České dálnice > Diskusní fórum

Silniční obzor - Měsíčník pro otázky výstavby a údržby silnic, dálnic, místních komunikací, mostů, tunelů a silničního a městského dopravního inženýrství

Díky za tip, ale co koukám na jejich web, tak poslední příspěvek mají přesně před rokem - vydává se ještě?

Zřejmě nechtějí předčasným "pověšením" ohrozit tištěnou verzi; vychází už od roku 1922.

Martin z Ostravy píše: 1) TES
2) ZP
3) EIA
4) DÚR
5) ÚR
6) DSP
7) SP
8) RDS
9) PDPS

ŘSD zná tyto stupně:
a) studie
b) dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DÚR)
c) dokumentace k oznámení o záměru v území (DOZU)
d) projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP)
e) projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS)
f) projektová dokumentace pro provádění stavby (PDPS)
e) realizační dokumentace stavby(RDS)
f) dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

Obsah jednotlivých projekčních stupňů používaných SŽDC je uveden v pěti samostatně oddělitelných přílohách:
Příloha č. 1 – Přípravná dokumentace (PD)
Příloha č. 2 – Projekt (P)
Příloha č. 3 – Projektové souhrnné řešení (PSŘ)
Příloha č. 4 – Dopracování projektového souhrnného řešení (DPSŘ)
Příloha č. 5 – Dokumentace dodavatele (DD)
Směrnice neřeší zpracování „Dokumentace skutečného provedení“

Díky mapmanovi, který upozornil na Dopravní sektorové strategie, jsem se dočetl: Hospodárnost projektů oprav a rekonstrukcí je podmíněna dostatečnou úrovní (z pohledu kvality i rozsahu) diagnostických průzkumů. Současná praxe tomuto bohužel neodpovídá. Je vhodné zainteresovat projektanta na celoživotních nákladech stavby s cílem jejich optimalizace.
Projektanti, jste nějak zainteresováni?

Patri ulicni vpusti spravne do SO komunikace nebo do SO odvodneni? Logiku ma oboje, ruzna uskali ale taky.

Uliční vpusti? Výšková úprava, výměna nebo montáž?

Novostavba nebo rekonstrukce.

Stavební objekty se sdružují do skupin označených číselnou řadou podle jejich charakteru, způsobu a druhu projednání dokumentace a účelu při realizaci stavby,
Dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu je vždy součástí komunikace; bude mít vždy totožného vlastníka. Na rozdíl od kanalizačního řadu, který nemusí sloužit výhradně komunikaci.

Pokud je součástí stavby i nová kanalizace, kterou povoluje vodoprávní úřad, je logické dát přípojky to tohoto objektu a v silnici řešit jen vlastní vpusti (kanalizaci autorizuje vodař)
Pokud se napojují do již hotové kanalizace, jsou vpusti i přípojky součástí komunikace (a autorizuji jako dopravák).

Technický dotaz. Pokud je stávající otevřený příkop součástí komunikace = odvádí vodu z komunikace a patří správci komunikace - a nový stav bude zatrubněný příkop pod novým chodníkem v majetku obce, kdo je pak investorem prací když je voda z komunikace odváděna do zatrubněného příkopu? Stávající otevřený příkop je pak napojen do místní kanalizace. Vše je v intravilánu.

Pak by to tedy měla zainvestovat obec, protože ta vyvolala svým chodníkem potřebu úpravy odvodnění. Samozřejmě to asi záleží na přístupu vlastníka a správce komunikace. Pokud se chodníky dělají ve společném postupu s krajem, který zde realizuje komplexní rekonstrukci nějakého průtahu, řeší se to v praxi i různými krajskými dotacemi obcím na výstavbu kanalizací. Kanalizace buď může být vlastníka komunikace jako ryze silniční pro odvodnění pouze vozovky, ale ve většině případů se jedná o jednotnou případně oddílnou dešťovou obecní kanalizaci, do které je ještě sváděné odvodnění místních komunikací, chodníků nebo svodů ze střechy. Pak patří vlastníku silnice pouze uliční vpusť s přípojkou do hlavního řadu a případné spolufinancování kanalizace je dle podílu odváděných vod jednotlivých investorů dle hydrotechnického posudku. Tato problematika je většinou dost složitá a vyžaduje vždy individuální řešení, jelikož kraje nechtějí investovat do cizího majetku a některé obce zase používají letité kanalizace na jejichž opravy při rekonstrukcích silnic nemají peníze a odmítají povolit nová napojení, i když na to ze zákona nemají právo. Dále se řeší i jestli stavební objekty odvodnění v tomto případě považovat za vodní dílo či nikoliv.

