České dálnice > Diskusní fórum

Křižovatku má zatím zřejmě pod palcem Eurovia...

Eurovia CS píše: Dobrý den, nové značení budeme realizovat. Je však třeba absolvovat úřední kolečko. Až dostaneme všechna patřičná povolení a vyjádření od MHMP, značení bude provedeno.

Hlavně aby bylo dobře i svislé značení a při jízdě ze SAT na Bílou Horu mne to při jeho sledování nenutilo přejíždět do pravého, který přijíždí z centra... Že to má ve správě Eurovia je logické, stavebně není předáno.

Napadá mně otázka ohledně oblouku od Strahovského tunelu směrem na Bílou Horu. Již teď je hodně prudký, a to se tam vlastně odbočuje z levého pruhu. Až se zprovozní Blanka, bude se tam odbočovat z odbočováku vpravo, takže oblouk bude mnohem utaženější. Jaká rychlost tam bude bezpečná? Již teď se tam většinou jezdí tak 40 km/h.

Informace o dopravním opatření na komunikaci Patočkova vždy od pátku večer do neděle

Od 24. října do 2. listopadu 2014 bude ve dvou termínech omezen provoz v Patočkově ulici v úseku ulic Pod Královkou – Na Hubálce. Důvodem je osazování bezpečnostních prvků (dopravních knoflíků Z 10) pro řízení výjezdů z tunelového komplexu Blanka a ze Strahovského tunelu.

Termíny:

1) 24. 10. 2014 od 21.00 hodin - 27. 10. 2014 do 24.00 hodin
směr z centra – Strahovský tunel - Pod Královkou:

uzavírka části jízdních pruhů, doprava bude vedena po zbylé části komunikace v jednom jízdním pruhu

2) 31. 10. 2014 od 21.00 hodin - 2. 11. 2014 do 15.00 hodin
směr do centra Strahovský tunel - Na Hubálce:

uzavírka části jízdních pruhů, výjezd z tunelu a průjezd po komunikaci Patočkova bude zachován v jednom jízdním pruhu

Investorem této stavební akce je Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., zhotovitelem spol. ELTODO, a.s.

http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magi ... na_23.html

Informace o dopravním opatření na Patočkově ulici

Od 7. listopadu 2014 od 21.00 hodin do 9. listopadu 2014 do 15.00 hodin bude uzavřena ve směru do centra v úseku Pod Královkou – Na Hubálce ulice Patočkova. Důvodem je osazování bezpečnostních prvků - dopravních knoflíků Z 10 – pro řízení nouzových výjezdů z tunelového komplexu Blanka a ze Strahovského tunelu při havarijních stavech (požár, nehoda apod.).

4. listopad 2014

Doprava bude vedena po objízdné trase: Patočkova – Pod Královkou – Bělohorská – Myslbekova – Patočkova.

Výjezd a vjezd do Strahovského tunelu ve všech směrech bude zachován.

Autobusové linky 174, 180 a 502 ve směru do centra budou vedeny po objízdné trase a zastávka „Na Petynce“ bude v době uzavírky zrušena bez náhrady.

Investorem této stavební akce je Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., zhotovitelem spol. ELTODO, a.s.

foto: podvečerní Malovanka

zaměřeno na dokončenou instalaci "proměnného vodorovného značení"

http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic ... ka/141112/

Nechci být hnidopich, ale co na to rozhledové poměry?

Těm to asi vadit nebude. Spíš je zajímavý, jak se tvrdošíjně drží pověra, že "rostliny .. mají zmírnit hluk a emise".

Určitě zmírní opticko-estetické emise

Nebo je ještě dostatečně nevycepovali, měly by, ale v praxi to moc nedělaj. Psychika cestujícího je taky důležitá

Možná jsem naivní, ale nějaké zmírnění těch emisí bych tam očekával taky - hluk se určitě odráží míň od rostlinstva, než od betonové stěny a prachu na listech asi taky ulpí víc, než na zdi.

TSK píše:Aktualizace řídícího systému tunelů SAT a Blanky včetně realizace definitivního dopravního značení v ul. Potočkova.

no to jsem na to zvědav

jonáš píše:Těm to asi vadit nebude. Spíš je zajímavý, jak se tvrdošíjně drží pověra, že "rostliny .. mají zmírnit hluk a emise".

Dobrej příspěvek, to už tu budeme zpochybňovat i elementární přírodní zákony ?
Není nic jednodušího než si vybrat místo cca 500 m od dálnice někde na poli.
Běžte tam na podzim, když je zaoráno, pak v květnu když je obilí již vidět a těsně před sklizní.
Jestli i běžným uchem nepoznáte rozdíl v hluku od dálnice utlumený těmi rostlinami tak jste nahluchlý.

