České dálnice > Diskusní fórum

blok info

Počet lidí bez práce je v Chorvatsku pod 80 000. Chorvatsko ostatně i v posledních letech vydalo hodně povolení k práci. A jen v březnu bylo vydáno na 12 tisíc povolení pro obyvatele Nepálu. Celkový pokles nezaměstnanosti byl mezi 03/2024 a 03/2025 o 18 363 nezaměstnaných. Meziroční snížení tedy činí bezmála 17%. Sezónní práce doslovně vyprázdňují seznam uchazečů o práci, ale i celkový trend je klesající. Odráží se to v dobrém hospodářském růstu a nebývalém rozmachu hlavních segmentů.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... e-15582754

V období od roku 2021 do roku 2024 chorvatská města vybrala z fondů EU více než 1,09 miliardy eur, což je téměř třikrát více než v předchozím čtyřletém mandátu, kdy bylo realizováno celkem kolem 403 milionů eur. Nejúspěšnější z hlediska využití finančních prostředků byly Glina, Zlatar a Vrbovsko, každé ve své kategorii, a vedly z hlediska kolektivního indexu nebo trendu růstu. Glina se umístila na prvním místě jak v celkové úspěšnosti, tak i v nárůstu podílu celkových vyčerpaných finančních prostředků, Zlatar zaznamenal největší nárůst částky v aktuálním mandátu a Vrbovsko dosáhlo největšího procentuálního pokroku oproti předchozímu mandátnímu období.

Hlavní město za 4 roky vyčerpalo z fondů téměř 350 mil. €. Největším příjemcem bylo město Záhřeb, které za čtyři roky vybralo 348,5 milionu eur, což představuje více než 31 procent z celkových vybraných prostředků. Přestože Záhřeb vede jak v absolutních částkách, tak v růstu (zvýšil svůj podíl na celkových finančních prostředcích z 20,3 procenta v předchozím mandátu na 32 procent v současném), není do dalších analýz a žebříčků zahrnut, protože vzhledem ke své velikosti, zvláštnímu postavení a administrativní kapacitě jej nelze srovnávat s jinými městy.

Fondy EU se v posledních letech staly klíčovým nástrojem pro financování rozvojových projektů v Chorvatsku a mnoho měst by dnes bez evropských fondů nebylo schopno realizovat ani zdaleka stejný objem investic. Byly použity na výstavbu a rozšíření základních a mateřských škol, rekonstrukci silnic, výzdobu náměstí a veřejných prostranství, energeticky úspornou rekonstrukci budov, výstavbu sportovních hal a recyklačních dvorů, rozvoj kanalizačních a vodovodních systémů a realizaci projektů v oblasti digitalizace, energetické účinnosti a udržitelného cestovního ruchu.

https://novac.jutarnji.hr/novac/najbolj ... a-15583183

Místopředseda vlády a ministr dopravy Butković při zahájení provozu prvního vlaku na baterie

Místopředseda vlády a ministr moře, dopravy a infrastruktury Oleg Butković se zúčastní spuštění prvního elektrického bateriového vlaku, které se uskuteční v úterý 13. května 2025 v Záhřebu ( Hlavní vlakové nádraží, Trg Kralja Tomislava 12 ) od 8:45.

Spuštění nového vlaku bude doprovázeno propagační jízdou na trase Záhřeb - Bjelovar - Záhřeb, která pojede v 8:45 z hlavního nádraží v Záhřebu, zatímco návrat z Bjelovaru je naplánován na 12:00.

Elektrický bateriový vlak byl vyroben v rámci projektu Aplikace zelených technologií v železniční osobní dopravě v hodnotě 17,1 milionu eur , který je financován z Národního plánu obnovy a odolnosti a v jehož rámci bylo vyrobeno i šest nabíjecích stanic.

Nový vlak má 157 míst k sezení a 158 míst k stání a je vybaven třemi páry dvoukřídlých dveří, rampami pro nástup a výstup osob na invalidních vozíkech, prostorem pro jízdní kola, audiovizuálním informačním systémem pro cestující a video dohledem a cestujícím je zajištěn i bezplatný přístup k internetu.

Pořízení vlaků na baterie umožní organizovat železniční osobní dopravu na neelektrifikovaných tratích ekologicky šetrným způsobem s moderními vlaky, které k pohonu využívají elektřinu.

https://mmpi.gov.hr/aktualno/najave/pot ... laka/25236

zkráceno o státní silnice, železnice, letiště a i přístavy

Deset miliard eur investic do silniční a železniční infrastruktury

Státní tajemník Tomislav Mihotić na Mineral Foru představil aktuální i plánované infrastrukturní projekty a investice: Aktuální a plánované investice do silniční sítě přesahují pět miliard eur a podobná částka se plánuje investovat i do obnovy místních a regionálních železnic.

Na Minerálním fóru představil Tomislav Mihotić, státní tajemník pro silniční dopravu, silniční infrastrukturu a inspekce a letecký provoz Ministerstva moře, dopravy a infrastruktury, aktuální i plánované infrastrukturní projekty a investice. Investice do výstavby nové dopravní infrastruktury jsou jedním z předpokladů pro pokračující udržitelný rozvoj. Plánování rozvoje dopravní infrastruktury vychází z analýzy povahy poptávky po dopravních službách.

„V nadcházejících letech očekáváme pokračování intenzivních investic do dopravní infrastruktury, které byly realizovány v posledních osmi letech, a také výstavbu řady důležitých silnic,“ upozornil státní tajemník. „Vzhledem k tomu, že dopravní propojení je páteří hospodářského rozvoje, Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury pokračuje v investičním cyklu do kvalitní dopravní infrastruktury. Je důležité zdůraznit, že kvalitní infrastruktura zajišťuje odolnost vůči krizím, jako jsou ty způsobené pandemií koronaviru, válkou na Ukrajině nebo zemětřeseními v Záhřebu a Banovině.“

Tvar Chorvatské republiky a její územní „opírání“ o severní nížinné dopravní trasy na jedné straně a o pobřeží Jaderského moře na straně druhé jasně ukazují na zásadní význam dopravní infrastruktury pro její rozvoj, stejně jako na potřebu pozemního a námořního propojení mezi zeměmi jihovýchodní Evropy a střední Evropy přes chorvatské území.

Chorvatsko zdědilo většinu své tradiční dopravní infrastruktury po bývalých státních společenstvích, ve kterých žilo – po Rakousko-Uhersku a dvou jugoslávských státech (1918 - 1941 a 1945 - 1990). Koncept a účel zděděné dopravní infrastruktury byl přizpůsoben době jejího vzniku; Státní nezávislost přinesla různé potřeby.

Nové potřeby související s nezbytnou dopravní konektivitou a územní integrací Chorvatské republiky, propojením prostřednictvím moderních a bezpečných silnic a zajištěním interoperability chorvatských dopravních systémů s dopravními systémy sousedních zemí a členských států Evropské unie.

Chorvatské území je z hlediska dopravy extrémně tranzitně orientované – Chorvatsko se nachází na čtyřech panevropských koridorech – takže dopravní propojení je jednou z našich potenciálních komparativních výhod. Cestovní ruch je třeba vzít v úvahu také jako jeden z hlavních hnacích sil chorvatské ekonomiky a dopravní infrastruktura významně ovlivňuje konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to nejen kvůli turistům, kteří do Chorvatska přijíždějí, ale také kvůli dodavatelským řetězcům, které jsou na něm závislé.

DÁLNICE – celkové investice 3 miliardy eur

Probíhající projekty:

1. A5 – hranice s Maďarskem – Beli Manastir – 52 milionů eur
2. A8 a A9 – Istrijský Y – 200 milionů eur
3. Záhřeb - křižovatka dálnice A11 a ulice Sarajevska - 58 milionů eur
4. A7 – Križišće – Žuta Lokva – 955 milionů eur

Projekty v přípravě:

5. A1 - Metković - Dubrovník - 1 100 milionů eur
6. Obchvat Záhřebu - výstavba třetího jízdního pruhu - 335 milionů eur
7. A1 - třetí pruh Záhřeb - Karlovac - 200 milionů eur
8. Záhřeb - Macelj – upgrade na plný profil, 4,1 km - 100 milionů. eur
. .
Dálniční síť

Rozvoj dopravní infrastruktury začal výstavbou dálnic a dnes je dálniční síť z velké části dokončena. Chorvatsko má v současnosti jednu z nejslušnějších dálničních sítí v Evropě, ačkoli několik důležitých úseků je stále třeba postavit. Další rozvoj silniční sítě směřuje k silné integraci celého území a regionálních center.

Koridor Vc
Výstavba posledního úseku koridoru Vc v Chorvatsku, od Beli Manastiru k hranici s Maďarskem, o délce 5 kilometrů, se blíží ke konci. Hodnota investice je 52 milionů eur a uvedení do provozu je plánováno na léto roku 2025.

