České dálnice > Diskusní fórum

siesa píše:A proc by pro vystavbu precerpavacich elektraren nemohly byt pouzity stavajici prehradni nadrze??
Myslim, ze vybavit je potrubim a cerpadlem, aby se v dobe prebytku energie cerpala voda navrch do nadrze a v case potreby se normalne upoustela, by nebyl problem. Nikde neni dano, ze vrchni nadrz precerpavaci elektrarny musi byt postavena na vrcholu Snezky nebo Pradedu...

No to by jsi musel mít dole taky přehradu aby jsi měl dostatek vody ne to aby se čerpala nahoru.Nejlepší příklad takovéto přehrady je Lipno I+II.
Tímto způsoběm by to šlo,ale poslední přehrada u nás budovaná byla Slezká Harta a tu začali ještě komunisti.
I kdyby se dnes začalo pracovat na přípravě,tak přehrada nebude napůštěná dřív než za 10 let.V ideálním případě.

Nejblíže plánovaná přehrada jsou Nové Heřmínovy, které by možná šlo využít se Slezskou Hartou (rozdíl ve výšce hladin něco přes 100m). Otázka je, jestli už ta vzdálenost není moc velká a ztráty tlaku třením na takovou vzdálenost by nebyly problém. Slezskou Hartu v tandemu s Kružberkem asi využít nepůjde, protože Kružberk služí jako zdroj pitné vody, takže nějaké míchání s vodou ze Slezské Harty asi není v zájmu vodohospodářů.

V tandemu se Slezkou Hartou by se možná dala postavit malá nádrž na Vrcholu Velkého Roudného (kopec vystupující ze Slezské harty), čímž by rozdíl hladin byl cca 280m a vzdálenost jen pár metrů. Ale zásah do krajiného rázu by to byl obrovský. Nevyznám se v místních poměrech, ale vím, že na Lipnu jsou nějaké sjezdovky, takže tam dostatečně vysoké kopce taky předpokládám, takže tam ten potenciál asi taky bude.

Přečerpávačky není třeba zas až tolik řešit. Netvrdím, že nejsou potřeba, ale jako ČR jsme v tomto ohledu soběstační.
Naopak ČEZ si na tom ještě založil velmi výhodný byznys, kdy přečerpává jiným zemím a pěkně za to kasíruje a to jak při výrobě, tak i při čerpání. Jako modelovou situaci uvedu např. Polsko potřebuje 200MW přečerpat a za to zaplatí, ale na druhé straně Maďarsko potřebuje 200MW vyrobit a taky za to zaplatí. A výsledek? ČEZ vydělá pěknou sumu aniž by turbinu zapnul.

Když už tu tak teoretizujeme, vhodnými by mohly být třeba Šance nebo Morávka. Taky by se asi dalo využít nějakého jezera vzniknuvšího při rekultivaci severočeské pánve, svah Krušných hor se přímo nabízí.

Drak píše:Přečerpávačky není třeba zas až tolik řešit. Netvrdím, že nejsou potřeba, ale jako ČR jsme v tomto ohledu soběstační.
Naopak ČEZ si na tom ještě založil velmi výhodný byznys, kdy přečerpává jiným zemím a pěkně za to kasíruje a to jak při výrobě, tak i při čerpání. Jako modelovou situaci uvedu např. Polsko potřebuje 200MW přečerpat a za to zaplatí, ale na druhé straně Maďarsko potřebuje 200MW vyrobit a taky za to zaplatí. A výsledek? ČEZ vydělá pěknou sumu aniž by turbinu zapnul.

Nevím jestli je to jen tvoje doměnka nebo tomu tak opravdu je, já si ale myslím, že špičky jsou jak v Polsku, tak Maďarsku hlavně dopolende a večer od nás chtějí oba spíše odčerpat. nicméně i kdyby tomu tak bylo, bavíme se tady o tom, jak skladovat energii z věráků a solárních elektráren v budoucnu a výstavba přečerpávaček je určitě jedna z možností.

Bobek píše:Když už tu tak teoretizujeme, vhodnými by mohly být třeba Šance nebo Morávka. Taky by se asi dalo využít nějakého jezera vzniknuvšího při rekultivaci severočeské pánve, svah Krušných hor se přímo nabízí.

Šance a Morávka jsou zdroje pitné vody, o tom silně pochybuju, ale ty hnědouhelné doly mě taky napadly...

Sosa píše:Ale přebytek nestabilní energie je dnes a nikdo vlastně neví co s ní.

No, na takováto tvrzení lze možná narazit v novinových kauzách, ale skutečnost zas tak dramatická nebude (mimo jiné se lze třeba ptát, jestli jsou ty prudké výkyvy dodávek do sítě opravdu tak nepředvídatelné, jak tvrdí distributor, ale to je na jinou debatu). Důležité je, že se hledají způsoby, jak ten problém řešit.

