České dálnice > Diskusní fórum

Priority silničního rozvoje pro rok 2022: z mez. fóra SSC

záběry z výstavby A1 Sargėnai - Giraitė (obchvat Kaunas), součást Via Baltica, foceno k 14.2.

https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -177411143

K výše uvedenému: od 15.3. se pokračuje po zimní přestávce. Zítra, 31.3. se uvede do provozu 3. most nad řekou Neris ve městě Kaunas. Bude součástí A1. Střední most bude rozšířen ze 2 pruhů na 4 pruhy. Po dokončení prací na něm se pak tento 3. most uvolní pro lokální provoz. Mají to promyšlené.

velké fotky: https://i.imgur.com/l4Tc40c.jpg , https://i.imgur.com/xqazjMk.jpg

https://kaunas.kasvyksta.lt/2022/03/26/ ... oto-video/

K výše uvedenému i video:

Od 1.6. platí nová pravidla silničního provozu. Kromě jiného jsou zde i nové značky "Cyklistická ulice":

https://www.lrt.lt/naujienos/eismas/7/1 ... ma-isvysti

https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -178877016

Dálniční síť Litvy se zvětšila o dalšího 4 km. Do provozu se dostal úsek nedaleko Kaunas na Via Baltica. Stalo se tak v rámci modernizace nebezpečného úseku silnice a mj. se postavila i nová lepší křižovatka.

https://www.lrt.lt/naujienos/eismas/7/1 ... liu-tinkle

koridory, obrana, územní celistvost, souvislosti

Litva přiškrtila přepravu zboží do Kaliningradu. Co dohody? zuří Kreml
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_pitt

V této návaznosti pak Rusko zpochybnilo hranice Litvy.

Hlavní síla z hlediska velmocí a přítomnosti NATO je zde U.S. armáda s velením pod DE. Dnešní zpráva je, že Kanada, která má největší zastoupení od IIWW v Evropě nyní v Lotyšsku posílá do Baltu 2 válečné lodě na posilnění přítomnosti vojsk NATO pro "jakoukoliv spolupráci"; https://www.lrt.lt/en/news-in-english/1 ... baltic-sea .

Litva nakonec ale nejednala sama o sobě, nýbrž konzultovala postup vůči Rusku s EU.

Po výhrůžných slovách Ruské federace na postup Litvy se dostalo Litvě "další pomoci" ze strany okolních států a varovná slova dnes na summitě G7 vyslovilo několik lídrů s tím, že Rusko muselo a musí počítat a tvrdýma důsledkama za svůj postup na Ukrajině s tím, že další jsou na cestě. Sankce se naplní do poslední bodky dle vytyčených pravidel.

_________________________________________

Dne 17.6. do platnosti vstupují sankce v rámci 6. kola strany vůči Rusku. Mj. sankcionován byl ruský tovar určený do Kaliningradu a bude mít zakázaný tranzit přes Litvu, členský stát EU. Sankce se týkají vymezených komodit: ropa, rafinované ropní produkty, technologie které by šlo využít pro zbrojní účely. Doplněno o cement, stavební materiály a kovy.

Rusko napadlo tento postup vůči smlouvě z 04/2003 (až 2004) mezi EU a Ruskem, která se výslovně týká tovaru a lidí z Kaliningradu do Ruska přes Litvu. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell rozhodnutí Litvy podpořil a uvedl, že Litva správně uplatnila sankce EU, protože tato smlouva se nevztahuje na přesně to na co naráží Rusko z pohledu sankcií ze strany EU, které jsou postavěné výše. Rusko může samozřejmě tuto smlouvu zcela vypovědět, což by ale nepřineslo Moskvě vůbec nic, ba naopak by se tím pádem dal uplatnit mnohem širší záběr, než který byl doposud uplatněn.

_________________________________________

NATO, EU, se dnes soustřezují na 100 km pás tzv. Suwalki Gap mezi Litvou a Polskem. Mezi Běloruskem a Kaliningradem se totiž ozývá prozatím na ruské straně střelba z nedalekého cvičiska. Ačkoliv je to v Polsku, tak se dá očekávat útok přes Litvu vzhledem k vícero okolnostem. Z uvedených dokumentů obrany NATO se předpokládá, že právě zde by ruská armáda z pevninského Ruska vedla válku proti všem 3 pobaltským zemím a bez ohledu na přítomnost vojáků NATO by hlavní města měla ruská armáda dobyta do 3 dnů. Samozřejmě, záležet bude na reakci NATO a potažmo USA a dalších, kteří mj. monitorují reální schopnost vedení útoku ruské armády.

Tento užší pás by Putin rozhodně musel ovládnout jako první, aby zde vytvořil neproniknutelné území a propojil se s Kaliningradem - velením Baltské flotily. Jináč jí ztratí na zásobování což u možnostech rozšíření aliance nebo rozšíření smluv s členy aliance od Švédsko a Finsko bude znít velmi nepříznivě. Finsko má dosah na celou oblast Murmansku, což jsou hlavní jaderné síly Ruské federace a jde o možnosti území, které bude hraničit. Již dnes Rusko chrání úzký pás s Norskem se 2 divizemi ruské armády. Do Murmansku vede 1 silnice a železnice přes husté borovicové lesy, tudíž schopnost pár výsadků dělá z toho zlý sen. V hlavách v Kremlu rozhodně ano. (ostatně vyjádření KSČM šlo postřehnout taky, to myšlení je stejné: za jaký čas se dostane jaderná hlavice do Moskvy)

Z Polska do Litvy vedou ale taky jen 2 silnice a 1 trať. Jináč jsou zde velmi nepřiznívé terénní podmínky pro mechanizovanou armádu. To ví jak NATO tak Moskva. A možná bude stačit Lukašenko ...