A11 - Úsek Sisak-Záhřeb
Koncem října byl uveden do provozu poslední úsek dálnice A11 spojující Sisak a Záhřeb. Práce na jedenáctikilometrovém úseku z Lekeniku do Sisaku v hodnotě 42 milionů eur financovala Hrvatska autocesta z vlastních prostředků. Sisakští se však prozatím na dálnici najíždějí po improvizované spojovací silnici u města Stupno a termín pro výstavbu skutečné spojovací silnice, která povede přes nový most přes Odru k dálničnímu nájezdu, je září příštího roku. Probíhá také příprava projektové dokumentace pro mimoúrovňovou křižovatku Žažina, která napojí Petrinju na dálniční síť, a vyhlášení výběrového řízení na tento projekt je plánováno na začátek příštího roku.

Nový vstup do Záhřebu
Na záhřebské straně se staví nový vjezd do města, a to od křižovatky Jakuševec přes Sarajevskou cestu. Práce zahrnují výstavbu propojení mezi záhřebským obchvatem a Sarajevskou silnicí o délce asi jeden kilometr, z čehož asi 700 metrů tvoří viadukt přes posunovací stanici železnic. Práce na rekonstrukci Sarajevské silnice, za kterou je zodpovědné město Záhřeb, začaly a měly by být dokončeny do konce příštího roku.

Istrijský Y
V září byla zprovozněna druhá rora tunelu Učka. Spolu s částí dálnice od nové křižovatky Vranje a odpočívadlem na kvarnerské straně tunelu se jedná o největší investici do chorvatské silniční infrastruktury v hodnotě 200 milionů eur. Po uvedení nového tunelu do provozu byla doprava přesměrována, aby bylo možné starý tunel zrekonstruovat a přizpůsobit ho dnešním bezpečnostním předpisům a směrnicím Evropské unie. Rekonstrukce starého tunelu by měla trvat zhruba půl roku, poté budou obě roury zprůjezdněny.

Do října 2026 by měl být dokončen 10,3 kilometrový úsek dálnice A8 z Učky do Matulji, most Mirna a viadukt Limska draga na dálnici A9, čímž se Istrijský Y stane plnoprofilovou dálnicí se čtyřmi jízdními pruhy a tunelem Učka se dvěma tubusy. Napojením na síť chorvatských dálnic v uzlu Matulji bude Istrijský ipsilon kompletně integrován do dálničního systému Chorvatské republiky a Istrie bude propojena se Záhřebem v plném dálničním profilu, což umožní jízdu z Puly do Záhřebu za dvě a půl hodiny.

A7: Križišće - Žuta Lokva
Probíhají práce na stavbě budoucí dálnice A7 z Križišće do Žuta Lokva. Obchvat Nového Vinodolského na úseku Selce - Novi Vinodolski se staví jako rychlostní silnice se dvěma severními pruhy budoucí dálnice. Hodnota prací na úseku o délce 9,8 kilometru, z čehož 6,5 kilometru leží na trase budoucí dálnice a téměř 3,5 kilometru se týká napojení na státní silnice, činí 63 milionů eur. Připravuje se projektová dokumentace pro plný profil budoucí dálnice od Selce do Nového Vinodolského a na začátek příštího roku je vypsáno výběrové řízení na výběr zhotovitele pro výstavbu zbývajících dvou jízdních pruhů úseku. Celková investiční hodnota dálnice v plném profilu na úseku Selce - Novi Vinodolski je 150 milionů eur a práce by měly být dokončeny do konce roku 2028.

Pro ostatní úseky dálnice A7, od Novi po Žutu Lokvu, se v současné době připravuje projektová dokumentace. Probíhá výběrové řízení na dodavatele pro úseky od Križišće do Jadranova a od Jadranova do Selce, jejichž celková odhadovaná hodnota je 350 milionů eur. Vzhledem ke složitosti práce byla lhůta pro podání nabídek několikrát prodloužena. Zahájení prací se očekává v druhé polovině roku 2025.

A1: Metković – Dubrovník
Otevření obchvatu Ston v dubnu 2023 bylo závěrečnou fází silničního propojení jižní Dalmácie se zbytkem země, v níž byla klíčová výstavba Pelješackého mostu. Výstavba silnic směrem na Dubrovník a Černou Horu nyní pokračuje. V přípravě je projekt výstavby dálnice Metković - Dubrovník v hodnotě 1,1 miliardy €. To zahrnuje 46 kilometrů dálnic a 16 kilometrů spojovacích silnic.

V úseku Metković - Pelješac probíhají činnosti související s posouzením vlivu projektu na životní prostředí a plánované zahájení prací je v roce 2027. Hodnota prací je 450 milionů eur. Pro úsek Rudine - Osojnik, od Pelješace směrem k Dubrovníku, probíhá výběrové řízení na výstavbu prvních dvou podúseků. Zahájení prací je plánováno na druhou polovinu roku 2025. Hodnota prací je 650 milionů eur.

Obchvat Záhřebu
Pro rozšíření kapacity dálnice na obchvatu Záhřebu (přidání třetího jízdního pruhu od křižovatky Záhřeb Západ k křižovatce Záhřeb Východ) bylo získáno Rozhodnutí o přijatelnosti zásahu na životní prostředí a probíhá zpracování předběžného návrhu. Hodnota investice je 335 milionů eur.

A1: Záhřeb – Karlovac
Na úseku dálnice A1 Záhřeb - Karlovac bude také vybudován třetí jízdní pruh v obou směrech. Investice se odhaduje na 200 milionů eur. Probíhá proces posouzení vlivu projektu na životní prostředí a příprava projektové dokumentace. Projekt plánuje výstavbu nových mimoúrovňových křižovatek a také přípravu projektové dokumentace pro povolení k umístění třetího jízdního pruhu na úseku z Karlovce do Bosiljeva.

A2 Záhřeb - Macelj
Při vstupu do schengenského prostoru je úzkým hrdlem na jedné z nejdůležitějších dopravních tras mezi východní a západní Evropou 4,15 kilometru dlouhý úsek z Krapiny do Macelje. Kromě přidání dalšího jízdního pruhu budou stávající tunely také zrekonstruovány tak, aby splňovaly nejvyšší bezpečnostní standardy v souladu s předpisy EU. Hodnota investice se pohybuje kolem 100 milionů eur.

Ministr dopravy se byl 12.5. podívat na průběh prací na výměně a modernizaci trati:

* 75 km trať Knin - Zadar za asi 70 mil. €
* největší železniční investice v Dalmcii a jedna z největších z hlediska obnovy v rámci země (ačkoliv ne nejdrahší, vzhledem na radikální investice do koridorů)

Jedná se o rekonstrukci 75 kilometrů železniční trati, včetně všech železničně-silničních přejezdů , což výrazně zvyšuje úroveň bezpečnosti silničního provozu. Budovy stanic nejsou do projektu zahrnuty, protože se jedná o dva různé typy prací, stavební a pozemní stavby, ale již byla zadána práce na rekonstrukci stanice v Benkkovaci.



Kromě modernizace stávajících kapacit HŽ Infrastruktura aktivně pracuje na strategických plánech propojení

Tohle jsou tak velké práce, které se tady uskutečňují, že to opravdu nemá obdobu - v Chorvatsku rozhodně ne. Samo o sobě se do železniční infrastruktury a vlaků vkládají větší peníze, než do státní silniční (potažmo) dálniční sítě. Změnit se to může až se zahájí realizace dostavby A1 do Dubrovniku a ve větším měřítku se posunou práce na A7, ale zase v tendrech je série dalších železničních investicí. Chorvatsko plánuje do železnic investovat 10-12 mld. €, ale vzhledem na kapacitu (projekty atd.) se tento cíl přestaví až v další dekádě, tedy nikoliv do 2030 ale do 2035. V tom roce má být mj. dokončená dálniční síť Chorvatska jak jí známe dnes. A to včetně rozšíření na A1/A3 a dokončení A2 na plný profil.

Článek vysvětlující použití značky o měření rychlosti. Pár vykuků se na ní odvolávalo, že nebyla umístěna:

https://revijahak.hr/2025/05/31/dobro-j ... je-brzine/

Kde na to berou

Ptají se ti, kteří sledují infrastrukturní investice ve městech jako Záhřeb, Split, Osijek, Rijeka ... stačí si vzpomenout na konec 90. let nebo ještě i minulou dekádu. Odjakživa vše stálo na "státě" a města řeší jen turistické lokality. Život mimo tento ruch a občanská vybavenost šlo na vedlejší kolej, čehož důsledkem byla silná emigrace. To se pomalu mění a stát nyní vráží finance do rodinné politiky a samospráva přesouvá pozornost na občanskou vybavenost a lidově řečeno "baráky a sídliště" a to kam oko dohlédne. Značně si polepšila i menší města a ostrovy, které mají několik vlastních kapitol a do všech se lije více peněz.

Záhřeb a Rijeka zaznamenaly o 21 procent více příjmů z daně z příjmu než v předchozím roce, Split o 16 procent a Osijek o 13 procent. Jen Záhřeb má nyní jen dopravní staveniště na silnicích za více než 200 mil. € a to čistě jeho - městské investice. Jen Záhřeb hospodaří s částkou ve výši 1,9 mld. €, čo je meziročně o 26% více.

Díky tomu se povedlo stabilizovat finanční situaci, ale nejen to, ale řada projektů do vzdělávání a dopravy se realizuje. A to právě chorvatská města odjakživa zápasí s nedostatkem peněz. Úpravy daňové schémy ale přinášejí své ovoce.

