Až na to, že to není JV Asie, ale převážně V Asie. JV je gro toho co jsem vám uvedl já. No a když se podíváme na Japonsko a Čínu, tak dluh jde enormně nahorů, stejně tak v Číně je to formou samosprávního PPP ohledně dálniční realizace. Pište tedy raději k tomu co znáte, než pak psát bludy a vypichovat hrozénka namísto reálního těsta pod nimi.

Ve výsledku dnes ti co mají úspory zároveň poskytují úvěry a celé to je založeno na tomto. Dnes není skutečné krytí ničím ani surovinami (komoditami), protože je tedy jejich cena na trzích atd. atd. Z té JV se rozvíjí Malajzie, Singapur ale to je více méně městský stát, který využil některých věcí ale budiš a Hong Kong, ale ten stejně tak je na tom někde jinde, ale tady se bavíme o řadových státech s mnoha desítkami mil. obyvatel nebo i sta mil. a ti jsou někde jinde a tam ty teorie selhávají opakovaně. Nezapomínat ani krize v Asii.
Ekonomické teorie v praxi značně selhávají. Jsou totiž nepoužitelné pro cokoliv. Ale máte pravdu v tom, že Japonsko, J. Korea a i Čína masivně rozvíjejí průmysl. První dvě jměnované již high tech průmysl, díky čemuž se mají dobř, ale má ho i Čína jenomže k počtu obyvatel a rozloze je to ještě stále zanedbatelné, ale při udržení tempa to tak dlouho nezůstane. Ale to je silné OT a časem to přesunu jinam, proto k tomu dál nepokračujte resp. bude to tak či tak přesunuto do OT, protože to hodně daleko za horizentem. Ono ale moc lidí před rokem 2010 říkalo, že Čína nemá šanci dobudovat dálniční síť na úroveň 85.000 km, což byl I. cíl a tehdy to bylo kolem 60-65.000. No a vidíte dnes je rok 2017 a koncem roku 2016 síť dosáhla 131.000 km a to je již překonán i II. cíl a realizuje se tzv. doplňkové zahuštění, celkový III. cíl se formuje, ale také to jde na dluh. Kdesi jsem četl, že Čína dokonce sice úvěruje jiné, ale ještě i na toto si bere sama úvěry.

Jo protože té EX-IM bance dává peníze mnoho subjektů včetně čínských, ale v konečném důsledku si tak Čína upevní pozice (nerostní suroviny, politika, obchod) a vlastním společnostem dává práci, protože to je jedno zda to jsou polské, čínské, ugandské, srbské, černohorské, jamajské atd. silnice a dálnice, stále je tam 50% a více čínských pracovníků. Ale na dluh pro tyto země. Srbsko, Jamajka, Černá Hora i Uganda to staví díky úvěrům a následné spolupráci s některou čínskou společností. V Polsku to bylo až tak, že to čínská firma nedobudovala.

- Snímka.PNG (15.12 KiB) Zobrazeno 12738 x
Japonský dluh je dlouhodobě velmi vysoký. Ale jde zas o jeho strukturu, že jo?
O dluhu USA se psalo. O EU rovněž. A nakonec zjistíme, že míra úspor je tedy kde? A nyní se to vše rozvíjí na dluh.

To, že se část, malinká část % dostane technologicky jinde je jiná věc. V případě USA značně pomohl vývoj v II. světové a v případě Japonska samotný japonský národ, jeho celková hierarchie, jeho uzavřenost, jeho národní zájmy. Vše "špinavé" se zátěží EKO se realizuje na půdě v Asii mimo Japonska, ti pak jen dovážejí tyto produkty k sobě. I když Japonsko je zároveň jeden z největších donorů přes agenturu JICA v rozvoji infrastruktury světa. Čína také, ale Čína to provádí z 99% jen formou úvěrování jak jsem ve skratce opsal. Singapur je známý jako stát s minimálním přímým dluhem, ale ani to dnes neplatí a jeho externí zadlužení je enormní. A Jižní Korea ho má opravdu nízký, ale i ona ho zvedla o 10% bodů během 10 let a tamní životní úroveň je ale na úrovni západních států EU.