Tak nebo tak, dovoz uvedených materiálů je nyní do států EU zakázaný. Nemusí být zakázán do Kaliningradu z Litvy, ale je zakázán tranzit uvedených komodit z Ruska do Kaliningradu, jak ocel, tak železní ruda. Takže litevské státní železnice a Litva sama mají jasno. Jasno má i EU.

Jasno má i Moskva, která varovala před odvětou, která bude mít vážný negativní dopad na obyvatelstvo Litvy

EK uvedla, že vydá dodateční usměrnění, které se vyhnou vyhýbání se sankcím a zároveň umožní volný tranzit, což se jeví něco jako ústup. Ovšem Litva sama nehodlá až tak ustupovat, protože jak uvedla premiérka této země, tak zákaz tranzitu ocele a kovů přes území EU je součástí sankcí bloku a souhlasilo s tím všech 27 členů.

Litva již v 05/2022 označila Rusko za stát, který páchá genocidu a je teroristickým státem.

Síly, které chrání vytyčený pás území od Litvy po Polsko

V obou státech je přítomná U.S. armáda. Kromě jednotek NATO jsou zde přítomné i samostatně. Z kalifornské národní gardy je zde přítomno 800 členů, UK tady mají 400 vojáků, další státy pak další síly. USA mají přítomné další tisíce "v dosahu".

Jistý Sir Richard Shirreff, který v letech 2011 až 2014 působil jako zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě napísal, že Putinovo Rusko napadne Ukrajinu před útokem na Litvu a další pobaltské státy. Dle něj je to jednoduchá logika Ruska uváznutá kdesi v minulosti; oddělit USA od Evropy, sjednotit rusky mluvící občany pod jednou vlajkou, neutralizovat nebo i zničit NATO a obnovit ruské imperium.

Odzbrojení evropských zemí a slabé zbrojení v posledních letech, snižování U.S. přítomnosti v Evropě, to vše je využíváno nynějším režimem v Moskvě. Dnes i samotné USA čerpají ze svých obřích zásob a posílají zbraně na Ukrajinu. Posílají i zbraně do fondu NATO pro stále více oslabované členské země NATO v rámci Evropy. Respektivě prodávají z měsíce na měsíc za desítky až stovky mil. USD.

Západu nemohl přidat ani Obama a jeho červená, Trumpův přístup k NATO a konečný pád Západu v Afghánistáně. To poslední značí i ztrátu spojenců v té části Asie, protože nikdo nemá garantováno, že tam silný partner bude působit navěky, takže proč by měl zrovna v Evropě?

22.6. ruská armáda simulovala raketový útok na Estonsko s velkým zapojením právě Baltské flotily (10 tis. vojáků) a vrtulníky, které narušují estonský vzdušní prostor. Je proto pochopitelné, že "Pobaltí se obává".

NATO bude muset v tomto prostoru posílit svojí přítomnost a to u všech složek. Přesně to se tedy děje - Kanada posílá další válečné lodě. S asi 500 námořníky ... Další síly jsou v Lotyššsku. Dohromady již tisíce. Závazek pro letošní rok činí až 4000.Počítá s tím kanadský rozpočet. To odpovídá asi 6% aktivní síle. S tím, že běžně bylo v nasazení na celém světě včetně misí OSN kolem 2 tisíc. Nedá se tedy říct, že by Americe na Evropě nezáleželo ...

Takhle by se zdálo, že je to jako šachy, ovšem jen do času, než si uvědomíme, že jde o životy.

_________________________________________

Trochu statistiky: 99% přeprav železnicí jsou osoby a těch se sankce nyní nedotýkají. To jen na margo ruských ostrých slov.

A trochu toho co ještě bude:

Další sankce vstoupí do platnosti v 08/2022 a 12/2022 a budou se týkat luxusního tovaru a ropy, takže cílem je, aby EK urobila veřejné vyhlášení o tom, co se považuje za "legální" a co nikoliv, aby mohl každý stát jasně jednat samostatně a bez následného zaváhání jestli něco nepřehodnotit.


Channelnewasia analyzuje situaci rovněž, ačkolliv s odstupem, a rozhodně nepředpokládá, že by Rusko vedlo kvůli tomuto útok na člena EU/NATO: https://www.channelnewsasia.com/comment ... on-2768301 . Taky srovnává "slabou blokádu Kaliningradu ze strany Litvy" a "blokádu všeho v rámci Ukrajiny ze strany Moskvy" a připomíná kdo může za ceny potravin ve světě.

