České dálnice > Diskusní fórum

S tím státním investičním fondem s vámi jednoznačně nesouhlasím, protože se jedná o klasické vyvádění dluhů, na které dojelo právě třeba Řecko (ale i třeba část amerického finančního sektoru skrze special purpose vehicles). Říkáte, že státní investiční fond financovaný důchodovými fondy by nebyl státní dluh. Jenže to není pravda, i když tomu třeba státní dluh nechcete říkat.

Představme si to. Důchodové fondy půjčí státu na infrastrukturu a stát se dostane do ekonomických potíží. Pokud úvěrování státního investičního fondu není státní dluh, pak by stát za něj neměl ani ručit, a tento dluh by tedy měl být podřízený (juniorní) státním dluhopisům. Stát by tedy měl nechat státní investiční fond zkrachovat jako první (dříve, než nebude schopen splácet klasické dluhopisy) a náklady ponesou investoři, tedy lidé, kteří si spoří na důchod.

Jenže to bude v každém případě politicky naprosto neprůchodné. Nebude existovat vláda, která svým voličům řekne, že jejich důchodové spoření ponese náklady krachu státní investiční společnosti, zatímco majitelé klasických státních dluhopisů získají vše zpět. A proto tedy úvěrování státního investičního fondu skrze důchodové fondy prostě státním dluhem je.

Ostatně financování dálnic skrze důchodové fondy nedává ani žádný ekonomický smysl. Uvažujme pro začátek, že si vláda tímto způsobem půjčí za stejný úrok jako z klasických dluhopisů. Pak se ekonomicky jedná o situaci, kdy jsme zpět v průběžném systému (jen s plnou zásluhovostí), protože výnosy spořitelů závisí čistě na tom, do jaké míry budou budoucí generace schopny platit daně, ze kterých se budou ty dluhopisy splácet. To úplně popírá smysl kapitálového spoření, protože se spořitelé nijak nepodílejí na výnosech z produktivních investic. A i kdyby stát nabídl o něco vyšší úrok, pak se jedná jen o přelévání peněz od daňových poplatníků ke spořitelům (a to jsou v řadě případů titíž lidé).

Slovenské státní finance na tom sice nejsou zle (v porovnání s Evropou), ale minulé sliby se systematicky neplní (a bez dluhové brzdy by to bylo horší). Už nejméně od roku 2012 (ale možná od dříve) vláda slibuje, že v průběhu 3-4 let dosáhne vyrovnaného rozpočtu. A i dnes je to stále v horizontu 3-4 let. Kdyby vláda své minulé sliby plnila, tak už si dnes klidně mohla dostatečně velký finanční polštář naakumulovat. Jenže to neudělala. A teď se pojďme zeptat - proč vlastně potřebujeme tu dluhovou brzdu porušit? Je to kvůli výstavbě infrastruktury, a nebo kvůli tomu, že se peníze na výstavbu infrastruktury utratily za něco jiného?

A ještě k té infrastruktuře jako k té "nejdůležitější" věci. Ono kdybyste si zašel třeba do školství (ve kterém se pohybují já), tak by vám tam určitě většina lidí řekla, že podfinancovanost školství je mnohem závažnější než nedobudovaná infrastruktura. Oni ti investoři, kteří dnes nutně potřebují dálnice, vytvářejí strukturu ekonomiky, která bude pro Slovensko (a stejně o pro Česko) za takových 20 let fakt závažný problém, jednak kvůli robotizaci průmyslu a jednak kvůli tomu, že není vůbec jasné, že za těch pár desetiletí budou ty současné automobilky, které jsme do Česka a zejména na Slovensko celkem draze nalákali, vůbec konkurenceschopné a ochotné ve střední Evropě vyrábět. A že moderní odvětví, které mají budoucnost, potřebují mnohem spíše lidský kapitál (a tedy kvalitní školství) než dálnici. Tím nechci říct, že je infrastruktura špatná - jde o to, že z hlediska státních financí a ekonomiky jako celku je infrastruktura jen jednou z mnoha investic, a těžko zdůvodnit, proč by měla mít nějaké privilegované postavení.

Pokud nemám neomezené zdroje, je nejefektivnější soustředit se na ty komparativní výhody, které jsou jedinečné a neopakovatelné. To je v případě Slovenska geografická poloha v blízkosti čtyř milionových aglomerací (Vídeň-Katovice-Krakov-Budapešť).

Stačí si pročíst toto téma a zjistíte, že sám píšu, že na Slovensku chybí zdroje i do školství a zdravotnictví. Ostatně zrovna i do té "infrastruktury", co jsou budovy a další technické zázemí vnitřního vybavení. Vy tvrdíte, že nemá smysl financovat dálnice přes důchodové fondy a s tím zas nesouhlasím já. Ty zdroje jsou především státní nebo za lidi co bydlí v té zemi a je jejich prvotním zájmem, aby se zlepšilo to na čem je ten stát vybudován. Pro exportně nastavené hospodářství navíc závislé na just-in-time dodávkách je závislé od kvalitní dopravní infrastruktury. Ta byla ostatně těm firmám i slíbená. A ta již nyní brzdí další rozvoj oblastí, kde ta infrastruktura není. A to jak se ti lidé budou mít závisí od reálního stavu a nikoliv od investicí do nějakých hypotetických bublin, které splasnou vždy s krizí. Důchodové fondy na západě za Atlantikem jsou v dluzích, musí je vykrývat tamní vlády. Jen se tomu většina nerozumí, takže po této stránce se dopracujeme k tomu, že vlastně na důchod nemá 80% lidí nárok, protože nevydělá tolik peněz a tohle je zas reální politika 1/2 Asie. Ale tady je EU a jiná realita. Já jsem nenapsal, že se nějaký fond hned zítra založí, ale to, že důchodové fondy mají zájem o investice i do dálnic je fakt a říkají to oni sami. Já jsem jen opsal, proč se tak řadu let neděje a proč se jen tak nezačne.

Slovensko na rozdíl od ČR má poměrně malé vládní příjmy v poměru k HDP, jednoduše nevybere tolik zdrojů jak jinde na západ od Slovenska. A dalším problémem jsou běžné výdaje. Jen zlomek zbyde na ty kapitálové. To je enormní problém trvající od vzniku Slovenska. Pouze se vstupem do EU se to zlepšilo, protože jsou fondy, ale bez nich je ta situace stále velmi špatná. To značí, že jestli se to někomu líbí nebo ne tak musí hledat externí zdroje. A je určitě složitější sehnat v řádu desítek mld. € na období dekád než sehnat miliardy a o tom to je. Dálniční síť 21 mld. €, síť státních silnic opravy a výstavba 7 mld. €, železnice a železniční doprava 8 mld. €, návazná infr. v podobě překladisek a terminálů 2 mld. € a jsme na částce 38 mld. €. Kolik chybí do školství vyčíslují nové školské odbory což je organizace odčleněná od státních napojených na vládní stranu a tyto odbory jasně říkají, že je nutno navýšit ročně financování o 0,5 mld. € nejbližších 10 let na mzdy a polovina a na vybavení škol polovina. Tak to je 5 mld. €. Ve výsledku ale Slovensko nerealizuje ani jedno ani druhé v rozsahu jaký je potřebný, a proto dnes chybí kvalifikovaná pracovní síla, proto tady máme generaci Romů, která je mladá jsou to statisíce lidí ale nevzdělávají se pro potřeby trhu, přitom klidně by tu práci za tím pásem zvládla, ti šikovní odsud odcházejí a v dopravě lidé denně ztrácejí 30 minut na 100 km cestování s výjimkou hlavního města kde to je 60 minut za den. To si vynásobte když jste ekonom tak víte jaké jsou to hospodářské ztráty. O tranzitních ztrátách, o zbytečně vynaložených PHM ani nemluvě. Ale to souvisí se systémovými chybami, ale i to jsem napsal.

Takže my se sice shodneme na problémech, ale ne na řešení problémů. Já osobně jsem si ale ani nikdy nerozuměl v odbornějších debatách s ekonomem (dnes šéf nejměnované opoziční strany), který mě oslovil na problematiku realizace výstavby dálniční sítě, když mi položil otázku kolik km si může Slovensko dovolit vybudovat za rok z hlediska vnitřních stavebních kapacit a následně se zasekla debata k financování těchto kapacit. I když nabídka na poradenství na vládní úrovni přijata byla a částečně jsem poupravil názory a myšlenky financování výstavby v odseku PPP a on částečně že se nedá dívat na výstavbu jen skrze nějaké hospodářské výkonnosti, ale že je nevyhnutní nalézt další zdroje.

Slovensko by se teoreticky mohlo uspokojit s tím stavem, že i ve světě jsou problémy se stavem infrastruktury. Rozpadají se mosty v takových státech jako USA a Německo, jenomže tyto státy zvedají výdaje. Obama zavedl specifický systém FAST do roku 2020 dodatečné zdroje desítky mld. USD a Trump přislíbil (stále je při slibech) zásadní finance a Německo také ale poslední roky investuje o mnoho miliard € navíc do lepší údržby a nové výstavby a pak je celá paleta států, která jde na dluh a odkládá vyrovnání rozpočtu: Austrálie třeba tam jsou rekordní výdaje a recese tam nebyla opravdu dlouho, Kanada má rekordní investiční plány do infrastruktury a taky odkládá vyrovnání rozpočtu, ale samozřejmě: Slovensko není žádní ekonomická velmoc a mohla by se dívat na svět tak, že dostane rozpočet i do přebytku. V přebytku není rozpočet od vzniku a vy tady píšete o roku 2012, jenomže tady v krizi padlo HDP o -5% v roce 2009, z toho se ten stát vzpamatovává dodnes. Teprve poslední 2 roky je na tom vše lépe, zlepšilo se i financování samospráv, ale některé kraje mají vysoké dluhy, mnoho krajských měst bylo na tom špatně. Ve zdravotnictví je vnitřní sekyra bezmála 1 mld. €, v železnicích další.

Když si mám půjčit, tak si půjčím na něco co přinese reální efekt. Reálním efektem není elektronická tabule do školy. Na to by snad mohla mít vláda peníze nebo město. To je ale věc systému, že 1/4 peněz která směruje na samosprávy jde na financování vedení té samosprávy a chod těch úřadů. Ale asi jen těžko seženu v rozpočtu miliardy euro na stovky km chybějícího 4-pruhu do jednotlivých regionů. Důchodové fondy spravují miliardy, nebrání jim nic investovat do dálnic a ano bude za to ručit stát. Srovnávat to s Řeckem, kde důchody dosahovali 5x vyšší úrovně než na Slovensku je trochu od věci a ještě stále má průměrný Řek 600€, ale průměrný Slovák má 300€ na tom důchodě. Slováci jsou dost nemocný národ ve srovnání s dalšími v EU, často nemocní a trpící na těžké choroby a celý systém zdravotnictví je stále před kolapsem, ale ne v takovém jak už několikrát byl: že se neoperovalo, že nebyly léky v lekárnách atd., mnoho nemocnic se rozpadá doslovně rozpadá (pozor padá omítka atd.), jen úniky na teple přes stará okna ještě z dob socializmu ... a ano i školství nepochybně takové internátní domy si vyžadují investice dalších stovek mil. € a ty peníze nejsou ... to všechno je infrastruktura.

Ještě žádný ekonom nikdy na Slovensku neřekl kde ty peníze na tu výstavbu a obnovu všeho co je k dispozici vzít? Nikdy nikdo. Byl i silniční fond, ale již není, bylo mnoho fondů a v nich mnoho miliard SKK, ale nejsou. Tady je vybudováno mnoho přehrad a mnoho z nich je 20-25 let neopraveno bez reviz, takže aby se dodržela legislativa protože ta mluví že vodné dílo musíte jednou na 20 nejpozději 25 let prohlédnout a opravit tak jich radši vypouštíme zcela, aby se nestalo že se něco přetrhne a pak celé města a obce pod tím stát zažalují. Tady nejsou peníze na obstarání techniky pro jednotlivé řeky, takže když jsou povodně tak "pomoz si jak můžeš", tady ale ani města nedisponují technikou pro komunální služby v rozsahu v jakém je to potřebné. Takže tady se od dálnic dostáváme do ulic a všude je vidět úpadek a chybějící nové tahy. Ty nové tahy lezou na nervy, protože jsou v Maďarsku, jsou v ČR, jsou v Chorvatsku, Slovinsku i v Polsku, Litvě atd. My se tady nebavíme o tom, že chceme investovat 20 mld. € do dálnic za 10 let ale o 1/3 těchto peněz. Jinak se prostě nepostaví D1 ani se nespojí do Košíc, jinak se nedobuduje D3 takže nebude propojení Polsko - Slovensko, nebude vnitřní tah takže nejchudobnější regiony mezi Zvolenom a Košicami takové budou dalších 40 let, protože vlna investicí se posouvá celkově z EU pryč. Tohle vš se bude s obtížemi financovat vládními výdaji, ale ty jsou tak nízké bez EU fondů, že pak nezbydou peníze ani na tu bídu která je nyní v opravách silnic a výstavbě nových obchvatů. Takže sice bude státní dluh o několik % nižší a všichni se budou vytěšovat, ale ta území si nijak nepoleší, i nadále budou lidé utíkat, bude silnět extrémizmus, eskalovat sociální napětí. Oproti stavu růstu HDP, zlepšení situace i té dopravní jen s dluhem vyšším o pár % HDP. Pokud by důchodové fondy vložili 1/6 tak to je kolem 1% HDP. Je to tolik peněz co do objemu kolik stojí stavební náklady na 60 km D4/R7 při hlavním městě.

Žádný stát nepostavil souvislý tah jen tak. Vždycky se na to muselo zaměřit masivní financování a ostatní oblasti se musejí uskromnit. Myslíte že z čeho staví Albánsko a Kosovo dálnice? Neřeší sociální status lidí, spoléhají se na posílání peněz těch co pracují v západních státech EU a vláda financuje silniční projekty. Také zpomalují, ale mají v provozu. Nikdo nenutil Chorvatsko budovat tolik dálnic, ale ta A1 se postavila stejným principem; nasměrovala se tam finanční kapacita. Technickou dodala ze začátku americká strana. Dá se to všelijak docílit, i mýtem i EU fondami i PPP, problémem je to, že na Slovensku je neskutečná politizace výstavby. A neexistuje spolupráce na parlamentní úrovni. Chorvaté to měli jako společný politický cíl bez ohledu na strany. Záhřeb neřešil že nechce dálnici tam nebo tam, Záhřeb jen řešil, aby se ušetřilo při výstavbě a budoval relativně vysoko tedy na státních územích, aby se šetřilo za pozemky. A přivaděče jsou přes podnik státních silnic, který to měl s obcemi snadnější. To byla jiná klíma taky jich ten 1 km dnes nestojí 4 ale 16 mil. €. Jenomže mají hotovo na dekády dopředu. Tam má 4 mil. národ pomalu 1.400 km síť dálnic a rychlostních silnic. Pravda, ekonomicky jsou ty dálniční podniky na kraji bankrotu, ale řeší se to. No tak teď dekádu nestaví prakticky nic v dálnicích, rychlostní 2x2 se staví ale i nadále. Celá staletí je Dubrovnik odřezaný od pevniny nad tím jedno komu to kdy jak patřilo, ale nyní si mohou dovolit upřímit pozornost na napojení tohoto území, protože 4 největší města mají de facto napojeno na hlavní město. Jde jen o model, ale žádný model nefunguje bez peněz.

