Řecko

[Diaľničiar]

4 největší řecké stavební společnosti

a jejich objednávky na nejbližších 9 měsíců:

GEK TERNA - 5 mld. €
AKTOR - 4,5 mld. € (oznámil mj., že v Rumunsku expanduje a vystaví si tam svůj 2. trh)
AVAX - 3,3 mld. €
Metlen - 3,5 mld. €

co je čeká v 2025 nového ?

GEK TERNA očekává, že letos podepíše velmi významné projekty, z nichž nejvýznamnější je koncese úseku Chania - Hersonissos dálnice BOAK v hodnotě přibližně 2 miliardy eur. Kromě toho se očekává, že společnost podepíše důležité smlouvy, například na novou železniční trať Nea Karvali-Toxotes Xanthi v hodnotě 240 milionů eur, projekt zavlažování v Nestosu (210 milionů), dvě jednotky nakládání s odpady v Soluni (kolem 500 milionů ), další na Korfu (80 milionů), dvojitá přehrada Hochlaki a Agios Ioannis v Lasithi (70 milionů) a další.

AKTOR GROUP, od které očekáváme vývoj na rumunském trhu, podle odhadů podepíše spolu s METLEN a MESOGEIOS výstavbu přehrady Minayiotiko, studentských kolejí na Krétě (255 milionů eur), Thesálii (116 milionů eur) a mimo jiné nová budova pro ministerstvo infrastruktury na ulici Pireus (140 milionů eur ve spolupráci s REDEX).

METLEN vykazuje zvláště silnou aktivitu v mnoha zemích a letos se očekávají nové smlouvy na energetické projekty. Očekává se, že METKA, stavební část, společně se společností TEKAL dokončí 6. molo v Soluňském přístavu (170 milionů eur) a společně s AKTOR a MESOGEIOS přehradu Minayiotiko (145 milionů eur), přehradu Bramianou (53 milionů eur) a zavlažovací síť pro Yperion-Orfanos (132 milionů eur ve spolupráci s MESOGEIOS), mimo jiné.

AVAX také očekává významné projekty, z nichž nejvýznamnější jsou zavlažovací sítě Tavropos (160 milionů eur ve spolupráci s AKTOR PAROCHORISEIS). Kromě toho čeká na vypracování mnoha výběrových řízení, kterých se účastní, jako je například rozšíření metra směrem na Ilion.

Kromě výše uvedených odhadů bychom měli přidat (pokud nedojde ke změnám) na projekty obnovy silnic a železnic v Thesálii v hodnotě 1,35 miliardy eur, k jejichž účasti byly přizvány čtyři hlavní skupiny.

Dále můžeme očekávat oznámení pro soukromé stavební projekty, jako je výběr dodavatelů pro Ellinikon Mall, Piraeus Court Complex a další.

Ano, Řecko pokračuje ve značném stavebním rozmachu od dálnic přes železnice, silnice až po vodní infrastrukturu a další civilní stavby všude tam, kde je cítit negatívní dopad z období značného omezování se kvůli dluhové krizi.

[Diaľničiar]

Atény: mezi navrhované silniční projekty patří:

* tunel Ilioupoli
* nová osa Elefsina - Oinofyta
* 3-patrová křižovatka u Skaramaga
* prodloužení koridoru směrem na Rafinu
* prodloužení třídy Kymi
* tunel Argiroupoli
* úprava třídy Kifisos
* nové a lepší spojení mezi třídou Iridanou a Olof Palme Avenue
* osa z Elliniko k Marathonu v části Kryoneri
* prodloužení směrem k Lavrio

Tyto projekty budou pomáhat snižovat rozsah kongescí v centru města, které projet autem značí co 10 km to 30 minut. Aneb 100 ztracených hodin ročně.

V Aténách je asi 450 vozidel na 1000 obyvatel. Třeba Berlín, který je na tom lépe má 650 vozidel na 1000 obyvatel.

Ovšem, pokud se díváme na celou metropolitní oblast, tak tam co 10 km jízdy, to asi 21 minut. Kým v rámci centra Atén je na vině samotná slabá silniční síť, tak u metropole je k vidění jev nedokončených investicí, které v jednom směru jsou rychlejší o 50%, ale ve druhém modernizace uvázla během krize a vleče se dodnes den. Tento aspekt zlepšují ostatní druhy dopravy, kdy se mnohem více pamatuje a rozvíjí trans dálniční tahy, metro a železnice. Lépe přepojené dopravní uzly totiž umožňují vynechat auto. Za řadou developerských projektů pak stojí taky lokální dopravní investice, které lépe zlepšují dopravu, než tak činí samospráva se státem.

V Řecku je 39 letišť a 73 % turistů cestuje letecky. Letecký provoz v roce 2023 překonal úrovně zaznamenané během pandemie COVID-19 a v roce 2024 se očekává 10% nárůst ve srovnání s rokem 2019. Tam je ta situace pak mnohem lepší.

[Diaľničiar]

Řecko se vzdaluje desetiletím silničních projektů směrem k udržitelnější budoucnosti zaměřené na železnici

Konec dominance velkých silničních projektů se zdá být u nás realitou.

Po téměř 40 letech výstavby velkých silnic se zdá, že éra velmi velkých dálničních projektů končí s BOAK (Northern Road Axis of Crete) a několika dodatky ke stávajícím trasám.

Tahy Ioannina - Kakavia nebo Patras - Pyrgos, které dokončují Iónskou a Olympskou dálnici, spolu s projekty jako Bralos - Amfissa, Kalamata - Methoni a obchvat Chalkida, patří k posledním přírůstkům do nyní rozšířené dálniční (silniční) sítě, kterou země vlastní.

V Řecku dnes meziměstské dálnice pokrývají téměř všechna velká a středně velká města země a také nejdůležitější přístavy a letiště. Do roku 2030–2032, po dokončení BOAK a dalších projektů, bude mít naše země ještě silnější síť silničních koridorů.

Pokud k této rovnici přidáme některé další projekty očekávané v příštích letech – jako je Soluň – Edessa, Drama – Amfipoli a po částech Pyrgos – Kalo Nero – Tsakona – můžeme vidět, že nyní začínáme pokrývat ještě menší nebo odlehlejší oblasti.