Chorvatsko zaznamenává i velký růst HDP - ale proti samosprávám si rozpočet takhle nepolepšil, i když taky příjmy značně rostou: pro srovnání, příjmy státního rozpočtu se ve stejném období zvýšily o 11,5 procenta.

Když to přibližně srovnáme bez srovnání výdajů a kompetencí, tak Praha, která má ale o něco více obyvatel, hospodaří po přepočtu s 2x tak větším rozpočtem, ale Bratislava, která má polovinu obyvatel tak ta je proti Záhřebu finančně slabší a to o skoro polovinu.

Dopravní těžiskové investice uskutečňuje pak stát: renesanci zažívají železnice, dálnice se pomalu přizpůsobují na rozšíření. Z EU fondů se všude modernizují tratě a MHD.

Ve městě Split se investuje více peněz do obnovy vozovek ve středně důležitých ulicích, v Osijeku se i nadále klade důraz na hospodářskou infrastrukturu.

Rychlejší silnice a lepší přístup k hraničním přechodům jsou společným cílem Chorvatska a Černé Hory.

Státní tajemník Ministerstva moře, dopravy a infrastruktury Tomislav Mihotić se v pátek 27. června 2025 zúčastnil pracovní schůzky v obci Konavle s ředitelem společnosti Monteput Milanem Ljiljanićem , ředitelem Dopravní správy Černé Hory Radomirem Vuksanovićem , předsedou Chorvatské správy silnic Ivicí Budimirem , poradcem Chorvatské správy silnic Nikšou Konjevodou a starostou obce Konavle Božem Lasićem a Miljenkem Mikulićem , vedoucím správního oddělení pro územní plánování, ochranu životního prostředí, komunální systém a správu nemovitostí obce Konavle.

Na schůzce se mimo jiné diskutovalo o společných postupech v oblasti zlepšování infrastruktury, která přímo ovlivňuje efektivitu dopravy mezi oběma zeměmi, o rozšíření přístupových cest před hraničními přechody mezi oběma zeměmi s cílem zrychlit plynulost dopravy a snížit dopravní zácpy, zejména v letních měsících. Na schůzce se také diskutovalo o harmonizaci koridorů budoucích dálnic a rychlostních silnic, které propojí Černou Horu a Chorvatsko.

Na schůzce bylo dohodnuto, že obě země do konce roku vypíší výběrová řízení na vypracování technické dokumentace pro rozšíření přístupových cest, což by vytvořilo základ pro zahájení betonových prací v terénu. Dále bylo konstatováno, že existuje vysoká míra připravenosti k pokračování spolupráce a že instituce obou zemí budou i nadále pracovat na posilování infrastruktury spojující Černou Horu a Chorvatsko, jakož i celý region.

Dodejme, že před setkáním účastníci navštívili hraniční přechod Karasovići, a to z iniciativy Chorvatských silnic.

https://mmpi.gov.hr/brze-ceste-i-bolji- ... gore/25315

dále,

tady je aktualizovaná poslední schválená dálniční síť Chorvatska - dálnice A1 - A11 a na tomto podkladu budu postupně taky upravovat patřičné délky dálnic
. .
z uvedeného vyplývá, že většina je v provozu a jakmile se plně dokončí A8/A9 a další, dnes rozestavěné úseky, tak opravdu zůstane dokončit A1/A7 a pak se věnovat rozšíření A1/A3 a je prakticky hotovo

Chorvatsko plánuje postavit nové dálnice. Znovu se posuzuje několik "výhonků", prodloužení stávajících dálnic, resp. k A8/A9 se plánuje postavit taky něco nové, uvažuje se o nových spojnicích kolem Záhřebu, ale více méně je tento cíl - 1500 km dálnic - základem všeho a Chorvatsko spěje ke zdárnému konci někdy do 2035, kdy je definováno, že by to mělo být v celé délce v provozu, včetně plného profilu na A2.

Samozřejmě, v zemi se staví mnoho rychlostních silnic. Jejich základní charakteristika je, že můžou mít stejně jak 2 (nebo 2+1) tak i 4- pruhy, ale hlavně jsou v nových trasách a často s MÚK. Staví se jich mnoho, ale vždy je to tak, že mají i 50-150 km, ale staví se prvních 10-20 km a vypadá, že to je taky na další 1-2 dekády. S tímto rozsahem je pak samozřejmě rozsah zkapacitněné silniční sítě bližší ke 2000 km. Tomu se z hlediska intenzitám provozu v letní špičce a stávající silniční síti nelze ani moc divit, že Chorvatsko rozvíjí i tento segment ve všech regionech.

Dálnice v provozu - 1354,5 km / 90% prozatím plánované délky sítě /
A1: Zagreb - Zadar - Split - Ploče - Karamatići | 484,1 km
A2: Zagreb - Krapina - Macelj | 61,3 km
A3: Bregana - Zagreb - Lipovac | 305,5 km
A4: Zagreb - Sesvete - Varaždin - Goričan | 97,7 km
A5: Beli Manastir - Osijek - Sredanci - Svilaj | 83,2 km
A6: Bosiljevo 2 - Orehovica - Rijeka | 81,5 km
A7: Rupa - Rijeka - Križišće, Žuta Lokva | 49,0 km
A8: Kanfanar - Matulji | 64,2 km ~ (1/2 profil 10,5 km, v dostavbě na plný)
A9: Umag - Kanfanar - Pula | 76,8 km ~ (1/2 profil 2,5 km, v dostavbě na plný)
A10: Nova Sela - Ploče | 8,6 km
A11: Zagreb - Velika Gorica - Lekenik - Sisak | 41,0 km

Dálnice ve výstavbě
A5: Branjin Vrh - Beli Manastir | 5,3 km
A7: Selce - Novi Vinodolski | 6,5 km (1/2 profil)
A8: Kvarner - Matulji | 11,0 km (dostavba na plný profil)
A8: Matulji - Učka | 0,7 km (dostavba na plný profil)
A9: vijadukt Limska draga | 1,0 km (dostavba na plný profil)
A9: most Mirna | 1,5 km (dostavba na plný profil)

Rychlostní silnice v provozu - 240,5 km / nárůst o 1/4 za 3 roky / *
D1: Karlovac - Cerovac Vukmanićki | 11,5 km
D1: Dugopolje - Split | 15 km
D1: Udbina western Bypass | 5,1 km
D2: Osijek southern Bypass | 13 km
D8: Split Bypass | 11,4 km
D8: Duboka - Zaton Doli | 32,5 km
D10: Sveta Helena - Križevci | 34,9 km
D12: Vrbovec 2 - Farkaševac | 10,5 km
D14: Zabok - Zlatar Bistrica | 17,4 km
D33: Šibenik - Šibenik (Vidici) | 8 km
D76: Zagvozd - Baška Voda | 7,5 km
D220: Bisko - Čaporice | 5,4 km
D404: Draga - Rijeka (Brajdica) | 4,3 km
D424: Zadar 2 - Zadar (Luka Gaženica) | 17,6 km
D425: Karamatići - Ploče (Čeveljuša) | 9,8 km
D510: Plovanija - Umag | 3 km
D522: Gornja Ploča - Udbina | 13 km
D528: Turčin - Varaždin | 2,4 km
D530: Ludbreg - Zamlaka | 1,8 km
D538: Virovitica - Suhopolje | 8,8 km
D553: Omiš Bypass | 3,5 km
Ž5200: Pula - Pomer | 4,1 km

Rychlostní silnice hotové, ale nejsou v provozu
D5: Stara Gradiška - Sava | 0,6 km
D12: Farkaševac - Breza | 5,1 km

Rychlostní silnice ve výstavbě - 45,2 km / jsou definované nové trasy ve stovkách km /
D5: Okučani - Novi Varoš | 3,7 km
D5: Novi Varoš - Stara Gradiška | 4,1 km
D8: Mravince - TTTS | 2,6 km
D10: Križevci - Kloštar Vojakovački | 7,5 km
D12: Breza - Bjelovar | 11,8 km
D12: Špišić Bukovica - Virovitica | 5,6 km
D35: Varaždin - Cerje Tužno | 7,5 km
D36: Stupno - Sisak | 2,4 km

* rychlostní silnice mají 2, ale taky 4 jízdní pruhy, nově mají lepší trasování než původní silniční os, často s MÚK, lokálně plní i funkci dálničních přivaděčů; třeba D424, D425

Aktuální stav prací na rychlostní silnici Okucani - hranice Bosna a Hercegovina (fáze III ; A3 - BiH ) :

https://www.skyscrapercity.com/posts/193824403/

dále,

Chorvatsko i nadále těží z kvalitně sestavených programů pro rozvoj cestovního ruchu. Mění se skladba hostů a tomu nahrává jak změna životní úrovně tak geopolitické změny. Ani nadále neplatí, že vysoké ceny potápí chorvatský cestovní ruch. Naopak, stát zaznamenává i nadále růst návštěvnosti, posiluje mimo sezóna a příjmy stoupají ještě rychleji. Náraz na kapacity v hlavní sezoně tak nadále není brzdou rozvoje.

jak si stojí červen - měsíc označovaný za začátek hlavní sezony, jakýsi vstup do hlavní sezony:

* růst příjezdů oproti 2024 značí +9%
* počet přenocování +12%
* růst z tržeb na základě fiskalizovaných faktur v pohostinstvích +8% a jejich hodnota +19%

Za celých 6 měsíců od začátku roku přicestovalo do země o další 4% více proti stejnému období 2024.

