ekonomika dle centrální banky, názory: kanadský diplomat, několik U.S. generálů a jiných států NATO na "ruské postupy" aneb co se v EU nedočtete
Co se skutečně stalo s ruskou ekonomikou v roce 2022?
Centrální banka konstatovala, že ruská ekonomika přežila rok 2022. Zatím ale nikdo nemůže říct, že přežije i sankce, protože ty nabírají na dosahu a stále trvají. Prozatím všechno co banka odporučila, tak vláda a prezident činí. Tolik konstatování bankovní rady, nyní její fakta dle Moscow Time:
HDP se snížilo (formálně, z ruských dat) o 3%.
Centrální banka ale upozorňuje, že ten výsledek je ve skutečnosti 2x horší. Především pro to, že se tam zahrnuje leden a únor. Vytváří se vytváří zavádějící obraz skutečných ekonomických ztrát Ruska. Ty jsou podstatně vyšší, protože – před invazí – se očekávalo, že ekonomika poroste asi o 3%. Ekonomické ztráty Ruska související s válkou jsou tak reálně 6%.
Další doplnění: i čistá 3% recese je katastrofou vzhledem k tomu, že většina států světa zasažená pandemii koronaviru má růst nakonec 3-4% a snižují tento výkon dopadem této války. Značí to, že ruská ekonomika nebyla odolná vůči invazi na Ukrajinu tak, jak bylo prezentováno a prodlužování války nekoresponduje s dalším ekonomickém vývojem, který nebude ani po úpravách udržitelný.
Pokud se vyjme leden a únor, tak se ruská ekonomika reálně zmenšila o 10% proti tomu jak měla růst. Pro srovnání, ruský HDP se během světové hospodářské krize v roce 2009 snížil o 7,8%.
Na druhou stranu si je nutno uvědomit dopad sankcí a lze konstatovat, že to mohlo být mnohem horší. Během roku vláda zvedla mzdy o 10%, ale zároveň ukrátila 1/3 rozpočtů státní správy o 10%. A naznačila, že se bude muset civilní život omezit. Rusko si přilepšilo v čistém na prodeji energií o asi 155 mld. USD proti tomu co bylo v plánu. I tato hodnota pomohla udržet vládní výdaje pod kontrolou. Březen a duben jsou dokonce historickým exportem ropy a plynu. Centrální bank ale varuje, že export se snižuje, ceny se propadají a nelze takto predikovat i další roky, ale spíš opačně počítat s tím, že tyto čisté příjmy navíc se budou zkracovat a snižovat. Rusko míří do nového roku bez tohoto velkého polštáře, bez evropského trhu pro export plynu, s mnohem nižšími cenami ropy a nižšími objemy exportu ropy.
Rubl byl na vládní úrovni posilněn, ale musel být částečně i politicky oslaben, aby se odstranila bariéra placení mimo zemí EU, které ale EU poddporují a odmítají platit v rublech. Rubl od zavedení cenového stropu ztrácí oprotu dolaru 13%. V tomto bodu byla další intervence, aby se měna udržela.
Centrální banka proto predikuje, že kurz bude nadále oslabovat a to povede k větší inflaci. Ta byla prozatím dle propočtů v 2022 na 12%.
Rusko nedokáže tak rychle transformovat hospodářství jak by si vláda želala. Centrální banka konstatovala, že jeden z důsledků války je exodus více než 1000 zahraničních společností a ruské společnosti mají existenční problémy zajistit přístup k západním technologiím, softwaru a strojům. Snížila se produktivita práce a nelze očekávat, že by byl rok 2023 zázrakem a obrodou ekonomiky.
Jedním z nejhorších výsledků byla výroba automobilů, přičemž ruský prodej automobilů měl do roku 2022 skončit na 660 000 kusech, což je 60% meziroční pokles.
Na druhou stranu byl rok 2022 úspěšným rokem pro zemědělství, u kterého se předpokládá, že zaznamená celkový růst minimálně o 4%. Otázní je ale udržitelnost tohoto sektoru, jestli je Rusko opravdu schopné přestavět svoje zemědělství a znovu to nebude otázka jednoho roku. Rok 2022 byl mimořádně klimatický dobrý v nejvýnosnějších lokalitách a to je důvod těchto výsledků.