Klidně ať se i PPP uvede jako dluh. No tak bude zadlužení EU o další % vyšší. Protože to máme i PPP ve vězeňských a nemocničních a univerzitních komplexech a nejen dálničních. I opravy silniček a údržbu ulic. A osvětlení to vše je de facto další PPP další dluhy. Ty samosprávy za tu úrovní renovaci a následnou údržbu relevantně platí. V tom případě se dostaneme ale k čemu? Že všichni ekonomové kteří hledají jakési úsporní režimy jsou k ničemu. Nebo celý systém peněz. Protože najednou zjistíme, že nedávno USA neměli na platy úředníků a čekalo se na senát na navýšení % zadlužení USA. Není to tak dávno. Japonský dluh ani nemluvím o čínském ... Světový dluh je dávno nesplatitelný. Důchodové fondy a zdravotnické fondy jsou v mínusech. Kdo to nakonec srovná? Kdo musí těm lidem co pracují v průmyslovém sektoru v USA dorovnat důchody? Zas jen ten stát, který tam za to přes nějaký systém ručí. Máme tady bankrot Portorika, ale ono vlastně zbankrotovat ani nemůže, ale jako by se stalo. Předtím Detroit. Japonsko je po tsunami a Fukušimě v investičním režimu s enormními škodami a dluh mají odjakživa vysoký. Chorvatský dluh je taky kolem 80-90% HDP, dálnice tvoří 12% HDP. Řecko dluží přes 300 mld. €. A co pak celá ECB? Co ta dělá? Ta nakupuje bezcenné italské dluhopisy. Itálie je další na seznamu s opravdu vážnými problémy a to řadu let. Španělsko a Portugalsko hned za ní. Francie má vysoký dluh i vysoké schodky státního rozpočtu, má mít i pokuty, ale má? A má to efekt? A co s tím ta Francie udělá? Průměrný Francouz se má dekádu stejně, vydělá kolem 1950€. Dekádu se nezlepšil stav, ale za to se ještě prohloubil vnitřní stav financí.

Není to že by Slovensko nedělalo nic. Slovensko vkládá nyní speciální výdaje na Jaguar Land Rover, tam směrují v řádu stovky mil. € cca. 0,5 mld. €. Příprava infrastruktury, desítky km silnic, ochranné hráze řek atd. A dalších 200 mil. € šlo a jde na výkupy pozemků pod obchvat Bratislavy. To je hnedka jen tam 0,7 mld. €. K tomu se dodatečně přesouvali nějaké desítky dohromady stovky mil. € do zdravotnictví, na opravy mostů v havarijních stavech atd. To je hned 1% HDP. I tak je deficit st. rozpočtu nejnižší za dlouhé roky za minulý rok. A jistě, že nebude mít Slovensko vyrovnaný rozpočet ani další roky. Mohlo by ho mít i dnes ale nic by se nebudovalo. A na výkonové mýto Slováci nevydělávají. Ten pokus tady byl v Maďarsku, nakonec tam byl tak nízký provoz že tento způsob PPP se neoplatil, vláda musela tu dálnici odkoupit.

Pokud Slovensko nebude mít uvolněnou dluhovou brzdu, tak se rozběhnou další PPP. To je z hlediska reálního dluhu ještě horší řešení, ale bude tomu tak. Již nyní se na to připravují 3 úseky na 3 tazích, sumárně za 2,5 mld. €. A další jsou v rovině úvah, ale to se zas nepostaví jen tak. Vyhlášení mezinárodní soutěže až po podepsání kontraktu trvá přinejmenším 1 rok. Pak 1/2 roku naprojektování a to to všechno musí jít hladce, ale bavíme se o finančních nákladech a ty jsou takové. A to by rozhodně bylo lepší půjčit si postupně 5-6 mld. € než aby stát musel během 30 let vrátit 5 mld. €, ale postaví se o polovinu méně. A postaví se, protože PPP stále do dluhů započteno nijak není. Pokud by to i EU kritizovala, to jsou jen nějaká doporučení to nejsou příkazy. Slovensko má € a potřebuje investice. Vy nemůžete zastavit investiční proces výstavby, to tady již jednou bylo na přelomu let Mečiara a Dzurindy. Ten také neváhal řešit 120 mld. SKK všelijak, ale 1/10 této částky na dálnice tehdy nenašel, ovšem PPP chtěl přinést do realizace on. Nepovedlo se, lidé mu přestali věřit. Tehdy se formou PPP mohl budovat dnešní tunel Višňové, tehdy ten úsek ocenili na 25 mld. SKK. Dnes se staví za 1/2. Pravda, ještě není hotovo a není to i s údržbou další roky. On ten tunel za ty roky sežere něco proudu, ty technologie v něm také nebudou po uplynutí servisní lhůty fungovat zdarma a nepůjdou na věčný pohon.

Ostatně již tak je financování NDS nesystémové. NDS má roční speciální dotaci 30 mil. € na "výdaje spojené s údržbou sítě". Od té doby by se ta částka měla 2x ale to se nestalo. NDS si půjčila i 0,5 mld. € na výstavbu a mezičasem i další desítky mil. € na nákupy pro údržbu. To je chyba, že NDS přímo neobstarává mýto.

Takže jaksi není žádný model kde nalézt miliardy na dálnice. A stovky mil. € nic neřeší. A to ještě se Slovensko zavázalo, že do roku 2020 navýší výdaje na obranu na 1,6% HDP. To jsem zvědav, kde se to 0,5% HDP nalezne a pokud bude i růst tak v materiálním vyjádření to snadné nebude, ale první tendry jsou zde: vrtulníky Black Hawk za stovky mil. a OT za 1,2 mld. € na další dekádu. Proto já často srovnávám ty základní údaje v této sekci: o vládním dluhu, o nezaměstnanosti, o výdajích na obranu. Aby se to dalo srovnat s těmi na infrastrukturu a dálnice extra se silnicemi. A ono z toho nakonec vyjde, že jaksi se zadlužuje téměř celý svět a za dekádu ten dluh někteří zvedají o 100%.

V USA již některé státy navyšují daně za PHM. Lidé ani nereptají, vědí že jednoduše systém financování je z těch daní a ty příjmy celé desítky let stagnují. Mnoho států jde do PPP do zpoplatněných pruhů, protože federální vláda nedělá téměř nic. Také tam platí heslo "pomoz si jak můžeš" z hlediska stát-federace. Slovensko kdyby přesměrovalo výnos z prodeje i se zdaněním PHM na údržbu a výstavbu silnic, tak je peněz dost. Jenomže zas by byl větší deficit rozpočtu, protože by to prostě vypadlo jinde. No ale tento problém mají i jiné státy: i Německo vybere dost na všech poplatcích a daních kolem aut a PHM, ale na údržbu to nestačí vzhledem ke stavu infrastruktury. Dlouhé dekády se to zanedbávalo. V krizi se na obou stranách Atlantiku šetřilo, ale nedá se donekonečna. Ale nešetřilo se na chodu, ale na kapitálových výdajích. A ty nyní chybí. Na chodu se šetřilo na údržbě, ale na platech atd. Takže ale pomalu je 10 let od krize a problémů a tady doléhají problémy: to co se nestačilo udržovat se musí nákladně opravovat a nestavělo se, ale vlastně teď se hospodářství vzmáhá a lidé si kupují další auta, přicházejí se miliony lidí a to jsou další auta atd. další zatížení dopr. prostředků a systémů MHD a ta nová výstavba akutně chybí. Bez externích zdrojů to nejde. A tedy je to na dluh. Ale vždy lepší dluh na investice než na dávky. Slovensko z úvěrů nedává důchod 1200€ ani vysoké sociální dávky. Hmotná nouze je do 100€, kolem 60-70 na měsíc pak jsou příplatky za bydlení a na děti, ale to je nic moc. Takže opravdu ty peníze tady nejsou. Maďarsku se muselo pomáhat a ne jednou, ale Maďarsko vkládá do dopravní infr. řadu let 1,5-2% HDP. Slovensko 1% a reálně celé roky 0,5%. To se odráží společně s terénem a politikou v pozadí. Ale to nemá nic s tím, že je to kapitálově chudá země a nemá z čeho budovat lepší infrastrukturu. Nebýt těch zdrojů EU ... a i před vstupem jen EIB a další tyto banky dali Slovensku peníze na koridory úvěry 1 mld. €. Nebýt těchto peněz ... a bohužel Slovensko ty koridory má nebo naštěstí.

pokračování v dalším, asi nejdéle psaném příspěvku zde

Na D1 bude chybět 1 úsek, Turany - Hubová, ten 1 tubus Braniska nepočítám. Ten si na sebe nevydělá čistě, takže to bude skryté PPP pokud nebude jiná forma.
Na R2 Zvolen - Košice si taky na sebe nevydělá, protože tam není a nebude takový provoz. To je dáno průmyslem a obyvatelstvem. A taky tam jsou drahší úseky není to samá rovina. Konkuruje tomu provozu D1. Předse jen Považí - Tatry - Prešov, blíže k Polsku k D3 k průmyslu a k ČR.
Na R7 kde to je jakože rovina nejsou peníze, ale ministr dopravy tam také chce PPP. Ale tam to bude mnoho mostů, je to tam samá řeka a potok. A nejsou tam silnice, takže tam mnoho přístupovýchk tomu zakládání.

To jsou 3 Z-V tahy. Ani jeden nebude k dispozici v roce 2025. Ani jeden. Turany - Hubová tam není ani posouzení ŽP ale pak i kdyby to bylo přes PPP tak proces vyhlášení a podepsání, projektů a výstavba 6 km tunelu atd. se natáhne k období 2025-2030. To bude 15 let za reálním horizontem, kdyby se neustále nedělal pokus-omyl v politice. Nejlevnější bude dokončit D1 ale chybět bude 700-900 mil. €. Za to se dá ale postavit 80 km na R7, ale stále přes PPP. Nebo ta R2, tam je 40 km připraveno na soutěže ale nejsou peníze. Již rok nejsou peníze.

A sever - jih máme 3 tahy. D3, ale tam není příprava a pak peníze na Kysucké Nové Mesto. To bude rovněž nejdříve kolem roku 2025 a s tím ani protesty nic nenadělají. Je to koridor, ale to je i D1. Slovenská D1 reálně zpomaluje spojení Francie a Ruska od přístavu po přístav, píše se o tom ve všech stavitelských médiích. No ale D3, takže to je jedna možnost. Tam se dá nasměrovat CEF ten zřejmě zůstane i po 2020.

R3 na Oravu se nepostaví, byla by to konkurence k D3. Ale bude se stavět přes státní rozpočet tam kde kolabuje doprava v obcích na severu. Ale to je tak všechno. Jednoduše nikdo nedá 0,5 mld. € na obchvat Dolného Kubína. A pak je to ve hvězdách: zda budovat Martin - dál na jih, když bude R1 Donovaly. Ale to také nebude před rokem 2025. Takže později. Tím pádem ale i střed státu ze severu na jih nic moc. Alespoň se opraví ta betónka přes Turiec, I/65 a Kremnické Bane. A Banská Bystrica je napojená na Bratislavu, to je také sen který se snil strašně dlouho a nebýt PPP není tomu tak dodnes, protože je to 52 km jen tak k dispozici. Teprve by ještě dnes chybělo 700 mil. € na dálnice navíc. No tak by se nebudovali obchvaty Prešova a Košíc, to by teprve ten tlak na investice byl enormní.

A pak tady máme R4. Je to S-J, je to Balt - Balkán de facto. R4 jih stojí ale chybí napojení v Maďarsku, ale na Slovensku stojí. Chybí uzel Košice ale to se řeší. Po Prešov je peáž ( ) s D1, od Prešova se řeší I. etapa R4 a pak dlouho nebude nic a to opravdu dlouho. Možná bude 1 úsek, je na to tlak, když budou dodatečné miliardy, ale souvislé to opravdu do 2025 nebude.

Pak tady máme Bratislavu. 1/4 HDP. Největší dopravní zdržení. Dokud nebude tunel Karpaty tak nebude náhrada za vnitřní dálniční tahy. Chybí zkapacitnit D1 nebo postavit paralelní 4-pruh buď nový nebo dualizovat státní silnici. Ale něco chybí a to něco bude stát 0,5 mld. až 1 mld. €. Plus pozemky. Karpaty mají 10-11 km, takže to i kdyby se vytendrovalo do roku 2020 tak to v roce 2025 stát nebude.

Perspektiva je nedobrá. 2 největší města budou při nejlepší vůli spojená po roce 2025, to pak tedy 3 největší, ale všechny další regiony nebudou napojená a propojené. A to jsem vynechal napojení na ČR vyjímaje R5, protože to bude jen 1/2 profil na D3 tam v té lokalitě ale kéž by. Ale rozhodně +8 let se stav nezlepší. Je jen otázka zda se Slovensko zadluží za 6 mld. € a postaví stovky km D/R nebo se zadluží nepřímo ale s horizontem 30-35 let za v konečném důsledku (po nás potopa, rozumě sta mil. € splátky) a postaví se za to 100 km. Které se ale jinak nepostaví, protože na ně Slovensko nemá jiné zdroje, no tak půjde cestou PPP. A jiné tady nic není kromě slov: kdyby vláda nekradla, peníze jsou hned i na 3 dálnice a podobně. Ale to jsou jenom slova, ale ve výsledku tady od roku 1995-1996 kdy se výstavba začala nic moc není v provozu. Za 20 let je perspektiva taková jaká je i na dalších 10 let. A žádný velký investor vám nepůjde někam dál na východ, když ví, že ta R2 za Zvolenem jaksi končí nebo že ta D1 tady sice bude, ale v 1 úseku uprostřed bude chybět, tam bude chybět mezi Žilinou a Ružomberkom, objet to nemáte ani jak na Donovaly ani na Turiec protože tam taky nic nebude a nebude to ani na jihu. Ještě to můžete celé obcházet přes Maďarsko ale kolem Budapešti a v současnosti taky ke Košicím nic není a k Bratislave stále vede 1/2 profil a na Polsko není také spojení. V době globalizace. Silniční provoz nám činí 80% a kdyby jste hledal železnice, tak koridor začíná v Bratislave a končí před Žilinou. Jednou snad dojde ke hranicím Ukrajiny, souvisle ... teď CEF dá peníze na zlepšení od ČR do Bratislavy. Vodní doprava nestojí za zmínku, letecká jak by dal. Bez dopravní infrastruktury můžete mít nejlepší školství na světě, ale to bude trvat 30 let než ho vychováte, ale aby tomu tak bylo tak ta ekonomika na to musí mít odněkud zdroje. Pokud je mít nebude, tak nebude ani lepší sociální standard a nebude ani lepší zdravotnictví.

Ještě by se to mohlo členit dle % HDP. Kolik se vybere tak ať se stanoví dle OECD kolik má jít dle nějakého modelu na jednotlivé sféry z toho co se vybere. Takže Slovensko má nějaké HDP, něco se z něj vybere, je to méně než průměr OECD, ale % částka dle jednotlivých sfér se vloží do nich a bud to tak fungovat. Ale opravdu bude? To by se ještě zjistilo, že jde všude méně. Já si ale osobně hlavně nemyslím, že dluh je skrátka špatná věc. I když osobně na dluh nežiju v žádné podobě, tak jako občanovi mi nepřekáží, že stát na dluh žije. Když se buduje a staví, když se vylepšuje a investuje do technologií ve zdravotnictví, když se skrátka a dobře modernizuje. Zastavit to jen aby se papírově nežilo na dluh, když všude jinde to tak ale je (i ČR hospodaří se schodkem a dluh existuje, jen je to (logicky!) lepší než na Slovensku) tak by si Slovensko zhoršilo pozici.

Dle mého názoru ale můžete být v klidu: dluhová brzda se nezruší, nebude na to politická vůle. Ale bude pak prostě další PPP. Když né teď, tak později. Nebo bude nějaký ten fond nebo jiný nástroj. A já si myslím, že nejlevnější je to vždycky přes státní dluhopis. A nepište o řecké cestě, to se nedá srovnat. Tady každý straší s Řeckem, ale enormní dluh má i ta Itálie, i ta Francie, i to Španělsko, Portugalsko atd. A když se to sesype, tak nepomůže ani ČR, že tak vysoký dluh nemá, protože se sesype hospodářství a jak nebude výkon na HDP, jak nebudou investice, tak nebude práce a jak nebude práce, tak nebudou odvody a jak nebudou odvody jde dole zdravotnictví i důchody a najednou je ze schodků schodiště dlouhé jak blázen a pak se musí hledat úsporní opatření, ale skrátka to nejde navěky. My takovou dobu nežijeme. Ta ekonomika má nějaké cykly. I ty investice je musejí mít.

