České dálnice > Diskusní fórum

Pavel Q píše:Můžu znovu položit otázku, která tady zapadla, totiž jak je to s návrhovou rychlostí? Naivně předpokládám, že pokud je stavba zkolaudována s určitými parametry, nemůže se tam povolit vyšší rychlost. Např. u železničních koridorů zvýšení rychlosti, i když se nemění stopa trati znamená nové stavební řízení, nové hlukové posouzení apod.

Ano, samozřejmě by to mohl být mírný legislativní problém, nicméně mám-li návrhovou rychlost 100 km/h, tak je při povolení počítáno s tou směrodatnou, která je 110 km/h a na tu by povolení neměl být problém. Horší by to asi bylo se stavbami stavěnými pro návrhovou rychlost 80 km/h, nicméně i zde si myslím, že pokud by se dodržely hlukové limity, nebylo by to protizákonné. To by samozřejmě muselo být ověřeno kontrolním měřením KHS a rozhodně tady nikdo nechce povolovat 110 km/h někde v okolí obytných domů.

Možná se teď vyjádřím trošku neodborně, ale snad srozumitelně: Není to náhodou s těmi rychlostmi nějak tak, že se sice silnice vyprojektuje s nějakou návrhovou rychlostí, kterou musí splňovat, ale ve výsledku by klidně splňovala větší návrhovou rychlost, jen to zpětně nikdo nedopočítává, na kolik to vlastně dává..? Typickým příkladem budiž ta R7 Bítozeves - Vysočany, vždyť je to úplná rovinka téměř bez převýšení, to by stavebně (sklony, poloměry) určitě na návrhovou rychlost 120 stačilo. Otázka je s vlivem na okolí, jak to předemnou zmiňuje martini.

Ona navrhova rychlost 100 udava napr. urcity minimalni hodnoty smerovejch / vejskovejch obloukou a maximalni hodnoty sklonu a zrovna tenhle usek R7 by se asi temahle hodnotama nejspis vesel i do kategorie s navrhovou rychlosti 120 (i kdyz otazka je, co jiny kriteria, treba delka pripojovaku / odpojovaku). Pro 100 to navrhovali podle me proto, ze je tak navrzena (krom konecnyho useku u Chomutova) cela R7.

No, troufám si odhadnout, že u 50% délky silniční sítě (hlavně II. a III. tř. silnic) návrhová rychlost vůbec není známá a platí tam obecný rychlostní limit 90 km/h.

Jan Petzold píše:No, troufám si odhadnout, že u 50% délky silniční sítě (hlavně II. a III. tř. silnic) návrhová rychlost vůbec není známá a platí tam obecný rychlostní limit 90 km/h.

Vzhledem k tomu že byly stavěny kdysi dávno jako silnice pro koňské povozy, tak asi nebude moc vysoká..

No větší legrace je R35 od Hodkovic k odbočce na Jablonec, tam je pokud vim návrhovka 80 a povolených legálně 130 .. hlukově to v tom údolí taky musí bejt docela klídek

Tak nikdo tam nikoho 130 jezdit nenutí, žejo.

Bobek píše:Tak nikdo tam nikoho 130 jezdit nenutí, žejo.

O to nejde, bavíme se o nesouladu návrhové a nejvyšší povolené rychlosti.

jonáš píše:No větší legrace je R35 od Hodkovic k odbočce na Jablonec, tam je pokud vim návrhovka 80 a povolených legálně 130 .. hlukově to v tom údolí taky musí bejt docela klídek

Taky byla děláná hluková studie v rámci procesu EIA, ve které se počítalo s tím, že to bude R35.

Stav je asi takový, že silnice se sice vyprojektuje na určitou návrhovou rychost, ale při určování rychlosti se na to hledí jen, jak bych to napsal, v některých případech. Např. zatáčky u Rádelského Mlýna a Nového Mlýna.

