatření ve Francii a Španělsku. Klíčem k tomu je dodatečné zavedení žlutých pruhů a přednosti na křižovatkách pro autobusovou dopravu v Lublani a také vhodná parkovací politika.


Třetí přednostní pruh pro MHD a vozidla pro více cestujících ve Francii

Nevybudování třetího pruhu na lublaňském okruhu bude mít podle metodiky EU do roku 2040 rovněž za následek ztrátu 1,9 miliardy EUR a dalších 136 milionů EUR externích nákladů (nehody, hluk, emise atd.).

Regulace třetího jízdního pruhu je tak příležitostí k zavedení opatření udržitelné mobility i na dálničním systému, neboť realizace těchto opatření vyžaduje odpovídající infrastrukturu, kterou v současnosti nemáme. Jinak budou opatření udržitelné mobility jen mrtvým písmenem na papíře.

Nebude na silnicích provoz?

Dopravní plánování je komplexní proces, který výrazně přesahuje paušální hodnocení a mezinárodní srovnání. Podobně jako u jiných profesí (např. v oblasti klimatických změn, epidemií, ekonomie...) jsou využívány matematické modely, které jsou založeny na číselných vstupních datech (např. dopravní počty, cestovní zvyklosti obyvatel, počet zaměstnání...) a musí poskytnout nezávislý výsledek dopravních projekcí v budoucnosti.

Pomocí matematického modelu kupř. Už v roce 2008 DARS předpovídal provoz v roce 2019 s přesností na 6 procent a také to, jaké to bude mít důsledky na dopravní síť a jaká opatření by měla být přijata. Matematický model zohledňuje i fenomén ti-indukované dopravy, který se často jeví jako nevýhoda rozšiřování dálniční sítě.

V roce 2018 tak DARS spočítal, že v případě rozšíření lublaňského dálničního okruhu a spojovacích ramen se počet jízd osobními vozidly v širším lublaňském regionu zvýší o 14 procent (uvažovalo se i o modernizaci železniční sítě v úvahu). Provoz na vjezdu do Lublaně by se zvýšil o 1 procento (o 5 000 jízd denně více), zatímco na dálnici by se zvýšil o 25 procent (o 45 000 jízd denně více).

Tento nárůst je však nutné vnímat v širším měřítku, jinak jsou zjištění o zvýšeném provozu zavádějící. Z důvodu nárůstu dopravy na dálnicích a rychlostních komunikacích, podél kterých jsou vybudována všechna potřebná zmírňující opatření (např. protihlukové ploty a náspy), by se snížil provoz na ostatních komunikacích procházejících sídelními útvary, v bezprostřední blízkosti obytných domů. Provoz na těchto komunikacích by se snížil až o 21 procent (o 40 000 jízd denně méně) a tím by se snížil i dopad na životní prostředí v samotných sídlech.

Dokud?

Dopravní profese zná a je si vědoma všech škodlivých vlivů silničního provozu na obyvatele, životní prostředí a prostor, proto již v roce navrhla řadu opatření v oblasti rozvoje veřejné dopravy (a dalších forem udržitelnější dopravy). aktuální strategie z roku 2015. Ty se provádějí (příliš) pomalu. Zároveň by měla být realizována i opatření na silniční síti, která spolu s opatřeními v oblasti veřejné dopravy zlepší (nebo alespoň umožní) dostupnost obyvatel a ekonomiky. Bohužel se situace bude ještě pár let zhoršovat, než se bude moci zlepšit, s nutným rozšiřováním dalších oblastí. Chceme-li dosáhnout kýžených cílů, musíme využít všech možných opatření, od opatření udržitelné mobility až po stavební opatření na dopravní síti.