Sosa píše:Přečerpávačky jsou dobré řešení,ale míst na ně není neomezené množství a jejich výstavba taky není za pár měsíců jako u solární elektrárny.Navíc je proti nim velký odpor... Navíc bude problém s tím,kde brát u nás vodu na elektrolýzu.

Samozřejmě, dnes má každá z těchto technologií své nevýhody a omezení a žádná není použitelná univerzálně. Osobně si myslím, že prostor pro několik přečerpávaček u nás ještě je, netvrdím ale, že vystačíme jen s nimi. Přečerpávačky a elektrolýzu jsem uvedl jen jako příklady, jsou i další metody jako např. komprese vzduchu. Která z nich se v budoucnu stane celosvětově dominantní nebo nejvhodnější pro ČR, si netroufám odhadnout.

Sosa píše:Elektrolýza-to je sice krásná myšlenka,ale zkoušel ji už někdo ve větším realizovat?

Záleží, čemu říkáte "ve větším". Zatím to realizovali hlavně tady a tady.

rumpeak píše:V tandemu se Slezkou Hartou by se možná dala postavit malá nádrž na Vrcholu Velkého Roudného (kopec vystupující ze Slezské harty), čímž by rozdíl hladin byl cca 280m a vzdálenost jen pár metrů. Ale zásah do krajiného rázu by to byl obrovský. Nevyznám se v místních poměrech, ale vím, že na Lipnu jsou nějaké sjezdovky, takže tam dostatečně vysoké kopce taky předpokládám, takže tam ten potenciál asi taky bude.

Tak postavit vrcholovou nadrz na Velkem Roudnem by byla opravdu prasarna nejen z krajinneho razu. Geologicke pomery jsou zde natolik nevyhovujici, ze je to technicky v podstate nemozne.

siesa píše: Tak postavit vrcholovou nadrz na Velkem Roudnem by byla opravdu prasarna nejen z krajinneho razu. Geologicke pomery jsou zde natolik nevyhovujici, ze je to technicky v podstate nemozne.

Víš o tom více? Vím jen, že je to bývalá sopka, takže místo nějaké stabilní žuly tam asi budou nějaké přiblblé tufity, což uznávám nebude ideální podloží, ale Dlouhé Stráně budou asi taky postaveny na nějakých Bridlicích, což taky není kdoví co.

Dlouhé Stráně jsou postaveny na rulách, což jako podloží dost vhodné.
Problém je s tím Velkým Roudným. Kužel téhle mladé sopky je tvořen v drtivé většíně nezpevněnými tufy, což znamená dost nevhodné podloží pro vodní nádrž. Kompaktní pevné horniny tvoří čedičové lávové proudy, nejdelší z nich je proud Chřibského lesa, na jehož konci je založena hráz Slezské Harty. Nicméně i lávové proudy jsou dost porušené puklinami. Bylo kolem toho děláno od 60. let dost geologických průzkumů kvůli stavbě SH.

A co to Lipno? Díval jsem se zhruba na google maps, v okolí jsou nějaké kopečky přes 1000m.n.m a hladina nádrže je nějakých 726 m.n.m. Navíc objem vody je dostatečný na to, aby i při nějaké hodně velké vodní nádrži hladina v přehradě Lipno kdovíjak nekolísala. Nezná někdo zdejší geologické poměry???

Ale Lipno je přečerpávací elektrárna.Tedy pokud mě informace nepletou.

No nejbližší v CHKO jsou 2 km, nejbližší mimo CHKO 5 km, to už na výšku 200 m ztratíte dost energie ve ztrátách a investičně by to bylo taky hodně drahý. Krušný by možná šly (700 m na 2 km, třeba až se dotěží u Jirkova), jestli tam je vhodná geologie, ale slyšel jsem že ne.

Ona to ani u DS neni zas taková sláva s výkonem ani s výdrží. Nádrž na 2,5 mil kubíků a spád 500 m dává asi 12000 GJ akumulovaný energie, takže těch instalovaných 650 MW to může dávat zhruba až po dobu pěti hodin .. to se jinde těžko povede. Monstrum úžasný. Ovšem celkovej výkon soustavy je kolem 10 GW, čili ta záloha je ve výši 6% a nepokreje to ani jeden vypadlej reaktor v Temelíně.