Omlouvám sa za tak dlouhý příspěvek. Ale skrátka dle vás žádný dluh ani přímý ani nepřímý. Hnedka řecká cesta, hned celé špatně a hledat se má uvnitř systému a upřednostnit dle možností něco jiné. Tady to ale není o tom, že jsme na dálničním fóru a zrovna na Slovensku chybí dálnice a mají se financovat na dluh. Slovensku chybí lepší dopravní infrastruktura od kdy dálnice jsou a existují jinde. Je to hlavní výtka firem i lidí celé dekády. Proč tomu tak je to bych mohl psát dokolečka. Být na nějakém armádním fóru, tak tam určitě pláčou nad stavem financí jejich sfér, umím si to představit.

Peníze jsou, ale určitě není cesta k nim zavádět kde jaké Singapurské formy do EU. Jednou je to EU, tak je to model kde vládnou korporace i s USA a dalšími státy. Nadnárodní firmy. Mají se tyto nejvyspělejší celky domluvit ať tyto firmy někde reálně jsou a ať platí výsledné speciální zdanění. To je samozřejmě sen, jenomže pokud se má udržet naše civilizace, naše vyspělost a z té pochází současný život, vždyť ten konzum je od nás, ale je zajímavý do populačně mnohem větších zemí, tak ale pak nebude nic. Ty populačně vétší země nemají důchodové systémy. Můžete si to tam připlatit, pak máte. Ale Čína, Indie, Indonézie, Filipíny, Thajsko atd. a to jsou obrovské země nic takové neznají. Důchod je že rodina se o vás postará. Možná 5-10% má důchod jako vyplácení pojištění. Ale i tyto státy mají dluhy, které rostou. Takže směrujeme k modelu máme dluhy, ale mějme na ně. To jsou předse nesplatitelné dluhy, to se ví. Je to tedy o důvěre a pravidlech. Francie má toleranci schodků, Slovensko ne. Slovensko musí snižovat. Zadlužení je enormní v mnoha státech, ale ECB bude italské dluhopisy nakupovat i nadále. Tady je jednoduše dle mého názoru zcela jedno jestli bude mít Slovensko dluh 40% nebo 55% HDP. Pokud bude ve světě krize tak je to jedno. Ale rozdíl bude v té hodnotě co za to v té zemi bude k dispozici. A to jsou zcela jistě i ty školy. Ale slovenské školy si díky EU fondům také polepšili. Stovky z nich mají nové pláště, střechy, okna, podlahy, WC, další sanitu, elektronické tabuly, nové lavice, to jsou řádově miliardy €. Takže říkat, že tomu tak není je lež. Samozřejmě, že je špatné, když VŠ vzdělaný učitel má nástupnou mzdu kolem 600€ brutto. A dělník v továrně také. Tak to je někde chyba. Když Lidl zvedne plat o 20%, automobilky o 10-20%, mnoho dalších firem pod nimi o 5-10%, ale stát zvedne učitelům o 6% a řekne ano vy jste priorita. jenomže bohužel, jsou další pozice ve státě které mají 4%, 3% a na mnoho desítek tisíc zaměstnanců se musí dokonce doplácet, protože mají tabulkově 300€, ale minimální mzda je již nad tím. No ano, realita slovenských mezd. Ale právě proto si je potřeba uvědomit, že tak asi uposlechnu ty výzvy těch firem a budu investovat do vzdělání a dopravy. Ale ona vláda i investuje, ale vzdělání tam nemáte kde utrácet miliardy ročně, v dopravě klidně, ale na to nejsou zdroje. A je sakra rozdíl, když jede kamion a má DN a silnice se uzavře a že není náhrada, provoz uvázne na hodiny. To znamená, že uvázne zásobování výroby, na které ta slovenská ekonomika stojí a padá. Tady jede kamion s nákladem do kterékoliv automobilky, výrobny sedadel atd. kamkoliv jede ze západu s nějakým nákladem tak projede EU z Francie, Německa projede, pak se zdrží na české D1, ale stále jede, ale pak má jet dál kamsi po Slovensku má dálniční tah z 1/2 jinak po jedničkách a tam co město to 20 minut, co vesnice to 10-15 minut a vždy 1 DN která to zpomalí celé a 1/3 roku to zpomalí celkově provozně o 20% na rychlosti, protože není dálnice a je sněh a to horské prostředí dělá svoje ... a pak říkejme, proč do regionů mezi TN a PD, mezi ZV a KE mezi od PP na sever, od PO na sever, od NR na jih, od ZV na jih nechtějí jit investoři. Dnes co investor i ten nejmenší pár kamionů za den, lidé jdou do práce a oni potřebují plynulost dopravy. Pak je ale problém i s cenou na 1 km, dopravci buď to nejezdí některé trasy pro špatné silnice nebo jezdí ale jsou zase obcházky a zdržení a ten tovar se výrobci prodražuje ale on není zemědělec, jemu vláda dotaci na dopravní náklady nedá. A tak tedy dávejme sta miliony do regionů s nezaměstnaností, ale nedáme tam na obchvaty. Nemá to logiku, ale je to to samé jak s tou nemocnicí, na ta okna topení. Nemocnice se nemůžou přejměnovat na a.s. a že by si půjčili, protože v tom momentu dluží takové částky na odvodech, za energie a léky, že by tam přišla exekuce a oni by skončili, ale to by teprve politicky nešlo že jo, tak by se muselo oddlužovat ve velkém. Ale na investice by i tak nebylo, protože by se do roka zadlužovalo zase ... takže pokud chceme dát do školství a zdravotnictví více peněz, tak musíme zesílit růst HDP, přímo a rychle. A tedy řešit co nejvíce akutně chybí. A akutně chybí dopravní infrastruktura, hlavně dálnice a obchvaty. Pak je nutno zlepšit opravy silnic a ve městech zas chybí parkovací místa, ale to je celosvětový problém.

Takže není to tak snadné zajistit financování státu a nalézt zdroje. Prý se kradne na DPH, vždyť se odhalují kauzy a stát má stále více daní. Ale stát má i stále větší výdaje. Těch 6% pro učitele to je ročně 50-60 mil. €, tedy vždy navíc. Takže ekonomika musí přinést vždy navíc o všechna navyýšení mezd a provozních výdajů. A kde má vzít ty chybějící miliardy na další roky? Teď nechybí, ani v roce 2018 nebude, ale Slovensko bez finančního krytí nesmí ani vyhlásit soutěže. Takže na tendrování je připraveno mnoho desítek km, ale nejsou peníze. Takže pokud se do roka nenajde řešení, tak tady bude 2. stavební krize pro politickou neshodu řešení a 3. celkově, protože jedna tady byla pro krizi. Celkem dost 1 krize na 1 dekádu. S tím se nedá kvalitně rozvíjet stavebnictví ani stát. A to tady ani není válka nebo mor a podobně.

Ještě jednou, to je opravdu dlouhé a jsem si jistý, že málokdo bude se mnou souhlasit, ale to není důležité. Za tím je pak reální stav, tedy D/R v provozu a stav silničního provozu a bezpečnost.

Ještě Houdini: ano, Slovensko není Katar. Bahrajn. Kuvajt. Saudská Arábie. Paradoxně, oni se zadlužují, cíleně, také. Cíleně. Oni se zadlužují zdarma jak to tam říkají, ovšem kryjí to tím zdrojem energie, co pohání tuto planetu. Ale skrátka nemají na to co tam budují. Nemají na to jaké zbraně tam mají, ale kupují je. Nemají na ten sociální standard, ale neřeší to. Respektivě dělají teď reformy, snižují subvence a mají na to důvody, levná ropa nízké příjmy, ale reálně ten dluh vyrábějí. Takže co z toho plyne? A 4-metropoly to je hezké, ale všechny s dluhem kolem nás. Já si nevšiml, že by další státy neměli dluhy. Jenomže předse jenom Rakousko, Maďarsko, Česko mají za sebou historii. Vlastnictví území a majetků. To Slovensko má tu vlastní historii krátkou. Moc krátkou. Paradoxně ale € Slovensko má. Neřešme zda výhoda zda ne, ale kolik peněz vynaloží Česko na stabilizaci měny vůči €. Tak je země z recese venku, investice ožívají, ale dluhy jsou. Ostatně všude se přidává a dluhy jsou stále nové a nové. Maďarsko 75%, ale investují, budují. Slovensko šetří a neinvestuje. Pak někdo jde a píše jak se má cestovat přes Budapešť, ale ano pokud někdo výslovně jde z Bratislavy do Košíc ať si jde klidně tudy. Je více příkladů kdy obyvatel EU cestuje přes jiný stát pak na své území a s tím jak sa ty státy lépe propojují toho bude více. Já skrátka za dluhy nevidím zásadní problém. Ale já nemluvím o zadlužení, které se nedá zvládat. A které se má projídat. Ne dluhy na enormní státní platy a důchody, ale na investice: energetika ale ta je více méně sprivatizována (všelijak ale je), doprava. Tedy sféry, které jsou nákladné, ale jsou tady pro další generace. A to Polsko moc není výhoda, když tam nevede kvalitní dopravní spojení. To bohužel, ale nevede, takže jako kdyby ani ta města nejsou. A Prahu jste opomněl.

Opravdu, prý to má kolem 31000 znaků a povoleno je 18000

Diaľničiar: Výborné shrnutí situace Leč závěr vyznívá mírně pesimisticky..

Napsal jste to opravdu dlouze. Ale vkládáte mi do úst, co jsem neřekl: "Ale skrátka dle vás žádný dluh ani přímý ani nepřímý." To není pravda. Já jen říkám, že pokud si Slovensko zavedlo dluhovou brzdu, tak nemá hledat způsoby, jak ji pomocí účetních machinací obcházet. Pokud vám přijde příliš svazující, tak řekněte rovnou, že by se měla zrušit a hotovo.

Vy říkáte, že dluhová brzda je OK, jen zrovna teď by bylo ještě potřeba 6 miliard eur na infrastrukturu, tak by se hodila výjimka (třeba v podobě vytvoření nějakého dluhem financovaného státního investičního fondu). Jenže kdo zajistí, že až se těch 6 miliard utratí, tak zase nebude potřeba nějaká jiná výjimka? Nikdo. Vzápětí bude potřeba další výjimka na to vámi zmiňované podfinancované zdravotnictví, nebo školství, nebo i další infrastrukturu. A ve školství to vůbec není o nějakých elektronických tabulích, ale hlavně o finančním ohodnocení učitelů, aby se učiteli stávali kvalitní lidé - Slovensko má ze všech zemí OECD zdaleka nejhorší poměr ohodnocení učitelů relativně ke mzdám jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí, a pak se není co divit, že slovenské děti učí méně kvalitní pedagogové - viz strana 2:
https://www.oecd.org/edu/EAG2014-Indica ... 0(eng).pdf
a je to vidět ve všech možných srovnávacích studiích
https://www.oecd.org/pisa/pisa-2015-res ... -focus.pdf

Vy říkáte, že ve školství není jak investovat miliardy ročně. To není vůbec pravda. Slovenští učitelé v současnosti vydělávají 41% toho, co vydělávají ostatní vysokoškolsky vzdělaní lidé. Průměr zemí OECD je 88%. Jen na vyrovnání této mezery u učitelů základních a středních škol by v příštích deseti letech bylo zapotřebí 6,5 miliardy eur. Vy říkáte, že je špatné, že investor nemá plynulost kamionové dopravy. Není ale mnohem horší, když vaše dětí učí stárnoucí, špatně ohodnocení učitelé bez motivace a mladí učitelé nepřicházejí (a ti, co přicházejí, jsou nutně méně kvalitní)?

Ale je pravda, že pokud je pokračující strategií lákání dalších montoven do oblastí s dnes již nízkou nezaměstnaností (jako podle mě celkem nesmyslná a drahá pobídka pro Jaguar do Nitry), tak jsou opravdu zapotřebí dálnice, zatímco ty školy tak moc ne. Doufám ale, že to není váš postoj. Ono Česko je v tomto ohledu na tom podobně - někteří představitelé průmyslu po vládě také sobecky chtějí, aby omezila terciární nebo gymnaziální vzdělávání, protože chybí manuálně pracující.

Ale zpět k dluhové brzdě. Velká část vašeho příspěvku se týká velkého objemu dluhu ve všech možných sektorech globální ekonomiky (a musím poznamenat, že je to trochu splácané páté přes deváté). Ale pokud kritizujete velký objem globálního dluhu, tak byste měl sympatizovat s dluhovou brzdou a s jejím dodržováním.

Pokud země potřebuje masivní investice, existují pouze dvě možnosti - vysoká míra celkových úspor, nebo financování dluhem. Nic jiného není možné. Všechny země jihovýchodní Asie to vyřešily vysokou mírou úspor. Česko a Slovensko jsou země, kde domácnosti spořit nechtějí - míra úspor domácností je velmi nízká a o dost nižší než třeba v Německu. Takže zbývá vláda, a ta může ty peníze na investice buď vybrat od lidí ve formě daní (a to takových daní, které nebudou vzápětí utraceny na spotřebu), nebo vyššího dluhu. Pokud vláda nechce dělat to první, tak musí přijít to druhé, a pak sbohem dluhová brzdo. Nemá cenu si nalhávat, že máme dluhovou brzdu, a kolem ní vytvářet netransparentní systém postranního dluhového financování (ano, a PPP do toho řadím taky, protože i za ty budoucí výdaje stát ručí).