Stále jsou to jen teorie o úsporách a dluhu. Dluh jako takový neustále stoupá společně s růstem HDP. Neustále na všech úrovních: vládní, firemní, domácnosti. Je ale velký rozdíl na co ty peníze jdou. Jestli se opravdu "prožerou" nebo se za něco vybuduje nějaká přidaná hodnota. A to určitě nejsou vyšší důchody, 13-14-15-16. platy ve státní správě nebo 2x větší platy než řekněme rok rozadu při nezměnené ekonomické situaci. Určitě Slovensko nejde řeckou cestou. A to ani když se zadluží o 10% více. Ale hlavně a to je zcela nejdůležitější, ani když Slovensko během 10 let sníží dluh o 10%, tak to neznamená, že země zvládne další krizi. A při výchozích podmínkách po ní na tom bude ze svých sousedů nejhůře. Kromě Ukrajiny, ale tu já ani do reálních sousedů nepočítám. Dočasně ty mzdy a platy fungují, protože se podpoří domácí spotřeba, takže znovu se řekněme část těch peněz, možná i 1/2 vrátí zpátky do té ekonomiky, ale zbytek ne. Takže když uvědomelá část obyvatelstva se domáhá navýšení platů na průměr OECD z roka na rok co stojí jak jste napsal 6,5 mld. €, tak to by ani příjmy státu za 10 let nedokázali vykrýt a to by se ale ročně takto vykrývalo, proto to tak ani není, protože to co jste uvedl vy je něco ale oni to ani sami učitelé nechtějí. Jejich nové odbory chtějí ročně navíc 200 mil. €, ale mají jak jsem psal 30% z toho. Ale mají největší % z celé státní správy a určitě v poddimenzovaných platech, které na Slovensku jsou zase nejsou zcela největší priorita jenom učitelé, jinak řečeno nejen oni v té zemi žijí. Dá se namítat kdyby se nekradlo, to zcela jistě, ale ty vytunelované fabriky po Mečiarovi jsou dnes v ruinách, takže s těma se nenadělá nic. A ten sprivatizovaný energetický a telekomunikační a bankovní sektor nesou zisky ven, za tu dekádu snížili počet zaměstnanců a to dost drasticky, takže pak jediné co pomůže je extra odvod jako třeba v Maďarsku. Samozřejmě, že to je silně kritizované, ale to Maďarsko pak má ty peníze i na tu infrastrukturu. Celou paletu 2x2 a 2+2 silnic staví zcela ze státních zdrojů.
A vůči tomuto závěru můžete namítat jak jen chcete, nic se tím v podstatě nezmění. Navíc já jsem uvedl opakovaně, že investice do školství chybí stejně jak do dopravy a několikrát jsem uvedl i to, že se zadlužování zásadněji nezrychlí. Výstavbě se tím ale zcela zabránit nedá pro celou paletu skrytého zadlužování a to jsem také uvedl, že je mnohem horší pro společnost, protože má z něj méně ve výsledku v tomto případě km silnic/dálnic. To je to merito věci. Ten globální popis je důležitý, protože jen blázen si dnes může myslet, že Slovensko není nikomu v ničem zavázané. Vždycky bude.
Snít o tom, že Slovensko si tady bude nažívat bez dluhu je nesmysl. To už by hospodářsky vyspělejší ČR byla bez dluhu. Důležité je jaký ten dluh je, jak se dá splácet atd. Ale splácet se dá již jen díky nízkým úvěrovým sazbám a dluh neklesá, číselně neklesá, pouze v % k HDP. Nemůže klesat, když se stále stát zadlužuje. Ale proč být bez dluhu a nemít větší rozvoj? Pak je to o národech. Tak teoreticky se Slovensko může uzavřít od okolního světa, produkovat zemědělské produkty, zakázat dovoz těch co neumí dopěstovat, ale to zase zásadním způsobem omezí dovoz, omezí to hotovost a to se v zemi bez energických nosičů realizuje velmi obtížným způsobem a znovu ten koncový obyvatel z toho nemá vůbec nic. Opravdu jen to pole a vlastní ruky k dopěstování úrody pro sebe a zvířata. Od hladu neumře, ale toto století tady již bylo a národ chtěl pokrok a posun. Podobné stiletí dozadu najdeme v 1/2 Afriky a 1/3 Asie, ale najdeme tam dnes ten pokrok z telekomunikací, takže lidé vidí jak se dá žít jinak a nechtěí - mladí lidé dnes nechtějí takto žít. A pod pokrokem se myslí silnice. Je to lvl níže, protože ve většině afrických zemí se dnes budují silnice, málokde dálnice. Ty až kolem metropol nebo se propují největší/přístavní města s hlavními. Ten lvl ale souvisí se životní úrovní, motorizací atd. Pokud je ekonomická spolupráce, tak se budují tahy, které spojují více států, ale není to ještě pro reální cestování mezi nimi. Ta EU má ten životní standard jinde a tak i jinak buduje infrastrukturu. Proto se EU nedá srovnávat s Afrikou. I když tu odpovědnost za mnohé země tam právě státy EU mají enormní. Ale právě proto se tam směrují peníze na rozvoj. A znovu to vše se vším souvisí. Ale to že vše se vším souvisí neznamená, že se dá vše se vším srovnávat, stejně jak se nedá srovnávat účel odblokování slovenské dluhové brzdy s enormním zadlužením Řecka.
