Stránka 3 z 10
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 10.4.2010 11:50:06
od Diaľničiar
Slovo aneb ve slovenštině neexistuje.
Na Slovensku je iba slovo alebo.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 10.4.2010 12:20:40
od Pavel
viky píše:
Jediné,v čem mám guláš,je používání mě,mně,mne,asi jsem zrovna chyběl,když se to probíralo...
Podělím se o nejjednodušší pomůcku, kterou jsem kdy slyšel. Radila nám to kdysi češtinářka ve škole a ještě po 20 letech si ji pamatuju a používám:
Když si do věty místo mě-mně můžu dosadit tvar "tatínka" bude tam "mě".
Když si do věty místo mě-mně můžu dosadit tvar "tatínkovi" bude tam "mně".
Příklad:
Viděl mě - viděl tatínka - tedy "mě"
Mluvil o mně - mluvil o tatínkovi - tedy "mně"
Funguje to stoprocentně.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 10.4.2010 12:25:00
od Martin z Ostravy
Pavle díky, to je dobrá memotechnická pomůcka
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 10.4.2010 12:31:33
od Pavel
Není zač. Napsal bych to hned, jak se rozjela debata, ale dostal jsem se sem až teď...
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 12.4.2010 12:51:42
od Martin Vedral
K problematice "na mostu / mostě" - správně je obojí, zde je ale lepší na mostě, jak už psali ostatní... Viz vysvětlení pro tuto problematiku od Ústavu pro jazyk český
Distribuce koncovek -u/-ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen s významem příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka -ě(e). Při významu objektovém (předmětném) mívají táž podstatná jména koncovku -u: např. na hradě – o hradu, v chrámě – o chrámu, v originále – o originálu, na plotě – o plotu, v potoce – o potoku, na účtě – o účtu, v zákoně – o zákonu. Nejedná se však o striktní pravidlo; to ostatně potvrzuje i Český národní korpus (ČNK), ve kterém bylo častěji zachyceno spojení na účtu oproti na účtě.
odkaz:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=223
Co se týče mně / mě, jednoznačně nejlepší mi přijde ta pomůcka na pády, s tím chybu neuděláte nikdy
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 11.5.2010 18:30:59
od Diaľničiar
Nyní vás, přátelé, zahltím:
*slovenské slovo "neexistuje" nahradím slovem "nejestvuje" ?
*pak jsem zde viděl slovo "pižlat" - co to je ? "nemohu se s tím pižlat"
*dále nerozumím možná skloňování: "stát disponuje 50 km silnic" nebo "stát disponuje 50 km silnicemi" ?
*píše se správně "radši" nebo "raději" ? nebo oboje ?
*věta: ... je to tak, "což" značí, že ... nebo ... je to tak, "co" značí ... ?
*píše se správně "ledaco" nebo "ledacos" nebo ?
Předem děkuji za odpovědi.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 11.5.2010 18:40:37
od mapman
Nejestvuje v češtině nepoužívat -> neexistuje, není
pižlat - patlat, zaobírat se, řešit to
stát disponuje padesáti kilometry silnic (50 km ciest)
radši i raději, oboje
což značí, že - ještě lépe - což znamená, že...
lze toto vše synonymicky: leccos, ledasco, ledacos, ledaco
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 12.5.2010 20:43:28
od Mike
pižlat
vem si pilku na železo a zkus s ní uříznout čerstvý strom
nebo jen větev
myslím, že plně pochopíš, co to slovo znamená
a mapman chtěl asi napsat neexistuje = není
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 13.5.2010 19:09:28
od Diaľničiar
"pižlat" je tedy hezké slůvko.
A pojďme dál(e) - co je správně dál nebo dále ?
výš nebo výše ?
Dočasně by garanci měly poskytnout soukromé banky ... proč je ve slově "měly" tvrdé y ? (slovensky: mali)
Co to je "cmrdlat se" ?
Co jsou to "sokly" ?