Pokud jde o projekty městských komunikací, v současné době máme nadjezd na silničním okruhu v Soluni, od kterého se očekává, že po otevření v roce 2027 významně zmodernizuje městskou dálnici.

V Aténách již dlouho probíhají diskuse o prodloužení Attiki Odos a nového koridoru Elefsina – Oinofyta – silniční intervence jsou považovány za důležité, protože silniční síť hlavního města je již dlouho nasycená a potřeby mobility stále rostou.

Vše výše uvedené odráží současnou realitu v naší zemi, neboť se nám podařilo vytvořit významnou infrastrukturu v oblasti silničních prací.

Pokus o restart železnice může být dobrou příležitostí ke komplexnímu přehodnocení – nejen toho, co aktuálně máme, ale co je důležitější, toho, co vlastně chceme do budoucna vybudovat.

Železniční projekty začínající restaurátorskými pracemi v Thesálii a pokračující projekty financovanými CEF (infrastruktura EU „ESPA“, jak se v Bruselu často nazývá), představují dobrou příležitost pro širší plánování směřující k rozšíření využití jednoho z nejekologičtějších druhů dopravy.

Primárním cílem je zajistit plný provoz hlavní tepny Atény - Soluň se zaměřením na bezpečnost, rychlost a servis. V další fázi by měla následovat linka Atény - Patras, aby bylo možné propojit přístavy Patras, Pireus a Soluň.

Zpráva, že reálnější a dosažitelnější plán na prodloužení železnice do Patrasu nabírá na obrátkách, je povzbudivá. Třetí největší řecké město zůstalo více než 15 let odpojeno od národní železniční sítě a toto spojení je již dávno opožděné.

Kromě toho modernizace na severu – na tratích Thessaloniki – Idomeni a Thessaloniki – Promachonas – posílí úsilí o propojení Řecka s elektrifikovanými sítěmi západního Balkánu a Bulharska.

Nezapomínejme, že Evropská unie má ambiciózní plán na rozsáhlou evropskou železniční síť a nový komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas bude toto úsilí organizovat. To znamená, že Řecko bude muset být brzy připraveno, aby se Atény a Soluň spojily s dalšími evropskými městy prostřednictvím rozšiřující se sítě nočních vlaků, která již v západní Evropě zažívá boom.

Ještě důležitější bude schopnost přepravovat náklad přes dva hlavní řecké přístavy – Pireus a Soluň – do Evropy, protože to podtrhne velmi žádanou roli země jako mezinárodního dopravního uzlu.

Dynamika pro železnici pokračuje také na předměstské úrovni. V Attice se staví trať do Elefsiny a Megary, přičemž je zde také naléhavá potřeba propojit železnici s přístavy – primárně Rafina a sekundárně Lavrio.

V Soluni v současné době probíhá výběrové řízení na západní příměstskou železnici a je zde potenciál pro další rozšíření systému.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na snahy o reaktivaci úseků železnice, které byly odstaveny během finanční krize – zejména na Peloponésu.

Probíhají iniciativy pro linku Korinth – Nafplio – Tripolis, stejně jako na západě, z Kato Achaia do Pyrgos, s cílem znovu propojit izolovanou linku starověké Olympie s národní sítí.

Jasné je, že štafeta velkých infrastrukturních projektů se nyní přenáší ze silnic na železnice – v době, kdy samotná Evropa zvyšuje využívání železnic na místní, regionální a transevropské úrovni, což signalizuje, že budoucnost patří kolejím.

Zdroj: ministerstvo infrastruktury a dopravy

[Diaľničiar]

dále,

Nová dálnice na Krétě dostává tvar: Zanedlouho začne výstavba třetího a posledního úseku

Pokud jde o velké projekty na Krétě, náměstek ministra infrastruktury zvláště zmínil BOAK (Northern Road Axis of Crete). Jak zmínil, stavba BOAKu probíhá ve třech úsecích. Z toho dva ze tří úseků jsou již ve výstavbě: úsek Hersonissos – Neapoli (GEK TERNA– AKTOR KONCESE–AKTOR GROUP) a úsek Neapoli – Agios Nikolaos (AKTOR). Podle pana Tachiaose bude stavba na úseku Chania– Heraklion zahájena velmi brzy. Celý projekt je částečně financován z Fondu obnovy a odolnosti.

Když mluvil o úseku Chania – Heraklion, poznamenal, že se jedná o obzvláště náročný projekt, a vyjádřil pozitivní postoj k nalezení řešení výzev ohledně obchvatů Heraklionu a Malevizi.

Pokud jde o nové letiště v Kastelli, zdůraznil, že stavba značně pokročila. Současně probíhá také projekt kanalizační sítě pro Kastelli a s tím související práce protipovodňové ochrany.

Pan Tachiaos také informoval, že bylo přijato rozhodnutí o výstavbě 3 kilometrového dvojitého tunelu spojujícího BOAK s letištěm v Kastelli. Jeho výstavba bude zahájena, jakmile bude schválena aktualizovaná environmentální studie.


Rozšíření Ionia Odos na řecko-albánskou hranici: Stavební práce mají začít v létě 2025

V plném proudu jsou přípravy na zahájení prvních projektů zaměřených na modernizaci úseku Ioannina - Kakavia, který prodlouží dálnici Ionia Odos až k hranici s Albánií.

Projekt je realizovaný metodou design-build aktuálně ve fázi pokročilých studií. Co to znamená? Znamená to, že z již dostupných dokončených studií se nyní proces přesouvá k realizačním studiím – těm, které budou sloužit jako „návrh“ pro konstrukci osy. První práce by měly začít začátkem léta.

Zároveň podle stejných zdrojů začalo personální zabezpečení odpovídat potřebám zřizování stavenišť. Počáteční nábor je zaměřen především na nezbytný inženýrský a technický personál a nábor dalšího personálu bude následovat v blízké budoucnosti.