Návrhová rychlost se neurčuje pro každou stavbu zvlášť, ale vychází z důležitosti komunikace, teréních podmínek apod. Návrhová rychlost se stanovuje pro celý vyznamově stejný úsek komunikace jednotně. Např. R35 LBC-Turnov 80 km/h, Turnov - HK 100 km/h a HK - Mohelnice 120 km/h.

Tak jistě, i při návrhovce 80 se povede občas nějakou rovinku udělat na 150, pokud se vyskytne, Otázka je, jestli se to pak nějak "pasportizuje" na reálný rozhledový parametry, nebo se to nechá až na frekvenci nehod v danym úseku? Protože na jedný straně se pak bazíruje na detailech, na druhý se to nechává na průzkum bojem. Měří se třeba někde systematicky po uvedení do provozu skutečná hluková zátěž, nebo je to jen na výpočtovym modelu projektu a stížnostech obyvatel? Pak jsou všude "pro sichr" protihlukovky, protože metodika to tak spočítá a investor radši vytáhne prachy navíc, než aby se pak soudil s kverulantem, ale neví se nic o reálnym stavu (a nedá se ta metodika na reálnej stav upravit).

Co taková I/37 (R37)mezi Pardubicemi a Opatovicemi.
Návrhová rychlost 100km/h (podle letáku ŘSD). Stoupání je tam 0,0..01% takže horizonty řešit nemusíme. Oblouky pozvolné - poloměrem splňují odhadem návrhovou 120km/h.

Zbývají délky připojováků. Myslíte, že mají rezervu na návrhovou 120km/h (Nebo jsou striktně na 100km/h)?

I/37 je v S 24,5, coz by melo bejt to stejny jako stara R 24,5 nebo ne ? Btw. S a R 24,5 je treba cela R10.

Jenomže je rozdíl mezi S24,5/100 a S24,5/120. Jde o ten čitatel udávající návrhovou rychlost. V období od zprovoznění R10 a přestavby I/37 se změnily normy ohledně výpočtu délky připojovacího pruhu.

Ale I/37 i R10 jsou obe staveny na navrhovou rychlost 100. I kdyz je fakt, ze se tady predpokladam bavime o tom, ze I/37 jako takova by se polomerem oblouku a stoupanim mozna vlezla do pozadavku na navrhovou rychlost 120 az na ty odpojovaky ... ?

dvs píše:změnily normy ohledně výpočtu délky připojovacího pruhu.

A budou se měnit znova. Teď se začala připravovat změna ČSN 73 6102, která se mimo jiné zaměří na připojovací a odbočovací pruhy, respektive na možnost jejich zkrácení.

A nevíte proč? Má to nějaký rozumný důvod nebo je to jen další snaha šetřit?! Zkrácením připojovacích a odbočovacích pruhů se ušetří opravdu hodně
A nebo máme v současnosti odbočovací a připojovací pruhy delší než je běžný standard v Evropě?

Na to je víc pohledů, můžeme se dívat na změny ve vozovém parku, odlišnou metodiku výpočtu atp atp ... Aktuálně platné normy jsou vzhledem k těm okolním jedny z nejpřísnějších, na náš terén až zbytečně moc...

K těm odbočováků, já jsem celý odbočovák využil jen jednou, jinak mi většinou stačí prvních pár desítek metrů.

Michel píše:A nevíte proč? Má to nějaký rozumný důvod nebo je to jen další snaha šetřit?! Zkrácením připojovacích a odbočovacích pruhů se ušetří opravdu hodně

Má to víc důvodů. Máme mnohem modernější vozový park - hodnoty zrychlení a zpomalení jsou na jiných úrovních, než se kterými se počítá ve stávající normě. Pak samozřejmě, když budu mít kratší přídatné pruhy, tak ušetřím peníze (pozemky, stavba) a zmenší se mi prostor potřebný na stavbu křižovatky - budou se dát lépe umístit. S délkou přídatných pruhů také dost souvisí výpočet (určení) vzájemné vzdálenosti křižovatek.

