České dálnice > Diskusní fórum

Vláda Chorvatské republiky na dnešním zasedání schválila návrh nařízení o vyhlášení Dohody mezi vládou Chorvatské republiky a vládou Republiky Slovinsko o výstavbě, správě a údržbě stávajících mostních zařízení na státní hranici.

4.9. 2025

Premiéři Chorvatské republiky a vlády Republiky Slovinsko podepsali dne 23. června 2025 ve Vinici Dohodu mezi oběma vládami o výstavbě, správě a údržbě stávajících mostních zařízení na státní hranici.

Uzavření výše uvedené dohody vytváří právní rámec pro regulaci vzájemných závazků týkajících se údržby, správy a výstavby mostních zařízení na chorvatsko-slovinské hranici, jakož i výměny technických informací a dokumentace, a to vše s cílem zajistit snadnější a rychlejší překračování státní hranice a bezpečnější dopravní spojení mezi oběma sousedními zeměmi.

Vzhledem k tomu, že mezi oběma zeměmi neexistovala dohoda upravující výše uvedené, uzavření této dohody plně upraví údržbu stávajících i všech budoucích mostů přes hranice.

Dohoda se týká údržby a rekonstrukce 23 silničních mostů, které na chorvatské straně spadají pod jurisdikci společnosti Hrvatske Ceste a župních správ silnic Varaždinské, Krapinsko-zagorské, Karlovacké a Přímořsko-gorskokotarské župy.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/vlada-rh- ... vima/25407

Jak nebezpečné jsou chorvatské tunely: Je v některých z nich příliš vysoká úroveň nákladní dopravy? Ukáže analýza

HAC se zaměřuje na vícero různých aktivit. Za poslední dva roky se zintenzivnila kontrola mostů, přidává se tendr na kontrolu stavu vozovek, nyní se připravuje analýza bezpečnosti tunelů, ale jaksi komplexněji. Tunely sice plní normy, ale srovnání s tunelama na Slovensku je takové, že Chorvatsko zaostává v technologiích a dále se Chorvatsku zdá, že bezpečnost je snížená levelem provozu nákladní dopravy v některých z nich vzhledem na kapacitu odvětrávání. Celkový stav bude proto posouzený i s možnostemi vylepšení. Chorvatsko má 90% sítě hotové a chce se zaměřovat na upgrady celé sítě. To se netýká jen rozšíření některých úseků nebo komplexní upgrade vozovky do velké hloubky, ale klidně modernizace tunelů.

Balík analýz je rozdělen na 2 části a 4 dálnice

1. skupina jsou trasy dálnic A1 a A4
2. skupina jsou trasy dálnic A6 a A7

1. skupina: Celkem se bude posuzovat 22 tunelů, přičemž včetně velmi krátkých, ale právě tak tunelů Mala Kapela a Sveti Rok, ale taky zase v rámci A4 se posoudí jen dva tunely a sice Vrtlinovec a Hrastovec

2. skupina: na dálnici A6 se projde 13 tunelů, z nichž tři jsou delší než kilometr, přičemž pouze tunel Tuhobić je delší než 2 kilometry. Naproti tomu na dálnici A7 je celkem devět tunelů, z nichž žádný není delší než kilometr.

Hlavní nebezpečí

Pro všechn tunelová zařízení na čtyřech trasách se připravuje komplexní analýza, jak to vyžaduje projektový úkol přizpůsobený každé skupině. Úkol obecně uvádí, že hustota dopravy a podíl těžkých vozidel v tunelu jsou klíčovými faktory přispívajícími k úrovni sociálního rizika. Toto riziko je zase definováno jako kolektivní jev se dvěma aspekty – pravděpodobností vzniku události a jejími důsledky.

Před provedením analýzy rizik pro každý tunel však bude nutné zohlednit jeho specifické charakteristiky. Patří mezi ně stavebně-technické prvky, vybavení a signalizace. Z konstrukčních a technických prvků bude zohledněna délka tunelu, podélný sklon vozovky, geometrie průřezu, vzdálenost mezi nouzovými východy a nouzovými přístupovými body a počet a šířka dopravních křižovatek. Analýza zohlední možnost výskytu rizika pomocí několika hlavních modelů – včetně QRAM a TuRisMo.

Například u tunelů A1 a A4 bylo zkoumáním údajů o objemu dopravy zjištěno, že v 16 tunelech delších než 500 metrů převyšuje průměrný roční provoz denní provoz o 56 až 129 procent a ve dvou tunelech je podíl nákladních vozidel na denní bázi více než 15 procent. Vzhledem k těmto číslům je nutné posoudit rizikovost tunelu ve vztahu k tunelu, který splňuje minimální bezpečnostní požadavky, a případně modelovat další opatření ke snížení rizika.

Totéž by se mělo ověřit u dálnic A6 a A7, u kterých průměrný roční objem vozidel převyšuje denní objem o 54 až 62 procent a v deseti tunelech je podíl nákladních vozidel na denní bázi více než 15 procent. Ve všech tunelech na A7 je vzhledem k enormnímu objemu dopravy nutné také ověřit míru rizika (zejména rizika dopravní zácpy) pomocí analýzy. A zde by samozřejmě v souladu se získanými daty měla být případně modelována další opatření ke snížení rizika.

V tunelech Hrastovec a Vrtlinovec je povinné modelovat dopad plánovaného ozvučení tunelů. Kromě posouzení současné úrovně rizika je nutné provést také analýzy s předpokládanou dopravní zátěží v příštích deseti až patnácti letech.

