OT: V takovém Thajsku mají i poschodové dálnice, ovšem důchody tam nejsou žádné. Prostě o starší lidi se postará rodina.
Proč to sem píši ? Protože začínáte složitá témata ... které nemají jednoznační řešení.
Na výstavbu dálnic a na opravy silnic peníze budou. Otázka jenom je, v jakém množství.
Nevyznám se do rozpočtu ČR, do struktury problémů atp. a proto se nechci nějak zvlášť vyjadřovat.
Jestli má důchodce 10.000 Kč měsíčně, vy mu chcete 1.000 Kč sebrat ? Tím získáte několik desítek mld. Kč - nebo taky ne, klesnou odvody (přijdou investoři) a stoupne růst HDP, klesne nezaměstnanost a tím se zvýší příjmy do rozpočtu, respektivě i se něco ušetří (na sociálních dávkách). Otázní ale je, co to uděla s těma důchodcemi - já bych řekl, že se počet lidí v chudobě v ČR zvýší o 15%.

A tedy trestat ty, kteří poctivě pracovali, to asi není to pravé orechové - reformy klidně, klidně i nižší státní důchod (viz můj jiný příspěvek kdesi v OT), ale NE IHNED.
Dle mého názoru jde mnoho vyspělých států od 1990 špatným směrem - dluhy, dluhy, dluhy a hosp. růst. Chyba. Člověk by řekl, že soukromé společnosti jsou na tom lépe, ale ani to není pravda: Enron, Parmalat, GM, Daewoo. Nemluvě o válkách (to už zacházím daleko) s terorizmem (o ropu), co snižuje jistý prostor pro mír a tedy růst hospodářství.
USA - financování rozvoje dálníční infrastruktury stojí a padá na prodeji PHM. Nic se ale s odvodem nedělá a tak prostředky chybí rádově ve stovkách mld. USD na rekonstrukce oné slavné rooseveltstovské sítě.
Kanada - federální rozpočet musí doplnit provinční a další
Latinská Amerika - financování rozvoje dálniční infrastruktury stojí a padá na projektech PPP, většinou s přímým výběrem mýta (protože státy jsou nejistým partnerem). Ovšem chybí tak jiné silnice; a běžní lidé prostě dají 10% svých příjmů do dopravy (PHM, mýto) anebo nejezdí autem.
Mohli bychom pokračovat se Severní Afrikou (+JAR), Arabskými zeměmi, Izraelem a dále pak zeměmi ve východní Asii s populací nad 100 mil. obyvatel. Až dojdeme k Evropě.
*Andorra - extrém, ale funkční. Malá země, opravdu mini země a realizuje dálnice za 1 mld. €. Samý tunel, oporní zeď, viadukt, most.
*Španělsko/Portugalsko/Francie/Itálie - většinou licence státu pro koncesionáře; de facto PPP
*Rakousko - zvláštní "organizace-společnost" ASFINAG, která se o rozvoj stará (dluhy přes 10 mld. €)
*Německo - rozvoj dálnic "sanuje-sponzoruje" stát jak jistou životní úroveň, objevují se i modely PPP (aby stát ušetřil při výstavbě)
*Velká Británie - téměř nerozvíjí nové projekty, pouze se dálnice rozšiřují o nové pruhy a téměř výhradně přes PPP
*Skandinávské země - PPP a několik norských fondů
*Švýcarsko - příklad Andorry ve větším rozsahu (ano, prostě na to mají)
*Chorvatsko - státní model PPP (přes U.S. Bechtel), další PPP a státní investice tvrdě zpoplatněné po sprovoznění
*Slovinsko - kombinace silné ekonomiky + EU
*Maďarsko/Polsko/Řecko - kombinace všeho: PPP, státní rozpočet, EU
*Slovensko - PPP, EU a bohužel jen minimálně státní rozpočet
(jistě všechny státy jsem nevyjměnoval)
Musí si ČR najít vlastní cestu a té se držet. Držet jistou kontinuitu. Porovnávat se dá pouze s regionem stř. Evropy: Polsko, Slovensko, Maďarsko, Pobaltí. A to vzhledem k turizmu, hospodářství, historii a stavařským podmínkám.