JV Asie? Prosím vás a co se tam postavilo z těch úspor? Vietnam? Kambodža? Laos? Thajsko? Filipíny? Indonésie? Co je pak JV Asie? Když nesledujete jakou tam mají infrastrukturu a z čeho jí budují tak nepište poučky z čeho se rozvíjejí tyto státy. A zrovna mnoho z nich ani nemá sociální standard EU a stejně tu infrastrukturu nemají. OECD ale říká i něco o mobilitě pracovní síly, bezpečnostni silničního provozu, srovnávání regionálních rozdilů atd. a nic z toho se jaksi neplní. Takže když tedy to berete takto, tak řekněte i B, sumárně 40 mld. € okamžitě do dopravy. A to jen minimum pro dálniční síť (síť dálnic a rychlostních silnic), síť silnic I. třídy a mostů na nich, železniční síť a železniční doprava. Poté ještě dobrých 10 mld. € na veřejnou dopravu a lokální dopravu, ale to už OECD neřeší přímo. To takhle umí napsat každý kde je investiční dluh. Ale řešení nás zajímá, nikoliv kritika všeho ještě dopředu. To řešení prostě není, respektivě vy píšete úspory vs. dluhy. To je takové ekonomické. Ve výsledku to tak i v tom světě je; tedy jaké to je? Co se týče že bych kritizoval velký objem světového dluhu? To jste vyčetl kde? Já to jenom skonstatoval, já ho nekritizuji. Za to jsem se jasně vyjádřil, že mi nepřekáží pokud stát žije na dluh, když se na dluh investuje, zlepšuje ekonomika, roste životní úroveň. Všichni to dělají jen Slovensko to dělat nebude. No to snad ne. A jak tedy zlepšíte ty poměry, které jsou pod průměrem všeho? No to je snad základ je vybudovat a poté z efektů splácet. A kdo jiný to má zajistit než ten stát? A tak je snad logické, že ten za to i bude ručit. Ale za investice a ne za platy. A i ty stavby s rozumem, tady se mluví o miliardách ne o desítkách miliard. Jde to jinak? No asi ne. No zjevně to ani jinak než na dluh nejde, vyjma pár zemí, kde to postaví na bankách a daňových rájech. Nebo tedy nebude se budovat nic, Počká se až bude přebytek a z toho se bude budovat. A do té doby co? Další exodus lidí, vláda hnědých košil nebo co se stane? A řešit tady co je víc jak vy jdete že jestli je víc školství nebo doprava, tak to už vůbec nehodlám, protože obojí je důležité. Ale školství peníze navíc má. Ano jen 6% na platy, ale má je. To že učitelé chtějí ihned 200 mil. € a mají 30% je druhá věc. Ale tady je požadavek 600 mil. € na dálnice a je 0. Bez PPP by Slovensko dnes nemělo 52 km R1 a ani by se nedal realizovat 59 km dlouhý obchvat Bratislavy. To je také dluh, skrytý ale je. Ale pojďme dál: víte kolik peněz dostalo Slovensko z EIB a dalších bank na výstavbu? Za ty roky. Taky na dluh. Založení NDS úvěr 0,5 mld. € taky na výstavbu a taky na dluh. Co z toho plyne? Že Slovensko nemá zdroje na výstavbu dálnic. To jsou utopistické sny jak se vybuduje znalostní ekonomika a bude na všechno. Proboha strašně rád bych byl kdyby to bylo tak snadné a možné, ale v prostoru EU kde jsou jiné státy a mají co Slovensko nemá tak budovat tady znalostní ekonomiku a 20 let čekat na výsledky nemá logiku. Lidé odcházejí neustále. Od nezaměstnanosti s 20% pro dnes nízké mzdy. 70% lidí nedosáhne na průměrnou, ale to je celosvětový problém. Reálně teď ekonomicky: Slovensko zaostávalo za ČR o 30% bodů, dnes je to do 5%, ale pocit zůstává: ČR se má zásadně lépe. Ale za ty roky se regionální rozdíly prohlubují. Co to znamená? Že ten Prešov, Poprad, Košice sice rostou taky, ale pomaleji než ta západní polovina státu. A zas je pocit nespokojenosti. Ostatně ti lidé cestují dnes a denně do těch lokalit a často ze vzdáleností 100 km. Na týdenní pobyty i z 300 km. Proč tam cestují Protože ten průmysl se tam etabloval a rozvíjí se. Lépe platí a když lépe platí, tak ti lidé mají peníze na zaplacení si služeb. Tedy že nemusejí o víkendech až tak moc pracovat oni sami. Služby: všechny ty menší obory ve stavebnictví, živnostenská práce, menší podnikatelé, obchůdky atd. Teprve teď ty regiony mají více peněz a stát má větší příjmy a může si dovolit i těch 6% pro učitele. Ale já teď nejdu rozvádět systémové chyby financování zdravotnictví atd. Ale mechanismus nepustí ... doprava - průmysl - doprava - služby - stát má větší zdroje - lepší veřejné služby. A teprve pak si stát může dovolit řešit zda nakoupí letouny za 1 miliardu nebo za 1,5 miliardy. Pak si stát může dovolit vybudovat novou nemocnici. I nyní si může, ale na ten dluh. Ale dluh ať tady klidně je. Buď přímý dluh a přímo jej obsluhovat z ekonomiky. Nebo nepřímý a platit za dostupnost služeb. Letouny se dají i pronajmout i starší a pronajmout, dělá to tak ČR. Ale globálně je ten český rozpočet také v deficitu. Tady to naráží na různé cesty; zda neustále investovat na dluh a čekat nekonečný růst nebo ne. A jsou i povodně ani nemusejí být války. Ale to jsou již ekonomické modely. Vybudovat ale nejdříve zdravotnictví, školství a poskytnou vysoký sociální standard bez soukromých služeb a průmyslu ale nelze. Když nemáte ropu, plyn, banky tak to nejde. A ten průmysl dnešního století tu dopravu akutně potřebuje. I toho kvalifikovaného dělníka. A nemusí mít vůbec nejlepší školu, stačí SŠ. Vůbec nejlepší profese takto z oboru je de facto profese, která manipuluje s tovarem, se zbožím. Je jedno s jakým, ale vždy ten člověk vydělá více než ten kdo ho vyrábí/skládá. Jeřábník v přístavu v západní EU má nanejvýš SŠ, ale vydělá víc jak tamní ministr. Řidič tahačů v logistickém centru Tchibo vydělá víc jak slovenský ministr. Ty mozky které to plánují jak to poskládat jak to přepravit ty jsou jen někde v centrále. Dnes nemáte tak sofistikovanou práci pro miliony lidí. A už vůbec ne pro miliardy. Slovensko může být rádo, že má montovny jak to vy to nazýváte. Na ten položený průmysl rozkradnutý to je alespoň něco. A chemický jde celkově dole vzhledem k EU: ŽP, drahé energie. Téžební dožívá. Celý lepší svět něco montuje. Nebo nemontuje a žije ve slumech. Ten americký dělník v továrně nebo na stavbě si vydělá dost na dům a auto. Ten slovenský dělník již také. Oba s hypotékou a množná leasingem a už je, zas je to dluh. To je to zadlužování domácností, třeba hodně vysoké v Kanadě. Ale jde o ten princip, že se má ten člověk lépe. Jede na dovolenou, děti netřou bídu. Ale taky jak kde. A když jede do práce stojí v kolonách a z roka na rok déle. A když jede na dovolenou vidí dálnici. Ale ta chorvatská dálnice je nejen hezká a levná (ty dluhy v dálničních podnicích jsou vysvětlené jak vznikla jejich výška ve všeob. vláknu k HR) ale díky dálnicím, prodeju zboží a PHM a zdanění těchto komodit i v ubytovacích komplexech, stravování atd. dnes ještě Chorvatsko nezbankrotovalo. Tvoří to 20% jeho HDP a koho by dnes bavilo tam jet 20h po magistrále kdesi na jih? 12-15h to bylo již před léty. Na dálnici dali i zdroje z privatizace INA. Vy také v ČR z privatizace jste dali peníze na dálnice. Slovensko nedalo ani z privatizace. A to se privatizoval majetek za stovky mld. SKK. Tehdy stačilo 100 mld. SKK a D1 byla v Košiciach. Ale ne, je to v důchodových fondech a tenisových kurtech. Nebo se vykrýval běžný schodek rozpočtu. A stejně přebytkový nebyl. Není stále a není nikde kolem, ale bude to taky taková mantra pro mnohé. Takže já to nevnímám nějak tragicky. Já se neobávám toho že by USA mohlo zbankrotovat nebo Čína nebo EU jako celek třeba ECB. Stávající logika je také ale od věci: mít pomalu záporné úroky, aby lidé úspory nedrželi, ale vše se má investovat. Pak se investuje až moc, jsou bubliny, najednou to praskne a nejsou rezervy. A dluhy jsou již od poslední krize, takže to je opravdu takové zajímavé. Já ještě neslyšel říct někoho že by se tedy došlo do přebytku a pak co? Pak se bude žít 20 let v přebytku? Takže bude ten dluh klesat? A jaký to bude mít dosah na obyvatelstvo? A co je cílem? Takže hlavně bych to jako mantru neřešil. IMF/WB také ledacos řeší, ale státy pod nimi opakovaně bankrotují. Opakovaně jim taky odpouštějí dluhy. Jednoduše tak samá WB doporučí investice do silnic, ale ty státy na ně nemají, takže časem se to ani jinak řešit nedá, ale tam jsou to miliardy, tady biliony. Když se něco splatit nedá tak to znamená že se musí nalézt mechanismus velmi dlouhé udržitelnosti. Ale to značí i udržitelnosti do našich životů. Jistě, že očekávat ode mě ekonomické termíny nemůžete, ale paradoxně já od ekonomů nikdy neočekávám, že se domluvíme na výsledku a tím je řešení jak trvale financovat výstavbu dálnic. To se ještě nikdy nikomu nepovedlo a hned po dokončení jakékoliv stavby je okamžitý problém s nedostatkem peněz na údržbu. To by ale tento svět žil v jeskyni bez i ekonomů. Neschvaluji ale ani model, že nejdříve stavebnictví a poté ekonomika, to zase ne. Proto říkám, že výstavba ano ale s rozumem a kontinuálně. Pro ekonomiku, ne opak. Pak i ten vstupní kapitál do výstavby se umí vrátit. Hned při výstavbě se vrací prací, před ní také protože někdo to projektuje a připravuje a lidé mají peníze za pozemky. Po výstavbě zas je tam práce. A samotné dílo přináší efekt. A to dlouhodobý a pokud má dobrou údržbu tak v řádu mnoha desítek let, ale proto se musí promyslet co se postaví, jaká se zvolí technologie atd. Ale pokud bude ekonom tlačit na co nejnižší cenu tak ten politik to dodrží, ale klesne i ta kvalita. Paradoxně ekonomové v soukromí nezvyknou šetřit na materiálech. Stejně jako nikdo. Když stavíte dům nebo kupujete byt tak se každý obeznamuje s hlukovou normou, materiálem atd. a najednou při veřejných stavbách je přístup opačný. Logický má být postup ať se klidně přihlásí i 200 firem, ať každá dá jiný postup, jiné materiály, ale ať dílo vydrží ať to má nějaké minimální normy a ať si pak stát tedy my všichni vybereme poměr ceny a kvality. Takhle je to jakože nejnižší cena, ale výsledek vidí všichni. No ale to jsem daleko odbočil.

My dva se neshodneme v těchto ohledech, takže nemá smysl dál pokračovat. Vy jste napsal aby Slovensko ponechalo v platnosti dluhovou brzdu, ono asi i ponechá. A já jsem napsal jaké jsou problémy s financováním infrastruktury, že ta je základem pro průmysl, ten pro služby a poté je i na veřejné služby a nikoliv naopak. A pokud se nenajdou způsoby jak to financovat tak se nebude investovat a rozvoj se zastaví a teprve na nic nebudou peníze. To je ten pesimizmus, který shlédl Prerau. Já se zadlužení v řádu jednotek % na infrastrakturu nebojím, na tento cíl se Slovensko nikdy cíleně nezadlužovalo, ale i to tady tak vypadá. Úspory se projedli, privatizace rozdala na důchodové fondy, které prodělávají a dnešní lidé z toho reálně na důchod nemají, peníze jsou v tahu nedají se použít na rozvoj státu, kde ti lidé ale žijí a pracovali atd. takže klidně ať si fondy investují do jiných zdrojů mimo stát, jiné infrastruktury ať si z toho klidně staví a při další krizi ať zas z toho místní nic nemají. Tak to prostě je a jak to bude dál za těch 10 let se uvidí. Možná bude dalších 5x PPP za další miliardy € a v roce 2030 bude Slovensko ročně vynakládat za dostupnost dálnic 1 mld. €. Protože stav, že se to budovat nebude, tak ten stav tady nenastane. Od toho je tady tlak; finančního a investičního kapitálu v rámci planety. Jednou tady ty koridory jsou, Slovensko v něčem začleněno je, je součástí něčeho a tak bude donuceno tu infrastrukturu budovat. PPP je horší varianta než přímý dluh, ale je to varianta. O to méně bude další infrastruktury a o to méně peněz bude na platy a další sektory, když ty platby naběhnou. Ve Francii a dalších státech to tak není, tam ta koncese sice je, ale platí lidé a firmy za užívání a platí to soukromým společnostem a ty ze zisku platí státu daně, ale tam je zas jiný provoz a dlouhá historie tohoto modelu. V Chorvatsku by si dálnice A1 na sebe vydělala ale jen po Split, A3 si na sebe vydělává rovněž, A6 jen částečně tam je vícero tunelů kde by se musel uskromnit 1 tubus, soukromé A2-A7-A8 ani neřeším, A4 si vydělá, ale A10, A11 ani A5 si na sebe vydělat neumějí, ale na A5 a A10 to byl a je tlak od toho kapitálu. Stejný kapitál tlačí na Bosnu. To jsou vyšší zájmy a buď si to ten stát pořeší nebo časem pocítí omezování v dalších oblastech. Ale to jsem znovu odbočil. Ale o tom to je, o souvislostech.

Největší chyba Slovenska je politická nekontinuita. A Mečiar a jeho vládní styl. Od toho se všechno odvíjí, tam je reální hospodářská škoda 400 mld. SKK. A pak tohle jednoduše dotlačilo každou další vládu nebudovat jen 1 tah a několik blízkých k tomu a v tomto případě totiž ta slovenská D1 opravdu začíná na západě, končí na východě, tvoří 1/4 délky celé sítě, ale se budovalo na vícero místech, i se výstavba konzervovala, neřešilo se nikde nic a to zas vyvolalo tlak na investice do regionů bez napojení, jen se odstranila bodová závada, ale na to se zas nemusel budovat 1/2 profil rychlostní silnice, na to stačila úprava na samotné silnice I. třídy a obchvaty, co by se normově ušetřilo. A v konečném důsledku ta kvalita té budované D1 není valná ... opravy úseků na Považí, opravy přechodů z dálnice na most, opravy systému řešení odvodnění svahů, opravy oporních zdí. Teď letošní oprava úseku kolem Martina, to jsou ty super levné dálnice na kterých končí firmy atd., takže to stojí mnoho peněz a buď to to nemá parametry 4-pruhu nebo je to i tak moc drahé, ale nekvalitní. A co se dalo to se prodražilo a někde pro projekt, jinde pro kurzy jako Sitina a podobně. Já opravdu nevím proč bych měl být optimistou? Ve stavu, kdy 1/2 silnic I. třídy je na tom špatně a vím, že se ani do roku 2020 neopraví. Dálnice se nedostaví ani v základních napojeních, železnice mají zlomek peněz a modernizace je popředu jak v Polsku tak v Maďarsku, o ČR nemluvím. Veřejná doprava uvázla, protože sice se obměňují vozy, ale nestaví se nové tratě. Ta jediná v Bratislave ten Starý most a električka do Petržalky to je jediná větší investice do zcela nové tratě. To je opravdu výsměch, ale tady se tomu lidé vytěšují nebo ani ne, mnoho lidí to vnímá že to je špatné. Jak je vůbec možné, že někdo skoupí pozemky předem a stát na tom prodělá? Opravdu v kdejakých afrických státech by tito lidé skončili ve vězení. Nebo černé stavby a stavební zákon. Černé stavby se i v necivilizovaných státech likvidují bagrem za asistence policie a je úplně jedno jestli to je při silnici v ochranném pásmu nebo je to nějaký domek úředníka. Jedna věc je mezinárodní finanční tlak na koridory, která spojují centra obchodu a tovaru a musí se použít trasa, která to spájí, ale druhá věc je až takové bezbřehé chování developérů v napojení na politiku. To nemá nic s výstavbou jako takovou. Ono faktem je, že v Paříží si VINCI jde postavit nové sídlo a dotáhne se tam metro, ale ve skutečnosti je to jinak, je to zóna zastaralá a spustnutá a nejde tam jen VINCI, ale stěhuje se tam centrum města, protože stávající biznis centrum je přetížené, takže to je rozhodnutí soukromého charakteru s dlouhodobým záměrem města a jen logicky se tam v návaznosti nových administrativních center přitáhnou obchody, hotely a tedy i veřejná doprava, ale tady na Slovensku to je jinak, tady se nehledí na historii, na kulturu na nic. A jakože je to všechno o.k. Stavební úřady nevidí neslyší, místo bourání nelegálních staveb se tyto legalizují a soudy souhlasí nebo dlouho mlčí. Takže celé to prostředí je takové jaké je a není nakloněno ani zvyšovat platy učitelům ani normálně rozvíjet dopravu. Není a dle toho to tak i vypadá.