Fakta, která platí, bez ohledu na to, jak moc se nám líbí, jsou:

* problém přetížení silničního provozu nemůže vyřešit pouze DARS, ale k jeho řešení musí přistoupit všechny zainteresované strany, včetně uživatelů se změnou cestovních zvyklostí (k čemuž je třeba přimět zlepšení nabídky);
* výstavba třetího jízdního pruhu s předností pro autobusy a vozidla pro více cestujících by snížila stávající přetížení a zlepšila konkurenceschopnost veřejné dopravy;
* výstavba třetího jízdního pruhu způsobí indukovanou dopravu (o 15 procent navíc), která musí být řízena dopravní a prostorovou politikou;
* vlaky mohou odvézt ze silnic pouze malou část cestujících a nákladu;
* variabilní mýto může být krátkodobým opatřením i bez vysokého rizika jeho realizace, ale neočekáváme výrazné změny;
* veřejná doprava ve Slovinsku může pojmout až 20 procent cestujících na silnicích, zbytek musí mít zajištěny odpovídající podmínky (účastníci silničního provozu a obyvatelé v blízkosti infrastruktury);
* bez integrovaného plánování celé dopravní infrastruktury bude stále více dopravních zácp, budou delší a delší a náklady ve výši několika miliard EUR ponese obyvatelstvo a ekonomika;
* dopravní problém musí řešit profesionálové a politika by se měla zavázat k jeho realizaci.


Dr. Peter Lipar , Univ. B.Sc. a s. diplom., koncesovaný stavební inženýr

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... em_obrocu_

Ve Slovinsku se změní zákon o zpoplatnění silniční sítě

Zavádí se vztah mezi ročním, měsíčním a týdenním a zavádí se denní viněta.

Poměr bude:
* měsíčně bude stát 19 % z roční ceny
* za týden bude stát 11 % z roční ceny
* denně bude stát 9 % ročně

To ale vstoupí v platnost až 25.3.2030.

Pro nákladní dopravu bude zavedeno mýtné za CO2. Kromě toho jim budou účtovány externí náklady (znečištění ovzduší a hluk) a v některých částech náklady v lokalitách s kolonama.

Ale je tu i možnost digitálního mýta; SLO má čas.

Gabrovica Viaduct construction site, October 2023; realizace u dálničního mostu což jsou zajímavé záběry

o tom, kde vede - tedy i dle záběrů ve videu si lze číst i tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Viadukt_%C4%8Crni_Kal

Diaľničiar píše: ↑30.9.2023 8:26:38 Ve Slovinsku se změní zákon o zpoplatnění silniční sítě

Zavádí se vztah mezi ročním, měsíčním a týdenním a zavádí se denní viněta.

Poměr bude:
* měsíčně bude stát 19 % z roční ceny
* za týden bude stát 11 % z roční ceny
* denně bude stát 9 % ročně

To ale vstoupí v platnost až 25.3.2030.

Pro nákladní dopravu bude zavedeno mýtné za CO2. Kromě toho jim budou účtovány externí náklady (znečištění ovzduší a hluk) a v některých částech náklady v lokalitách s kolonama.

Ale je tu i možnost digitálního mýta; SLO má čas.

To si dávají na čas. EU směrnice schválená 2022. Přijde mi to až příkladná bezzubost EU, že letos to museli zavést členské země pouze do zákona, ale platit to musí až 2030.

V březnu 2024 proražení druhé roury tunelu Karavanken. Převedení provozu do ní konec 2025 - předpoklad. Za pět let touto dobou se možná už svezeme oběma.
https://www.tunnel-online.info/de/artik ... 92262.html
Durchschlag beim Karawankentunnel

DARS informoval:

Na konci června 2024 vydalo Ministerstvo životního prostředí, klimatu a energetiky společnosti DARS ekologický souhlas ke zřízení třetího jízdního pruhu dle postupu VDJK (údržbové práce pro veřejnost) na štýrské větvi hl. lublaňské komunikace, z Domžaly do Zadobrovy v délce 14,8 km a 1,7 km přípojek. Zkapacitněním stávajícího úseku se zajistí větší plynulost a bezpečnost provozu na štýrské větvi lublaňské silnice.

V případě právní moci ekologického souhlasu v první polovině srpna 2024 plánujeme zahájení veřejné zakázky na pořízení dodavatele stavby. Po úspěšném dokončení veřejné zakázky by stavební práce mohly začít na jaře 2025 a dokončeny v polovině roku 2027.