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... e-15599921

Z uvedeného ještě vyplývá, že je 2% nárůst přenocování z Německa, 5,1% ze Slovinska, 3,5% z Rakouska a z USA je meziročně ten nárůst až o 13,4%.

No a Polsko, Maďarsko a Česká republika zaznamenávají pokles příjezdů. (Slovensko v první desítce není)
V první desítce je již třeba i Bosna a Hercegovina, ale taky UK a IT.

Plně to odpovídá tomu jak země kolem Středozemního moře zdražují a jak ekonomicky zaostává zbytek, čímž se snižují příjezdy přesně z těch. Ani tento pokles ale nezabraňuje v celkovém růstu cestovního ruchu - v EU o 5% a Chorvatsko jej těsně kopíruje.

V roce 2024 byl příjem od zahraničních turistů ve výši 15 mld. €, což byl rekordní rok. Chorvatsko předpokládá, že letošní rok bude novým rekordem.

Aktualizoval jsem úvodní příspěvek. Nejde jen o vlajku nebo mapku, ale taky jsem aktualizoval počet obyvatel, který soustavně klesá. Již nedosahuje ani 3,9 mil. obyv., ale vláda se poslední roky snaží zavést vícero nástrojů na podporu rodiny.

Mimo toho jsem doplnil další ministerstvo a sice Ministerstvo územního plánování, výstavby a státního majetku, které taky sehrává význam při výstavbě silnic. Tomu se budu věnovat v tomto příspěvku, který tady chci doplnit již delší dobu, ale nezbýval nikdy čas.

Většina problematiky přešla již legislativně pod kompetence ministerstva dopravy a infrastruktury.

• Údržba silničních staveb
  
  Investice do údržby silničních konstrukcí prodlužují jejich životnost
  
  Tragické důsledky zřícení části mostní konstrukce (viaduktu) v Itálii vyvolaly mimořádný zájem veřejnosti o posouzení bezpečnosti těchto staveb postavených v Chorvatsku.
  
  Je známo, že nedostatečná údržba staveb užívaných velkým počtem občanů, jakož i neprofesionální nebo nepravidelná kontrola stavu plnění jejich základních požadavků, může mít pro společnost vážné důsledky. Těmto důsledkům lze předcházet nebo je zmírnit prováděním pravidelných a mimořádných kontrol, které dokáží včas odhalit poškození, a včasnými investicemi do renovací a oprav poškozených konstrukčních prvků, aby byla zajištěna trvalá bezpečnost a použitelnost staveb.
  
  Kromě stávajících zákonných povinností bychom rádi připomněli, že vlastníci (správci) staveb jsou povinni jednat s péčí dobrého hospodáře, aby neohrožovali občany, kteří je užívají, ale také racionálně zacházet se zdroji, které mají k dispozici, a pravidelnou údržbou předcházet vzniku zbytečných dodatečných nákladů.
  
  Dálnice, státní silnice a okresní silnice udržují subjekty s veřejnou pravomocí zřízené Chorvatskou republikou, které provádějí jejich pravidelnou a mimořádnou údržbu v souladu s Plánem výstavby a údržby veřejných komunikací, který pravidelně přijímá vláda Chorvatské republiky.
  
  Vzhledem k tomu, že údržba neklasifikovaných silnic a jejich částí, jako jsou mosty, viadukty, podjezdy, nadjezdy, propustky, tunely a další, je povinností jednotek místní samosprávy, zahájilo Ministerstvo výstavby a územního plánování postup pro vypracování Plánu činností pro ověřování postupů jednotek místní samosprávy při údržbě silničních staveb ve vlastnictví jednotek místní samosprávy.
  
  Dne 29. srpna 2018 ministerstvo zaslalo starostům velkých měst výzvu s žádostí o předložení údajů o plánu údržby silničních staveb v jejich oblasti působnosti. Předložené údaje by měly sloužit jako podklad pro ověření údržby silničních staveb, které bude provádět stavební inspekce. Do 17. září 2018, kdy byl stanoven termín pro předložení údajů, pouze dvě z 25 měst zaslaly požadované údaje na předepsaném formuláři s plány údržby a žádné nedodrželo termín pro předložení úplné zprávy. Předběžné plány údržby tedy mají pouze Rijeka (13 mostů) a Vinkovci (dva mosty). Devět měst zaslalo odpovědi, které nebyly v předepsané formě, tj. neměly plány údržby s konkrétními termíny pro sanaci kritických konstrukcí ani s plánovanými finančními prostředky.
  
  Až 14 měst nepředložilo nic ani měsíc po stanoveném termínu.
  
  Výše uvedenou výzvou ministerstvo vyzvalo města k vytvoření záznamu o stavu mostů, u kterých jsou povinna plánovat a provádět údržbu. Po obdržení odpovědí, které až na jednotlivé výjimky nebyly uspokojivé, bude ministerstvo i nadále sledovat, zda městské správy plní své zákonné povinnosti k ochraně občanů a rozpočtových prostředků.
  
  Státní inspekce je odpovědná za přijímání zákonem stanovených opatření k ochraně občanů a za přijímání opatření proti nezodpovědným osobám. Zákonná ustanovení jsou jasná a jsou předepsána k ochraně zdraví a života uživatelů budov, jakož i veřejných prostředků přidělených všemi občany.
  
  Bezpečnost občanů je na prvním místě
  
  Bezpečnost všech chorvatských občanů je naší nejvyšší prioritou, ale je také důležité racionálně vynakládat daňové prostředky vybrané od občanů, proto budeme trvat na definovaných plánech a pravidelné údržbě všech mostů v místních samosprávných jednotkách. Nejde o dobrou vůli nikoho, ale o zákonnou povinnost. Prevence a údržba jsou nejlepším způsobem, jak zaručit bezpečnost.

Dále, čerpání EU fondů 2021 - 2027:

Rozpočet Evropské unie pro nové finanční období 2021–2027 je dosud největší a činí 1 824,3 miliardy eur, z čehož více než 25 miliard eur v běžných cenách připadá na Chorvatskou republiku. Já se tomu již věnoval, že peníze EU podporují rozvoj Chorvatska, ale tak by tomu ostatně mělo být. Pro finanční období 2021–2027 přijala vláda Chorvatské republiky tři operační programy pro politiku soudržnosti: Program pro konkurenceschopnost a soudržnost (CCP), Program pro efektivní lidské zdroje (EHRP) a Integrovaný územní program (ITP), které budou financovány z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR), Fondu soudržnosti (FS), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST).

Chorvatsko zavedlo jeden info web a toho se drží od vstupu do EU, takže se pak dá ledacos dohledat, protože ty odkazy nezanikají a jsou tamy také aktuální projekty spjaté s čerpáním evropských peněz. Link je rovněž v úvodním příspěvku, ale ten tam taky byl. Oblast dopravy je pokryta Programem pro konkurenceschopnost a soudržnost se specifickými cíli 3.1 Rozvoj inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změně klimatu a 3.2 Rozvoj a posílení udržitelné, inteligentní a intermodální mobility na národní, regionální a místní úrovni odolné vůči změně klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility.

Takže doprava a dopravní infrastruktura tvoří bezmála 11% evropských peněz. I proto lze vnímat, že jsou další miliardové projekty třeba do vodohospodářské politiky a ochrany ŽP. Ta celková částka 25 mld. € je 2,5x větší proti období 2014 - 2020.

jen to, co je přiděleno ministerstvu dopravy činí celkem 2,66 mld. €

Program pro konkurenceschopnost a soudržnost ....... alokace 1,2 mld. € ........ kontrahováno je 44%
Operační program konkurence a koheze ................. alokace 1,1 mld. € ......... kontrahováno je 112%
CEF 2 .......................................................... alokace 0,36 mld. € ....... kontrahováno je 90%

prozatím je v aktuálním plnění 132 projektů

6 základních celků:

* modernizace železnic (kam pak ještě spadají miliardy z evropských bank)
* vnitřní plavba (těžiště je při Osijeku)
* zlepšení silniční dopravy (minimum dálnic, za to ale mnoho menších silničních projektů)
* zvyšování kapacity letového provozu
* zlepšení přístupnosti přístavů a ostrovů (program za asi 500 mil. €)
* zvyšení počtu cestujících ve veřejné dopravě (Záhřeb má i tratě, všeobecně nové prostředky pro veřejnou dopravu)

• Silniční síť v Chorvatské republice je dobře rozvinutá, zejména síť dálnic, do které byly v posledních několika letech investovány značné prostředky. Byly však zjištěny mezery v síti, kde národní, regionální a místní silnice nejsou dostatečně napojeny na hlavní sítě, a místní oblasti tak nezískávají dostatečné ekonomické výhody ani příležitosti z rozvinutých strategických dopravních spojení.
  
  Sekundární propojení – umožňuje přístup menších regionálních center a venkovských oblastí, jakož i sekundárních a terciárních uzlů k silniční síti TEN-T odstraněním úzkých míst a představuje klíčovou výzvu v tomto typu dopravy.
  
