České dálnice > Diskusní fórum

Jen tato část byla součástí, https://mapy.cz/s/1jf8T zbytek byl uvažován jako větev křižovatky.

Stavba z první poloviny 60.let se netýkala jen I/8, ale i dalších silnic - I/15 a II/247 (dnešní I/30), je to vidět na dobové topografické mapě. Stavět se začalo v letech 1960-1, v prosinci 1960 o tom informuje Průboj.

Průboj 16.12.1960 píše:S rekonstrukcí a stavbou se již započalo. Především tam, kde to bylo nejnaléhavější: na přeložce silnice Praha—Teplice—Cínovec a dále Litvínov—Most—Litoměřice—Liberec. V Lovosicích se odstraní pět úrovňových kříženi silnice se železnici. Silnice Praha—Teplice—Cínovec buduje se jako levá polovina budoucí dálnice z Dráždan do Prahy. Proto zde bude také postavena mimoúrovňová křižovatka hlavních silnic ve tvaru čtyřlístku (silnice Praha—Teplice překročí mostem silnici z Drážďan). Stavba s betonovou vozovkou bude uvedena do provozu v roce 1965 na navrhovanou rychlost 165 km za hodinu.

Jak vidno, "Novinářské bláboly" nejsou vynálezem dnešní doby

No to by mě zajímalo, které běžně dostupné auto na trhu v Československu jezdilo 165 km/hod

Michal R píše:No to by mě zajímalo, které běžně dostupné auto na trhu v Československu jezdilo 165 km/hod

T 603 stošedesátku normálně dělala............

čili pro papaláše bez problémů.

V článku má být správně návrhová rychlost, nikoliv navrhovaná Jenže v té době rozdíl v terminologii asi nikomu nic neříkal. Vlastně i dnes

Lenny píše:Jen tato část byla součástí, https://mapy.cz/s/1jf8T zbytek byl uvažován jako větev křižovatky.

To je jasný, vždyť taky píšu "od prudkého oblouku". Ale už ten směr toho starého obchvatu v úseku od staré MÚK I/8xI/15 po ten oblouk k nádraží determinuje D8 jiné (tehdy budoucí) trasování , než má dnešní skutečná D8, cca takto https://mapy.cz/s/1jmGH. Kdo tam zná terén, tak to mělo vést v rovině labské nivy, zatímco dnešní D8 je trasována vrchem přes kopce ...

Tak kolem lomu je stále živo: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=212&t=5737

Bože ten Kroupa se teď v OVM ztrapňuje.
Že ho školí geolog chápu, ale že ho školí i Moravec ?

musklin: Ředitel Kroupa byl v diskuzi v Otázkách VM na ČT již od začátku moderátorem Moravcem postaven do role viníka a neustále mu dával menší prostor než ostatním. TV komentátor takového postavení jako on by neměl takto vystupovat. Chápu, že k řediteli Ústavu struktury a mechaniky hornin panu Stemberkovi vzhlížel s úctou, u paní Pošvářové ale už přeci jen méně.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... rnin-av-cr

Panu Kroupovi vsouval dokonce do úst slova, která neřekl - když např. vysvětloval současný monitoring chování svahu u estakády Prackovice a to, že to prostě nemůže ujet z minuty na minutu (obhajoba bezpečného otevření D8) - Moravec v následném "překladu" pro laiky klidně řekne něco jako "Jak můžete pane Kroupo tvrdit, že to nikdy neujede !"

Vůbec bylo škoda, že pan Kroupa nemohl vysvětlit spoustu vyřčených "pochybení" hlavně od pí Pošvářové. A třeba by i mne zajímalo, kde je pravda ohledně kontrolních měření pohybu u podpěr estakády, kdy pí Pošvářová sice nemá všechny informace, ale ví, že se nyní měří na každé podpěře jen dva body, ale ona měřila vždy čtyři. Samozřejmě, aby mohla sledovat pohyby ve všech osách a ne jen ve svislé. Atd.

Jelikož VM nepustil pana Kroupu ke slovu, neví někdo, jak doopravdy to měření tady vypadá (2 či 4 body na podpěře)? Třeba by si to mohla pí Pošvářová taky přečíst.

