zkráceno o státní silnice, železnice, letiště a i přístavy
Deset miliard eur investic do silniční a železniční infrastruktury
Státní tajemník Tomislav Mihotić na Mineral Foru představil aktuální i plánované infrastrukturní projekty a investice: Aktuální a plánované investice do silniční sítě přesahují pět miliard eur a podobná částka se plánuje investovat i do obnovy místních a regionálních železnic.
Na Minerálním fóru představil Tomislav Mihotić, státní tajemník pro silniční dopravu, silniční infrastrukturu a inspekce a letecký provoz Ministerstva moře, dopravy a infrastruktury, aktuální i plánované infrastrukturní projekty a investice.
Investice do výstavby nové dopravní infrastruktury jsou jedním z předpokladů pro pokračující udržitelný rozvoj. Plánování rozvoje dopravní infrastruktury vychází z analýzy povahy poptávky po dopravních službách.
„V nadcházejících letech očekáváme pokračování intenzivních investic do dopravní infrastruktury, které byly realizovány v posledních osmi letech, a také výstavbu řady důležitých silnic,“ upozornil státní tajemník. „Vzhledem k tomu, že dopravní propojení je páteří hospodářského rozvoje, Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury pokračuje v investičním cyklu do kvalitní dopravní infrastruktury. Je důležité zdůraznit, že kvalitní infrastruktura zajišťuje odolnost vůči krizím, jako jsou ty způsobené pandemií koronaviru, válkou na Ukrajině nebo zemětřeseními v Záhřebu a Banovině.“
Tvar Chorvatské republiky a její územní „opírání“ o severní nížinné dopravní trasy na jedné straně a o pobřeží Jaderského moře na straně druhé jasně ukazují na zásadní význam dopravní infrastruktury pro její rozvoj, stejně jako na potřebu pozemního a námořního propojení mezi zeměmi jihovýchodní Evropy a střední Evropy přes chorvatské území.
Chorvatsko zdědilo většinu své tradiční dopravní infrastruktury po bývalých státních společenstvích, ve kterých žilo – po Rakousko-Uhersku a dvou jugoslávských státech (1918 - 1941 a 1945 - 1990). Koncept a účel zděděné dopravní infrastruktury byl přizpůsoben době jejího vzniku; Státní nezávislost přinesla různé potřeby.
Nové potřeby související s nezbytnou dopravní konektivitou a územní integrací Chorvatské republiky, propojením prostřednictvím moderních a bezpečných silnic a zajištěním interoperability chorvatských dopravních systémů s dopravními systémy sousedních zemí a členských států Evropské unie.
Chorvatské území je z hlediska dopravy extrémně tranzitně orientované – Chorvatsko se nachází na čtyřech panevropských koridorech – takže dopravní propojení je jednou z našich potenciálních komparativních výhod. Cestovní ruch je třeba vzít v úvahu také jako jeden z hlavních hnacích sil chorvatské ekonomiky a dopravní infrastruktura významně ovlivňuje konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to nejen kvůli turistům, kteří do Chorvatska přijíždějí, ale také kvůli dodavatelským řetězcům, které jsou na něm závislé.
DÁLNICE – celkové investice 3 miliardy eur
Probíhající projekty:
1. A5 – hranice s Maďarskem – Beli Manastir – 52 milionů eur
2. A8 a A9 – Istrijský Y – 200 milionů eur
3. Záhřeb - křižovatka dálnice A11 a ulice Sarajevska - 58 milionů eur
4. A7 – Križišće – Žuta Lokva – 955 milionů eur
Projekty v přípravě:
5. A1 - Metković - Dubrovník - 1 100 milionů eur
6. Obchvat Záhřebu - výstavba třetího jízdního pruhu - 335 milionů eur
7. A1 - třetí pruh Záhřeb - Karlovac - 200 milionů eur
8. Záhřeb - Macelj – upgrade na plný profil, 4,1 km - 100 milionů. eur
.
- karta-677d32318cd5e-677d32318d28e.jpg (156.95 KiB) Zobrazeno 2404 x
.
