České dálnice > Diskusní fórum

JirkaS: a jestli neumřela, tak tam vede dodnes .. nějak se přece lidi do Vlašimi a Čechtic dostat museli, dokud tam nebyla odbočka z D1 akorát to nebyla zrovna vyhledávaná tranzitní trasa. Můžete se po ní projet i dneska, a zjistíte proč.

Ruda píše: ... Navic by zapadni varianta vyrazne zkratila hlavni trasu Brno - Hradec.

Rozdil je cca 20 km, coz se jevi relativne dost. Ale prepocteno na cas, tak pri rychlosti cca 100 kmh je to 12 min ... pri 130 kmh uz je to pod 10 min.
Kazde zkraceni trasy je prijemne, ale je otazkou, zda je pruchodnost trasy Z od stavajici I/43 realna. Technicky asi ano, ale spise financne a "ekolicky".

Jsem zvědav, s jakou alternativní variantou přijde pan Patrik

balance -- copak minuty (i když jak jsem jinde čet, i minuta dvacet od Nuseláku na Kačerov je problém), hlavně je to litr a půl nafty nebo skoro dva litry benzinu (a nad 130 tim spíš) a cca stovka na celkových nákladech auta za každou cestu. To vše pro průměrnej osobák, pro kamion v několikanásobku a úspora času nulová. Dost lidí to ví, počítá s tim, a bude dál jezdit po I/43, to je ten hlavní a reálnej problém.

A za 12 minut jsem po I43 po planovanem obchvatu Svitav uz pred Letovicema (ve smeru na Brno).

Pan Patrik vychází z diplomky studenta VUT. Trasy z diplomky byly zapracovány do ZÚR Jihomoravského kraje.

Něco málo k vidění zde
http://www.kr-jihomoravsky.cz/oupsr_zur ... ST/I_4.pdf

Trochu jsem experimentoval a načrtl přibližnou trasu mého řešení v úseku od Boskovic po Svitavy v trase západně od stávající I/43. V tomto návrhu dálnice nepřekročí Svitavu. Největší problém je okolo Letovic, kde se to nevyhne bez několika tunelů a velkého mostu přes Křetínku, alá Velké Meziříčí (překročení mimo nádrž letovice). Poté, když se trasa dostane na náhorní plošinu mezi Svitavou a Křetínkou už je to v pohodě až na jednu překážející obec.

můj návrh viz odkaz

PS: poloměry moc neřeším

jonáš píše:JirkaS: a jestli neumřela, tak tam vede dodnes .. nějak se přece lidi do Vlašimi a Čechtic dostat museli, dokud tam nebyla odbočka z D1 akorát to nebyla zrovna vyhledávaná tranzitní trasa. Můžete se po ní projet i dneska, a zjistíte proč.

Vím, že tam vede dodnes, jaká je její šířka i trasování i v jakém terénu. Ale zajímavé je, že za 1. republiky byla značena jako hlavní státní silnice, tedy něco jako dnes silnice I. třídy. Jeden z názvů byl i Nová Vídeňská, takže asi i nějaký tranzit byl. (http://www.dalnice.com/historie/silnicn ... abulka.jpg)

Drak: akorát hned u Kunštátu frčíte nahoru asi s 5% stoupání, což by hned neprošlo. Tam to je asi rébus i pro profíky.

Pokud jde o Vlašimskou, jistěže, je to silnice na úrovni třeba staré Benešovské nebo tankodromu Humpolec-Havlbrod, tedy výrazná tranzitní tepna, na rozdíl od těch okresek kolem, po kterých se nedá projet vůbec Jednou jsem po ní dojel až do Želiva, ale tam už se ten "tah na Jihlavu" trochu ztrácí. A jednou mi to taky stačilo, ovšem nevylučuju, že to byla součást nějaké ideje silniční sítě ze dvacátých let, ještě než byla vytlačena ideou dálnice. Ono se to tehdy vyvíjelo ve srovnání se současnou stagnací docela dramaticky. Kdy byla degradována na II/112 asi nikdo netuší .. ?

jonáš píše:Kdy byla degradována na II/112 asi nikdo netuší .. ?

Celý současný systém číslování pochází z doby těsně po válce, takže ta degradace proběhla při tom. Vzhledem k tomu, že se počítalo s dostavbou dálnice alespoň po Jihlavu je to pochopitelné. I když divím se, že do doby dostavby nebyla značena jako I/2 (což bylo plánované označení pro D1, I/1 bylo vyhrazeno pro okruh kolem Prahy), která tak končila na půli cesty mezi Humpolcem a Jihlavou. Ale asi nesplňovala podmínky pro kategorii I, některé úseky na jiných silnicích I. třídy tak byly označeny až dodatečně.