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 13.5.2010 20:00:12
od Martin_L
Diaľničiar píše:"pižlat" je tedy hezké slůvko.
A pojďme dál(e) - co je správně dál nebo dále ?
výš nebo výše ?
Dočasně by garanci měly poskytnout soukromé banky ... proč je ve slově "měly" tvrdé y ? (slovensky: mali)
Co to je "cmrdlat se" ?
Co jsou to "sokly" ?
Dál/dále,
výš/výše - správně je oboje, přičemž ta delší varianta se považuje za spisovnější.
Ve slově
měly je tvrdé "y" proto, že podmět je rodu ženského. K určení jaké i/y psát v koncovce příčestí minulého slouží jednoduchá pomůcka - říct si podmět i se zájmenem ti/ty:
banky - "ty banky" - tvrdé y
bankéři - "ti bankéři" - měkké i
sokl je kamenný podstavec soch.
Slovo
cmrdlat se neznám ani já
.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 13.5.2010 22:04:51
od mapman
Sokl je pdstavec obecně... a cmrdlat se, to je mi teda výraz
.... ani strýček google ho nezvláda... ale tipoval bych že ti autor myslel pomalu se vléct, pomalu jet či jít...
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 13.5.2010 22:29:42
od Lenny
cmrdat se je podobná jako se s něčím patlat
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 21.5.2010 23:55:45
od andy
Diaľničiar píše:Evrofondy se mínějí také.
Minul sa = česky došel, míňajú sa = česky docházejí.
Sloveso "minout se" máme taky, má ale jiný význam.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 22.5.2010 14:40:45
od Domis
Diaľničiar: V češtině se používá tvar eurofond, ne evrofond. Čeština sice (narozdíl od mnoha ostatních jazyků včetně Sloveštiny) má "v" ve slově Evropa (dále také evropský). Nicméně "předpona" euro- se píše s "u", eurofond, europoslanec, Euroasie, stejně jako evropská měna euro.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 22.5.2010 14:41:27
od Diaľničiar
jo, díky
to je taky řešení, klidně to sem pište, když uvidíte, že někde dělám chyby častěji
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 1.6.2010 19:36:14
od mapman
Jeden termín pro Dialničiara, "cestná premávka" je "silniční provoz", přemávka v češtině nic neznamená... Narazil jsem na to u slovinského promet.si, předpokládám, že promet = premávka = provoz
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 8:38:24
od martin
Nemáme tu téma spisovná čeština, tak šup sem s tím.
Nevím, jak vás, ale mě příšerně tahá za uši dopravní hlášení v Bezstarostné jízdě na Regině. To neustálé "na ulici Legerova, na ulici Modřanská, na ulici Plzeňská stupeň 4" Copak není mnohem přirozenější (o spisovnějším ani nemluvě) použít v ulici Legerova stupeň 4?
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 8:59:23
od flames
Těžko říct, já taky bydlím(bydlel) na Smetanově ulici, ne ve Smetanově ulici. Ale třeba jiný kraj, jiný mrav?
Mimochodem, dobrý odkaz na wiki na několik oblíbených prasopisných chyb:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pravopisné_rady
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 12:30:48
od Vizi
flames píše:Těžko říct, já taky bydlím(bydlel) na Smetanově ulici, ne ve Smetanově ulici.
Vy jste bezdomovec?
Ale abych měl něco k tématu, poprosím Diaľničiara - co znamená "hradská"?
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 15:28:22
od balance
martin píše:Nemáme tu téma spisovná čeština, tak šup sem s tím.
Nevím, jak vás, ale mě příšerně tahá za uši dopravní hlášení v Bezstarostné jízdě na Regině. To neustálé "na ulici Legerova, na ulici Modřanská, na ulici Plzeňská stupeň 4" Copak není mnohem přirozenější (o spisovnějším ani nemluvě) použít v ulici Legerova stupeň 4?
Asi
tak ...