V roce 2023 hrozí propad ruské ekonomiky v pásmu 4 až 6,5%. Tedy i proti roku 2022. Bude to kvůli klesající spotřebitelské poptávce, nižším investicím a ztrátě exportního potenciálu. Politická nejistota a nepředvídatelnost vojenských událostí na Ukrajině však znamenají, že jakékoli předpovědi se mohou okamžitě změnit. Centrální banka ale upozorňuje, že se nezmění k vyššímu růstu HDP, protože armáda doposud nemá ani 1/15 toho co si objednala v létě a to dle vládních ujištění nebude problém v ruských podnicích zajistit.
Alfa Bank (ruská b.) si dokonce nedovede představit, že by válka trvala dalších 10 měsíců ...
Nedávné komentáře ruského prezidenta Vladimira Putina naznačují, že si je vědom toho, že válka, kterou uvedl do pohybu, bude dlouhá.
Například
dle kanadského diplomata je moudré být skeptický vůči jakémukoli tvrzení, že Putin a jeho poradci "přemýšlejí o věcech a uvědomují si, jak... špatně to udělali a jak výrazně zaostávají za svými původními aspiracemi". V ruské povaze je prodírat se nepřízní osudu, bez ohledu na cenu, a že "budou dřít a udělají cokoliv, aby dosáhli něčeho, co mohou nazvat vítězstvím."
Tento druh krvavého smýšlení byl rysem války v roce 2022 a mohl by se stát charakteristickým znakem konfliktu v roce 2023, řekl dipomat Sarty, který dvakrát působil na kanadské ambasádě v Moskvě.
Svým ústupem z Kyjeva, Charkova a Chersonu, řekl, ruská armáda prokázala taktické povědomí.
Od té doby Rusové přešli na strategii držení linie na zemi a přitom bušení do ukrajinských měst a infrastruktury shora brutální kampaní raketových a dronových útoků. Tento „divoký“ posun, řekl Sarty, ukazuje, že Moskva je schopna se přizpůsobit – ale stále je to hra ze staré příručky, ozvěna ruské taktiky srovnávání města a vraždění civilistů v Čečensku a Sýrii.
Pokud někdo uvažuje tuto sezónu v Moskvě o moudrosti Putinovy invaze, budou to pravděpodobně ruští vládní úředníci, technokraté a obchodní vůdci, kteří se obávají škod, které válka způsobila ekonomice a politické a sociální struktuře země.
Sarty řekl, že vidí záblesky povědomí o tom, jak špatně se věci mezi ruskými vůdci vyvíjely – spojené s kosmetickými pokusy řešit je prostřednictvím politických zpráv.
Nezávislý ruský zpravodajský server The Moscow Times v polovině prosince uvedl, že Kreml nařídil regionálním guvernérům, aby přišli s programem „pozitivních“ zpráv a událostí, kterých se může Putin zúčastnit.
Podle analytiků Institutu pro studium války se sídlem ve Washingtonu je v Rusku neustávající pokus ukázat národu Putina a jeho vojenským vůdců dle možností společně, takže se konají společné forotgrafické akce a "přednášky prezidenta ke generálům". Stojí při sobě, jednotně a odhodlaně. Je to nevyhnutní, protože Ukrajina to tak dělá ze začátku a Putin pochopil, že nemůže stát bokem, protože situace v Rusku není taková jak se o ní píše před světem. Rus ví, že nekoupí ani základní suroviny, že je drahota a lepší to tak skoro nebude. A informace za Západu navzdory banům prosakují a pokračují a lze vidět i co se kde děje.
Celková strategie Moskvy pro dlouhou válku by spočívala ve vražení klínu mezi Ukrajinu a západní země, které by ji podpořily zbraněmi a penězi. Rusko za tímto účelem využíva všechny nástroje.
