České dálnice > Diskusní fórum

Takže již neplatí ani to předešlé, taky silnice podstoupí úspornější režim.

Rusko stavbu nových silnic odkládá kvůli nedostatku peněz. 5-roční investiční plán 2023 - 2027 pro rozvoj silniční infrastruktury musel podstoupit revizi a úspornější režim.

24.1.2023

https://www.commonspace.eu/news/russia- ... lack-money
https://news.russia.postsen.com/local/175975.html

Celá řada ohlášených staveb, fází obchvatů a dálnic pro období 2023 - 2027 je přesunutá, odložená nebo se postaví v úspornějším režimě. Některé stavby se začnou dle plánu až rokem 2027 a jak známe Rusko, tak se klidně odsunou dál. Sníží se investice i na projekty a přípravu.

Prezident Putin přitom posledně žádal, aby bylo v roce 2027 k dispozici celkem 85% celé plánované páteřní silniční sítě země. Mělo to stát 13,5 bilionu rublů. (cca. 180 mld. €)

Úřady například zamýšlely začít přidělovat peníze na stavbu obchvatu Orekhovo-Zuyevo v Moskevské oblasti v roce 2025, ale nyní teprve v roce 2026 začne pouze projektová fáze. V důsledku toho bylo jeho financování sníženo z 20,5 miliardy rublů. (275 milionů EUR) na 1,5 miliardy rublů (20,1 milionu EUR).

Podobný osud potkal i plánovaný obchvat jižního Krasnodaru, jehož financování bylo sníženo z 28,9 miliardy rublů (387 milionů eur) na pouhých 1,5 miliardy.

Budoucnost druhého silničního okruhu kolem Petrohradu je také nejistá, protože jeho projektová fáze se posunula z roku 2025 na rok 2027.

Navrhovaná dálnice "Meridian" táhnoucí se od kazašské hranice k běloruské hranici, stejně jako navrhovaná silnice na jihozápad spojující Jekatěrinburg, Samaru a Krasnodar, byly rovněž omezeny pouze na fázi plánování. Jejich rozpočty byly následně sníženy z 15,3 miliardy rublů (205 milionů eur) na 4 miliardy rublů (53,6 milionů eur).

Rekonstrukce úseků M-1 a M-3 v Moskevské oblasti byla odložena na později. Práce na odstranění "úzkých míst" na dálnicích "Avtodor" v regionu hlavního města byly z dokumentu zcela vyloučeny. Žádné rozšiřování, žádné nové MÚK.

Úpravy byly provedeny s přihlédnutím ke škrtům v rozpočtu, vysvětlilo ministerstvo dopravy: stavby, které již začaly, budou dokončeny, nové zatím nezačnou, s výjimkou obchvatů jednotlivých měst.

Je pozoruhodné, že nový plán poskytuje úplné odhadované náklady na zařízení (s přihlédnutím k práci, která byla provedena před rokem 2023, jakož i pracím plánovaným po roce 2027).

Například cena dálnice M-12 je nyní 901 miliard rublů, což je o 100 miliard rublů dražší. Odhad, který zveřejnil místopředseda vlády Marat Khusnullin v dubnu 2022. Na úsek M-12 Dertyuli-Achit je v letech 2023-2027 přiděleno 223 miliard namísto 277,3 miliardy rublů. V pětiletém plánu je nyní také přiděleno 3,8 miliardy rublů. na vědecký výzkum a digitalizaci a 76,5 miliardy rublů pro údržbu ústřední kanceláře Rosavtodor a jejích poboček v regionech.

Některé objekty však získaly další finance. Například na stavbu obchvatu Adleru je nyní vyčleněno 70 miliard rublů. místo 50 miliard; stavba silnice začne v roce 2025 a bude dokončena v roce 2026. Přidány objížďky pro Khasavyurt a Derbent. Je pro ně přiděleno 23,9 miliardy a 51,2 miliardy rublů. respektive. Mezi objekty poblíž Moskvy se objevila nová silnice Psarevo-Petrovo za 5,2 miliardy rublů pro cestování do speciální ekonomické zóny Stupino Quadrat.

Celkový objem finančních prostředků, které se plánují přilákat do regionů na výstavbu silničních zařízení z mimorozpočtových zdrojů, se zvýšil ze 145,5 miliardy na 247,7 miliardy rublů. Otázní ale bude výsledek, protože již vícekrát jiné financování selhalo.

Většina současných projektů výstavby silnic v centrální oblasti se zachovala: rekonstrukce M-8 po Pushkino, výstavba obchvatů pro osady Oktyabrsky, Ulyanino, Nepetsino na M-5, rekonstrukce dálnice Rublevo-Uspenskoye. „Avtodor“ bude moci dokončit výměnu v Malyye Vyazem na centrálním okruhu. Nezastaví se ani práce na M-4: Avtodor už dokončuje obchvat Aksai a slibuje jeho spuštění v létě 2023.

Pětiletý plán byl aktualizován s ohledem na prioritizaci objektů na základě přijatého rozpočtového zákona, vysvětlilo ministerstvo dopravy Kommersantu: Hlavním úkolem bylo pokračovat v již realizovaných opatřeních. Pokud jde o M-12, plán nyní uvádí jeho skutečné náklady s přihlédnutím ke komplexnímu nárůstu nákladů na stavební zdroje a přilákání dalších 150 miliard rublů z FNB. Cena silnice Dertyuli-Achit se snížila v důsledku optimalizac“ na základě výsledků vývoje projektu. Nárůst mimorozpočtových injekcí do regionů resort vysvětluje zpřesněním struktury financování a finančního modelu zařízení, jejichž realizace je zajištěna koncesními smlouvami.

Ministerstvo dopravy učinilo rozhodnutí na pozadí přeformátování celé ekonomiky, Andrey Mukhortikov, člen veřejné rady pod ministerstvem dopravy Moskevské oblasti, komentoval dokument: Čekají nás "obtížné" roky, ruský rozpočet už nebude mít super zisky.

2023: leden ve vysokém deficitě, 1/3 federálního rozpočtu jde na "bezpečnost", 1/3 federálních příjmů stojí na ropě a plynu a ceny jsou jiné, než plánované, centrální banka se odklání od podpory rublu (závěr příspěvku) - na rozdíl od dosavadní politiky, indexovat o inflaci se budou výhradně sociální dávky - omezovat se budou všichni a to v nejvyšším národním zájmu a samozřejmě jak prohlašují Putin s Lavrovem, tak je to Rusko, které trpí jen proto, že Západ se zbláznil a za všechno může Kyjev a Amerika s tím, že v Evropě je zpátky nacistický režim, následují fakta: ta jsou důležitá i pro stavební vývoj a rozvoj země

1 špatný měsíc nemusí opravdu nic znamenat. Nic takové ale nebylo ještě v 2022 prezentováno. Bylo to přesně opačně. Rusko prosperuje jako nikdy a bude to Evropa, která zapláče. Ta opravdu částečně pláče, ale Rusko již neprosperuje. Delší dobu snižuje všechny výdaje vyjma těch armádních a rozpočet je v hlubokém deficitu již za leden. Důvod jsem opsal mj. i zde v delší analýze: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 71#p267571 , není totiž kde brát. Zisky z Gazpromu fungují jen jednou a za chvíli to bude Gazprom, který bude hledat peníze, za které bude 5-9 let budovat roury do Číny. A je to Peking, který to vítá, ale prozatím se tváří, že on ten plyn vlastně nepotřebuje. Čína totiž diverzifikuje a nehodlá skákat jak si Putin představuje. Je za tím jednoznační snaha snížit cenu na mnoho let.

jedno čtení je z Carnegie: Does a Record Budget Deficit Herald the Collapse of the Russian Economy?
https://carnegieendowment.org/politika/89009

jedno čtení je z TASS: Russia’s budget deficit may reach 3-3.3% of GDP in 2023 — rating agency
https://tass.com/economy/1575877

Rusko sice neuvolňuje již 1/2 roku širší statistické údaje, ale pokud chce získat zdroje odjinud, tak něco uvést musí. V opačném případě tam již nebudou ani ti investoři z Asie, kteří tam doposud na některý projekt ještě jdou. Posledně se nechala slyšet Saudská Arábie, že ačkoliv nedává za plnou pravdu Bruselu, tak korunní princ nevidí důvod stavět se na stranu Moskvy. Jen nedávno byl na návštěvě KSA celý zástup představitelů z ČLR: KSA totiž ve výhledu bude určitě mít větší porce energetických nosičů a Peking se jeví jako lepší partner. Rozehrává se tak bitva kdo z koho: Rijád nebo Moskva dodají energie pro Peking ve větším množství?

Rusko musí navíc provést osamostatněni v lodní dopravě. Chce se vymanit na sankcích a zastropování tím, že postaví vlastní flotilu lodí. To ale jednak bude stát další mld. USD, jednak to sebere volné kapacity pro zbytek průmyslu a jednak to nějaký čas potrvá.

Nakonec se potvrzuje, že "ty sankce, které nemají žádný účinek" ho mají tak jak bylo prezentováno a sice, "že účinek se začne projevovat na podzim 2022 a bude čím dál větší".

Ukrajina bude vzdorovat, protože dostane další zbraně. Sny o tom jak Rusko rychle obsadí požadovaná území jsou jednoduše pryč. A patrně bude již brzo pryč představa o masivní výstavbě silnic, jejich zkapacitnění ve všech částech země. Celá řada projektů dostává červenou, některé "na dobu několik měsíců". Nejčastěji z důvodu jiných, než skutečných. Rusům je to stejně jedno - většina moc dobře ví, jak to ve skutečnosti je.

Kvůli válce budou Rusové v roce 2023 čelit škrtům v rozpočtu na zdravotní péči, bydlení a veřejné služby a devalvaci měny - prognóza ruské centrální banky k začátku únoru.

Příjmy z ropy a plynu klesají, státní dluh roste a zásoby, na které se během pandemie tolik těšily, docházejí. Tentokrát nebudou trpět jen obyčejní Rusové, ale také oligarchové a miliardáři, kteří se stanou hlavními sponzory vojenských výdajů. Důvodem poklesu zisků jsou nižší ceny, než ty se kterýma počítá rozpočet 2023. Proto je deficit za leden tak vysoký. Záhadná umrtí desítek oligarchů určitě přispějí k lojalitě těch ostatních.

Putin pro letošní rok podepsal zvednutí výdajů na bezpečnost - armáda, ale i policie, o 50%. Průmysl prozatím tyto požadavky neumí naplnit. Objednávky existují, ale výroba se zadrhává.

Analytické oddělení říká jasně co bude následovat rokem 2023: Odborníci se domnívají, že vláda bude muset znovu zvýšit daně, zatímco směnný kurz rublu bude nadále klesat, což z dlouhodobého hlediska povede k vyšším cenám. Daně se možná omezí na ziskové sektory. Otázní je jak se bude valorizovat. Inflace se již zvedla o další 0,2% na asi 6% v letošním roce. Intervence na udržení měny se budou uskutečňovat, pokud to bude nezbytné. Prozatím to v letošním roce odčerpalo 1 mld. USD. Fond budoucnosti se neustále ztenčuje.

Bez dodatečných příjmů od Gazpromu nemá federální rozpočet požadované příjmy. To je další mina.

V tomto roce byl rozpočet plánován jako deficitní v úrovni -41 mld. USD. Nová verze rozpočtu navrhuje zvýšení výdajů o 52 miliard USD (na 390 miliard USD), zatímco příjmy se zvýší pouze o 8 miliard USD na 350 miliard USD.

Putin prohlásil, že ekonomika Ruska nebude orientována v roce 2023 na vojenském využití. Žádné vojenské hospodářství nemá existovat. Ale většina investičních peněz v rozpočtu jde na obranu a vnitřní bezpečnost.

Výdaje na "národní obranu" a "národní bezpečnost a vymáhání práva" se zvýší o 40% a 52% ve srovnání s tím, co bylo plánováno v předchozím návrhu rozpočtu. Výdaje na obranu a bezpečnost dosáhnou téměř 130 miliard dolarů, což je asi jedna třetina všech rozpočtových výdajů. Ministerstvo financí nejen zvýšilo válečné výdaje, ale také neřeklo, na co přesně budou peníze utraceny: vláda klasifikovala rekordní množství výdajů v roce 2023, přibližně čtvrtinu z nich (88 miliard dolarů). Kromě tradičních výdajů na uniformované agentury by úřady nezveřejnily, kolik peněz se utratí na anektovaných územích.

Výdaje na sociální politiku vzrostou o 14 miliard USD (17 %) ve srovnání s předchozím návrhem rozpočtu a téměř o 12,2 miliard USD (13 %) ve srovnání s rokem 2022. To vše je způsobeno indexací sociálních dávek na základě míry inflace, která je jinde, než byl odhad.