Ministerstvo infrastruktury a dopravy se zároveň rozhodlo poskytnout zálohu ve výši 10,58 milionu EUR dodavatelské společnosti AVAX.

Přehled projektu

Dodavatelem projektu je společnost AVAX a celkové náklady na tento významný projekt, včetně DPH, činí 386 milionů EUR. Projekt je financován prostřednictvím programu EU 2021–2027 NSRR (ESPA). Je považován za jeden z vlajkových projektů ministerstva infrastruktury a dopravy.

Se sekcí Ioannina – Kakavia konečně končí dlouhé období nejistoty kolem projektu – trvající téměř 20 let – a projekt nyní směřuje k realizaci a přináší do regionu transformační změny. S tímto přidáním bude hlavní osa Ionia Odos začínat z Antirrio, procházet Mesolongi, Agrinio, Arta, Ioannina a končí na hraničním přechodu Kakavia. Jde o největší projekt nové silniční infrastruktury v regionu Epirus od dokončení Ionia Odos v roce 2017.

Projekt má plánovanou dobu trvání 54 měsíců, což znamená, že pokud nedojde k žádným zpožděním, měl by být dokončen do 18. června 2029.

Po dokončení budou moci řidiči cestovat po bezpečné a pohodlné silnici celou cestu z Antirrio až na hraniční přechod Kakavia.

Odhaduje se, že celá vzdálenost Antirrio – Ioannina – Kakavia, přibližně 264 kilometrů, bude sjízdná asi za 2 hodiny a 15 minut. Očekává se, že spojení tohoto silničního úseku s Ionia Odos přinese regionu Ioannina nové možnosti rozvoje, protože propojí osu s letištěm Ioannina, průmyslovou oblastí (jedna z nejaktivnějších regionálních průmyslových zón v zemi), oblíbenými turistickými destinacemi, jako jsou vesnice Zagorochoria, a zvedne severní část prefektury ze silniční izolace.

Průjezd mezi Řeckem a Albánií přes Kakavii se zároveň stane ještě atraktivnějším, protože cesta z Atén k hranicím potrvá přibližně 4 hodiny a 20 minut. To zase povede ke zlepšení nákladní dopravy mezi těmito dvěma zeměmi, zejména proto, že na albánské straně probíhají také práce na infrastruktuře, aby se zlepšila kontinuita koridoru Ionia Odos.

Zdroj obojího: ministerstvo infrastruktury a dopravy

[Diaľničiar]

Severní silniční osa Kréty (VOAK) | spojení s novým letištěm ve výstavbě v Heraklionu.

Nová silnice bude zahrnovat 2 820 metrů dlouhý tunel, který bude nejdelším na Krétě:

[Diaľničiar]

Byla podepsána koncesní smlouva na modernizaci 157 kilometrů silnice A90 / VOAK na Krétě mezi Chanií a Heraklionem. Tato silnice bude modernizována na dálnici.

Projekt zahrnuje výstavbu 20 nových mimoúrovňových křižovatek, rekonstrukci 18 stávajících mimoúrovňových křižovatek, výstavbu 26 tunelů a 10,8 kilometru mostů, z nichž 23 je delších než 100 metrů.

Hodnota stavebních nákladů je 1,75 miliardy eur. Hlavním dodavatelem je společnost GEK Terna.

https://www.in.gr/2025/05/09/economy/oi ... in-ellada/

+

stav z realizace Kentriki Odos E65 - severní část, 04/2025 :

[Diaľničiar]

trasa dálnice na Krétě, detail: https://i.imgur.com/rTTWT6R.jpeg

[Diaľničiar]

Vývoj EGNATIA ODOS ( privatizace, koncese )

uvedl jsem to i zde: https://www.skyscrapercity.com/posts/193426718/
doplním to ještě i o další informace: https://www.emakedonia.gr/ti-trechei-me ... hnatia-odo

Faktem je, že dálnice není koncesně spravována. Na řadě je stát - musí dokončit pasportizaci zařízení v tunelech.

Ale GEK TERNA byla úspěšná i v jiných kontraktech a nacenění EGNATIA ODOS vychází sice ve prospěch koncesionáře, ale až opravdu s dlouhým obdobím.

Je to snadná matematika:

1. Koncesionář má zaplatit 1,5 mld. € státu za 35 roční koncesi
2. Roční příjmy z mýtného jsou nyní asi 100 mil. € (dnes za 35 let to je 3,5 mld. €)
3. Náklady na údržbu se odhadují na 1,8 mld. €

Takže koncese je sice zisková, ale možná ne tak moc. Ono se může totiž snadno stát, vzhledem k tomu, že se to převedení dálnice odkládá z viny státu, že GEK Terna bude žádat přecenění - je otázní jak by se to mělo přecenit. Ale je taky možné, že od toho GEK Terna uskočí.

Řecko ale ty peníze potřebuje na snižování dluhu. Tato akce se připravuje dekádu. Dodnes není na 100% dokončená.

Jedna z podmínek byla zařídit výběr mýta - to se již děje.

Je to vzácný majetek řeckého státu, kterým se hospodářsky posunul sever země. Navíc megaprojekt byl financován hlavně přes EU fondy. Celková investice v základu vyšla na 7 mld. €.

[Diaľničiar]

Rok 2026 se rýsuje jako klíčový pro první plánované rozšíření Attiki Odos, konkrétně pro rozšíření Kymis Avenue.

Očekává se, že rozhodnutí Státní rady o odvolání – které proběhlo na konci loňského roku – potrvá několik měsíců. Podle starosty Heraklionu Nikose Babalose, který vystoupil na nedávné konferenci, bude rozhodnutí pravděpodobně oznámeno do konce roku.

Za zmínku stojí, že obec požaduje výstavbu větší části ulice Kymis Avenue pod zemí, aby se minimalizovalo obtěžování způsobené denním průjezdem tisíců vozidel. Pokud však bude odvolání vyhověno, bude to vyžadovat změny stávajícího návrhu a environmentálních podmínek projektu a zároveň výrazné zvýšení nákladů.

