České dálnice > Diskusní fórum

X236K píše:Solarni energieje dobrym dodatkem, ale nenahradi hlavni zdroje. Opet ty same duvody: nizka EROEI, vysoke investicni naklady, pomaly nabeh vysokych kapacit, invesicni a materialove zdrojem nesoulad casu vyroby energie s poptavkou, nesoulad mista vyroby se spotrebou..

Ano problémy jsou a ne malé. Ale lidstvu časem nic jiného nezbude (pokud nedojde k nějakému radikálnímu objevu, což zároveň na jiných místech zpochybňujete). Energií ze slunce jsem nemyslel jen fotovoltaiku, ale i veškeré další navázané děje (proudění větru, vody, biomasu). Sám o sobě žádný z těchto zdrojů fungovat nedokáže, ale obvykle když nesvítí sluníčko, tak prší nebo fouká vítr a podobně. Biomasa se zase dá použít pro vykrývání hluchých míst (dobře se skladuje) jako náhrada za uhlí. Nesoulad místa výroby s místem spotřeby je argument poněkud lichý - jedná se prostě o jiný systém přenosové soustavy. V současné době se elektřina (nebo PHM) produkují na několika málo místech a spotřebovávají se "všude". OZE se produkují "všude" a spotřebovávají taky "všude"; jen namátkou - kdybych pokryl střechu našeho domku panely, tak pokryju celoroční spotřebu 7 lidí a ještě zbyde na cca 30tis km autem (při spotřebě 20kWh/100km) a to je domek půdorysně velmi skromný. Zůstává ale problém uchování energie...

Ze je ropy dost, je velmi vagni prohlaseni. Se zdroji fosilnich paliv nelze zachazet stylem "zbyajici cas = zasoba / rocni spotreba". Uhli nevytezite do posledniho kusu, ropu do posledni kapky. Nejkaviltnejsi zdroje (= s vysokou EROEI, snadno dostupne, vydatne...) jsouspotrebovavany nejdriv. Problem ropy neni zasoba, ale schopnost lidi udrzet uroven tezby za soucasneho udrzeni investicni narocnosti teto tezby a paralelnim nachazeni novych zdroju. ANI JEDNO Z TOHO se nedari.

To nepopírám

X236K píše: Ve vyvoji akumulatoru nebylo za poslednich 100 let(!) dosazeno zadneho vyraznehopomroku a vzhledem k fyzikalnim limitum danym energii chemicke vazby ani nelze vyrazne pokroky ocekavat. Pokud vas tema akumulatoru zajima a vladnete anglictinou, muzu poskytnout obsahle zdroje nformaci.

Pokrok tam je a v současnosti dle mého akceleruje...
Olověný cca 1880
FeZn počátek 20. stol.
NiCd cca polovina 20. stol.
NiMH cca 1980
Lion 1990
Li-pol, Ni-Zn...?...
komerční nástup vždy o pár let opožděn.

Spalovací motor je tady taky přes 100 let a princip zůstává pořád stejný. Ale před 40 lety měl stejně objemný motor (co má dnes 100kW a spotřebu 5l) 40kW a spotřebu 8,5l v autě poloviční váhy...

Kubajsu píše:...OZE se produkují "všude" a spotřebovávají taky "všude"; jen namátkou - kdybych pokryl střechu našeho domku panely, tak pokryju celoroční spotřebu 7 lidí a ještě zbyde na cca 30tis km autem (při spotřebě 20kWh/100km) a to je domek půdorysně velmi skromný. Zůstává ale problém uchování energie...

To bude ale asi za předpokladu vytápění plynem, ne? Četl jsem před pár měsíci v diskusi na Neviditelném psu (nedohledám to už teď ani omylem ) seriózně vypadající popis nějakého projektu domu-ostrova, kde nakonec museli po dost nákladných investicích instalovat dieselagregát, protože fotovoltaika neutáhla topení (nevím, jak měli ošetřen provoz v noci)...

Kubajsu píše:

X236K píše:ad 1) je mono jako doplnek, ale stale se pohybujeme v oblasti EROEI <2, mozna <3, coz je velmi spatne

Jen zběžně jsem se podíval do googlu, protože jsem netušil co EROEI je (tedy poměr energie získané/energie vložená) a u energetických plodin v rámci ČR jsem našel číslo 10-20 (ropa z blízkého východu má přitom cca 30, tak mi to nepřijde tak špatné...