Na "národní hospodářství", na "státní správu", na kapitoly bydlení, športu, kultury, bydlení, silnic půjde o 8 mld. USD méně, než v roce 2022 a celá řada programů má nezměněné výdaje. Ve výsledku kvůli inflaci tedy o asi 14% nižší.

Rozpočtové příjmy se pro rok 2023 odhadují na 350 miliard dolarů, z nichž asi 34% bude pocházet z ropného a plynárenského sektoru. Za leden 2023 to již neplatí, ani tato minimalistická částka nebyla naplněná. Gazprom má měsíčně platit 680 mil. USD. Exportéři LNG budou muset také platit vyšší daň ze zisku – sazba se zvýší z 20% na 34%. Polovina z této částky půjde do federálního rozpočtu a druhá polovina do krajských rozpočtů.

Rozpočet se vrátil do stavu před rokem 2014 - konstatuje ruské MF. Zopakují se nástroje, které Rusko má a i stejné postupy. Jen dopad cenových stropů je veliký ?

Kde jinde může ministerstvo financí hledat peníze? Vývozní cla na hnojiva a dočasně se zvýší sazba MET na uhlí. Více peněz bude z tabáku, zavese se spotřební daň ze sladkých nápojů - 0,1 USD na 1 litr. Tento výnos půjde do zdravotnictví na boj s cukrovkou. Dále vyrpší některé podpory pro zemědělce a vláda je v roce 2023 neobnoví. Všechna tato opatření a je jich více přinesou částky 200-600 mil. USD.

Deficit, který se plánuje mezi 40 a 60 mld. USD má být vykrýván z Fondu národního blahobytu a nových půjček.

Rusko prý hodlá v roce 2023 speciální operaci na Ukrajině dokončit. Vyvíjí k tomu přípravní práce a tímto způsobem hodlá zajistit přežití státu s tím, že to nejtěžší z hlediska ekonomiky a dopadů na všechno hospodářství bude překonáno.

Dle vlády a centrální banky musí všichni nést svůj podíl nákladů. Třeba i mléčný program, který má zajistit 90% soběstačnost do roku 2025 se možná o pár let posune. Všemožné podpůrné programy a dotace na úrovni menších komunit nebudou, aby byl dosažen společný velký cíl přežití Ruska; jak se píše v dokumentech.

__________________________

EU a další připravují další sankční balík za 11 mld. €
a další a další protipatření za další desítky miliard ...

Otázka "ukončení činnosti Ruska na území Ukrajiny" je rovněž prozatím jen přáním. A je nutno to zdůraznit: pokud se něco vymkne z kontroly tak hrozí mnohem větší problém, než "jen" Ukrajina. Do této polohy to posouvá Rusko, aby zdůraznilo oběť, kterou musí nést všichni. Stejnou mírou se opevňuje východní hranice NATO, pro jistotu, pro garanci odstrašení. Rusko rozhodně disponuje rezervama pro vedení širší války se zapojením většího počtu vojska, ale potřebovalo by na takové aktivity další měsíce a je otázní skutečný bojeschopný stav uskladněné techniky. Finanční možnosti Ruska nejsou takové, aby si Rusko mohlo dovolit takovou větší válku vést bez toho, aby nezastavilo opravdu veškeré základní financování. Protože již "jedna operace" zásadně změnila jeho možnosti jak udržet ekonomiku pohromadě. Vzhledem na to, že ztratilo možnosti kde brát peníze ...

__________________________

k 14.2.: Centrální banka doporučuje nezaměřovat se na směnný kurz rublu
https://www.ng.ru/economics/2023-02-14/ ... ation.html

Je tam hezké vyjádření toho, že centrální banka již nebude masivně rubl "bránit", rozhodně tím ušetří mnoho mld. USD. Jako důvod se nabízí vysvětlení: ""Hlavní není směnný kurz rublu, ale jeho kupní síla" - což bude pro Rusko platit ale jen ve vztahu k asi 100 rozvojovým zemím. Guvernérka vysvětlila, že loni rublu pomohly nebývalé příjmy z exportu, o kterých se v následujících měsících nemůže ani snít.

Rusko odchází od toxického dolaru a eura k obchodování v národních měnách. Problém vzniká u jiných měn, které mají význam pro Ruskom, ale zase není pevný kurz a oni ho třeba ve vztahu k těm, které Rusko chce ignorovat mají. Strany se mohou dohodnout na uzavření smlouvy s měnou transakce v dolarech, eurech, jüanech a zúčtovací měnou v místní měně.

Izolace rublu jak vyšitá. Ačkoliv hezky odůvodněná, to se musí nechat.

Rusko dosáhlo deficit za 1.Q letošního roku navzdory všechna opatření v úrovni 29 mld. USD. Za samotný březen byl již vykázán mírný přebytek.
https://www.reuters.com/markets/europe/ ... 023-04-07/

Za 1.Q: Vládní příjmy se o 1/5 propadají, vládní výdaje o 1/3 rostou.

Putin plánuje pokrýt 2/3 letošního deficitu vydáním státních dluhopisů a 1/3 vykrýt z fondů ze zisků z prodeje ropy a plynu.

Cílem federálního rozpočtu je udržet průmysl a dokončit speciální operaci na Ukrajině. K tomu je dle vlády nezbytnost masivně investovat do průmyslu do válečného hospodářství a znovu upevnit pozice. Tomuto úkolu se má v letošním roce přizpůsobit všechno co bude potřebné.

V rámci silniční výstavby došlo k dalším změnám; dalších asi 10% staveb, co se mají zahájit letos, tak se zahájí s odkladem po roce 2024. Stavebnictví se tak v RF v letošním roce zcela jistě propadne namísto slibovaného prudkého vzestupu. Slova ze 4.Q 2022 o tom, jak právě masivní investice podrží ruskou ekonomiku se tak odkládají. Masivní investice musí počkat vzhledem na uvalené sankce, zákaz dovozu komodit do EU. Centrální banka shledává rizika v uvalení dalších sankcí a proto doporučuje neprotahovat vojenskou operaci na Ukrajině. Guvernérka centrální banky je jedna z mála respektovaných kritiků vlády - prezidenta i premiéra, vzhledem na její krytí a cíle, které musí být banka schopna udržet. Růst mezd a valorizace dávek již nestačí vykrývat inflaci. Centrální banka opakovaně varovala, že rozpočtový deficit představuje inflační rizika a může ji přimět ke zvýšení úrokových sazeb ze současných 7,5 %, což značí mj. i to, že vláda musí snížit výdaje nebo zvednout daně. Jakýkoliv další masivní růst mezd povede k dalšímu zdražování. I proto ruská elita již několik měsíců hlásá, že národ se musí uskromnit v zájmu národních zájmů, ale slibuje se, že to bude jen v letošním roce a pak se všechno zlepší. Jednoduše řečeno, již není z čeho rozdávat - ani na mzdy ani na stimuly do ekonomiky.

Stavební průmysl a stavebnictví se letos propadne, stejně tak i v roce 2024. Až v letech 2025 - 2027 se očekává mírný růst v pásmu 3,7%. I to dle nejlepšího scénáře, kdy vojenský konflikt bude mít krátké trvání, podpořený vládními investicemi do infrastruktury. Včetně: rezidenční projekty a projekty obnovitelné energie. Navzdory západním ekonomickým sankcím schválila vláda v říjnu 2022 plán výstavby nové silniční infrastruktury do roku 2027 s celkovou investicí 15,9 bilionu RUB (224 miliard USD). Program zahrnuje mj. výstavbu nejméně 4 000 km nových silnic a dálnic a dalších 3 000 km silnic se rozšíří ze dvou na čtyři pruhy. To je základní kostra, která je rozepsaná do posledních menších území. Prozatím se ale tento plán posouvá v realizaci. Kromě toho se země zaměřuje na snižování svých emisí v souladu se svým plánem stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Následně došlo při tvořbě rozpočtu ke škrtání pro rok 2023 v silniční výstavbě o 20% s posunem na další roky. Zbytek je nejistý, protože začátkem roku došla vláda s tím, že se mají z minimálně poloviny na financování zapojit národní podniky. Prozatím to platí do stěžejných velkých staveb: obchvaty, mosty. Kapitál se ale nehrne ... tyto ziskové firmy totiž čelí letošnímu extra zdanění.

Stavební průmysl hlásí již nyní nedostatek technologií kvůli sankcím, nedostatek lidské síly kvůli mobilizaci a exodu ruského obyvatelstva a problematické jsou i suroviny v jejich logistickém řetězci, protože volné dopravní kapacity se překlápí na východ kvůli novému obchodu a dále se vytěžují trasy na potřeby armády a zbrojní průmysl. Tím je narušen tok surovin a stavebních komodit, což již narušuje i stavby, které se i nadále realizují.

Širší analýza GlobalData, IIW (mezinár. institut pro válku), bruselský think-thank k energetice, ruská centrální banka - data k ekonomice a pár názorů.

Ještě na margo těch posledních odseků v ex příspěvku ke stavebnictví. To je totiž jeden z mála ukazatelů za rok 2022, který dopadl příznivě. (mluvil o tom příspěvek uživatele Asenad, který byl bohužel vulgární, tudíž odstraněn - upozorňuji, že tak budu činit i nadále vůči komukoliv; "o ukrajinských sračkách" atp. si jděte psát jinam) Ruští trollové se tím baví na mnoha debatách. Jo, je to tam supr v té zemi, nelze to popírat. Nejlepší by snad bylo se tam odstěhovat. Jen to již vlastně není možné. Vždyť Evropané jsou tak hloupí, že s nima musí Rusko ukončit vztahy Moskva takové partnery nepotřebuje - slova pana Peskova a Medvedeva.

Za rok 2022 dosáhlo ruské stavebnictví díky masivním investicím - růst 5%. Tento výsledek již v letošním roce dosažen nebude. Viz i osekávání silničního programu, který to má táhnout; viewtopic.php?p=267718#p267718 . Já osobně nemám problém se zde věnovat silničním stavbám - a přeji jim je. Kdyby ne, tak tady neinformuji o ničem k těm silnicím a dálnicím. (ano, je taky pravda, že jsem pro západně orientovaný člověk, částečně i pro arabsky, pro rozvojově, pro Africky)

HDP se propadlo, stavebnictví vzrostlo. Již z toho všichni ví, že něco je moc špatně. Jsme u autokracie, takže to je naprosto normální.

Vím, že se nemusí líbit ani když uvedu, že Rusku hrozí i bankrot, ale Rusko není odolné vůči finanční krizi. V roce 1998 jednu zažilo. A klidně by jí zažilo znovu, když nezačne šetřit. Je potřeba si uvědomit dosahy zmražené části peněz v zahraničí.

Na druhou stranu, Rusko rozhodně neukončí život. Ale ani to není tak, že si vzpomene kdykoliv na cokoliv a to zrealizuje. To jednoduše nelze provádět.

Protože co provedl Putin v roce 2022 Vydělával ohromující peníze, ale jeho občané díky hnutí Anonymous a podobně vidí na obrazovkých hrůzostrašné záběry u Ukrajiny z jeho vojska - zranění atp., kompletně od krvi a zničená ukrajinská města a stejně tak dopady sankcí na ruskou ekonomiku. Najednou ruská propaganda snila o ohrožení Ruska a o záchraně země. O zlém západě a co provedla typická autokracie? Nalila peníze do regionů - růst mezd a dávek o 10%, následně masivní investice do silnic. Do toho co se slibovalo v 2010 - 2020 ale bylo odkládáno protože se zbrojilo. Příprava byla slibná, všude možně se opravdu zakoplo do země.

Ten západ, který ty sankce zavedl, ale řekl, že dopady bude cítit až na podzim a hlavně po roce 2023. Rusko již šetří - a stejně je v deficitě. Polovina rezerv je zmražená. Dávky již tak nestoupají, rubl se uměle nedrží atd. Ale hlavně se oznámilo, že silniční program se o rok posune a co půjde se musí financovat přes soukromé zdroje.

Stavebnictví se tak zadrhává. Protože z betonu se lidi nenají v takové krizi. Navíc odčerpává kapacity zbrojnímu průmyslu: on je rozdíl mít 500 tisíc lidí ve stavebnictví nebo v armádě - v továrnách. A je jiné vyblokovat logistiku pro stavební toky a pro zásobování války. Ukrajina je vzdálená od většiny ruských továren. To jsou holá fakta. Takže tak jak se peníze lijí, tak se letos již nelijí.