Btw. s termínem "zatrubněný příkop" jsem se již setkal a hojně se používá, ale v legislativě ho nenajdeme.

JAnD píše:Pokud je součástí stavby i nová kanalizace, kterou povoluje vodoprávní úřad, je logické dát přípojky to tohoto objektu a v silnici řešit jen vlastní vpusti (kanalizaci autorizuje vodař)
Pokud se napojují do již hotové kanalizace, jsou vpusti i přípojky součástí komunikace (a autorizuji jako dopravák).

Díky. Vpust tedy vždy v SO 100? Ale už jsem viděl i dost projektů, kde se i vpust šoupla do objektu 300. Pak ale tedy hrozí, že vodoprávní úřad povolí SO bez vpustí, protože mu to nepřísluší, a vpust nebude povolena vůbec..?

ElWapp píše:Díky. Vpust tedy vždy v SO 100? Ale už jsem viděl i dost projektů, kde se i vpust šoupla do objektu 300. Pak ale tedy hrozí, že vodoprávní úřad povolí SO bez vpustí, protože mu to nepřísluší, a vpust nebude povolena vůbec.?

Dělal jsem i projekt, kde byly vpusti v SO 300, ale stejně jejich polohu musí určit projektant komunikace.

Povolení bez vpustí asi není úplně možné, protože i v projektu komunikace musí být uvedeno, jak se odvodní (do uličních vpustí, které jsou součástí SO 300).
Pokud měla stavba i územní rozhodnutí, povoloval obojí (komunikaci i kanalizaci) obecný stavební úřad a speciální stavební úřad (odbor dopravy, odbor životního prostřední) během stavebního povolení zkoumá soulad s ÚR - a tam by se na chybějící vpusti snadno přišlo.
Pokud to jde jen na SP (či společné řízení), obvykle se napojuje do stávající kanalizace a měl by na to být v dokladové části souhlas jejího provozovatele.

Může se ovšem stát, že se ukáže, že sice je uvažováno a povoleno odvodnění do stávající kanalizace, ale to není technicky možné. Pak to může znamenat zdržení stavby nebo průser.
(teď se mi to stalo na jedné stavbě, kanalizace dle vyjádření správce vede "někde tady", ve skutečnosti tam opravdu vede, ale těsně pod povrchem a nelze do ní odvodnit asi polovinu řešené plochy, naštěstí se mi podařil změnou výškového uspořádání a částečným odvodněním jinam najít řešení a zdrželo se to jen o 14 dní)

Nemáte někdo toto pro aktuálně platnou normu? Díky

Zde:

D25,5, D26 a D27,5 se navrhuji pri stejnych intenzitach. Podle ceho se teda posoudi jake usporadani navrhnout? Logicky (ac se mi to nelibi) bych vsude cpal tu nejuspornejsi variantu, vse ostatni by bylo plytvani. Jake tam vlastne jsou rozdily v tech variantach?