Závěr: když se reálně HDP zvyšuje, deficit státního rozpočtu prudce klesá a investice přicházejí, tak je normální, že vláda chce toho využít a navýšit investice do dopravní infrastruktury. Vy jste správně napsal, že ten Jagaur jde do Nitry, kde již nízká nezaměstnanost je. A proč nejde více na východ? Proč nejde ke Zvolenu? Tam je dosah vícero měst k sobě. Víte proč? Protože se na ten východ nedá nijak po dálniční komunikaci dostat. Ani ten zmodernizovaný koridor tam není. Ta železnice ještě jakž takž po tu Nitru je a zlepší se, to je v dosahu. A ty stávající silnice jsou všude přetížené, vedou přímo přes středy vesnic a měst. Jsou nejen přetížené, ale ještě i provoz na nich je zpomalen pro neustálé rostoucí motorizaci. Takže je jen logické, že je nevyhnutní investovat do výstavby dálnic a v tomto případě na dluh. Deficit ale bude klesat, ale pomaleji. Proč to vláda chce? Protože to požaduje obyvatelstvo, protože za to jde do ulic a blokuje provoz. Protože to požadují firmy, INA na Kysucích je jedna z nejdůležitějších strojírenských firem v EU, pobočku má i v Skalici. Ale požaduje to mnoho firem přes asociace a sdružení. Požadují to samosprávy. Je na to celospolečenský tlak a vláda na to peníze ale nemá. Kromě školství a asociace učitel vs. dálnice já třeba často slyším zemědělec a dálnice. Že to bude země betonu, ale bez úrodní země. Bohužel, to je dopad Dzurindové vlády, která neprosadila větší dotace na zemědělství. To se ví a je to fakt a Fico v tom dodnes ale pokračuje. Dálnice tím, že jsou spolitizované a je jich málo a regionální rozdíly se prohlubují, tak má každý dojem, že se tady o jiném nemluví a že je na čase investovat do dalších sfér. Ale bohužel je to tak, že dálnice nejsou a reálné investice do nich také ne, až nyní několik let. To jsou 2-3 období po pár let, ale mezitím 3x delší časové prodlevy úspor na výstavbě vždycky z jiného důvodu.

Slovensko nebylo odjakživa takto vyspělé. Dnes vyspělé je, jenomže na chvostě těch seskupení. Ale již to není farář a učitel a vesnice s lidma co měli nanejvýš políčko. Taková romantická idyla, ale lidi ani neznali co je dál za jejich vesnicí. To není zas až tak dávno. Přišla industrializace, válka, obnovování všeho a nová výstavba dalších infrastrukturních veledíl (vodní nádrže, elektrárny, silnice, první dálnice, velký rozvoj železnic, bydlení (ano ty králíkárny ale bylo to vyřešení bytové otázky a po dnešních opravách se i vizuální vzhled zlepšuje, problémem je to parkování)). Slovensko je součástí globální ekonomiky, obchodu, přesunu tovarů, výroby finálních produktů a jejich export. Tohle si žádá jak pracovní sílu tak kvalitní dopravní infrastrukturu. Znalostní ekonomika, ve které by byla působnost na výskumu není možná jenom tak. Sem nedojde nová farmaceutická společnost a nebude tady investovat 4 mld. € na zaměstnání 500 špičkových vědců. Ani sem nedojde výroba hodinek ani další sofistikované elektroniky. Slovensko musí brát co je, vylepšit to tady zlepšením toho co ty fabriky chtějí, aby tady ty fabriky zůstali a investovali znovu a znovu a to se i děje. Díky tomu se všechno kolem zlepší. Tyto investice a tato doba si ale vyžadují silnice. Tovar si dnes objednáte a zítra ho máte doma nebo v obchodě na vás bude čekat. Služby musejí být mobilní a dostupní, dnes nebudete chodit po obchodech a kancelářích, dnes tito lidé přijdou až za vámi. Proč? Protože je lidí moc, konkurence je veliká, času na vše je stále méně a vy jste zákazník, který ty další živí. Ale to jsou lidé a lidé, ale někdo někomu musí dát peníze. A to je průmysl a soukromé podnikání. Ano, ja znám teorie, že kolik vlastně školství přináší peněz. Že kolik stojí výchova člověka, kolik on přinese později do praxe a jak je tedy nedoceněný celý ten vzdělávací proces. Jenomže tohle já třeba neuznávám, to je stejné jako když vypočítám já jaký přínos má silnice když je evakuace. Kolik lidských životů se zachrání a jaký majetek k tomu. Tyto externlity a dodatečné rozsahy škod/příjmů osobně neuznávám. Něco jako Fukušima když vybuchla a nějaký institut v Japonsku vypočítal, že škody na nemožnosti pestování ovoce a zeleniny a omezení života kolem a dopad v nedůvěru jaderné energetiky je jen v Japonsku 200 mld. USD. No to je takové číslo vycucané z prstu, ale hlavně: i kdyby to bolo i 400 mld. USD, je to nějaká hypotetická částka, která ve skutečnosti je zlomkem běžných nákladů na vyřešení. Učitelé nebudou vychovávat sofistikované vědce na Slovensku, protože jen nějaké % lidí může být vědcem. Malý stát nemůže a nebude mít již za těchto okolností jaké v něm jsou instituty a univerzity na všemožné kapacity, od toho je to dost malá země. Populace 5,35 mil. nedává takový prostor pro takové financování všeho. Ti lidé budou za studiem cestovat jinam a bude v motivaci státu, aby si ten člověk svou vlast vážil a vrátil se. To se teď neděje, protože lidem se žije dobře kdekoliv v prostoru EU z hlediska toho, že když vydělají tak se jim žije fajn. To je jako USA, taky nikdo neřeší při první krizi rozpad USA, ale v EU se to řeší ihned. v USA nejdou strany za rozpad USA, v EP takoví poslanci sedí. Ale ten člověk se na Slovensko nevrátí nejen proto, že nedostane tak zaplaceno jako jinde za tu lepší práci ale i proto, že chybí infrastruktura. Nebude trávit čas v kolonách, nebude cestovat starými vlaky po pomalých tratích, nechce trávit čas v neklimatizovaném buse někde ve městě. Nelíbí se mu zastaralost všeho, sice v kontrastu malebného prostředí. Ty lesy, louky, hory to je opravdu jiné a předse jen žádné velmi velké města. Slovensko ani nemá milionovou metropoli, takže ale ani kvalitní školství nezajistí, že ti lidé na čas neodejdou. Mladí lidé chtějí objevovat svět. Teď se to dá, nejsou světové války. Já jsem je taky nezažil a taky jsem sice vystudoval v Kanadě, ale cestoval jsem po světě. Spoznával jsem jiné kultury, jiné mentality, jiné technologické postupy výstavby a vůbec jsem neřešil, že Toronto je jedno z nejlépe vybudovaných měst s kvalitními procesy vzdělávání a možnostemi pracovního uplatnění. Smysl světa ten momentální není "radit", i když poradenství všech oborů vzkvétá, ale skutečné přímé hodnoty ať se to někomu líbí ať ne jsou v těch montovnách. Sériová výroba, která na maximum zlevní produkt, který konzument chce. A na konzumu tato naša v bilionech USD/EUR civilizace stojí. Montovna tedy fabrika s 3-4.000 lidmi, kde 2.500 vydělá mírně podprůměrnou mzdu za práci na 3-směny 8h denně, 1h cestováním, někdo i 2h cestováním. Dalších 500 lidí si vydělá reálně průměr a pak jsou stovky, které jsou odpovědné za směny provozu, za logistiku, za řízení té pobočky. Protože to jsou jenom pobočky nadnárodních firem a je jedno zda jde o pračky, ledničky, televizory, mobilní telefony, telefony, modemové jednotky, sluchátka, sedadla do vozů, dvěřové komponenty, skla, autoskla, plastová okna, reflektory, lampy, svítidla, plastové obaly, krabicové obaly, lepenky, potahy, koberce, automobily atd. přes sklady pro tuto výrobu po odbyt této výroby. Je to mnoho profesí, je to mnoho kvalifikované pracovní síle a všechno je to založené na dopravě. Úspora skladových prostorů, just-in-time zásobování a okamžitý export ve smyslu ihned po byrokracii. Neustálá produkce, neustálý prodej. Nové modely sestavuje vždy zlomek lidí v řádu desítek a nikoliv tisícovek. Unifikace součástek nebo je unifikace pro 10-20 značek. Tím i unifikace motorů, stěračů, pojistek atd. To je náš svět a stojí na dopravě. A já o tom píšu jinde v interkont. sekci jak je vše sešnurované pravidly provozu, které musí každý zvládnout, jak je nedostatek řidičů, proto i automatizace sem, to nebudou jezdit auta bez řidičů běžně po silnicích, ale v areálech již ano. Skladník se bude muset ještě naučit i couvat s nákladním vozem, dnes se tomu skladníci brání, říkají od toho jsou tady řidiči. Každý bude muset zvládat toho více najednou včetně IT základných znalostí. A ohledně vzdělání je otázka jestli se to dá vůbec naučit během školy. Dnešní stavaři musejí získavat prax ve firmách, dnešní statik má program který mu nedovolí ubrat příčku a pokud stavba spadne, tak je to proto, že tu příčku ve výsledku montuje někdo kdo je najatý někým a když včera montoval sadrokarton dneska muruje zeď. Nejsou lidi. Lidé se nechtějí učit mnoha profesím a to je celosvětové. Je nedostatek lidí, takže proto tyto profese jsou z rozvojového a tzv. 4. světa do vyspělých států dělat tyto profese na pracovní licence. Máme svět založený na číslech, já za 40 let neviděl jedinou stavbu, která by dodržela rozpočet v rámci budov nikde ve světě. Vydělá si na sebe pak pronájmem nebo se zdotuje jinou činností než si na sebe vydělá. Ale ty rozpočty nám sestavují ekonomové, počítají se jednotky materiálů, přeprava, všechno na hodiny a pak se nastaví % rezerva a čeká se jak to dopadne.

Dle mého názoru úspory vs. dluh se nedá dnes již používat. Úspory museli logicky někde být, někam se přesouvají, ale kam? Reálně se peníze přesouvají do stále menšího počtu ruk a přitom roste počet lidí a zvěštšují se problémy. I to je fakt, že poválečná výstavba je dnes ve stavu, že se musí bourat a nahrazovat novým. To je fakt. A rozvojový svět si žije svým světem, taky motorizovaným. Mopedy, auta po prašných silnicích často v metropoli kde žije 1-2 mil. lidí a je tam jediný most. A nemají na další atd. Jak tam mají žít bez motorizace? MHD tam není a město je stále větší. Nějaká obživa tam je a jednoduše takhle žije stále více lidí. Úspory ovládá hrstka % lidí a tato hrstka zároveň ovládá většinu poskytovaných úvěrů. A jsou to nepochybně politické bloky, protože ta hrstka nežije jen tak ve vákuu, ale v reálních státech. Takže tady máme USA, máme tady EU, Japonsko a Čínu a státy GCC. To, že Kanada a Singapur a pár dalších jsou vyspělé státy je pravda, ale nemají takovou světovou váhu. Po novém bude Británie extra.

Mně může být jedno jestli se bude budovat za pár miliard € nebo ne. Já jsem napsal, opakovaně, že budovat se ty koridorové úseky tak či tak budou. Buď to přes Junckerův fond tak, aby EU fondy nešli na školky a podobně nebo přes PPP nebo něco jiné, třeba ten státní investiční fond. To je jedno. Jsem ale přesvědčen o tom, že efekt bude nižší, postaví se méně a na PPP se platy učitelů řešit nebudou a když se nemá přímo zadlužovat na dálnice tak se nebude na nic a nebudou volné zdroje. Budou tedy po vyrovnání hospodaření a snížení dluhu, pak se zase stát bude moct nějak zadlužovat, pokud nenastanou nějaké scenáře v rámci EU a světa, protože tím teď nemyslím slovenské scenáře vývoja. A také hrozí, že neinvestováním do infrastruktury a neinvestováním do vzdělání a vlivem okolních investicí a vývoje v EU a USA se stane to, že i ten stávající průmysl ze Slovenske odejde, nový nedojde a teprve se budou snižovat výdaje a teprve se třeba zpoplatní i studium na SŠ. Ostatně v mnoha zemích miliardy lidí nemají bezplatné vzdělání po ZŠ a v mnoha zemích je problém i to základní vzdělání. A stejně jak si státy mohou polepšit tak si mohou i pohoršit. Dá se pak krmit řečma o tom, že výpadek vzdělání bude stát Slovensko 100 mld. €, ale v reálu to jen podtrhne nutnost zpoplatnění a stanovení si priorit každé rodiny a to je tak všechno.

Tím to opravdu ukončuji. Omlouvám se za možné překlepy, jistě tam jsou. Stejně tak dost často nevím kdy na konci jaké i/y po e-l, takže možná se to čte špatně.

p.s. ta pointa je v tom, že dojde na Slovensko skupina Američanů a když vidí tu krásnou přírodu a projedou tu zemi vlakem, autem za týden i s několika památkama s nádherným výhledem tak všichni jsou happy a slyšíte samé this is most beautiful country in the world ale to je tak všechno, poté si uvědomí, že ty silnice nejsou široké, že lidé se moc na sebe neusmívají a proč tedy ti lidé chtějí i ty dálnice a nechtějí žít ten život na polích nebo jen tak při něčem? protože sní o tom americkém snu, že i o ni by mohli někam jet a pozorovat jiné státy, ... samozřejmě dnes to tak úplně není, ale ten konzum tady je a to prostředí je konzumní, ta ekonomika je taková, celé to hospodářství závisí na dovozu a vývozu a ano je to beatiful country, ale z toho se ten člověk tady nenají, dnes a denně může tu krajinku pozorovat protože stojí na cestě nebo ani jí nemůže pozorovat, protože by daleko pro ty nerovnosti nedojel i já jsem kdysi dávno říkal, že je to nesmírně nádherná krajina a trvám na tom dodnes, ale kdybych se zpětně rozhodoval zda se sem vrátím nebo ne tak se sem nevrátím, jezdil bych sem na dovolenou spoznávat regiony, památky a zůstalo by to jen při té pěkné krajině ... z vlastní profese se mi nepovedlo sem ani vnést stavební kulturu, to se totiž prostě nedá při tom financování a politice, takže ta reprezentace je jen o logu na vozech, kapitálové podpoře nové techniky a to samé je i v ČR, ale to je o jiném

Pozemky. Problém, na který upozorňuji 20 let. 40% pozemků pod silnicemi I. třídy není vyspořádáno, v roce 2020 skončí výjimka. Odhad je 3,5 mld. €. Ale to jsou i silnice II. a III. třídy a všude kde nejsou pozemky pod silnicemi tak na takové se nedají čerpat finance EU na opravy. Neřešený odkládaný stav ... http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5947

Dále, tady jsou 2 rozhovory se šéfmi stavebních firem na Slovensku ohledně výstavby a nákladů za dálnice:

Hochtief: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5929
Strabag: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5948

"JV Asie? Prosím vás a co se tam postavilo z těch úspor? Vietnam? Kambodža? Laos? Thajsko? Filipíny? Indonésie? Co je pak JV Asie? Když nesledujete jakou tam mají infrastrukturu a z čeho jí budují tak nepište poučky z čeho se rozvíjejí tyto státy."

Samozřejmě mám na mysli země, které se zmodernizovaly a masivně investovaly. Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Hong-Kong, nyní Čína. Myslel jsem, že to je snad samo sebou pochopitelné. Uplně všechny tyto země měly v posledních 50 letech vysoké míry úspor. Narozdíl od těch vašich Filipín. Před šedesáti lety byly Filipíny bohatší než Jižní Korea. Jenže od té doby Jižní Korea masivně akumulovala kapitál (ano, z úspor), kdežto Filipíny ne. A on je ten rozdíl v dnešní infrastruktuře mezi Jižní Koreou a Filipínami také vidět. Takže jen potvrzujete, to, co jsem psal.

Až na to, že to není JV Asie, ale převážně V Asie. JV je gro toho co jsem vám uvedl já. No a když se podíváme na Japonsko a Čínu, tak dluh jde enormně nahorů, stejně tak v Číně je to formou samosprávního PPP ohledně dálniční realizace. Pište tedy raději k tomu co znáte, než pak psát bludy a vypichovat hrozénka namísto reálního těsta pod nimi. Ve výsledku dnes ti co mají úspory zároveň poskytují úvěry a celé to je založeno na tomto. Dnes není skutečné krytí ničím ani surovinami (komoditami), protože je tedy jejich cena na trzích atd. atd. Z té JV se rozvíjí Malajzie, Singapur ale to je více méně městský stát, který využil některých věcí ale budiš a Hong Kong, ale ten stejně tak je na tom někde jinde, ale tady se bavíme o řadových státech s mnoha desítkami mil. obyvatel nebo i sta mil. a ti jsou někde jinde a tam ty teorie selhávají opakovaně. Nezapomínat ani krize v Asii.