  Hlavní prioritní potřeby silničního sektoru jsou:
  
  • zlepšení regionální dostupnosti a mobility propojením sekundárních a terciárních uzlů se silniční sítí TEN-T;
    zlepšení propojení mezi silniční sítí a další dopravní infrastrukturou, a tím i budoucí potenciální intermodality;
    zajistit identifikaci a řešení úzkých míst s cílem zlepšit bezpečnostní aspekty a snížit negativní dopady na životní prostředí, chorvatské dědictví a krajinu;
    vybudovat obchvaty kolem hlavních městských center, zlepšit plynulost dopravy a zkrátit dobu cestování osob a zboží na silniční síti a také snížit dopravní zácpy;
    zlepšit spojení mezi ostrovem a pevninou.
    Navíc je nedostatečné spojení mezi ostatními dopravními uzly a mezi ostrovem a pevninou, a proto by se veškeré investice do tohoto dopravního odvětví měly zaměřit na (re)konstrukci silničních spojení a další dopravní infrastruktury a na spojení mezi pevninou a ostrovem.
  V Chorvatsku je zřejmá potřeba objízdných tras kolem hlavních center, aby se předešlo dopravní zácpě a s ní spojenému negativnímu dopadu na životní prostředí.
  
  Výzvam pro toto odvětví je zvýšit kvalitu, efektivitu a bezpečnost silniční sítě, zvýšit účast odvětví na multimodální nákladní a osobní dopravě a zajistit integraci silnic nižší úrovně do hlavních sítí, a tedy do evropského rámce.

Z hlediska nástroje CEF Chorvatsko realizuje projekty na dvou koridorech hlavní dopravní sítě, na Středomořském koridoru (Mediterranean Corridor) a koridoru Rýn-Dunaj (Rhine-Danube Corridor), které přispějí k územní propojenosti Evropy, uvedl Butkovič a dodal, že je to v souladu s politikou transevropské dopravní sítě, jejímž cílem je dokončit hlavní dopravní síť do roku 2030 a komplexní dopravní síť do roku 2050.

Z fondu obnovy se financuje třeba upgrade mýta na dálniční síti.

Letiště ve Splitu překonalo rekord a předběhlo Záhřeb: Mimochodem, všechna velká letiště zaznamenala růst

Červen přinesl do Splitu historickou osobní dopravu

Letiště ve Splitu bylo v červnu letošního roku nejrušnějším letištěm v Chorvatsku z hlediska osobní dopravy s něco málo přes 581,5 tisíci cestujících, čímž překonalo letiště v Záhřebu, které odbavilo více než 438,3 tisíce cestujících, jak vyplývá z údajů z webových stránek letiště.

Červen je měsícem, kdy začíná silnější turistická sezóna, včetně většiny sezónních letů, takže letiště ve Splitu a Záhřebu, stejně jako Dubrovník a Zadar (což jsou největší letiště v Chorvatsku), byly v červnu rušnější než v předchozích měsících.

Všechny čtyři dosáhly nárůstu počtu cestujících oproti červnu loňského roku, takže letos v červnu prošlo letištěm ve Splitu o zhruba 44,2 tisíce cestujících více.

Letiště Záhřeb mělo o zhruba 32,3 tisíce cestujících více než v červnu loňského roku a nejblíže se k tomuto počtu přiblížilo letiště Dubrovník s 450 tisíci cestujícími v červnu letošního roku, což je o 18,2 tisíce více než v červnu loňského roku.

Na letišti v Zadaru bylo v červnu více než 297,6 tisíce cestujících, což je o 44,5 tisíce více než ve stejném měsíci loňského roku.

psáno 30.6.2025:

Diaľničiar píše: ↑30.6.2025 20:28:24 dále,

tady je aktualizovaná poslední schválená dálniční síť Chorvatska - dálnice A1 - A11 a na tomto podkladu budu postupně taky upravovat patřičné délky dálnic
.
AC1-11.jpg
.
z uvedeného vyplývá, že většina je v provozu a jakmile se plně dokončí A8/A9 a další, dnes rozestavěné úseky, tak opravdu zůstane dokončit A1/A7 a pak se věnovat rozšíření A1/A3 a je prakticky hotovo

Chorvatsko plánuje postavit nové dálnice. Znovu se posuzuje několik "výhonků", prodloužení stávajících dálnic, resp. k A8/A9 se plánuje postavit taky něco nové, uvažuje se o nových spojnicích kolem Záhřebu, ale více méně je tento cíl - 1500 km dálnic - základem všeho a Chorvatsko spěje ke zdárnému konci někdy do 2035, kdy je definováno, že by to mělo být v celé délce v provozu, včetně plného profilu na A2.

Samozřejmě, v zemi se staví mnoho rychlostních silnic. Jejich základní charakteristika je, že můžou mít stejně jak 2 (nebo 2+1) tak i 4- pruhy, ale hlavně jsou v nových trasách a často s MÚK. Staví se jich mnoho, ale vždy je to tak, že mají i 50-150 km, ale staví se prvních 10-20 km a vypadá, že to je taky na další 1-2 dekády. S tímto rozsahem je pak samozřejmě rozsah zkapacitněné silniční sítě bližší ke 2000 km. Tomu se z hlediska intenzitám provozu v letní špičce a stávající silniční síti nelze ani moc divit, že Chorvatsko rozvíjí i tento segment ve všech regionech.

Dálniční síť v Chorvatské republice je určena Strategií územního plánování Chorvatské republiky z roku 1997.
A taky Strategie rozvoje dopravy Chorvatské republiky z roku 1999.

originální stav z tohoto období ze začátku nezávislého Chorvatska při základní síti nebyl o moc delší a nyní k poslední koncepci z r. 2022 lze také shlédnout, co se zkrátilo
. .

Mezi těmito obdobími Chorvatsko chtělo postavit dálnice A12 a A13, ale to se změnilo na rychlostní silnice, z čeho většina jejich délek se staví v 1/2 profilu s MÚK a přípravou, že se to jednou dostaví na plný profil; to je tady tohle téma : Státní silnice D10 a D12 (ex dálnice A12 a A13) a pak taky ještě Velký Obchvat Záhřebu. U něj to ale stále "žije" a stále se řeší určitá forma nové dálnice kolem Záhřebu, ale jako jeden souvislý tah to prozatím vypadlo z dálničních plánů. Musí se do té doby uskutečnit zkapacitnění A1 / A3 , což se obojí připravuje a dokončují se rychlostní silnice ze severní strany Záhřebu. Uvažovalo se o prodloužení A11 od Sisaku ke hranicím Bosny, ale namísto toho se dokonce zkrátila A11 před Sisak. Takových korekcí je vícero.

V roce 2007 bylo v provozu 1147 km dálnic a 1/2 profilů dálnic ( v rámci těch A1 - A11 ).
V roce 2025 je v provozu 1354 km dálnic, kde téměř všechny 1/2 profily se již dostavují do plného provedení. Na Istrii jsou to úseky na A8/A9, ale schází pár km sekce na A2.

Cílová meta je tedy síť cca. 1490 km. Z toho co schází dominují dálnice A1 a A7, kde padlo rozhodnutí je dostavět a začíná se na tom již v etapách pracovat a rozhodně bude co následující dekádu dělat vzhledem k terénu, čemu pak odpovídají i ty náklady.

Chorvatská vláda představila první plány pro rozpočet na rok 2026

3 priority pokračují: finanční podpora na zlepšení stavu demografie + investice do infrastruktury + investice do obrany

vláda v roce 2026 zvedne výdaje o 2,1 mld. € oproti r. 2025

aktuálně je bez práce 70 000 lidí (zlepšení za 2 měsíce o 10 tisíc) + počet zaměstnaných je již 1,78 mil.
investice do silniční, železniční a vodárenské infrastruktury budou pokračovat i nadále ve větším rozsahu
investice do obrany jsou nadále prioritní, od r. 2016 se obrana zvedla o 300% a dnes dosahuje 2% HDP - cíl 2,5% má být v 2027
vláda udrží deficit do 3% HDP, nadále snižuje státní dluh a udrží růst HDP nad 3%

Důvodem nárůstu výdajů je především zvýšení životní úrovně, investice do infrastruktury, posílení bezpečnosti společnosti, růst důchodů a příjmů z nich, demografická opatření, zlepšení kvality bydlení prostřednictvím Národního plánu bytové politiky, platy zaměstnanců ve státní správě a veřejných službách, kompenzace v systému zdravotního a sociálního zabezpečení, investice do obrany a modernizace chorvatské armády, investice do železniční, silniční a vodovodní infrastruktury.

Detailnější informace k rozpočtům státních podniků budou k dispozici ve 3. až 4.Q letošního roku.

Od prvního roku mandátu této vlády se počet podnikatelů v Chorvatsku zvýšil o 50 000, z přibližně 110 na 160 000, přičemž podnikání v současnosti zaměstnává přes milion lidí. Chorvatsko navíc vyváží více než dováží.

Se Slovinskem se domluvila spolupráce na zlepšení stavu 23 mezistátních silničních mostních spojení. Jedná se o mosty, které překlenují řeky Kupa, Sutla, Dráva a Mura.

