D11 1106 HRADEC KRÁLOVÉ - SMIŘICE
ZDS pro zemní práce při provádění záchranného archeologického průzkumu
4. Popis technického řešení
Zemní práce budou prováděny ve vymezeném obvodu stavby ve dvou fázích. Skrývka bude
prováděna do hloubek podle výsledků pedologického průzkumu (skrývka orničních a
podorničních vrstev). V úseku č.3, 7 a 8 je podle dostupných informací MZ ČR vybudovaný
systém meliorací. Přesná poloha drenážních systémů a melioračních hlavníků není známa.
Předpokládá se umístění v hloubce cca 0,8-1,0m. Při kontaktu budou zemní práce ukončeny
nad tímto systémem, aby nedošlo k poškození.
V první fázi bude provedeno sondážní rýhování. Jednotlivé rýhy o šířce 2m budou provedeny
stavebním strojem za použití rovné lžíce – svahovky v celém rozsahu stavby v ose plánované
dálnice a ve vzdálenostech 15 - 20m od sebe. Krajní rýhy budou ukončeny cca 5m od obvodu
stavby. Vzdálenost může být přizpůsobena určeným archeologem v závislosti na konkrétní
situaci. Při sondážním rýhování bude ornice a podornice uložena souběžně s rýhováním v rámci
zkoumaného úseku. V místech se zjištěnými archeologickými situacemi bude provedena plošná
skrývka. Pro skrývkové práce budou použita otočná kolová či pásová rýpadla opatřena širokou
rovnou lžící bez ozubeného břitu tzv. „svahovkou“. Skrývka bude probíhat tahem lžíce směrem
k rýpadlu. Možnost užití těžké techniky (dozery) pro skrývkování určí v daném úseku vedoucí
záchranného archeologického výzkumu na základě aktuálních podmínek. Mechanizace již
během vlastní skrývky nesmí vjíždět na odkrytou plochu. Nutný pojezd přes skrytou plochu
bude řešen operativně s vedoucím záchranného archeologického výzkumu. Při plošné skrývce bude ornice a podornice uložena na skládku výšky max. 3m se sklony svahů do 1:2. Skladování
a ošetřování ornice bude v souladu s ČSN 83 9011. Po provedení archeologického průzkumu
bude zpětně vrácena na původní místo ve stejných mocnostech jako byla provedena skrývka.
Zemní práce by měly být prováděny za příznivého počasí, aby nedocházelo ke znehodnocení
podloží násypu těles budoucích komunikací.
Záchranný archeologický průzkum je rozdělen do 10 úseků:
ÚSEK č.1:
Dotčené území: k.ú. Stěžery, Plačice, Kukleny
Rozsah: od km 90,760 – začátek stavby
do km 92,100 – hranice k.ú. Stěžery a Svobodné Dvory
Plocha k průzkumu: 88 485 m2
ÚSEK č.2:
Dotčené území: k.ú. Svobodné Dvory
Rozsah: od km 92,100 – hranice k.ú. Stěžery a Svobodné Dvory
do km 93,900 – hranice k.ú. Svobodné Dvory a Bříza u Všestar
Plocha k průzkumu: 144 790 m2
ÚSEK č.3:
Dotčené území: k.ú. Bříza u Všestar, Plotiště nad Labem
Rozsah: od km 93,900 – hranice k.ú. Svobodné Dvory a Bříza u Všestar
do km 95,350 – železniční trať č.511 Hradec Králové - Ostroměř
Plocha k průzkumu: 304 154 m2
ÚSEK č.4:
Dotčené území: k.ú. Bříza u Všestar, Světí, Plotiště nad Labem
Rozsah: od km 95,350 – železniční trať č.511 Hradec Králové - Ostroměř
do km 96,500 – hranice k.ú. Světí a Předměřice nad Labem
Plocha k průzkumu: 102 068 m2
ÚSEK č.5:
Dotčené území: k.ú. Světí, Předměřice nad Labem
Rozsah: od km 96,500 – hranice k.ú. Světí a Předměřice nad Labem
do km 98,400 – silnice III/3254
Plocha k průzkumu: 128 996 m2
ÚSEK č.6:
Dotčené území: k.ú. Předměřice nad Labem, Lochenice
Rozsah: od km 98,400 – silnice III/3254
do km 99,700 – vodoteč Olšovka
Plocha k průzkumu: 90 950 m2
ÚSEK č.7:
Dotčené území: k.ú. Lochenice
Rozsah: od km 99,700 – vodoteč Olšovka
do km 101,500 – hranice k.ú. Lochenice a Rodov
Plocha k průzkumu: 133 233 m2
ÚSEK č.8:
Dotčené území: k.ú. Rodov
Rozsah: od km 101,500 – hranice k.ú. Lochenice a Rodov
do km 103,200 – hranice k.ú. Rodov a Holohlavy
Plocha k průzkumu: 112 326 m2
ÚSEK č.9:
Dotčené území: k.ú. Holohlavy
Rozsah: od km 103,200 – hranice k.ú. Rodov a Holohlavy
do km 105,500 – hranice k.ú. Holohlavy a Černožice nad Labem
Plocha k průzkumu: 191 307 m2
ÚSEK č.10:
Dotčené území: k.ú. Černožice
Rozsah: od km 105,500 – hranice k.ú. Holohlavy a Černožice nad Labem
do km 106,220 – konec stavby
Plocha k průzkumu: 60 492 m
-----------------------------------------------------------------------------------------------
PROJEKT ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU úseku dálnice D11 1107
Záchranný archeologický výzkum je vyvolán plánovanou výstavbou úseku dálnice D11 (1107 Smiřice – Jaroměř od 105,980km do 113,370km).
