České dálnice > Diskusní fórum

Dívám se na Mapy.cz a vidím, že dálnice M12 je nyní otevřena až za Kazaň! tedy 800 km dálnic otevřeno v posledních pár měsících... jak to, že nám to tu uteklo? nemáte někdo více info?

informace z léta ´24: Druhá fáze obchvatu Volgogradu (součást mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih). Nový úsek je dlouhý 25 km a má být dokončen do konce letošního roku.

dále,

Pro oblast zajištění zbrojního průmyslu a zvládnutí vedení války na UA jsou mnohem důležitější železnice. I v souvislosti se zajištěním komodit z východu i vzhledem na to, že lepší silnice napříč Rusko jednoduše stále schází a jejich program rozvoje se finančně snížil a znovu posunul v realizaci.

Ruské železnice ale budou v přístím roce čelit snížení základního rozpočtu na asi 8,6 mld. USD. Pokud to číselně vyjádříme v rublech, pak jde o snížení o asi 40% proti letošnímu roku. V železnicích ale zůstane vysoký objem peněz, jenomže stoupají náklady na obsluhu dluhu a v roce 2025 se tato částka zvedne ze 3 na 7 mld. USD.

https://www.reuters.com/markets/europe/ ... 024-12-05/
https://infra.economictimes.indiatimes. ... /116437102

ROZPOČET 2025 - rámcové informace

Co se týče výstavby silnic , tak platí doposud (i ve fóru uvedené) schválené programy s posunem investicí a prodloužení doby výstavby u 60% staveb, kromě zcela klíčových páteřních tahů + extra seznamu klíčových investíci v každém regionu a větším městě.

Ruská federace neprovedla pro rok 2025 obrat v této politice. Nejsou ale ani k dispozici informace o finančním plnění jednotlivých projektů. Je faktem, že bylo tlačeno na velké dodavatele, až si berou úvěry na výstavbu a vláda to postupně proplácí, t.j. s opožděním více než půlroku. Část projektů je kryto národními bankami veĺkých firem, jenomže peníze se kráti a problémem je vysoká inflace, již kolem 20%. Navíc, asijské granty a příspěvky jsou od začátku války "stopnuté" - aby nebyl problém se získaním dalšího kapitálu pro ty spolupracující investory (hlavně z Číny), ale to ve výsledku značí deficit na výdajích v řádu mnoha miliard USD.

Do problémů se v letošním roce dostala skoro celý stavební řetězec pod velkými firmami - tedy jejich dodavatelé a těžaři materiálů.

Vláda ale nemá zájem více investovat do sektoru - protože existuje zvýšený odvod personálu. Ne všichni válčí, to opravdu ne, ale řada inženýrů a řidičů je v logistickém řetězci zásobování ukrajinské fronty. Ta produkce materiálů napříč Rusko, nakládky a překládky se železnicí a distribuce mezi sklady působí problémy.

Dalším problémem, kterému Rusko čelí jsou zvýšené transporty ropních produktů potřebných i pro sektor stavebnictví. Vybuchují sklady sice v regionech, kde se skoro nic nestaví, ale odtud se vozí látky na front - tyto chybí a tak se narušil i program čerpání PHM pro kontraktory ve stavebnictví. Není dnes možno plnit stavební vozidla nebo se znovu musí zajistit přeprava - ale více cisteren muselo právě i stavebnictví uvolnit pro armádu.

Inflace drtí náklady, které jsou v rozpočtu. V roce 2025 se dokonce jeví možnost, že dojde k vlně bankrotů ve stavebnictví v rámci silniční výstavby. Vláda s tím počítá, protože plánuje "restart celého sektoru" po roce 2027.

Ta doba, ve které lídři firem čerpají luxusní zakázky od vlády jsou jednoduše pryč. Dnes to jsou tyto společnosti, které musí pomáhat centrální vládě. Do této polohy se postavila celá země - všichni musí držet spolu a uvolnit vše co se dá uvolnit, protože to má nejvyšší prioritu.

Jak Putin řekl jen nedávno, tak není problém investovat i do stavebnictví. Problém ale je, že to není na programu dne.