V tomto kontextu je zřejmé proč a jaký důležitý význam mají silniční a železniční koridory EU a zde obzvláště ty Baltic tahy. Ostatně silniční je ukotven v ČR.

blok info od léta

Rozpočet 2022 je charakterizován pro oblast dopravy s rozpočtem ve výši skoro 960 mil. €. Z toho jde 580 mil. € na silniční infrastrukturu. Na silniční údržbu jde meziročně proti roku 2021 o 21,2 mil. € více peněz. Detaily: https://finmin.lrv.lt/uploads/finmin/do ... 022_EN.pdf

Long-term priorities and strategic pathways have been established to improve the quality of Lithuanian national roads: https://sumin.lrv.lt/en/news/long-term- ... onal-roads 2022 - 2035

Je třeba zlepšit kvalitu národních silnic stanovením dlouhodobých priorit a strategických směrů. Ministr dopravy a spojů Marius Skuodis schválil příkaz k vytvoření Strategických pokynů pro národní údržbu a rozvoj silnic na léta 2022–2035, které připravilo ministerstvo dopravy a spojů spolu s litevskou správou silnic. Tyto směrnice byly schváleny po veřejných konzultacích a přezkoumání s obcemi a vládou.

Očekává se, že velká část prací plánovaných na silnicích Via Baltica a A1 Vilnius–Kaunas–Klaipėda bude dokončena již na konci roku 2024. V tomto období je plánováno dokončení rekonstrukce silničního úseku Via Baltica mezi Marijampolė a Litvou. -polská hranice na 4proudou dálnici a také do roku 2025 zrekonstruovat čtyři mosty (Jižní, Severní, A. Meškinise a most přes řeku Kruna) přes dálnici A1 podél Kaunasu. V průběhu prací budou tyto silnice rekonstruována tak, aby vyhovovala požadavkům, které platí pro hlavní TEN-T. Očekává se, že celý úsek silnice Via Baltica, který protíná Litvu, bude opraven do roku 2030.

Vzhledem k jejich špatnému stavu nebo nesouladu s intenzitou dopravy je plánována také oprava dálnic A14 Vilnius–Utena, A16 Vilnius–Prienai–Marijampolė a místních komunikací č. 130 Kaunas–Prienai–Alytus a č. 141 Kaunas–Jurbarkas– Šilutė–Klaipėda. Prioritně se plánuje zahájení prací na nebezpečné dálnici Vilnius–Utena. Do roku 2024 je plánována oprava úseku mezi Vilniusem a Molėtai a dokončení rekonstrukce celé silnice do roku 2025. Úsek Kaunas–Prienai má být rekonstruován po etapách od roku 2024 do roku 2026.

Cílem je stabilizace a podstatné zlepšení stavu státních silnic a řešení chronických problémů. Do roku 2024 by se procento nevyhovujících silnic v celostátní silniční síti mělo snížit minimálně o 5 procent. Do roku 2030 se plánuje odstranění příliš úzkých silnic rekonstrukcí téměř 200 km státních silnic s šířkou chodníku menší než 5 m. S 5–10 mosty rekonstruovanými každý rok; do roku 2035 se plánuje oprava všech 73 mostů, které jsou v současnosti ve špatném stavu.

Kromě toho se do roku 2035 plánuje zpevnit minimálně 1900 km štěrkových cest: tedy všechny silnice, které by po rekonstrukci přinesly socioekonomický přínos, tj. provoz minimálně 120 aut denně. Plány zahrnují zajištění toho, aby v národní silniční síti nezůstalo více než 18 % štěrkových cest. Existuje také doplňkový cíl odstranit do roku 2024 národní štěrkové silnice v obytných oblastech s intenzitou dopravy vyšší než 50 aut denně nebo alespoň 10 obyvatel.

V Litvě se rozšíří síť pěších a cyklistických stezek. V období 2022 až 2035 je plánováno vybudování cca 600 km nových stezek, čímž se délka cyklostezek v obytných oblastech zvýší o 40 %. Dále bude opravena přibližně polovina stávajících cest (celkem asi 350 km), které jsou v současné době ve špatném stavu.

Předpokládá se také pokračování v zavádění inženýrských dopravních bezpečnostních opatření a rekonstrukcí nebezpečných křižovatek a přechodů pro chodce. Jeho cílem je do roku 2024 zcela nahradit nebezpečné přechody pro chodce na státních silnicích rekonstrukcí cca. 1 720 takových přejezdů. V letech 2022–2035 se plánuje přestavba kolem 140 jednoúrovňových křižovatek.

S cílem zlepšit bezpečnost provozu se do roku 2030 očekává snížení počtu usmrcených na silnicích o více než polovinu oproti roku 2020, tj. snížení ročního počtu usmrcených na 1 milion obyvatel z 63 (2020) na max. z 30 (2030). To pomůže dosáhnout cíle Vize 0 , aby se do roku 2050 zabránilo všem smrtelným nehodám na vnitrostátních silnicích.

Vláda ve středu schválila alokaci dodatečných prostředků plánovaných v rozpočtu poté, co ministerstvo financí aktualizovalo prognózu HDP, protože celkové financování obrany je navázáno na tento ukazatel. V současné době Litva vyčleňuje na armádu 2,52% svého HDP.

Litva letos utratí dalších 148 mil. € na obranu a nakoupí Joint Light Tactical Vehicles (JLTV), raketové systémy HIMARS, radary, munici.

"V souvislosti s ruskou válkou zvyšujeme financování obrany, čímž důsledně naplňujeme dohodu parlamentních stran. Jsme také odhodláni zajistit konzistentní financování v rozpočtu na rok 2023 dalším posílením národních obranných kapacit," uvedl ministr financí Gintarė Skaistė v tiskové zprávě.