Přestavba zahrnuje obnovu celého předmětného úseku v souladu s potřebami současného stavu vozovky. Úseky budou nejen rozšířeny pro potřeby jízdy ve třetím jízdním pruhu, ale také kompletně zrekonstruovány a zrealizovány všechny potřebné investice do ochrany životního prostředí. Tloušťka stávajících asfaltových vrstev je pro jednotlivé jízdní pruhy různá, s cílem rovnoměrné výstavby vozovky v celé šířce vozovky zpevníme konstrukci vozovky tak, aby přebírala očekávané dopravní zatížení (zejména zpevnění krajního jízdního pásu bude zásadní).

V oblasti křižovatky Šentjakob zavedeme nové pruhy pro pomaleji jedoucí vozy, ve směru na Litiji zrychlovací pruh na státní silnici, navíc odpovídajícím způsobem změníme světelné programy. V oblasti křižovatky Sneberje kromě nových pomaljších a zrychlovacích pruhů kompletně upravíme průběh spojovacích ramen východní části křižovatky Sneberje, kde také postavíme nový kruhový objezd

Nový střední dělicí pás bude proveden v nezeleném provedení, zároveň vyměníme všechny bezpečnostní ploty s vyšším stupněm ochrany. Pro lepší řízení dopravy a nové vhodné značení nainstalujeme nové proměnné semafory. V rámci ochrany před hlukem vybudujeme pro obyvatele podél dálnice nové protihlukové zdi a náspy odpovídajících výšek v celkové délce 9941 m. Pro lepší ochranu vod zařídíme odpovídajícím způsobem odvodnění a vybudujeme novou sedimentační nádrž s lapačem oleje v přípojce Sneberje.

Přestavba zároveň umožňuje integraci opatření pro řízení dopravy v širší oblasti lublaňského okruhu. Bude možné zavést systém digitalizace a optimalizace dopravy (systém řízení dopravy, video dohled), dynamický režim řízení dopravy (úprava rychlostních limitů, diferenciál pro jednotlivé jízdní pruhy) a využití nejnovějších technologií pro inteligentní dopravní systémy ( integrace do řídicího centra pro správu a propojení s ostatními systémy v síti.

Na úseku Domžale-Šentjakob k lublaňskému okruhu činil průměrný počet ročních dnů provozu (v obou směrech) v jednotlivých letech:

2023: 61 228 vozidel
2022: 60 416 vozidel
2021: 56 164 vozidel (stále postižených epidemií covid-19)
2020: 47 722 vozidel (omezení provozu kvůli epidemii covid-19)
2019: 59 581 vozidel
2018: 57 068 vozidel

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... _Ljubljano

DARS: Rekonstrukce dolenjské magistrály na úseku mezi Bičem a Trebnji

20/08/2024

Ve středu 21. srpna 2024 budou zahájeny práce na obnově vozovky dálnice A2 Dolenjska mezi křižovatkami Bič a Trebnje zahod. V první fázi prací, která by měla trvat do poloviny září, bude provoz jak směrem na Lublaň, tak směrem na Novi Mesto probíhat ve dvou zúžených jízdních pruzích, protože předjížděcí pruhy budou uzavřeny z důvodu úpravy provizorních přechodů od z jedné poloviny dálnice do druhé.

Od poloviny září bude doprava svedena na polovinu dálnice, kde bude vedena po dvou úzkých pruzích v každém směru jízdy. Po zimní přestávce budou práce obnoveny na jaře příštího roku.

Práce, které zahrnují obnovu celkem 13,8 kilometru směrových vozovek na úseku Bič-Trebnje zahod, provede CPG dd z Nového Mesta, hodnota zakázky je 16 364 401,21 EUR bez daně, termín dokončení práce je 180 dnů od zahájení prací zhotovitele

Renovačními pracemi prodlužujeme životnost infrastruktury a zvyšujeme bezpečnost provozu.

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... n_Trebnjim

Společnost DARS vypsala veřejnou zakázku na rekonstrukci staré roury tunelu Karavanke. Dojde k obnově tunelu, vybudování nového mostu a nových mýtnic. Předpokládané náklady jsou 59,5 mil. EUR bez DPH.

