Dusanh píše:Jinak pro ty, kdo mají pocit, že to je nějaké novinářské šméčko. Čtu Respekt už 17 let a za tu dobu se mnohokrát ukázalo, že jeho novináři nejsou jenom nějaké figurky, co dělají bezduché rozhovory s celebritami anebo opisují z Reuters...
Tady to je textově, ať to nemusíte luštit:
Za vyvlastňováním farmářky Havránkové jsou zájmy dvou mocných firem
V létě před třemi lety koupila nenápadná firma Endeta pár hektarů půdy kousek od Hradce Králové. Nyní se už ví, že za tímto podnikem stojí známá, na politiky navázaná společnost J&T. A že ten nákup odstartoval tichou válku dvou podnikatelských impérií o lukrativní plochy kolem dálnice D 11. Ozvuky toho boje doléhají k veřejnosti jen zprostředkovaně – přes zprávy o snaze vlády vyvlastnit „neústupnou“ farmářku Ludmilu Havránkovou. Státní úředníci se, ať už shodou okolností nebo úmyslně, rozhodli obrat o majetek farmářku a na její úkor pohádkově zhodnotit jmění developerů z Endety, kteří mezitím nakoupili další stovky hektarů.
Hoši z Toskánska
Zatím poslední díl seriálu „Vyvlastnění Ludmily Havránkové“ se odehrál koncem minulého týdne: jelikož sestra hlavní hrdinky odmítla směnit svoji malou parcelu pod budoucí dálnicí za bezcenné pozemky bez přístupové cesty, oznámil premiér Jan Fischer, že kabinet bere své nabídky zpět a oběma ženám vezme jejich půdu z moci úřední. Podobné zvraty při jednání se státem zažívá samotná Ludmila Havránková už řadu let. Proč vlastně žádná z dosavadních vlád nebyla schopna slušně se dohodnout na výměně pozemků se ženou trvající na jediné podmínce – možnosti dál hospodařit? K pochopení je nutné vrátit se trochu nazpět a začít rozmotávat příběh, který nese znaky skutečného politického thrilleru.
V roce 2004 vydaly hradecké úřady platné územní rozhodnutí pro stavbu dálnice D 11 kolem Hradce. Součástí stavebního rozhodnutí je i pozemek paní Havránkové. Na pozemku má stát velká křižovatka se sjezdem na Hradec a územní plán odhaduje, že bude z majetku hospodářky potřebovat asi deset hektarů půdy. V sousedství pozemku paní Havránkové a zároveň i budoucí křižovatky začíná skupovat pozemky známá firma Unimex miliardáře Jiřího Šimáněho, který se například loni ucházel o koupi ČSA. Už v té době Unimex uvažoval, že klíčového sjezdu na Hradec využije k pronájmu nebo prodeji svého pozemku některému z obchodních řetězců – místo u klíčové křižovatky na dohled krajského města je podle developerů pro takovou stavbu jako stvořené.
Ludmila Havránková už měla v tu dobu za sebou řadu jednání s úředníky tamního magistrátu, kteří ji hlavně zastrašovali vyvlastněním. Od půlky devadesátých let je upozorňovala, že přes její pozemky povede dálnice, a ona že je ochotně postoupí, nicméně je nechce prodat, nýbrž směnit za jinou půdu, na které by mohla dále hospodařit. Sehnat ale dnes v Česku volnou zemědělskou půdu není úplně jednoduchá operace, hradecká byrokracie v tom každopádně zcela selhala. Po zmíněném územním verdiktu o stavbě dálnice vstoupil do jednání stát – prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Pro paní Havránkovou skončily nájezdy regionálních úředníků a začala naprosto nesrozumitelná anabáze nabídek různých dohod a jejich opakovaného porušování ze strany mnohem mocnějšího protivníka.
V roce 2006 schválilo ŘSD návrh adekvátní směny – za deset požadovaných hektarů paní Havránkové dá stát 250 hektarů jiné půdy – a před Vánocemi téhož roku se v médiích psalo o dohodě, která je na spadnutí. Stát ovšem neměl pro farmářku volné pozemky a jednání se odkládalo na dobu, než je Pozemkový fond ČR najde. Pak ale přišel klíčový rok 2007. Do hry tiše vstoupila ona zmíněná nenápadná Endeta a odpovědní představitelé státu, především náměstek ministra dopravy Jiří Hodač, zahájili neuvěřitelnou zdržovací taktiku. Hodač – mimochodem jeden z „toskánské party“ Mirka Topolánka pobývající na dovolené ve vile zakoupené společností J&T– zdržování vysvětloval „ochranou ekonomických zájmů státu a hledáním nejlepší alternativy“. Nicméně u opravdového plýtvání jej finanční dopady na státní kasu nezajímaly: za Hodačova náměstkování se postavilo přes osmdesát kilometrů dálnic – vše za dvojnásobně vyšší ceny než v sousedním Německu. Takže pro ilustraci: kdyby Česko stavělo dálnice za „německé ceny“, ušetřilo by na nárok paní Havránkové na sto padesáti metrech stavby.