U fofrníků a panelů se těžko může stát, že by na celym území přišel mrak nebo padla flauta najednou. Nelze zobecňovat z jedný vrtule na deset tisíc vrtulí rozprostřenejch po kontinentu, to by se musela i pražská kanalizace dimenzovat na milion spláchnutí zároveň

To že ty kopce jsou v CHKO je sice blbé, ale DS se taky v CHKO prosadili. To Lipno jsem zmínil proto, že je to dostatečně velká zásobárná vody, takže by zdejší PVE mohla být dimenzována na velmi slušný výkon. Ale možností jsou určitě sposty třeba ty Krušné Hory atd. A PVE v kombinaci ze solárníma panelama mi připadají asi jako ideální a spolehlivá kombinace - na vítr se spolehnout nedá, ale na to že vyjde ráno slunce celkem spolehlivě. Nadimenzovat by se to dalo např. na délku svitu nejkratšího dne v roce při úplně zatažené obloze. To by byl ten nejkritičtější případ. Během dlouhých letních dní (kdy by zdaleka nebylo potřeba tolika solárních panelů a ani přečerpávacích elektráren) by se jednoduše prováděla preventivní údržba an částech odpojených od sítě. Vím, že by to vyšlo na neuvěřitelné investice, ale než investovat nadále do neobnovitelných zdojů, tak by to chtělo konečně mít nějakou koncepci v tomto směru.

Na to že se bavíme o nějakých max 6-8% spotřeby energie z "obnovitelných zdrojů" by ta investice byla ohromná.To už by vyšlo levněji postavit rovnou jen vodní elektrárnu.

Sosa píše:Na to že se bavíme o nějakých max 6-8% spotřeby energie z "obnovitelných zdrojů" by ta investice byla ohromná.To už by vyšlo levněji postavit rovnou jen vodní elektrárnu.

Dnes možná. Ale tady se bavíme o době za deset, dvacet i více let. Pro nejbližší desetiletí nám uhlí a uran vystačí - o tom žádná. Nicméně už dnes je potřeba přemýšlet, co dál. A že naše řeky nemají potenciál, aby průtočné elektrárny utáhly energetickou spotřebu ČR, na tom už jsme se tu doufám shodli.

andy píše:

Sosa píše:Na to že se bavíme o nějakých max 6-8% spotřeby energie z "obnovitelných zdrojů" by ta investice byla ohromná.To už by vyšlo levněji postavit rovnou jen vodní elektrárnu.

Dnes možná. Ale tady se bavíme o době za deset, dvacet i více let. Pro nejbližší desetiletí nám uhlí a uran vystačí - o tom žádná. Nicméně už dnes je potřeba přemýšlet, co dál. A že naše řeky nemají potenciál, aby průtočné elektrárny utáhly energetickou spotřebu ČR, na tom už jsme se tu doufám shodli.

Za deset,dvacet let bude složení stejné.Rozvoj "obnovitelných zdrojů skončí v okamžiku ukončení dotací.Navíc na jednotku výkonu zabírají celkem dost místa,hlavně zemědělské půdy.
Třeba někdy napadne někoho postavit hráz u děčína a bude elektriky dost.

Sosa píše:Třeba někdy napadne někoho postavit hráz u děčína a bude elektriky dost.

Možná tak pro Děčín

andy píše:

Sosa píše:Třeba někdy napadne někoho postavit hráz u děčína a bude elektriky dost.

Možná tak pro Děčín

Spíš pro to, co z něj zbyde ...
Ale vážně, nejperspektivněji pořád vidím atomovou energii s využitím nějakých nových technologií, v tomto směru by se měl maximálně podporovat i vývoj, jinak si za pár desetiletí budeme svítit tak maximálně loučema...

Sosa píše:Na to že se bavíme o nějakých max 6-8% spotřeby energie z "obnovitelných zdrojů" by ta investice byla ohromná.To už by vyšlo levněji postavit rovnou jen vodní elektrárnu.

Nebavíme se o 6 ÷ 8%, ale o celkovém nahrazení zdrojů energie až neobnovitelné zdroje dojdou.

No vzhledem k tomu,že podle prognóz z 80 let už tak 5 let neměla být žádná ropa,tak bych zas na nějaké nahrazení nespěchal.Až budou životaschopné technologie(rozuměj ekonomicky únosné) tak se sami prosadí.

Jistě - za životaschopné lze považovat jedině technologie, které se vynaleznou, prosadí i vyrobí zcela samy

A zadarmo, že?

andy píše:Jistě - za životaschopné lze považovat jedině technologie, které se vynaleznou, prosadí i vyrobí zcela samy

Dotovat výzkum a vývoj prototypů má smysl. Ale dotovat běžný provoz je naprostý nesmysl. Napakují se na tom spekulanti a skutečný vývoj se spíše zbrzdí, protože klesne tlak na zlepšování parametrů - zisk zaručuje dotace. Buďte rád, že někdo takhle nezblbnul v 60. letech a razantně nedotoval atom. Za tehdejší ještě nedotažená řešení bysme se teď jistě poděkovali