Výsledky budou jako celek k dispozici v roce 2026, zakomponování do nějakých upgradů a prací bude možno pak v příštích letech. Některé tunely mezi sebou nemají propojení, t.j. na trase se může něco stát, ale informace by měla být k dispozici ještě před najetím do tunelu v daném úseku bez možnosti exitu, aby nedocházelo ke koloně uprostřed navazujícého tunelu, v některých není nejlepší signál, v dalších absentuje možnost lepší signalizace, v dalších není dobré větrání při přetížení (již zmíněné kolony s podílem nákladní dopravy, ale v jiné souvislosti). Je mnohem snazší provést přípradný upgrade najednou - ve vybraných tunelech dle zadání a potřeb. Usnadňuje se tím příprava prací pro tendry a pak i samotné náklady, protože se odebere větší rozsah prací a materiálů. A výsledek se pak navíc dostaví jen u souvislejších tras.

Cestovní ruch: Výsledky za srpen potvrzují pokles počtu přenocování

Čísla ukazují pokles počtu přenocování zahraničních turistů na celém pobřeží Jaderského moře o 2 až 4 procenta ve srovnání s loňským srpnem a mírně klesá i kontinentální cestovní ruch.

Největší pokles počtu přenocování zaznamenala oblast Kvarner (4 %), následovaná Šibenicko-kninskou župou, dále Istrijskou župou s dvouprocentním poklesem a jediným regionem, který zaznamenal mírný nárůst počtu zahraničních turistů, je Záhřeb. Největší pokles z hlediska národností je z Nizozemska, Německa a Maďarska a roste přitom domácí cestovní ruch, ale z hlediska návštěvnosti je to pouze ve čtyřech regionech: Dubrovnicko-neretvanská župa, Splitsko-dalmatská župa, dále Licko-senjská župa a opět Záhřeb.

Z ekonomického hlediska se v letošním roce žádné drama v Chorvatsku nekoná, protože vyjma srpen jsou čísla v plusu. Rozhodující bude vývoj do podzimu a spíše pak vývoj v Evropě a tempo zdražování v Chorvatsku v příštím roce. Vláda věnuje pozornost rozpočtu na rok 2026 a různým opatřením, kdy se čekalo právě na výsledky tohoto měsíce.

Celkem bylo v srpnu zaznamenáno 4,46 milionu příjezdů zahraničních turistů (stejně jako v loňském roce) a 500 tisíc příjezdů domácích turistů (+4 %). Počet přenocování zahraničních turistů v srpnu činil 27,25 milionu, což je o 2 procenta méně, a počet domácích turistů byl stejný. Celkově bylo přenocování o 2 procenta méně než v loňském roce.

Statistiky ze začátku roku vypadají o něco lépe – od ledna do srpna je o 1 procento více zahraničních turistů a o 8 procent více domácích hostů, se stejným počtem zahraničních přenocování jako loni a s nárůstem o 3 procenta u domácích hostů. Celkově je o 2 procenta více příjezdů než loni a o 1 procento více přenocování, což ve skutečnosti ukazuje stagnaci turistického ruchu v Chorvatsku ve srovnání s loňským rokem. Tento trend ale nastal již v roce 2023, kdy vícero ukazatelů jeví pokles v určité trajektorii.

Počet zahraničních přenocování se zvýšil pouze v lednu, dubnu a červnu.

Čísla také potvrzují prohlubující se krizi ve struktuře turistických kapacit, v níž se většina přenocování nadále odehrává v apartmánech, segmentu, který zaznamenal v srpnu největší pokles počtu přenocování, a to o 3 procenta, zatímco kempy měly téměř dvouprocentní pokles přenocování oproti loňskému srpnu. Hotely jsou v mírném plusu sotva 1 procento.

Hospodářská situace v Evropě ukazuje, že tlak na zvyšování daní, resp. stagnaci mezd nezlepší vývoj v dalších letech. Pokud se nezmění zdražování v Chorvatsku, rok 2026 bude ještě horším.

Krize v Německu, kde nezaměstnanost dosáhla 10r. maximum a 3 mil. lidí jsou bez práce značí ve výsledku pokles přenocování v srpnu 2025 proti srpnu 2024 o 6%. Je to již opravdu 3. srpen po sobě s velmi podobným poklesem, který je v průměru 6%.

Letos se k tomuto propadu přidalo Maďarsko, které ještě v roce 2024 vykázalo růst počtu přenocování. Tady je rovněž 6% pokles.

Nizozemci - největší návštěvnost v kempech, tam se propad jeví na dvojciferní číslo, a také je to pokles již 3. rokem za sebou.

Italové, rovněž pokles 3. rokem za sebou a to o 5%.

Z České republiky tvořilo přenocování v srpnu 2025 proti srpnu 2024 o 5% méně.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15620548

Díky za zajímavá čísla!

jaké úseky dálnic a silnic se ještě otevřou do konce roku ?

jak pokračuje aneb finišuje výstavba rychlostní silnice Okučani (A3) - hranice s Bosnou a Hercegovinou (Gradiška)

dokončovací práce, testování osvětlení, instalace hraničních objektů













uzel Novi Varoš

Silniční síť se neskládá jen ze státních silnic a dálnic, ale tak jak je uvedeno na mnoha místech v této sekci, tak ještě jsou tady taky župní a lokální (místní) silnice. Tyto dvě kategorie tvoří prakticky 18 000 km silnic nebo více než 2/3 silniční sítě Chorvatska.