Jde jen o to, že v Rusku se říká, že špatným bude jen rok 2023. Jakýsi rok transformace - západ nás nechce, musíme se přizpůsobit. Špatným byl již rok 2022, bude rok 2023 a budou i další, pokud Rusko nezmění cíle. Někdo si snad namýšlí, že Peking něco Moskvě daruje pro hezké oči? Sám Peking potřebuje domácí stabilitu (developerské krachy atd.) a oživení obchodů ve světě, jináč má problém s tím, že mu dluží asi bilion USD - a ty státy jim to nemají z čeho splácet. A existují režimy, které již říkají, že Peking neuvidí ani cent a rozhodně jim nedá nic co je ve smlouvě jako záruka uvedeno - žádný přístav, žádný důl. Jednoduše nedají. Takové státy se pak obrátí na západ, ten tam pošle pár set vojáků - a Peking došel o satelit a suroviny. A i peníze z půjčky. Afrika, část Latinské Ameriky tím vyhrožuje. Protože je drví vysoká inflace protože je válka na Ukrajině (Argentina 100% inflace, MMF záchranný program ve výši 50 mld. USD). Tady se o tom lze dočíst ve vláknách - nejen o Argentině, v médiích jen obtížně.

A to si přidejme i další fakt - Rusko omezilo uvolňování ekonomických údajů. Proč asi? Když bylo všechno nadprůměrné, tak se tím krmí masy všude i mimo Rusko. Dnes již ne. Kvartální informace musí postačovat a i to celá řada není udáváná. Všechno bez čeho se obejdou věřitelé a investoři se již neudává. Ten zbytek se opticky vylepšuje. To je ten podstatný rozdíl mezi otevřeným západem - ano, je špatně, ale všichni to víte a uzamčeným východem - je tak jak je a vlastně je dobře.

Následovat bude Bělorusko; viewtopic.php?p=272073#p272073 . Za pár let kus Moldavska. Možná i Slovensko udělá jeden den vystoupení odevšad a zopakuje historii a požádá o pomoc Moskvu. Něco ve smyslu, západ tady nechceme a bude nám líp. Rozhodně Pobaltí, Polsko, Rumunsko se dobrovolně na tuto cestu ale neotočí.

Tak si lze klást i otázku, jestli pak ten most na Krym vydrží nebo ne. Ukrajina ho nepotřebuje. Ona nevyhnutně nepotřebuje most vůbec a Krym nechá bez zásob. Proto již ty krvavé oči, jestli se někdo dotkne Krymu počínajíc od mostu. Tak co se stane? Vůbec nic co je prezentováno se nestane. Nanejvýš se vyhlásí celonárodní ruská mobilizace, bez jaderné války. To se stát může, v takovém případě Ukrajina padne bez diskuze. A Rusko bude opravdu na pokraji bankrotu.

Rozplyne se sen o dálnici související s Hedvábní Stezkou. To je asi 200 mld. USD doposud včetně vyvolaných investicí kolem od EU až po ČLR. Z toho Peking postavil nebo proplatil 50%. Protože EU se jednoduše uzamkne s Ruskem. Žádný tovar se tudy vozit nebude. Peking to moc dobře vnímá tyto směry vývoje. Peking potřebuje "os" proti USA, nikoliv i proti EU. S tou by ráda obchodovala i nadále.

Most na Krym lze snadno zničit. Ukrajina ty zbraně již na svém území má. To se musí vnímat jako investice i na Krym i most. Sama Ukrajina je budoucí investice: nerostní suroviny a obilí. Proto jí každý rád půjčí klidně i proklamovaných již 200 mld. USD. Peníze nemají hodnotu, natisknou se snadno. Za ty peníze se něco kupuje.

Doposud Rusko nedokázalo strategicky prakticky nic. To proti čemu zbrojilo - tedy hrozba NATO na Ukrajině se stalo, že Finsko je v NATO. Doposud ani moc nechtělo. Z Finska je to na dostřel k hlavnímu velení na severu Ruska u Murmansku s hlavní jaderní silou. (doslovně rozmístněná sila). To se před invazí na Ukrajinu ani nesnilo.

Masivní bombardování ukrajinské energetické infrastruktury - a polovina té sítě stále funguje. Co to pro boha tedy znamená? Přesne to, co nedávno řekl Orbán: že Rusko má proti sobě ohromující vrstvu kapitálu ze západu a proti tomu nemůže vyhrát. Že bude muset být dosaženo nějaké status quo, protože o tu dobu se bude žít špatně i na tom západě a Ukrajina si nepolepší. My se ale dnes nebavíme o polepšení Ukrajiny, ale o zachování její státnosti.

Je trapné dle mojeho názoru, když si musí Rus nejdříve obstarat výstroj a pak odejde na front. Hlavně, že stavebnictví vzrostlo pro propagandistické účely o 5%, ale voják nemá základní výstroj. Ani vlastně neví, že jde do války ani neví co ho tam čeká.

Kde pak jsou ti muslimové z východu, kde jsou ti vězni co teď dostávají milost, protože své si tam odmakají nebo tam zemřou? Nejsou. Stát ušetřil na nákladech. Tady bylo slyšet v 2022 jak tady Čečenci budou vládnout až po Kyjev jaký udělají pořádek. A co pak se to stalo? Nábor ze západu od emigrovaných Čečenců odešel bojovat proti těm z východu. S výstrojí a výzbrojí států NATO. Řada obyvatel z Balkánu odjela dobrovolně bojovat na Ukrajinu proti Rusům - se zbraněma z jejich válek o nezávislost. S tímto vývojem Rusko nepočítalo, ale mohlo - když vyslalo drony do Záhřebu. Již ani Srbsko není výhradně na ruské straně.

O tom, co se stane na Ukrajině dál, rozhodnou USA. Když budou chtít, aby z toho byla velká mobilizace v Rusku, tak bude. Když ne, tak nebude. Již to nemá pevně v rukou Moskva. To stejné USA cíleně vyzbrojuje Norsko, Pobaltí, Polsko, Rumunsko. Jedno je na dosah Murmansku, další je na dosah Bělorusku, další na Krym. Pokud bude Washington chtít, tak Ukrajina odstraní most na Krym. Opravdu dopadne nějaká silná bomba na tu Ukrajinu, kde chce pak Rusko existovat? To jen těžko. Prozatím to doposud USA nechtějí, protože jim vyhovuje, že se vyčerpávají starší zbraně - nemusí se rozebírat, recyklovat a existuje důvod k jejich masivní obnově a Rusko se vyčerpává rovněž a Rusko má mnohem menší kapitál, než ten západ. Severní Makedonie i Černá Hora jsou prozápadně orientované země. To stejné Albánie, Kosovo. Tam moc vody Rusko nenamoutí, mohlo by v Bosně ale těch již tolik není. Balkán nemá Moskva tak podchycený jak by si přála. Východ - jen do doby, než neudělá totální agresi. A nedá se vyloučit i jiný válečný konflikt v Asii, menší nebo větší. Ten by zasáhl ropní plošiny, čímž sice vystrelí ropa do nebes ale ropní státy zkrachují, protože jejich podniky zkrachují na burzách. K tomuto kroku není mnoho zapotřebí. Vždycky je to tak, že se napínají svaly - ale když to nebude stačit, tak ten silnější udeří. Ve výhodě je vždy ten slabší - co nic neudělal a byl napadenej. Ve válce je nakonec ve výhodě ten, co umí válčit, má na to materiální předpoklady a je silnější. Opravdu se nedá čekat, že by Rusko prohrálo válku - již formálně to není možné, vždyť Moskva tam vede jen jakousi operaci, i když všude se o tom hovoří i na oficiální půdě jiných zemí s Lavrovem, že to je válka. A ten neprotestuje, že ne není to válka.

Špatně na tom budou ti, kteří: nemají suroviny, nemají rezervy, ovlivňuje je negativně počasí do chladných podmínek a nemají obchodní vztahy, tedy jsou v nějako izolaci. Plus všichni co se charakterizují jako rozvojové ekonomiky.

Rusko chtělo dosáhnout multipolárního světa. Poukazuje na to, že 1,5 miliarda lidí žije na úkor dalších 6,5 dalších miliard. Ve skutečnosti největší stát světa chce být ještě větší. Z velké výšky je vždy velký pád. A mám dojem, že se blíží. Prozatím jen asi 20 lidí vypadlo z oken ... kdo si namýšlí, že když Rusko ustoupí a udělá se nějaký mir a bude vše jak bylo, tak se plete. Rusko bude platit a platit - nejen penězi. Začlo ale ono. Přilévá olej do ohně, ale svět tím nepřesvědčilo.

Rusko doposud ztratilo 150-200 tisíc vojáků, 3-4 tisíc tanků, 7 tisíc obrněných vozidel, 2 tis. dronů. Tohle všechno se musí nahradit.
Jsou ti co oponují, že to není možné - faktem je, že možné je, že válka netrvala 6 týdnů ani 6 měsíců, ale že se z ní stala vleklá válka.
Jsou ti, co říkají, že ztráty jsou mnohem větší; 1/4 mil. vojáků a jiných sil, 40% tanků ...

Vždy v každé válce musel ten co něco dobýjel - vynaložit mnohem větší úsilí.
Kdyby byl ten útok proveden masivně a profesionálně, tak byla Ukrajina poražena do měsíce.
Takto ten útok ale neproběhl. Ta síla na hranicích byla, ale bylo to provedeno ve formě projížďky po Ukrajině, nikoliv jako válka. Proč ne? Protože to nebyla válka: do posledního dne to nemohla být válka. Nelze při otevřených kanálech na netu a vztazích se západem tvrdit doma lidem, že bude válka. Na jakém podkladu ta válka tedy bude Ne, to nebude válka. To je cvičení a pak to bude najednou válka? Ne, je to jen cvičení - ten předpoklad, že proboha jsem napaden a vzdám se - nevyšel. On by možná vyšel na Slovensku. Nevyjde nikdy nikde, kde jsou horké hlavy (Balkán, muslimové, země co dlouho válčí) - protože to jsou povahy.

Ukrajina má to co má i Rusko. Výhodu terénu. Mimo zpevněnou silnici - nebylo možné projet. A jim se povedlo udělat šroty z prvních strojů v kolonách. Vojáci mají zásoby na 4 dny. Ukrajinský Ukravtodor odstranil dopravní značení - a za poslední 4 roky se opravilo 15 tisíc km silnic. Více, než za Janukoviče jako premiér i prezident. Rusové se staršíma mapama ani neví kde jsou - ruské vesnice často žádný asfalt nemají. Takže když ho vidí na Ukrajině, která jim byla prezentována jako chudší, tak jsou názoru, že to je předměstí nějakého města, ale nic z toho neplatilo.

Putin selhal v 1. útoku. Moment překvapení a šoku se povedl - ale první vlna to projela.
Stejně tak prezident a politická elita zůstala. Měla odejít, ale zůstala. Ukrajina totiž není autokracie - to autokratové vždy, když byl převrat a armáda vypověděla poslušnost, aby zabránila občanské válce, tak autokrat který vládl 20-40 let jednoduše odletěl rychle pryč. Je snad demokraticky zvolený prezident, který nevládne ani dekádu autokratem Jakým právem si Moskva řekne, že Ukrajina si neumí udělat pořádek a že se topí v korupci tak oni tam udělají pořádek? Moskva se netopí v korupci Viz tedy ten stav armády po dekádě investicí. Nám se nemusí ten nebo ten prezident líbit, ale v dnešní době tohle není prostředek k nápravě. Nebyl již v roce 2014 ...

Kyjev poslední rok - snad všichni hlavní politici EU tam jsou a nakonec i Biden. Jen ne Putin jako dobyvatel.

Rusko očekávalo, že v zimě 22/23 dojde EU škemrat o plyn. Nestalo se a vlastně to již ani nelze provést jen tak snadno. (viz roury a nepřizpůsobená infrastruktura samotného Ruska). Prý Moskva vystaví největší flotilu tankerů - jooo? A z čeho? Pro představu je jich ve světě celkem do 300. To není moc, že a jen tak se nepostaví.

Opravdu si někdo ještě namýšlí z trollů Ruska, že Ukrajina bude spadat pod Moskvu A že Rusko čeká další ekonomický zázrak A že růst stavebnictví o 5% v roce 2022 se má prezentovat jako dar z nebes Faktem je, že řada předpovědí západu se neprotavila do praxe. Ale vzhledem k tomu, že Rusko neinformuje o ekonomice, tak nelze srovnávat. I údaje o propadu HDP se liší (Rusko ale připouští nejvyšší z těch odhadhů) Faktem taky je, že účet za válku platí i druhá strana - i západ, ale doplácí na to všichni, i ta Argentina s tou 100% inflací i ten Peking a i další jako Egypt, který by byl schopen poslat armádu, aby dostal obilí z Ukrajiny - njn Egypt by bez dovozu obilí neměl čím krmit 100 mil. populaci. Lze snadno zablokovat Suez, na den dva - komu to uškodí v první linii - všem. I jim, protože z toho žijí. Ale stejně tak lze vyslat armádu a osvobodit přístavy na Ukrajině. Najednou se tedy svolilo po kritice Afriky, že se to obilí uvolní. Prezentuje se to jako mírová aktivita OSN pro zabránění hladomoru. Ale hned za tím jsou hrozby vzbur, občanských nepokojů a tím pádem dalších konfliktů. Západ neuhne - a Rusko to nemůže vydržet. Ale zaplatí to všech 8 miliard lidí na této planetě. De facto i planeta sama; viz ta uvolněná energie.