V normě je dále napsáno, že D25,5 se už nově nenavrhuje, ale asi ji tam nechávají, protože je v ní plánována většina bývalých eRek (D6, D7, D35, D55, D52 atd.). D26 je v podstatě náhrada za starou dobrou D26,5 a D27,5 má výhodu už jen ve vedení dopravy 2+2 na jednom pásu. Na nových dálnicích ji získá akorát už jen D3 jakožto asi poslední nedobudovaná dálnice "I. třídy". Na stávajících dálnicích to bude asi někde probíhat časem formou modernizace jako na D1, kdy na šestipruh nebudou vycházet výhledové intenzity, ale bude se vědět, že by při cca 30 000 voz./hod. při 2+1 doprava kolabovala.
Každopádně můj názor je, že měly zůstat původní staré dobré kategorie 34,0; 26,5; 24,5; 22,5 a maximálně přidat 28,0 pro zatížené čtyřpruhy. Takhle se v tom udělal akorát zmatek a každý kousek dálničního "salámu" bude mít jinou šířku. Jediné pozitivní jsou nové třípruhy i když 15,25 se v reálu asi dlouho nikde nedočkáme, když ji nemá mít ani I/49. 20,75 bych zrušil úplně.
Ve vlákně o obchvatu Slaného se psalo o zbytečnosti S11,5 s čímž nesouhlasím, ale nebyla náhodou kdysi v normě i S10,5? Je fakt, že u tahů se silnou kamionovou dopravou je širší silnice přeci jenom pocitově příjemnější a v obloucích je aspoň něco přes náklaďáky vidět.

S10,5 skutecne existovala, myslim ze jeste v norme 736101 v letech 86-00. Slovaci ji minimalne pred par lety jeste meli jako C10,5

Jan91: já teda nevím, ale měl jsem za to, že D 26,0 je právěže místo D(R) 25,5 a je tam o půl metru širší SDP. Stejně tak D 27,5 na D 28, ale to jen předpokládám. Osobně bych třeba na D35 stavěl rovnou D 28, protože intenzity na to budou, ale uznávám, že to asi není zase takový problém při první větší opravě po 30 letech to prvně rozšířit, pokud na to budou mosty. Ale mělo se to ideálně udělat hned. Většina zbytku dálnic je na D 26,0/130 určitě v pohodě. Jen škoda, že kvůli starší přípravě jich bude minimum. Přímo do očí bijící je D35 jako D 22,5 nebo co tam připravují u toho Křelova
Jinak určitě nesouhlas se starými kategoriemi, bylo jich zbytečně moc a některé, především 22,5 postrádala smysl. 21,5 standardně se zálivy je podle mě určitě lepším řešením.

Jak funguje zadost o stavebni povoleni u velkych staveb, kde jsou desitky stavebnich objektu v pusobnosti ruznych obecnych i specialnich stavebnich uradu? Predpokladam, ze se zada samostatne o povoleni na kazdy jednotlivy objekt u prislusneho uradu, pricemz prilohy A, B a C jsou vzdy stejne, zatimco D je konkretni objektova dokumentace. Kdo v takovem pripade autorizuje prilohy A, B, C? Je to HIP nebo i projektant daneho objektu?

Ono to vse vypadalo na prvni pohled jednoduse a jasne, nez si pani na stavebnich uradech zacaly vymyslet (jako prilohy A, B, C at se tykaji jen konkretniho objektu a at je autorizuje projektant dane profese), tak by me zajimaly zkusenosti z praxe.

Není problém v tom, že o částech dokumentace (A,B,C,D) hovoříte jako o přílohách? Jako přílohu k žádosti podáváte celou dokumentaci.

ABC jsou pro všechny objekty všech skupin, a teprve D je členěná podle objektů nebo skupin.

A paní má zřejmě problém v tom, že sice dostala stejnou ABC jako všichni, ale povoluje třeba jen vodohospodářské objekty - a na ABC je razítko silničáře (má tam být hlavní projektant)

Setkal jsem se i s požadavkem (pár let nazpět), aby na koordinační situaci byla razítka všech profesí.

Řeším teď případ, kdy hlavní stavbou je obytný dům a část venkovních komunikací v režimu veřejné účelové nebo místní komunikace bude povolovat paní ze speciálního stavebního úřadu. A (tlumočeno hlavním projektantem) paní chce vlastní dokumentaci, což HIP vyřešil tak, že sepsal vlastní A, B, nakreslil samostatné situace (tam je to obzvlášť vtipné, když se v koordinační situaci stavba komunikací koordinuje tak akorát sama se sebou). Přijde mi to nesmyslné a postavené na hlavu, teď mu kvůli jinému názvu stavby nebudou sedět ani vyjadřovačky. A samozřejmě má být vše autorizováno dopravákem.