Ministr obrany Arvydas Anušauskas na středečním zasedání kabinetu uvedl, že dodatečné prostředky budou použity na obnovu vojenských schopností Litvy po přesunu 50 obrněných transportérů na Ukrajinu. Litva plánuje koupit Oshkosh JLTV, letecké radary středního dosahu a vícenásobný raketomet HIMARS.

"Vzhledem k tomu, že dodáváme obrněné transportéry na Ukrajinu a kompenzujeme je Oshkosh JLTV zakoupenými od Američanů, je zde příležitost nasměrovat 40 mil. € do této smlouvy, 2. fáze,“ řekl ministr.

Podle jeho slov bude 10 milionů eur vynaloženo na radary a 60 mil. € bude přiděleno na systém HIMARS, přičemž smlouva na tento systém bude podepsána koncem tohoto roku. Dalších 38 mil. € bude investováno do nákupu různé munice.

Podle aktualizovaných ekonomických odhadů ministerstva financí se očekává nárůst HDP Litvy o 1,51 mld. € ve srovnání s červnovou prognózou. Parlament loni na jaře zvýšil výdaje na obranu z 2,05% na 2,52% HDP.

Aktuálně zákon o státním rozpočtu vyčleňuje na ministerstvo obrany 1,201 miliardy eur na rok 2022. Začátkem března také ministerstvo získalo více než 40 mil. € jako dodatečné finance na pokrytí nákladů na hostování partnerských sil NATO.

https://www.lrt.lt/en/news-in-english/1 ... -estimates

Po incidentech s Nord Stream se Litva obává o svůj terminál LNG

Po incidentech s únikem plynu Nord Stream v Baltském moři se Litevci obávají, zda je jejich terminál LNG v Klaipėdě v bezpečí před sabotáží. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý uvedla, že únik v Baltském moři byl „úmyslný“ a nebyl výsledkem nehody. Litevští experti poukazují na to, že zatímco zařízení Klaipėda je skutečně potenciálním cílem, vláda přijímá mimořádná opatření na jeho ochranu.

"Z vojenského hlediska je každé takové zařízení vysoce rizikové a musí mu být věnována vojenská a zpravodajská pozornost. Je to cíl pro všechny vojenské protivníky," řekl LRT.lt energetický expert Saulius Kutas.

Případ terminálu LNG v Klaipėdě se však liší od incidentu na moři u pobřeží Švédska a Dánska.

"Nemyslel bych si, že existuje taková hrozba jako na otevřeném moři, v mezinárodních vodách. Je těžké se tam dostat z teritoriálních vod a uzavřeného zálivu," říká Kutas o terminálu, který se nachází v Kurské laguně nedaleko pobřeží Klaipėdy.

Riziko leteckých útoků na terminál by se mělo řešit, dodává.

Klaipėdos Nafta (Klaipėda Oil), státní společnost, která terminál spravuje, poznamenává, že úroveň zabezpečení celé infrastruktury společnosti byla zvýšena poté, co Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu.

"Tato zařízení jsou vždy chráněna. Vždy existují bezpečnostní cvičení a armáda je vždy zapojena, například při eskortování lodí LNG," řekl. Ministr nechtěl komentovat obavy, že by terminál LNG v Klaipėdě nemusel být chráněn pod vodou.

"Nebudu konkretizovat, co se zajišťuje, co se dělá. V každém případě se udělalo to, co je potřeba udělat," ujistil.

Obavy, že terminál může být zranitelný vůči podvodním útokům, jsou podle něj založeny na zastaralých informacích a od roku 2014 byla podvodní ochrana posílena, a to za asistence armády.

Terminál je bezpečný, chráněný našimi službami, jak má být, a ode dneška byla ochrana dále posílena.

https://www.lrt.lt/en/news-in-english/1 ... g-terminal

vojenská mobilita a dopravní infrastruktura, konkrétní vztah a fakta

O 2 příspěvky výše jsem psal ke koridorům a bezpečnosti. Litva samotná má armádu o takové velikosti jakou má armádu 2x tak větší Slovensko, tedy asi 21 tisíc aktivních vojáků. Na rozdíl od mnoha zemí NATO pak Litva v roce 2015 obnovila brannou povinnost země. Letos zvedla rozpočet po invazi Ruska na Ukrajinu z 1 na 1,5 mld. € čímž dosáhla 2,5% HDP a tohle číslo hodlá udržet i v příštím roce. Takže jak roste HDP víc, tak stoupá i obranný rozpočet, aby to doopravdy i číselně bylo v pořádku. Litva se sama bránit proti Rusku nemůže, to je snad jasný fakt, ale reálně za ní stojí jednou tak velká síla. Přitomnost největšího ochránce Německa již tvoří podstatní technickou část ve srovnání k zemi a asi 10% velikosti litevské armády, která se ale zvedne na 1/4 litevské armády resp. celá bojová skupina NATO bude o velikosti 1/2 litevské armády. Jakýkoliv rychlý vpád vojsk z východu tady nemůže mít úspěch při té sestavě, kterou tady NATO má a pokud se začne nějaký přesun, pak umí NATO reagovat a zvedne přítomnost v Pobaltí, resp. bude umět reagovat "celkově". Litva nejenže vylepšuje armádu, ale pamatuje na dopravu a infrastrukturní zázemí. Jednak jsou výtky aliance a jednak je to nevyhnutní aspekt pro skutečnou potřebnou vojenskou mobilitu na zajištění ochrany státu. Rozpočet vyčlenil peníze na konkrétní účel (závěr tohoto příspěvku), aby i když né ihned, ale aby to byla realita v dohledné době. Paradoxně se právě poslední roky zvedá dopravní rozpočet, protože v konečném důsledku ta obrana na té dopravní infrastruktuře stojí. A nyní se vyčleňují veôlké částky, které doposud za dlouhé dekády sice existují, ale v milionech. Pro civilní život to tedy bude značit zlepšení a mnohem rychleji dosaženo, než "za věčného míru" nebo jak to vyjádřit.