Ekonomické teorie v praxi značně selhávají. Jsou totiž nepoužitelné pro cokoliv. Ale máte pravdu v tom, že Japonsko, J. Korea a i Čína masivně rozvíjejí průmysl. První dvě jměnované již high tech průmysl, díky čemuž se mají dobř, ale má ho i Čína jenomže k počtu obyvatel a rozloze je to ještě stále zanedbatelné, ale při udržení tempa to tak dlouho nezůstane. Ale to je silné OT a časem to přesunu jinam, proto k tomu dál nepokračujte resp. bude to tak či tak přesunuto do OT, protože to hodně daleko za horizentem. Ono ale moc lidí před rokem 2010 říkalo, že Čína nemá šanci dobudovat dálniční síť na úroveň 85.000 km, což byl I. cíl a tehdy to bylo kolem 60-65.000. No a vidíte dnes je rok 2017 a koncem roku 2016 síť dosáhla 131.000 km a to je již překonán i II. cíl a realizuje se tzv. doplňkové zahuštění, celkový III. cíl se formuje, ale také to jde na dluh. Kdesi jsem četl, že Čína dokonce sice úvěruje jiné, ale ještě i na toto si bere sama úvěry. Jo protože té EX-IM bance dává peníze mnoho subjektů včetně čínských, ale v konečném důsledku si tak Čína upevní pozice (nerostní suroviny, politika, obchod) a vlastním společnostem dává práci, protože to je jedno zda to jsou polské, čínské, ugandské, srbské, černohorské, jamajské atd. silnice a dálnice, stále je tam 50% a více čínských pracovníků. Ale na dluh pro tyto země. Srbsko, Jamajka, Černá Hora i Uganda to staví díky úvěrům a následné spolupráci s některou čínskou společností. V Polsku to bylo až tak, že to čínská firma nedobudovala. Japonský dluh je dlouhodobě velmi vysoký. Ale jde zas o jeho strukturu, že jo?
O dluhu USA se psalo. O EU rovněž. A nakonec zjistíme, že míra úspor je tedy kde? A nyní se to vše rozvíjí na dluh. To, že se část, malinká část % dostane technologicky jinde je jiná věc. V případě USA značně pomohl vývoj v II. světové a v případě Japonska samotný japonský národ, jeho celková hierarchie, jeho uzavřenost, jeho národní zájmy. Vše "špinavé" se zátěží EKO se realizuje na půdě v Asii mimo Japonska, ti pak jen dovážejí tyto produkty k sobě. I když Japonsko je zároveň jeden z největších donorů přes agenturu JICA v rozvoji infrastruktury světa. Čína také, ale Čína to provádí z 99% jen formou úvěrování jak jsem ve skratce opsal. Singapur je známý jako stát s minimálním přímým dluhem, ale ani to dnes neplatí a jeho externí zadlužení je enormní. A Jižní Korea ho má opravdu nízký, ale i ona ho zvedla o 10% bodů během 10 let a tamní životní úroveň je ale na úrovni západních států EU.

Stále jsou to jen teorie o úsporách a dluhu. Dluh jako takový neustále stoupá společně s růstem HDP. Neustále na všech úrovních: vládní, firemní, domácnosti. Je ale velký rozdíl na co ty peníze jdou. Jestli se opravdu "prožerou" nebo se za něco vybuduje nějaká přidaná hodnota. A to určitě nejsou vyšší důchody, 13-14-15-16. platy ve státní správě nebo 2x větší platy než řekněme rok rozadu při nezměnené ekonomické situaci. Určitě Slovensko nejde řeckou cestou. A to ani když se zadluží o 10% více. Ale hlavně a to je zcela nejdůležitější, ani když Slovensko během 10 let sníží dluh o 10%, tak to neznamená, že země zvládne další krizi. A při výchozích podmínkách po ní na tom bude ze svých sousedů nejhůře. Kromě Ukrajiny, ale tu já ani do reálních sousedů nepočítám. Dočasně ty mzdy a platy fungují, protože se podpoří domácí spotřeba, takže znovu se řekněme část těch peněz, možná i 1/2 vrátí zpátky do té ekonomiky, ale zbytek ne. Takže když uvědomelá část obyvatelstva se domáhá navýšení platů na průměr OECD z roka na rok co stojí jak jste napsal 6,5 mld. €, tak to by ani příjmy státu za 10 let nedokázali vykrýt a to by se ale ročně takto vykrývalo, proto to tak ani není, protože to co jste uvedl vy je něco ale oni to ani sami učitelé nechtějí. Jejich nové odbory chtějí ročně navíc 200 mil. €, ale mají jak jsem psal 30% z toho. Ale mají největší % z celé státní správy a určitě v poddimenzovaných platech, které na Slovensku jsou zase nejsou zcela největší priorita jenom učitelé, jinak řečeno nejen oni v té zemi žijí. Dá se namítat kdyby se nekradlo, to zcela jistě, ale ty vytunelované fabriky po Mečiarovi jsou dnes v ruinách, takže s těma se nenadělá nic. A ten sprivatizovaný energetický a telekomunikační a bankovní sektor nesou zisky ven, za tu dekádu snížili počet zaměstnanců a to dost drasticky, takže pak jediné co pomůže je extra odvod jako třeba v Maďarsku. Samozřejmě, že to je silně kritizované, ale to Maďarsko pak má ty peníze i na tu infrastrukturu. Celou paletu 2x2 a 2+2 silnic staví zcela ze státních zdrojů.

A vůči tomuto závěru můžete namítat jak jen chcete, nic se tím v podstatě nezmění. Navíc já jsem uvedl opakovaně, že investice do školství chybí stejně jak do dopravy a několikrát jsem uvedl i to, že se zadlužování zásadněji nezrychlí. Výstavbě se tím ale zcela zabránit nedá pro celou paletu skrytého zadlužování a to jsem také uvedl, že je mnohem horší pro společnost, protože má z něj méně ve výsledku v tomto případě km silnic/dálnic. To je to merito věci. Ten globální popis je důležitý, protože jen blázen si dnes může myslet, že Slovensko není nikomu v ničem zavázané. Vždycky bude.

Snít o tom, že Slovensko si tady bude nažívat bez dluhu je nesmysl. To už by hospodářsky vyspělejší ČR byla bez dluhu. Důležité je jaký ten dluh je, jak se dá splácet atd. Ale splácet se dá již jen díky nízkým úvěrovým sazbám a dluh neklesá, číselně neklesá, pouze v % k HDP. Nemůže klesat, když se stále stát zadlužuje. Ale proč být bez dluhu a nemít větší rozvoj? Pak je to o národech. Tak teoreticky se Slovensko může uzavřít od okolního světa, produkovat zemědělské produkty, zakázat dovoz těch co neumí dopěstovat, ale to zase zásadním způsobem omezí dovoz, omezí to hotovost a to se v zemi bez energických nosičů realizuje velmi obtížným způsobem a znovu ten koncový obyvatel z toho nemá vůbec nic. Opravdu jen to pole a vlastní ruky k dopěstování úrody pro sebe a zvířata. Od hladu neumře, ale toto století tady již bylo a národ chtěl pokrok a posun. Podobné stiletí dozadu najdeme v 1/2 Afriky a 1/3 Asie, ale najdeme tam dnes ten pokrok z telekomunikací, takže lidé vidí jak se dá žít jinak a nechtěí - mladí lidé dnes nechtějí takto žít. A pod pokrokem se myslí silnice. Je to lvl níže, protože ve většině afrických zemí se dnes budují silnice, málokde dálnice. Ty až kolem metropol nebo se propují největší/přístavní města s hlavními. Ten lvl ale souvisí se životní úrovní, motorizací atd. Pokud je ekonomická spolupráce, tak se budují tahy, které spojují více států, ale není to ještě pro reální cestování mezi nimi. Ta EU má ten životní standard jinde a tak i jinak buduje infrastrukturu. Proto se EU nedá srovnávat s Afrikou. I když tu odpovědnost za mnohé země tam právě státy EU mají enormní. Ale právě proto se tam směrují peníze na rozvoj. A znovu to vše se vším souvisí. Ale to že vše se vším souvisí neznamená, že se dá vše se vším srovnávat, stejně jak se nedá srovnávat účel odblokování slovenské dluhové brzdy s enormním zadlužením Řecka.

Abych neopomněl ten sociální rozměr Slovenska. Slovensko vynakládá enormní peníze na sociální služby: úřady (evidence, poradenství), sociální zajištění a sociální pomoc. Přímé státní dávky jsou minimální. Z celkového systému je výplata peněz zanedbatelná. Důchod je dán systémem výkonnosti ekonomiky (odvody atd.), ale státem je pak dorovnán pokud to Sociálna poisťovňa potřebuje. Kdyby nebyl II. pilíř, tak by nepotřebovala, ale řekněme, že tedy obyvatelstvo stárne a II. pilíř má generovat zisky. On jej ale reálně stále negeneruje, aby si ti lidé opravdu polepšili a již tam ta částka 6 mld. € ale je. Pozvednout sociální rozměr by si žádalo desítky mld. € navíc, aby se radikálně zvedla mateřská, dětské přídavky atd. Na děti jdou desítky €, v Německu stovky €. Takže ano, kdyby se teď vláda rozhodla, že vynaloží příklad na 400.000 dětí měsíčně ne 20-30€ ale 200€, tak na to ročně potřebuje 1 mld. € navíc. Kdyby se zvedla dávka v hm. nouzi ze 61€ na 300€, tak když se to ročně týká 250.000 lidí, tak by na to potřebovala dalších 700 mil. € atd. Ale ani jedno se nějak nechystá zavádět. Dávka v hm. nouzi je řadu let takto nízká, má motivovat lidi k práci, ale to je jiná věc, že po sčítání dětských přídavků a pomoci na bydlení vám vyjde to, že člověku se neoplatí pracovat v mnoha regionech Slovenska a netýká se to jen Romů. Protože je ten rozdíl do 100€ za měsíc a to v tom není cestování. Na to nějaká pomoc je, ale není věčná. Takže mnoho lidí dělá na černo nebo sezónně. A stát namísto jejich trvalé práce a odvodů a daní je musí dotovat. No ale to není objevení Ameriky, ale zásadní chyba je, že tyto regiony tady stagnují 1/4 století. A v této situaci jít zásadně snižovat za každou cenu deficit státního rozpočtu znamená zastavit rozvoj. Republiky, která má vše podprůměrné. Když se zastaví rozvoj a investice, tak se sníží růst a jsme tam, kde na začátku: nízký výkon HDP k obyvatelstvu, ještě nižší příjmy k HDP oproti jiným západním státům a velmi nízké kapitálové výdaje, takže ale ak si musí Slovensko vybrat zda bude státem do 21. století nebo se vrátí myšlením o několik staletí dozadu. Nic mezi tím není, tyto pokusy tady jsou a pro řadové obyvatelstvo z toho žádný blahobyt neplyne.

Takže tak jak se nesmí přehánět podpora sociální (rovnost ale není, ani rovnost příležitostí, takže je správné, že nějaká sociální pomoc je) ani platová a důchodová, tak se nesmí ale ani stát přespříliš zadlužovat na to budování, protože to, že sice je ta Čína stále podprůměrná to neznamená, že se může zadlužovat doasavadním tempem ještě 30 let. Věčný pohon v dluzích není, ale to je ta dlouhodobá udržitelnost zadlužení. To Řecko možná dojde k tomu, že nebude mít € a zbankrotuje, ale musí se tam dostat samo. Pokud ta míra poznání současných opatření bude taková, že horší to být nemůže, tak se to stane. Argentina když skrachovala, tak to odstartovalo nezaměstnanost, která tam byla 30% a dluh eskaloval do nebes, protože najednou nebylo na nic (začalo to při pár nesplatitelných položkách, omeškaných plateb které převzal stát, protože musel, to je ta obdoba HR dálničních podniků, kde za dluhy ručí stát) na desítky až stovku mld. USD. Ale to je zas Latinská Amerika a její ekonomické cykly. No ale ani Slovensko si nemůže ročně brát 2-3 mld. € na infrastrukturu. Ono by to bylo hezké, ale stejně jak ty platy neudržitelné. Řekové kombinovali sociální výdaje, mzdové ve státní správě, důchody a armádu. Řekové do infrastruktury téměř neinvestovali. Rozběhlo se PPP, ale téměř bez státních výdajů a i Egnatia Odos je projekt EU. Současná dostavba rozestavěného se tam realizuje formou EU, fondy dali 3 mld. € na dokonečení těch PPP investicí, aby se alespoň nějak ta ekonomika rozběhla a při tom PPP je istota, že se to nerozkrade. Opakem je Španělsko, to buduje dálnice, VRT velmi masivně a velmi masivně i dluhem, no ale Španělsko to prozatím zvládá. Irsko také znásobuje rozvoj dálnic, ale až po krizi, je tam položila hypo krize a bublina. Analýza ostatních je hezká, ale místnímu obyvatelstvu nedá nic, protože ty podmínky rozvoje a ta historie jsou odlišné. Slovensko by ale dalo rádo 5% HDP za dekádu do dálnic. Logicky je to nejlevnější cesta přímý státní dluh. Jsou i jiné státní dluhy, ale jakmile jsou nepřímé, tak jsou nákladnější. Nic víc a nic míň. A to nemá nic s tím, že by snad stát nedostal služby. Na soukromé R1 dostává stát nejlepší služby, jenomže bohužel na všech km si to nemůže dovolit. Nevím jak bych to srovnal, ale řeknu to takhle, oběd v restauraci si nemůžeme dovolit každý den pokud tam každý den nejíme. I když zvedneme životní úroveň takhle vysoko, tak by se to dalo srovnat zase jinak: nemůžeme chodit každý měsíc na týdenní dovolenou atd. Model PPP, kde by se až tak nedbalo na bezpečnost (dbalo by se i tak jak na státní síti) a na státní úroveň by se dohnalo všechno by se stalo to, že by vlastně soukromá firma zadotovala slovenský stát, tedy firma by financovala dálnici na stejné úrovni jakou poskytuje stát a EU by to označila za dluh vůči té firmě, takže de facto vládní dluh. To je ostatně i důvod, pro který se nikdy nezrealizovala nabídka DPS na dostavbu D1 po Žilinu, kdy DPS v nejlepších časech nabídl že za (20) miliardy dobuje dálnici a stát mu jí bude splácet, jenomže bylo by to vnímané jako vládní dluh, nebylo to PPP se skrytým dluhem. Paradoxně by to bylo levnější, ale za toto měřítko si může EU se svým Eurostatem atd.

Ale to už jsme stále v kruhu.

Dalo a dá se žít bez aut. Protože tak to je: každá nová silnice produkuje větší provoz a časem si vyžaduje další investice. Ale o tom jsem také psal v infr. sekci, že ne vždy je to už jen o nové silnici, někdy stací rozšiřování atd. Ale to je dnešní svět: těžba, výroba, služby, obchod, to vše globálně propojeno a v tom životy nás samotných. Ano, lidé mají žít z úspor a z úspor si obstarat nový nábytek, automobil. Státy také ať budují ne na dluh ať vygenerují přebytek a investují ten. Ale tak tento svět nefunguje. Snad proto, že nevíme jak dlouho tady budeme. Snad proto že když se nepřizpůsobí jedinec společnosti, je z něj vyčleněnec až bezdomověc a teprve pak řešíte jak přežít den za dnem.

Takže napsat jen tak, že navýšením dluhu na Slovensku je to řecká cesta je mimo podstatu. Já také píšu, že nebudováním nadřazené dopravní infrastruktury se ten rozvoj zastaví a země upadne. Bude to stejná cesta nadole. Proto platí co jsem napsal v úvodu doprava - průmysl - doprava - pak to ostatní. Doprava pak průmysl a ten vygeneruje další nutné investice do dopravy, ale následně se etabluje a již jsou zdroje na i lokální rozvoj a stát má pak 2x více peněz. A důležitý je tento bod v tomto okamihu, že když má více peněz musí dokázat zpomalit ty investice do další dopravy, ale to se bohužel málokde daří, protože je lákavé tak pokračovat stále, ale jednou nějaká krize nebo problém přijdou a je zle.