Na tomto programu je za 1) válečný program, 2) sociální výdaje, 3) cena za válku. Bod 3) jsou podpůrné systémy státu od zvednutí daní až po přepracování všech rozvojových programů - opakovaně každým rokem s odkladem plánů.

Počínaje rokem 2024 existuje trend k výraznému poklesu objemu prací na výstavbě silnic, který bude "obzvláště ostrý" v roce 2025 po dokončení úseků dálnic M-4 a M-12.

Kombinované tržby společnosti ve výstavbě silnic poklesnou o 42,9% na konci běžného roku ve srovnání s rokem 2022 a saldo nasmlouvané práce od roku 2024 do roku 2027 se sníží z 54,9 na 10,2 % - pokud se v roce 2025 neupraví rozvojové plány a rozpočet na roky 2026-2028.

Stavebním firmám nepomáhá ani faktor růstu mezd. Náklady na materiál vláda částečně indexuje a promítá do nacenění. Nároky na mzdy jsou v opoždění, protože se více čeká na srovnání ze statistiky. Jsou to takové formulky, které šetří vládě peníze a nutí velké firmy si více půjčovat.

Růst mezd od od začátku roku 2023 o 45,1%.
Růst dluhové zátěže v sektoru je o 54,6% a leasingových smluv na pronájem strojů je o 2,6%.

Společnost, kterým se do roku 2022 vedlo velmi dobře se dnes vede tak, že 37% z nich očekává ve druhé polovině roku 2025 bankrot. Tento stav monitoruje i centrální banka, která realisticky hodnotí ekonomický vývoj od začátku vedení války.

Absence společensky významných projektů na výstavbu, rekonstrukci, kapitálové opravy silnic a mostů, které tvoří jedinou nosnou dopravní síť republiky, přesun finančních prostředků do objektů, které se již realizují na jeden až tři roky, v kombinaci s vysokou klíčovou sazbou a zvýšení nákladů povedou k degradaci odvětví a negativním důsledkům pro ekonomiku obecně. (konstatace organizace věnující se výstavbě silniční infrastruktury v Rusku)

Federální rozpočet pro rok 2025 je sestaven ve výši asi 415 mld. USD na výdajích. Z této částky jde 43% na obranu a vnitřní bezpečnost země, tedy dohled nad společností a vedení války. Částka určená na obranu (válku) představuje 132 mld. USD a až 85% z ní je v rovině "tajné", ale na silnice ty peníze asi nepůjdou.

Rusko ztrácí schopnost čerpat více zdrojů z rezerv, které má pod dohledem. Probíhající válka bude stále více financována podniky a občany, protože Kreml plánuje zvýšit daňové zatížení a zároveň snížit výdaje na sociální zabezpečení a lidský kapitál a stejně tak provede úspornější režim v hlavních infrastrukturních agenturách, i když infrastrukturu považuje za klíčovou.

My samozřejmě uvidíme v roce 2025 další dálniční úseky, obchvaty a snad se dokončí vše dle plánů.

Z čeho ale získá sektor stavebnictví najednou dostatek zakázek pro další roky se nedá říct.
Stejně tak sa nedá říct, co se stane, pokud opravdu dojde v tomto segmentu k tomu vývoji, který je nastíněný.

Federální vláda si ale slibuje od této politiky i jiný faktor. Pokud nebude dostatek práce v infrastruktuře a dalších rozvojových programech, tak logicky budou muset lidé hledat práci ve všem co placené je -> a tím je válka a válečný průmysl.

a letos naposled:

Rusko pro rok 2025 vypracovalo ve federálním rozpočtě (viz příspěvek výše) i kolonku "podpora rozvoje infrastruktury", což je program pod hlavní částí s názvem národní hospodářství.

Národní hospodářství je část federálního programu, která v roce 2025 poroste oproti roku 2024 o 13%.

Cílem je podporovat podniky, včetně státem kontrolovaných společností, a také financovat programy nahrazující dovoz a projekty infrastruktury. Většina těchto prostředků bude směřovat do společností obranného sektoru a podniků působících v okupovaných regionech.