Země NATO zatím zůstaly stejně rozhodné a zůstaly na stejné vlně. Nedávná cesta ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského do Washingtonu s projevem v Kongresu USA byla hlavním signálem jednoty a trvalé podpory. Nekoná se prozatím žádná bezletová zóna, ani vojska NATO nejdou válčit na Ukrajinu, ale posílá se technika, která by ze začátku nebyla myslitelná. Rusko dělá stejně hrozivé kroky - cílené ničení civilní infrastruktury a infrastruktury potřebné pro přežití obyvatelstva. Udělat to kterýkoliv stát mimo BR OSN, tak je odsouzen a řeší se mandáty misí OSN.
USA "darují" techniku ze skladů. Lze jí vyčíslit a USA tak činí. Prozatím se neohrozila vůbec žádným způsobem obrana USA, tedy státy jsou schopné vést válku kdekoliv a s kýmkoliv, pokud budou USA v přímém ohrožení. Vzhledem k tomu, že se odčerpávají zásoby rychleji, tak se rozšiřuje portfolio o stále lepší techniku za stále více miliard USD. Ve skutečnosti to jsou "jednotky % U.S. armády". Není možno připustit prohru Ukrajiny, ale do budoucna to bude evropský úkol. Úkol USA dle diplomata spočívá v obraně NATO uvědomováním si relevantní síly. Rozhodně se USA nestáhnou z Evropy tak jak se to udělalo v Afghánistáně. Do doby, než EU nebude silnější. Během pár let se to určitě zajistí díky investicím, které se dlouho nedělají. Byla to chyba, stejně jako spoléhat se na ruské nerostní suroviny a vnímat, že Rusko je bude navěky jenom tak pro hezké oči dodávat.Není radno zapomínat, že Rusko je největší stát svět a projev Putina byl jasný: ani to není ještě dost.
Velkou otázkou, kterou si spojenci ale musí pokládat, je, zda Evropa zůstane odhodlaná i přes dlouhou a chladnou zimu a do roku 2023 tváří v tvář vysoké inflaci, otřesům na trhu s energií a narušeným dodavatelským řetězcům. Trpí celý svět, všude je vysoká inflace, ale Evropa trpí dnes nejvíce a na rozdíl od zvyšku planety zažívá běžně silnou zimu a nemá dost energií, což znejišťuje obyvatelstvo, firmy a státy o správnosti kroků.
Ale vzhledem k tomu, že se hrubý domácí produkt Ruska snížil dříve a rychleji, než bylo vůbec připouštěno v Moskvě, je další palčivou otázkou, kdo "na koho mrkne první" – Západ nebo Rusko. Západ spěje k recesi. Jestli bude kratší nebo delší je nejistá predikce, ale prozatím má být velmi mírná.
Ruský lid nežije v západních poměrech. V těchto poměrech žila 1/10 populace s koncentraví v největších městech. Ruský lid má za sebou historii snášení obrovského množství bolesti a strádání, které bylo posíleno hrůzami, které zažili obyčejní Rusové během druhé světové války. Od ruského národa proto nelze očekávat převrat v ulicích. A i kdyby se chystala na jiné úrovni "výměna nebo li převrat", rozhodně si musí každý položit otázku kdo bude nástupcem a jak se zachovat pak? V představách mnoha jsou sny o tom, jak se "to odstraní" a všechno bude jak to bylo, ale to se zadarmo nestane. Rusko by muselo souhlasit s reparacemi ... tudíž vše čeho dosáhl Putin (oddlužení, vyplacení těchto náhrad a nové rezervy) by bylo pohřbeno. Z toho plyne jen jeden závěr.
Ex- generál USA: Problém je v tom, že to není koncentrovaná válka. Není to akutní hrozba pro Rusy. Tohle je vysvětlení na mnoho úvah a otázek. Proto není zájem o mobilizaci. Ruský národ ani nevěří, že by jej mohla Ukrajina ohrožovat. Na druhou stranu není ochota jít válčit, protože je snaha se starat jak doposud o rodinu a pracovat jináč. Válka vnímaná je, ale ne jako ohrožení Ruska jak je to prezentováno z Moskvy. A nikdo ve skutečnosti nechce jít do boje s tím co ta ruská armáda má, protože tu povinnou službu každý zažil.