Ovšem jakkoliv se bavím: s jakýmkoliv ekonomem z hlediska jeho zaměření a světonázoru do státních a nulových státních zásahů s různě nastavěným trhem z hlediska otevřenosti, daní a příjmů jako takových tak není žádné řešení z čeho přesně se má trvale, trvale ve smyslu neustále financovat rozvoj silniční infrastruktury. Železniční je vyřešená za ty roky: nákladní má svůj smysl, osobní nikde dlouho nevydrží v soukromých rukou. Nákladní se vede do té doby do které má smysl nějaká ta baňa nebo fabrika atd. a ruka v ruce není k dispozici celoročně sjízdná silnice. Při silnici vždy bude dominovat dotační systém pro údržbu, dotační pro větší opravy a havarijní stavy a externí zdroje pro novou výstavbu. Nikdy nevydrží zadaný systém zvládat tyto požadavky 20 a více let. Protože vždy jak se zavede, že z těch a těch daní a poplatků bude nová výstavba, tak jak se staví více a více tak údržba je nákladnější a již nikoho nezajímá, že tam jsou noví uživatelé a stát má více peněz jaksi se to utrácí všude jinde a najednou z nové výstavby se přesouvá do údržby až ani na tu nejsou zdroje a pak jsme v situaci, kdy to co máme je na tom špatně a dosavadní hlavní tepny jsou přetížené, ale my na novou výstavbu nemáme peníze. Ale stávající hospodaření je v dluzích a jak teď z toho ven? To není Slovensko, to jsou dosavadní infrastrukturní velmoci to co jsem teď opsal: USA, Německo, Británie. Za 20 let se tam dostane Čína, Španělsko a Brazílie. Tedy velké silné ekonomiky, ale dostanou se, protože uplatňují podobné modely ale ve stejném prostředí. A tím prostředím je tato planeta s lidmi a globální ekonomikou založenou na tom na čem jsme funkční. Mají šanci, že to ti co v krizi s infrastrukturou jsou zvládnou a nalezne se nějaký recept. Státy jako Slovensko (potažmo ČR atd.) si nemůžou z toho ale brát celkový příklad, pouze částkový a pouze do opravdu problémových oblastí. Tedy Slovensko nedostaví celou síť, ale musí vyřešit jak má postavit tu páteř. Ani neopraví celou síť tak, aby jí udrželo opravenou, ale musí vyřešit, aby se dokonce silnice II. třídy nestali nesjízdnými a podobně. To je vinou reformy územní samosprávy a reformy veřejné správy co se děje se silnicemi II. a III. třídy. To jsou systémové chyby, to se už ví ve světě, navzdory tomu je Slovensko zavedlo a preferuje tento model dodnes, protože nic lepší není k dispozici. A o tu udržitelnost sjízdnosti se starají znovu banky, v tomto případě je velkým hráčem EIB, které znovu musí záležet na rozvoji dostupnosti regionů. I to je ale dluh, i když pro samosprávy. Ale externí financování nové výstavby bude vždy na dluh. Ten pokud nebudovat dálnice, zmrazit tu výstavbu to tady již bylo. A stalo se to co jsem rovněž řekl a sice, že stejně to budete muset dobudovat, ale bude to 2x drahší a i se stalo. Úseky jako D1 Ladce - Sverepec, D1 Važec - Mengusovce atd. výstavba trvala 10-12 let a náklady o 100% vyšší. A vytvořilo to akurát tak deficit investicí pro další roky ... přitom to realizoval ekonom, ministr financí oceněn EU za ministrování, dnes poradce pro Ukrajinu. Tam se poučil a preferuje investice do oprav silnic kromě tedy i reforem v hospodářství. Pro Slovensko preferuje nyní větší investice do vzdělání. Tím to uzavírám.

Nové plány pro výstavbu počítají s dalšími dálničními úseky na východě, jihu a Orave: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5950 .

Vláda a podniky v její kompetenci zpracovávají seznam možných úseků za částku 5-6 mld. €. Nyní jsou na úrovni 4,2-4,5 mld. €. Již nyní NDS může vyhlásit soutěže na 4 úseky: R4 Prešov, severní obchvat, I. etapa, R2 Mýtna - Lovinobaň (původně až po Kriváň se rozděluje na 2 části, bude upraveno v sekci k R2 dle vyhlášení soutěže), R2 Košické Olšany - Šaca a R3 Tvrdošín - Nižná. Z EU fondů umí NDS pokrýt již jen R2 Košice - Šaca. Na zbylé 3 potřebuje 400 mil. €.

Vláda trvá na investiční výjimce z tzv. dluhové brzdy. Část ekonomů je za, část je proti. Ministerstvo financí může pomaleji snižovat deficit a mírně se zadlužit již nyní, ale chce mít politickou jistotu, že pak nebude kritizováno za stoupající dluh. Další seznam je v článku, tady jen stručně: 0,9 mld. € na D1, 0,7 mld. € na D3. Další úseky jsou dle možností na R1, R2 a R4.

Bez zajištění dalších zdrojů nedovede vláda vyřešit přeplněnou D1 u Bratislavy, udělat D1 souvisle po Košice, dopracovat spojení s Polskem, propojit střední Slovensko a rozvinout velmi zaostalé regiony na trase R2.

Vláda se urputně snaží přesunout do OPII 2014-2020 zdroje z jiných OP, ale nedaří se. Ohledně R1 na propojení BB a RK se uvažuje o formě stejně jak je tomu i v případě D1 Turany - Hubová. K rozšíření D1 u Bratislavy se reálně uvažuje o časově pozdějším dodatku se současným koncesionářem pro výstavbu 59 km D4/R7 u Bratislavy. Teoreticky se tedy dají navýšit projekty přes PPP za další 2,65 mld. € ve stavebních nákladech; splátkově se Slovensko zatíží o 5 mld. €. Za tuto částku je možno postavit již spomínané úseky na D3, R2, R3 a R4.

Vláda se může nyní zadlužit o asi 1 mld. € a velmi to skomplikuje další manévrování v dalších kapitolách státního rozpočtu. Je vyvíjen tlak i na opozici. Ta prozatím odblokování dluhové brzdy odmítá, i když schizofrenně se vyjádřil lídr pravice R. Sulík, že kdyby nebyl při moci současný premiér, tak by hlasoval za, ale takhle se obává o rozkradení peněz. Tím je de facto jasně řečeno, že opozice nemá stejně jak nikdo vyřešenou otázku z čeho financovat výstavbu, i když každá strana slibuje dálnice jako prioritu.

Za 4,2-4,5 mld. € je možno postavit 160 km D/R a 34 km rozšířit na 6-pruh. Je v tom dostavba D1 souvisle po Košice, dostavba D3 a pokračování výstavby na R2, R3 a R4. Premiér trvá na investicích do dálnic v hodnotě 5 až 6 mld. € na další období. Časově by se tendrování soutěžilo etapovitě, nyní ty 4 úseky a jen 3 potřebují 0,4 mld. €, tedy 10% z částky současného seznamu. Další úseky se musejí i nadále připravovat. Ti první 4 by se mohli začít stavět nejdříve v polovině roku 2018, kdyby to šlo hladce. Další tendry by přišli až v roce 2019 a tedy nejedná se o stav, ve kterém se Slovensko ihned zadluží o 6 mld. €. Na této částce dnes ani není seznam úseků.

O co méně financí bude, o to větší tlak na další PPP a ještě větší tlak na ten-který úsek. Řešení v řádu stovek mil. € neřeší v této situaci nic. Jeden z návrhů je i zavést extra daň na nový vůz, při prodaných za rok 85-90.000 (2016) by poplatek ve výši 10% přinesl navíc asi 120 mil. € za rok. To řeší tak nanejvýš splátku jednoho PPP, ale není to nástroj reálného financování pro Slovensko. Model je použit třeba v Číně. V Číně je ale přidáno i mýto. Ostatně mýto je i v Mexiku, Brazílii atd. Chudší země z hlediska příjmů, ale s nedostatkem paralelních tras, což zas není případ Slovenska a síť by se objížděla. Jenomže již nyní je koupa auta spojena s poplatkem navíc a i pojištění je drahší pro další odvody pro vládu. Tyto nepřímé daně se neustále zvyšují a zavádějí nové a nové, což zas jinde ve vyjměnovaných státech až takové není.

Bohužel opravdu nemohu reagovat na celé ty dlouhé texty, takže jedině k tomu Japonsku. Mýlíte se. To, co ukazujete, jsou data za posledních deset let. Jenže k obrovské akumulaci kapitálu a industrializaci v Japonsku došlo zejména v 50.-70. letech 20. století. A celou tu dobu mělo Japonsko nízký dluh, ještě na začátku 80.let zhruba 50% HDP. Celá reindustrializace byla financovaná z vnitřních úspor.

Situace se změnila až na počátku 90.let, kdy nejprve po kolapsu realitní bubliny a poté zejména ve spojitosti se stárnutím obyvatelstva růst výrazně zpomalil. V tom okamžiku se vláda začala pokoušet nastartovat růst novými a novými investicemi a podněcováním spotřeby, přičemž oboji bylo financované vládním dluhem. Růst to za celých 25 let nenastartovalo (přestože má Japonsko má teď bezesporu špičkovou infrastrukturu), ale dluh masivně nabobtnal.

No a když jsme u Japonska, tak to co vy nazýváte špičkovou infrastrukturou (potažmo oproti SR/ČR zcela jistě i je, ale byl jste tam? Víte jak se tam opravdu cestuje a jaké jsou jejich cíle?), tak samotné Japonsko jde vynaložit enormní peníze do celé dopravy následující dekádu. Tam jsou takové cíle jako: pošta doručovaná drony, kamiony v mnoha uzavřených okruzích včetně systému expressway bez řidičů a celková elektronizace provozu. Další enormní prostředky plánují vynaložit do zajištění městské infrastruktury v souvislosti se změnami klimatu a v tom jsou i upgrady dálnic, železnic, stanic metra atd. Japonsko hodlá dosáhnout v roce 2030 úroveň cestování ve zcela jiné dimenzi než jakou známe dnes. Důvodem je nejen zlepšení dopravy, ale i zvýšení kvality a prodloužení života. Ty ceny těchto priorit jsou astronomické ... ovšem růst Japonska jak vy píšete, tak ten zase v posledních letech je. A i navzdory dluhu se žádná řecká cesta nekonala.

Ano, já se nepochybně a zcela jistě mýlim ohledně terminologie a sám jsem to i napsal. Ale rozhodně se nemýlím v tom smyslu z hlediska infrastruktury, rozvoje infrastruktury a stavu dopravní infrastruktury na Slovensku, který je největším mínusem z hlediska dalšího rozvoje. Vy jste naproti tomu nedokázal napsat z čeho by se dopravní infrastrakutura zaplati měla. Doposud vyvracíte ekonomická fakta (ten japonský dluh spochybnit nejde ani to, že Japonsko i nadále funguje a to tam byla enormní tsunami a škody, Fukushima atd., to si snad ani nelze představit co by se stalo kdyby se v ČR/SR protrhla největší přehrada nebo bouchla jaderná elektrárna), spochybňujete nutnost investicí do dopravy vypsaním jiných priorit a absolutně vylučujete jakékoliv doposud uvedené investiční nástroje určené do dopravy. Takže tak jak na začátku platí: že se nemůžeme nikdy shodnout a více méně nemá cenu pokračovat. Délka textů s tím nic nemá, to je jen pro objasnění poměrů. Slovensko nežije ve své bublině. Slovensko jako takové žije v bublině s názvem planeta Zem. Takže se nedá shrnout do 2 vět problém, protože je systémový opis problémů.

Když chcete výstavbu dálnice (nebo silnice ve státním prostoru, kde zpevněnené silnice nejsou), tak to má mít za cíl socio-ekonomický růst. To není jen tak z plezíru. Ale na její výstavbu musíte nejdříve zajistit zdroje, jinak se vám prodraží. A když ty zdroje jen tak nemáte, tak je musíte seskládat z vícero pilířů. Na Slovensku peníze i jsou (důchodové fondy spravují již 7 mld. € a klidně by mohli investovat i do dálnic na Slovensku) nebo nejsou, ale mohli by být (zvednutí dluhu), protože reálné peníze jaksi nejsou od vzniku SR. Od tohoto data jsou všechny vlády v deficitním hospodaření navzdory privatizaci, která přinesla obrovské příjmy se jaksi dopravní infrastruktura nedokáže pozvednout. Slovensko má nejhorší dopravní infrastrukturu ze států V4, již na stejné úrovni s Polskem. S Rakouskem se nemá cenu srovnávat, tak mnohem horší je to na Ukrajině. V Moldavsku, Rumunsku. Již i to Bulharsko začíná Slovensko dohánět: mnohem větší modernizace železnic a intenzivní výstavba dálnic v posledních letech, i ta elektronická nálepka, i větší opravy hlavních silnic atd., ale ještě to lepší není, protože je Bulharů o polovinu více. Bohužel ta srovnání EU, OECD, OSN tady jsou, jsou tady i ty cíle do přepravy nákladu (srovnání na kontejnerovou jednotku), do bezpečnosti provozu, do regionálních rozdílů do základních nedostatků regionů atd. a tohle nepustí.

Tak zkuste vy kde má Slovensko vzít zdroje na výstavbu dálnic v rozsahu 1% HDP? Aby 2% HDP směrovali na výstavbu a rozvoj celé dopravní infrastruktury. Dlouhodobě alespoň dekádu nebo alespoň kontinuálně 6 let. Ekonomické modely jako sloučení SSC a NDS vám v reálu přinesou miliony, které musíte vložit do upadající silniční sítě I. třídy. Pak teorie o přesměrování mýta ze schránky domů přinesou zdroje, ale ne 1% HDP. A ostatní zdroje plynou do státního rozpočtu. Ale jsem zvědav. (již předem vám ale napíšu i to, že pokud nevíte protože by jste rád viděl takto nalezené zdroje investované jinde, tak nemá smysl tady dál opravdu pokračovat; věřím, že školství má vlastní fórum stejně jak ho má obrana/policie). Ale to je nejsnadnější napsat, že to problém až takový není, aby se nemuselo řešit, kde na to ty peníze teda vzít. Z nebe(s) ale nespadnou.

Nedá se nic dělat, poslední dekády je tady dálniční boom v rámci světa. Někdo zaspal, tak teď investuje více, ale ty dálnice a kapacitní silnice se dostávají i do zemí, kde by to před rokem 2000 nikdo nikdy neřekl. Slovenské HDP kolem 80 mld. € musí být schopno vygenerovat 1 mld. € do nové výstavby dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Není tomu tak.

Ale já vám zcela jednoznačně napsal, z čeho by se infrastruktura zaplatit mohla nebo měla. Buď z vnitřních úspor, nebo za cenu navýšení dluhu. Ale odmítám hru na investiční výjimky. Pokud vláda nechce dodržovat dluhovou brzdu, tak ať ji zruší, ale nesnaží se ji obcházet. Nic jako "investiční výjimka" neexistuje. Sám píšete, že Slovensko potřebuje investice do infrastruktury dlouhodobě, stejně jako dlouhodobě potřebuje investice do školství a zdravotnictví. To není nějaká jednorázová "výjimka" typu přírodní katastrofa, která dnes nastane a v příštích letech se splatí. To jsou pravidelné a dlouhodobé výdaje, které, když budou vyňaty z rozpočtových pravidel, budou dluh navyšovat dlouhodobě.

Ostatně, proč to vláda nazývá investiční výjimka? Představte si, že vláda má příjmy 10 milionů, a "potřebuje" 5 milionů na platy státních zaměstnanců, "potřebuje" 5 milionů na sociální výdaje, a "potřebuje" 1 milion na infrastrukturu. Tak který milion potom chybí? Chybí milion na sociální výdaje, nebo milion na platy, nebo milion na infrastrukturu? Nelze rozhodnout, prostě jeden milion chybí. Takže vláda řekne, že 10 milionů příjmů jde na platy a sociální výdaje, chybí tedy milion na infrastrukturu, a na ten chce "investiční výjimku".

