České dálnice > Diskusní fórum

D11 jakbysmet
pražský okrus se sice nedrolí, ale zase v dešti klouže

inu nové technologie, materiály, ale hlavně úspory....

Na tuto debatu jsem si dnes vzpomněl při jízdě po ostravské části D1, kolem km 328-313, kde je naprosto otřesný CB povrch co do nerovnosti a počet broušení. Na ani ne 10 let starý povrch opravdu tristní. Bych to tak viděl, ho za deset let vyhodi a nahradit AB.

U stavby 4705 jsi zapomněl napsat, že ten povrch neměl nikdy investor převzít.

To je pravda, IS-Košice a Colas, za ten zmetek proklínám dodnes.
Ale nevím o tom, že by v posledních 25 letech ŘSD něco v takovém rozsahu nepřevzalo.
Vždy jen silacké řeči a pak nakonec vyměkne.
Úsek 15 je stejný příběh.

Anebo první vymývaný beton Metrostavu na opravě D1 215 - 220, chybějící protismykové vlastnosti nahradilo zbroušení a je to ...

Stejně si myslím, že na životnosti CB krytu se negativně podepisuje tolik oblíbené nadměrné solení v rámci zimní údržby.

Z diskuse u novinové zprávy o tom, že bylo nutno zbourat most kvůli nekvalitnímu betonu:

To, že nevyjdou chloridy v betonu je věc, kterou zjistíte po provedení zkoušek. Zkoušky na chloridy trvají dlouho výsledky jsou po 3 měsících. Tuto vadu uhradí betonárka, stavař to není schopen při betonáži zjistit.

Jak se to může přihodit, že to nevyjde? Receptura na beton je snad daná předem.

no stát se to může, dokonce dost zásadním způsobem výsledky zkušebních těles ovlivňuje to, jak jsou ošetřeny (např jestli na formě je víčko nebo ne). určitě odebírali i vzorky z zabudované konstrukce, pro potvrzení - no a nevyšlo to. tady jde vina za betonárkou.

Připravuje se pokusný úsek CB krytu za použití směsného cementu, tj. dnes se používá CEM I, čistý portlandský slinek. Směsný obsahuje různé příměsi, nejčastěji popílek a vysokopecní strusku, které snižují hydratační teplo, což ovlivňuje tvorbu trhlin. Kdo by chtěl proti tomu brojit, dnes se běžně vyrábí beton z CEM II/B, ve stavebninách dostane se ke koupi většinou CEM V, resp. CEM II/B.

https://www.tenderarena.cz/profil/zakaz ... ?id=187701

Před pár lety jsem měl ve stavebninách pouze ten CEM I 42,5. Jenže to stával dokonce méně než cement co tam mám dnes, tedy klasika směsný CEM II/B 32,5. Teď už ten I portlandský stojí na metráku více než o 80 Kč víc, takže ho už ani neberu na sklad. Nikdo by to nekupoval. Lidi by chtěli všechno zadarmo, ale ve stejné kvalitě

Tady v tomto článku od Ing. Birnbaumová http://www.betontks.cz/sites/default/fi ... 8-6-02.pdf jsem se dočetl, že Alkalicko-křemičitá reakce se u nás vyskytla pouze na D11 Sadská - Poděbrady v roce 1990. Od té doby ani jednou. K současným trhlinkám píše:

"Trhlinky, které se objevily v ČR na povrchu některých úseků upravených taženou jutou, mají na celkovou životnost CBK nesporně značný vliv, i když je v současné době prokázáno sérií zkoušek, provedených v laboratořích v ČR i v Německu na vývrtech z dálnice D1, D5 a D35, že příčinou jejich vzniku není alkalicko-křemičitá reakce v betonu, jak se řada specialistů obávala. Jedná se o smršťovací trhlinky vzniklé kombinací více faktorů: rychlého náběhu pevností betonu, vysoké konečné pevnosti betonu a nedostatečné ochrany povrchu čerstvého betonu proti vysychání vody."

Asfalt: nové technologie umožňují výrobu z frakcí ropy, dříve nemyslitelných. Má to dopad na kvalitu, proto pokročily i technologie, které vlastnosti asfaltů zlepšují. Vím o pochybnostech a) zda kvalita je zlepšena dostatečně b) zda se nyní reologické vlastnosti asfaltů vůbec prověřují.

Nabídka asfaltů reaguje na poptávku, a také na skutečnost, že nabídka přírodních asfaltů, které se prohlašovaly za nezastupitelné, je omezená. Jinými slovy: rafinerie mají zásadní vliv na kvalitu asfaltu a tím i na kvalitu směsí, které jsou použity na vozovkách.

Cement: vlastnosti betonů používaných na současných vozovkách se liší od těch v minulosti (náběh pevností betonu a pevnost betonu). Pokud oprávněně vyloučíme vliv kameniva, zbývá nám technologie a cement. Analogie s asfaltem klade otázky na výrobu cementu.

Lenny uvedl pěkný článek - ale paní inženýrka je již v důchodě, článek má zajímavý = asi si odpočinula od toho co musela tvrdit a prohlašovat když dostávala plat od ŘSD. Někdy asi musela i raději mlčet. I v důchodě se můžete paní inženýrko jít někdy sklouznout na CB povrch na D1 -Vyškov - Kroměříž - alkalická reakce už vás nebude strašit ale klouzat budete pořád pěkně. V důchodě napište další článek a názor jak řešit nevyhovující drsnost a bezpečnost provozu - možná si to pak přečte někdo zodpovědný na ŘSD a dá to sem taky jako příspěvek na orientaci v problémech.