Státní silnice se člení na dvě základní kategorie. Mají dva stupně důležitosti, ale každá státní má jasnou státní správu Hrvatske Ceste.

Stát prostřednictvím ministerstva dopravy občas, resp. každým rokem investuje mil. € do těch silnc nižších kategorií mimo jeho správy. Tedy mimo státních silnic a dálnic se stát o některé silnice zajímá nebo umí přispět na jejich upgrade.

Stát nastavil financování župních silnic. Tedy 9000 km má financování které vychází třeba za registraci vozidel. Tento systém je platný od roku 2003 a je tedy 22 let v přibližně stejné výši. Přitom ceny za energie, asfalt a mzdy jsou dávno jinde. Třeba jen Splitsko-dalmatská župa má 1700 km župních a lokálních silnic ( 815 km jsou župní a 925 km jsou lokální ), tedy skoro 1/10 z celého rozsahu ale žup je přitom 21. I proto existuje celá řada silnic, která nedostává ani běžnou údržbu - v zimě vůbec. Opravdu jsou pak silnice, kde se opraví pár set metrů vozovky. Většinu těchto silnic využívají jen místní, kteří znají každý metr. Tak je to v celom Chorvatsku. Přitom tyto silnice využívají místní za prací, doktorem, školou dennodenně.

Doba 20 let znamenala pro státní silnice a dálnice ohromující investice nejen do nové výstavby, ale také do modernizace.
Těchto 18 000 km silnic na tom takhle bohužel není. Často mají za horizontem životnosti již taky povrch. Respektivě jsou úseky, kde je štěrk a kde ani není dobrá šířka. Pár km dál se klidně postaví dálnice za 50 mil. €, ale jinde na dosah není 1 milion pro rekonstrukci. Tento problém je téměř na celém světě.

Za dobu 20 let se stalo to, že župy používají tento poplatek z registrace vozidel již jen na běžnou údržbu. Nikoli na rekonstrukce. Drobné opravy župy vykonávají z jiných peněz.

Ministerstvo dopravy si je tohoto stavu vědomé a ohlásilo, že se pracuje na změně. Tato změna bude ale většího významu, protože stát připravuje celkovou reorganizaci samosprávy a místní správy, od určité rozdrobenosti nastane sjednocování a stát má snížit výdaje sám na sebe. V tomto plánu je pak také změna v tom, jaké peníze se vyčlení pro župní a místní silnice navíc proti dosavadnímu stavu. Mezitím vláda o asi 100% zvedla ty tzv. "dotace pro regiony", aby se zpomalila degradace vedlejších silnic. Zastavit jí - je nyní hlavní cíl. Prioritu mají dostat úseky, které vykazují vyšší dopravní nehodovost.

Jsou dokončené stavební práce na 4-pruhové rychlostní silnice od dálnice A3 u Okučani směrem na Gradiška (s mostem). Blíží se otevření. Banja Luka v BiH získá nejrychlejší / nejbližší 4-pruhové napojení na evropskou dálniční síť.

novinář se projel po úseku:

již lepší vývoj, než je třeba na Slovensku

Co přináší vládní návrh rozpočtu na rok 2026? Hospodářský růst o 2,7 procenta a inflaci 2,8 procenta.

Chorvatsko si klade za cíl růst HDP o 2,7 procenta a snížení veřejného dluhu na 56 procent a zároveň zpomalení inflace.

Vláda ve čtvrtek v souladu s pravidly evropského semestru schválila návrh rozpočtového plánu Chorvatské republiky na rok 2026, podle kterého by měl hospodářský růst v roce 2026 dosáhnout 2,7 procenta, inflace 2,8 procenta a rozpočtový deficit 2,9 procenta HDP s pokračujícím poklesem veřejného dluhu na 56 procent HDP.

Návrh předpokládá hospodářský růst na 3,2 procenta v roce 2025 a 2,7 procenta v roce 2026.

Pokud jde o složky ekonomického růstu, podle místopředsedy vlády a ministra financí Marka Primorace bude v roce 2025 založen především na příspěvku domácí poptávky, v první řadě osobní spotřeby, ale také vládní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu.

Letos, stejně jako v příštím roce, se bude míra nezaměstnanosti dle průzkumu pohybovat kolem úrovně kolem pěti procent, uvedl Primorac, a nominální růst hrubých mezd zaměstnanců v právnických osobách se zpomalí z 10,4 procenta v letošním roce na 5,8 procenta v příštím roce.

Pokud jde o fiskální rámec, uvedl, že rok 2026 bude ve znamení trendů v oblasti příjmů v souladu s předpokládaným hospodářským růstem, zatímco výdajová stránka bude určena zajištěním odpovídající životní úrovně občanů, zejména zranitelných skupin, a podporou prostředí pro zakládání rodin a kvalitní život.

Vláda očekává, že investiční dynamiku budou stejně jako dosud do značné míry podpořeny evropskými fondy, zejména z Mechanismu pro oživení a odolnost, ale také prostředky z víceletého finančního rámce 2021–2027. Patří sem investice do vzdělávací a zdravotnické infrastruktury, dále do dopravní a inženýrské infrastruktury a obecně do energetiky, energetických projektů a projektů souvisejících s digitalizací.