Rusko si komlikuje situaci i samo. Označením nepřátelů a vyjměnováním poloviny světa se degradovalo ze zahraniční scény. Prvotní cíl byl postrašit z jaderné síly, ale tato taktika Rusku selhala. Musela by jí dokázat praxí, ale to by byl začátek i ruského konce. Lavrov dnes není vyslyšen v ani předtím neutrálních zemích, jednoduše jej přijímají zástupci parlamentů namísto prezidentů a premiérů. Ti se snaží komunikovat, že nepodporují nikoho a čekají na dodávky pšenice ... tím je daná odpověď čemu skutečně jde většině světa: o normální život se zajištěním základních potřeb. A žádná válka ani žádné sankce jako reakce ani přesuny velkého množství kapitálu nebo jeho zmražení nejsou cestou k prosperitě ve světě.
Medveděv se nedávno rétoricky zeptal, zda západní vojenská pomoc Ukrajině změnila dárcovské země na spolubojovníky, čímž se členové NATO stali legitimními vojenskými cíli. Odpověď na jeho výrok dorazila mimo NATO: z Japonska, které upravilo definici ohrožení svojeho statusu a přidalo tam Ruskou federaci. Mezi nimi dodnes není mír, ale rozdíl mezi nimi je masivní možnost a schopnost do dekády změnit obraz armády. Japonsko mělo status "pro vlastní obranu", ale přestaví jí na "armádu, která má mít schopnost reagovat a vrátit úder". To změnilo karty v regionu, nelíbí se to pochopitelně Číně, KLDR ... Japonsko dle tamního generála formálně na mušce Moskvy je a možná by mělo vstoupit do NATO, aby to byla pravda v očích Medveděva - to se patrně nestane, i když se říká leccos.
Generálporučík americké armády ve výslužbě Ben Hodges řekl, že šance, že Rusko záměrně zatáhne NATO do války, jsou stále velmi malé. NATO s nimi ale počítá, respektivě členské státy prudce zvedají obranné výdaje, řada z nich nad 2% HDP (ke 3%). Je dán i klíč, který garantuje bezpečnost malých států sousedících s Ruskem: napadení té země bude značit napadení konkrétního státu (velmoci), který tam má největší kontigent a Rusko si musí být vědomé okamžité aktivace patřičných článků. Není náhoda, že kanadské a americké námořnictvo neustále rotuje u UK nebo ve Středozemním moři. Je to klasické napínání svalů ... hra na trpělivost kdo z koho.
Vysoký nejměnovaný představitel Pentagonu: "Pokud Rusko nedokáže porazit Ukrajinu, tak poslední věc, kterou chtějí, je dostat se do plného konfliktu s Aliancí", řekl pro CBC News.
K tomu jednoduše nemá důvod a bude si na to dávat obrovský pozor, aby se tak nestalo se žádnou raketou a jinými nástroji. Tak jak i doposud.
Navzdory přetrvávajícím zvěstem o zimní ofenzivě – takové, která se může nebo nemusí týkat ukrajinského severního souseda Běloruska – Hodges řekl, že nevidí, že by Moskva získala jasné vítězství na zemi kvůli nesourodému způsobu, jakým její armáda vedla kampaň.
Také nevidí známky toho, že by se Rusové ze zkušenosti něco naučili. A naučit se rozhodně mohou - mají na to již dlouhý čas, ale oni se neučí novým metodám. Válku vedou jak ze starých dob. Dnes i s dronama kamikadze, protože na větší nasazení letadel nemají prostor, když nemají zničené systémy PVO. Za chvíli se dle Pentagonu dostane Moskva tam, kde USA v Afghánistánu: budou se odpalovat rakety (v tomto smyslu stovky ruských raket vs. pár sofistikovaných U.S. ale cenově je to stejné), ovšem s 0 nebo slabým účinkem na vojenskou infrastrukturu. Zničení pár domů nezničí hrdost, odhodlaný odpor a ani tím pádem nepoloží stát na kolena. Za cenu obrovských nákladů, které ale budou muset být vynakládány. Účet USA za Aghánistán je opravdu v bilionech USD. Ekonomický přínos je ale citelný a jako odpověď za zničené WTC rovněž.