Aby to nebolelo
Klíčová firma Endeta vznikla na podzim 2006. A od září 2007 eviduje katastr nemovitostí skoro osmdesát zápisů o nákupu parcel u Hradce. Velká část smluv byla podepsána právě v září 2007. „Takové smlouvy se vyjednávají měsíce, jestli Endeta vznikla na podzim 2006, musela začít okamžitě jednat s majiteli parcel o koupi,“ říká developer, který chce zůstat v anonymitě. Jinými slovy, vypadá to, že Endeta vznikla účelově, kvůli skupování pozemků na strategickém místě, kousek od dálnice a nedaleko Hradce, asi kilometr a půl od pozemků paní Havránkové. Firma už nějakou dobu prohlašuje, že by ráda postavila na těch pozemcích obchodní centra.
„J&T firmu Endeta nevlastní, jen zastupujeme zájmy jejího zahraničního majitele,“ říká Martin Kodeš z J&T, který má pozemky u Hradce na starosti. „Nemůžu vám tedy o zájmech této společnosti říct vůbec nic, jen spekulaci, že nakoupit pozemky v dosahu Hradce Králové je výhodné,“ dodává.
Ať je majitelem Endety kdokoli, jde o firmu v područí J&T. Ve statutárních orgánech Endety byl donedávna Dušan Palcr – klíčová postava J&T v Česku (a muž, který před dvěma lety trávil s Topolánkem dovolenou na Sardinii). A hlavně na pozemcích jsou dvě zástavní práva – jedno na osm set milionů a druhé na půl miliardy – ve prospěch J&T Banky. V tento okamžik je nutné upozornit, že Endeta sice skupovala pozemky u dálnice kousek od velkého města, k úplné finanční trefě však těm parcelám chybělo jedno – sjezd z dálnice, který by pozemky zhodnotil. Křižovatka na půdě farmářky nahrávala naopak hodnotě pozemků a záměrům společnosti Unimex, kde se s plánem postavit obchodní dům – alespoň podle kuloárních informací – přihlásila společnost IKEA.
Na konci listopadu 2007 oznámil Pozemkový fond ČR, že našel vhodné pozemky pro směnu s paní Havránkovou, a mluvčí ŘSD Martina Vápenková slibovala v médiích, že „do Vánoc“ dá její firma na stůl konkrétní návrh smlouvy. Ale předtím, než se tak stalo, dostala ještě dohodu k finálnímu schválení vláda. Šéfové ŘSD to vysvětlovali obavou, aby se výměna deseti hektarů za dvě stě padesát nestala precedentem a nesváděla spekulanty s půdou pod budoucími dálnicemi k podobným požadavkům.
Smlouva tedy přistála v šupleti náměstka Hodače a „na vládním stole“ neležela nejen o Vánocích 2007, ale ani o Velikonocích 2008. „Stát nesmí tratit, zvažujeme všechny alternativy a máme nějaké nápady,“ říkal Hodač. V dubnu se ukázalo, jaké. To se konečně ozvala vláda Mirka Topolánka, jenže s úplně jinou dohodou, než viděla paní Havránková o půl roku dříve. Deset hektarů státu za deset farmářky a doplatek pro Ludmilu Havránkovou čtyřicet pět milionů korun. „Zvolili jsme nejméně bolestivé řešení,“ hlásil Hodač. Mělo to ale jednu vadu na kráse: pro farmářku roky deklarující zájem o půdu, a nikoli o peníze to byl nepřijatelný návrh. Premiér Topolánek tedy pověřil ministra zemědělství Petra Gandaloviče zprostředkováním nové dohody a v říjnu 2008 schválil kabinet původní směnu 10:250. Zdálo se, že cesta k dostavbě dálnice je otevřena.
Nečekaný bonus
Nebyla. Pozemkový fond v únoru 2009 oznámil, že příprava smlouvy se kvůli digitalizaci dat na katastru nemovitostí pozdrží. Digitalizovalo se až do léta. Mezitím padla Topolánkova vláda a úřednický kabinet požádal o posouzení dohody Ústav státu a práva AV ČR. „Musíme mít právní jistotu, že směna deseti hektarů za dvacetipětinásobek neporušuje zákon,“ říkal nový ministr zemědělství Jakub Šebesta. Čtyřstránkový posudek ústavu z pera legendárního děkana plzeňských práv Milana Kindla dohodu uzavřít nedoporučil: je prý protiprávní.