Celkově vzato povede fiskální vývoj podle očekávání vlády k rozpočtovému deficitu ve výši 2,9 procenta HDP v roce 2026.

Rozpočtový plán na rok 2026 podle premiéra Andreje Plenkoviće potvrzuje kontinuitu odpovědné fiskální politiky.

„Chorvatsko má od všech tří ratingových agentur stále investiční rating A. Tento rozpočtový plán vysílá signál, že i nadále posilujeme odolnost, investujeme do lidí a modernizujeme a transformujeme stát, a to vše s cílem zvýšit kvalitu života našich spoluobčanů, posílit chorvatskou ekonomiku a provádět odpovědnou fiskální politiku,“ uvedl Plenković.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15637807

Chorvatsko zažívá 2. renesanci rozvoje silniční sítě

stane se zítra

Místopředseda vlády a ministr moře, dopravy a infrastruktury Oleg Butković bude v úterý 11. listopadu v Požeze, kde se zúčastní představení dodavatelů prací na projektu "Výstavba úseku rychlostní silnice Brestovac Požeški – křižovatka Godinjak, fáze I a II"

Při této příležitosti předseda Správní rady chorvatských silnic Ivica Budimir představí projekt na místě s pomocí projektové mapy a stručně informuje místopředsedu vlády a ministra Butkoviće a další hosty o pracích.

Jedná se o projekt Chorvatských silnic, v rámci kterého bude postaven úsek rychlostní silnice Brestovac Požeški – křižovatka Godinjak o délce 14,75 km. Hodnota smluvně zadaných prací je 159 800 977,00 eur (bez DPH) a zhotovitelem je společnost China Road and Bridge Corporation (CRBC) , přičemž plánovaná doba dokončení je 48 měsíců.

Kromě místopředsedy vlády a ministra Butkoviće se seznámení zhotovitele s dílem zúčastní také županka Požežsko-slavonské župy Antonija Jozić , předseda představenstva Chorvatských dálnic Boris Huzjan , starosta města Požega Borislav Miličević a další starostové a představitelé Požežsko-slavonské župy.

https://mmpi.gov.hr/aktualno/najave/pot ... njak/25518

K projektu jsem psal v 04/2025 : viewtopic.php?p=313944#p313944

Jedná se o rychlou silnici, která spojí Požegu s dálnicí A3. Požega je totiž v současnosti jediným župním střediskem, které nemá přímé lepší silniční napojení na dálniční síť, ale to se do roku 2030 změní.

Výše uvedené se stalo realitou. Zahájila se výstavba jedné v současnosti nejdrahší stavby. Jedné, protože cena za 1 km překročila 10 mil. €.

Požega (župa) se jako poslední správní župní sídlo v Chorvatsku napojí na dálniční síť (A3) díky investici ve výši 160 mil. € bez DPH.

* parametr: rychlostní silnice
* délka: slabých 15 km
- včetně tunelu v délce 1,6 km
* doba realizace: 4 roky
* zhotovitel: čínská CRBC ( mj. most Pelješki, dnes staví taky spojnici A1 s D8 u Splitu, ale začíná taky prodloužení A11 v Záhřebu )

https://i.imgur.com/mb1O8sP.jpeg



https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/u-pozegi- ... njak/25522
https://pozeski.hr/pocinje-izgradnja-br ... -u-pozegi/

Ve výše uvedené souvislosti je nutno doplnit, že se kreují taký zhotovitelé na výstavbu dvou MÚK a to Godinjak ( A3 ) - v nákladech 15,5 mil. €, aby se dalo na novou rychlostní silnici najet, ale taky MÚK Staro Petrovo Selo ( Požega ). Celá tato realizace tak vyjde na asi 200 mil. € ve stavebních nákladech a opět se rozkládá mezi HAC a HC, tedy dálničního i silničního správce.

Chorvatská ekonomika v roce 2025 výrazně roste, zároveň se potýká s vyšší inflací

Chorvatsko je na špici žebříčku ekonomického růstu v rámci zemí Evropské unie, čelní místo zaujímá ale i v ukazateli růstu spotřebitelských cen.

Růst spotřebitelských cen a nedostatek vhodné pracovní síly jsou hlavními makroekonomickými výzvami Chorvatska. Údaje Eurostatu ukazují, že inflace v Chorvatsku patří k nejvyšší v eurozóně. V celé eurozóně činila průměrná roční míra inflace v září 2,2 %, oproti 4,4 % v Chorvatsku.

Část odborné veřejnosti hovoří o strukturální inflaci způsobené zranitelnou ekonomikou, kdy je ekonomický růst hnán čerpáním EU fondů a silnou závislostí na turistickém ruchu a na druhé straně pak země čelí velmi omezené produkční kapacitě.

Demografické rozcestí

Napjatá situace na trhu práce, kdy je velmi složité najít zaměstnance potřebného profilu s rozumnými mzdovými požadavky, vede k rostoucím nákladům na práci. Nízká míra nezaměstnanosti se promítá do silného růstu nominálních mezd, který v meziročním srovnání činí téměř 10 %. Průměrná hrubá mzda je vyšší než 2 000 eur, tedy přibližně 1 500 eur čistého.

Dle Světové banky je země na kritickém demografickém rozcestí. Hospodářská komora Chorvatska uvádí, že země bude do roku 2030 potřebovat 400–500 tisíc zahraničních pracovníků. V období leden–září 2025 bylo vydáno více než 136 tisíc povolení k práci a pobytu, nejvíce pro občany Nepálu a Bosny a Hercegoviny. Tito zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění nejvíce v sektorech služeb a stavebnictví.