Hodges rovněž řekl, že Rusko prozatím nedovedlo ani jednu společnou armádní akci: letectvo dělá svoje, černomořská flotila rovněž a pozemní síly si jdou taky jen to svoje. Do toho Wagnerovci a nezkušení ruští mladíčci bez ničeho ...
Značí to, že ruská armáda není koordinovaná. Navíc Rusko nedokáže dát dohromady dostatečně velkou sílu pro zimní tlak, takovou se skutečnými bojovými schopnostmi a to kvůli požadované logistice. Nemají lidi, kteří by vycvičili tyto nově přicházející nově mobilizované vojáky. A rovněž si netrofnou oslabit hlavní vojenské základny: na západě nad Moskvou je totiž "hrozba Norska", hlavní silo a Murmansk a tam má Rusko 1/4 vojska a nechce to oslabit. Nemůže oslabit ani přítomnost v republikách, kde jsou pravidelné nepokoje. Ztráty a počty zraněných na klidu nepřidávají. Papírově tedy Rusko nemá ani milionovou armádu. Kdyby totiž ano, pak se nemusel zvedat stav dekretem Putina o sto tisíc. Stačilo doplnit původní počty. Takhle by se musela vyhlásit skutečná mobilizace; na doplnění ztrát a zvednutí armády, ale právě na to nedisponuje Rusko výcvikovým prostorem a kapacitama pro výstroj, takže efekt dosažen nebude.
Rusové nejsou hloupí lidé, řekl Hodges, ale zůstává poněkud zmaten zjevným nedostatkem reflexe v Moskvě.
Denní ruské operace nestojí jednotky milionů USD, nýbrž desítky až stovky mil. USD u radikálních počtů odpálené munice. Rusko by nepochybně mohlo být schopno Ukrajinu porazit u velkého nasazení armády, ale o velkou část techniky přijde a to v této hospodářské situaci jednoznačně nechce. Obnovit tyto ztráty za stávající diplomatické situace a sankcí by totiž netrvalo 20 let jako doposud. Slyšet ale i tyto názory - zapojit co půjde a vést skutečnou válku, tedy nejen operaci.
Právě to bylo označeno gen. tajemníkem NATO ještě ke konci 2022 za rizikové do roku 2023, že by se válka na Ukrajině mohla stát nekontrolovatelnou - přelití konfliktu. Rusko se bude čím dál více snažit prezentovat, že bude ohroženo, když se mu západní velmoci nepodvolí, resp., že není na vině tomu co muselo na Ukrajině doposud udělat. S těmito nástroji hodlá Rusko zakončit tuto epizodu. Ani jeden není doposud akceptován ... takže jí nemůže zakončit, tak v ní bude pokračovat do doby, než se v Moskvě nerozhodnou jináč.
A pokud ne během války, po válce 100%.
To ale komplikuje situaci ještě více. Od zavedení stropů, problémů s pojištěním lodí Čína a Indie nakupují se stále větší slevou. Ta je již ve výsledku větší, než jsou náklady na těžbu a transport. Do této situace se dnes dostává energetický sektor Ruska. Tím ale klesají příjmy z prodejů a rozpočet má stále větší deficit. Moskva zavedla větší zdanění a je snaha přesunout zdroje z firem do státu. Lidově řečeno není odkud brát.
V roce 2022 klesl vývoz ruského plynu ze 185,1 miliardy metrů krychlových na 100,9 miliardy (pokles o 45 procent), což je nejméně od rozpadu SSSR. V roce 2023 může vývoz plynu klesnout o další čtvrtinu. Evropa za to platí 2x tolik. Ne ale Rusku. To jsou holá fakta.