Nové stavební povolení na 3. rozvojovou osu

DARS informoval, že získal nová stavební povolení na stavbu 17,5 km dlouhého úseku rychlostní silnice na Korošku, mezi Velenj a Slovenj Gradec. Stalo se tak v pátek 6. září 2024, co bylo obdrženo stavební povolení na blok G - Podgorje, jehož součástí je mimo jiné výstavba 2,8 km dlouhé rychlostní silnice mezi křižovatkami Slovenj Gradec jih a Podgorje, krytým příkopem Homec a Podgorje obousměrné odpočívadlo.

Po právní moci stavebního povolení bude pokračovat výběr stavebníka nejsevernější části rychlostní silnice mezi Velenj a Slovenj Gradc.

DARS představil výstavbu nového silničního spojení mezi Markovci a Ormožem

V souladu s prognózami společnost úspěšně zahájila výstavbu důležitého infrastrukturního projektu - hlavní silnice Markovci - Gorišnica - Ormož. Projekt, který zásadním způsobem přispěje ke zlepšení bezpečnosti dopravy a dopravního systému v regionu Podravka, dne 8.11. oficiálně označil jednáním na místě ministr infrastruktury mag. Alenka Bratušek, členka představenstva DARS, mag. David Skornšek a členka představenstva DARS Alenka Muhič.
. .
Stavba bude dokončena za 30 měsíců, předpokládaně v prvních měsících roku 2027. Celý úsek o délce 16,09 km zahrnuje podúsek Markovci - Gorišnica (5,73 km) a podúsek Gorišnica - Ormož (10,36 km), kde byl vybudován viadukt Sejanca. Na začátku výstavby bude pozornost zaměřena na úsek trasy Gorišnica - Ormož, jehož součástí je i výstavba mostu přes Forminský průplav, nejnáročnějšího objekt na trase.

Jak zdůraznil Mag. David Skornšek, člen představenstva DARS, se zabývá projektem, který výrazně zlepší plynulost a bezpečnost dopravy v regionu Podravina a přispěje k větší konektivitě v širší oblasti Slovinska. „Projekt je výsledkem úzké spolupráce mezi ministerstvem infrastruktury, místními komunitami a našimi dodavateli. Věřím, že společnými silami projekt úspěšně dokončíme a zlepšíme kvalitu života a ekonomické příležitosti v tomto regionu,“ dodal.

Projekt v hodnotě 69,39 milionů eur bez DPH. Uvědomujeme si také důležitost udržitelného rozvoje, proto jsme zaplatili nemalé částky při plánování projektu na životní prostředí věnovat pozornost zmírňujícím opatřením ke snížení vlivu stavby.

Je důležité zdůraznit, že při výstavbě budou brány v úvahu všechny přírodní a ekologické aspekty. Je plánována řada zmírňujících opatření, která mají pomoci snížit negativní dopady na životní prostředí, včetně snížení hluku a emisí a zachování přírodního dědictví a stanovišť. To zajistí ochranu místního obyvatelstva, flóry a fauny a přispěje k udržitelnému rozvoji území.

Pro bezproblémovou realizaci záměru se nepředpokládají zásadní zásahy do stávajícího dopravního režimu, protože doprava bude plynulá.

Smluvním dodavatelem je konsorcium Pomgrad dd, VOC Celje doo a CP Ptuj dd.

Zhotovitel zahájil přípravné práce koncem srpna letošního roku. V současné době probíhá nejvíce stavebních činností na nájezdu na viadukt Sejanca a při dokončování prací na viaduktu, který umožní stavební provoz nebo svoz sypkého materiálu z viaduktu Sejanca ke kanálu Formin (most přes jinak bude Forminský kanál nejnáročnějším objektem na celé trase dvouproudé komunikace). V první části stavby se bude pracovat v oblasti úseku Gorišnica-Ormož, mostu přes kanál Formin a dalších mostních objektů. V pokračování stavby bude intenzita větší na úseku Markovci-Gorišnica a na dokončení prací na celém úseku.

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... in_Ormozem

Zahájení výstavby plného připojení Šentvid, 8.11.