Za zmínku stojí, že vybraným konsorciem dodavatelů je TERNA-AKTOR-INTRAKAT, které se v rámci výběrového řízení ukázalo jako preferovaný uchazeč. Pokud bude proces pokračovat a projekt bude realizován, bude se jednat o první rozšíření projektu Attiki Odos od roku 2004, kdy byla hlavní osa plně zprovozněna.

Celkové náklady projektu včetně DPH však činí 352,3 milionu eur (284,3 milionu eur bez DPH). Výběrové řízení bylo vyhlášeno 22. února 2022 a v témže roce bylo relativně rychle ukončeno. Doba výstavby prodloužení Kymis Avenue je stanovena na 48 měsíců od podpisu smlouvy.

Projekt bude realizován v rámci administrativních hranic obcí Lykovrysi-Pefki, Iraklio a Kifisia. Jeho cílem je dokončení ulice Kymis Avenue v úseku od Attiki Odos k mimoúrovňové křižovatce Kalyftaki na státní silnici č. 1 a zahrnuje návrh a výstavbu uzavřeného úseku dálnice o celkové délce přibližně 3,8 km. Dokončení napojení na mimoúrovňovou křižovatku Kalyftaki na NR-1 je zahrnuto v rozsahu volitelné smlouvy. Celková délka projektu, včetně opce, se odhaduje na 4,2 km.

• Volitelný rozsah v hodnotě 32,53 milionu eur (včetně DPH) a zahrnutý v celkových nákladech projektu se týká dokončení křižovatky Kalyftaki. Práce zahrnují:
  Dva mosty, každý přibližně 260 metrů dlouhý, s vozovkou šířkou kolem 10 metrů, které ponesou dvě směrové rampy křižovatky.
  Přístupy k mostům, včetně výstavby opěrných zdí pro nezbytné náspy.
  Výstavba nových úseků silnic a nájezdů, které nahradí silniční síť stávající mimoúrovňové křižovatky.

Projekt zahrnuje i veškeré doplňkové práce (konstrukce vozovky, asfaltové vrstvy, odvodňovací příkopy a potrubí, osvětlení komunikací, značení, bezpečnostní svodidla atd.).

Projekt bude v blízké budoucnosti financován z prostředků NSRR (ESPA) na období 2021–2027.

[Diaľničiar]

dále,

Řecká dálniční síť se v příštím desetiletí rychle blíží k dosažení – a dokonce překročení – 3 000 kilometrů.

V současné době má země přibližně 2 400 kilometrů plně rozvinutých dálnic, z nichž zhruba 2 210 kilometrů je zpoplatněných.

Je považována za jednu z nejmodernějších silničních sítí v Evropě, jelikož Řecko se s výstavbou svých dálnic opozdilo, takže většina z nich byla dokončena relativně nedávno. To však přispělo k vytvoření infrastruktury s moderními specifikacemi. Téměř všechny tyto trasy jsou provozovány na základě koncesních smluv s řeckým státem.

Egnatia Odos, která se rozkládá na 670 kilometrech, spolu s jejími vertikálními osami: Siatista–Krystallopigi, Soluň–Evzoni a Soluň–Promachonas, přidává dalších 213 kilometrů.

Konkrétněji řečeno, dnes dálniční síť zahrnuje:

Olympia Odos, v provozu mezi Elefsinou a Patrasem, o délce 203 kilometrů.
Ionia Odos, od Antirria po Ioanninu, dlouhá 196 kilometrů.
Nea Odos, od Metamorfosi po Skarfeiu, o délce 172,5 kilometrů.
Dálnice Moreas spojující Korint–Kalamata, Megalopoli–Sparta a okruh Kalamata, celkem 205 kilometrů.
Egejská dálnice z Raches (Fthiotida) do Kleidi (Imathia) o délce 263 kilometrů.
Kentriki Odos, včetně úseku Skarfeia–Raches (57 km) a úseku Lamia–Kalambaka (131 km).
Attiki Odos o délce 70 kilometrů.
Soluňský okruh s délkou 31,4 kilometrů.
Most Rio–Antirrio.
Podmořský tunel Aktio–Preveza.

Charakteristiku dálničního typu má také osa Soluň–Kassandra o délce 95 kilometrů a také části BOAK (Severní silniční osy Kréty), včetně obchvatů Chanie, Rethymna a Heraklionu, spolu s úsekem Heraklion–Hersonissos o celkové délce přibližně 40 kilometrů. Od začátku roku 2024 je navíc plně v provozu silnice Amvrakia Odos, která se rozkládá 49 kilometrů od Aktia do Amvrakie.

Hlavní silniční projekty ve výstavbě do roku 2030

Jisté je, že tento počet (kilometrů dálnic) se v nadcházejících měsících a letech výrazně zvýší, jelikož se odhaduje, že do roku 2030 bude v různých regionech země postupně přidáno přes 410 kilometrů nových dálnic.

Ministerstvo infrastruktury a dopravy , které dohlíží na hlavní silniční projekty v zemi, plánuje letos otevřít úsek Patras–Pyrgos silnice Olympia Odos o celkové délce 75 kilometrů. Do konce července bude pro dopravu uveden úsek Alissos–Pyrgos (65 km) a na konci roku bude následovat zbývajících 10 kilometrů z Mintilogli do Alissosu. Díky tomuto prodloužení Olympia Odos dostojí svému jménu tím, že se téměř dostane do oblasti starověké Olympie, čímž se její celková délka zvýší na téměř 280 kilometrů. Projekt realizují po úsecích společnosti TERNA, AKTOR a AVAX.

V roce 2026 bude podle nejnovějších odhadů úředníků ministerstva infrastruktury dokončen severní úsek dálnice E65 z Kalambaky do Greveny v délce přibližně 45 kilometrů. Tato přístavba dokončí dálnici E65 a její celková délka se tak zvýší na přibližně 175 kilometrů.

V květnu 2027 se očekává uvedení do provozu estakády nad Soluňským okruhem (kterou realizuje konsorcium dodavatelů METKA–AVAX). Tento projekt kompletně zmodernizuje městskou dálnici a téměř zdvojnásobí její kapacitu.

