Evropská unie všeobecně + seznam států

[Diaľničiar]

Thessalonika road and rail transport corridor

Plánují se stavební práce na novém silničním a železničním koridoru spojujícím Řecko, Rumunsko a Bulharsko. Projekt má podpořit dopravu v regionu a bude součástí rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Projekt projednaly vlády Řecka, Rumunska a Bulharska. Silniční a železniční spojení by poskytlo nové dopravní spojení mezi Egejským mořem, Černým mořem a řekou Dunaj. Tento projekt zlepší dopravu mezi těmito třemi zeměmi a střední Evropou. Z projektu bude těžit i cestovní ruch v pobřežních oblastech.


Bulharsko, Řecko, Rumunsko a EU podepsaly memorandum o porozumění o rozvoji tří severojižních koridorů a také o výstavbě tří nových mostů přes Dunaj.

Tři nové mosty:

• nový most, který nahradí stávající most mezi Ruse a Giurgiu
• nový most Silistra - Călărași
• nový most Nikopol - Turnu Măgurele

Dále se zmodernizuje stávající trajektová doprava, a to i pro dvojí využití (vojensko-civilní)

• Oryahovo - Bechet
• Svishtov - Zimnicea
• Silistra - Călărași

Tři koridory TEN-T, které budou modernizovány:

• Západní osa: Atény – Soluň – Promachonas (EL) – Kulata – Sofie (BG) – Vidin/Calafat – Craiova – Bukurešť (RO); • Centrální osa: Thessaloniki/Alexandroupoli – Ormenio (EL) – Svilengrad – Ruse (BG) – Giurgiu – Bukurešť (RO) – Siret (RO/UA) a Ungheni (RO/MD).
• Východní osa: Alexandroupoli – Ormenio (EL) – Svilengrad – Stará Zagora – Burgas/Varna (BG) – Constanta (RO).

[Diaľničiar]

Velkoobjemové dopravní projekty EU se zpožďují

Nová zpráva Evropského účetního dvora (EÚD) zdůrazňuje, jak rostoucí náklady a zpoždění ovlivnily výstavbu stěžejních evropských dopravních infrastruktur. Zpráva je aktualizací pozorování a zjištění z podobného auditu provedeného v roce 2020.

Auditoři EU proto změnili své hodnocení cíle pro rok 2030, kterým bylo dokončení hlavní transevropské dopravní sítě (TEN-T), z „pravděpodobně nesplněno“ před pěti lety na jasné „nyní splněno nebude“.

Hlavní přeshraniční dopravní koridory jsou pro evropskou ekonomiku klíčové a auditoři EU aktualizovali klíčové údaje a pozorování ze zvláštní zprávy z roku 2020 na toto téma. Výhled v roce 2025 je horší než v roce 2020 a zdaleka nedosahuje očekávání. Od roku 2020 čelí tyto megaprojekty řadě dalších výzev vyplývajících z pandemie COVID-19 a ruské agrese proti Ukrajině. Objevily se také nové regulační požadavky a neočekávané technické problémy.

„Stěžejní dopravní infrastruktury EU mají změnit podobu Evropy, sblížit lidi a usnadnit hospodářskou činnost,“ uvedla Annemie Turtelboomová, členka EÚD, která vedla tuto aktualizační zprávu. „Ale tři desetiletí poté, co byla většina z nich navržena, jsme stále daleko od zahájení těchto projektů a daleko od dosažení zamýšleného zlepšení v tocích cestujících a nákladu v celé Evropě.“

Mnoho megaprojektů pronásleduje nárůst nákladů. V roce 2020 auditoři EU uvedli, že u osmi zkoumaných megaprojektů došlo k celkovému nárůstu reálných nákladů (tj. po odečtení inflace) o 47 % ve srovnání s původními odhady. Dnes je tento rozdíl téměř dvojnásobný, a to +82 %.