Vláda zdůraznila, že bude pokračovat posilování vnitřní bezpečnosti, především situace s hašením lesních požárů. Za poslední čtyři roky bylo do hasičského systému investováno 634 milionů eur a letos dalších 55 milionů eur na nákup vozidel a vybavení, uvedl premiér. V minulé dekádě tyto investice dosahují rekordy a tyto investice jsou i v této dekádě důležité vzhledem k tomu co se děje s klimatem.

MÝTO, Rozpočet HAC

Bina Istra a AZM poskytují data, ale v nižší formě a v menších intervalech, z hlediska rozvoje to nehraje de facto roli

Výběr mýta a provoz po dálnicích HAC v období 4.7. - 6.7.

Tato statistika je přezkoumávana z hlediska dnů mimo víkend vzhledem na megakoncert V Záhřebě o tomto víkendu, o čem "varovala" média po celé Evropě.
HAC sečetl provoz i s tímto víkendem za období od začátku roku a provoz vzrostl o 5%.
Dálnicemi HAC projelo 852 423 vozidel. ( -2% proti r. 2024 )
Na mýtě se vybralo 6,3 mil. €. ( -1% proti r. 2024 )

Výběr mýta a provoz po dálnicích HAC v období 18.7. - 20.7.

Tento víkend se považuje za tzv. vrcholní fázi v rámci roku. Masa lidí cestuje sem, ale i zpátky.
Chorvatskými dálnicemi o uplynulém víkendu prošlo více než milion vozidel. ( +3% více proti stejnému víkendu v 2024 )
Bylo vybráno mýtné ve výši téměř 7,5 mil. €. ( +2% více proti stejnému víkendu v 2024 )

HAC sečetl provoz od začátku roku, tak dosažený provoz činil téměř 41,65 mil. vozidel ( +5% ).

Dále, vláda při sestavování rozpočtu počítala, že HAC letos vybere viewtopic.php?p=304010&hilit=v%C3%BDb%C ... ta#p304010 částku skoro 444 mil. € , ale ve skutečnosti HAC za rok 2024 vybral 497 mil. € ( viewtopic.php?p=306108#p306108 )

A taky, za rok 2024 projelo dálnicemi ve správě HAC 76,5 mil. vozidel - to přibližně odpovídá dosavadnímu vývoji.

Je ale dobře, že prognózu financování drží stát mírně negativisticky.

Rok 2024 je rekordním rokem z pohledu cestovního ruchu, všech druhů dopravy. A vláda kontinuálně navyšuje schopnost přepravit více lidí všema formama, které existují.

Společnost Chorvatské dálnice ( HAC ) připravuje rozsáhlou kontrolu kvality silnic ve svém systému. Byla vyhlášena veřejná zakázka na dodavatele, který by měl zahájit práce v hodnotě 177 000 eur 31. října a dokončit je do 12 měsíců.

V rámci velké inspekce bude provedena velká inspekce vozovky na dálnici A3, úsek Kutina - Lipovac , a první velké inspekce vozovky na dálnici A11, úsek Lekenik - Sisak / větev 1 mimoúrovňové křižovatky Sisak , vozovky na dálnici A5, úsek Beli Manastir - Most Halasica a vozovky na větvích mimoúrovňové křižovatky Beli Manastir. Tedy i nové úseky.

Cílem hlavní inspekce vozovky je shromáždit podrobné informace o stavu vozovky, určit veškerá poškození vozovky (poloha, příčina, velikost, dopad), posoudit stav vozovky na základě měření speciálními přístroji a poskytnout doporučení pro pravidelnou a mimořádnou údržbu.

Co bude kontrolováno?

Velká inspekce vozovky je plánovaná činnost, která se provádí podle předem stanoveného protokolu a zahrnuje vizuální kontroly a měření vozovky pomocí specializovaného zařízení za účelem zjištění skutečného stavu vozovky. Na základě kontrol a měření vozovky pomocí specializovaného zařízení se určují parametry technického poškození , na jejichž základě se transformační funkce používají k výpočtu ukazatelů stavu vozovky.

Vizuální kontrola vozovky určuje poškození povrchu vozovky (praskání bitumenu, vyklenutí, opravy, oddělování/trhání finální vrstvy asfaltových vozovek a rozbití betonových povrchů a jejich spár), jakož i trhliny (síťové, podélné, příčné trhliny na asfaltových vozovkách), zatímco měření (nedestruktivní testování) poskytují údaje o podélné a příčné rovinnosti, přilnavosti, makrotextuře vozovky a únosnosti vozovky.

Další zpráva, která ukazuje, jak se Chorvatsko stává finančně silnější zemí. Po dlouhé době, kdy zápasilo s termínem jako vysoký státní dluh, vysoké zadlužení státních firem, nízké regionální investice, vysoká nezaměstnanost, recese atd. S většinou těchto aspektů si Chorvatsko poradilo, začlenilo se do NATO, EU, přijalo € a nyní: Webové stránky Chorvatské národní banky oznámily:

Chorvatsko se stalo věřitelem MMF

Nyní půjčuje jiným zemím a přitom kdysi bylo samo závislé na pomoci MMF.

Chorvatsko se stalo věřitelskou zemí MMF a připojilo se tak ke skupině přibližně 50 zemí, které MMF vyhodnotil jako země se silnou externí pozici pro účast na financování úvěrů MMF, což potvrzuje, že Chorvatsko je finančně stabilní zemí, uvádějí experti Chorvatské národní banky v blogu na webových stránkách HNB.

Jak se Chorvatsko z příjemce pomoci MMF (Mezinárodního měnového fondu) stalo zemí, která se podílí na financování úvěrů ostatním členům MMF, jak toto financování vypadá a jaká je v tomto procesu role Chorvatské národní banky, vysvětlují v blogu na webových stránkách HNB ředitelka Ředitelství pro vztahy s mezinárodními finančními institucemi HNB Ana Martinis a hlavní poradce Ředitelství pro vztahy s mezinárodními finančními institucemi HNB Marko Olenković. Zdůrazňují, že zařazení Chorvatska do okruhu věřitelských zemí potvrzuje, že se za tři desetiletí z pozice země využívající pomoc MMF stala země, která dnes patří do skupiny ekonomicky a finančně stabilních zemí.

Dodávají, že účastí na financování úvěrů MMF Chorvatsko aktivně přispívá k udržení globální finanční stability a zachování globální multilaterální spolupráce a mezinárodního řádu založeného na pravidlech, které jsou klíčové pro efektivní řešení globálních výzev.

Chorvatsko samo v minulosti využívalo finanční pomoci MMF. Členem MMF se stalo v prosinci 1992 a v 90. a 21. století využilo několika finančních dohod a úvěrů MMF. Tato ujednání umožnila Chorvatsku stabilizovat jeho ekonomiku a vytvořit základy pro hospodářské oživení a rozvoj a zároveň signalizovala finančním trhům, že prosazuje odpovědnou politiku.

Chorvatsko v posledních letech dosáhlo silného hospodářského růstu doprovázeného neustálým snižováním veřejného a zahraničního dluhu a zlepšováním salda běžného účtu. Proto experti MMF v lednu letošního roku vyhodnotili, že jeho externí pozice je dostatečně silná na to, aby se stalo věřitelskou zemí. Jedním z důležitých faktorů pro toto hodnocení byl vstup Chorvatska do eurozóny v roce 2023.

Poté, co toto hodnocení potvrdila Výkonná rada MMF, bylo Chorvatsko koncem ledna letošního roku zařazeno na seznam zemí účastnících se Plánu finančních transakcí MMF – mechanismu, jehož prostřednictvím se členské země účastní finančních ujednání schválených MMF.

Plán finančních transakcí v současnosti zahrnuje 53 ze 191 členů MMF, včetně 18 zemí eurozóny.

Financování úvěrů MMF zvyšuje mezinárodní rezervy

Vzhledem ke svému novému statusu věřitelské země se očekává, že se Chorvatsko bude na pozvání MMF podílet na financování úvěrů ostatním členům. Podle pravidel MMF nesmí příspěvek věřitelské země překročit její kvótu, ale v praxi jsou tyto částky výrazně nižší. MMF se snaží rozdělit finanční zátěž rovnoměrně mezi věřitelské země tak, aby se všechny podílely stejným relativním podílem své kvóty.

Ačkoli se účast země na financování úvěrů MMF ostatním členům obvykle nazývala úvěry, ve skutečnosti se nejedná o klasické úvěry. Země, které nazýváme věřiteli, totiž umožní MMF používat svou měnu a na oplátku se jejich rezervní pozice v MMF zvýší o stejnou částku. Tato rezervní pozice představuje likvidní pohledávku vůči MMF, kterou lze v případě potřeby vybrat, a je tedy součástí mezinárodních rezerv země.

To znamená, že každá platba finančních prostředků, kterou Chorvatsko provede v rámci Plánu finančních transakcí, zvýší jeho rezervní pozici v MMF, a tím i mezinárodní rezervy země. MMF vyplácí členům úroky z rezervní pozice ve výši tržní úrokové sazby pro zvláštní práva čerpání.