Abych neopomněl ten sociální rozměr Slovenska. Slovensko vynakládá enormní peníze na sociální služby: úřady (evidence, poradenství), sociální zajištění a sociální pomoc. Přímé státní dávky jsou minimální. Z celkového systému je výplata peněz zanedbatelná. Důchod je dán systémem výkonnosti ekonomiky (odvody atd.), ale státem je pak dorovnán pokud to Sociálna poisťovňa potřebuje. Kdyby nebyl II. pilíř, tak by nepotřebovala, ale řekněme, že tedy obyvatelstvo stárne a II. pilíř má generovat zisky. On jej ale reálně stále negeneruje, aby si ti lidé opravdu polepšili a již tam ta částka 6 mld. € ale je. Pozvednout sociální rozměr by si žádalo desítky mld. € navíc, aby se radikálně zvedla mateřská, dětské přídavky atd. Na děti jdou desítky €, v Německu stovky €. Takže ano, kdyby se teď vláda rozhodla, že vynaloží příklad na 400.000 dětí měsíčně ne 20-30€ ale 200€, tak na to ročně potřebuje 1 mld. € navíc. Kdyby se zvedla dávka v hm. nouzi ze 61€ na 300€, tak když se to ročně týká 250.000 lidí, tak by na to potřebovala dalších 700 mil. € atd. Ale ani jedno se nějak nechystá zavádět. Dávka v hm. nouzi je řadu let takto nízká, má motivovat lidi k práci, ale to je jiná věc, že po sčítání dětských přídavků a pomoci na bydlení vám vyjde to, že člověku se neoplatí pracovat v mnoha regionech Slovenska a netýká se to jen Romů. Protože je ten rozdíl do 100€ za měsíc a to v tom není cestování. Na to nějaká pomoc je, ale není věčná. Takže mnoho lidí dělá na černo nebo sezónně. A stát namísto jejich trvalé práce a odvodů a daní je musí dotovat. No ale to není objevení Ameriky, ale zásadní chyba je, že tyto regiony tady stagnují 1/4 století. A v této situaci jít zásadně snižovat za každou cenu deficit státního rozpočtu znamená zastavit rozvoj. Republiky, která má vše podprůměrné. Když se zastaví rozvoj a investice, tak se sníží růst a jsme tam, kde na začátku: nízký výkon HDP k obyvatelstvu, ještě nižší příjmy k HDP oproti jiným západním státům a velmi nízké kapitálové výdaje, takže ale ak si musí Slovensko vybrat zda bude státem do 21. století nebo se vrátí myšlením o několik staletí dozadu. Nic mezi tím není, tyto pokusy tady jsou a pro řadové obyvatelstvo z toho žádný blahobyt neplyne.