Sledovaný úsek plánované výstavby dálnice se díky vhodnému podloží, vhodnému klimatu, jakostní půdě, blízkosti vody a mírné svažitosti terénu, jeví jako mimořádně vhodný k osídlení již od pravěku, což dokládá mimo jiné také množství již dříve evidovaných archeologických nalezišť v blízkosti trasy. Na základě zpracované archeologické studie stavby je proto nutné počítat s objevením nových archeologických lokalit na mnoha místech celé trasy.
1. Hlavní cíle záchranného archeologického výzkumu.
Záchranný archeologický výzkum (dále ZAV) bude zahrnovat vlastní terénní práce (odkryv/exkavaci), provedení standardní dokumentace odkrytých situací a jejich geodetické zaměření, evidenci a ošetření movitých archeologických nálezů, jejich dokumentaci a případnou konzervaci a jejich uložení, zpracování primární terénní dokumentace, analýzy odebraných vzorků (kromě artefaktů také např. zvířecích a lidských kostí, zbytků rostlin, mineralogických materiálů atd.) a komplexní vyhodnocení výsledků výzkumu v rozsahu nálezové zprávy vypracované v souladu s pokyny ke zhotovení nálezové zprávy, které jsou zveřejněny na adrese
http://www.arup.cas.cz/wp-content/uploa ... Z_2008.pdf.
2. Rozsah ZAV
Záchranný archeologický výzkum zahrnuje území dotčené výstavbou dálnice D11 v úseku 1107 Smiřice – Jaroměř od 105,980km do 113,370km. Celá trasa byla pracovně rozdělena na 5 dílčích pomocných úseků:
Úsek 1 v km 105,980 – km 107,200 k.ú. Černožice se záborem 80 133 m2, Úsek 2 v km 107,200 – km 109,200 v k.ú. Semonice se záborem 224 307 m2, Úsek 3 v km 109,200 – km 110,300 v k.ú. Jaroměř a Horní Dolce se záborem 84 220 m2, Úsek 4 v km 110,300 – km 111,750 v k.ú. Jaroměř a Horní Dolce se záborem 165 626 m2, Úsek 5 v km 111,750 – km 113,370 v k.ú. Hořenice se záborem 267 779 m2, záchranný archeologický výzkum
3. Postup prací
3.1. Průzkum detektory kovů (PDK)
Před provedením plošné skrývky bude na všech vybraných plochách proveden průzkum ornice detektory kovů. Kovové artefakty, které je možné nalézt pouze za použití detektorů kovů, jsou v řadě případů jediným dokladem lidské činnosti (osídlení, pohřbívání), která nezanechala výraznější zásahy do podloží a byla z větší míry narušena zemědělskou činností.
Pro detektorový průzkum je nutné zajistit základní podmínky tak, aby mohl být dostatečně efektivní.
- Průzkum detektory kovů (PDK) bude proveden především na zemědělsky obdělávaných plochách
- Před zahájením PDK je vhodné zajistit provedení podmítky nebo zvláčení. Zcela nevhodným povrchem je čerstvě provedená orba nebo vzrostlá vegetace.
- Doporučený rozsah PDK je 50 pracovních hodin na 1 ha.
- Každý nalezený artefakt bude zaměřen přístrojem GPS s přesností minimálně +- 5 m, evidován a uložen v samostatném obalu s popisem.
3.2. Rýhování a skrývky
Vzhledem k tomu, že na všech úsecích (1-5) trasy D 11/1107 je pravděpodobný zvýšený výskyt archeologických situací bude potřeba tento předpoklad ověřit tzv. rýhováním, které je prováděno formou pásových sond za použití kolového nebo pásového bagru s plochou svahovací lžící na úroveň rostlého podloží. Jednotlivé rýhy o šířce 2 m budou provedeny v celé délce trasy na nekřižovatkových úsecích vždy na krajích a uprostřed trasy plánované dálnice. V místech křižovatek pak ve vzdálenosti cca 15m - 20m od sebe případně ve vzdálenostech určených archeologem v závislosti na konkrétní situaci. Na základě zjištění učiněných při těchto skrývkách bude sledovaná část buď uvolněna pro potřeby stavby, nebo v místech zjištěných archeologických situací proběhne v celé ploše záchranný archeologický výzkum.