Pokud ale tedy věří. Na to je taková hláška, proti gustu žádný dišputát.

______________________________

Mimochodem. Ti, co kdy jsou v povinné vojenské službě, tak ví, že stát smí provést resp. vyhlásit mobilizaci jen tehdy, je-li stát ohrožen - napaden. Nic takové se Rusku nestalo. Propaganda to natáčí do roviny, že ohrožená je budoucnost země. Fakta: dopad bomby se z UA přiblíží o minuty vs. odjinud. (i komentář české KSČM to dokladoval, pak rychle zmlkla). Ne, o to nejde a takhle se to nesmí prezentovat. I proto Rusové první tzv. částečnou mobilizaci odmítají. Nikdo nebyl napadenej, ostatně Rusko by to nedopustilo, že ano.

Stejně tak platí, pokud by byl napaden člen NATO a uplatní se jeden ze dvou článků, lze čekat větší mobilizaci - záloh. Od toho ty zálohy jsou. Stejně tak armády. V Evropě - od východní linie NATO - se válka nepředpokládá. Znamenalo by to konec civilního života. Uvědomují si to všichni, i v Pyrenejích i v Irsku. Proto ty zbraně směr Ukrajina, proto ty peníze směr Ukrajina. Civilní život = cestovní ruch, nakupování zboží, práce. Nikdo se nbude ptát pár lidí že nebudou ochotni bojovat. Většina mužů půjde bránit rodiny a území. Bez ohledu co si o tom myslí pacifisté a další. Ale tohle taky záleží jen od Moskvy. Rozhodně Evropané nepotáhnou na Moskvu. Jak se to prezentuje ... Takže je to Rusko, které si samo porušuje vlastní pravidla fungování. Lže vlastním lidem a narušuje důvěru v sebe sama. Proto se jim nedaří vyhrát - ti co bojují do toho nedávají vše, dezertují atd.

Tomu všemu dnes Rusko čelí. Nemuselo tomu čelit, ale čelí. Do začátku války každý kdo Rusku fandil, tak říkal, že žádná válka nebude. Faktem je, že USA uznávají, že odchod z Afghánistánu neproběhl dobře. Stejně tak, že válka v Iráku nebyla ideálně provedená. Mění taktiku - uznávají se věci, o kterých nebylo možno ani debatovat. V době vysokého napětí od Blízkého Východu po Perzský Záliv dávají najevo, že jedna z jejich top jaderných ponorek směruje právě tam. Pokud se tedy západ obává o JE a dopady bomb v Evropě, tak stejně tak se další obávají dopadu jinde. To všechno míchá kartama ... kdo zažil Studenou válku, tak ví, že svět stál před konfliktem desetiletí. A bude tomu tak znovu. Suroviny a vzácné prvky se vyčerpávají - tohle všechno - se změní na boj o všechno. Odstrašování v 1. vlně a pak možná i občasná prezentace ničivé síly. V tomto mají navrch USA - my již víme, co by to znamenalo. Nikdo další se k tomu neodhodlal. Ovšem stačilo pár dekád a z mírumilovného Japonska je dnes zbrojící stát - proti KLDR, Rusku a Číně.

Bylo to Rusko, které obsadilo JE na Ukrajině a rozvířilo usazený prach v lesích kolem Černobylu. Jak to dopadlo? Rychle pryč - ruská armáda ozářená. Možná nechat vybuchnout ty JE - kde je záruka, že se to neotočí i na Rusko ten atomový mrak? Nikde. Sama ČLR řekla, že ostřelovat JE je nesmysl. A především - je to precedens. Do budoucna to může kdokoliv zopakovat.

Mohl bych některé následující informace rozepsat do jednotlivých států, ale provedu to zde.

Finsko staví 200 km bariéru s Ruskem. Všude tam, kde je snadný přístup většího počtu lidí. S plotem jdou ruka v ruce technologie a silnice. Plot izoluje a nahrazuje nečinnost ruské pohraniční stráže. Náklady jsou téměr 400 mil. €.
https://www.themoscowtimes.com/2023/04/ ... nce-a80844

Stavba plotů není ojedinělý jev, protože třeba Polsko postavilo kus oplocení tohoto druhu s Federací Běloruska a Ruska:
viewtopic.php?p=261942#p261942 (taky 200 km a taky 400 mil. €)

Ukrajinský Naftogaz vyhrál soudní spor s Ruskem, když Rusko zabralo polostrov Krym a Naftogaz přišel o aktiva. Výsledkem je, že Rusko má zaplatit 5 mld. USD.
https://www.themoscowtimes.com/2023/04/ ... sia-a80818

Dodatečné příjmy Ruska z ropy a plynu nedosáhnou v dubnu očekávání, o 113,6 miliardy rublů (1,4 miliardy dolarů), uvedlo ministerstvo financí; https://www.themoscowtimes.com/2023/04/ ... nue-a80720 a to navzdory rekordnímu růstu vývozu: https://www.themoscowtimes.com/2023/04/ ... urt-a80824

Ekonomické souvislosti:

Faktem je, že ruská ropa se vyváží v objemech jako před pandemii.
Růst HDP má být ne 0,3 ale 0,7% HDP. To je revize MMF.

Faktem ale je taky to, že v Rusku není válka. V Rusku je válečná ekonomika. Vyrábí se více a továrny jedou na doraz - ale objemově v komoditách pro válku. Nikoliv pro civilní život. Ten naopak strádá. Včetně snížení investicí do dopravních staveb.

Faktem je taky nestabilní rubl, o tom jsem již psal. Respektivě tak to nastavila ruská centrální banka.
Dále je faktem, že inflace byla i v Rusku. Takže život se posunul jinam i zde.
Deficit je letos plánován ve výši 7% HDP.
Vykrývat ho Rusko bude z fondu bohatství. Jen dodám, že za 1.Q je Rusko v deficitu 29 mld. USD.

Fond bohatství měl v roce 2022 hodnotu 200 mld. USD. Nyní 154 mld. USD. Ne všechno jsou ale tzv. hotovostní toky. Jsou tam mj. akcie bank a ty nejsou prodejné. Navíc došlo k přehodnocení aktiv - umělé účtovní navýšení, aby se fond nafoukl.

Dále Rusko ztratilo 1,3 mil. mladých lidí v pracovním sektoru v roce 2022. Počet pracujících občanů mladších 35 let na ruském trhu práce v prosinci činil 21,5 milionu, což představuje 29,8 % ze 72,1 milionu pracovních sil v zemi. To představuje nejnižší podíl mladých pracovníků od začátku sběru dat v roce 2006. Podle Finexpertiza by tento trend mohl sahat do počátku 90. let, protože ruská populace od rozpadu Sovětského svazu rychle stárne. Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v Rusku je rekordně nízká, úbytek mladých pracovníků by mohl být důsledkem toho, že mnozí z nich přijali práci v takzvané „šedé ekonomice“ – nebo loňského masového exodu Rusů kvůli válce na Ukrajině.

Proč oslabuje rubl nebo je tak nestabilní? Rusko nemůže jen tak zabavovat zahraniční investice. Nedávno tak Putin schválil vyplacení společnosti Shell na projektu Sachalin 2 - Shell mohl vyvézt kapitál ve výši 1,2 mld. USD. I nadále všeobecně stoupá dovoz a klesá vývoz.

Nyní je potřeba dát v průměru posledních týdnů 80 RUB za 1 USD. Před pandemii to bylo 60. Pak 70 až 120. Rubl se tedy nevrátil na předpandemickou úroveň. To stejné se děje i proti EUR, kde to bylo před pandemii 70 a nyní je 90.

Ruská ekonomika za dosavadního vývoje a pokračující války na Ukrajině tedy bez větších problémů - v dalším omezování civilního života - přežije snad i další rok. Těžko budovaný vývoj firem s technologickým portfoliem se ale prudce propadl a nemá náhradu. Je odkázán na dovoz z východu i to málo co se vyrábělo, tak se nevyrábí doma. Takže se Rusko vrací do období 20 let zpátky, kdy se z něj stává především zdroj nerostního bohatství - které Čína s Indii využívají pro svůj růst. Ostatně, proč taky ne? Pokud ale Rusko nezmění celkovou strategii, pak již nepomůžou ani účtovní opatření a zatajování ekonomických údajů a bude muset přistoupit k mnohem větším krokům, než je tato vyvíjená činnost mlžení a odsávání peněz z rezerv státu. Pak se rozhodně bude muset stát rozloučit se svým největším infrastrukturním plánem pro silnice v objemu 1/4 bilionu USD do konce dekády. Prozatím jej posunul o rok v datumu zahájení z tohoto roku na ten příští. Faktem ale je, že plán zahájení byl rok 2015, pak 2020 pak 2023 a dnes 2024. Rusko mezitím nepatrně zvedlo financování těchto investic s vrcholem v roce 2022, ale lze pozorovat na základě vládních nařízení, že tento rok patří k těm, kdy se nejvíce šetří v tomto sektoru. Lze alespoň pozorovat vývoj výstavby páteřních dálnic, protože tyto projekty mají nezměněný objem financování.

Maximální stavební priorita je dálnice M12. V tomto duchu se ostatně nesou všechny dokumenty, kde se uvádí škrty v silniční výstavbě.

* z výstavby dálnice M12, Nekrasovka (Moscow City) - Elektrougli:



* záběry z výstavby mostu nedaleko Murom:



* záběry z výstavby mostu přes řeku Volga na M12 u Kazaně:

Rozvrat průmyslu v Rusku má už i své první oběti. A to doslova. Na několika ruských trasách se totiž loni zvýšila nehodovost téměř o 80 %. Vzhledem k tomu, že intenzita obchodních vazeb se Západem hned v prvních týdnech od invaze prudce klesla, začala se doprava přesouvat na Východ, kde jsou nekvalitní cesty. V důsledku toho se na tahu A-320 (Omsk – hranice s Kazachstánem) v roce 2022 zvýšila nehodovost o 76%, na R-297 „Amur“ (Čita – Chabarovsk) o 25%, na A-321 ( Barnaul – hranice s Kazachstánem) o 20,8% a na R-256 „Chuysky Trakt“ (Novosibirsk – hranice s Mongolskem) o 9%, píše Kommersant s odvoláním na zprávu Národního centra pro bezpečnost silničního provozu ministerstva vnitřních věcí.

Ufa: Eastern Exit má být dokončen v roce 2023. Projekt kombinuje novou silnici navazující na federální silnici M-5, most přes řeku Ufa a 1 276 m dlouhý dvojitý tunel:

https://tdrb.bashkortostan.ru/presscenter/news/542471/





Volchovský most v Kirishi, Leningradská oblast, začátkem května 2023:





Saratov: byla schválená výstavba jižního obchvatu.

* délka: 58,3 km
* součástí bude 2. nejdelší most po tom na Krym a sice 11,8 km
* náklady: 134 mld. RUB
* otevření do provozu: 2026

https://nversia.ru/news/protyazhennost- ... da/#bounce

Rusko přiznalo, že jeho ekonomika válkou trpí

Příjmy z uhlovodíků ruského rozpočtu v květnu klesly. Zpráva ruského ministerstva financí odhalila, že daň ze zisku uvalená na ropné společnosti nestačila a stále pociťují výpadek příjmů.

11.6.2023

V květnu se příjmy ruského státu z ropy a plynu snížily o téměř 36 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku a byly 12 procent pod hodnotou z předchozího měsíce, oznámilo ruské ministerstvo financí.

Příjmy státu z uhlovodíků minulý měsíc klesly na 570,7 miliardy rublů z 886 miliard rublů o rok dříve v květnu.

V dubnu bylo z daně ze zisku ropných společností přijato 185,4 miliardy rublů, zatímco v květnu se to kvůli zvláštnostem platebního kalendáře snížilo na 5,4 miliardy rublů.

Částka přijatá z těžebních honorářů se meziročně snížila o čtvrtinu a činila 704 miliard rublů, výnosy z exportních cel se ve sledovaném období snížily o 74 procent na 66,1 miliardy rublů.

Výpadek příjmů převyšuje plánovaný deficit za celý rok

V důsledku rostoucích výdajů v důsledku války (plus 26,3 procenta ročně) a klesajících příjmů z plynu a ropy (mínus 52,3 procenta ročně)

Schodek ruského federálního rozpočtu za první čtyři měsíce roku činil 3 424 miliard rublů (42,2 miliardy dolarů), což převyšuje plánovaný deficit na celý rok.

Loni v druhé polovině roku uzavřel ruský federální rozpočet v důsledku dramatického zhoršení bilance s největším deficitem v novodobé historii země, 3,3 bilionu rublů.