Devátý vládní balíček

V pořadí již devátý balíček vládních opatření pro ochranu životní úrovně občanů a konkurenceschopnosti chorvatské ekonomiky je v platnosti od října 2025. Nový balíček zahrnuje finanční podporu ve výši 175,4 milionu eur. Rozsahem i objemem alokovaných finančních prostředků se jedná o menší vládní podporu než v případě dosavadních opatření. Má to svoji logiku v tom, že balíček je otevřeně deklarován jako krok ve směru k postupnému návratu k tržním mechanismům.

Opatření v něm obsažená budou platná do 31. 3. 2026. Lze očekávat, že snižování subvencí povede nejen k postupnému růstu cen energií, ale i cen širokého spektra produkce a služeb a tím i k dalšímu růstu inflace.

Vysoká dynamika růstu HDP

Růst reálného HDP činil ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,4 %. Oproti prvnímu čtvrtletí se zvýšil o 1,2 %. Jednalo se tak o nejrychlejší tempo růstu tohoto ukazatele od čtvrtého čtvrtletí roku 2023 a zároveň o jedno z nejvyšších v rámci Evropské unie. Pro rok 2025 očekává vláda meziroční růst HDP ve výši 3,3 %, v roce následujícím o 2,9 %. Růst je hnán domácí poptávkou a sektorem cestovního ruchu. Soukromá spotřeba vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,1 % má být hlavním motorem růstu i v roce 2026. Inflační tlaky však mohou limitovat její další růst.

Mezinárodní měnový fond předpokládá zpomalení reálného růstu HDP z téměř 4 % v roce 2024 na stále solidní tempo 3,1 % v roce 2025 a 2,7 % v roce 2026. Silná domácí poptávka podpořená zlepšujícími se reálnými příjmy domácností, nižšími úrokovými sazbami a investicemi financovanými z fondů EU by více než vykompenzovala potenciální nepříznivé účinky zvýšené globální nejistoty a slabého růstu obchodních partnerů. Mezinárodní měnový fond rovněž předpokládá, že inflace se na konci roku 2026 až začátkem roku 2027 přiblíží cíli Evropské centrální banky, jelikož ekonomický růst se zpomalí, tlak na mzdy se zmírní a fiskální deficit se stabilizuje.

Podnikatelské prostředí a přístupová jednání do OECD

Podnikatelské prostředí v Chorvatsku je ze strany zahraničních firem vnímáno pozitivně. Země je od července 2013 členským státem Evropské unie, od ledna 2023 je součástí eurozóny i Schengenu. Z významných mezinárodních organizací chybí Chorvatsku již jen členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

V červnu 2025 předseda chorvatské vlády Andrej Plenković uvedl: „Je to poslední organizace, do které Chorvatsko potřebuje vstoupit. Jsem přesvědčen, že tohoto cíle bude dosaženo v polovině příštího roku.“ V říjnu letošního roku pak Chorvatsko představilo Druhou ekonomickou zprávu, povinnou podmínku pro přistoupení k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na setkání Výboru pro přezkum hospodářského rozvoje v sídle OECD v Paříži.

Odborná veřejnost se víceméně shoduje, že hlavními omezujícími faktory podnikání v této zemi jsou nedostatek pracovní síly a vysoké náklady na práci dané daněmi, různými příspěvky či právě vysokou inflací. Tuto zkušenost sdílí i zástupci řady českých firem, včetně velkých investorů, úspěšně působících v Chorvatsku.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko). Autor: Ladislav Horák, ekonomický diplomat.

https://www.businessinfo.cz/clanky/chor ... i-inflaci/

Z konference Via Vita, která se věnovala silnicím a železním v Chorvatsku v 11/2025 v Rovinji odeznělo, že:

V souvislosti s projekty dopravní infrastruktury v celé zemi, jako je výstavba Podravského ipsilonu na obou koncích a úseku rychlostní silnice z Varaždinu do Krapiny, Mihotić také připomněl nedávné zapojení dodavatelů do prací na jednom z největších projektů silniční infrastruktury v Chorvatsku - projektu za 160 milionů eur na výstavbu rychlostní silnice, která propojí Požegu s dálnicí.

Klíčovým rokem pro dálniční systém bude podle státního tajemníka rok 2027, kdy bude dokončen plný profil Istrijského ipsilonu a na dálnicích v celém Chorvatsku bude zaveden nový model elektronického výběru mýtného. „Systém bez zastávek, s bezkontaktními platebními metodami a kratší dobou jízdy bude pro miliony uživatelů zásadním technologickým průlomem a kvalitativní změnou,“ zdůraznil a dodal, že železnice jsou dnes absolutní prioritou a že vstupujeme do desetiletí, ve kterém se plánuje investice do železniční infrastruktury ve výši šesti miliard eur. „Investice do železniční infrastruktury jsou doprovázeny investicemi do kolejových vozidel, takže HŽ Passenger Transport zakončí letošní rok s celkem 70 novými vlaky v hodnotě 360 milionů eur,“ uvedl státní tajemník Mihotić. ( min. dopravy )

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/drzavni-t ... vita/25539


Z konference Budoucnost dopravy v Chorvatsku, která konala v 11/2025 v Záhřebu za spolupráce min. dopravy a Světové banky odeznělo, že:

Státní tajemník Žarko Tušek při této příležitosti uvedl, že je „velkou ctí zahájit konferenci věnovanou jednomu z klíčových témat pro rozvoj Chorvatska – budoucnosti našeho dopravního systému“. Zdůraznil také desetiletí trvající spolupráci mezi Chorvatskem a Světovou bankou, „založenou na důvěře, odborných znalostech a společné vizi Chorvatska jako moderní a odolné evropské země“. Spolupráce, jak připomněl, sahá od prvních let budování institucí a obnovy infrastruktury až po dnešní projekty modernizace dopravy, digitální transformace a posilování veřejných systémů.