Pokud například MMF schválí zemi "A" úvěr ve výši 100 milionů eur, pro který vybere čtyři věřitelské země, které budou financovat každá čtvrtinu tohoto úvěru, včetně Chorvatska, HNB nejprve "inkasuje" směnku vystavenou ve prospěch MMF, tj. převede finanční prostředky na eurový účet MMF u HNB a zároveň sníží hodnotu směnky. Poté na výzvu MMF HNB vyplatí 25 milionů eur z účtu MMF na účet země "A", a to s využitím prostředků z jejího účtu v systému TARGET. Použitím prostředků MMF z eurového účtu MMF u HNB se také zvyšuje rezervní pozice Chorvatska v MMF, vysvětlují experti HNB.

Docela jsem zvědavý na letošní čísla. Z nostalgie sleduji i během dne dopravu na Google maps a přišlo mi, že letos je to v Chorvatsku až na pár výjimek celkem v pohodě, a to i o víkendech. Tak jestli to je náhoda, nebo došlo ke snížení dopravy, třeba i kvůli tomu stále propíranému zdražení?

Z hlediska cestovního ruchu, tedy přenocování a počet turistů, ze zahraničí i z domova, bývá roční vyhodnocení hned 1.Q . roku následujícího.
Z hlediska zaplaceného mýtnéh bývá v 1.H, na přelomu 2. a 3. Q, včetně ale taky informací z letišť, trajektů.
Celkový hospodářský přínos se průběžně sleduje - a prozatím to vypadá, že nový rekord v zemi nebude, protože hlavní sezona je opravdu mírně slabší (pocitově, není to podloženo datama), ale zase jaro je výrazně silnější, to stejné se očekává za podzim. A 1/4 hlavní letní části byla silnější, než rok 2024.

Inflace je tady vyšší, patří mezi 5 zemí EU s nejvyšší inflací. (úroveň jako Estonsko, Slovensko atd. ) Ruka v ruce s vyšším růstem HDP (skoro 4% v ex roce), a rozpočtem, který snižuje některé dotace a udržuje daňové výhody pro pracující rodiny a zavedl "lepší dávku" pro důchodce. Formují se nové příjmy - třeba majetková daň, která zasáhne ten milion vil a domů u moře. To vlastnictví apartmánů atd., protože tak jak jinde, i tady je relativní problém - s bydlením a reálním obsazením bydlení, resp. aktivita ve stavebnictví a majetku obyvatelstva je, ale stát z toho nic další nevidí a to se jednoduše změní. Ta daň se odkládá, zavedla se jen částkově. Nepochybně to ale bude tlačit minimálně na udržení cenové hladiny.

Jenomže, nikdo zřejmě nečekal, že tady bude nekonečně silný růst "všeho". Chorvatsko nebuduje tak velké kapacity a spíše se zaměřuje na lepší klientelu, která to bude ochotná platit ve vyšších nákladech. Rozhodně se HR nesrovnává a ani nemůže se Španělske, Řeckem, Itálii.

Růst cen tady ale citelný je i pro místní - byla tady akce "nenakupovat v řetězcích" a pod. Stejně se ale nakupovalo jindy a to zdražování pokračovalo i tam. Ten nárůst se musí jednou zastavit, ale zda to zastaví snížení turistů v letošním roce, si nejsem zcela jistý. Stát totiž vidí více peněz z celého kolečka ekonomiky - i z toho cestovního ruchu, ale již také z energetiky, do které se tady vkládají taky velké peníze. Obživl průmysl a logistické areály se budují vedle dopravních uzlů. Snižuje se nezaměstnanost a samotný cestovní ruch v letošním roce zaznamenal navzdory nižší aktivitě - akutní nedostatek veškerého personálu. Takže ten cestovní ruch se jednoduše musí někde zastropovat v těch počtech. Ale tento růst cen domácí obyvatelstvo neodradilo od dovolené doma.

Navíc, i z hlediska dopravy. Vyjma letní sezony, tady nejsou problémem dálnice. Tady je problém Záhřeb, Split, Rijeka, Dubrovnik, Osijek, Zadar. Nejen v létě, ale celoročně. To taky naráží na určité limity - stejně tak rozsah poskytované zdravotní péče, bezpečnostní schéma - počty policistů atp. Nemůže tady být o dalších 50% více turistů za dalších 10 let v dosavadní struktuře. Beze sporu již nemůže - plno hlásí hromada ostrovů, národních parků, yachting ... ta inflace více trápí místní obyvatelstvo, než turisty. Tak se na to proozatím dívá i sám stát. Ten ale plánuje novou strategii rozvoje - a určitě se pozorně dívá na stávající vývoj. Proto je ta snaha cílit na jaro a podzim, zaměřovat se na kongresovou turistiku, na jiné aktivity, než jen v létě se jít okoupat. To má zůstat prioritní, ale ne zcela dominantní tak jako tomu bylo doposud. Tato proměna se již děje.

Aby to nebylo jen o tom, čeho se účastním já a co čtu, ale taky se v 07/2027 konala konference za účasti premiéra a ten jasně řekl, že prozatím tady ta zpokojenost je a cenové hladině se věnuje pozornost

* je nový zákon o cestovním ruchu a nový institucionalizovaný orgán, který se cestovním ruchem zabývá systematickým a právně podloženým způsobem (respektování potřeb jak regionů tak vlády)

* k 15.7. bylo zaznamenáno 9,65 mil. příjezdů a 42 mil. přenocování - oproti roku 2024 je to 2% nárůst v obou kategoriích

* tradičně vede Istrijská župa, následovaná Splitsko-dalmatkou, pak oblast Rijeky
* i nadále je nejvíce hostů z Německa, Slovinska, Rakouska a Polska

* 5 mil. přenocování jsou Chorvati (to je o 8% více oproti r. 2024 a ukazuje to promítání růstu HDP a lepší životní úrovně)

* tedy ano inflace je vyšší - ale stejně tak stoupá životní úroveň Chorvatů
* finančně bylo fiskalizováno 3,6 mld. € ( + 12% proti r. 2024 )
* extra v pohostinství bylo vydáno 234 mil. faktur ( +4% proti 2024 )

* průměrný plat v Chorvatsku byl na úrovni 1 451 € (je to 149 € pod cílem vlády pro rok 2028 - cílem je alespoň 1600 € a ten cíl bude před tímto rokem)

* k tomu 15.7. se na mýtě vybralo meziročně o 11% více, na letištích stejně o 11% více cestujících

Takže pokud srpen nevykáže značný pokles, tak letošní turistická sezona by měla být v úrovni loňského roku.

Ale ano, i premiér Chorvatska všechny vyzval k odpovědnému zaměření na cenovou konkurenceschopnost chorvatského cestovního ruchu. Připomněl data Evropské komise pro cestovní ruch, která ukazují, že 50 procent evropských turistů se o své dovolenkové destinaci rozhoduje na poslední chvíli na základě cenových kritérií.

https://mint.gov.hr/vijesti/zadovoljni- ... ucna/24133

michal píše: ↑22.8.2025 11:21:52 Docela jsem zvědavý na letošní čísla. Z nostalgie sleduji i během dne dopravu na Google maps a přišlo mi, že letos je to v Chorvatsku až na pár výjimek celkem v pohodě, a to i o víkendech. Tak jestli to je náhoda, nebo došlo ke snížení dopravy, třeba i kvůli tomu stále propíranému zdražení?

Jedna čistě osobní zkušenost z pátku 29. srpna: Posledních cca 100 km na A1 před Zagrebem jsme projeli za cca tři hodiny. Žádná havárka, jen provoz a na mýtnici Lučko de facto bez zdržení....

Provoz na dálnicích je prozatím i se srpnem rekordním. Viz níže, co je již sečteno.

Ministr cestovního ruchu řekl jasně, že letošní letní sezóna je opět rekordní. Mírný nárůst, ale stále růst. Cílem již není posilňovat toto období, ale zaměřit se na jaro a podzim, tak jak jsem mj. uvedl o příspěvek výše.

Údaje o cestovním ruchu za srpen budou oficiálně zveřejněny příští týden, ale v této sezóně mají pracovníci v cestovním ruchu dojem, že hostů je stejně jako loni, ale že útraty jsou nižší. V přímořských restauracích byly ve večerních hodinách stoly prázdné, v některých, kde byla v minulých sezónách rezervace vyžadována, letos to nutně nebylo.

Na druhou stranu Chorvatsko zaznamenává nárůst cen v obchodech a pohostinství, takže údaje daňové správy o spotřebě jsou vyšší. Spokojen je se sezónou, ale i s turistickým rokem právě příslušný ministr cestovního ruchu Tonči Glavina. Domnívá se, že Chorvatsko má v cestovním ruchu ideální situaci.

https://vijesti.hrt.hr/hrvatska/obilne- ... e-12313176

Z hlediska provozu na dálnicích: Konec srpna ukázal úspěšná čísla.