Nevím jak to s měření vypadá, ale na změření posunu stačí 1 bod, neboť se měří ve všech třech směrech. Dva body jsou potřeba ke zjištění, jestli se podpěra neotáčí. Čtyři body by byly hezký, ale zbytečný. I když náklad na měření 4 bodů při automatizovaném měření oproti 2 bodům bude minimální.

Maly dotaz... jak je to vlastne s puvodni "teplickou" silnici? Vsude ji porad vidim jako I/8 (v useku Bilinka - Bystrany), ale na teplickem zacatku I/63 je odbocka na Velemin po "608".

Sosa píše:Nevím jak to s měření vypadá, ale na změření posunu stačí 1 bod, neboť se měří ve všech třech směrech. Dva body jsou potřeba ke zjištění, jestli se podpěra neotáčí. Čtyři body by byly hezký, ale zbytečný. I když náklad na měření 4 bodů při automatizovaném měření oproti 2 bodům bude minimální.

to jako myslíte vážně ?
např. měříte s nějakou přesností a při výšce pilíře 5 m vám bod umístěný dole neukáže nic, protože posun dole je v rámci přesnosti měření, zatímco o 5 m výše kde je posun měřitelný hodnotu neznáte/ nemáte bod.
Když bod dáte nahoru, kde něco změřím, tak dělat závěry bez toho abych věděl co dělá pata dole je velmi pofidérní.

jozka píše:Maly dotaz... jak je to vlastne s puvodni "teplickou" silnici? Vsude ji porad vidim jako I/8 (v useku Bilinka - Bystrany), ale na teplickem zacatku I/63 je odbocka na Velemin po "608".

Všeobecně to je už 608 (v mapách, na cedulích, navigacích), ale formálně, než bude papírově převedena ze státu na kraj to bude stále 8. Stát totiž vlastní výhradně dálnice nebo silnice první třídy a nemůže vlastnit 608.

Bohužel se to někdy dokáže táhnout na léta. Např. od Poděbrad do Hradce vede 611, ale formálně je to stále 11. Anebo ty různé paúseky, např. podél D6 v Hostivici, to bylo tuším jako 6J nebo 6H.

Jasne, chapu, diky, ja se ptal prave kvuli mape, jestli do toho mam v osm stourat nebo jestli to ma nejake realne zduvodneni.

Tak už jsem si to taky projel, před Vánoci na Prahu, minulý víkend od Prahy, a je to paráda ! Už aby to bylo komplet otevřené! Ovšem ten lom a zbytky železnice působí skoro až strašidelně.

a už na 0805 konečně jezdí všechny kamiony z I/30 a I/8 ? nebo zatím stále o novém úseku "neví" ?

Jel jsem tam v sobotu kolem poledního, nějaké kamiony si vybavuju (hlavně ty dva, co se kousek před zúžením předjížděly ), ale celkově byl provoz docela mírný.

EDIT: Ještě doplním, že tunely už byly obousměrně otevřené, takže už nikde nebyla 60.

musklin píše:

Sosa píše:Nevím jak to s měření vypadá, ale na změření posunu stačí 1 bod, neboť se měří ve všech třech směrech. Dva body jsou potřeba ke zjištění, jestli se podpěra neotáčí. Čtyři body by byly hezký, ale zbytečný. I když náklad na měření 4 bodů při automatizovaném měření oproti 2 bodům bude minimální.

to jako myslíte vážně ?
např. měříte s nějakou přesností a při výšce pilíře 5 m vám bod umístěný dole neukáže nic, protože posun dole je v rámci přesnosti měření, zatímco o 5 m výše kde je posun měřitelný hodnotu neznáte/ nemáte bod.
Když bod dáte nahoru, kde něco změřím, tak dělat závěry bez toho abych věděl co dělá pata dole je velmi pofidérní.

Pokud je pilíř betonový, tak budete mít posun stejný nahoře jako dole. Stlačit nebo roztáhnout asi nepůjde. Druhý bod dá pootočení, či naklopení pilíře.

bumbik:

jel jsem tam pred vanoci o vsedni den a snad jeden. Jinak pusto, prazdno...