Tedy ano, to je to, co se nazývá v Rusku "podpora infrastruktury a klíčový význam pro 2025". Ne ale standardní rozvoj národních železnic, dálniční sítě, obchvatů, přístavů a letišť. Tam všude se rokem 2025 musí šetřit, viz ten příspěvek výše, ale existuje program, který počítá s částkou v jednotkách mld. USD na dopravní sítě. Ale to bude záviset od toho jak se v té válce povede, co se obsadí trvale - tam existuje předpoklad pokračování ruských investicí. Ty se uskutečňují i doposud; Rusko v těchto regionech masivně investuje, staví nové bytovky, silnice, další technickou infrastrukturu a budovy pro zajištění veřejných služeb.

Tento program platí i to obyvatelstvo, které se rozhodne žít "na ruské straně". Ostatně ten faktor, jak je zacházeno s mnoha "Ukrajinci ale rusky mluvících" v dobýjených oblastech je známý - většina Ukrajiny je dává stranou. Rusko tak (jak i zcela normálně do historie kamkoliv do světa se podíváme) zaméstnává "obyvatelstvo" - to tam žilo a ít tam taky má. A tohle obyvatelstvo dle svých schopností staví, instaluje technologie nebo brání ty nové regiony, jenom je investorem a plátcem mezd Rusko a ne Ukrajina. Ostatně; jen funkční oblasti mohou podpořit území, kde je aktuální linie frontu. Protože čím dál od frontové linie je nějaké zázemí, tak tím hůř. V tomto ohledu se Rusko změnilo k lepšímu.

Na jaře 2022 vláda s odvoláním na obavy o národní bezpečnost přestala zveřejňovat podrobné informace o skutečných výdajích rozpočtu – nyní uvádí pouze celkovou výši výdajů, aniž by je rozdělovala do konkrétních kategorií. Od té doby je jedinou dostupnou informací plánovaná alokace prostředků na konkrétní položky, jak je uvedeno v zákonech o rozpočtu, přičemž skutečné výdaje se mohou od těchto plánů výrazně lišit - ale to platí zejména pro obranu.

Vzhledem na to, že základní obrys rozpočtu zveřejněn byl a jde o tak vysoké částky, tak na "zbytek rozvoje" jednoduše nejsou peníze. (33% obrana (válka), 10% vnitřní bezpečnost, t.j. 43% a mimochodem až 25% sociálních výdajů jsou jen vojenské penze).

Železnice i silnice staví, ale taky se staví kilometry tratí / silnic mimo běžné potřeby. Staví se k novým závodům aneb se oprašují nepoužíváné sítě, které se ale již používat budou, protože v takovém měřítku se letos investovalo v průmyslu napříč Rusko, že hromada podniků znovu ledacos vyrábí.

To vše má společné jméno: válečná ekonomika. Rusko není jediná země v tomto období, která tu transformaci uskutečnila a dál se snaží udržet a vyhrát; další takovou zemí je Izrael.

Pokud se budou v roce 2025 otevírat dálnice - budu o tom dle možností informovat. Ve fóru chci trávit více času v souvislosti s aktualizací informací a odkazů v rámci států a nevyhnu se ani Rusku.

M11 / M12

Ex roční (2024) dokončení M11 (Moskva - Petersburg), když byl dokončen chybějící úsek kolem Tveru. V ten den to byla velká věc.



Poté se však rozhodli otevřít obchvat M12 partnerských měst Nižněkamsk a Naberežnyje Čelny minulý měsíc videokonferencí.... bylo příliš chladno.

http://www.en.special.kremlin.ru/events ... news/75929

V současné době je stále ve výstavbě mnoho 100 km M12 z Naberezhnye Chelny do Jekatěrinburgu. Nejsem si jistý, jestli se letos otevřou.

Aktualizoval jsem úvodní příspěvek a proletěl vizuálně vlákno. Řada odkazů je neplatná, ale vzhledem k tomu, že Rusko je ve válce, je taky totiž řada platforem v blokaci. Takže to nemá smysl prozatím odstraňovat. Informace tam jsou. Takových příspěvků, kde by svítil jen odkaz a ten nebyl funkční, tak takových je tady minimum. Neplatné odkazy na videa jsem odstranil. Celá řada informací je jen "odhad", protože Rusko neposkytuje databázu z mnoha segmentů do organizací. Kdo si chce, tak si může vyhledat co jen chce, ale sám. Zda-li jen odhad nebo ruský údaj, to je na každém.

pokud se ukáže jen takový odkaz na video, tak ten nerušim, protože to se může časem změnit k lepšímu Jednoduše, takhle to tady nyní je. Válečná ekonomika, válečný přístup k přístupu informacím a válečný pohled na infrastrukturu.