Pozice Litvy je velmi důležitá, protože nad ní pokračuje další evropské území z hlediska EU, ke kterému se pak dá dostat již jen po moři. Samotná pozice Litvy není nejlepší, protože jak jsem tam ukázal na mapovém podkladu, tak existuje úzká část pro spojení na zemi. Pokud zahrneme Bělorusko, tak je to velmi špatné. My dnes nevíme jaké jsou záměry Putina a Lukašenka, my nevíme jak se bude postupovat, pokud se bude pokračovat za Ukrajinu.

Polsko je důležitým spojencem Pobaltí. Polsko samotné buduje rozsáhlou armádu.

Každou pobaltskou zemi bude chránit důležitá země, ze kterých každá deklaruje, že napadení té země představuje napadení hlavního ochránce. Všeobecně jde o UK, USA, Kanadu a Německo.

Co se Litvy týče, tak velení a také největší jednotku tady má Německo. Dnes tady byla německá ministryně obrany, která řekla, že NATO musí udělat pro ochranu (nejen) Litvy mnohem více. Tím to vzala i na sebe.

Brigáda tady bude o velikosti 3-5 tisíc mužů. Prvních 100 tady vytvořilo velení a tohle velení tady bude trvalé. Bojové jednotky tady budou rotovat. Německo tady již má 1,5 tis. vojáků.

"Slyšeli jsme ruské hrozby Litvě, která zaváděla evropské sankce na hranici s Kaliningradem. [Toto] nejsou zdaleka první hrozby a musíme je brát vážně a být připraveni," řekla.

"Bezpečnost Litvy je bezpečností Německa. Právě k tomuto příslibu společné bezpečnosti se dnes znovu zavazujeme," řekla na litevské vojenské základně Rukla.

Čtyři mnohonárodní bojové skupiny NATO byly zřízeny v Lotyšsku, Litvě a Estonsku v Polsku po ruské ilegální anexi Krymu v roce 2014. Začátkem tohoto roku byly posíleny v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu a zřizují se čtyři nové bojové skupiny. v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Napadení Litvy bude znamenat napadení Německa a v tomto smyslu platí co vyslovil Biden, každý cm2 je pod ochranou NATO. Tato německá síla tady umožní téměř ihned přivítat znásobení německých vojsk. Je to tak koncipováno. A německá vojska se nebudou ptát zda a kudy se tam dostanou, což je patrně na margo možného znemožnění projít přes stávající hranici Litva - Polsko. Německo nebude řešit, že se na území Litvy ocitne neoznačený tank z Marsu tak jako tomu bylo na Ukrajině. Za Německem stojí další jižní země EU i co se techniky týče. Znamenalo by to válku s Evropou. Když pak válku, tak válku se všemi najednou a toho si bude prezident Putin vědomý.

V Litvě přesněji působí Panzergrenadierbrigade 41. Tato brigáda je o síle asi 6 tisíc vojáků a rozčleněná na 6 praporů. Tato brigáda pak spadá po 1. Panzerdivision. Všeobecně se jedná o nejlépe připravené vojáky určené přímo do vedení války. Německo tedy přesunulo 1/4 brigády do Litvy s tím, že to muže zvednout kdykoliv na 1/2 brigády. Aneb 1/4 divize.

Německo mezičasem připravilo i tzv. "rychlou, kdykoliv a kdekoliv" použitelnou sílu v podobě Panzergrenadierbrigade 37. Ta spadá pod 10. Panzerdivision. Bude čítat 8 tisíc vojáků v roce 2023 se všema prostředkama v rámci technické a lidské vybavenosti. Tedy v rámci EU to bude největší takto použitelná jednotka pro rychlou a účinnou reakci NATO.

Německo v této souvislosti vypracovalo plán: munice, zásoby až do horké zóny, kde z hlediska priorit leží na jednom z prvních míst Litva, ale pak i několik dalších východoevropských zemí. Na tento úkol Německo spolupracuje s Nizozemskem. Trénuje se konkrétní logistická operace a připravenost: 10 tis.l nafty, 1,5 tis. přídělů jídla, pitné vody, menších náhradních dílů, munice. Aby se mohla jednotka sil rychlé reakce stát doopravdy rychlou a dobře zásobenou, tak o to se musí starat 2 tisíc dalších vojáků, techniky, litevských pěšáků, nizozemských logistických jednotek a obrany třeba polských sil. Výhodou techniky je, že lze odnímat horní nástavby tanků a dalších vozidel. Vymění se prázdná nádrž za plnou, pokud je to potřeba. Jsou to snadné a velmi rychlé "operace". I natankovat lze zrychleně, pokud jsou kapacity. Nezáleží na tom, kde a pro koho – logistika je také nadnárodní. Logistická jednotka dovede cokoliv do 30 minut zabalit a vyrazit na cestu. Cokoliv lze během 20 minut již překládat / nakládat. Za 60 minut se dá okamžitě rozložit polní nemocnice. Takto vybavené zázemí s polníma dílnama atd. zabere plochu na asi 25 km2 pokud by se to mělo seskládat všechno vedle sebe. Tato síla o rozsahu 10 tisíc vojáků se dostane kdykoliv kamkoliv bude potřeba a disponuje také letectvem, které rovněž transportuje. Německé letectvo před pár lety zásobovalo letecky misi OSN v Mali.