V důsledku zhoršujícího se stavu ekonomiky se propadá rubl. Vloni byl o této době v úrovni 58 RUB za 1 USD, dnes 83 RUB za 1 USD. Centrální banka začátkem roku informovala, že jej nebude dál posilovat, protože by to zhoršovalo akce banky ve výhledu dalšího období.

Přibližně polovina daňových příjmů státu pochází z ropného a plynárenského sektoru v Rusku.

Dne 14.6. byl slavnostně otevřen velmi očekávaný úsek dálnice Vladivostok – Arťom – Nachodka – Port Vostočnyj. 13 km obchvat Shkotovo byl postaven v bažinách zálivu Tavaiza, takže tato zkratka Artyom - Shkotovo umožňuje ušetřit až 1 hodinu jízdy ve srovnání se starou dvouproudovou serpentinovou silnicí, která se vine kolem kopců.

vývoj v zemi v souvislostech války a vnímání politiky a byznysu:

V Kremlu jsou viditelné trhliny, elita pochybuje o Putinovi: „Pokud ale režim padne, bude následovat chaos. Krátkodobý nebo vleklý"

Putinův pokus o znovunastolení autority v Kremlu vykazuje hluboké trhliny a jeho nejbližší spojenec nebezpečně „visí“.

Týden poté, co neúspěšná vzpoura vůdce žoldáků a šéfa Wagner Group Jevgenije Prigozhina otřásla jeho autoritou, snahy Vladimira Putina znovu získat kontrolu vykazují trhliny. Boje se rozšířily uvnitř bezpečnostního establishmentu, když ruský prezident zasáhl proti vysoce postaveným hráčům, o kterých se předpokládá, že podpořili 24hodinovou vzpouru šéfa Wagnera.

Podle lidí obeznámených s těmito pohyby byl k výslechu vzat vysoce postavený generál. Západní média v minulých dnech přinesla také zprávy, podle kterých byl k výslechu zadržen zástupce velitele ruských vojenských operací na Ukrajině, tzv. Sergej Surovikin . generál Armageddon blízký šéfovi Wagnerovi, který vyzval polovojenskou skupinu k ukončení povstání, ale o němž se také spekuluje, že věděl o tom, co Prigozhin plánoval a který nebyl viděn od konce povstání minulou sobotu.

Mezitím odpůrci ministra obrany a Putinova blízkého spojence Sergeje Šojgu - který byl měsíce hlavním terčem osočování a útoků na Prigozhina za jeho neschopnost vést válku na Ukrajině - zesílili interní výzvy k jeho odstranění. , nejmenovaní zasvěcenci prozradili Bloombergu .

Putin se poslední týden snažil uklidnit klíčové ruské voliče prostřednictvím televizních veřejných akcí zahrnujících různé vojenské, obchodní a jiné skupiny. Zatímco průzkumy ukazují, že veřejná podpora ruskému prezidentovi zůstává silná, ve vládních kruzích i mezi podnikatelskou elitou se podle zasvěcených rozšířily pochybnosti o jeho kontrole.

Pokračující zmatek prohloubil otázky, co by Prigožinův dramatický ‚pochod na Moskvu‘ před týdnem mohl znamenat pro Putinovu 17 měsíční invazi na Ukrajinu. Vláda v Kyjevě znovu vyzvala k další pomoci svým ozbrojeným silám. Rostou také signály, že USA a někteří jejich spojenci přehodnotili svou dřívější opatrnost při posílání nových typů zbraní, navzdory obavám, jak by otřesený ruský vůdce mohl reagovat.

"Je jasné, že Putin z této krize vychází oslabený," řekl ve čtvrtek vysoký komisař Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnost Josep Borrell . Ale slabší Putin je větší nebezpečí,“ dodal.

Zatímco západní představitelé souhlasí s tím, že poslední události nahlodaly Putinovu autoritu, někteří věří, že jeho nejistá pozice sníží pravděpodobnost, že bude válku dále eskalovat. Ukrajinští spojenci na summitu aliance příští měsíc prosazují silnější záruky pro případné členství země v NATO.

Američtí a evropští představitelé obzvláště bedlivě sledují jakýkoli náznak toho, že by vnitřní nepokoje mohly ovlivnit obrovský ruský jaderný arzenál, ale zatím podle nich neexistují žádné známky zvýšeného rizika. Vlády v mnoha hlavních městech jsou zároveň otrávené opakovanými hrozbami Kremlu, že použijí zbraň ve válce proti Ukrajině, uvedli úředníci.

Podle zdroje Bloombergu zároveň probíhají širší vyšetřování Šojguových blízkých spojenců. Jeden ze zasvěcených naopak hovoří o mocenském vakuu v důsledku povstání, které podkopalo Putinovy ​​chráněnce, jako je Šojgu. Představitelé západních spojenců však říkají, že neočekávají bezprostřední zemětřesení, které by ohrozilo pozice Šojgua a nejvyššího ruského vojenského velitele, generála Valerije Gerasimova, dalšího Prigožinova cíle. Putin, známý svou loajalitou, se zvláště zdráhá pod tlakem odstranit své dlouholeté příznivce.

Protože v těchto souvislostech se vyšetřují i silniční autority. Minimálně nebylo dle požadavků Kremla ihned přerušeno spojení do Moskvy. Aplikoval se jen slabý mód. Dle silničářů nebyla možnost ihned provést aplikaci narušení silničních těles tak, aby to opravdu zamezilo průjezdu vojenských vozidel. Naopak, čekal se zásah ze strany armády. Ta nereflektovala, takže se využila technická síla stavebních (nákladních) vozidel.

Ve skutečnosti existují videozáznamy, které ukazují, jak kolona wagnerovců bez větších problémů pro-putinovské barikády prorážejí.

v rámci prostoru EU je problém ukazovat některé ruské zdroje, ale jsou k dispozici na UK
https://www.mirror.co.uk/news/world-new ... s-30314102

resp.: https://video.twimg.com/ext_tw_video/16 ... mp4?tag=12

Až u Moskvy bylo na silnicích rozmístněno několik těžších vozidel armádního typu z národní gardy MV.

Zaměstnanci moskevské společnosti dostali zbraně, když se k hlavnímu městu přiblížili bojovníci Wagner, uvádí ruská zpráva.

Bohatí Moskvané uprchli z města soukromými letadly, včetně nejbohatších oligarchů.
Střední podnikatelská vrstva se naopak snažila opevnit sídla - ale především před všeobecním nepokojem.

Ruské bezpečnostní složky v počtě 35 tisíc zesilují ochranu ruských úřadů a ministerstev. Jen je nutno dodat, že Rostov nad Donem byl obsazen Wagnerovci bez výstřelu.

Státní podniky, silniční nevyjímaje, zajišťující komunální služby rovněž ne, mají k dispozici zbraně. Každý, kdo sloužil v armádě nebo je bojeschopný, může dostat zbraně. I v tomto ohledu se přešetřuje, proč některé z těchto druhů ty zbraně nerozdali.

Ruské vojenské a bezpečnostní služby postavily narychlo zátarasy a rozkopaly silnice, když se v sobotu připravovaly na obranu hlavního města před bojovníky. Rozkopávky se ale dle dalších materiálů uskutečňují jen pomalu ...

___________________________________________________

Z uvedeného vývoje vyplývá, že Rusko si prochází čistkama. To paralyzuje chod a dění i v silničních podnicích.
Ostatně, z hlediska federálních silnic je pro rok 2023 snížená kapitálová částka vyjma strategické dálnice na východ, o 50%.
Ve většině projektů se přepisuje datum zahájení na roky 2024, 2025, 2026, 2027.

Od konce roku 2022 je zaznamenána dynamická devalvace rublu. Na začátku prosince 2022 byl průměrný směnný kurz 60 rublů k americkému dolaru, zatímco v polovině května 2023 je nyní kurz více než 80 rublů. To znamená, že nominální hodnota ruské měny se snížila o více než 30 %. Důvodem byl především pokles ruských exportních příjmů.

Statistiky CBR naznačují, že v roce 2022 si ruští exportéři mohli ponechat na zahraničních bankovních účtech příjmy v hodnotě více než 140 miliard dolarů. Tato částka pravděpodobně zahrnuje indické rupie, protože tuto měnu ruské ropné společnosti používají pro dodávky ropy zasílané do Indie. Není pochyb o tom, že část této částky je použita na platby za zboží dovážené do Ruska. Nicméně, většina těchto prostředků je s největší pravděpodobností uložena na zahraničních bankovních účtech, aby byly mimo ruskou jurisdikci. Děje se tak ze strachu exportérů, že se budou muset dělit o své zisky s Kremlem, nebo že se jich zmocní nejbližší pomocníci Vladimira Putina.

To znamená, že ruský rozpočet má proto vyšší deficity, protože se snižují příjmy z daní. Tento systém oligarchického hierarchismu v těžebním sektoru ale vytvořil Putin. Ten také zavedl extra daně, ale je zjevné, že je společnosti platit nebudou.

Takže se musí o něco méně zvedat dávky a důchody a o něco více šetřit na ostatních, než-li vojenských výdajích.

Pomalu - ale jistě Rusko jednoduše upadá. Ne, rozhodně to neznamená, že zítra vyhlásí bankrot a rozpadne se. To ani není žádoucí změna.

Rozhodně díky slábnoucímu Rusku stoupá Indie (protože levně nakupuje na svůj rozvoj) a několik dalších zemí, které získavají na tom, že jsou zavedené i sankce na jednotlivce. Silnější Indie vytváří protiváhu ČLR, takže to má zase další dopady v Asii.

Není ani tak důležité, co si myslí Putin o ekonomice, nýbrž ruský byznys. Byl summit v Zálivu. Ruský byznys považuje současnou agresivní politiku Kremlu a rostoucí náklady války za hlavní hrozbu. Za to poslední to považuje od podzimu ´22 i ruská centrální banka, která varuje před protahováním války na Ukrajině - a ta se zjevně hned tak neukončí, viz vzhledem na armádní podporu.

Rusko s největší pravděpodobností nebude schopno vydělat částku 8 bilionů rublů (kolem 100 miliard dolarů, počítáno s použitím květnového směnného kurzu) na příjmech z ropy a zemního plynu, které byly plánovány na rok 2023. Vláda se pokusila tento deficit vyrovnat zvýšením daňové zátěže, kterou nese sektor ropy a zemního plynu. V rámci těchto kroků zavedla opatření k regulaci slevy z ceny vyvážené ropy a ke snížení kompenzačních plateb, které nabízela rafineriím za udržení nízkých cen pohonných hmot na domácím trhu. Kromě toho bude v letech 2023–5 Gazprom povinen platit dodatečnou daň z těžby ve výši 600 miliard rublů ročně.

Příjmy z DPH Ruska vzrostly o více než 11 % ( zejména díky obnoveným dovozům), zatímco výnosy z DPPO klesly o 19 %. Vláda také soustavně zvyšuje fiskální zátěž, kterou nesou soukromé společnosti. V polovině května 2023 dokončila práci na zákonu, který státu umožňuje uvalit neočekávanou daň na mimořádné zisky získané podnikáním v letech 2021–2. Vláda již dříve rozhodla, že západní společnosti, které hodlají prodat svá aktiva v Rusku, budou muset převést 5 až 10 % ze součtu všech takových transakcí do státního rozpočtu.

Přes klesající příjmy ruská vláda soustavně zvyšuje veřejné výdaje. Za první čtyři měsíce roku 2023 utratila téměř 40 % částky, kterou na letošní rok vyčlenila. Od jara 2022 vláda nezveřejňuje žádné informace o konkrétních výdajových kategoriích. Jediné dostupné informace se týkají částek vynaložených na veřejné zakázky (včetně vojenského sektoru). Během prvních čtyř měsíců roku 2023 vláda na tento účel utratila více než 2,8 bilionu rublů (čtvrtina veškeré vynaložené částky, o 60 % více než v roce 2022). Tyto prostředky pomáhají stimulovat ekonomickou aktivitu Ruska.

K doplnění chybějících příjmů z ropy a plynu využívá prostředky Fondu národního blahobytu (NWF); vláda z něj od začátku roku 2023 čerpala více než 400 miliard rublů. Na začátku dubna 2023 činila likvidní aktiva NWF (která má vláda k dispozici) 6,8 bilionu rublů. Při převodu na dolary (v současnosti jsou zdroje NWF uloženy ve zlatě.

Vláda také zvýšila prodej státních dluhopisů na domácím trhu. Za první čtyři měsíce roku 2023 si půjčila až téměř 1 bilion rublů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že celkový vládní dluh Ruska je i nadále nízký, nedosahuje ani 20 bilionů rublů, tj. kolem 12,5 % HDP země.

Další metodou, kterou může ruská vláda použít ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, je devalvace rublu. Tato politika má však určitá omezení, protože může omezit dovoz, který ruská ekonomika potřebuje, a může přispět ke zvýšení cen.