To je ocividny nesmysl. Jeslti budete mit cas a chut, hodte mi link do SZ, mrknul bych na to clovek vzdycky musi mit prehled o variantnich nazorech.. jen toho casu se nedostava

K vyse uvedenemu: alternativni zdroje vsechny dohromady jsou urcite budoucnosti, i kdyz nijak ruzovou, a to proste proto, ze nam nic jineho nezbyde. Co zadny z alternativnich zdroju neresi, je nase potreba stale dodavky elektriny; nas zdroj musi SILNY, STALY, SKALOVATELNY, LEVNY. Levny nikoli jen v peneznim vyjadreni, ale i v EROEI vyjadreni, ktere byva absolutni. A opet se zde omezujeme na elektrinu, a ne na nase celkove energeticke zdroje, resp. na celou siri uziti fosilnich paliv, ktere neni jen energeticke.

Zminujete kombinaci ruznych zdroju, ktere pochazeji ze slunce (vsechna nase energie, s vyjimkou jaderne, pochazi de facto ze slunce). Energeticky mix je jedna z cest, narocna na investice do site (googlujte "Smart grid"). Nesoulad mezi misty vyroby a spotreby neni neprekonatelny problem, ale je obtizny. Pri prenosu el. na velke vzdalenosti vznikaji vyznamne ztraty, Desertec odhadoval ztratu na vedeni Sahara => EU na 20% (nekamenujteme, taham ty udaje z hlavy). Investice do vedeni jsou obrovske. K vykryvani hluchych mist v soucasne energeticke siti potrebujete zdroj, ktery se da okamzite prifazovat, typicky napr. na prazdno jedouci uhelnou elektrarnu. V "alternativni" siti by udrzeni napeti, proudu a frekvenci bylo radove narocnejsi, nicmene s nasimi technickymi prostredky patrne resitelne.

V posledni vete se spravne dotykate obrovskeho problemu.. asi netreba komentare.

Jeste ke kryti spotreby vlastnimi silami: doporucuju si najit nesmirne inspirativni blog Johna M. Greera (The Archdruid Report). Klicove k pochopeni skutecne spotreby energii jednotlivce a domacnosti je znalost problematiky uhlikove stopy.

Kubajsu píše:

X236K píše: Ve vyvoji akumulatoru nebylo za poslednich 100 let(!) dosazeno zadneho vyraznehopomroku a vzhledem k fyzikalnim limitum danym energii chemicke vazby ani nelze vyrazne pokroky ocekavat. Pokud vas tema akumulatoru zajima a vladnete anglictinou, muzu poskytnout obsahle zdroje nformaci.

Pokrok tam je a v současnosti dle mého akceleruje...
Olověný cca 1880
FeZn počátek 20. stol.
NiCd cca polovina 20. stol.
NiMH cca 1980
Lion 1990
Li-pol, Ni-Zn...?...
komerční nástup vždy o pár let opožděn.

Spalovací motor je tady taky přes 100 let a princip zůstává pořád stejný. Ale před 40 lety měl stejně objemný motor (co má dnes 100kW a spotřebu 5l) 40kW a spotřebu 8,5l v autě poloviční váhy...

K pokroku v akumulatorech: http://www.theoildrum.com/node/6480. Zminuji tam i fyzikalni limity ukladani energie v chemicke vazbe.
K pokroku v motorech: litrove vykony nejsou relevantnim ukazatelem zlepseni ve smyslu vyuziti energie. Podivejte se spise, k jakemu zlepseni dochazi v celkove efektivite vyuziti paliva, tj. ucinnosti. Zjistite, ze zde jsou pokroky v poslednich letech marginalni. Pokud se snozim k velmi brutalnimu zjednoduseni, pak reknu, ze ucinnost soucasnyc spalovacich motoru je 50% (neni...). Fyzikalnim limitem je pak 100%, tudiz v zadnem pripade se nam nemuze povest zlepsit efektivitu spalovaciho motoru vic nez na dvojnasobek... zo uz tak dobre nevypada, ze? Realita je bohuzel jeste horsi.

Kubajsu píše:

jonáš píše:Kubajsu: pokud chcete efektivní baterie s dostatečnou kapacitou, tak nic než lithium zatim na výběr neni.