Dle mého názoru, bez PPP (ať to někdo hodnotí jako lepší nebo horší variant) se prostě více stavět nebude. Více = minimálně 30 mld. Kč na novou výstavbu. Jestli na dostavbu sítě třeba 20 mld. €, tak prostě 1 mld. € ročně je nevyhnutní suma na 20 let. Systém PPP to pouze urychlí, nikoliv o 10 let, ale klidně i o 5 let.
Dále prostředky z EU. Zde záleží od politiků, protože regionální rozdíly nestírají jenom dálnice a prostředky z EU de facto mají řešit hlavně entitu regionů.
Dálnice nejsou zadarmo. ČR není Německo, USA nebo země mimořádně bohatá na ropu. Nestačí jenom mýtné pro náklaďaky. Prostě známka klidně může stát 2.000 Kč a více. Motorizace roste, bude to vidět. Když Slovensko jde zvednout od ledna 2011 známku o +37% a tedy bude stát přesně 50 € za ani ne 700 km D/R, z čeho navíc jsou některé na 1/2 profil a stále nejsou dvě největší města spojená, tak v tom opravdu nevidím problém pro ČR.
PPP. Zvážil bych model. Dle mého názoru třeba udělat i se stínovým mýtem, ovšem i bez něho - model, kde si to naplánuje samotní koncesionář a bude si na dálnici vybírat mýtné sám a to takovou formou, jakou to navrhne on sám. A klidně ať to je 25 km D1, kterou zrekonstruuje a rozšíří anebo i jiné zajímavé tahy (R 52).
Z jednoho období bych si ale hlavu nelámal. Prostě zde byla vážná krize. Já jsem tu v 30.-tých letech nezažil, takže nejsem o nic víc moudrý, než vy zde. Ale ani již není rok 1930. Není ani období po II. WW, ani Studená válka ani pád berlínské zdi. Naopak, ropa je zřejmě již na hranici své max. vytěžitelnosti - problém s energii se blíží. Problémy se budou pouze zhoršovat (potraviny, pitná voda, populační exploze, kompetence OSN vs. občanské války ve 30 zemích světa atd.). Takže svět nebude jenom o tem, že všude musí být dálnice.
Obdivuji ČR ve faktu, že staví kvalitní dálnice. Já jsem zástancem výstavby především dálnic. Tedy těleso, která má odolat 100 roční vodě, má být bezpeční (oplocení, SOS, hlásky). Má mít denní údržbu. Má poskytovat pohodlí (odpočívky, ČSPH). Má být lidská - ve městech a v národních parcích architektonická nebo technická řešení (tunely). Má chránit životní prostředí (ekotunely a další prvky). Má mít jisté max. sklony, klopení zákrut. Má mít i možnost pro odbočení a kvalitní dopravní značení. Má o sobě dát vědět, t.j. mají být na ní kamery a další desítky technologických prvků. Má šetřit čas a peníze lidí, tedy vyšší povolenou rychlost. Opravovat by se měla v noci, dle norem.

O tem, zda má být provozována přes PPP nebo ne, to je jedno.
Ve světě se nyní staví téměř 124.000 km dálnic, rychlostních silnic na min. 2x2 pruhy a silnic dálničního typu. Je to rekord. Na vrcholku je Čína, která tvoří bezmála 15%. Formou PPP se staví jenom asi 30%, tedy zdaleka né většina. Ovšem čistě ze státního rozpočtu jde jen asi 8%. Dominují tedy finance z bank a fondů nebo ze samospráv. Minulým rokem se v tomto období stavělo 112.000 km, rovněž to byl rekord a rok předtím to bylo 96.000 km a rovněž to byl rekord. Čistě dálnic tak jak jsem je popsal o odstavec výše však je pouhá 1/3. To ostatní jsou snahy kompromisů: dostat silnici 2x2 do regionů co nejrychleji, nejlevněji, i za cenu pozdější přestavby, atd.
Zase jsem se jednou zbytečně (bez větší pointy) rozepsal. Možná to později smažu a přepíši.