Až se poměry třeba stabilizují, tak se bude dát řešit obsah vlákna. Stavební aktivita je dle mnoha informací snížená - upřednostňuje se výstavba koridorů, tedy hlavní dálniční tepny se staví ve větších délkách. To neznačí, že se nic jiné nestaví, ale jsou to lokální projekty. Původní plán 2020 se posunul na 2025 a pak na 2030 a nyní se spíše komentuje, že cíle 2020 budou 2030 - 2040, "protože válka a větší smysl exitence". Stát neplatí načas, je tady vyšší inflace a ty firmy již nejsou ochotné to tahat na sebe. Zdroje vysychají a tehdy není na řadě stavebnictví - ne ve formě veřejných prací, když je válka.

Počet obyvatel v Rusku stoupl za poslední dobu o 2 mil. a dosáhl 145 mil. Taky to není zcela ověřitelný fakt, ale Rusko v posledních letech motivuje mladé lidi k založení rodiny a zavedlo zásadní dotační schéma, aby se rodilo více dětí, takže to je reálně možný fakt bez ohledu na to, že v začátcích války část lidí odešla pryč a kdo ví jaké jsou taky ztráty ve válce samotné.

Videorecenze z vrtulníku v předvečer otevření úseku M12 Djurtjuli - Ačit (dálnice z Ruska na východ je nejvyšší prioritou v zemi)

1. část: Dyurtyuli - Verkhniye Tatyshly



2. část: Verkhniye Tatyshly - Oktyabrsky



3. část: Oktyabrsky - Achit



To znamená, že doprava na trase Kazaň - Jekatěrinburg už nemusí vést velkou objížďkou přes Perm. Tato nová trasa protíná řídce osídlené oblasti. V Ačite se napojuje na čtyřproudou dálnici R242 do Jekatěrinburgu.

Východní část dálnice M12 (Kazaň - Jekatěrinburg) není zcela postavena podle dálničních standardů jako Moskva - Kazaň.

dále, tady byl zpracován výhled (z r. 2020) na rok 2030: viewtopic.php?p=225500#p225500 (a příspěvky pod ním)



to bylo aktualizováno na rok 2035, to neznačí, že co není ještě s cílem 2030 tak nebude, ale je to reální stav pro Rusko, protože se za těch 5 let změnila situace pro rozvoj hospodářství, je to ale starší plán Avtodoru 2020, pouze se upravil cíl na 2035 vzhledem na dosavadní odsouvání mnoha investicí
. .
ty investice do nadřazené silniční sítě se tak jak jsou definovány a zde opsány tím rokem 2020 nemění; jen se změnila postupnost a priorizace výstavby

Zprávy z 3. října: zahájili výstavbu severního obchvatu města Omsk na Sibiři.

Specifikace: Čtyři jízdní pruhy, 66 kilometrů, 19 nadjezdů, 6 odpočívadel, dva hlavní mosty včetně mostu přes Irtyš. Rozpočet: přes 27 miliard rublů, časový rámec výstavby: 2025–2030.

dále,

Dvě nové MÚK okraji Tjumeně, Sibiř:

větší fotka: https://i.imgur.com/v8piubo.jpeg

Putin podepsal dekret a učinil poměrně radikální krok, jsou přesvědčeni analytici: „Toto je jeho odveta vůči Evropské unii“

Za oficiálními oznámeními se skrývá plán na převzetí aktiv zahraničních společností pod rouškou ekonomické reformy.

Když ruský prezident Vladimir Putin koncem září podepsal dekret o „urychlené privatizaci státního majetku“ , mnohým se zdálo, že se jedná o běžné ekonomické opatření – další prodej státních podniků soukromým investorům. Za oficiálním zněním se však skrývá mnohem radikálnější krok; právní rámec pro konfiskaci majetku zahraničních společností působících v Rusku.