Dálniční síť
Rozvoj dopravní infrastruktury začal výstavbou dálnic a dnes je dálniční síť z velké části dokončena. Chorvatsko má v současnosti jednu z nejslušnějších dálničních sítí v Evropě, ačkoli několik důležitých úseků je stále třeba postavit. Další rozvoj silniční sítě směřuje k silné integraci celého území a regionálních center.
Koridor Vc
Výstavba posledního úseku koridoru Vc v Chorvatsku, od Beli Manastiru k hranici s Maďarskem, o délce 5 kilometrů, se blíží ke konci. Hodnota investice je 52 milionů eur a uvedení do provozu je plánováno na léto roku 2025.
A11 - Úsek Sisak-Záhřeb
Koncem října byl uveden do provozu poslední úsek dálnice A11 spojující Sisak a Záhřeb. Práce na jedenáctikilometrovém úseku z Lekeniku do Sisaku v hodnotě 42 milionů eur financovala Hrvatska autocesta z vlastních prostředků. Sisakští se však prozatím na dálnici najíždějí po improvizované spojovací silnici u města Stupno a termín pro výstavbu skutečné spojovací silnice, která povede přes nový most přes Odru k dálničnímu nájezdu, je září příštího roku. Probíhá také příprava projektové dokumentace pro mimoúrovňovou křižovatku Žažina, která napojí Petrinju na dálniční síť, a vyhlášení výběrového řízení na tento projekt je plánováno na začátek příštího roku.
Nový vstup do Záhřebu
Na záhřebské straně se staví nový vjezd do města, a to od křižovatky Jakuševec přes Sarajevskou cestu. Práce zahrnují výstavbu propojení mezi záhřebským obchvatem a Sarajevskou silnicí o délce asi jeden kilometr, z čehož asi 700 metrů tvoří viadukt přes posunovací stanici železnic. Práce na rekonstrukci Sarajevské silnice, za kterou je zodpovědné město Záhřeb, začaly a měly by být dokončeny do konce příštího roku.
Istrijský Y
V září byla zprovozněna druhá rora tunelu Učka. Spolu s částí dálnice od nové křižovatky Vranje a odpočívadlem na kvarnerské straně tunelu se jedná o největší investici do chorvatské silniční infrastruktury v hodnotě 200 milionů eur. Po uvedení nového tunelu do provozu byla doprava přesměrována, aby bylo možné starý tunel zrekonstruovat a přizpůsobit ho dnešním bezpečnostním předpisům a směrnicím Evropské unie. Rekonstrukce starého tunelu by měla trvat zhruba půl roku, poté budou obě roury zprůjezdněny.
Do října 2026 by měl být dokončen 10,3 kilometrový úsek dálnice A8 z Učky do Matulji, most Mirna a viadukt Limska draga na dálnici A9, čímž se Istrijský Y stane plnoprofilovou dálnicí se čtyřmi jízdními pruhy a tunelem Učka se dvěma tubusy. Napojením na síť chorvatských dálnic v uzlu Matulji bude Istrijský ipsilon kompletně integrován do dálničního systému Chorvatské republiky a Istrie bude propojena se Záhřebem v plném dálničním profilu, což umožní jízdu z Puly do Záhřebu za dvě a půl hodiny.
A7: Križišće - Žuta Lokva
Probíhají práce na stavbě budoucí dálnice A7 z Križišće do Žuta Lokva. Obchvat Nového Vinodolského na úseku Selce - Novi Vinodolski se staví jako rychlostní silnice se dvěma severními pruhy budoucí dálnice. Hodnota prací na úseku o délce 9,8 kilometru, z čehož 6,5 kilometru leží na trase budoucí dálnice a téměř 3,5 kilometru se týká napojení na státní silnice, činí 63 milionů eur. Připravuje se projektová dokumentace pro plný profil budoucí dálnice od Selce do Nového Vinodolského a na začátek příštího roku je vypsáno výběrové řízení na výběr zhotovitele pro výstavbu zbývajících dvou jízdních pruhů úseku. Celková investiční hodnota dálnice v plném profilu na úseku Selce - Novi Vinodolski je 150 milionů eur a práce by měly být dokončeny do konce roku 2028.