V rámci výstavby plného propojení z dálničního tunelu Šentvid na Celovskou cestu v Lublani je plánován změněný dopravní režim od křižovatky Celovška a Prušnikova (křižovatka „Galant“) po křižovatku Celovška a Kosmačeva (křižovatka „Jelen“ "). Od pondělí 11. listopadu 2024 do března 2025 bude provoz po dobu prací veden ve dvou zúžených jízdních pruzích v každém směru.



https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... ka_sentvid

Ještě doplním, že ta nová 16 km komunikace (v příspěvku výše) bude po dokončení v 2027 nezpoplatněná pro osobní vozidla a zpoplatněná pro kamiony. Jde o projekt, který zlepší plynulost a bezpečnost dopravy v regionu Podravina a přispěje k větší konektivitě v širší oblasti Slovinska. Projekt je rozsáhlý, hodnota investice je lehce pod 70 milionů eur v celkové délce 16 kilometrů. Pak je na ministerstvu čeká jak říkají další nelehký úkol: umístění chybějící části silnice z Ptuje do Markovce. Ministerstvo bude do konce příštího roku pracovat na určení trasy tohoto chybějícího úseku, která bude podkladem pro zahájení přípravy národního územního plánu. Nové spojení, které je svou náročností klasifikováno jako hlavní nadstandardní komunikace.

Ratingová agentura S&P Global Ratings zlepšila výhled DARS ze stabilního na pozitivní

Společnost pro dálnice v Republice Slovinsko, DARS dd, Ulica XIV. divize 4, Celje, na základě ustanovení Pravidel Ljubljanska borza dd a platné legislativy oznamuje, že ratingová agentura Standars & Poor's (S&P) Global Ratings změnila výhled společnosti DARS, dd, ze stabilního na pozitivní jako odraz lepších vyhlídek Republiky Slovinsko, čímž potvrdil stávající dlouhodobý úvěrový rating společnosti DARS „A+“ a krátkodobý „A-1“.

Velký pokrok v pořizování dokumentace pro stavbu 3. rozvojové osy. Podle ujištění DARS byly získány všechny potřebné souhlasy a stanoviska pro získání stavebního povolení, což je po mnoha letech komplikací velký krok kupředu.

https://www.dars.si/Sporocila_za_javnos ... zvojne_osi

Faktem je, že v některých úsecích se zahájení stavby zpozdilo. V některých místech bylo vzhledem k objektivním okolnostem na místě také nutné změnit projektovou dokumentaci, což prodlužuje řízení při získávání stanovisek a povolení.

Ministerstvo infrastruktury uvítalo ujištění společnosti DARS, která je investorem tohoto projektu, že doba výstavby jednotlivých úseků se nemění a zůstává v rámci, což v květnu 2023 potvrdil i inženýr Marjan Pipenbaher.

Ministerstvo také apeluje na všechny ostatní zúčastněné strany tohoto významného projektu, aby udělali vše pro urychlení vyřízení stavebních povolení, aby se mohlo co nejdříve začít stavět i v úsecích, kde to v současnosti z formálních omezení není možné. Zároveň bude vítáno i zapojení starostů obcí, kudy trasa 3. rozvojové osy vede.

Od 1. ledna 2025 se mění mýtné za tunel Karavanky

Mýtné za použití dálničního tunelu Karavanky pro vozidla s maximální povolenou hmotností 3,5 tuny se od 1. ledna 2025 zvýší o 60 centů na 8,80 eur. Uvádí to novelizované nařízení vlády o mýtném za použití tunelu Karavanky, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Republiky Slovinsko dne 20. prosince 2024.

U vozidel mýtné třídy R1 (vozidla, jejichž maximální povolená hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny) se od 1. ledna 2025 zvýší také hodnota karty nepřenosných bodů na 39,40 EUR (32,30 EUR bez DPH).

Podle rozhodnutí mezistátní komise pro silniční tunel Karavanky je výše mýta pro tunel Karavanky pro mýtnou třídu R1 harmonizována jednou ročně s růstem spotřebitelských cen v předchozím roce, a to střední hodnotou harmonizovaného index spotřebitelských cen podle výpočtu evropského statistického úřadu Eurostat pro oblast Slovinska a Rakouska.