Martin z Ostravy píše:K těm odbočováků, já jsem celý odbočovák využil jen jednou, jinak mi většinou stačí prvních pár desítek metrů.

Dřive jsem si to také myslel, ale když člověk najíždí vedle "vláčku" kamiónů, tak ho využije. Kromě toho zrychlení zaléží na té intenzitě v hlavním proudu (ne 24hod, ale ve špičce). Bezpečně se necítím v těch co končí sloupem připojovák se svodidly a sloupem na konci. U takovéhoto připojováku jsem už párkrát využil zbylých pár desítek metrů pro druhý pokus .

PS: Jestli chcete ještě někdo glosovat tuto pozvánku, tak jedině v Jak jezdíme, aby to Martin nemusel přesunovat

Připojovací pruhy bych nezkracoval. Ale odpojovací by podle situace zkrátit šly (to možná myslel Martin z Ostravy?). Když tam není vracečka, ale lze pokračovat plynule 100, tak není potřeba ještě 200m odbočovací pruh. Jde jenom o zvyk, že nestihnu předjet ještě 3 auta, která se do odbočovacího pruhu zařadila hned.

bizonek píše:Máme mnohem modernější vozový park - hodnoty zrychlení a zpomalení jsou na jiných úrovních, než se kterými se počítá ve stávající normě.

Stejný argument byl ale u zvyšování rychlosti odmítnut. Ale nechci tady zase zaplácat téma diskuzí o rychlosti, takže jestli chcete pokračovat, tak tady.

Jde vyčíslit, jaké jsou náklady na 1m připojovacího pruhu? Většinou je totiž na úkor odstavného, takže jde podle mě od oka tak o 1m šířky navíc. To asi moc peněz nebude.

A nemá někdo porovnání s Německými normami? Řídil bych se heslem, že když to stačí u nich, tak u nás to musí stačit taky.

Ne, myslel jsem připojovák, odpojovák využívám celý, abych mohl hezky odbrzdit motorem
Ale po krátké úvaze, si myslím, že by nebylo dobré je zkracovat ať už při- nebo odpojovací pruhy.

dd píše:bizonek píše:
Máme mnohem modernější vozový park - hodnoty zrychlení a zpomalení jsou na jiných úrovních, než se kterými se počítá ve stávající normě.
Stejný argument byl ale u zvyšování rychlosti odmítnut. Ale nechci tady zase zaplácat téma diskuzí o rychlosti, takže jestli chcete pokračovat, tak tady.

Jenže tady jde pouze o to, že jestliže jsem schopen zrychlit rychleji, tedy na kratší dráze, nepotřebuji tak dlouhý připojovák-teď nemluvím o manévrovacím úseku, vždy bude nutné ponechat dostatečnou vzdálenost na zařazení.

dd píše:A nemá někdo porovnání s Německými normami? Řídil bych se heslem, že když to stačí u nich, tak u nás to musí stačit taky.

Jedním z podkladů budou právě zahraniční normy. Já je ovšem nemám.

Zrychlení je vám naprd, pokud v pruhu jedou kamiony tři metry za sebou a někdo z šoférů nevyměkne. Jsem léta najížděl na JS v Braníku za mostem .. občas i plná brzda na poslední chvíli před svodidlem. A to se tam nejezdilo přes kilo
Dtto na Spořilově od Senohrabský, ale tam aspoň pokračuje odstavnej. O to je tam ale zas hůř vidět zpátky do zatáčky přes horizont.

Přemýšlel jsem o rychlostech na směrově dělených čtyřpruzích na silnicích první třídy a napadla mě i varianta: levý pruh 110 km/h, pravý 90 km/h, tzn. levý by byl "rychlý", ale netuším, co by se na této silnici v reálu dělo, když by byla v každém pruhu jiná rychlost. Nějaké názory?