V současnosti. Vzhledem k tomu, že vývoj akumulátorů běží v podstatě 10 let a před tím 100 let prakticky spal, tak se nebojím o další objevy... Vždyť téměř ob rok se objevuje nějaký nový typ akumulátoru...

Byl bych trochu přesnější, každej rok se objevuje několik "nových" komerčních názvů pro mírně technologicky vylepšené známé typy akumulátorů

Dúležitý je že existuje nějaká ta fyzikální mez, ke který se tak jako tak blížíme, takže každé další zvýšení efektivity o jedno procento je těžší než to předchozí. U všech spalovacích pohonů s převodem tepelné energie na mechanickou či elektrickou je to někde kolem 35-40% účinnosti, což je dané charakterem carnotova cyklu a tepelnou odolností materiálů .. zázraky se nekonají. Spotřeba aut se snižuje spíš lepšim řízenim motoru eventuálně start-stop systémy a rekuperací v hybridech, sníženim valivého odporu gum a lepší aerodynamikou .. a ve městě kde jsou limitem časté rozjezdy se pod těch 6-7 litrů stejně nedostanete.

"The demand for a proper automobile storage battery is so crying that it soon must result in the appearance of the desired accumulator [battery]. Everywhere in the history of industrial progress, invention has followed close in the wake of necessity" (Electrical Review, 1901). Z odkazu od X236K .. díky za něj. Je to nějaký pokažený, už 110 let ..

Standa píše:To bude ale asi za předpokladu vytápění plynem, ne? Četl jsem před pár měsíci v diskusi na Neviditelném psu (nedohledám to už teď ani omylem ) seriózně vypadající popis nějakého projektu domu-ostrova, kde nakonec museli po dost nákladných investicích instalovat dieselagregát, protože fotovoltaika neutáhla topení (nevím, jak měli ošetřen provoz v noci)...

Tak samozřejmě. Elektrika je na topení příliš luxusní. Teplo je fakticky odpad.
A jestli chtěli používat fotovoltaiku na topení, tak to spíš svědčí o nějakém pokusu elektrárenské společnosti o diskreditaci OZE. Už jenom princip snahy převádět sluneční záření na elektřinu (účinnost max 14%) a s ní topit místo teplovodního kolektoru (účinnost 80%) a zároveň snaha o skloubení období s největší potřebou tepla (zima) s nejnižším dopadem sluneční energie (úhel, krátká doba osvitu, často zataženo) svědčí o naprosto hloupém záměru projektu...

S ostatními příspěvky nezbývá než souhlasit. Nikdo neříkal, že to bude jednoduché, ale já to vidím jako jedinou možnost, která se rýsuje (je ale potřeba vyřešit problém špiček produkce i odběru)...

X236K píše: K vykryvani hluchych mist v soucasne energeticke siti potrebujete zdroj, ktery se da okamzite prifazovat, typicky napr. na prazdno jedouci uhelnou elektrarnu.

Není třeba uhelná elektrárna, stačí mnoho bioplynových stanic (odpadu na to je dost). Pravda, správné přifázování by bylo náročnější, ale s dnešní počítačovou technologií asi nic neřešitelného...

Jo a zajímavej je tam i odhad "zabudovaný energie" v akumulátoru tesla roadster, kterej odpovídá energii potřebný na ujetí 180 tis. km (cca 23 MWh) .. další překážka. Samotnej aku stojí asi jako středně luxusní auto a vydrží prej 7 let.

X236K píše:K pokroku v akumulatorech: http://www.theoildrum.com/node/6480. Zminuji tam i fyzikalni limity ukladani energie v chemicke vazbe.

Bohužel, s cizími jazyky si moc netykám (abych dokázal rychle prolítnout delší texty), ale limity množství energie jsou, to je jasný. Ale určitě se dá zlepšit samovybíjení, životnost, rychlosti nabíjení/vybíjení... Při uvedení na trh procesoru pentium jsem někde četl, že dál už se s rychlostí moc nepůjde, protože by elektrony přeskakovaly "přes". A vývoj jde kupodivu pořád dál...
Kondenzátory možná taky ještě neřekly poslední slovo...

Kubajsu píše:Při uvedení na trh procesoru pentium jsem někde četl, že dál už se s rychlostí moc nepůjde, protože by elektrony přeskakovaly "přes". A vývoj jde kupodivu pořád dál...