Pod heslem "Deploy to Deter – Připravte se na obranu" tato bojová brigáda pro Litvu významně zvyšuje schopnosti NATO bránit a bránit se proti potenciální agresi na východním křídle NATO.

Podle současné NRF mohou spojenci dát k dispozici přibližně 40 000 vojáků za méně než 15 dní připravenosti. Po úplné implementaci poskytne Model sil NATO více než 300 000 vojáků ve vysoké připravenosti. Dokončení přechodu na model je plánováno na rok 2023. Žádné že za 10 let ... ani německá jednotka tady nebude za dalších 10 let. Je tady již dnes a neustále zvyšuje přítomnost. Bundeswehr přitom uskutečňuje masivní modernizaci a i nákupy nové techniky za dalších asi 100 mld. € z na to určeného německého fondu.

Litva v těchto souvislostech včera schválila zákon na přizpůsobení železniční sítě mezinárodní vojenské mobilitě a v této souvislosti i na zlepšení železničního a silničního dopravního spojení pro obranné účely země. Vyčlení na to 10% základního dopravního rozpočtu, tedy asi 60 mil. € (neověreno dle kterého rozpočtu je to doopravdy přesně míněno, pak je ta částka i vyšší)

Zesilní se mosty. Pilíře a další součásti.
Zesílí se svahy, které jsou "pod tělesy silnic" u vodních toků - lepší odolnost.
Rozšíří se úzká místa v podobě již vytypovaných míst tzv. "úzkých hrdel".
Zpevní se úseky se štěrkovým podkladem, které v době dešťů představují okamžitý problém (že nestačí jen upravit technikou pro obnovení sjízdnosti, ale se čeká na lepší počasí).

Mimo toho se výstavba upřednostní tak, aby byl urychlen koncept souvislých osí, koridorů a celků.

V konečném důsledku se bude mnohem snadněji cestovat.

Byla podepsána smlouva na 6,5 km dlouhý úsek na trase Marijampolė - polské hranice za účelem rekonstrukce silnice na dálnici 2x2. Zakázka v hodnotě 46 mil. EUR, dodavatel bude Fegda. Zatím k tomu nebylo žádné PR, tudíž netušíme, zda práce začnou ihned, protože od 15. prosince (končící 15. března) se blíží technologická zimní přestávka, takže není jasné, zda firma zahájí práce na 1,5 měsíce. Bude to první řádně zrekonstruovaný hraniční přechod s Polskem od 90. let.


I - výběrové řízení ještě nezačalo
II - smlouva podepsaná (tato uvedená)
III - probíhající výběrové řízení
IV - výběrové řízení ještě nezačalo

Pokrok na JV obchvatu Kaunasu (spojení A1 a A5 přes 139):

Smlouva na rekonstrukci mostu A. Meškinise u Kaunasu vstoupila v platnost - brzy začne údržba jednoho z "nejintenzivnějších" mostů přes Neris

8.11.

https://lakd.lt/naujienos/isigaliojo-su ... -tvarkymas

• V platnost vstoupila smlouva na rekonstrukci středního mostu přes Neris (A. Meškinios) u Kaunasu. Podle smlouvy podepsané s litevským Ředitelstvím silnic (dále jen Ředitelství silnic) most nacházející se v úseku dálnice A1 Vilnius–Kaunas–Klaipėda od km 99,03 do 100,47, jakož i viadukt přes ulici Jonavas a přístupové body k mostu, musí být uspořádány do 23 měsíců. ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Plánuje se, že práce na mostě začnou letos a budou dokončeny do roku 2024.
  
  Hodnota prací této zakázky je 68,37 milionu EUR s DPH.
  
  „Rekonstrukcí tohoto druhého mostu A. Meškinise děláme další velký krok, aby jak obyvatelé Kaunasu, tak všichni ostatní řidiči zažili menší zácpy a ušetřili čas účastníků silničního provozu. Opravám mostů v Litvě budeme v příštích letech věnovat velkou pozornost. Silniční síť má v současnosti 73 mostů a nadjezdů ve špatném stavu. Každý rok chceme opravit až 7–10 mostů,“ říká náměstek ministra komunikací Mindaugas Tarnauskas.
  
  Most bude zásadně zrekonstruován a rozšířen, aby se oddělila tranzitní doprava od místní a byla tak zajištěna bezpečnost provozu. Střední most bude po rekonstrukci sloužit pouze pro tranzitní dopravu. Po dobu rekonstrukce bude doprava ve směru na Klaipėdu vedena přes nový (severní) most.
  