Na papíře se jedná o privatizaci – prodej státního majetku soukromým kupcům. V praxi však stát nejprve znárodní majetek zahraničních společností, který přemění na svůj, a poté jej dále prodá domácím aktérům, většinou blízkým vládě.

Dekret specifikuje, že jediným organizátorem prodeje bude Promsvyazbank, finanční instituce úzce spjatá s vojensko-průmyslovým komplexem. To dává Kremlu plnou kontrolu nad tím, kdo a za jakou cenu získá aktiva západních společností. Na seznamu se podle zpráv RFE/RL nacházejí i velké západoevropské společnosti, jako je rakouská Raiffeisen (evropští regulátoři již léta žádají Raiffeisen o odchod z ruského trhu, ale banka váhá kvůli vysokým ziskům a složitým právním podmínkám), italská UniCredit a německá Ritter Sport.

Proč tedy používat slovo „privatizace“? Odpověď je politická. Slovo „znárodnění“ nebo „konfiskace“ by mělo silnou negativní konotaci a mohlo by vyvolat další mezinárodní soudní spory a poškodit vztahy s neutrálními zeměmi, jako je Čína nebo Indie. Pojem „privatizace“ vytváří dojem legitimní hospodářské politiky, i když se v podstatě jedná o převzetí aktiv zahraničních společností státem.

Odplata

Tento krok byl oficiálně vysvětlen jako „nepřátelské akce Spojených států a jejich spojenců“, ale analytici jej vnímají jako odvetu vůči Evropské unii za její plán použít zmrazená ruská aktiva k financování obnovy Ukrajiny. Kreml tvrdí, že cílem dekretu je posílit „obranné schopnosti“ země, a dokument konkrétně zmiňuje země, které „zavedly omezující opatření vůči ruským občanům a právnickým osobám“.

Tento dekret přichází pouhý týden poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila návrh tzv. „reparační půjčky“. Podle tohoto plánu by zmrazené ruské finanční prostředky v EU, odhadované na více než 260 miliard eur, sloužily jako záruka pro emisi dluhopisů, jejichž příjem by byl směřován na obnovu Ukrajiny. Ukrajina by půjčku splatila až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace, v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN.

Putinův dřívější dekret z roku 2023 již stanovil přísné podmínky pro jakýkoli prodej západních aktiv v Rusku. Podle těchto pravidel musí každá zahraniční společnost, která chce prodat svůj podnik, akceptovat alespoň 50% slevu z tržní ceny a zaplatit do státního rozpočtu dalších 10 procent z prodejní hodnoty. Ruské společnosti, často napojené na státní struktury nebo kruhy blízké Kremlu, tak získávají západní aktiva za výrazně snížené ceny, zatímco zahraničním vlastníkům zbývá pouze symbolický poplatek.

Omezený účinek

Ekonomičtí analytici varují, že i nová „zrychlená privatizace“ by mohla mít omezený reálný dopad. Zabavený majetek bude podle nich právně toxický , zatížený možnými mezinárodními žalobami od bývalých vlastníků a zdlouhavými arbitrážemi. Taková právní nejistota odrazuje potenciální kupce, protože existuje neustálé riziko, že vlastnictví bude jednoho dne zpochybněno. Zároveň domácí kapitál v Rusku nestačí k tomu, aby nahradil odchod zahraničních investorů, což znamená, že prodej tohoto majetku, i s výraznými slevami, by mohl přilákat jen velmi malý reálný zájem.

Ekonomové se tedy domnívají, že „privatizace“ by mohla mít spíše politický než ekonomický účel, tedy že ukazuje odhodlání Moskvy reagovat na západní opatření, spíše než aby měla skutečný finanční dopad na ruskou ekonomiku.


https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... i-15630956

Výsledky na konci roku podle ministra dopravy Andreje Nikitina. Celková silniční síť: 1,58 milionu km, včetně 1 015,3 tisíce km místních silnic, 502,5 tisíce km regionálních silnic a 65,5 tisíce km federálních silnic.