Když hovořil o dopravě jako strategickém sektoru, poukázal na to, že Světová banka je klíčovým partnerem v reformě a modernizaci železničního systému, zatímco dnes se pozornost soustředí na námořní dopravu. „Dnešním tématem číslo jedna je podle mého názoru Jadrolinija. To je pozice, kde se dnes snažíme rozvíjet nový balíček vztahů se Světovou bankou, jak jsme to dříve dělali v železničním sektoru,“ řekl Tušek a dodal, že projekt zahrnuje modernizaci a dekarbonizaci flotily prostřednictvím zavedení „tišších, čistších a energeticky úspornějších lodí nové generace“.

Zdůraznil také důležitost finanční udržitelnosti budoucích investic. „Finanční struktura má vždy tři pilíře – evropské fondy v co největší míře, státní rozpočet a finanční instituce, jako je Světová banka a Evropská investiční banka.“ Dodal, že kromě Jadrolinije existují v Chorvatsku i další velké infrastrukturní projekty, u kterých se postupně finalizuje financování, zejména v železničním sektoru. Tušek také připomněl klíčové infrastrukturní projekty realizované v tomto roce, jako je dokončení koridoru Vc a uvedení kontejnerového terminálu Rijeka Gateway do provozu, a také velký investiční cyklus v oblasti výstavby silnic.

Závěrem uvedl, že spolupráce se Světovou bankou není jen finanční, ale i rozvojová – protože „pomáhá budovat silnější instituce a systémy schopné reagovat na výzvy budoucnosti“. Zdůraznil, že Světová banka zůstane v nadcházejících letech klíčovým partnerem v modernizaci chorvatské dopravy, zelené transformaci a posilování strategické konektivity země.

„Chorvatský dopravní sektor se nachází v důležité fázi rozvoje. Má příležitost pokračovat v modernizaci své infrastruktury, zlepšování konektivity a urychlování přechodu na čistší zdroje energie,“ uvedl Jehan Arulpragasam., ředitel Světové banky pro Chorvatsko, který zdůraznil, že Skupina Světové banky a Chorvatsko mají dlouhodobé partnerství v práci na modernizaci dopravního sektoru. „Spolupracovali jsme v silničním, železničním a přístavním sektoru, včetně projektu Rijeka Gateway, posílili jsme správu věcí veřejných, efektivitu a kvalitu služeb v celém sektoru,“ zdůraznil a dodal, že dalšími oblastmi zájmu bude modernizace trajektového sektoru a podpora klíčových reforem ve prospěch ostrovních komunit, cestovního ruchu a národní soudržnosti. „Skupina Světové banky je i nadále odhodlána podporovat Chorvatsko ve zlepšování bezpečnosti, efektivity, udržitelnosti a bezproblémové integrace různých druhů dopravy,“ uzavřel ředitel Arulpragasam.

Velvyslanec Japonska v Chorvatské republice Wada Mitsuhiro ocenil dlouhodobou dobrou spolupráci mezi Japonskem a Chorvatskem a uvedl, že Chorvatsko by mohlo od Japonska získat pomoc při obnově flotily Jadrolinije v řadě segmentů.

Součástí konference byly i panelové diskuse, během nichž měli účastníci možnost diskutovat o modernizaci železniční infrastruktury, multimodální dopravě a logistice, dekarbonizaci námořní dopravy a inovativních, udržitelných a odolných řešeních pro zlepšení dopravní infrastruktury a služeb v Chorvatsku.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/odrzana-k ... skoj/25543

Hraniční přechod Okučani (4- pruhová rychlostní silnice BiH - HR, sledovaný projekt v tématu )

proběhla z HR strany technická kontrola, stačí se domluvit na termínu

několik videí:

rok 2025 - co se otevřelo do provozu, resp. co je dokončeno ?



co všechno staví čínská firma CRBC v Chorvatsku ?

Chorvatsko taky před měsícem začalo s výstavbou projektu napojení Požešsko-slavónské župy na dálniční síť. Požega se napojí na dálnici A3 rychlostní silnici, která bude dimenzována jako 4-pruh, ale vzhledem k nízkým intenzitám provozně v 1/2 profilu.

více o projektu: viewtopic.php?p=313944#p313944 ( mně se to zdá jako včera co jsem o tom psal, ale vidíte byl to duben ´25 )

začátek výstavby a zopakovaní dat ve video zpracování :

Rozpočet HAC na rok 2026
HAC - Hrvatske Autoceste (dálnice)

https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... 02.2.g.pdf
pro rok 2025 to vypadalo takhle: viewtopic.php?p=304010#p304010

Příjmy: 618 mil. € ( +90 mil. € oproti 2025 )
- z mýta se má vybrat 503,3 mil. € ( +13% )
- EU fondy / Plán obnovy jsou druhá nejvyšší hodnota asi 60 mil. € (což je meziročně taky více o asi 20%)