Pro ostatní úseky dálnice A7, od Novi po Žutu Lokvu, se v současné době připravuje projektová dokumentace. Probíhá výběrové řízení na dodavatele pro úseky od Križišće do Jadranova a od Jadranova do Selce, jejichž celková odhadovaná hodnota je 350 milionů eur. Vzhledem ke složitosti práce byla lhůta pro podání nabídek několikrát prodloužena. Zahájení prací se očekává v druhé polovině roku 2025.
A1: Metković – Dubrovník
Otevření obchvatu Ston v dubnu 2023 bylo závěrečnou fází silničního propojení jižní Dalmácie se zbytkem země, v níž byla klíčová výstavba Pelješackého mostu. Výstavba silnic směrem na Dubrovník a Černou Horu nyní pokračuje. V přípravě je projekt výstavby dálnice Metković - Dubrovník v hodnotě 1,1 miliardy €. To zahrnuje 46 kilometrů dálnic a 16 kilometrů spojovacích silnic.
V úseku Metković - Pelješac probíhají činnosti související s posouzením vlivu projektu na životní prostředí a plánované zahájení prací je v roce 2027. Hodnota prací je 450 milionů eur. Pro úsek Rudine - Osojnik, od Pelješace směrem k Dubrovníku, probíhá výběrové řízení na výstavbu prvních dvou podúseků. Zahájení prací je plánováno na druhou polovinu roku 2025. Hodnota prací je 650 milionů eur.
Obchvat Záhřebu
Pro rozšíření kapacity dálnice na obchvatu Záhřebu (přidání třetího jízdního pruhu od křižovatky Záhřeb Západ k křižovatce Záhřeb Východ) bylo získáno Rozhodnutí o přijatelnosti zásahu na životní prostředí a probíhá zpracování předběžného návrhu. Hodnota investice je 335 milionů eur.
A1: Záhřeb – Karlovac
Na úseku dálnice A1 Záhřeb - Karlovac bude také vybudován třetí jízdní pruh v obou směrech. Investice se odhaduje na 200 milionů eur. Probíhá proces posouzení vlivu projektu na životní prostředí a příprava projektové dokumentace. Projekt plánuje výstavbu nových mimoúrovňových křižovatek a také přípravu projektové dokumentace pro povolení k umístění třetího jízdního pruhu na úseku z Karlovce do Bosiljeva.
A2 Záhřeb - Macelj
Při vstupu do schengenského prostoru je úzkým hrdlem na jedné z nejdůležitějších dopravních tras mezi východní a západní Evropou 4,15 kilometru dlouhý úsek z Krapiny do Macelje. Kromě přidání dalšího jízdního pruhu budou stávající tunely také zrekonstruovány tak, aby splňovaly nejvyšší bezpečnostní standardy v souladu s předpisy EU. Hodnota investice se pohybuje kolem 100 milionů eur.
Počet lidí bez práce je v Chorvatsku pod 80 000. Chorvatsko ostatně i v posledních letech vydalo hodně povolení k práci. A jen v březnu bylo vydáno na 12 tisíc povolení pro obyvatele Nepálu. Celkový pokles nezaměstnanosti byl mezi 03/2024 a 03/2025 o 18 363 nezaměstnaných. Meziroční snížení tedy činí bezmála 17%. Sezónní práce doslovně vyprázdňují seznam uchazečů o práci, ale i celkový trend je klesající. Odráží se to v dobrém hospodářském růstu a nebývalém rozmachu hlavních segmentů.
A to včetně rozšíření na A1/A3 a dokončení A2 na plný profil.
Naopak, stát zaznamenává i nadále růst návštěvnosti, posiluje mimo sezóna a příjmy stoupají ještě rychleji. Náraz na kapacity v hlavní sezoně tak nadále není brzdou rozvoje. 