Postupně, od roku 2027 do roku 2030 (a možná i déle), bude dokončena Severní silniční osa Kréty (BOAK) – o celkové délce 230 kilometrů. Potáhne se od Kissamosu do Agios Nikolaos.

Prvním dokončeným úsekem bude Neapoli–Agios Nikolaos (dodavatel: AKTOR). Po něm bude následovat úsek Hersonissos–Neapol (dodavatel: GEK TERNA–AKTOR GROUP). Posledními dokončenými úseky budou Chania–Heraklion a Kissamos–Chania (dodavatel: GEK TERNA).

Ke konci desetiletí se očekává dokončení několika významných silničních projektů. Patří mezi ně:

* Prodloužení Jónské dálnice o téměř 70 kilometrů s úsekem Ioannina–Kakavia (dodavatel: AVAX). S tímto přístavbou dosáhne celková délka Jónské dálnice téměř 270 kilometrů.
* Obchvat Chalkida–Psachna (dodavatel: METKA), dlouhý přibližně 20 kilometrů, který zlepší přístup na ostrov Evia.
* Úsek Bralos–Amfissa (dodavatel: AVAX) a obchvat Gravia o celkové délce přibližně 30 kilometrů jako součást koridoru Lamia–Itea–Antirrio.
* Osa Kalamata–Pylos–Methoni (dodavatel: AKTOR) o délce přibližně 50 kilometrů, která dále zlepšuje silniční síť v regionu Messinia.

Je třeba poznamenat, že některé z těchto silničních projektů nejsou plnohodnotnými dálnicemi; poslední tři (Chalkida–Psachna, Bralos–Amfissa a Kalamata–Methoni) jsou silnice s charakteristikami vysokorychlostního provozu, ale nejsou postaveny podle plných dálničních standardů.

Plnou parou vpřed k 3 000 kilometrům dálnic v Řecku

Do roku 2030 se očekává, že délka řecké dálniční sítě dosáhne přibližně 2 830 kilometrů. Kromě toho může následovat další rozšíření – zejména v Attice, kde se zvažuje několik prodloužení. Patří mezi ně koridory Koropi–Lavrio, Spata–Rafina, Katechaki–Vouliagmenis Avenue (tunel Ilioupoli) a Elefsina–Oinofyta. Pokud budou tyto projekty realizovány, celostátní dálniční síť překročí hranici 3 000 kilometrů.

Konkrétně pro Attiku předložily stavební skupiny návrhy na rozšíření Attiki Odos do nových oblastí, jako jsou přístavy Lavrio a Rafina, a také na tzv. obchvat Attiky, který je považován za nezbytný pro zmírnění dopravní zácpy na třídě Kifisos, kde jsou každodenní dopravní zácpy normou. Kombinované náklady na tato čtyři rozšíření se odhadují na více než 2 miliardy eur.

Na druhou stranu se ozývají názory, že Řecko nadměrně investovalo do silniční infrastruktury a zanedbávalo rozvoj systémů pevných kolejí, zejména železniční sítě. Rozvoj jednoho druhu dopravy však nemusí nutně znamenat úpadek jiného. Cílem je multimodální doprava, ale je zřejmé, že rozvoj železnic výrazně zaostává za pokrokem v silniční infrastruktuře.

Zdroj: min. infrastruktury a dopravy

[Diaľničiar]

Mezinárodní letiště v Aténách se chystá na velkou expanzi, pokračuje tendr v hodnotě 1 miliardy eur

Podle zdrojů obeznámených s touto záležitostí se očekává, že smlouva bude podepsána v blízké budoucnosti, což by znamenalo zahájení významných infrastrukturních zásahů.

* stará se o to konsorcium HILL INTERNATIONAL – AECOM – SALFO.

* skoro 100 mil. € vyjde nová dráha
* skoro 90 mil. € vyjde nové vícepodlažní parkoviště
* připravuje se i realizace rozšíření terminálu (gro peněz)

Očekává se, že projekty budou dokončeny do roku 2027, přičemž celá smlouva, včetně období údržby, by měla být uzavřena ve druhém čtvrtletí roku 2029.

Vícepodlažní parkoviště bude postaveno na místě stávajícího krátkodobého parkování 1, vedle vlakového terminálu letiště. Budova bude mít sedm podlaží a jedno podzemní podlaží s kapacitou 3 365 vozidel.

Předpokládá se, že počet cestujících v letošním roce překročí 33 milionů cestujících. Již v první polovině roku se objem přepravy zvýšil o 8 % ve srovnání s loňským rokem.

Celkem bude letiště s plánovanými pracemi schopno do roku 2032 odbavit až 40 milionů cestujících. Návrh projektu je výsledkem spolupráce mezi některými z předních světových architektonických a inženýrských firem.

[Diaľničiar]

dále,

progres realizace dálnice Patra - Pyrgos ( 75 km )

[Diaľničiar]

zajímavá data srovnání k provozu :

[Diaľničiar]

Bylo oznámeno, že část dálnice Patra - Pyrgos ( 75 km ) se v části Alissos - Pyrgos ( 65 km ) otevře v pátek 1.8.

https://www.olympiaodos.gr/en/Grafeio-T ... n--Purgou/ (výzva pro správce map, aby to bylo zapracováno)

[Diaľničiar]

Dálnice Patra - Pyrgos, zprovozněno 65 ze 75 km



Dnes, 1.8., se kolem poledne odevzdal do provozu 65 km úsek dálnice A5 Ionia Odos.

Jedná se o úsek z Kato Achaia do Pyrgosu, podél západního Peloponésu.

Dálnice byla vybudována v rámci koncese Olympia Odos, podepsané v roce 2022. V současné době se mýtné vztahuje pouze na nejjižnějších 29 kilometrech, protože dálnice není dokončená, zbývajících 10 kilometrů z Patrasu do Kato Achaia bude otevřeno do konce listopadu 2025.



Je to první zpoplatněná silnice v Řecku s automatickým výběrem mýtného, ​​a to pomocí Olympia Pass nebo platebních terminálů (nikoli obsluhovaných budek).