Výdaje: 517 mil. € ( +95 mil. € )

Přebytek: 100 mil. €

nové dluhy a finanční pomoc: 47 mil. €
obsluha dluhu: 89 mil. €

Na výstavbu dálniční sítě se má použít 190 mil. € a to výhradně na novou výstavbu, což je meziročně navíc o 100 mil. €.
Mimořádná investiční údržba bude mít k dispozici 50 mil. €, meziročně o 1/3 navíc.
Standardní údržba uvidí 31 mil. €, což odpovídá meziroční indexaci v segmentu.

takže, co se bude třeba budovat

* až skoro 6 mil. € ( +16% ) půjde na nová vozidla a stroje údržby a taky hasičská vozidla, upgrady SW
* pokračovat v budování A7 Novi Vinodolski
* podúsek Selce - Novi Vinodolski a pokračování výstavby trasy se zahájením prací na podúseku z Križišće do Selce (Jadranova)
* výstavba nadjezdu přes seřaďovací nádraží s napojením na Sarajevskou ulici na dálnici A11
* prodloužení 3. jízdního pruhu obchvatu Záhřeb od křižovatky Záhřeb Západ po křižovatku Lučko
* upgrade křižovatky Záhřeb Západ (Rakitje)
* výstavba křižovatky Požega na dálnici A3
* výstavba křižovatky Žažina na dálnici A11
* prodloužení části Matulji - Opatija (prodloužení druhého jízdního pásu v kooperaci) na dálnici A8
* pokračování programu rozvoj sítě odpočívadel
* doplňování protihlukových stěn a další

Část výdajů na mimořádnou údržbu bude zahrnovat rekonstrukci vozovek a zařízení (viadukty, mosty, nadjezdy) a také aktivity zaměřené na bezpečnost a zlepšení kvality provozu, které jsou realizovány prostřednictvím projektů výměny svodidel, zavádění inteligentních dopravních systémů, sanace potenciálně nebezpečných oblastí, výměny proměnné dopravní signalizace a dalších. Celková hodnota mimořádných údržbářských prací v roce 2026 je plánována na 50 000 000 EUR.

Cílové hodnoty se vztahují k systematické obnově vozovky (asfaltového povrchu) v plném profilu (zastavovací, jízdní a předjížděcí pruhy) na dálnicích A3, A4 a A6, přičemž v roce 2026 se 20 kilometrů vztahuje k obnově vozovky na dálnici A3, 10 kilometrů k obnově vozovky na dálnici A4 a 20 kilometrů na dálnici A6. Jináč řečeno HAC kvalitně vymění 4,5% vozovek z rozsahu dálniční sítě, kterou spravuje. Tento cíl je aktivovaný i pro roky 2027 a 2028.

Příjmy z úvěrů jsou realizovány postupně, dle dynamiky stavebních prací na výstavbě úseku Selce - Novi Vinodolski (obchvat Novi Vinodolski) a úseku Križišće - Selce (Jadranovo) na dálnici A7 a pro rok 2026 jsou plánovány ve výši 47 052 ​​690 EUR, zatímco výdaje na splátky jistiny přijatých úvěrů a půjček jsou plánovány v souladu se splátkovými kalendáři a pro rok 2026 činí 89 367 930 EUR.

Dluhová situace:

K 31. prosinci 2024 činil zůstatek celkových závazků 2 978 568 924 EUR a neexistovaly žádné splatné nesplacené závazky.
K 30. červnu 2025 činil zůstatek celkových závazků 2 959 917 717 EUR a neexistovaly žádné splatné nesplacené závazky.



Stát, tedy MF, je připraveno stejně jak v minulém roce zvednout a změnit finanční strukturu HAC, jakmile se posunou další soutěže v rámci plánu dostavby dálnic A1 a A7. Prozatím se povedlo včlenit vysoutěžený úsek na A7 řádně do rozpočtu a přitom se de facto udržuje stejný přebytek. Stále ale nebylo zřetelně objasněno, jaká struktura rozčlenění nových úvěrů by tady existovala. V každém případě má HAC požehnání zvednout zadlužení protože situace celé země je dnes jinde, než před léty a ten dluh se snížil a de facto udržuje pod 3 mld. € a je tedy v řádu o miliardy € nižší, přičemž chod HAC je zajištěný - řádná údržba, řádné investice do obnovy sítě a v podstatě taky řádná výstavba všeho, co se plánuje. Již to není tak, že by šlo skoro všechno na splácení dluhů a stejně by to bylo málo. V tom je síla pro nové úvěry a tedy i dostavbu zmíněných dálnic.

HAC uveřejnil plán tendrů na rok 2026

s výší nad 1 mil. € v tabulce

https://i.imgur.com/U0iltjj.jpeg
https://i.imgur.com/3AaQFfX.jpeg

Další ostrovní silnice se dočká proměny. Jde o místní silnici Osor – Punta Križa, klíčové dopravní spojení mezi jižní částí Lošině a zbytkem ostrova, dlouhé téměř 12 kilometrů. Ministerstvo ochrany životního prostředí a zelené transformace obdrželo žádost o posouzení přijatelnosti projektu pro ekologickou síť, čímž se projekt dostal do nové fáze příprav. Pokud dostane zelenou, silnice by měla dostat bezpečnější a modernější dopravní řešení.