Posudky znalců vypracované pro Topolánkův kabinet sice tvrdily opak, Fischerova vláda však vzala za své Kindlovo hledisko a začala hledat návrhy k jiné dohodě. „Máme jisté řešení,“ řekl loni v červnu ministr dopravy Gustav Slamečka, jehož přítel (a šéf úřadu Topolánkovy i Fischerovy vlády) také nemá k J&T daleko (v tomto propletenci vztahů je Novák dlouholetým kamarádem Topolánkova zásadního poradce Marka Dalíka, který se úzkými vazbami na J&T nikdy netajil). Slamečkovo ministerstvo přišlo se svým řešením loni v říjnu: křižovatka a sjezd se posunou z pozemku paní Havránkové o kilometr a půl dál na sever – těsně k pozemkům Endety. Stát tak bude od farmářky potřebovat jen tři hektary na stavbu dálnice a nabídne jí za to tři hektary sousedních pozemků. „Jsem pro dodálnice hodu, jsem ze všeho už unavená, ať je to za mnou,“ komentovala to farmářka. Ceny pozemků Endety podle developerů rázem vystřelily nahoru.
Nicméně od návrhu úřednického kabinetu uplynulo devět měsíců a dohoda je stále v nedohlednu. Jak je to možné, když je smlouva tak výhodná pro stát a farmářka s ní souhlasí? Ozvala se totiž firma Unimex, která si u soukromé projekční kanceláře Jacobs Consultancy nechala vypracovat odbornou studii, z níž vyšlo najevo, že přesun křižovatky je ekonomicky i dopravně nevýhodný pro Hradec. Původní sjezd totiž navazoval na stávající hradeckou dopravní infrastrukturu, nová křižovatka dělá ze sjezdu na Hradec krkolomnou tříkilometrovou objížďku, navíc přes pozemky, které nejsou státem vykoupeny a při jejichž získávání mohou podle studie – kterou Unimex používá jako argument v souboji o křižovatku – nastat problémy. S posunutím křižovatky nesouhlasí ani hradecký magistrát. „Preferujeme sjezd na původním místě, je pro město výhodnější,“ říká hradecký primátor Otakar Divíšek.
Za jednoznačně lepší řešení z hlediska dopravy považuje návrh své vlády i bývalý ministr zemědělství Gandalovič. A nesouhlasí ani s výhradou Fischerovy vlády, že není v pořádku, aby paní Havránková dostala za svých deset hektarů pětadvacetkrát víc ze státního. „Vždyť ona vlastní stavební pozemek v hodnotě přes sto milionů korun a my jsme jí za to nabízeli zemědělskou půdu v celkové hodnotě zhruba padesát milionů. To přece bylo výhodné,“ říká Gandalovič. Na to reaguje ministr Slamečka trumfem, že v „jeho“ variantě přestěhované křižovatky ušetří prý stát sto padesát milionů korun, společnost Jacobs Consultancy ovšem vypočítala, že slamečkovské stěhování neušetří nic a může být naopak až o tři sta milionů dražší než sjezd na původním místě.
Podle Gandaloviče je stále omílané vyvlastnění – dnes navrhované i premiérem Fischerem – špatným krokem. „Zaprvé z morálních důvodů, komunisté její rodinu už jednou vyvlastnili, zadruhé je to dlouhodobá operace, na roky. Kdyby platilo naše řešení, křižovatka by už stála,“ říká Gandalovič. Podle něj ale proti dohodě stáli pravděpodobně někteří zemědělci, kteří mají pronajatou půdu, kterou stát paní Havránkové nabízí.
Poslední kroky Fischerovy vlády svědčí o tom, že se dohodnout nechce. Jinak by totiž nemohla sestře paní Havránkové nabízet výměnou za její parcelu bezcenné pozemky, ke kterým neexistuje přístup. Premiér Fischer i ministr dopravy Slamečka odmítají, že by nahrávali svým oblíbencům z J&T, nicméně návrh vyvlastnění je dnes šitý na míru této firmě. „Je to pro nás nečekaný bonus,“ reagoval v tisku developer J&T Kodeš. „K věci se nebudeme nyní nijak vyjadřovat,“ odpovídá na otázku, proč nabízejí výměnou nepřístupné pozemky tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „Počkáme na příští týden, kdy je konečný termín vyjednávání,“ dodává. Q
! Opravdu asi zbývá jedině vyvlastnit...
-- a to ani nešlo o majetek. Pokud pani Š nehospodaří a synci maj farmu u Býště, asi jí těch 1400 metrů "u ségry" nijak nepálilo, dokud se s tim nezačlo hejbat. Ale co by dělala s novym pláckem u Plačic, když nejspíš rentiéruje v Hradci (takhle kdyby erár nabíd loučku u tý Býště, to možná ..) 
Spousta věcí prostě samospádem funguje, dokud je někdo blbě nerozšťourá. A dohody jsou taková divná věc, musí s nima souhlasit všichni zúčastnění, jinak nejede vlak ni kamion.
a nevládnu nějakým serverem na ukládání obrázků...