Tady jsem našel nějakou poštovní stránku k císařským silnicím http://www.infofila.cz/new/obrazky-z-de ... r-2-c-1421 podle který se ovšem už s rychlýma dostavníkama jezdilo přes Čáslav .. ona ta kopcovatá trasa přes Vysočinu asi opravdu moc nelákala. Jinak jsem z historie moc nenašel, snad ještě tuhle http://tisicileti.cz/index.php?clanek=3&menu=005 studii o dávnověkym trasování

A abychom se vrátili "on topic", tak jedno historický trasování R43 se tam našlo taky http://tisicileti.cz/index.php?clanek=5&menu=005

jonáš píše:Tady jsem našel nějakou poštovní stránku k císařským silnicím http://www.infofila.cz/new/obrazky-z-de ... r-2-c-1421 podle který se ovšem už s rychlýma dostavníkama jezdilo přes Čáslav .. ona ta kopcovatá trasa přes Vysočinu asi opravdu moc nelákala. ...

I z té tabulky na dálnice.com vyplývá, že klasická trasa Kolín-Čáslav-Jihlava je mnohem starší - uvádějí před 1765, zatímco ta přes Vlašim je stavěná 1817-35, nejspíš jako součást plánovité výstavby cest.
Ta "R43" je trasována podobně jako Ext. A88 - zjevně je to nejpříhodnější trasa.

Pokud jedete za Štatlu za jantarem, tak nepochybně

V 70. letech tehdejší ŘD plánovalo D43 západně od údolí Svitavy, trasa dodnes figuruje v územním lánu Svitav. Něco jako
Západně od údolí Svitavy je to ale místy problematické a výbušné - příroda je tam cennější, terén členitější a zástavba hustější. A navíc to ignoruje obsluhu Velkých Opatovic a Jevíčka, což jsou jediná dvě podstatná sídla mezi Boskovicemi a R35 a linií I/35 resp. R35 Svitavy - Moravská Třebová. Opatovice i Jevíčko lze z diplomkové trasy napojit krátkým přivaděčem z prostoru Slatina / Roubanina. Zde by pár km diplomkové trasy chtělo přetrasovat o 1,5 km severovýchodněji, přivaděč by se zkrátil. Jinak jsou diplomková trasa i moravskotřebovská trasa srovnatelné co do stavební délky, nákladů (žádné tunely) i vlivů na přírodu i na blízkost obytné zástavby. Škoda, že jediná trasa je ta diplomka, když podle vládou schválené koncepce dopravní sítí z roku 1999 měla R43 jít do Svitav a MD přesto trasu do Svitav nehledalo. Mohla být na stole propracovanější dokumentace.

Brtník píše:V 70. letech tehdejší ŘD plánovalo D43 západně od údolí Svitavy, trasa dodnes figuruje v územním lánu Svitav. Něco jako
Západně od údolí Svitavy je to ale místy problematické a výbušné - příroda je tam cennější, terén členitější a zástavba hustější. A navíc to ignoruje obsluhu Velkých Opatovic a Jevíčka, což jsou jediná dvě podstatná sídla mezi Boskovicemi a R35 a linií I/35 resp. R35 Svitavy - Moravská Třebová. Opatovice i Jevíčko lze z diplomkové trasy napojit krátkým přivaděčem z prostoru Slatina / Roubanina. Zde by pár km diplomkové trasy chtělo přetrasovat o 1,5 km severovýchodněji, přivaděč by se zkrátil. Jinak jsou diplomková trasa i moravskotřebovská trasa srovnatelné co do stavební délky, nákladů (žádné tunely) i vlivů na přírodu i na blízkost obytné zástavby. Škoda, že jediná trasa je ta diplomka, když podle vládou schválené koncepce dopravní sítí z roku 1999 měla R43 jít do Svitav a MD přesto trasu do Svitav nehledalo. Mohla být na stole propracovanější dokumentace.

Něco takového skutečně bylo vypracované, ale taky to bylo následně opouštěno a trasa vedena ve stopě tzv. Německé dálnice A88. O této variantě mluví studie z roku 1979, možná i nějaké dřívější, ale ty neznám a nechci spekulovat. Toto vedení bylo zachováno až dodnes. Tato trasa je nejrozpracovanější. Nevím, že stále někdo má potřebu hledat něco, co už bylo dávno detailně prozkoumáno a vyhodnoceno.

Není někde ke stažení ona zmiňovaná DP, nebo aspoň její podstatné části.