85 % silnic v největších metropolitních oblastech země je standardní nebo nejvyšší kvality (toto číslo splnilo cíl pro rok 2025), totéž platí pro 74,2 % federálních silnic.

https://tass.ru/ekonomika/26475333

Státní financování silničních prací v roce 2025 zůstalo na stejné úrovni jako v předchozím roce, a to na úrovni 3,3 bilionu rublů ( asi 37 mld. € aneb 1,4% HDP ), včetně 1,9 bilionu z místních a obecních rozpočtů na silnice a 1,4 bilionu z federálního spolufinancování.

V roce 2025 bylo od základu postaveno 1,6 tisíce km nových silnic (meziroční nárůst o 14 %) a 26,8 tisíce km bylo kompletně zrekonstruováno a modernizováno, přičemž dalších 22,6 tisíce km silnic bylo opraveno.

https://tass.ru/ekonomika/26474799

statistika RU min. dopravy za rok 2025:

Podíl federálních silnic v dobrém stavu do konce roku dosáhl 74,2 % (plán - 68,2 %), regionálních silnic - 56,3 % (plán - 55 %), velkých městských aglomerací - 85 % a hlavní sítě - 74,9 %. V roce 2025 bylo postaveno celkem 19 obchvatů kolem obydlených oblastí na federálních a regionálních silnicích. Celkem bylo postaveno, zrekonstruováno a opraveno 28 400 km silnic, z toho 5 600 km na federálních silnicích a 22 800 km na regionálních silnicích.

„Jsme svědky rychlého rozvoje výstavby silnic a zavádění inovací. Sdílení zkušeností nám umožňuje začleňovat osvědčené světové postupy a posilovat spolupráci. Výsledky za rok 2025 potvrzují efektivitu naší společné práce v rámci národního projektu "Infrastruktura pro život",“ uvedl Igor Kosťučenko.

V letošním roce musí být udržovány ukazatele silnic dosažené v rámci národního projektu ve standardním stavu a musí být postaveno, zrekonstruováno a opraveno 26 600 km silnic, včetně generálních oprav.

„Rozvoj silničního průmyslu dnes znamená vytvoření udržitelné infrastruktury na další desetiletí. Pouze koordinované úsilí vlády, vědy a podniků nám umožní dosáhnout našich cílů. Přeji všem účastníkům konference plodnou práci a nové profesní úspěchy,“ řekl Igor Kosťučenko.

https://mintrans.gov.ru/press-center/news/12593


Od roku 2019 do roku 2024 je průměr mezi 28 až 32 tis. km ročně, přičemž nejlepší rok byl 2021, kdy to bylo maximum a to se taky vztahovalo na největší podíl až 6000 km federálních silnic ( generální opravy a nová výstavba ), rokem 2022 došlo k 1/3 propadu a od té doby to stagnuje, ale udržuje stávající úroveň. Plány pro dopravně-silniční rozvoj pro rok 2020 z roku 2010 se posuvají na 2025 a s válkou na Ukrajině na 2030, resp. 2035.

Na Sibiři v Rusku se staví nový most, který má zlepšit dopravní spojení s Jakutskem, jedním z nejchladnějších měst na světě. Most bude překlenovat řeku Lenu v Jakutsku a po dokončení v roce 2028 poskytne trvalé dopravní spojení s městem, tahem A-360 a zbytkem ruské silniční sítě.

Zavěšený most bude dlouhý přibližně 4,6 km. Most se staví 38 km jižně od Jakutska mezi Tabagou a Chaptagajem, kde je řeka Lena úzká. Konstrukce bude mít tři podpěrné věže a hlavní rozpětí 840 m. Staví se s jedním jízdním pruhem pro každý směr jízdy a očekává se, že jím denně projede přibližně 5 000 vozidel. Projekt se potýká s technickými výzvami, z nichž v neposlední řadě je zajištění toho, aby konstrukce byla schopna zvládnout těžké ledové kry v řece během drsných zimních podmínek.

Jakutsk je hlavní město Sachanské republiky, které se nachází asi 450 km jižně od polárního kruhu. Bude to první trvalé silniční spojení s městem, přičemž vozidla v současné době musí v zimě používat dočasné ledové cesty a v létě trajekty. Ačkoli se o mostním spojení s městem původně diskutovalo koncem 80. let, nikdy nebyl postaven. Plány na nový most původně zahrnovaly i železniční tratě, ale od toho se později upustilo.