Přestože ruská vláda oznámila, že se očekává, že hybnou silou ruské ekonomiky bude v roce 2023 domácí poptávka, zatím se reálné příjmy ruských občanů nezvýšily.

Statistiky sestavené Rosstatem ukazují, že navzdory poklesu HDP a zmenšujícím se reálným příjmům občanů se míra chudoby v Rusku v roce 2022 snížila. 15,3 milionu občanů žilo pod hranicí životního minima (kolem 170 USD), což je o 700 000 méně než v předchozím roce. Rosstat však pro toto zjištění nenabídl žádné vysvětlení. Není tedy jasné, zda to souviselo s klesající populací Ruska zaznamenanou za posledních několik let (v roce 2022 se ruská populace zmenšila o 600 000 jedinců). Je také pravděpodobné, že v roce 2022 se pokles životní úrovně dotkl především ruské střední třídy, zatímco nejchudší skupiny občanů pobíraly sociální dávky od státu. Muži z těchto skupin byli navíc často odvedeni do armády. Dostali vysokou odměnu, kterou stát nabízí vojákům bojujícím na Ukrajině.

Rusko sníží výdaje na všechny investice, které nesouvisí s válečnou ekonomikou, vyjma výstavby obchodního koridoru s Asii, kam tedy spadá i několik dálnic tímto směrem. Všechny ostatní projekty ale budou pozdržené do roku 2024 a dál.

Ruský rozpočtový deficit dosáhl za prvních pět měsíců roku 42 miliard dolarů, což je již 17% nad plánem pro celý rok 2023. To se opakuji, ale je to nezbytné to doplnit, protože právě na další predikci národní banky vyšla zpráva, že se doporučuje plánované investice ve 3. a 4.Q letošního roku přeložit na rok 2024 a 2025.

Sedm z 10 evropských podniků očekává, že letos sníží své investice v Rusku, protože západní sankce kvůli invazi na Ukrajinu a protiopatření Moskvy je přinutily přehodnotit své výhledy. I to jen ty, které tam ještě působí - 1000+ firem ze Západu již Rusko opustilo. Zbytek zůstává, ale dle Asociace bank - právě snižují investice. Zmražuje se jejich chod, ale drží se tam tato činnost, protože je to výnosnější, než odchod s ruskými pravidlem o zachování 1/3 majetku tam.

Asijské infra banky i nadále neuvolní tranže s mld. USD na podporu infrastruktury. Stane se tak až potom, co Moskva zahájí buď rokování za odškodnění ČLR za škody způsobené Ruskem na čínských investicích na Ukrajině nebo se přistoupí k míru a dalšímu ujednání co bude dál. Tato prezentace je pokročilou fází od začátku invaze na UA. ČLR má a měla strategické investiční záměry na UA ... přístav Odessa, železniční koridory, nerostní suroviny. Investice na UA činí do 20 mld. USD. Infra banky mají podpořit ruskou infrastrukturu včetně dálničního koridoru Východ-Západ, Hedvábní Stezka ročně 8 mld. USD po dobu 4 let. To je nyní zmraženo.

Co znehodnocuje investice v Rusku: narušení dopravy - s EU je to komplikace jako taková (+sankce) a s Asii ty dopravní vazby, které to nahradí, jednoduše stále schází. Nestabilita na vnitřním trhu (nečekaná ekonomická rozhodnutí). To vede 17% firem ze zahraničí ke snižování počtu zaměstnanců, 65% tak nečiní - ale tedy 70% snižuje investice. Část firem se dívá na sousední země. (Kazachstán atp.)

Ruský oligarcha Oleg Děripaska varoval zemi před hrozící finanční krizí již v březnu 2023. Velmi jasně řekl na summitu v Krasnojarsku, že tímto tempem Rusko nebude mít peníze již v roce 2024. Nebude co zdaňovat, protože příjmy z prodeje nerostních surovin se dramaticky snižují, i když objem zůstává. Rusko potřebuje zahraniční investice, ale i nadále je to spíš odliv, než příchod nových. Negativně na situaci působí zmražení peněz nejen státu, ale i jeho firem a dalších firem, které trpí sankciemi. Rusko bude muset vytvořit vnitřní podmínky na rozvoj, ale není to k vidění. Po roce 2025 již nebude ani ropní rezerva a pak je na místě otázka jak bude Rusko fungovat dál? „Je nutné zastavit tyto barbarské praktiky z doby kamenné, kdy věznění každého druhého člověka pro nic za nic,“ řekl Děripaska, který je dlouho považován za blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina. Státního aparátu je mnoho, státního kapitalismu rovněž, co je ale již na škodu. To dle něj funguje jen v dobrých časech, když není na Rusko uvalená taková masa omezení obchodovat.

Jak se zdálo ze začátku krize, že Záliv je nakloněn Moskvě, ani to není zcela tak. Záliv se jen otáči chrbtem USA a snaží se zesilnit pozici. Umožnil příchod ruské elity, která ztratila pozici v EU/USA nebo v Rusku kvůli obavám o rekordní zdanění, ale státy Zálivu téměř neinvestují do Ruska. Až 1/4 dálničních projektů a obchvatů má stát na PPP a čekala se podpora ze Zálivu. Ten peníze a fondy má, ale směruje je na islámské komunity od Severní Afriky po Pákistán resp. Indonésii, nikoliv do Moskvy. Tam jdou "omrvinky" a i to za ruské záruky. Státy Zálivu nejsou přinucené podporovat režim v Moskvě a Putin může pozorovat jak jejich síla roste ze dne na den. Jsou to oni, kdo vítězí, protože díky zesláblému Rusku oni těží na dobrých cenách za ropu a plyn pro sebe a i proto mírně snižují těžbu a nemají zájem pumpovat tyto vyděláne peníze masivně do Ruska. Jestli dokonce nevěří v ekonomocký zisk je vedlejší důvod k zamyšlení.

Pro exportéra velikosti Ruska se to ukázalo jako výzva. Již 140 let se Rusko dívá na Evropu jako na svůj hlavní exportní trh. Jeho rozlehlá ropná infrastruktura je primárně navržena tak, aby přesunula ropu na západ, přičemž více než 80 procent vývozu po moři míří do evropských vod. Sankce nutí tyto náklady zasílat na méně známé trhy, které jsou omezenější a odlehlejší. Proces transformace ani s budováním "stínových tankerů" nenapředuje jak si Moskva přeje.

Ruský rubl již delší dobu ztrácí na hodnotě, Centrální banka jej nechává tak z vícero důvodu, rozepsal jsem je již v tématu. Aktuálně již přesáhla hodnota 1 USD = 90 RUB. Měsíc zpátky to bylo 80 ... tento pokles je přidáván pod neustále nové pesimistické ekonomické informace ačkoliv se je snaží Moskva interpretačně vylepšovat.

Ruská Gazeta již píše i o tom, že auta se zdraží z důvodu slabého rublu do září o min. 10%: https://www.gazeta.ru/auto/2023/07/06/17241470.shtml Za dolar 90, za euro 100 ... jsou to psychologické hranice. Pouze auta, která již byla nasmlouvaná a zaplacená, nebudou ovlivněna.

Některá média očekávají "něco významné za 2 dny", kdy to bude 500. den vstupu ruských vojsk na Ukrajinu. Vyhýbají se označení zahájení války.

Ruský Kommersant informoval o záměru šéfky ruské centrální banky: (ve funkci dekádu) Předsedkyně Bank of Russia Elvira Nabiullina připustila, že klíčová sazba by mohla být zvýšena, ale o kolik bude záviset na situaci v ekonomice v době rozhodnutí. „Proinflační rizika nyní převažují, dokonce se zvyšují. Samozřejmě připouštíme možnost zvýšení sazeb,“ řekla na okraj finančního kongresu 6. července, https://www.kommersant.ru/doc/6084977?from=doc_top . Představenstvo centrální banky na jednání 9. června ponechalo klíčovou sazbu na 7,5 % ročně. (ECB = 4,25%, FED = 5-5,25%)

Stoupá i ruský vládní dluh. Koncem 2019 byl 17%, koncem letošního roku je plán 23% HDP. Navzdory ropnímu fondu, vysokým přebytkům atd. Centrální banka modeluje růst dluhu i v dalších letech: v 2025 má překročit 25%. Původní cíl, že Rusko nebude mít dluh se tedy nepovedl realizovat. Dluh se má začít snižovat po roce 2026.

Já jen připomenu výrok frustrovaného velitele žoldnéřských jednotek Wagner Jevgenij Prigožin, který vyzval Rusko, aby přešlo na totální válečnou ekonomiku: Kreml musí vyhlásit novou vlnu mobilizace, aby povolal více bojovníků a vyhlásil stanné právo a donutil „každého možného“ do úsilí země o výrobu munice. Musíme přestat stavět nové silnice a infrastrukturu a pracovat jen pro válku.

Ruské výdaje na armádní průmysl nepostačují pro náhradu toho co se ztrácí na Ukrajině.
Důvodem jsou jednak malé peníze, odhadují se jen 3% HDP a jednak ztráta trhů: sofistikované RU zbraně potřebují technologie, které teď nemají.
Původní starší technika je již k ničemu - jen zvyšuje neúměrně ztráty proti zbraním všeho druhu na Ukrajině.

Kreml se zaměřil na ekonomické udržení chodu země. Díky diverzifikaci se povedlo udržet zásobování obchodů. Je to sice horší, než to bylo, ale linie se daří plnit.

Pokud se má ale udělat razantní obrat ve vývoji situace, tak se má upřímit pozornost více na válečný průmysl. Dnes jsou vázány síly a kapitál na agrární průmysl, stavební průmysl, dopravní koridory na východ, na výstavbu nových tankerů, co všechno váže i pracovní sílu a tedy bojové kapacity. Únik mozků je rovněž citelný ... od 01/2023 pracuje 1/4 armádních továren v režimu 24/7, ale jen 1/4. Armáda se snaží rozběhnout větší kapacity, ale naráží to na problémy s logistikou - vlaky musí jezdit do Asie, jináš padne obchod. Ty stejné vlaky potřebují ty továrny ...

Tak se dělá všechno - a spoléhá se na odolnost ruského národa a na velikost Ruské federace. Vs. Ukrajina ... a za rok-dva Rusko zvítězí. Pokud ekonomicky ustojí tyto komplikace ve vývoji. A možná již nejen ekonomicky ...

Může se zdát jako skutečnost, že kromě západu je postoj mnoha zemí vlažný k tomuto konfliktu, ale stejně tak platí, že to neznačí, že Moskva má samé přátele ve světě. Je to přesně naopak, "kamarádit" se chce málokdo - protože mnoho států i vyčkává na vývoj situace. Rozzlobit si sílu kapitálu nechce nikdo a stát na straně toho kdo prohrá, taky není nejlepší volba. Taková je i rétorika mnoha zemí z Lat. Ameriky a Afriky: snaží se udržet neutralitu v tomto konfliktě. Což ale ostatně lze pochopit. Protože, pokud někdo i naváže přátelské vztahy, tak je to "pouze" za ruské miliardy USD. Tyto země obratem ztrácí ale jiné peníze ... "dočasu". Bohužel, hromada infra- projektů je tímto narušeno, protože se ztrácí finanční pilíře.

Rusko hlásí, že zachytilo raketu nad anektovaným Krymem a nakrátko zastavilo provoz na Kerch Bridge

• Ruské úřady na Krymském poloostrově v neděli oznámily sestřelení řízené střely poblíž města Kerč a krátké přerušení dopravy na Kerčském mostě, který spojuje anektované území s Ruskem.
  
  Moskvou jmenovaný guvernér Krymu Sergej Aksjonov řekl, že zachycení rakety ruskou protivzdušnou obranou nezpůsobilo žádné škody ani oběti. Neuvedl žádné podrobnosti, včetně typu střely a jejího původu.

Loni v říjnu masivní exploze vážně poškodila Kerčský most – klíčovou dopravní a zásobovací trasu pro ruské jednotky na Krymu – a nechala jej na týdny mimo provoz.

https://apnews.com/article/russia-ukrai ... bef544e110
https://www.pressherald.com/2023/07/09/ ... ey-bridge/

Soči je hezké ruské město, které se sice nachází u moře, ale nedaleko jsou hory. Jako město se dlouho plánuje (a optimalizuje) postavit novou silnici/dálnici Sochi - Dzughba, ale informace jsou posledně k roku 2021. Od vpádu na Ukrajinu to utichlo. Město hostilo v roce 2014 OH a nutno zdůraznit tehdejší masivní investice, především do sportovních areálů, železnice a silnic. Ani tohle město se ale tak jak mnoho jiných ve světě nevyhýbá klimatickým změnám. Bylo již vícekrát zaplaveno, doslovně se ulicemi valila voda a nebylo tomu jináč ani před pár dnama. Výhodou jestli se to tak dá říct ale byla jistá připravenost a informovanost, takže důsledky sice jsou - na poškozené infrastruktuře a vozidlech, ale žádné větší drama se neodehrálo.