Takže tak jak se nesmí přehánět podpora sociální (rovnost ale není, ani rovnost příležitostí, takže je správné, že nějaká sociální pomoc je) ani platová a důchodová, tak se nesmí ale ani stát přespříliš zadlužovat na to budování, protože to, že sice je ta Čína stále podprůměrná to neznamená, že se může zadlužovat doasavadním tempem ještě 30 let. Věčný pohon v dluzích není, ale to je ta dlouhodobá udržitelnost zadlužení. To Řecko možná dojde k tomu, že nebude mít € a zbankrotuje, ale musí se tam dostat samo. Pokud ta míra poznání současných opatření bude taková, že horší to být nemůže, tak se to stane. Argentina když skrachovala, tak to odstartovalo nezaměstnanost, která tam byla 30% a dluh eskaloval do nebes, protože najednou nebylo na nic (začalo to při pár nesplatitelných položkách, omeškaných plateb které převzal stát, protože musel, to je ta obdoba HR dálničních podniků, kde za dluhy ručí stát) na desítky až stovku mld. USD. Ale to je zas Latinská Amerika a její ekonomické cykly. No ale ani Slovensko si nemůže ročně brát 2-3 mld. € na infrastrukturu. Ono by to bylo hezké, ale stejně jak ty platy neudržitelné. Řekové kombinovali sociální výdaje, mzdové ve státní správě, důchody a armádu. Řekové do infrastruktury téměř neinvestovali. Rozběhlo se PPP, ale téměř bez státních výdajů a i Egnatia Odos je projekt EU. Současná dostavba rozestavěného se tam realizuje formou EU, fondy dali 3 mld. € na dokonečení těch PPP investicí, aby se alespoň nějak ta ekonomika rozběhla a při tom PPP je istota, že se to nerozkrade. Opakem je Španělsko, to buduje dálnice, VRT velmi masivně a velmi masivně i dluhem, no ale Španělsko to prozatím zvládá. Irsko také znásobuje rozvoj dálnic, ale až po krizi, je tam položila hypo krize a bublina. Analýza ostatních je hezká, ale místnímu obyvatelstvu nedá nic, protože ty podmínky rozvoje a ta historie jsou odlišné. Slovensko by ale dalo rádo 5% HDP za dekádu do dálnic. Logicky je to nejlevnější cesta přímý státní dluh. Jsou i jiné státní dluhy, ale jakmile jsou nepřímé, tak jsou nákladnější. Nic víc a nic míň. A to nemá nic s tím, že by snad stát nedostal služby. Na soukromé R1 dostává stát nejlepší služby, jenomže bohužel na všech km si to nemůže dovolit. Nevím jak bych to srovnal, ale řeknu to takhle, oběd v restauraci si nemůžeme dovolit každý den pokud tam každý den nejíme. I když zvedneme životní úroveň takhle vysoko, tak by se to dalo srovnat zase jinak: nemůžeme chodit každý měsíc na týdenní dovolenou atd. Model PPP, kde by se až tak nedbalo na bezpečnost (dbalo by se i tak jak na státní síti) a na státní úroveň by se dohnalo všechno by se stalo to, že by vlastně soukromá firma zadotovala slovenský stát, tedy firma by financovala dálnici na stejné úrovni jakou poskytuje stát a EU by to označila za dluh vůči té firmě, takže de facto vládní dluh. To je ostatně i důvod, pro který se nikdy nezrealizovala nabídka DPS na dostavbu D1 po Žilinu, kdy DPS v nejlepších časech nabídl že za (20) miliardy dobuje dálnici a stát mu jí bude splácet, jenomže bylo by to vnímané jako vládní dluh, nebylo to PPP se skrytým dluhem. Paradoxně by to bylo levnější, ale za toto měřítko si může EU se svým Eurostatem atd.
Ale to už jsme stále v kruhu.
Dalo a dá se žít bez aut. Protože tak to je: každá nová silnice produkuje větší provoz a časem si vyžaduje další investice. Ale o tom jsem také psal v infr. sekci, že ne vždy je to už jen o nové silnici, někdy stací rozšiřování atd. Ale to je dnešní svět: těžba, výroba, služby, obchod, to vše globálně propojeno a v tom životy nás samotných. Ano, lidé mají žít z úspor a z úspor si obstarat nový nábytek, automobil. Státy také ať budují ne na dluh ať vygenerují přebytek a investují ten. Ale tak tento svět nefunguje. Snad proto, že nevíme jak dlouho tady budeme. Snad proto že když se nepřizpůsobí jedinec společnosti, je z něj vyčleněnec až bezdomověc a teprve pak řešíte jak přežít den za dnem.