Ano vývoj jde dál, maximální pracovní frekvence se snížila a maká tam víc procesorových jader paralelně. V budoucnu jich může bejt třeba stovka, ale s rychlostí jednoduchý smyčky programu to klidně může jít i dolů.
Spotřeba materiálu stále zanedbatelná, což u masovýho uskladnění energie jaksi nejde aplikovat.

Současná "past" hybridů a elektromobilů je v tom, že je to drahý, takže se nedá aplikovat na malá a lehká auta do města, zatim to cpou do luxusních sporťáků a limuzín, pro který to vlastně vůbec neni vhodná technologie, ale najde to na trhu alespoň nějakej odbyt. Pro auta v cenový hladině milionu se nějakej ten "zelenej" podivín kterej si další půlmilion připlatí na "image" prostě najde, ale krátkou fabii za třičtvrtě by si nikdo do města nepořizoval.

Kubajsu píše:...Tak samozřejmě. Elektrika je na topení příliš luxusní. Teplo je fakticky odpad. A jestli chtěli používat fotovoltaiku na topení, tak to spíš svědčí o nějakém pokusu elektrárenské společnosti o diskreditaci OZE. Už jenom princip snahy převádět sluneční záření na elektřinu (účinnost max 14%) a s ní topit místo teplovodního kolektoru (účinnost 80%) a zároveň snaha o skloubení období s největší potřebou tepla (zima) s nejnižším dopadem sluneční energie (úhel, krátká doba osvitu, často zataženo) svědčí o naprosto hloupém záměru projektu...

Pokud si to dobře pamatuju (a onen diskutér to samozřejmě taky čestně a správně napsal ), tak tam teplovodní kolektor využívali, ale v zimě mu museli trochu pomáhat přímotopy (plus ohřev vody) a i to už bylo na panely příliš (přesně, jak píšete). Ten dům byl budován někde stranou od všech sítí, měl původně fungovat bez spalování tuhých paliv a papírové výpočty snad vycházely dobře (proč nakonec dali třeba místo nějakého kotle na biomasu pouhý dieselagregát netuším). Omlouvám se za velmi neodborný příspěvek, ale píše tady dost odborníků, tak jsem předpokládal, že by třeba o nějakém takovém pokusu mohl něco napsat i někdo fundovanější (snažil jsem se být "Standa inspirující" ).

druhým problém je kombinace motorů, kdy elektromotor má 100kW a spalovací třeba 70kW
opravdu je tohle potřeba do města
osobně si myslím, že když je "schopna" pohybu fabia htp, tak celkových 50kW výkonu musí stačit
takže el.motor 30-40kW, spalovací 20-30kW
jsem objemově u 250-500ccm a pro provoz po městě to bohatě stačí

Jenže jak sem psal výše, bude to furt drahý (dva motory, baterka ..) takže jako malý městský auto za to dá ty prachy málokdo. Leda snad by to dělal Smart

Standa: asi že potřebovali v zimě "přigenerovat" i tu elektřinu. Agregát s kogenerací neni špatná volba.

jonáš píše:Standa: asi že potřebovali v zimě "přigenerovat" i tu elektřinu. Agregát s kogenerací neni špatná volba.

Nabízí se lepší řešení; kotel na peletky (dřevní štěpku, slámu, nebo cokoliv podobnýho) zkombinovaný se stirlingovým motorem (zatím ve stádiu prototypů, ale jeho jednodušší varianty svého času bojovaly o místo na slunci se stacionárním parními stroji a kutilové ho dokonce dokáží sestavit v domácí dílně).

Nojo, ve stadiu prototypů a zima na krku. Život neni výzkumná laborka .. nakonec kdyby by se před tu kogeneraci dal vyvíječ na dřevoplyn, dopadlo by to stejně. A ještě by mohli prodávat dehet