Jedním z hlavních zpožděných projektů je 18 km dlouhý tunel Fehmarnbelt, silniční a železniční spojení pod Baltským mořem. Tunel spojuje německý ostrov Fehmarn s dánským ostrovem Lolland. Projekt měl být dokončen v roce 2018, ale bude zpožděn. Náklady na práce mezitím vzrostly o více než 50 %. Očekává se, že projekt bude stát přes 7,6 miliardy eur jen za tunel. Další výdaje budou zapotřebí k propojení tunelu se silničními a železničními spoji.

[Diaľničiar]

EU chce povolit delší kamiony

Plánované změny evropské legislativy, které mají upravit maximální rozměry a hmotnosti nákladních vozidel, vyvolávají diskusi mezi silničním a železničním sektorem. Jádrem sporu je rozšíření využívání Evropského modulárního systému (EMS), tedy provozu delších a těžších kamionových souprav. Zatímco část logistického sektoru a silniční dopravy vnímá návrh jako krok k vyšší efektivitě, železničáři ​​upozorňují, že se může jednat o systémový zásah, který oslabí přesun nákladní dopravy ze silnic na koleje.

EMS umožňuje spojovat více standardních přepravních jednotek do jedné soupravy, která může dosahovat délky až 25,25 metru, zatímco dnes je limit 18,85 metru. Návrh směrnice zároveň počítá se zvýšením maximální hmotnosti vozidel ze 40 na 44 tun. Oficiálně má být tento dodatečný limit využit zejména ke kompenzaci hmotnosti baterií u elektrických nákladních vozidel. Podle železničního sektoru však v návrhu chybí jasná vazba zvýšené hmotnosti na konkrétní technologii, což v praxi může vést k tomu, že vyšší kapacita bude využita především k přepravě většího objemu zboží po silnicích.

O směrnici o hmotnostech a rozměrech vozidel se v Bruselu jednalo už v prosinci.

Zvláště citlivě vnímá železniční sektor možné důsledky pro kombinovanou dopravu, která propojuje silniční a železniční přepravu. Stávající železniční vozy podle zástupců odvětví nejsou konstruovány k tomu, aby dokázaly EMS soupravy efektivně přepravovat, což může snížit interoperabilitu celého systému.

Výsledkem by podle nich mohl být přesný opak deklarovaného cíle, tedy návrat nákladu z kolejí zpět na cesty. Analýzy evropských sektorových asociací navíc ukazují, že až 40 procent stávajících terminálů kombinované dopravy by nebylo schopno EMS obsluhovat bez rozsáhlých a finančně náročných stavebních úprav.

Železničáři ​​zároveň zdůrazňují, že jejich výhrady nejsou odmítáním efektivity jako takové. I železnice prosazuje využívání delších a těžších vlaků, naráží však na podobný problém nepřipravené infrastruktury. "Směrnice TEN-T sice počítá s vlaky dlouhými 740 metrů, ale na většině tras na to nejsou vytvořeny podmínky. Chybí výhybně, stanice i terminály a jejich úprava bude trvat roky. Mluvit o skutečně férové ​​soutěži mezi druhy dopravy se má teprve tehdy, když budou mít srovnatelné technické a infrastrukturní možnosti," říkají.

Prosincové přijetí všeobecného přístupu Radou EU otevřelo cestu k trialogovým jednáním mezi Evropskou komisí , Radou a Evropským parlamentem. Právě v nich se rozhodne, zda konečná podoba směrnice nastaví podmínky v souladu s cíli udržitelné dopravy, nebo posílí konkurenceschopnost silniční dopravy na úkor železnice. Podle zástupců železničního sektoru nepůjde jen o technický detail, ale o strategické rozhodnutí, které ovlivní směřování evropské nákladní dopravy na celá další desetiletí.

[Diaľničiar]

Nová regulace tachografů rozšíří jejich používání, přeprava menších zásilek se tak zásadně změní

Jako stabilní a ekonomicky efektivnější alternativa se podle odborníků jeví sběrná přeprava, která funguje na principu pravidelných linek a pevně stanovených harmonogramů.