2.6 Jména ulic a městských částí: na Vinohradské, na Plzeňské, na Korunní, na Hlavní, na České, na Veveří, na Pekařské vs. v Kouřimské, v Písecké; na Vinohradech, na Žižkově vs. v Karlíně, v Židenicích, v Bohunicích
Velká pestrost v užívání předložek ve spojení s konkrétním zeměpisným jménem je výsledkem souhry celé řady činitelů. Roli hraje např. tradice, významnost ulice (jde-li o „třídu“, „bulvár“, „hlavní“ ulici, důležitou dopravní tepnu apod., užívá se vesměs předložky na), umístění ulice v terénu, původ jména, rozdíly teritoriální (zdá se, že vyšší frekvenci má předložka na na Moravě) apod.
Pozorujeme, že výrazně přibývá předložky na zejména v žurnalistické češtině, tam, kde vítězí potřeba stručně a rychle informovat: na Legerově je hustota provozu na stupni čtyři vedle tradičního tato firma sídlí v Legerově (ulici); tradičnímu v Legerově (ulici) v bychom dali přednost v písemném, zejména oficiálním textu. U mnoha jmen ulic považujeme spojení s předložkou v stále ještě za jediné, které je stylově bezpříznakové. Obecné pravidlo však formulovat nelze – záleží na konkrétním jménu.
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 17:32:41
od JirkaS
Vizi píše:Ale abych měl něco k tématu, poprosím Diaľničiara - co znamená "hradská"?
Nejsem sice Diaľničiar, ale podle mě je to trochu starší výraz pro silnici.
Kamera do auta (on-board)
Napsal: 7.6.2010 19:48:08
od Diaľničiar
Slovo "hradská" jsem já zde nikde nepoužil, i ve vyhledávání ho nalezne pouze v této témě. Musel jsem to dát vyhledat, protože samo o sobě toto slovo neznamená nic.
Hrad - je to co hrad u vás
Hradská - není nic; muselo by být "hradná" například "hradná stráž, hradná pani" atď.
O tem, zda je slovo "hradská" starší význam pro silnici, tak o tem jsem já v životě neslyšel. Je akurát Hradská ulica v Bratislave.
Re: Kamera do auta (on-board)
Napsal: 7.6.2010 21:57:01
od Warcz
Kolego nespletl jste si odbočku ?
Chyba kolegy napravena Martin z Ostravy
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 7.6.2010 22:52:08
od mapman
Slovo hradská je starší výraz pro silnici, určitý typ silnice, moji prarodiče měli taky ve zvyku to slovo poměrně běžně používat.
Abych do toho vnesl i nějakou definici, našel jsem zápis ze schůze Národního shromáždění Republiky Československé z února 1926, kde se říká:
...
Ďalej spravili sme istú slovnú opravu, ktorá sa týka výrazu "hradských". V pôvodnom zákone maďarskom je slovo "hradská" označené ako "közut", čo vo slovenčine alebo v češtine značí "verejná cesta".
Aby tým slovom "hradská", ktoré má špeciálny význam, na Slovensku označovali tak cestu od hradu ku hradu, a to je len jeden jediný druh cesty, nepovstalo nedorozumenie, dali sme na miesto toho výraz "verejná cesta", čím rozumieme akúkoľvek cestu, ktorá sa v republike nachádza.
...
Re: Česko-slovenské okénko
Napsal: 8.6.2010 0:02:10
od JirkaS
mapman píše:Slovo hradská je starší výraz pro silnici, určitý typ silnice, moji prarodiče měli taky ve zvyku to slovo poměrně běžně používat.
Není zas tak úplně prastarý. V článku ze Stopu 1973, kde se mluví o výstavbě dálnice Bratislava - Brno, je toto slovo běžně používané. Slováci nemají slovo silnice a tak to používali k odlišení od běžné cesty. V tom článku je zajímavé i to, že nepoužívá pojem diaľnica, ale jenom autostráda. Zřejmě se tehdy ještě český výraz neprosadil.