V místech s pozitivním zjištěním archeologických situací bude provedena plošná za použití kolového nebo pásového bagru s plochou svahovací lžící na úroveň rostlého podloží. V případě mocnosti ornice větší než 30 cm je přípustné provedení části skrývky buldozerem při zachování minimální mocnosti 25 cm nadložních vrstev. Zbývající část skrývky bude provedena za použití kolového nebo pásového bagru s plochou svahovací lžící na úroveň rostlého podloží. Po provedení skrývky proběhne ruční začištění plochy a exkavační fáze archeologického výzkumu.
V místech s negativním zjištěním bude po provedení rýhování pokračovat záchranný archeologický výzkum formou dohledu nad skrývkami. V případě pozitivního zjištění archeologické situace při dohledech proběhne i zde exkavační fáze záchranného archeologického výzkumu.
Rozsah a použití konkrétní techniky při rýhování a skrývce bude vždy konzultován se zodpovědným archeologem.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
D11 1107 Smiřice – Jaroměř, ZDS pro zemní práce při provádění
záchr. arch. výzkumu
Účelem stavby je zajištění přípravy území v trvalém záboru stavby „Dálnice D11, stavba
1107 Smiřice – Jaroměř“ pro účely provedení záchranného archeologického výzkumu.
Celá oblast byla rozdělena pro archeologický výzkum na celkem 5 úseků:
- úsek 1 km 105-980 – 107,200 (hranice k.ú. Černožice a Semonice)
- úsek 2 km 107,200 – 109,200 (hranice k.ú. Semonice a Jaroměř)
- úsek 3 km 109,200 – 110,300 (změna k.ú Horní Dolce a tok Doleckého potoka)
- úsek 4 km 110,300 – 111,750 (změna k.ú Horní Dolce a Hořenice)
- úsek 5 km 111,750 – 113,370 (konec stavby)
Technický popis jednotlivých objektů a jejich součástí
8.2.1 Příprava území
SO 810 Příprava území
Skrývka ornice:
Tloušťky snímání ornice jsou navrženy na základě pedologického průzkumu, provedeného
v rámci DÚR a jsou zřejmé ze situace objektu, mocnost snímání je vztažena ke staničení hlavní
trasy stavby D 1107.
Zemní práce budou probíhat nejprve tzv. rýhováním, které je prováděno formou pásových
sond za použití např. stroje UDS s plochou svahovací lžící (případně kolovým nebo pásovým
bagrem s plochou lžící) na úroveň rostlého podloží. Jednotlivé rýhy o šířce 2 m budou provedeny
v celé délce trasy na mezikřižovatkových úsecích vždy na krajích a uprostřed trasy plánované
dálnice. V místech křižovatek pak ve vzdálenosti cca 15 m - 20 m od sebe případně ve vzdálenostech
určených archeologem v závislosti na konkrétní situaci. Na základě zjištění učiněných při
těchto skrývkách bude sledovaná část buď uvolněna pro potřeby stavby, nebo by v místech zjištěných
archeologických situací proběhl v celé ploše záchranný archeologický výzkum. Záchranný
archeologický výzkum v místech se zjištěnými archeologickými situacemi znamená plošnou
skrývku pomocí vhodné techniky, po které proběhne ruční začištění plochy a exkavační fáze archeologického
výzkumu. Pro veškeré skrývkové práce budou použita otočná kolová či pásová
rýpadla opatřena širokou rovnou lžící bez ozubeného břitu tzv. „svahovkou“. Skrývka bude probíhat
tahem lžíce směrem k rýpadlu. Místa užití kolových či pásových rypadel určí v daném úseku
vedoucí záchranného archeologického výzkumu na základě aktuálních přírodních podmínek. Mechanizace
již během vlastní skrývky nesmí vjíždět na odkrytou plochu. Nutný pojezd přes skrytou
plochu bude řešen operativně s vedoucím záchranného archeologického výzkumu.
Vrchní vrstvu ornice (cca 50%) je možno skrývat pomocí běžné techniky, např. dozeru. U
ploch s negativním zjištěním po provedení rýhování pak záchranný archeologický výzkum bude
pokračovat formou dohledu nad skrývkami, které bude provádět technika podle potřeb stavby. V
případě pozitivního zjištění archeologické situace při dohledech proběhne i zde exkavační fáze
záchranného archeologického výzkumu.
to je ve stručnosti vše k ZAV na D1106 a D1107