Sosa píše:

musklin píše:

Sosa píše:Nevím jak to s měření vypadá, ale na změření posunu stačí 1 bod, neboť se měří ve všech třech směrech. Dva body jsou potřeba ke zjištění, jestli se podpěra neotáčí. Čtyři body by byly hezký, ale zbytečný. I když náklad na měření 4 bodů při automatizovaném měření oproti 2 bodům bude minimální.

to jako myslíte vážně ?
např. měříte s nějakou přesností a při výšce pilíře 5 m vám bod umístěný dole neukáže nic, protože posun dole je v rámci přesnosti měření, zatímco o 5 m výše kde je posun měřitelný hodnotu neznáte/ nemáte bod.
Když bod dáte nahoru, kde něco změřím, tak dělat závěry bez toho abych věděl co dělá pata dole je velmi pofidérní.

Pokud je pilíř betonový, tak budete mít posun stejný nahoře jako dole. Stlačit nebo roztáhnout asi nepůjde. Druhý bod dá pootočení, či naklopení pilíře.

přesně tak, a přesnost měření je pod 1 mm

jediný případ, kdy by byl potřeba třetí bod, by bylo, pokud by prvek rotoval kolem osy procházející oběma měřenými body, což jak jistě uznáte, je málo pravděpodobné

Sosa: musklin: Moje tachymetrie se s tímto měřením asi nedá srovnávat (nejsem geodet), ale mně spíše nejde do hlavy to sdělení pí Pošvářové v OVM, že ona měřila vždy 4 body. Mně z logiky věci by stačily 3 (jsme v třírozměrném prostoru) - dva nad sebou (při tuhém sloupu) postihnou svislý posun a náklon do všech stran, a ten třetí pak ověří jeho pootočení. Tam asi směřovala má původní otázka ... a mezitím to popsal obdobně (a stručněji) petrsida ....

Čistě teoreticky, čtvrtý bod pro měření je potřebný tehdy, pokud soustava rotuje nejen podél osy podélné, ale také zároveň podle osy příčné. A protože pilíř mostu připomíná všechno možné, ale určitě ne gyroskop, tak z hlediska úplného určení úlohy postačí body dva.
A klidně i věřím pí Pošvářové, že dává body čtyři. Vždy se najde kafka, co se jí dá nabulíkovat, že je to "ješte přesnější, úplně nejvíc nejlepší řešení".... a taky dražší. Money first.

Jde o to, že ten bod zaměřujete v prostorových souřadnicích. Čili nejen polohu, ale i nadmořskou výšku. Takže posun vidíte, jelikož bod není na svém místě. Pokud je to zde děláno tak, jak to bylo popsáno, tak je celý systém automatický a záleží pak jen na parametrech vyhodnocení v programu. Pro zjištění nějakého pohybu stačí dva body, tedy pokud nejsou v ose otáčení. 4 body jsou lepší, ale ne o tolik, aby to stálo za vynaložené peníze.
Samozřejmě, pokud to měřili geodeti, tak je celkem jedno, kolik bodů změří, u nich bude největší položka doprava na místo.

Ono je to jedno i tak, pokud jsem dobre pochopil, je tam zastabilizovana nejaka robotizovana totalka, dva body, ctyri, dvacet, co si porucite, to mate.

petrsida píše: Pokud je pilíř betonový, tak budete mít posun stejný nahoře jako dole. Stlačit nebo roztáhnout asi nepůjde. Druhý bod dá pootočení, či naklopení pilíře.

Nevím o čem je diskuze. Naklonění je přece taky posun. Pokud se mě pilíř nahoře posune a dole ne, naklonil se. Každopádně jeden bod nestačí.
Čtyři body si dovedu představit při hodně velkých problémech, kdy se začně více pilířů na jedné základně vzájemně kroutit.
Že piliře nejde stlačit ani roztáhnout a zakroutit.. bych se nevsázel...
Každopádně pokud něco měřím tak k tomu mám asi důvod a pak čím detailněji tím lépe. Protože většinou měřím v situaci, kdy běží záruka a náklady měření dostanu zaplacené (chápu že pro mnohé čtenáře z dálničních staveb to zní nerealisticky, ale takhle to prostě v běžném světě chodí)