Otevření 65 km úseku by mohlo být nejdelším samostatným otevřením dálnice v EU v tomto roce.

https://www.cnn.gr/oikonomia/anaptyxi/s ... ma-anoigei
https://ypodomes.com/mitsotakis-me-to-p ... ki-adikia/

[Diaľničiar]

Kentriki Odos E65, úsek Agiofillo - Egnatia Odos ( ve výstavbě ) :

[Diaľničiar]

Otevření posledního úseku dálnice A5 jižně od Patrasu je naplánováno na 30. listopad 2025. Jedná se o 10 km úsek v rámci 75 km dálnice Patra - Pyrgos, na které se odevzdalo do provozu nejdříve 65 km, viz o něco výše.

Dříve bylo oznámeno, že se otevře nejpozději do 30. listopadu, a zdá se, že toto datum je nyní stanoveno jako definitivní datum otevření.

https://www.kathimerini.gr/society/5638 ... ra-pyrgos/

[Diaľničiar]

Jak pomalu finišuje zprovoznění celé trasy Patra - Pyrgos, tak Řekové jdou dál.

Rozšíření / prodloužení Olympia Odos: Tři možnosti dodání dálnice Pyrgos - Kalo Nero –Tsakona

Ministerstvo infrastruktury ve spolupráci se společností "Olympia Odos SA" zkoumá tři alternativní scénáře financování prodloužení dálnice Patras–Pyrgos směrem na Tsakonu prostřednictvím koncesního programu.

Náklady na realizaci projektu se odhadují na zhruba 700 milionů eur. Stát tady nyní investuje do jiné infrastruktury a sice jedná se o projekty týkající se zavlažování, zásobování vodou a širšího rozvoje západního Řecka. Ty budou dle ministerstva dokončeny v plánu.

V posledních letech bylo do dálnic investováno 7 miliard eur. Největší aktuální projekt je dálnice na Krétě, ve výstavbě.

V rámci západního Řecka se nyní připravují tendry na realizaci protipovodňových opatření za 50 mil. €, dále investice na 1200 km státních a 4100 km regionálních silnic.

Prodloužení dálnice do Tsakona se začíná formovat a bude na programu dne jakmile se dokončí stávající investiční cyklus do všech regiolnálních segmentů, aby byla taky rovnoměrnost využívání kapacit a rovněž, aby se projevil efekt dopravního modelu pro dálnici Patra - Pyrgos.

patrně v další dekádě se to téměř zokruhuje:

[Diaľničiar]

dále,

V současné době se pozornost možná soustředí na velké projekty, které již probíhají – z nichž některé jsou vázány na milníky Fondu obnovy – nicméně příprava na nové rozsáhlé projekty zůstává trvalou prioritou.

Projekty, které byly roky odkládány, jako například dálnice BOAK nebo silnice Ioannina–Kakavia, nyní pokročily a jsou ve výstavbě. Objevují se však rozšíření a nové rozsáhlé infrastrukturní potřeby, které nás v nadcházejících letech zaměstnávají.

Některé z nich jsou stěžejní projekty, jako je rozvoj železnic a metra, ale v blízké budoucnosti čeká ještě několik velkých silničních projektů a také rostoucí počet stavebních projektů: modernizace budov a energetiky.

Pouze uvedu, že železnice čekají ještě investice ve výši 1,3 mld. €, za horizontem 2030 do 2034. Nejvyšší částku, 700 mil. €, uvidí úsek Pythio – Ormeni. Oni mají bý zadány do konce 2026, ale v celkové realizaci se dokončí v další dekádě.

Metro: tam se počítá s investicemi 2028 - 2034 již nyní a sice ve výši 670 mil. €. Řecko chce ještě realizovat projekty za více než 3 mld. €, takže nevylučuje ani zapojení tzv. Klimatického fondu.

V sektoru silničních projektů Řecko z velké části pokrylo své základní potřeby a nyní postupuje s selektivními projekty. Hlavní výhodou těchto projektů ve srovnání s pracemi na železnicích a metru je, že koncesní metoda usnadnila jejich realizaci, protože umožňuje významné zapojení soukromého sektoru. To je také klíčový důvod, proč tyto projekty postupují hladceji než jiné.

Zde máme poslední úsek dálnice Olympia Odos, od Pyrgosu po Kalo Nero–Tsakona, který čelí výzvě v podobě nákladů odhadovaných na minimálně 700 milionů eur. Projekt musí navíc překonat překážku schválení Evropskou komisí.

Máme také velké projekty v Attice, soustředěné kolem nové osy Elefsina–Oinofyta, tunelu Ilioupoli a prodloužení Attiki Odos směrem k Rafině a Lávriu. Jedním z prvních projektů, u kterých se očekává brzké výběrové řízení, je trojitá MÚK Skaramangas.

Dále očekáváme aktivaci opce pro západní úsek BOAK (Kissamos–Chania) a také pokrok ve výstavbě východního úseku (Agios Nikolaos–Ierapetra).

[Diaľničiar]

progres realizace z výstavby A-90 na Krétě ( BOAK )

Agios Nikoloas - Neapoli

[Diaľničiar]

Probíhají diskuse o nové vlně silnic, tunelů a rozšíření silnic v Attice

V současné době probíhají jednání o tolik potřebných nových silničních projektech, které pomohou zmírnit vážné dopravní zácpy v Attice. Zdá se, že byla zahájena jednání o nezbytných zásazích, která se zaměřují na tři hlavní projekty: prodloužení třídy Kymis, osu Elefsina – Oinofyta a tunel Ilioupoli.

V této fázi ministerstvo zkoumá všechna možná řešení, jak tyto projekty posunout vpřed. Jednou z možností je propojit je se stávajícími koncesními smlouvami, druhou je jejich realizace prostřednictvím rámce standardních návrhů.

Propojení projektů se stávajícími koncesemi však není snadný úkol. Takový plán by vyžadoval schválení Evropskou komisí, přidělení značných finančních prostředků na nezbytný veřejný příspěvek a také by se musel vyhnout potenciálním námitkám ze strany významných skupin, které by se na projektech neúčastnily.