Ale proč? Stejně tak lze říci, že 10 milionů příjmů jde na zaplacení 5 milionů platů, 4 milionů sociálních výdajů a 1 milionu infrastruktury. A že vláda si tedy nežádá o investiční výjímku, ale o "výjimku na sociální výdaje", aby mohla zaplatit ten chybějící milion sociálních výdajů.

Takže v konečném důsledku jde jen o hru se slovy. Pokud se tak zastáváte investiční výjimky, zastáváte se rovněž i výjimky na sociální výdaje? Nutně musíte, protože, jak jsme si výše ukázali, jsou naprosto totožné, jde je o slovíčkaření. Ale když potom souhlasíte s výjimkou na sociální výdaje, tak už v souhlasíme v podstatě s jakoukoliv výjimkou, a pak dluhová brzda nedává smysl.

Takže znovu. Pokud Slovensko nechce jít cestou Japonska 50.-70.let 20 století, nebo cestou Korey, Singapuru, nebo Hong Kongu v 60.-90.letech 20. století, které se dokázaly modernizovat a naakumulovat kapitál z vlastních zdrojů, aniž by se jejich vlády musely zadlužit (Japonsko posledních dvou dekád je úplně jiná situace), tak si prostě musí půjčit. Zrušte dluhovou brzdu. Ale triky s investičními výjimkami jsou jen účetní machinace, které mají navodit pocit, že vláda dokáže hospodařit s prostředky, které má k dispozici, ačkoliv to není pravda.

A k těm důchodovým fondům: těch 6-7 miliard, které v nich jsou, nejsou peníze důchodových fondů a důchodové fondy si o nich nemůžou rozhodovat, jak chtějí. To jsou peníze spořitelů a důchodové fondy je pouze spravují a mají je spravovat v zájmu těchto spořitelů. Takže do těchto hypotetických dalničních dluhopisů by nejdříve museli být ochotni investovat sami spořitelé. Pokud by vláda začala vytvářet jakýkoliv nátlak na důchodové fondy, aby nakupovaly tyto dluhopisy, aniž by to chtěli spořitelé, tak je to na ústavní žalobu.

Nevkládajte mi do úst něco co nepíšu. Ne, já nesouhlasím s výjimkami na sociální výdaje ani na platy. A opakovaně jsem to v těch výše napsaných textech napsal. Takže ano vy se tady hrajete se slovíčkama, to je fakt. Investicí do něčeho co tvoří hodnoty se dají získat nové příjmy a ty poté vložit i do těch sociálních výdajů, když jsou problémy. Já když zajistím hodnotu do infrastruktury, tak při min. inflaci ani nemusím navyšovat tuto výdajovou položku a udržím rovnoměrnost projektů a to i dovozem toho co je kde levnější; ostatně tak to dělají všichni kdo budují tzv. přes PPP, ale to jsem odbočil. Nejsem zástance vyrovnaného hospodaření ani snižování dluhů za každou cenu. Na to mám nějaké roky, nějakou prax v rámci infrastruktury světa a hlavně pozorování praxe dopadů ekonomických teorií na obyčejného člověka a státy jako takové. Jsem zástance růstu a vytváření rezerv v rozpočtu. Investičních rezerv. Když dojde větší problém dají se investice do infrastruktury (a dalších hodnot, včetně vědy a výzkumu třeba) omezit než se problém odstraní. O tom problému nerozhoduje Slovensko, ale globální stav ekonomiky vzhledem k návaznosti té slovenské. Takže se dají omezit tyto výdaje a dočasně je přetavit do sociálních při zvýšené nezaměstnanosti, než se znovu dosáhne růst. Cokoliv opačné vede ke snižování všeho; růstu, životní úrovně, zaměstnanosti a naopak vede ke zvyšování reg. rozdílů a prohlubování nožnic. Nejsem ani zastánce odlivu státních zdrojů do soukromých rukou a to včetně všech možných dalších návazných příjmů typu odvody, budoucí důchody atd. Proto nejsem zastánce při krizi zadlužovat se na úkor další generace do infrastruktury, to že se to děje je důsledek smýšlení při předcházejících krizích. Klidně odmítejte hru na investiční výjimku, já vám to neberu. Stejně jako to, že se neshodneme. Patrně v ničem. Dluhová brzda byla vytvořená při něčem a nyní je čas jí přehodnotit. Ale já jedním dychem znovu doplňuji, že se na to nenajde politická vůle a tak se stát zadluží ještě více nepřímo; ještě více ve smyslu více peněz za méně výsledné hodnoty. A ten II. pilíř: jsou to a to hlavně, peníze vytvořené na Slovensku ale Slovensko z nich nic nemá. Ale to je celosvětový problém, který je tady uměle vygenerován a všichni ho následují a všechny státy ho musejí dotovat pro další a další krize. Je to jen nástroj na udržení zadlužení mnoha států, ale právě proto by to ta slovenská omrvinka nijak neohrozila. Stejně jak bude zcela jedno jestli bude mít Slovensko 40% nebo 60% státního dluhu. Když dojde další krize, tak je to jedno, ale už vůbec není jedno jak na tom Slovensko bude ve vztahu k okolí. To, že píšu, že Slovensko potřebuje investice do všeho neznamená, že na vše se má zadlužovat, to si taky laskavě zapamatujte, protože opakovaně píšu, že na platy a důchody a sociální výdaje by se stát zadlužovat nemusel. Ale jste to vy kdo tady napsal o okamžité investici 6,5 mld. € na mzdy pedagogů.

Není jediná instituce na světě, která by neřekla, že Slovensko nemá vložit do infrastruktury více peněz. Právě naopak.

Výstavba ciest môže byť na úkor deficitu, tvrdí MMF: https://spravy.pravda.sk/ekonomika/clan ... tvrdi-mmf/ ... infrastruktura, která kladně působí na ekonomiku

OECD: Rezervy na Slovensku vidí OECD aj v stave ciest, efektivite verejnej správy či vo vzdelávaní. https://spravy.pravda.sk/ekonomika/clan ... tom-bieda/

Martin Filko (RIP), který stojí za mnohým v oblasti MFSR: https://spravy.pravda.sk/ekonomika/clan ... t-deficit/ ... když konsolidovat, tak ne na úkor investicí do nových silnic, ale se zvýšením daní a silnice jednoznačně více podpořit

Takže to není tak, že si něco usmyslela slovenská vláda. To si myslí celá řada světových ekonomů a domácích odborníků. Ale ani MMF ani OECD nemluví o tom, že toto zadlužování bude znamenat řeckou cestu.

Vzdělávání je i o reformě. Je nutno zrušit malé školy. To odčerpává obrovské zdroje na provoz. Poté zavést co učit, jak to učit a pak to provést. Se zrušením nadbytečných škol by klidně učitelé mohli mít i o 10% vyšší platy. Ale bohužel ...

Ale kde zrušíte silnici? I když se pomalu zruší i samé, protože je jejich stav na mnoha místech již i silnic II. třídy v téměř nesjízdném stavu ...

Takže tak. Zadlužit se na nové silnice a dálnice není vůbec nic co by tady hlásal jakože po novém Fico. Zadlužit se chtěla již pravice při vzniku NDS (model ASFINAG), ale se to nepovedlo.

A pokud je nutnost investovat do nových D/R 5-6 mld. € co je navýšení dluhu o pár %, tak je to investiční výjimka, nikoliv zrušení dluhové brzdy. O zrušení tady nikdo nemluví, prozatím jen vy se slovy jak se poté udrží, že se nezvýší i jiné výdaje. Nezvyšují se doteď, tak se nezvýší ani nadále.

Slovensko doteď zlepšuje vše jak si zadefinovalo. Ale jasně si již začíná škodit, když za každou cenu investice do potřebných oblasti snižuje jen aby se dodržela litera něčeho co již není. Nebýt to o politické vůli, tak se to dávno poupravilo, protože hlavní opoziční síla je za, ale schizofrenně proti když je u moci Fico.

Ve městě Poprad se postaví nový KO

*jde o uzel Hraničná x Slovenského odboja
*v dosahu je vlakové nádraží, autobusové nádraží, nákupní centrum
*vysoce nehodové místo
*město vyčlenilo 250.000€ a Prešovský samosprávní kraj 300.000€
*poloha (zrovna je tam nehoda)

Zdroj: http://www.transport.sk/spravy/cestna-i ... -lete.html

Iniciativa Stredního Slovenska: (samosprávy se spájí s cílem tlačit na vládu na dostavbu D/R na tomto území, video to normálně vysvětluje)



Dále, II. Ficova vláda v roce 2014 schválila dálniční plán pro výstavbu do roku 2020. Plán v rozsahu 300 km a dnes jde dle plánu jen 1 úsek v délce 4 km, ostatní meškají v realizaci nebo se ani nestaví, na odkazu je tabulka: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5973

Dále, EU fondy po roce 2020 budou, ale v menším rozsahu. Politicky se musí Slovensko k někomu přidat a dle toho to bude s fondami na dálnice i pokračovat: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=5971 , ať se to někomu líbí nebo ne, tak EU jako taká pokračuje, i € pokračuje ale okolní státy Slovenska € nemají, navíc Polsko a Maďarsko jsou kritizované za několik kroků. Paradoxně ale je to zase uskupení V4, se kterým i Slovensko tlačí proti imigracii ekonomických uprchlíků.

Tolik základní dění za uplynulé týdny.

BONUS dnešního dne: dálniční síť se dnes rozrostla o dalších 15 km a to souvisle v rámci 2 úseků na D3 i když v 1/2 profilu, i tak s nejvyšším mostem na Slovensku v rámci plánované dálniční sítě. Více pak zde (video + odkaz na informace): http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p148385 .

když si pročtete: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 88#p149688 , tak se dá jen konstatovat, že pro nejednoznačné plány (jejich závaznost plnění) a roztříštěnost kompetencí se klidně vyhazují desítky mil. € na různé studie, dokumentace a povolení v rámci jakékoliv dopravní stavby a všem je to snad i jedno ... NDS má své termíny pro realizaci, ale vůbec nezáleží od ní co se kdy bude stavět, protože je plně závislá od přidělení peněz "zvenčí", to samé se děje v SSC, která sice disponuje seznamem úseků, které je potřeba opravit, ale většinu nedokáže opravit, což i pravidelně konstatuje a že to jsou úseky často již v desolátním stavu nikoho netrápí a nezajímá ... to samé je pak na železnici, i když ty jsou ještě natolik soběstačné, že většinu prací v rámci údržby dokáží dělat samotné (i po mnoha reorganizacích, tedy rušení pracovišť a propouštění) a v rámci modernizaci tratí postupují o něco rozumněji než NDS, ale zase paradoxně je tady často komplikace v rámci VO a to až taková, že třeba EU ani neproplácí zakázky ...

Když 2x větší Maďarsko dokázalo zrušit jednotlivé infrastruktury, zcelit je do jednoho podniku a ten se stará o výstavbu jak dálnic tak silnic i železnic a napojilo se to přímo na finanční a další útvary, tak by to mohlo dokázat i Slovensko. Není to tak dávno, co podobné změny provedlo i velikostí podobné Irsko. A Irsko dávno není ostrovem bez dálnic.

Faktem je, že při plýtvání v celém systému se peníze i v řádu 10% HDP (dluh Irska i Maďarska je o 25% HDP větší než dluh Slovenska) neprojeví jak by si každý představoval, protože se to ztratí na mnoha místech a zmizne jakákoliv kontrola investicí. Ani ta tzv. Hodnota za peníze není ale určující, protože nebere realitu legislativní ani dopravní a o rámci regionálních rozdílů ani nemluvim. Ale faktem je i to, že když dnes dokáže stát dávat na výstavbu dálnic a silnic přímo a sám bez údržby jen asi 450 mil. €, tak jakékoliv navýšení o 100-150% prostě nebude možné. Dnes jsou de facto peníze určené jen na spolufinancování. Něco navíc je v rozsahu jen desítek mil. €.

Dnes je to "odepsaná" R2, i když to ještě neznamená, že se nebude stavět.

Ministerstvo financí jen tak mimochodem připravuje státní rozpočet pro rok 2018.

Co se týče plýtvání kvůli přebujelému systému, tak jak se říká v Česku : Kapři si rybník nevypustí...

pár slov k letní údržbě ...

Optimálně využité EU fondy. Obec koupila menší víceúčelové vozidlo pro údržbu silnic. Je to spíše výjimka, protože mnoho měst a obcí zakoupila v rámci programu pro zlepšení kvalitu ovzduší vozidla jak velká tak menší, ale poté se ukazuje, že nemají dost peněz ani na naftu. Takže se nic nezměnilo jen to, že nejezdí staré Ufy nebo Liazy ale modernější stroje, ale i nadále 1x za rok po zimě. Výjimečně třeba centrální části měst 2x ročně. Zakoupením menšího vozítka použitelného pro vícero způsobů považuji za dobré řešení jak čerpat fondy EU.

https://myorava.sme.sk/c/20620697/auto- ... ref=njctse

Faktem je, že 120.000€ by obec hledala jen těžko. Hodně se psalo ke kropení ulic, když teplota byla nad 35 st.C. Kropení jako takové drahé není, náklady na den (3-4x projetí města o velikosti 15-20 tisíc obyvatel) vyjde na 100-150€. Takže kdo tvrdil, že si to nemůže dovolit nemá pravdu, to jsou zanedbatelné peníze. Účinnost není extra vysoká, ale reálně se schladí daný prostor o několik stupňů. Horší je, že vzhledem k chybějícím obchvatům je mnoho měst v permanentních kolonách, takže kropení bylo zpomalené. Na Slovensku během těchto veder kropila drtivá většina měst a mnoho obcí, přičemž města na to používají právě nově zakoupené stroje k čištění a v obcích vypomáhal hasičský sbor. Smutnější na tom je fakt, že kropit se má již při méně vysokých teplotách a při takto vysokých se pak kropí i brzo ráno i později večer a to se neprovádělo téměř nikde.

Košení. Teď jak je sucho, tak tráva téměř neroste nebo jen minimálně. SSC přes VÚC kosí širší pásy od silnic, takže se zlepšil rozhled. Na mnoha úsecích se přistoupilo k prořezání 20 ročních krovin. Ve všeobecnosti je situace lepší než v jiné roky. Silničáři opravdu nekosí, když to není nutné. Ale vykáší se na 3-5 šířek ramen, takže to déleji trvá, ale je to na mnoha i silnicích II. a III. třídy vykošeno až k polím, člověk si připadá jak na západě. (kromě kvality vozovek). Horší je, že mnoho měst, která mají prodané technické správy komunikací soukromým podnikatelům, tak provádějí košení i když tráva vysoká není. To je samozřejmě hloupost, no ale podnikatelské plány se musejí plnit. O to hezčí je pozorovat, když někde nekosí, ale natírají starší ploty, opravují se schůdky a doplňuje se menší mobiliár. Ten rozdíl od západu je v tom, že když nesněží, tak soukromé společnosti nevyjedou, ale když ano tak vyjedou. Tak to funguje i s trávou, protože je to ta samá činnost, je to forma údržby a stejný typ smlouvy. Na Slovensku ještě ne. Jinak řečeno to, co se ušetřilo na košení se mohlo používat na kropení a schlazování ulic.

Poslanci Národní rady (NR) SR 76 hlasy prijali usnesení k uvolneni dluhove brzdy

https://aktualne.atlas.sk/slovensko/pol ... -lisi.html

Prosím našich slovenských kolegov o komentář k tomuto článku. Když to bude schváleno, je to dobrá zpráva pro Slovensko nebo není ? děkuji

1, podla mna to neprejde, nedaju 90 hlasov
2, je to aj tak zbytocne, kedze nie su pripravene useky, ktore by mohli stavat

Díky za vysvětlení do "zahraničí". Prosím nezapomeňte napsat výsledek hlasování. Díky