Tunely všeobecně

[Martin z Ostravy]

Oběma ekodukty se jezdí standardní dálniční rychlostí, tedy 130 km/h.

[vaclav]

Dnes jsem koukal na osvětlení na Vysočanské radiále: Přes den se svítí i v tom krátkém ekoduktu a v noci mi přišlo, že svítí jenom každá druhá lampa v ekotunýlku. Docela by bylo zajímavé spočítat pořizovací náklady této varianty ekoduktu s těmi vyššími na D11, v kterých se nemusá svítit.

nebude to spis tim, ze radiala je brana jako intravilan a d11 jako extravilan?

[mapman]

nebude to spis tim, ze radiala je brana jako intravilan a d11 jako extravilan?

Bingo Místní komunikace, pokud si dobře pamatuju, podle normy v takovýchto případech osvětleny být musí.

[pp21]

nebude to spis tim, ze radiala je brana jako intravilan a d11 jako extravilan?

Bingo Místní komunikace, pokud si dobře pamatuju, podle normy v takovýchto případech osvětleny být musí.

To ale nic nemění na tom, že by na Vysočanské radiále ty ekodukty mohli v noci svítit méně, takhle je to za tmy na oslepnutí ... světla je tam, asi 6x víc než pod lampama okolo

[ElWapp]

Jak moc se "prodraží" provoz Blanky? Někde jsem četl zajímavou formulaci "aby Praha vůbec měla na provoz". A tak by mě zajímalo, co to přesně znamená.

Z mého hrubě laického pohledu:
- osvětlení - v noci stejně svítí celá Praha, ve dne to pravda budou výdaje navíc
- obsluha - Praha snad má (alespoň doufám) nějaký centrální dispečink, ať už pro tunely nebo exponované křižovatky. Tak počítám o jedno či dvě křesla navíc?
- zimní údržba - odpadá, do tunelu nesněží; místo toho můžeme uvažovat mytí tunelů.
- větrání - výdaj. Ale jak veliký?

Je to takové nahrubo dané dohromady, znovu říkám, jsem laik, odhaduji. Vycházím z toho, že na rozdíl od osamělých dálničních tunelů se v Praze dá mnoho věcí centralizovat a sjednotit. Ale nikde tu nevidím nic závratného, co by mělo dopravu v Praze položit. V čem se mýlím?

[martini]

Gró nákladů je dle mých znalostí právě na to odvětrání, čištění a dohled / řízení provozu / držení pohotovostních služeb atp.

[kasme]

jj, taky jsem to tak nějak slyšel...

hlavně Strahovák a Mrázovka a jejich předimenzovaná vzduchotechnika, které musí mít u energetiků rezervovanou elektriku a to stojí spousty peněz i když se nevětrá...
(poplatek za jistič - příkon)

[jeni013]

Na D1 se ekoduktu Hrabůvka v noci svítí a u ekoduktu Kletné ne, přitom Kletné je delší 48m vs. 65m.
Osobně mi absence světel u ekoduktu Kletné nikterak nevadí, a zvířatům asi taky ne.
Pořád lepší jak ekodukt na R35 u Velkého Újezdu, který svítí neskutečně.

Osobně bych Velký Újezd i Hrabúvku zhasnul z fleku. Opravdu nevím, jaký je rozdíl mezi mostními pilíři a o pár metrů delším ekoduktem. Obzvláště ten Újezd je vypečený - od Olomouce jezdím většinou v noci a co už za ekoduktem pod mostem nestávají žabáci, tak to většinou i docela ženu. Ale za tunelem je fakt docela drsná tma a nebýt CB povrchu, tak se tam za deště snad ztratím...

[mapman]

Začíná se silně uvažovat o využívání levnějších typů svítidel, zejména těch LED-based. Uvidíme, jak se v tomhle letos vývoj posune. Umožní to výrazně snížit náklady a zvýšit efektivitu.

[Dr.Fe1]

V tuto chvíli mají všechny pražské tunely (Zlíchov, Mrázovka, Strahov) společný centrální dispečink v technické budově u výdechu Strahovského tunelu (ta čtvercová stavba uprostřed):

http://mapy.cz/#x=14.390471&y=50.078062 ... .288405_10

Bohužel nevím, zda bude v souvislosti s Blankou zřízen dispečink nový nebo bude pouze doplněn tento stávající.