Na druhou stranu se zdá, že vydání standardních návrhů zatím nepřesvědčilo ministerstvo infrastruktury k tomu, aby pokračovalo s nezbytnou změnou a zahájilo velké navržené projekty, jelikož se jedná o obzvláště složitý proces.

Je třeba poznamenat, že jak osa Elefsina – Oinofyta, navržená společností GEK TERNA , tak tunel Ilioupoli, který je kombinován s mimoúrovňovou komunikací Vouliagmenis Avenue, byly předloženy jako návrhy konsorciem GEK TERNA – AKTOR – AVAX.

Dopravní problém

Potřeba výše uvedených projektů pramení z rostoucího tlaku způsobeného rostoucí dopravní zácpou v Attice. Hlavní silnice i vedlejší trasy jsou na delší dobu blokovány, což způsobuje prudké prodloužení doby cestování.

Linka metra č. 4 , která je ve výstavbě od roku 2021, se nyní zdá být zpožděna a její provoz se očekává kolem let 2031–2032 – tedy nejméně za sedm let – což znamená, že jakákoli úleva, kterou by mohla nabídnout, je stále v nedohlednu.

Vzhledem k pokračujícímu ekonomickému růstu země objem dopravy nadále roste a pokud se nestane něco mimořádného, ​​očekává se, že tento trend bude v nadcházejících letech přetrvávat – což znamená, že se dopravní problém bude rok od roku zhoršovat.

Důležitost těchto projektů není jen teoretická: řečtí dopravní inženýři se na základě studií, které provedli, shodují, že se jedná o zásadní projekty pro řešení dnešních dopravních problémů na silniční síti Attiky.

Užitečnost projektů

Rozšíření ulice Kymis
Prodloužení ulice Kymis je považováno za zásadní projekt, protože se očekává, že pomůže odlehčit silně přetíženou křižovatku Metamorfosi a také úsek Metamorfosi–Doukissis Plakentias.

Poskytne alternativní severní vstup a výstup do Attiki Odos a otevře nové trasy směrem k severním předměstím Attiky. Většina projektu byla navržena v podzemí, ačkoli obec Iraklio vyjádřila námitky a požadovala delší podzemní úsek.

Osa Elefsina – Oinofyta
Tento projekt zahrnuje vytvoření nové dálnice, která v podstatě začíná na západním konci pohoří Attiki Odos v Elefsině a končí v oblasti Oinofyta.

Přibližně 45 kilometrů dlouhý koridor (který by mohl být rozvíjen i jako kombinovaný projekt silniční a železniční dopravy) bude sloužit jako nová alternativní trasa do a ze severní Attiky, a proto byl nazván „obchvat Attiky“.

Pokud bude implementován, očekává se, že odkloní tisíce vozidel z ulice Kifisos Avenue, což poskytne značnou úlevu – zejména ve špičce.

Klíčovým faktorem je těžká nákladní doprava: Kifisos je v současné době zahlcen nákladními vozidly, ale s trasou, jako je Elefsina – Oinofyta, by kamiony přijíždějící ze západních částí města a přístavu Pireus mohly místo toho využít novou dálnici – ušetří tak čas i vzdálenost.

Ilioupoli tunel

Tunel Ilioupoli má zvláštní význam, pokud se nakonec bude realizovat. Je zahrnut v regulačním plánu Atén, je v hledáčku Ministerstva infrastruktury (YPOME) a ​​představuje chybějící článek v dokončení souvislého městského okruhu kolem hlavního města. Tento okruh by začínal na třídě Kifisos, pokračoval by ulicí Attiki Odos a – s přidáním tunelu Ilioupoli – by se rozšířil tak, aby pokrýval východní a jižní předměstí Atén.

Projekt zahrnuje výstavbu městského tunelu začínajícího u Kareasu a končícího u třídy Vouliagmenis. Plán dále zahrnuje mimoúrovňové oddělení třídy Vouliagmenis až k Elliniku.

Kromě zmírnění dopravní zácpy v Kareasu, která již vykazuje známky přetížení, by projekt mohl mít také příznivý dopad na dopravu podél řeky Attiki Odos, poskytnout novou alternativní trasu a potenciálně dokonce odlehčit třídě Kifisos odkloněním vozidel směrem na jih.

Je považován za nejvýznamnější nový silniční zásah v městské zástavbě Athén, který by přinesl značné praktické výhody.

Zdroj: min. infr. a dopravy

[Diaľničiar]

Poslední úsek dálnice Patras – Pyrgos v Řecku byl otevřen pro dopravu.

Značení dálnice je A5. Jedná se o 10 km úsek mezi Mindilogli a Kaminia, jižně od Patrasu.

Otevření představuje investici ve výši 331 milionů eur, která je integrována do koncesní smlouvy Olympia Odos.

V rámci integrace tohoto nového úseku do stávající koncese Olympia Odos měla společnost VINCI Highways a její partneři, Avax, Aktor Concessions a Gek Terna, na starosti návrh, financování a řízení programu 75 km dlouhého koridoru a budou jej provozovat do roku 2044. Tento přístup umožnil řeckému státu urychlit realizaci a zároveň zajistit konzistentní provozní standard v celé síti.

Tento projekt pomůže transformovat bývalou státní silnici na moderní, bezpečnou a efektivní dálnici. Nový koridor zkracuje cestovní dobu, posiluje bezpečnost silničního provozu a zlepšuje přístup ke klíčovým destinacím v západním Peloponésu. Nové technologie, včetně plně automatizovaného mýtného, ​​nabíjení elektromobilů a nadcházejících solárních operací, přispívají k lepší kvalitě služeb a environmentální výkonnosti.

[Diaľničiar]

dále,

Úsilí o zajištění financování závěrečného úseku silnice Olympia Odos, od Pyrgosu přes Kalo Nero až po Tsakonu, začne v roce 2026. Po dokončení úseku Patra – Pyrgos se nyní pozornost zaměřuje na realizaci segmentu, který nejen dokončí Olympia Odos , ale také celou silniční síť Peloponésu.