Akustický zákony nezpochybňuju, mj. protože jsem je shodou okolností vyštudoval. Tady ovšem nemáte 500 m pole, ale pár šlahounů před betonovou zdí. Možná tam desetina decibelu v květnu bude a to se za ty miliony vyplatí. Estetický zákony to jistě pro spoustu lidí naplní, stejně jako pudr na nebožačce stižený leprou.
Jinak na tom poli si budete stejně užívat spíš v závislosti na konfiguraci terénu, hraně pankejtu, teplotě povrchu vozovky a hlavně momentálních meteorologických podmínek v danym místě (bydlim v ďolíčku cca 1 km od R4 a ranim poslechem u okna můžu předpovídat počasí .. někdy to neni slyšet vůbec).

Jak se podle toho dá určovat počasí? Když je slyšet, bude hezky, a když není slyšet, nebude hezky?

Řekl bych, že se to bude odvíjet od atmosférického tlaku, konkrétní závislosti nechci tipovat.

Lenny píše:Jak se podle toho dá určovat počasí? Když je slyšet, bude hezky, a když není slyšet, nebude hezky?

Tlak vzduchu. Podle šíření hluku pozná, jaký je tlak vzduchu a podle toho, jaké bude počasí.

z vlastní zkušenosti dle míry "tlumení" hluku
- vítr
- rostliny
- tlak

Závisí i na teplotě, v chladných přízemních vrstvách se lépe odráží a hluk je slyšet víc. Vliv má také vlhkost vzduchu.

Vlhkost určitě, ta ovlivňuje zejména přímý útlum v atmosféře. A značný vliv musejí mít i "akustické čočky" nebo spíš "hranoly" dané různými hustotami vzduchu ve výškových vrstvách, můžou buď zvuk šířící se původně horizontálně nasměrovat "do vesmíru" nebo naopak rozptyl směřující do luftu ohnout k zemi (takže pohodlně přejde přes 5 m vysokou protihlukovku .. nemam přesnou hlukovou paměť, ale mam dojem že výstavbou se situace v naší vzdálenější lokaci spíš mírně zhoršila, zatimco úroveň v blízkosti klesla z hrozné na trochu méně hroznou). Kecal jsem, počasí z toho nepředpovim, ale rozptyl dle povětrnostní situace bude v desítkách dB. Bohužel nedělám v oboru a hlukoměr je pro mě nedosažitelnej.
Tady jsou nějaký změřený závislosti www.udrzitelnavystavba.cz/WP4_papers/24_Polic.pdf vše na pásech dřevin v desítkách metrů šířky .. prostě nic moc, hlavně to pomáhá psychicky. To samozřejma břevnovákům přeju, ale jinak bych to nepřeceňoval. Otázkou je, jak tam ta zeleň bude prosperovat, expozice NOx a dalších emisí u vyústění tunelu bude značná.

A základní problém silnic a vůbec liniových staveb je, že nejde o bodový zdroj hluku, kde intenzita klesá s druhou mocninou vzdálenosti, ale při běžnym provozu je to prakticky zdroj liniový (v rovnym úseku přímkový), a tam intenzita klesá se vzdáleností lineárně. Takže při útěku na desetinásobek vzdálenosti neklesne o 20 dB, ale jen o 10 dB. Což možná v tom úvodu zmíněný studie podcenili, při pokusu o přímé měření před zelení a za zelení. Když už teda nastal ten exkurs do akustiky.

Když si vezmete studii konfliktní stavby např. BD,tak se bavíte o tom, že je tam 48, uděláte stavební opatření (ne PHS) a je tam 44 - super - z hlediska normy všichni jásají.
Tedy tvrzení "rozptyl dle povětrnostní situace bude v desítkách dB" je podle mého diplomaticky řečeno přehnaný.
Pro srovnání - obyčejná betonová PHS má vzduchovou neprůzvučnost B1 <15 dB.
Obecně ja ta studie zajímavá co do tvrzení ve smyslu "snížení dopravního hluku v rozmezí (0,3 – 4,5) dB (A), lidské vnímání tohoto efektu je nepodstatné". Snížení o 4dB dělá tichý asfalt, jeho instalaci snad pozná každý na vlastní uši a na peněžence taky.
Takže útlum 2,5 dB jen listím je paráda.

Bude to někdo měřit před realizací a pak po ní? Reálný výsledek by mě fakt zajímal !

jonáš píše:A základní problém silnic a vůbec liniových staveb je, že nejde o bodový zdroj hluku, kde intenzita klesá s druhou mocninou vzdálenosti, ale při běžnym provozu je to prakticky zdroj liniový (v rovnym úseku přímkový), a tam intenzita klesá se vzdáleností lineárně. Takže při útěku na desetinásobek vzdálenosti neklesne o 20 dB, ale jen o 10 dB. Což možná v tom úvodu zmíněný studie podcenili, při pokusu o přímé měření před zelení a za zelení. Když už teda nastal ten exkurs do akustiky.

Ono je to ještě trochu složitější, protože na jednu stranu měření hluku v decibelech je exponenciální, odhlučnění komunikace o 3 db má efekt, jako kdyby intenzita provozu klesla na polovinu, na druhou stanu se ale zase sluch přizpůsobuje hluku, tedy snížení či zvýšení výkonu zdroje hluku, není-li skokové, pocitově vnímáme méně výrazné, než jaké je ve skutečnosti.