Co se týče samotných čísel, osmý měsíc byl úspěšný, téměř 9,5 milionu vozidel, celá turistická sezóna téměř 27 milionů vozidel, od začátku roku více než 55 milionů vozidel, a to je nárůst o 2 miliony vozidel oproti loňskému roku, což je významné číslo. Tato sezóna je jistě úspěšná a zatím nejlepší.

ale aby bylo jednou za rok 2025 s čím komplexněji srovnávat, tak tady jsou klíčová data výhradně za rok 2024
. .
podrobnější data: https://asecap.com/images/News/PDF/CROA ... 0FINAL.pdf

ještě cosi k tomu provozu na dálnicích v zemi a cestovní ruch v souvislostech

HAC samozřejmě vykazuje i provoz za jednotlivé měsíce v letech. Já sem tyto údaje dávám velmi málo, ale k nalezení je to zde: https://www.hac.hr/hr/promet-i-sigurnos ... vni-promet (a tedy ale jen síť HAC, nikoliv dálnice A2, A8, A9)

za 7. měsíc to vypadá takhle: https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... Promet.pdf , tedy proti r. 2024 tam ten růst je - slabý, ale je, není tam pokles toho provozu

a jak již bylo uvedeno, prozatím je to tak, že za 8 měsíců chorvatské dálnice i nadále praskají ve švech, turistů je skoro na loňské úrovni, tak to vypadá, ale vzhledem ke všem ekonomickým faktorům má stát více peněz - ale turistický ruch s ohledem na vývoj 2025 naráží na strop, v tomto modelu tady již značně více turistů nebude - a buď se zemi povede zesílit segment jaro a podzim, což se děje, ale potenciál je několikanásobní nebo ne a zůstane to na přibližně stejné úrovni, čímž se ale pro stát nezačne žádné drama, ale právěže přesně opačně se možná povede snížit závislost na cestovním ruchu - posílením dalších segmentů hospodářství - jde jen o to, aby nenastal větší pokles v cestovním ruchu v nejbližších letech, to by mohlo být škodlivé - my ale neznáme ani celkové statistiky za EU - to zdražování je totiž citelné, to snížení ekonomické aktivity rovněž (i tam kde není větší inflace, kde je kolem 2% a nikoliv 4% a více, naráží vývoj na UA a cla v USA na limity a snižuje se zaměstnanost - to vše má dopady i na cestovní ruch)

a samozřejmě ale, že když nyní velmi rychle roste (proti minulosti) životní úroveň Chorvatů, prudce se snižuje zadlužení (atd.), tak Chorvatsko nemá zájem být lukrativní pro země, které budou za ním - to je normální vývoj situace, že pak si to lidi, co vydělávají méně jednoduše nebudou moci dovolit; s příchodem majetkových daní v HR se nedá čekat snížení pronájmů, zvýšení kontrol proti černé práci letos uzavřelo několik kempů, jednoduše situace se v HR změnila důležité bude, aby rokem 2026 a dále nestoupla cena v gastro službách znovu mnohem více než je průměr, ale to si musí uvědomit především ti poskytovatelé těch služeb, že pak půjdou sami proti sobě

a další reální negativum je, že v tom létě je tady ve vlnách 40 st.C, požáry na jihu, to je stejné v Řecku, Turecku, Španělsku .... jednoduše tohle je velmi negativní trend pro návštěvnost v 7. a 8. měsíci a opravdu "motivuje" jet jindy na kratší časové úseky a nejen vysloveně se opékat u moře, ale projet se na kole, podívat do přírody, prohlédnout si památky v klidu - Poláci budují severní "Balt" - levnější alternativa Německa, hodně lidí jede radši na sever, i když letos bylo 500 km severně od Osla 2 týdny nad 30 - jednoduše mění se poměry v cestování o prázdninách a způsobeno je mnoha faktorama, nikdy ne jedním, ale jeden je a sice, že hodně lidí letos nejelo nikam - zůstalo "doma" - a to taky je, že Chorvaté v létě 8% navíc sami doma na dovolené, meziročně 8% zvýšení je enormní zvýšení ... to je hodně vypovídající faktor

v letošním roce část lidí z prostoru V4 upřednostnila nabídku jet do Rakouska a Slovinska, do hor, lázní, kultury - namísto vysloveně do davů a vedra k moři, ale i na tyto statistiky je ještě brzo

my jsme na dálničním fóru - provoz v létě je vyšší, než je počet turistů navíc - to je totiž zajímavý fakt, část lidí, která je větší než jindy, jela dál, využila most Pelješki - část z BiH projela a nezůstala v HR, i nadále část lidí projede HR dookola aby objelo BiH, to se taky děje, protože Bosna je stále ještě více pro dobrodruhy s časem navíc ... na tuto analýzu je čas a taky na celoroční výsledky

Chorvatsku i tento nízký růst nebo stagnace (ještě není konec roku) stačí zajistit jeho celkový růst, který je větší, než je růst v cestovním ruchu dán samotným počtem turistů. I to vypovídá o tom, že rostou jiné segmenty a rostou rychleji. Vzkvétá lodní průmysl, strojírenství, věda a výzkum, nové velké "parky" v hlavních centrách země, závod na vagony obživl, energetické investice ... a ubývá taky počet veteránů a lidí se špatným stavem po válce - co snižuje náklady země a právě ale umožňuje zavést 13. (dávku) pro důchodce a nemělo to dosah na hospodaření rozpočtu.

Inflace je tady vyšší, i nadále jedna z nejvyšších v EU/€ zóně. Průměr je kolem 2%, tady je 4%, v Estonsku třeba 6%. Slovensko 4,5%. (ČR méně než 3%) - a ten Chorvat u moře neplatí za to gastro ani a tom trhu to co tam zaplatí "všichni další". To tak bylo a je - takže když se jim lépe vede, tak to využívají. Tudíž letos pomáhá Chorvatsku ten důležitý faktor "spotřeba domácností". Když má stát a dává lidem - ti dávají zpátky do ekonomiky. A dluh se snižuje - to je stávající situace, protože ty výdaje se drží na uzdě, růst je větší a dluh se snižuje - on bude tímto tempem nižší než třeba dluh Slovenska. To bylo ještě donedávna nemyslitelné (tady 90 a SR kolem 50) a opravdu jen donedávna. A ten faktor, komu co z toho platu taky zbyde - až pokryje své výdaje je rovněž důležitý; proto se zřejmě upraví % návštěvnost dle jednotlivých zemí ...

Dnes prezentovaná čísla odhalují vše: Chorvatský turismus roste, ale letní sezóna přináší překvapení

Ministr cestovního ruchu: "Máme stabilní rok, ale kdybychom měli lepší ceny, dosáhli bychom lepších výsledků"

Podle prvních neúplných údajů ze systému eVisitor zaznamenalo Chorvatsko za prvních osm měsíců letošního roku 17,2 milionu příjezdů a 89,8 milionu přenocování, což představuje 2% nárůst příjezdů a 0,5% nárůst přenocování ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Z toho bylo na Jadranu zaznamenáno více než 86 milionů přenocování, na kontinentu téměř 2 miliony přenocování a ve městě Záhřeb 1,8 milionu přenocování.

Pokud jde o výsledky cestovního ruchu dosažené během hlavních letních měsíců, konkrétně července a srpna, zaznamenalo Chorvatsko v těchto měsících 9,6 milionu příjezdů a více než 60,4 milionu přenocování, což představuje pokles o 0,5 procenta v počtu příjezdů a pokles o 1,3 procenta v počtu přenocování ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Ministr: S výsledky cestovního ruchu v roce 2025 můžeme být spokojeni, ale mohly být lepší, kdybychom, zejména v letních měsících, byli cenově konkurenceschopnější a lépe zohledňovali situaci na našich zdrojových trzích. Chorvatsko však poprvé od doby, kdy se sledují statistiky, zaznamenává pokles počtu lůžek v rodinném ubytování – ačkoli oficiální údaje o tom budeme mít až na konci roku, letos bylo s velkou pravděpodobností převedeno do dlouhodobého pronájmu přibližně o 2 200 méně lůžek v soukromém ubytování, což je důsledek zákonných změn, které platí od začátku roku.

Přetrvávají taky obavy ohledně ekonomické situace na trzích, jako je Německo, které zaznamenalo za prvních 8 měsíců letošního roku 3% pokles.

„Tyto výsledky jsou v souladu se strategií rozvoje udržitelného cestovního ruchu, v rámci které chceme generovat růst v měsících mimo letní sezónu a vyhnout se tak velkému zatížení destinace během krátkého letního období.“

„Takže teď máme poprvé situaci, kdy se růst negeneroval v hlavních letních měsících, což je výsledek naší strategické politiky a s tím jsme velmi spokojeni. Strategickým rámcem jsme si dali za úkol kontrolovat úzkou sezónnost a transformovat ji do celoroční destinace a vidíme, že se nám to podařilo. Očekáváme také vynikající posezónu, která bude těžko překonávat loňské rekordy, ale i to je možné. Příští rok bude závislý na cenové konkurenceschopnosti, pokud se nám to nepodaří, bude pro nás těžké zopakovat letošní výsledky, jednak kvůli aktivitám konkurenčních zemí a také kvůli ekonomické situaci v Evropě,“ uvedl Glavina.

Zároveň zaznamenáváme 3% pokles přenocování z německého trhu, Češi měli o 4% méně přenocování, stejně jako Maďaři, Nizozemci o 5%, Slováci o 3% a letos jsme zaznamenali i o 8% méně francouzských návštěvníků. Dvouciferný nárůst přenocování o 10 a 12% máme z amerického trhu a Srbska a domácí trh také zaznamenává 3% růst přenocování.

celý text: https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... e-15618866