X236K píše:Smutnym faktem je, ze NEEXISTUJE alternativa fosilnim palivum vyrabenym z ropy. Kazda "alternativa" ma neprekonatelne prekazky:
1) biopaliva: nelze skalovat do potrebnych objemu kvuli nizke EROEI, spalili bychom pak vsechno jidlo...
2) vodik: neni primarni palivo, je jen nosicem energie vyrobenym z jinych paliv:
2a) z jinych uhlovodiku... bezpredmetne, neresi to problem
2b) elektrolyzou vody... problem je presunut na kapacitu elektraren a zesilen snizenim ucinnosti celeho procesu
2c) ma technologicke problemy spojene se skladovanim a spalovanim
3) akumulatory: pominu-li fyzikalni limity kapacity akumulatoru dane kapacitou chemicke vazby, a take prakticke problemy spojene s dobou nabijeni, dojezdem a infrastrukturou, pak:
3a) oproti predpokladum nekterych z vas na svete opravdu neni dostatek zasob, tezebni kapacity a zpracovatelske kapacity pro drahe kovy a zejmena lithium (to, ze zemska kura obsahuje spousty lithia jeste neznamena, ze obsahue dostatek smysluplne vytezitelneho lithia)
3b) pouziti akumulazoru neresi problem se ziskanimenergie, jen jej presouva jinam za soucasneho snizeni efektivity celeho procesu
4) nekterymi zminene jaderne elektrarny nejsou resenim opet z duvodu skalovatelnosti; i proste zdvojnasobeni kapacity jadernych el. je ukol na dve desetileti, pokud by ovsem existovaly dostatecne vyrobni a materialove zdroje, nemluve o palivu.

Dovolím si komentář:
ad 1 biopaliva - souhlas.

ad vodík. Přesun výroby paliva (vodíku) do sektoru elektroenergetiky není tak jednoduchá a průzračná záležitost. Jak se dnes již obecně ví, elektřina je dnes komodita, která se volně obchoduje a ač si můžeme myslet cokoliv o smysluplnosti vázání cen elektřiny v ČR vyrobené a v ČR prodané na ceny na německé burze, tak je to dnes holým faktem. Elektřina se dnes ochoduje hodinově a odchylky sjednaného výkonu dokonce minutově. Cena vlastní eketřiny, vyjádřená v MWh, se klidně pohybuje od 1 Kč/MWh (0,1 hal/kWh!!!!) klidně i k ceně 26000 Kč/MWh. Při uvažování dostupných elektrolyzačních technologií, je energetická náročnost výroby 1000 Nm3 cca 4,3 MWh, ve vodíku je "napěchováno" 13 GJ energie, exergetická hustota je 3,5x vyšší než u Shell V power 99.....

Tedy za předpokladu využití vyrovnávací a regulační energie v záporné oblasti (příklad: je noc mezi 3-4hod ranní, elektřiny je moc, nikdo ji nechce a tak se prodává za korunu MWh) pro výrobu vodíku je nejen efektivní (myšleno celková účinnost: elektřina - vodík - pohon) ale také levná, a to sakra levná.

Sečteno a podtrženo. Jak jsem již psal, největší problém je u skladování (a s tím souvisí i distribuce) vodíku. Jinak auta na vodík máme, levně ho vyrobit umíme, lze tím výrazně pomoci elektrorozvodné soustavě možností regulace a akumulace elektřiny (do vodíku). A navíc, auta jsou to čistá (a taky parádní - v Mnichově jsem jel vodíkovým BMW 745i s předělaným osmiválcem 4,4bis na spalování vodíku). Jenom je to velký skok a zatím se do toho nikomu moc nehce.....

Michal R píše: Při uvažování dostupných elektrolyzačních technologií, je energetická náročnost výroby 1000 Nm3 cca 4,3 MWh, ve vodíku je "napěchováno" 13 GJ energie, exergetická hustota je 3,5x vyšší než u Shell V power 99......

No to je, ale na kilo, na litr by to vycházelo hodně jinak .. v tom je ten hlavní technologickej problém. Specifická váha vodíku je jen cca 90 gramů na kubík, pokud Avogadro nekecá čili pro srovnatelnou hustotu energie na litr třeba s naftou ho musíte mít pod tlakem tisíců atmosfér.

Mmch spalné teplo vodíku jsem našel cca 140 MJ na kilo .. to je o dva řády jinde, leda byste to počítal na metrák. A musíme uvažovat s nějakou sub-carnotovskou účinností při převodu na mechanickou energii, čili celková efektivita procesu bude proti přímýmu uskladnění energie v akumulátoru asi tak čtvrtinová -- jestli na takový plejtvání máme.

jonáš píše:... musíme uvažovat s nějakou sub-carnotovskou účinností při převodu na mechanickou energii, čili celková efektivita procesu bude proti přímýmu uskladnění energie v akumulátoru asi tak čtvrtinová -- jestli na takový plejtvání máme.