Takže napsat jen tak, že navýšením dluhu na Slovensku je to řecká cesta je mimo podstatu. Já také píšu, že nebudováním nadřazené dopravní infrastruktury se ten rozvoj zastaví a země upadne. Bude to stejná cesta nadole. Proto platí co jsem napsal v úvodu doprava - průmysl - doprava - pak to ostatní. Doprava pak průmysl a ten vygeneruje další nutné investice do dopravy, ale následně se etabluje a již jsou zdroje na i lokální rozvoj a stát má pak 2x více peněz. A důležitý je tento bod v tomto okamihu, že když má více peněz musí dokázat zpomalit ty investice do další dopravy, ale to se bohužel málokde daří, protože je lákavé tak pokračovat stále, ale jednou nějaká krize nebo problém přijdou a je zle.
Ovšem jakkoliv se bavím: s jakýmkoliv ekonomem z hlediska jeho zaměření a světonázoru do státních a nulových státních zásahů s různě nastavěným trhem z hlediska otevřenosti, daní a příjmů jako takových tak není žádné řešení z čeho přesně se má trvale, trvale ve smyslu neustále financovat rozvoj silniční infrastruktury. Železniční je vyřešená za ty roky: nákladní má svůj smysl, osobní nikde dlouho nevydrží v soukromých rukou. Nákladní se vede do té doby do které má smysl nějaká ta baňa nebo fabrika atd. a ruka v ruce není k dispozici celoročně sjízdná silnice. Při silnici vždy bude dominovat dotační systém pro údržbu, dotační pro větší opravy a havarijní stavy a externí zdroje pro novou výstavbu. Nikdy nevydrží zadaný systém zvládat tyto požadavky 20 a více let. Protože vždy jak se zavede, že z těch a těch daní a poplatků bude nová výstavba, tak jak se staví více a více tak údržba je nákladnější a již nikoho nezajímá, že tam jsou noví uživatelé a stát má více peněz jaksi se to utrácí všude jinde a najednou z nové výstavby se přesouvá do údržby až ani na tu nejsou zdroje a pak jsme v situaci, kdy to co máme je na tom špatně a dosavadní hlavní tepny jsou přetížené, ale my na novou výstavbu nemáme peníze. Ale stávající hospodaření je v dluzích a jak teď z toho ven? To není Slovensko, to jsou dosavadní infrastrukturní velmoci to co jsem teď opsal: USA, Německo, Británie. Za 20 let se tam dostane Čína, Španělsko a Brazílie. Tedy velké silné ekonomiky, ale dostanou se, protože uplatňují podobné modely ale ve stejném prostředí. A tím prostředím je tato planeta s lidmi a globální ekonomikou založenou na tom na čem jsme funkční. Mají šanci, že to ti co v krizi s infrastrukturou jsou zvládnou a nalezne se nějaký recept. Státy jako Slovensko (potažmo ČR atd.) si nemůžou z toho ale brát celkový příklad, pouze částkový a pouze do opravdu problémových oblastí. Tedy Slovensko nedostaví celou síť, ale musí vyřešit jak má postavit tu páteř. Ani neopraví celou síť tak, aby jí udrželo opravenou, ale musí vyřešit, aby se dokonce silnice II. třídy nestali nesjízdnými a podobně. To je vinou reformy územní samosprávy a reformy veřejné správy co se děje se silnicemi II. a III. třídy. To jsou systémové chyby, to se už ví ve světě, navzdory tomu je Slovensko zavedlo a preferuje tento model dodnes, protože nic lepší není k dispozici. A o tu udržitelnost sjízdnosti se starají znovu banky, v tomto případě je velkým hráčem EIB, které znovu musí záležet na rozvoji dostupnosti regionů. I to je ale dluh, i když pro samosprávy. Ale externí financování nové výstavby bude vždy na dluh. Ten pokud nebudovat dálnice, zmrazit tu výstavbu to tady již bylo.

A stalo se to co jsem rovněž řekl a sice, že stejně to budete muset dobudovat, ale bude to 2x drahší a i se stalo. Úseky jako D1 Ladce - Sverepec, D1 Važec - Mengusovce atd. výstavba trvala 10-12 let a náklady o 100% vyšší. A vytvořilo to akurát tak deficit investicí pro další roky ... přitom to realizoval ekonom, ministr financí oceněn EU za ministrování, dnes poradce pro Ukrajinu. Tam se poučil a preferuje investice do oprav silnic kromě tedy i reforem v hospodářství. Pro Slovensko preferuje nyní větší investice do vzdělání. Tím to uzavírám.