Od 1. července 2026 vstoupí v platnost nová regulace tachografů, která rozšíří povinnost jejich používání i na lehká užitková vozidla nad 2,5 tuny v mezinárodní nákladní dopravě. Změna se dotkne zejména přepravy menších zásilek a může ovlivnit náklady, tranzitní časy i dostupnost dopravních kapacit v celé Evropě.

Tachografy slouží ke kontrole dodržování časů jízdy a odpočinku řidičů a přispívají k bezpečnosti silničního provozu. Dosud se povinnost jejich používání vztahovala zejména na těžká nákladní vozidla, nově však zasáhne i segment lehkých užitkových vozidel, který fungoval ve flexibilnějším režimu.

Nejvýraznější dopad se očekává při přepravě menších zásilek, které nezaplní celý kamion. V praxi jde zejména o dodávkovou přepravu, při které je zboží jednoho zákazníka přepravováno samostatným vozidlem. Ta je sice rychlá a flexibilní, ale zároveň výrazně dražší než sběrná přeprava. Podle propočtů logistické společnosti Dachser může být rozdíl v nákladech v závislosti na vzdálenosti a destinaci o 40 až 50 procent.

Pokud budou dodávkoví dopravci chtít při dodržování nové legislativy zachovat současné tranzitní časy, budou muset nasadit dalšího řidiče, což povede k nárůstu nákladů. Alternativou bude prodloužení doby přepravy, čímž se dodávková doprava na střední a dlouhé vzdálenosti stane méně konkurenceschopnou.

https://sita.sk/nasadoprava/nova-regula ... dne-zmeni/

[Diaľničiar]

tady je pro zajímavost propočet za rok 2025 kolik KM ujede kamion po zaplacení uvedené částky v € - v rámci několika států (vypracováno pro Rakousko)

[Diaľničiar]

Navrhovaný evropský rozpočet na dopravu ve výši 51,5 miliardy eur

Předkládají se návrhy na rozpočet na dopravu pro Evropu ve výši 51,5 miliardy eur.

Navrhovaný rozpočet na dopravu pro Evropu ve výši 51,5 miliardy eur na období 2028–2034 by pomohl posílit propojení napříč kontinentem. Návrh předložila Evropská komise v rámci plánu Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Ani tento značný rozpočet však nepokrývá potřebné financování. Realizace klíčových dopravních projektů sítě TEN-T bude stát 515 miliard eur.

Teorie spočívá v tom, že Brusel by měl zajistit financování mezinárodního spojení mezi členskými státy. Jednotlivé země by si pak měly zajistit financování svých vlastních vnitřních spojení.

To však ponechává realizaci velké části sítě TEN-T podřízenou prioritám každého jednotlivého státu, z nichž mnohé mohou klást vyšší důležitost jiným otázkám. Komplexní integrace evropských silničních (a také železničních a vodních) dopravních systémů se může ukázat jako déle trvající, pokud nebudou zajištěna další finanční řešení.

[Diaľničiar]

Počet úmrtí na silnicích v EU v roce 2025 klesl o 3 %

EU road deaths drop by 3% in 2025
https://transport.ec.europa.eu/news-eve ... 6-03-24_en

Předběžné údaje ukazují, že míra úmrtnosti v dopravě v Polsku v roce 2025 činila 45 na 1 milion obyvatel. Což se téměř rovná průměru EU, který je 43. Pokles v letech 2019–2025 činil -43 %, což je největší pokles v EU.

Členské státy EU se stále více sbližují. Východní EU se podstatně zlepšila, zatímco západní EU má tendenci stagnovat, takže se země v oblasti bezpečnosti silničního provozu sbližují. Polsko je nyní stejně bezpečné jako Rakousko a podstatně bezpečnější než Portugalsko. Je také bezpečnější než Itálie.