[kasme]

ještě Letenský a Těšnovský...
plán je vybudovat nový dispečink na Malovance nad hloubenou částí SAT...

dispečink Strahov

http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic ... 0.JPG.html
http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic ... 8.jpg.html

ono roztočit takový větráček něco sežere...
http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic ... 9.JPG.html

[jeni013]

Začíná se silně uvažovat o využívání levnějších typů svítidel, zejména těch LED-based. Uvidíme, jak se v tomhle letos vývoj posune. Umožní to výrazně snížit náklady a zvýšit efektivitu.

Už spousta výrobců se o to s různými úspěchy pokouší, naráží však stále na několik úskalí:
1) pořizovací cena je stále více než desetinásobná - výhody v podobě dlouhé životnosti (bezobslužnosti) a mírně snížené energie (asi 20% proti výbojce) se tedy "nezaplatí"

2) teplota chromatičnosti - LED svítí od přírody modře, což je na druhé straně požadovaného spektra. Dá se to řešit luminoforem (vyšší cena) nebo optickým filtrem (nižší světelný tok).

3) LED svítidla potřebují efektivní chlazení, jinak se výrazně snižuje jejich životnost - v prostoru tunelů, kde je vysoká prašnost a koncentrace různých exhalací se tyto chladiče zřejmě velice rychle zanesou a výhoda led proti výbojce ztrácí (výbojka má životnost 20-40 tisíc hodin u Cree chipů LED je to max 100 tisíc hodin)

Závěr je takový, že technologicky je to potřeba dopilovat a ekonomicky to vychází tak 2x (provoz) až 10x (pořízení) dráž.

[JirkaS]

2) teplota chromatičnosti - LED svítí od přírody modře, což je na druhé straně požadovaného spektra. Dá se to řešit luminoforem (vyšší cena) nebo optickým filtrem (nižší světelný tok).

LED nesvítí od přírody modře. LED svítily od začátku červeně, zeleně, žlutě a až později modře. Ale vždy s úzkým spektrem (vyplývá z jejich principu), což je pro osvětlení naprosto nevhodné. Proto se začaly dělat modré LED s luminoforem - v podstatě taková LED zářivka.

[Dr.Fe1]

kasme: Díky za doplnění a upřesnění. S tou Malovankou jsem to tušil, ale nevěděl jistě.

[P_V]

jeni013:
3) Možná je budoucnost LED osvětlení v plošných OLED. Namísto výkonných bodovek se bude svítit velkoplošnou tapetou, která se uchladí sama.

[MPMP]

jeni013:
3) Možná je budoucnost LED osvětlení v plošných OLED. Namísto výkonných bodovek se bude svítit velkoplošnou tapetou, která se uchladí sama.

Nejsem sice znalec, ale obávám se, že OLED technologie je náhradou zobrazovacích médií (displej, panel, apod.) a nikoliv výkonných osvětlovacích těles. (Ono s tím výkonem mají problém i LED technologie, že?)

[jannnn]

LED jsou z principu bodová světla, OLED se s výhodou dají použít jako plošné fólie či pásy ... což přesně P_V zmiňuje - velkoplošná tapeta či pás podél celého tunelu namísto bodových zdrojů záření.

[jonáš]

Začíná se silně uvažovat o využívání levnějších typů svítidel, zejména těch LED-based. Uvidíme, jak se v tomhle letos vývoj posune. Umožní to výrazně snížit náklady a zvýšit efektivitu.

... Závěr je takový, že technologicky je to potřeba dopilovat a ekonomicky to vychází tak 2x (provoz) až 10x (pořízení) dráž.

No hlavně je tomu tak, že LED nepřinášej vyšší efektivitu než užívaný výbojky. Přes těch 60-80 lm na watt se to ne a ne v praxi dostat, ač teoretický vědci slibujou hody doly. A to je úroveň kvalitních zářivek a dopravní sodíkovky maj i víc. Takže neni žádnej důvod to měnit .. ani doma, ani v tunelu .. kromě technologickýho pokrokářství

Jinak ty tunely se musej přičíst tak jako tak, protože na povrchu se svítit nepřestalo, a pod zemí se svítí 24 hodin .. docela by mě ty příkony na metr zajímaly, jestli někdo máte numera, nejlíp osvětlení a větrání zvlášť.

[dvs]

Ad LED - existují už reference LED osvětlení tunelů
tunel Vlake na území Holandska, pod kanálem Zuid-Beveland
Upper Thames Street tunnel in Central London

Ad příkony - světlo

docela by mě ty příkony na metr zajímaly, jestli někdo máte numera, nejlíp osvětlení a větrání zvlášť.