Ing. Pavel Martauz v Považské cementárni vyrobil cement, který odpovídá
cementu ze 70-tých let používaném na D1.
Doc. Vít Šmilauer, Ph.D., DSc.,Petr Havlásek, Ph.D., Pavel Reiterman, Ph.D. z ČVUT tento cement zkoumali a zjistili, že má odolnost proti mikrotrhlinám, které se v betonu vytvářejí i několik desetiletí. Tato vlastnost se dá zjistit již před namícháním betonu (resp. před schválením cementu) na prstencích v řádu dní.
Více ve sborníku Betonové vozovky 2018.

Lenny píše:Trhlinky, které se objevily v ČR na povrchu některých úseků upravených taženou jutou, mají na celkovou životnost CBK nesporně značný vliv, i když je v současné době prokázáno sérií zkoušek, provedených v laboratořích v ČR i v Německu na vývrtech z dálnice D1, D5 a D35, že příčinou jejich vzniku není alkalicko-křemičitá reakce v betonu, jak se řada specialistů obávala. Jedná se o smršťovací trhlinky vzniklé kombinací více faktorů: rychlého náběhu pevností betonu, vysoké konečné pevnosti betonu a nedostatečné ochrany povrchu čerstvého betonu proti vysychání vody."

To není pravda. AKR prokázána Němci také byla. Sice v malé míře oproti Německu (buďme za to rádi), ale ty problémy s našimi betonkami jsou velké.

Diaľničiar odkazuje v tématu "Technologie výstavby silnic a dálnic" na tento článek: https://www.betonovevozovky.cz/informat ... a-silnice/. Článek vyčerpávajícím způsobem popisuje rozdíly AB/CB. Bude dobře, když si tento článek přečtou všichni, kdo se o problematiku zajímají. Opětovné použití odkazu Diaľničiara v tom může pomoci.

Jak vypadá CB povrch před a po obnově protismykových vlastností metodou "brokování":

Toto jsem zaznamenal na 4704 v pravém pruhu, cca od km 303 do 300.

Nevím, jestli to dát sem... ale pořídil jsem fotku CB krytu na bývalé silnici I/46 u Žešova. Jedná se o nyní slepou část, která slouží k obsluze žešovského hřbitova. Je nepoužívaná už od 70. tých (?) let, kdy byl dohotoven obchvat Žešova, tenkrát ještě jako silnice I. třídy... Je vidět, že beton je ještě téměř jako nový, betonáž musela proběhnout nedlouho předtím.... To by ale mohl vědět Lenny... V pozadí je za chroštím vidět nynější nadjezd sil. II/433 přes D46, ihned za koncem "betonky" je sráz a pod ním sjezd od Brna k II/433 z D46.... Hřbitov je vpravo. Betonka pokračovala v přímé až do centra PV, nevím už ale, kde v tomto směru končil beton a začínalo něco jiného. Dlažba??? Na opačnou stranu je beton až za mostek přes Hranečnice. Mezitím je stále i kus dlažby (údolí Určického potoka).... Je to už ale poměrně dezolát, je rarita, že to přežilo až do dneška...

K tomu jsem našel pouze tento záznam v archívu:
I/46 Brodek - Žešov, Zemský úřad, 1937, Rekonstrukce

Zvláštní, že příčné dilatace na sebe nenavazují. Takhle se dřív stavělo?

Ano bylo možné takto stavět... V tomto případě kladl finišer vozovku po polovinách a každá má jinak spáry...nekotvené.....
Třeba část silnice Praha - Kolín měla spáry přes celou vozovku (Konstruktiva a.s.) a další tak jak je na fotce..
Pokud jsi koukal v sobotu na film Most u Remagenu tam je vidět původní betonová vozovka z třicátých let na silnici jižně od Prahy.... A ty spáry jsou také po polovinách....

Jedním z rozdílů je také albedo (odrazivost) sluneční energie. AB má albedo výrazně nižší, takže akumuluje více enegie a přispívá ke globálnímu oteplování.
Možná se nadějeme a bude se AB natírat nějakou světlejší barvou, míchat s nějakou odrazivou látkou nebo měnit na CB.

To už někdo zkoušel https://www.auto.cz/v-americe-nabarvili ... -ma-108856. Chtěl bych vidět, jak to vypadá, když začne pršet - to musí být jako kluziště.

OT: Kdo nikdy nejel na motorce si ani nedokáže představit, jak VDZ za mokra klouže. Pokud je normálně vidět, dá se jet tak, aby se člověk vyhnul, ale pokud při malování vytvoří chyby a pak je opravují tak, že to přetřou černou barvou jako nyní po rekonstrukci Rudné ulice v OV Vítkovicích, je to na motorkáře doslova past. Namalovali příčnou čáru před semaforem, pak ji přemalovali černou barvou a namalovali novou o cca 30 cm dál - někoho bych za to nakopal!!!

Šlo by asfaltovou směs připravovat z bílého kameniva. Po oježdění bude výrazně světlejší. Ale takové kamenivo bude nejspíš dražší...
Ani ten beton na tom s odrazivostí není moc dobře. Dal by se použít bílý cement a bílé kamenivo, bude to drahé jak prase, ale naprosto bílé. Pouhý přídavek bílé barvy prý nepomáhá, muselo by se jí do betonu přidat tolik, že by to výrazně zhoršilo mechanické vlastnosti.

A co lidi, co kýchaj při pohledu do jasného světla? Ti by se ve městě po té bílé ulici v létě moc pohybovat nemohli...

(myslim to vážně, není to sarkasmus)