Během uplynulého roku bylo v celém Chorvatsku zrekonstruováno velké množství silnic a zároveň byly postaveny nové. Tento "trend" se nevyhnul ani chorvatským ostrovům a nyní se pracuje na dalším zajímavém projektu. Konkrétně Ministerstvo ochrany životního prostředí a zelené transformace zveřejnilo informaci o přijaté žádosti o provedení hlavního posouzení přijatelnosti projektu pro ekologickou síť, který se týká rekonstrukce místní komunikace LC58101 na úseku Osor - Punta Križa.

Plánovaný projekt rekonstrukce místní komunikace zahrnuje kompletní modernizaci 11,728 kilometru dlouhé silnice, která se nachází výhradně v oblasti města Mali Lošinj . Úsek představuje klíčové dopravní spojení mezi jižní částí ostrova a státní silnicí DC100 a hraje významnou roli v každodenní dopravě místního obyvatelstva, ale také v turistických tocích v letních měsících.

Trasa silnice začíná bezprostředně za kruhovým objezdem u vjezdu do osady Osor, kde se napojuje na státní silnici, a poté vede z větší části neobydlenou oblastí charakteristickou pro ostrovní krajinu. Jako základ pro rekonstrukci slouží stávající silnice, přičemž nová osa silnice je z velké části vedena ve stávajícím koridoru, čímž se snižují dopady na životní prostředí a potřeba dalších vyvlastnění.

Přestože většina prací bude probíhat v rámci stávajícího dopravního pásu, projekt počítá s úpravami trasy na několika místech pro zlepšení bezpečnosti a technických podmínek jízdy. Nejvýznamnější změna se týká oblasti osady Punta Križa, kde je plánována výstavba obchvatu. Ten odkloní dopravu od samotného centra, čímž se sníží dopravní zácpy v osadě, zvýší se bezpečnost chodců a zlepší se kvalita života místních obyvatel.

Celková délka úseků trasy, které vystupují ze stávajícího koridoru, je přibližně 1,7 kilometru, zatímco zbývající část projektu, dlouhá přibližně 10 kilometrů, probíhá v rámci stávajících rozměrů vozovky. Tento přístup umožňuje racionální rekonstrukci s minimálními prostorovými zásahy.

jen pro srovnání; HR HDP stavebnictví 8% v a v ČR 6% ( 2024 ) a na Slovensku 3% ( 2023 )

Nová kolektivní smlouva podepsaná ve stavebnictví: hrubé mzdy o 10 % vyšší

Devátý dodatek ke kolektivní smlouvě posiluje hmotná práva a jeho cílem je potlačit šedou ekonomiku a nekalou soutěž

Chorvatská konfederace zaměstnavatelů (HUP-UPG) a Chorvatský odborový svaz stavebnictví (SGH) podepsaly deváté dodatky ke kolektivní smlouvě pro stavebnictví, které zvyšují hmotná práva pracovníků, a základní hrubé platy pro všechny skupiny náročnosti z tarifního sazebníku se od prvního února zvýší o deset procent.

Podepsání zdůraznilo důležitost kvalitní a včasné realizace projektů, odstranění nekalé soutěže, zejména ve veřejných zakázkách, potlačení šedé ekonomiky a nehlášené práce a sociálního dumpingu. Zdůrazněna byla také potřeba vytvořit stabilnější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, zastavit odliv domácí pracovní síly a zlepšit materiální postavení pracovníků a konkurenceschopnost chorvatských stavebních dělníků, jelikož stavební sektor v Chorvatsku má důležitý socioekonomický význam. Podle údajů Ústředního statistického úřadu činil podíl tohoto sektoru na hrubém domácím produktu v prvních třech čtvrtletích roku 2025 osm procent a v listopadu zaměstnával 130 000 pracovníků, tj. devět procent všech zaměstnanců v zemi.

Potřeba technických profesí je velká, ale školský systém na to nereaguje, stejně jako státní kontrola, která by se měla intenzivněji angažovat v boji proti nekalé soutěži, zejména ve veřejných zakázkách. Je nutné, aby dle zákona o veřejných zakázkách povinným důvodem pro vyloučení z veřejných zakázek bylo nevyplácení mzdy a nedodržování dalších práv z kolektivní smlouvy.

Současný průměrný plat ve stavebnictví je asi o 20 procent nižší než průměrný chorvatský plat.

Očekáváme, že toto zvýšení základních mezd a efektivnější kontrola výplat mezd tento rozdíl alespoň částečně sníží. V budoucích jednáních očekáváme, že se konečně obrátí poměr průměrných mezd ve prospěch pracujících - uvedl Vukšić a dodal, že zvýšení mezd a hmotných práv je důležité jak pro pracující, tak pro zaměstnavatele, protože přispívá ke stabilnějším a kvalitnějším pracovním podmínkám, udržení domácí pracovní síly a dlouhodobé udržitelnosti tohoto důležitého odvětví.

Slavnostního podpisu podpořili zástupci Ministerstva práce, důchodového systému, rodiny a sociální politiky a Ministerstva územního plánování, výstavby a státního majetku.

nové silnice v Chorvatsku, které budou otevřeny do konce roku 2026 :

Jak to vlastně aktuálně vypadá s odklonem od mýtnic?

dobře; viewtopic.php?p=327642#p327642

uložte si tento web: https://crolibertas.hr/

vývoj motorizace v zemi ( počet vozidel, počet vozidel v Záhřebu a stáří aut )

https://www.skyscrapercity.com/posts/196466265/