V palivovém článku by ta účinnost byla vyšší. Vůbec se domnívám, že budoucnost automobilů je v elektropohonu na palivové články. Spalování je neefektivní (byť technicky dobře zvládnuté) a akumulace zas neumožňuje oddělit nabíjecí proces od mobilního zdroje energie.
Nejlépe kdyby ty palivové články fungovaly na etanol

P_V píše:

jonáš píše:... musíme uvažovat s nějakou sub-carnotovskou účinností při převodu na mechanickou energii, čili celková efektivita procesu bude proti přímýmu uskladnění energie v akumulátoru asi tak čtvrtinová -- jestli na takový plejtvání máme.

V palivovém článku by ta účinnost byla vyšší. Vůbec se domnívám, že budoucnost automobilů je v elektropohonu na palivové články. Spalování je neefektivní (byť technicky dobře zvládnuté) a akumulace zas neumožňuje oddělit nabíjecí proces od mobilního zdroje energie.
Nejlépe kdyby ty palivové články fungovaly na etanol

Palivové články by ještě lépe než na etanol, fungovali na metanol, hydrazin, fluorovodíkovou kyselinu..... všechno kapalné fáze a až po poslední vodíkovou vazbu napěchované energií.... má to jen malý háček.... jsou toxické, karcinogenní, teratogenní, těkavé už chybí jen radioaktivita.....

Palivové články (ať už na vodík, zemní plyn, etanol) mají doposud hlavně problém s životností.... kdo z nás by chtěl auto, kterému musíte vyměnit pohonný systém každých 50-80 tis. km

Michal R píše:Palivové články (ať už na vodík, zemní plyn, etanol) mají doposud hlavně problém s životností.... kdo z nás by chtěl auto, kterému musíte vyměnit pohonný systém každých 50-80 tis. km

Ne pohonný systém (tím je elektromotor), ale generátor. Dnes se za život auta vymění několikrát akumulátor a taky to bereme jako samozřejmost. Při velkovýrobě palivových článků by to nemusel být neřešitelný problém.

JirkaS píše:

Michal R píše:Palivové články (ať už na vodík, zemní plyn, etanol) mají doposud hlavně problém s životností.... kdo z nás by chtěl auto, kterému musíte vyměnit pohonný systém každých 50-80 tis. km

Ne pohonný systém (tím je elektromotor), ale generátor. Dnes se za život auta vymění několikrát akumulátor a taky to bereme jako samozřejmost. Při velkovýrobě palivových článků by to nemusel být neřešitelný problém.

OK, uznávám, něvyjádřil jsem se přesně, je jasný, že pohonným systémem je eletromotor. Problém je ten, že měrná cena palivových článků je vysoká (PEM FC - což je asi nejnadějnější typ palivového článku pro dopravu - 2 500 USD/kW). Takže to srovnání s akumulátorem nesedí, neboť jeho výměna činí cca 0,1% - 0,3% ceny vozu, kdežto baterie (kaskáda) palivových článků bude jistě v řádu desítek procent.

Mimochodem, pro porovnání životnosti spalovacího motoru a elektromotoru; asynchronní motor s kotvou na krátko o výkonu 100kW je schopen (po analogovém přepočtu) ujet ekvivalent 30 milionů kilometrů!!!! Kterýpak spalovací pístový rotační motor by to dal......

To je ovšem zhruba srovnatelnej problém i u elektromobilů, kde baterie je taky v desítkách procent ceny vozu a životnost bude mít cca podobnou. To je odhadem, pokud někdo svedete přesnější srovnání ceny a životnosti FC-AKU pro současnej technologickej level, budu jen rád.

mě by se prostě nejvíc líbil ten jadernej reaktor
jak velkej bude reaktor 200kW ?
jako papiňák ?
přijedu domů, v zimě napojím na ústř. topení, v létě na bazén
jednou za 10let mi natankujou 10kg plutonia z vyřazený jaderný bomby a jezdím dál

Mike píše:mě by se prostě nejvíc líbil ten jadernej reaktor
jak velkej bude reaktor 200kW ?
jako papiňák ?
přijedu domů, v zimě napojím na ústř. topení, v létě na bazén
jednou za 10let mi natankujou 10kg plutonia z vyřazený jaderný bomby a jezdím dál

10kg plutonia už je nadkritický množství, to bys natankoval jen na velmi krátkej čas