Ministr slíbil urychlení příprav R43

Březová n. S. - Tisíce lidí čekají na silnici R43. Marně. Starostové jednali v pátek 30. října s ministrem.

Zástupci Svazku obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43 nesouhlasí s trasou přes Březovou nad Svitavou na Svitavy. Ministrovi životního prostředí Ladislavu Mikovi to sdělili starostové v pátek na jednání v Březové, kde mu předali prohlášení. Uvádějí v něm, že podporují jediné řešení. Tím je stavba rychlostní silnice v trase bývalé Hitlerovy dálnice, tedy z Brna na Moravskou Třebovou...

To asi starosta Brezove netusi, ze pokud se R43 postavi v Hitlerove stope, tak stejne bude vetsina aut a hlavne kamionu jezdit kratsi pres Brezovou.

To asi starosta Brezove netusi, ze pokud se R43 postavi v Hitlerove stope, tak stejne bude vetsina aut a hlavne kamionu jezdit kratsi pres Brezovou.

A na to se došlo jak, prosím? Z jakého materiálu to vyplývá?

Z kilometráže.

Takto bych taky mohl argumentovat, že cesta do Hradce Kralového, bude po R35 zajíždka a proto velká část provozu zůstane na stávající I/35. Rozdíl je cca 13 km. Nebo severní a jižní varianta kolem Českého ráje.

Rozdíl mezi trasami MÚK Svitávka - MÚK Mikuleč při použití R35+R43 a I/43+II/366 je 18 km. Což není zas tolik.

No při současný sazbě uznaných nákladů na referentský vozidlo je to něco přes stovku a u kamionu stovek několik. Nejsou jen lidi, co honěj rychlost a jednoduchost .. a pokud pude R35 jihem, tak to v Rovensku bude pochopitelně podobný. Ale samozřejmě, sázim jen svý dvě koruny šedesát.

jonáš píše:No při současný sazbě uznaných nákladů na referentský vozidlo je to něco přes stovku a u kamionu stovek několik. Nejsou jen lidi, co honěj rychlost a jednoduchost .. a pokud pude R35 jihem, tak to v Rovensku bude pochopitelně podobný. Ale samozřejmě, sázim jen svý dvě koruny šedesát.

Kamiony vyžene na delší trasu nastavení mýta. Na osobáky to je docela podstatný rozdíl, takže rozhodne celkový čas jízdy.

Lenny píše:Takto bych taky mohl argumentovat, že cesta do Hradce Kralového, bude po R35 zajíždka a proto velká část provozu zůstane na stávající I/35. Rozdíl je cca 13 km. Nebo severní a jižní varianta kolem Českého ráje.

Rozdíl mezi trasami MÚK Svitávka - MÚK Mikuleč při použití R35+R43 a I/43+II/366 je 18 km. Což není zas tolik.

A navic kdyz se k tomu pricte cas na prujezd vsemi obcemi po trase Svitavka - Svitavy - Opatov/Mikulec, tak jednoznacne vychazi lepe trase R43 + R35. Tedy v pripade, ze R35 bude vedena v jizni stope kolem Svitav a ne severni trasou pres Ceskou Trebovou.
Osobne si myslim a doufam, ze diky teto casove uspore bude preferovana trasa R43 smerem na Moravskou Trebovou.

Argumenty o prodlouzeni cesty z Brna do Hradce Kralove uz si prosim nechte od cesty. Kazdy alespon prumerne inteligentni clovek si spocita jestli se mu vyplati jet od Svitavky az po Opatovec cca 40 kilometru po klikate jednicce skrze same obce anebo to strihne po pohodlne rychlostni komunikaci, byt o 18 kilometru delsi.

Pokud je nekdo pako, tak zvoli prvni variantu a odmenou mu bude velka pruda. Ti rozumni naprosto logicky a bez vahani zvoli rychlostni komunikaci.

Stale si stojim za tim, ze trasovani Boskovickou brazdou je mimoradne vyhodne z mnoha ruznych pohledu (od krajinarskeho, pres globalne koncepcni, velkou miru rozestavenosti az k odporu vetsiny mistnich podel obou tras k jakemukoliv jinemu reseni). Jinak receno nic jineho se nebude dat postavit tak "rychle" a "levne" jako trasa ve stope A88. A nejakych marginalnich 20 km zajizdky z Brna do Hradce mi prijde jako opravdu smesny handicap teto trasy v porovnani s handicapy jinych tras.

Ruzne imaginarni (rozumej "nikoliv realne") moznosti vedeni od Svitavky na sever hledaji jen ti, kdoz ve skutecnosti R43 vubec nechteji.