  Po rekonstrukci tohoto mostu je zamýšlena rekonstrukce zbývajícího třetího (jižního) mostu přes Neris. Až budou všechny tři mosty opraveny, bude možné realizovat poslední etapu projektu dálnice, tedy opravit úsek mezi křižovatkou Biruliškių a ulicí Jonava.
  
  Celý projekt dálnice zahrnuje výstavbu dopravního uzlu v PC Mega, Sargėnai, A. Meškini (Kleboniški) a nový most přes Neris, nový viadukt přes Jonavas st. stavby a blízkého úseku mezi křižovatkou Biruliškių a ul. Jonava. rekonstrukce.
  
  Celý projekt oddělí různé toky, tj. oddělí tranzitní dopravu od místní dopravy, zvýší dopravní kapacitu a bezpečnost, ale také ušetří mnoho hodin času ztraceného v dopravních zácpách.
  
  Zmíněné mosty u Kaunasu přes Neris, ležící na dálnici A1 Vilnius–Kaunas–Klaipėda od km 99,03 do 100,47, jsou nejvytíženější v Litvě. Odhaduje se, že na tomto úseku silnice, jehož součástí jsou i zmíněné mosty, od křižovatky Biruliškių až po „Via Baltica“ dosahuje provoz aut v některých dnech až 78 tis. aut.
  
  Letos na jaře byl u dvou starých mostů přes Neris postaven také nový most (sever) a viadukt přes ulici Jonava a nedaleko byl dokončen další projekt na silnici A1 Vilnius-Kaunas-Klaipėda - tzv. rekonstruovaná křižovatka Giraitė, která je součástí projektu Via Baltica.

To, o čem jsem psal o něco výše, tak doplním, že 9. prosince v 11 hodin se bude konat událost zahájení stavebních prací transevropské sítě silnice E67 (Via Baltica) z Marijampolė k polským hranicím. Jde o úsek v km 72,5 - 79 od křižovatky A1/A5 mezi Marijampolė a Kalvarija. Dokončení stavebních prací v této části je plánováno na rok 2023 na podzim.

Celý úsek projektu Via Baltica o délce více než 40 km z Marijampole k polským hranicím bude dokončen do roku 2024. Je to odvážný cíl, ale taky je to žádoucí vzhledem k připomínkám k zajištění bezpečnosti země.

https://lakd.lt/naujienos/kvieciame-dal ... -renginyje

Takže ještě jednou s aktualizací stavu: Via Baltica

I - tendr 2023
II - 6,5 km, rozpočet stavby 55,8 mil. € s DPH, zhotovitel Fegda, dokončení podzim 2023
III - 6 km, rozpočet stavby 66,7 mil. € s DPH, zhotovitel Kauno, dokončení 10/2023
IV - tendr 2023

začínající práce na modernizaci této trasy na dálnici jsou zaznamenané zde: https://lakd.lt/naujienos/pradedami-via ... imo-darbai

V Kėdainiai se částečně zřítil most. Ve městě žije asi 20 tis. lidí a je v centrální lokalitě státu.

https://i.imgur.com/PgG6fQL.jpeg
https://i.imgur.com/aFfHFv6.jpeg

Další pád mostu. Tentokrát s velkým stavebním projektem na hlavní dálnici A1 přes řeku Neris u Kaunasu došlo k pádu 400t kolosu. Extrémně nebezpečný pád těžké demoliční konstrukce ze starého (nyní prostředního) mostu. Dole jezdila auta, teď je silnice uzavřená. Naštěstí vše dopadlo dobře a bez obětí.

Provoz na dvou blízkých mostech (jižní a nově vybudovaný úsek dálnice A1 Vilnius–Kaunas–Klaipėda od km 99,03 do 100,47) probíhá bez omezení. Zhotovitel je však instruován, aby situaci sledoval a při sebemenším podezření na bezpečnost provozu je povinen neprodleně informovat Ředitelství silnic a dálnic a přijmout opatření k omezení provozu.

celá rozsáhlá fotogalerie: https://www.lrt.lt/naujienos/eismas/7/1 ... de=1449136

chápu dobře, že ten most byl v demolici? ten zlomený pilíř nemá žádnou výztuž nebo není vidět protože to tam bylo říznutý lanem?

Ano, ten most byl/je v demolici, ale tento scénář nebyl v plánu a mohlo to dopadnou mnohem hůř. Co se přesně stalo nevim. Nyní navíc budou nějaká omezení během jeho odstraňování. Stačí si prolistovat vlákno, snažil jsem se rozepsat jak se provede modernizace úseku v tomto místě.

20 km Kaunas - Prienai bude 2+2 namísto původně plánovaných 2+1. Všechny křižovatky budou na úrovňových křižovatkách. Žádný stav dálnice, ale silnice bude širší. Termíny dokončení jsou stanoveny kolem roku 2026.

https://www.lrytas.lt/auto/saugus-eisma ... s-27085982

Na příkaz litevského ředitelství silnic bude již brzo na Via Baltica aneb přesněji v části Marijampolė - hranice s Polskem ve výstavbě 27 km.

Mělo by jít o nejsevernější část poblíž Marijampolė, která se brzo začne stavět. Jde o km z 58,62 na 72,50 km. Dokončení stavebních prací je plánováno do konce příštího roku. Hodnota projektu je asi 223,6 milionu. eur.