Příkony osvětlení Mrázovka zdroj časopis Světlo
Celkový maximální současný příkon (včetně ztrát v předřadnících) ve dne činí 189 kW, v noci 30 kW. Instalovaný příkon je 191 kW.
Tip pro pozorného čtenáře: Podle kontextu v textu se dá odhadnout i příkon adaptačního osvětlení (to jsou ty náklady, na které se vymlouvájí kvůli 100km/h v tunelu)

Ad příkon větrání

Zde je to trochu složitější dát jednoduchá čísla. Nevím zda někde jinde zde máme vůbec popsán princip větrání příčné/podélné a provozní/požární (v odkazu u vetilátoru APVP je to popsáno).

Pokud nás zajímají provozní náklady, tak příkony větrání nám jsou celkem na nic, protože jsou dimenzovány hlavně na požár (odvod spalin) - pro to ty velké platby za rezervovaný příkon (platba za jistič). Pro provoz nás zajímají provozní náklady. Kratší dálniční tunely se větrají podélně právě ventilátory pod stropem. Např ventilátory APVP pod strop ZVVZ a.s. Milevsko mají podle velikosti od 3kW do 135kW Jenomže oni také většinu času neběží na plný výkon, protože větrání z velké míry obstará dostatečný provoz aut pístovým efektem a přirozené proudění.

U městských tunelů se už dnes nedají splodiny vypouštět přes portál a směřují se do "komína" pomocí těch "větráčků" co tu dával foto kasme

ono roztočit takový větráček něco sežere... http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnic ... 9.JPG.html

Zde už ty příkony a spotřeba je trošku jinde (a nepodařilo se mi ji nalézt). Zde by byly zajímavé v budoucnu elktromobily, protože by splodiny v tunelu nebyly žádné.

Existuje hrubý odhad ŘSD z roku 2004 zestudie porovnání variant 518-519

. Hodnoty těchto nákladů odvodilo ŘSD ze zkušeností z tunelů v Brně a tunelu Mrázovka a stanovilo hodnotu 12,2 mil. Kč/km/rok bez údržby vozovky s předpokladem, že během posuzované doby 21 let budou tyto náklady stálé. Údržba vozovek v tunelu byla zahrnuta v modelu HDM-4.

[jonáš]

Dík za zprávu.
Když vemu tu Mrázovku, tak to dělá cca 3 MWh na den jen za světlo, za rok něco přes 1 GWh. To by na peníze bylo za samotný světlo sotva dva miliony na kilometr .. prkotina

[Sch]

Podařilo se mi nalézt informace o elektrickém připojení SAT. U větrací věže mají 6 vlastních transformátorů 22/0,4kV, běžně je výkon distribučního transformátoru 630kVA-1000kVA. Pokud uvážím 100% zálohu, pak maximální příkon SAT je 3000kVA, což zhruba odpovídá 3MW. To bude včetně havarijního větrání.
Jaké jsou platby za rezervovaný příkon na hladině 22kV, na které je SAT připojen nevím, ale silovou elektřinu budou mít levnější a hlavně poplatek za distribuci bude výrazně nižší než u domácností připojených na 0,4kV. Ale zase musí pořídit a případně vyměnit ten transformátor.
Přesná čísla neznám, ale zhruba bych řekl, že výsledná cena by mohla být 3000-3500 Kč/MWh.

[Diaľničiar]

Na margo otřesné dopravní nehody ve Švýcarsku, kdy autobus čelně narazil do stěny v místě nouzové plošiny v tunelu, třeba ve Slovinsku na dálnici A2 jsou v některých tunelech i takovéto bezpečnostní prvky právě k takovým situacím ...

iua-dekani.jpg (17.29 KiB) Zobrazeno 10450 x

[Martin z Ostravy]

Nevím jestli zrovna toto Slovinské řešení by v případě nárazu stačilo, pořád je to dost ostrý úhel, navíc ten přesah přes hranu výklenku mi přijde malý, ale pořád lepší než čistá zeď.

[Marooned17]

MArtin: myslím, že vliv tohoto mohl být poměrně zásadní, i kdyby to svodidlo pohltilo jen menšinu z energie vozidla... Vůbec bych se nedivil, kdyby se kvůli této nehodě změnila evropská legislativa a v tunelech by byla nařízena povinnost takováto svodila mít.

[Lenny]

Anebo by pomohl zákaz manipulace s dvd přehrávačem pro řidiče, což vyjde levněji...