Tak já tedy nevím, psal jsem Vám to už v sousedním vláknu, a nevím co řešíte, buď si to tedy nepamatujete, nebo nejste jedna osoba?
tak znova, dá se to sice dohledat, ale já to sem tedy vlepím i s Vaší odpovědí, na základnovej tunel zapoměňte, to by byla ekologická prasárna, vliv Kubačky, který tady popisuji vynásobte tak třema
petrsida píše:To Dr. Fe1: přidám svůj příspěvek, i když je to teď už poněkud zbytečná diskuse, berte to prosím jako technickou informaci, vcelku chápu rozhořčení někoho, kdo má ke krajině vztah
z tunelů se v posledních cca 15 letech udělala ekologická modla, ale jak už to bývá, není samospasitelná, někde to jde, někde ne
první problém je energetická náročnost, Kubačka by měla nějaké 3,5 až 4,5 MW klidový příkon, to znamená, někde by musela výrůst elektrárna o tomhle výkonu a to bylo patrně v EIA zohledněno, pro případ mimořádnosti spotřeba ještě řádově naroste
druhý problém, emise z dálnice pod zem nezmizí, někam je nutné je vyvést, nejlépe komínem na nejvyšším místě, aby se dobře rozptýlily
a třetí a patrně největší problém Kubačky byla geologie - krátké tunely na stavěné trase vedou nepropustým čedičem, takže neovlivňují hydrologickou situaci
Kubačka by vedla mnohem níž buď křídou, nebo terciérními tufy - obojí jsou silně propustné horniny, její postavení by toto souvrství v podstatě odvodnilo - dopady na povrchu si můžete domyslet, stržená voda ve studních, změna (ztráta) pramenišť, celkový pokles úrovně spodní vody, s tím sekundárně souvisí i třeba statické problémy, mohly by být odstartovány sesuvy a další a to vše na obrovském území
a pak se ptám, co by bylo větší zásah do krajiny?
a ještě k estakádám, co na nich vlastně vadí krom toho, že nelahodí oku? pod estakádou může projít člověk i zvěř, netvoří bariéru v krajině a ten stavební binec tam taky nebude věčně
a pokud oku dnes nelahodí, co třeba za 100 let, vemte si, že taková Šmejkalka tam taky v době stavby působila jako pěst na oko a dnes tam zapadne
A ještě jedna věc na konec - České středohoří není netknutý prales, je to krajina, která má kulturní vývoj starý 7500 let
to že ji chráníme, má své důvody, ale nemůže z toho vzniknout dogma
příspěvek petrsida , vlákno věnované úseku Lovosice Řehlovice
Dr.Fe1 píše:Petrsida: Díky za kvalifikovaný příspěvek. Nic není černobílé, samozřejmě. I tak si ale myslím, že se dala "schovat" podstatnější část průchodu skrz Středohoří, ale to už je teď pasé.
příspěvek Dr. Fe1 , vlákno věnované úseku Lovosice Řehlovice
Srovnávat to s Panenskou je pane blbost, geologie je naprosto jiná a ten Temelín tam pravda nestojí, ale ty klidový 2 MW si to vesele sosá z elektráren v pánvi
každý kilometr tunelu zatíží přírodu stálým odberem 1 MW elektrické energie, ne na půl roku, ne na rok, na furt ....
u bázového tunelu byste byl skoro na 10 MW klidového příkonu, to je 1/200 výkonu Temelína, přírodo užívej si
Přebytek výrubu se jednoduše odveze, no jasně a spočítal jste si, o jaké číslo jde? tak to zkusíme, i kdyby to byly jenom dvě tunelový trouby ve dvoupruhu bez odstavnýho, tak jedna bude mít plochu 120 m čtverečních, bezpečnostní zálivy počítat nebudeme, délka 9 km u bázového tunelu
tak o máte 240 x 9000 = 2 160 000 metrů krychlových, to je slušná výsypka (na čtverec kilometr na kilometr 2,16 m, pravda, do dolů by se to vešlo), a tonepočítám, že se objem "načechraním" ještě podstatně, (+-30 %) zvětší
zajímavější je se podívat, kolik aut by to odvezlo, i když byste počítal s 10 kubíkovými kamiony, tak jich bude třeba 216 000, neboli 216 000 jízd ze staveniště až do dolů ... a zpět
jářku nějakých 20 milionů kilometrů
a ještě jeden problém, každý povrchový velkolom má přesně dopředu definovaný plán pohybu hmot, pokud byste mu tam chtěl narvat další 2 miliony kubíků, bude se inženýrský geolog a technolog právem velmi vztekat, nehledě na to, že to tak jednoduše nepůjde (možná vůbec), takže ano, ono se to tam vejde, ale patrně až poté, co skončí těžba, někdy za 50 let
!