Rusko – Stovky evakuovaných poté, co záplavy poškodily 200 domů v Soči

https://www.youtube.com/shorts/a4n2W806PD0
https://www.youtube.com/shorts/6enF-tpQ3ho

Soči, které se nachází v regionu Krasnodarský kraj na jihu Ruska, zažilo 9. července 2023 nepříznivé povětrnostní podmínky, které vyústily v silné deště a silné bleskové záplavy. Očekávalo se drsnější počasí.



Přívalový liják způsobil rozlití řek, což vedlo k zaplavení domů a vysídlení obyvatel. Bylo zahájeno úsilí o záchranu a evakuaci, aby byla zajištěna bezpečnost postižených osob.

Podle vlády Soči vedly přechody bouřky a vydatné srážky večer 9. července k zaplavení přibližně 200 domů. Stoupající vody představovaly značné riziko pro postižené obyvatele a jejich majetek.

V reakci na mimořádnou situaci bylo ze zatopených oblastí Sirius a Khostinsky v městské části Adlersky evakuováno kolem 240 lidí. Evakuovaným bylo poskytnuto dočasné ubytování.

Silné záplavy také způsobily značné narušení dopravní infrastruktury, přibližně 13 ulic a silnic v Soči bylo ponořeno pod vodu.

Ministerstvo pro mimořádné situace (EMERCOM) rychle nasadilo tým více než 150 pracovníků, aby pomáhal při záchranných a evakuačních operacích. K provádění těchto životně důležitých úkolů bylo použito specializované vybavení, včetně pěti člunů a čerpacích systémů. Personál EMERCOMu pracoval na odstranění vody ze zatopených budov.

Předběžné zprávy EMERCOM uváděly, že 9. července během jedné hodiny napršelo neuvěřitelných 50 mm srážek, což přispělo k závažnosti záplav. Platformy sociálních médií ukazovaly videa silných bleskových povodní, které se hnaly úzkými silnicemi a táhly a převracely vozidla v cestě.

• Silné povodně zasáhly region v červenci 2022, srpnu 2021, koncem července 2021, začátkem července 2021, říjnu 2018 a v červnu 2015.
  
  V roce 2015 provedli ruští a němečtí vědci studii, která zjistila, že rostoucí závažnost a počet povodní v Soči jsou důsledkem vyšších teplot moře v oblasti Černého moře. Vyšší teploty mořské hladiny mohou vést ke zvýšení intenzity srážek – v některých případech až o 300 % – pro komunity a regiony sousedící s teplými moři.

poškození Krymského mostu: to jen na doplnění událostí z tohoto měsíce: https://twitter.com/nexta_tv/status/1680807636407660544

záběry na 4. most ve výstavbě, v Novosibirsku:



záběry na 2. Zeya Bridge v Blagoveshchensk, Amur Oblast:

https://www.amur.life/news/2023/07/11/v ... hey-chasti

nejsevernější most přes řeku Jenisej v Krasnojarském kraji na Sibiři, Vysokogorský most. Zátěžové testy byly zahájeny, most se má otevřít v srpnu 2023:

https://dela.ru/news/281249/

několik zpráv v souvislostech:

* výšková budova v moskevské obchodní čtvrti, ve které sídlí tři ruská vládní ministerstva, byla v úterý podruhé za tři dny zasažena dronem
* dvě klíčové silnice a mosty na jihu UA pod kontrolou ruské armády jsou poškozené; komplikuje to logistiku na Krym
* ruský parlament schválil prodloužení nástupu do vojska - z 27 na 30 let
* ruský parlament schválil 10x zvednutí sankce za nenastoupení do armády
* ruský rubl se propadl nad 95 za 1 USD a na více než 100 za 1€ a i proti juanu, celkově se měna otřásá delší dobu
* po debatách v Džiddě došlo de facto k nastartování budoucího summitu k míru na Ukrajině, kde se na stranu tohoto kroku přidává ČLR
- ruská armáda zlikvidovala sklady obilí v Oděsse a okolí - z čeho 80% bylo určeno nikoliv pro Afriku, ale právě pro ČLR
- Peking odmítl Moskvu za spojence - prezentuje Rusko za obchodního partnera a připomíná historii na východě Ruska (nezapomínejme na válku o hranice půl století zpátky) - jde již o napínání svalů, ano Peking potřebuje dodávky surovin, ale Moskva ani nemá na výběr - technologicky může západ nahradit jen Peking

Putinova vláda omezuje výdaje na provoz a investice do zdravotnictví, vzdělávání a dopravy a všechny zdroje směruje do válečného průmyslu. Již tam jde 1/3 rozpočtu.

Centrální banka odmítla v lednu dál intervenovat ve prospěch rublu. MF má vydat zprávu jestli nedojde k "nápravě" vývoje situace i s ohledem na ceny ropy.

Realistickým cílem KSA je zajistit cestu ukrajinského exportu pšenice do Arábie. Stejná Arábie a členové GCC/OPEC mají být zálohou finančních projektů v RF. Většina má jen chabý příslib - šejkové své miliardy jen tak nedávají. Konference v Džiddě se právě pro to zůčastnila ČLR - která i formálně deklaruje zájmy o mír na Ukrajině, ale rozhodně i o partnerství s KSA.

Kým západ dotuje Ukrajinu zbraněmi, tak zbytek světa de facto prosazuje mír a taková řešení, která mají mít užitek pro ně. Posledně to deklaroval velmi zřetelně i egyptský prezident nebo JAR.

Rusko sice získává spojence - ale spíše vojenské junty a edestabilizované státy v rámci světa. Napjaté rozpočty v mnoha státech světa totiž potřebují úvěry - a ty se mohou získat z 2/3 jen ze západního systému.

Rusko hodlá od 09/2023 omezit uveřejňování dalších ekonomických zpráv po již zavedeném systému. Zdůvodněním je právě mimořádná situace a prý zneuživání situace. (ze které lze čerpat pohled na finanční rámec válečných výdajů).

Ukrajina navíc před pár dnama zahájila námořní bezpilotní útok na ruský přístav Novorossijsk, který je kritickým uzlem v Černém moři pro export ruské ropy. Rusko, druhý největší vývozce ropy na světě, se také ve čtvrtek zavázalo, že v září dobrovolně sníží vývoz ropy o 300 000 milionů barelů denně. Cena se má mírně zvednout a situace v příjmech stabilizovat.

Rostoucí důkazy naznačují, že Rusko pokračuje v získávání amerických mikročipů a dalších vyspělých západních technologií pro použití ve svém vojenském vybavení. I proto se připravuje další legislativa ze západu na potlačení tohoto vývoje. Spletité obchodní cesty přes prostředníky v zemích, jako je Čína, Turecko a Spojené arabské emiráty, znamenají, že tyto základní technologie stále vstupují do Ruska a přidávají Moskvě k předválečným zásobám surovin.

Ke 2x válečných výdajů pro letošní rok: https://www.reuters.com/world/europe/ru ... 023-08-04/ Díky tomu má průmysl práci a ekonomika jakž takž roste. Ale zdravý vývoj to rozhodně není. Centrální banka v červenci zvýšila sazby na 8,5%, aby zabránila zvyšující se inflaci.

Jak šlo postřehnout, tak odstoupil ze své pozice a práce ruský profesor ekonomie Igor Lipsic, aby následně poskytl rozhovor, kde uvedl, že sice ekonomika Ruska roste, ale jen díky masivnímu zbrojení a pumpování peněz do průmyslu. Ve skutečnosti musela ruská centrální banka razantně zvednout úrokové sazby na 12% z 8,5%, aby zabránila růstu inflace. Tu profesor odhaduje v dalším roce mezi 20 a 30%.

Ruský rubl byl již na tom tak, že 1 ruský rubl měl hodnotu 1c USD. Právě díky zvýšení úrokové sazby došlo ke snížení na úroveň 94 RUB za 1 USD. Ještě před rokem to bylo 55.

To, co ruskému rublu neprospívá je celkově turbulentní trh. Kde není stabilita a čitelná ekonomická predikce, tam přijde ke snížení investicí a bankrotům, protože v takovém prostředí se nedá podnikat, zdůraznil prof. ekonomie.

Ruská centrální banka vzkazuje, že pokud se inflace udrží na stávající úrovni, tak sazba 12% zůstává, pokud ne, tak vzroste o další 1-2%.

z infrastruktury:

ruský web o silnicích: https://roads.ru/main/

M12: časosběrné video ze stavby lanového mostu přes řeku Oka (nedaleko Muromu), jeden rok stavebních prací za minutu:

Kazaň, dálnice Voznesensky spojující centrum města a M7 v závěrečné fázi. Cesta stála 31,1 miliardy rublů a její celková délka je 11,3 km. Komunikace převezme dopravní provoz z přilehlých obytných čtvrtí, bude se po ní možné pohybovat rychlostí 70 km/h.

https://inkazan.ru/news/2023-08-03/kogd ... tu-3002528

blok info

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu na summitu BRICS řekl, že Rusko chce ukončit válku na Ukrajině s tím, že ji „způsobil Západ a jeho satelity“.

Ve videoproslovu k vůdcům BRICS, kteří neodsoudili ruskou invazi na Ukrajinu, Putin zopakoval, že ho k válce přinutily akce Kyjeva a Západu.

Ukrajina a Západ tvrdí, že ruská invaze je imperialistickým záborem půdy.

Putin na summit, který se koná v Johannesburgu, osobně nepřišel, protože by mu hrozilo zatčení na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). V březnu na něj ICC vydal zatykač za válečný zločin nezákonné deportace dětí z Ukrajiny do Ruska.

"Pouze jedna věc diktuje naše akce na Ukrajině, a to ukončit válku způsobenou Západem a jeho satelity proti lidem žijícím na Donbasu," řekl Putin s odkazem na východní část Ukrajiny, kde bojují proruští separatisté a ukrajinská armáda od roku 2014.

"Chci poznamenat, že touha zachovat si svou hegemonii ve světě, touha některých zemí zachovat si tuto hegemonii, vedla na Ukrajině k vážné krizi."

Rusko opakovaně prohlásilo, že je otevřeno rozhovorům o ukončení 18měsíční války, ale pouze za předpokladu, že budou zohledněny „nové skutečnosti“ vytvořené ruskými silami ovládajícími téměř pětinu Ukrajiny.

Ukrajina požaduje navrácení celého svého území a odchod ruských sil.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa , který v červnu představil africký mírový plán Putinovi a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému na samostatných setkáních, v reakci na projev ruského prezidenta uvedl, že členové BRICS budou i nadále podporovat úsilí o ukončení konfliktu.

Putin také řekl, že Moskva příští rok využije svého předsednictví BRICS k posílení role skupiny ve světě jako protiváhy globální dominance USA.

Summit BRICS se bude konat v Kazani v říjnu 2024, řekl.

Posílení BRICS je součástí ruské vize podkopání americké dominance a budování, řečeno Putinovými slovy, „mulipolárního světového řádu“.

Lídři zemí BRICS, mezi které patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika, se zaměří na středeční schůzky o expanzi bloku, který chce zvýšit svůj vliv ve světě, uvedla AFP.

V úterý Čína otevřeně řekla, že podporuje její expanzi.

To podporuje JAR a Brazílie a Moskva, která je kvůli invazi na Ukrajinu pod mezinárodními sankcemi, potřebuje diplomatické a obchodní spojence.

Indie je naopak vůči Číně nedůvěřivá. Indický premiér Narendra Modi se první den summitu nezmínil o otázce expanze skupiny.

Zdůraznil pouze rychlý ekonomický růst své země a podpořil jej množstvím čísel a příkladů.

BRICS produkuje čtvrtinu světového bohatství a v těchto zemích žije 42 procent světové populace. O připojení požádaly desítky zemí. Mezi kandidáty patří Kuba, Nigérie a Írán.


Dne 22.8. Vladimir Putin nařídil Ruské centrální bance, aby zavedla kontrolu kapitálových toků. Ten televizní projev ruského prezidenta byl de facto potvrzením toho, že v globálním geopolitickém konfliktu Rusko prohrává měnovou válku a zběsile šetří národní měnu. Tento neobvyklý veřejný příkaz ruského prezidenta guvernérce centrální banky Elviře Nabiulliniové vznikl po drastickém oslabení ruského rublu vůči americkému dolaru a ještě více vůči euru. Do té doby panoval dojem, že guvernérka Nabiullina – jinak špičkový technokrat – úspěšně vede bitvu proti mezinárodním finančním sankcím.