Pro vozidla, jejichž maximální povolená hmotnost přesahuje 3,5 tuny, se mýtné od 1. ledna 2025 zvýší o 7,45 procenta. Mýtné pro třídu R2 se tak zvýší ze 4,51 eura bez DPH na 4,85 eura bez DPH, pro mýtnou třídu R3 z 5,01 eura bez DPH na 5,38 eura bez DPH a pro mýtnou třídu R4 s 10,01 eura bez DPH na 10,76 eura bez DPH.

Probíhá výběrové řízení na práce na prvním rozšíření na 6 jízdních pruhů ve Slovinsku, na A1 mezi Domžale a Lublaní, ve vzdálenosti asi 7,5 km. Tento úsek měl v roce 2022 intenzity provozu (AADT) mezi 60-73 tisíci za den s asi 10 % podílem těžkých vozidel (pro rok 2023 stále nejsou dopravní data).

Očekává se, že toto rozšíření bude stát přibližně 100 milionů EUR a práce by měly trvat přibližně dvě stavební sezóny. Pokud vše proběhne v pořádku s výběrovým řízením, práce by měly začít na jaře. Ačkoliv se dálnice o metr na každé straně určitě rozšíří, ve skutečnosti tady nebude fixní odstavní pruh, ale vystaví se každých 500m prostor pro nouzové odstavení. Pokud by to mělo být jináč, tak by ta příprava zabrala mnohem více času. Takhle nebylo potřebné ani stavební povolení, protože dálnice se de facto zrekonstruuje - a "nepatrně vylepší". Tím odpadla část byrokracie. A ani žádné výkupy pozemků. Stejně se ale musel vypracovat posudek dopadů na ŽP, co právě zabralo roky.

Frekventovaný úsek se 6- pruhama se již jeví jako "málo", ale s kvalitně řízeným provozem je to lepší variant, než se další roky koukat na 4- pruh. Stát ale hledá jak zefektivnit tento směr se zapojením veřejné dopravy a dalšími investicemi mimo koridor, aby ten úsek alespoň částečně odlehčoval, jak o lokální provoz tak snad o část tranzitu. To si ale bude stejně tak žádat roky příprav a investíci.





Další plánované rozšíření je také na A1. 14 km dlouhý úsek z Lublaně do Vrhniky mínus 1,2 km úseku, který je již ve výstavbě s novým sjezdem Log-Dragomer. Ljubljana-Vrhnika má asi 70 000 AADT s asi 15 % těžkých vozidel. Návrh projektu je dokončen a bude podobný výše uvedené části. Ekologické schválení stále čeká, takže stavba nezačne dříve než v roce 2026.

Intenzity provozu za rok 2023 (od roku 1997)

https://podatki.gov.si/dataset/pldp-kar ... bremenitev

Některé údaje rychle (první údaj PGDP - všechna vozidla, druhý údaj PGDP - vozidla těžší než 3,5 t), pak růst a pokles všech vozidel těžších než 3,5 t.

vybrané úseky:

A1 Granica Šentilj: 25877 (3641); +10% (- 2%)
A1 Kompolje: 48072 (7530); +2% (- 2%)
A1 Vrhnika: 70139 (10309); +2% (+ 2%)
A2 Karavanke: 13505 (1697); + 5% (0 %)
A2 Granica Obrežje/Bregana: 17451 (3292); + 38 % (+ 27%)
A3 Granica Fernetiči: 17487 (3454); + 10% (+ 2%)
A4 Granica Macelj: 14497 (1740); + 30% (+ 20%)
A5 Granica Pince: 8019 (2782); 0% (- 9%)
A5 poslje Dolge vasi: 13830 (4371); + 2% (- 5%)
H4 Granica Vrtojba: 12432 (4069); + 10% (- 1%)
H5 Granica Škofije: 15537 (1116); + 13% (- 1%)
G6 Granica Rupa: 5782 (248); + 16% (- 8 %)
G7 Granica Pasjak: 5135 (660); + 14% (+ 1%)