Via Baltica z Marijampole k polským hranicím je jedním z nejfrekventovanějších dopravních úseků v Litvě. Průměrná roční denní intenzita dopravy v tomto 40 km úseku dosahuje až 14 tis. aut za den, z toho dokonce zhruba polovinu tvoří nákladní doprava.

https://lakd.lt/naujienos/lietuvos-auto ... nstrukcija

Takže opět šetření. Sice neznám tamní situaci ale nato že to je spojení krajského a okresního města tak by to ten 4-pruh být mohl. Má Lita nějákou stránku na sčítání dopravy? Popřípadě jaké jsou tam intenzity.

Vždyť píšu, že to bude 4- pruh namísto 2+1.

Aha, pardon já to četl opačně .

To nevadí, ještě doplním fakta.

Litva přeprojektuje křižovatku Marijampolė, sever - v rámci výše uvedené změny.

Vybudování zcela nové křižovatky namísto staré a konečným výsledkem budou tři křižovatky připojené k jedné.

V OSM jsou viditelné nové a staré rozvržení.



Děje se tak především z důvodu obranné spolupráce. Již dnes je de facto známo, že CEF a obranné koridory EU/NATO se mají především zaměřit na přeshraniční spolupráci ze severu na jih na východním křídle EU/NATO. Tedy Via Baltica. A "odbočky z ní". A to jak železniční, tak silniční koridor. Význam pak budou mít i další koridory na západ, jakožto záložní zdroje pro zásobování. Ne výhradně pro válku, ale musí se zlepšit tok zboží.

V této souvislosti doplním, že dle centrály NATO zvedla Litva výdaje na obranu ze slabého 1% HDP v roce 2014 na 2,47% HDP v roce 2022. Z hlediska HDP je to největší skok ze států NATO. Z hlediska výše je to 3. pozice po Řecku a USA.

Litva a Polsko mají dohodu o vylepšení hraničních dopravních infrastruktur právě v souvislosti s vnímáním bezpečnosti regionu: https://sumin.lrv.lt/en/news/lithuania- ... astructure

A tedy konají. Nejsou to jen cáry papíru, které říkají cosi o roku 2027 až 2040. Koná se ihned, z jasného politického a odborného rozhodnutí se ihned přistupuje ke změnám a zrychlenému tendrování. Do platnosti tak vstupuje U.S. vojenská mobilita, která v tomto prostoru koordinuje činnosti v Polsku. (jinde v Rumunsku (odsud i záměry na mostní program s Moldávii). Je to Polsko, od kterého závisí bezpečnost Pobaltí až k něčemu přijde. (nemělo by přijít, od toho je mj. i demonstrace síly a logistické schopnosti aliance)

darwousek píše: ↑4.6.2023 19:10:03 Takže opět šetření. Sice neznám tamní situaci ale nato že to je spojení krajského a okresního města tak by to ten 4-pruh být mohl. Má Lita nějákou stránku na sčítání dopravy? Popřípadě jaké jsou tam intenzity.

Obávám se, že s tímhle bude v Pobaltí obecně docela problém. Na jednu stranu tam nejsou žádné hory a nemusí řešit průchod hustě osídleným územím. Na druhou stranu ale mají všechny tři země dost nízkou hustotu zalidnění (Litva 43 ob./km2, Lotyšsko a Estonsko 30; když přejedete hranici z Polska, tak je to obrovský skok, a to je severovýchod PL také na tamní poměry málo zalidněný) a celkově málo obyvatel - největší Litva ani ne 3 miliony. Mimo větší města, kterých není zase tolik (např. v Lotyšsku žije skoro 50 % populace v aglomeraci Rigy), proto budou intenzity dost nízké. Na plnohodnotné dálnice to na moc tazích nebude, 100% hlavně spojení Tallinn-Riga-Kaunas-PL a Vilnius-Kaunas-Klaipeda, jinde to bude vycházet dost těžko.

Hlavní město Litvy Vilnius má těžit ze série oprav silnic. V rámci programu údržby a oprav bude ve Vilniusu těžit ze zlepšení asi 100 km silnic.

Práce bude provádět pět dodavatelů a opravy plánované na rok 2023 mají celkovou hodnotu přibližně 40 milionů eur. Program oprav naplánovala městská vláda Vilniusu. Další úpravy silnic pro Vilnius jsou plánovány na rok 2024.

Dobrá zpráva - 30.6. Litevská správa silnic představila plány, že Via Baltica Kaunas - Panevėžys a Panevėžys - Pasvalys mají být silnice 2+2. O stavu dálnice nic neříkají, ale i tak rádi zdůrazňují, že to nebude 2+1. Postupy pro akvizice pozemků budou zahájeny brzy, celý 137 km dlouhý úsek by měl být dokončen do roku 2030.

https://lakd.lt/naujienos/panevezyje-pr ... magistrale

Rychlá logistika hraje zásadní roli při zajišťování národní bezpečnosti pobaltských států a dále Finska toho, co dnes můžeme vidět na východním křídle NATO. I když by silniční infrastruktura byla primárním cílem, stále máme na paměti, že rychlá doprava je klíčem k poslední chvíli před případným útokem. Ekonomický efekt v době míru je jen bonus, ale také důležitý sám o sobě. Dálnice zkracují dodací lhůty a zefektivňují přepravní služby, což by se mohlo potenciálně změnit v nové investice.