Na základě současných údajů existují tři scénáře s náklady v rozmezí od 700 milionů do 1 miliardy eur, což představuje značné problémy pro financování tohoto velmi důležitého projektu.

Vše závisí na rozhodnutích ohledně trasy u Kaiafasu, což byl zlomový bod, který vedl k pozastavení prací na tomto úseku v roce 2010. Podle informací bude nejpravděpodobnějším přístupem zachování trasy v oblasti, ale takovým způsobem, aby se předešlo komplikacím spojeným s označením Kaiafasu za lokalitu Natura.

Zdá se pravděpodobné, že schvalovací proces s Evropskou komisí začne v roce 2026. Podle stejných zdrojů byly dokončeny závěrečné studie pro všechny podúseky s výjimkou přechodu v oblasti Kaiafas.

Celková délka projektu je 90 km, z toho úsek „Pyrgos – Alfeios“ má 13 km a úsek „Alfeios – Kalo Nero – Tsakona“ 76,2 km. Rozhodnutí Státní rady znamenalo pro projekt zlom, protože hospodářská krize následně vedla k tomu, že byl celý úsek Pyrgos – Tsakona v roce 2013 vyřazen ze seznamu.

Pro sporný úsek se zkoumají dvě možnosti. Na jedné straně je východní trasa skrz hornatý masiv Lapitha s tunelem dlouhým až 10 km, který by obcházel Zacharo. Na druhé straně je „nulová“ varianta, která zahrnuje modernizaci stávající trasy úpravou technických charakteristik tam, kde je to nutné, aby splňovala environmentální požadavky.

Volba alternativního trasování by vyžadovala výstavbu tunelu o délce až 10 kilometrů, což činí financování projektu zcela neproveditelným. Z tohoto důvodu se stále zvažují specifické vlastnosti osy „Pyrgos – Kalo Nero – Tsakona“, konkrétně zda se bude jednat o plnohodnotnou dálnici, nebo zda bude omezena na dva jízdní pruhy (bez odstavného pruhu) s centrální svodidlem, čímž se sníží jak náklady, tak dopad na životní prostředí.

Podobný přístup byl použit pro osu „Ioannina – Kakavia“: aby si Jaspers zajistil financování posledního úseku od Kalpaki, zmenšil průřez silnice, protože původní návrh nesplňoval kritéria nákladů a přínosů. V každém případě bude zvolené řešení vyžadovat nové povolení v oblasti životního prostředí.

Precedens, který vytvořil projekt Patras-Pyrgos, vzbuzuje optimismus, že může sloužit jako pilotní projekt pro Evropskou komisi. Připomíná se, že opětovné začlenění osy do systému Olympia Odos vyžadovalo schválení tří výborů – GŘ Grow, GŘ Comp a GŘ Move – po jednáních, která trvala přibližně dva roky.

Přítomnost VINCI v Řecku je strategická? Podporujeme úsilí o Pyrgos – Tsakona

Pokud jde o projekt Patras – Pyrgos, tak slouží jako dobrý příklad, jelikož byl začleněn do koncese Olympia Odos a společnost VINCI Highways & Partners byla zodpovědná za návrh, financování a výstavbu. VINCI Highways je i nadále plně odhodlána podporovat úsilí vlády při hodnocení další fáze rozvoje s možným prodloužením z Pyrgosu do Tsakony.

Pokud jde o přítomnost společnosti VINCI v Řecku, tento vztah sahá několik desetiletí zpět a vyvinul se prostřednictvím velkých projektů, počínaje aténským metrem, následovaným mostem Rio–Antirrio a později velkými dálničními projekty.

Tato dlouhá historie vysvětluje, proč je VINCI Highways nyní předním mezinárodním provozovatelem dálnic v Řecku se třemi koncesemi a více než 500 km sítě. Tato pozice odráží stabilní a spolehlivé partnerství mezi Řeckem a VINCI, což je často více, než největší domáci provozovatel sítě.

Co mohou řidiči očekávat od nové dálnice Patras–Pyrgos z hlediska kvality služeb, tak třeba úsek Korint–Patras, otevřený v roce 2017, kde se počet nehod snížil o více než 90 %. Tedy zásadné zlepšení provozu jak z hlediska plynulosti, tak bezpečnosti.

Řidiči budou moci využívat 24hodinový monitoring a silniční asistenci poskytovanou společností Olympia Odos sedm dní v týdnu a také kvalitnější služby: plně digitální mýtné služby – poprvé v Řecku – a nové servisní oblasti.

"Dalším významným přínosem, který se na tomto úseku objeví, jsou environmentální inovace: nedávno jsme na dálnici Olympia Odos vyvinuli jeden z největších programů solární energie na dálnicích v Evropě a úsek Patras–Pyrgos půjde stejnou cestou,“ uzavřel vrcholový manažer společnosti VINCI.

Zdroj: ministerstvo infrastruktury a dopravy

[Diaľničiar]

Privatizace Egnatia Odos byla definitivně dokončena

Správa dálnice A2 napříč severním Řeckem (dálnice Egnatia) změnila na konci 2025 majitele. Egnatia Odos je nahrazena Nea Egnatia Odos. Nová koncese byla ratifikována parlamentem 10. prosince a vstoupila koncem roku v platnost.

K půlnoci 31. prosince přešla největší dálnice v zemi, která je v současné době v provozu, pod správu koncesní společnosti Nea Egnatia Odos S.A., jejímiž akcionáři jsou skupina GEK TERNA (90 %) a Egis Projects (10 %).

Dne 30.12. byla transakce finančně uzavřena a v rámci 35 leté koncesní smlouvy s Řeckou republikou a Řeckou korporací pro aktiva a účasti (HCAP) byla provedena jednorázová platba ve výši 1,275 miliardy eur. Výtěžek je určen na splácení veřejného dluhu, čímž skupina GEK TERNA opět přispívá k podpoře řecké ekonomiky.

https://www.kathimerini.gr/economy/5640 ... 5-chronia/
https://egnatia.eu/neos-foreas-diacheir ... 1-12-2025/

[Diaľničiar]

video, které ukazuje progres E65 ( Kalambaka - Oxynia) , 01/2026 :