• Po samotné invazi a zavedení sankcí Nabiullina drasticky zvýšila úrokovou sazbu a zavedla specifické kapitálové kontroly a podařilo se jí stabilizovat směnný kurz, trochu kontrolovat inflaci a vytvořit zdání relativní makroekonomické stability, a to vše navzdory tomu, že Západ blokoval více více než 300 miliard dolarů ruských mezinárodních rezerv. Během konfliktu se proto debatovalo, zda by na seznam sankcionovaných osob neměla být zařazena i technokratka Nabiullina, protože účinně pomáhá Putinovu zločinnému režimu.

Autorita Nabiulliny byla natolik nahlodána, že ji Putin veřejně poučuje o tom, jak provádět měnovou politiku, i když je to směšné. myslet si, že ruský prezident mohl vědět o penězích více než jednou vítěz mezinárodní ceny Euromoney pro nejlepšího centrálního bankéře v roce 2015.

Ve veřejném prohlášení Putin ve skutečnosti prokázal, že v čele ruské vlády jsou nyní velmi hluboké trhliny, pokud jde o jednotný postoj k měnové politice, a to navzdory skutečnosti, že k dohodě nakonec došlo.

Konkrétně Putin v úterý řekl, že vláda a centrální banka Ruska ... „by měly pracovat mimo jiné na omezení neproduktivní, spekulativní poptávky v ekonomice, kontrolovat odliv kapitálu a sledovat chování ostatních účastníků finanční trh".

Vzhledem k tomu, že prezident nyní ukládá kapitálové kontroly, je to pro Nabiullinovou, která silně obhajovala režim plovoucího směnného kurzu, nepochybně kariérní úder.

Nyní se ukazuje, že ruská ekonomika – bez ohledu na obrovský exportní potenciál přírodních zdrojů – se jen stěží vyrovná s částečnou ekonomickou izolací.

V Rusku se zřejmým poklesem směnného kurzu rublu vznikla nahoře hořká polemika bez jasného konsenzu o tom, jak rubl zachránit. Ruský ministr financí Antun Siluanov tak navrhl, že exportéři musí prodat 80 procent svých příjmů v cizích měnách do 90 dnů od dodání. V opačném případě by společnosti neměly možnost spoléhat se na vládní pobídky. Je velmi pravděpodobné, že jde o myšlenku opatření, které se vztahuje pouze na společnosti, které stejně nejsou ve vlastnictví nebo politické kontrole Kremlu.

Jen v pondělí ministr financí třikrát hovořil o nutnosti zavedení měnové a kapitálové kontroly. Nabiullina se předtím svěřila svým přátelům, že odejde v případě, že budou zavedeny kapitálové kontroly, ačkoli ona sama to na začátku invaze udělala.

• "Guvernérka Ruské banky Elvira Nabiullina označila za hlavní důvod slabosti rublu zhoršující se výsledky zahraničního obchodu a připsala rychlejší inflaci vyšším vládním výdajům a nedostatku pracovních sil způsobeným nákladným válečným úsilím, které je nyní v 18. měsíci. Putin uznal rozpory ve vládě." a centrální bankou nad hospodářskou politikou poté, co rubl klesl na nejnižší úrovně zaznamenané naposledy v týdnech po zahájení invaze,“ uvádí Bloomberg.

Putin říká, že Rusko čelí velkým ekonomickým výzvám a musí držet inflaci pod kontrolou. Ruská inflace zuří na 60 %, nikoli na hlášených 3,6 %, a to díky „volnému pádu“ rublu, říká špičkový ekonom Steve Hanke. (nutností je pročíst si jeho analýzu)

Rusko plánuje 10% snížení výdajů na přerozdělení rozpočtu na rok 2024, uvádí Vedomosti.

Nárůst dluhového břemene Ruska je nevyhnutelný, protože Moskva utrácí na armádu a hospodářství, řekl tento týden náměstek ministra financí, zatímco v příštím roce má být přerozděleno přibližně 5 miliard dolarů v rozpočtových výdajích na naléhavější účely.

Schéma dopravních investicí bude upraveno. Co to přesně značí jsem se nedočetl. Rokem 2023 se ale hromada projektů posunula na roky 2024 až 2026. Pouze "hlavní celonárodní investiční priority" - se nadále realizují dle plánů. Centrální vláda prozatím zvedla ve vlnách mzdy a důchody, zvedla výdaje do změny v hospodářské struktuře a zbrojí ... tudíž nezbývají volné kapacity jinde. Mj. z oboru stavebnictví jsou pryč desítky tisíc lidí: mladší jsou ve válce (i jako řidiči) a starší ve vlnách - jsou již v jiných státech.

Vysokogorský most přes řeku Jenisej v Krasnojarském kraji byl 100% dokončen a zprovozněn 23. srpna 2023.



M-12, lanový most Oka (1378 m), který spojuje Vladimirskou a Nižnij Novgorodskou oblast, prošel zátěžovými zkouškami.

videa z výstavby:

Nedávné video z 1. etapy dálnice M12 (téměř dokončený úsek mezi Orekhovo-Zuyevo a Petushki, známý také jako obchvat Pokrova):



Video ze 6. etapy M12 (úsek mezi Sergachem a Shumerlyou):



a video z budoucí zpoplatněné silnice Vinogradovo - Boltino - Tarasovskaya, známé jako Mytischi Chord (severně od Moskvy):

EKONOMIKA

Příjmy z ropy a zemního plynu v Rusku byly v srpnu téměř o 21 % nižší než v červenci na 642,7 miliardy rublů (6,6 miliardy dolarů), ukázaly v úterý údaje ministerstva financí. Tržby se také snížily o 4,3 % ve srovnání se stejným měsícem roku 2022. V červenci letošního roku činily tržby z ropy a zemního plynu 811,3 miliardy rublů.

Pro ruskou ekonomiku orientovanou na komodity jsou klíčové výnosy z prodeje ropy a plynu. V lednu až srpnu klesly příjmy z ropy a zemního plynu meziročně o 38,1 % na 4,836 bilionu rublů.

Výnosy v srpnu klesly především kvůli prudkému poklesu daně ze zisku, která se platí jednou za čtvrtletí. Platby rafineriím v rámci takzvaného „tlumícího mechanismu“ – zavedeného s cílem zabránit společnostem těžit z vysokých vývozních cen pohonných hmot za účelem obrany domácího trhu – minulý měsíc rovněž vzrostly na 185,9 miliardy rublů ze 110,4 miliardy rublů v červenci. Rozpočtové dotace rafinérským společnostem z „reverzní spotřební daně z ropy“ minulý měsíc rovněž vzrostly na 113,8 miliardy rublů z 95,1 miliardy rublů v červenci.

Ministerstvo financí počítalo s letošním poklesem příjmů z ropy a zemního plynu o 23 % na 8,94 bilionu rublů. Očekává rozpočtový deficit ve výši téměř 3 bilionů rublů, tedy 2 % hrubého domácího produktu (HDP).

Rozpočtový deficit za leden až červenec se rozšířil na 2,82 bilionu rublů (29,3 miliardy dolarů), neboli 1,8 % HDP. Ministr financí Anton Siluanov opakovaně prohlásil, že Rusko dodrží svůj cíl pro rok 2023 schodek nepřesahující 2 % HDP. V červenci ale uznal, že 2,5 % HDP je možné jako odchylka. A to již proběhlo několik vln snižování výdajů do "civilních sektorů".

Ruská centrální banka zavedla nové makroobezřetnostní limity pro nezajištěné spotřebitelské úvěry pro čtvrté čtvrtletí 2023. Toto rozhodnutí bylo přijato s cílem omezit nárůst nadměrné zadluženosti domácností odrazováním od poskytování úvěrů dlužníkům s vysokým poměrem dluhové služby k příjmu (DSTI). Nezajištěné spotřebitelské úvěry rostou rychlým tempem. Červencový nárůst dluhu byl nejvyšší za posledních 12 měsíců a dosáhl 2 % a roční tempo růstu bylo k 1. srpnu 2023 13,3 %.

Agentura TASS informovala, že v 1. pololetí 2023 ruská ekonomika rostla tempem +1,4% proti 1H 2022. Z hlediska segmentů již stavebnictví nevede; doprava +20%, velkoobchod +12%, zpracovatelský průmysl +11%, stavebnictví +9,8%, maloobchod +9%, zemědělství +3%, těžba +1%. Vzhledem na inflaci je stavebnictví ve stagnaci. Je to dáno především snížením rozpočtů na mnoho staveb. Díky nastartování "válečné mašinerie" - se očekává zrychlení ruské ekonomiky ve 2. pololetí na 1,6% HDP.

https://www.reuters.com/article/russia- ... KL8N3AH2KD
https://www.cbr.ru/eng/press/pr/?id=39510
http://government.ru/en/news/49324/

Prezident Putin vidí rozvoj země nyní takhle: vyjma plánů co bude v 2030 a 2035 ...

• Nadále upřednostňujeme financování sociálních a zdravotnických programů – všeho, co přidává hodnotu veřejnému blahu, včetně veřejných služeb, bytové výstavby a výstavby silnic a stěhování z chátrajících domů. Samozřejmě realizujeme i podpůrná opatření pro podniky a ekonomický růst obecně.
  
  Je důležité zajistit, aby byly finanční prostředky vynakládány co nejefektivnějším způsobem, což je univerzální problém všech rozpočtovaných rozvojových projektů. Tyto důležité infrastrukturní projekty musí být vysoce relevantní a přispívat k hospodářskému rozvoji ruského území.

V Rusku se minulý týden do provozu dostalo několik set km zkapacitněných silnic a dálnic. Prioritní tahy, obchvaty v Moskvě a dálnice M12, se staví dle plánů a mají zajištěné financování.

8. září 2023 otevřel Vladimir Putin v Arzamasu čtvrtý úsek trasy M12 z Muromu do Arzamasu. Otevření tohoto úseku bylo v médiích oznámeno jako otevření linky z Moskvy do Arzamasu. Délka nových úseků překročila 400 km.

Přesněji, byly otevřeny další čtyři segmenty M12:

1. Úsek Moskva - A113 (délka 45 km, část hlavového úseku, tzv. 0. etapa). Druhá část 0. etapy (tah A113-Orekhovo-Zuyevo) byla otevřena v loňském roce.
2. Úsek Orekhovo - Zuyevo - Petushki (délka 33 km), součást 1. etapy. V loňském roce byla otevřena další část 1. etapy a 2. etapa (úseky Petushki - Vladimir a Vladimir - P132).
3. Úsek P132 - Murom (délka 108 km), celá 3. etapa.
4. Úsek Murom - Arzamas (délka 123 km), celá 4. etapa.

záběry na 3. etapu, natočeno 2 týdny před uvedením do provozu:




Dne 9.9. se otevřela jižní část MSD v Moskvě. I na této akci byl přítomen prezident Putin.

MSD / Moscow High-Speed ​​​​Diameter je vysokorychlostní městská silnice se třemi větvemi do MKAD. Jižní část je také známá jako SEH / South-Eastern Expressway, která spojuje z Entuziastova Shosse do MKAD jižně od Moskvy.

https://msknovosti.ru/transport/moskovs ... v-subbotu/


V Moskvě byla dne 9.9. otevřena i další významná silnice, nový vyvýšený obchvat Kutuzovského prospektu, 10 kilometrové městské rychlostní silnice, která spojuje MKAD/M1 s Třetím okruhem (TTK).

Původně byl pojmenován jako „Severní duplikace Kutuzovského prospektu“ (Severní duplikace Kutuzovského prospektu). Nedávno bylo oznámeno, že bude přejmenován na Prospekt Bagrationa, pojmenovaný po bitvě u Borodina z roku 1812.

https://msknovosti.ru/transport/avtomob ... agrationa/

v 02/2022 jsem dával záběry na výstavbu 4. mostu ve městě Novosibirsk: viewtopic.php?p=251185#p251185 , no a po půlroce dám další vývoj:

informace jsou po rusky, ale jde o rozsáhlou fotogalerii: https://dzen.ru/a/ZPi7Lp2K81jLF-1m

až ten odkaz jednou zanikne, tak pár fotek takhle:

Nedávné video ze 4. etapy dálnice M12:

na margo tohoto příspěvku: viewtopic.php?p=280535#p280535

Dne 16.7. byl do provozu odevzdán 98 km dlouhý obchvat Tolyatti v rámci tahu M5. Začíná severně od Syzranu a končí východně od Tolyatti v Samarské oblasti. Dálnice má velký most přes řeku Volhu.

Ve stejný den se do provozu dostal chybějící článek dálnice Moskva - Petrohrad. Jedná se o 62 kilometrů dlouhý obchvat Tveru, který byl původně vyřazen z projektu dálnice, s dopravou odkloněnou přes modernizovanou M10.

Obchvat Tveru byl postaven v letech 2022 až 2024 a nyní je v provozu. Jeho součástí je most přes horní Volhu.

http://government.ru/news/52131/