České dálnice > Diskusní fórum

https://www.silnicnikonference.eu/minikonference/ je tam celý záznam.

Peda píše:Dostane k dispozici stavební povolení a doprojektuje si realizační dokumentaci stavby, pravděpodobně vynechá stupeň PDPS.

Pedo, doporučuji zůstat u léty ověřeného postupu: napřed se seznámit s fakty, a až poté vynášet soudy.
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 72#p227572

martini píše:Jen si dovolím konstatovat, PPP D4 je design & build, je na to celá příloha 5, Návrhy Koncesionare, Koncesionar musí vyprodukovat PDPS a změnit si stavební povolení tak, aby odpovídalo podmínkám smlouvy...

https://zdopravy.cz/ppp-v-cislech-za-da ... ard-69193/
Dokumentaci pro realizaci stavby si udělá sám. „Výrazný prostor pro invenci je zejména u mostů,“ doplnil manažer projektu na MD Martin Janeček

Co jsem tak četl po FB, tak se, Martini, obávám, že jakákoli příprava dalšího PPP v současné době, by byla ztráta času, když se podíváme na volební preference. Opravdu bych vyčkal na předání D4 do provozu.

Ptal ses na rizika, já Ti je popsal a ty reaguješ, že neznám fakta. Pro mě to znamená, že to pro Tebe rizika nejsou. Pro ostatní ale pravděpodobně ano.

Popsal jsi rizika, která na této stavbě neexistují. Koncesionář přeprojektuje tak zásadní objekty jako jsou mosty; že to budou zásadní změny, o tom není pochyb; jinak by se nemuselo měnit stavební povolení.
A tady právě dochází k vymizení rizik výstavby a stát nemusí platit za chyby projektu, který byl koncesionáři vnucen.

Lehko se prohlašuje o rizicích, že neexistují, když za ně neneseš zodpovědnost. I jejich projektanti mohou udělat chybu, budou to ti samí jako na ostatních stavbách v ČR. Celé standardy FIDIC by nemusely existovat, kdyby nebyly změny na stavbách a tudíž ani žádná rizika.

Peda píše: I jejich projektanti mohou udělat chybu, budou to ti samí jako na ostatních stavbách v ČR.

Chybu projektanti samozřejmě udělat mohou. Budou to ti samí jako všude jinde. Ale ta chyba nebude na straně státu.
Koncesionář zaměstná stavbyvedoucího, který bude dělat chyby s finančními dopady. To bude stát taky řešit, že koncesionář zaměstnává neschopné lidi?

Je pokrok, že uznaváš, že koncesionářův projektant může udělat chybu. Tím pádem říkáš, že je to riziko, které koncesionář podstupuje a nějakým způsobem si ho vyčíslil. Stát se ho naopak za peníze zbavil.

Peda píše:Chápu, že se čeká odpoveď od Martiniho, kterému gratuluji k úspěchu. Nicméně převzetí projektu s dokumentací v podrobnosti ke stavebnímu povolení v sobě skýtá rizika poměrně velká. Dokumentace pro stavební povolení většinou úplně konkrétní podrobné řešení neobsahuje ale pouze předpoklady. Jiná věc je, že ho občas neobsahuje ani PDPS jako u tunelu Pohůrka. Bagatelizovat to a říci, že o nic nejde, pak znamená, že mnohamilionové dodatky k v současnosti probíhajícím stavbám nejsou žádný problém a to probíhají podle dokumentace ve vyšším stupni podrobnosti! Navíc dochází i k tomu, že zhotovitel provede dílo přesně podle projektové dokumentace a následný provoz ukáže, že to bylo špatné řešení. Může se říci, že to byl špatný projekt, ale v době stavby to nikdo netušil. Nemluvě o riziku provozování hotového díla, co když se stane, že najednou všichni budou chtít jezdit přes D4 na jih, protože bude stále chybět D3 ve středních Čechách (ne 10 ale 20 let) a provoz a tudíž zatížení a opotřebení bude větší. I toto je riziko, které v sobě předznamenává hromadu nákladů.

Vlastně bych to lépe nenapsal asi

Peda píše:... koncesionářův projektant může udělat chybu. ... je to riziko, které koncesionář podstupuje a nějakým způsobem si ho vyčíslil. Stát se ho naopak za peníze zbavil.

https://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-cla ... omplet.pdf
V materiálech MD jsou Rizika týkající se projektového návrhu popsána takto:
- neadekvátní průzkumy a šetření v dané lokalitě,
- neadekvátní odhady nákladů na projektové práce.
Žádná zmínka o chybě projektanta. Finanční dopady chyby projektu může zadavatel projektu soudně vymáhat. A pro případy chyby se projekční kanceláře pojišťují u komerčních pojišťoven.

Vemte si to jako v tom případu, kde máte problém s kvalitou těch mostů (D3, 512, D47) - evidentně to byla buď chyba projektanta nebo zhotovitele, obojí by mi bylo v případě PPP jedno, prostě chybu pro mě udělal Koncesionář a já nemám kvalitu - neplatím.

To bys ale nejdřív na té D3 nebo 512 musel prokázat chybu - D47 je mimo normy - ale ty zbylé dvě stavby jsou špatně jen pocitově. Normově je vše v pořádku, takže bys stejně platil.

theodor less píše:

Peda píše:.
- neadekvátní průzkumy a šetření v dané lokalitě,

To je jinými slovy popsána nejčastější chyba projektanta, že neměl dostatečná podkladová data a následně došel k nevhodnému technickému řešení.

mapman píše:To bys ale nejdřív na té D3 nebo 512 musel prokázat chybu - D47 je mimo normy - ale ty zbylé dvě stavby jsou špatně jen pocitově. Normově je vše v pořádku, takže bys stejně platil.

asi by se chvilku dohadovali, pak soudili a nakonec ŘSD zaplatilo - z našich peněz - i s úroky a náklady
ale je to holt ta nová, progresivní metoda, která umožní dostavit dálnice dřív než nasadit andymu klepeta
omlouvám se závěrečné OT

Já si teda osobně taky myslím, že je celkem naivní si myslet, že když neumí ŘSD vymáhat náhradu/reklamaci/škodu u normálních projektů, takže to najednou bude umět u PPP projektů. A klidně se vsadím, že koncesionář neuděla nic navíc než je ve smlouvě/normách.

Tahle debata se strhla nekam jinam.
Hlavni je, aby se to stavelo a to rychle!!
Uvidime, jak rychle to soukromnik postavi, to ze to bude ve finale stat nejakou miliardicku navic, je nic, v kontextu toho, co se deje nyni, kdy stovky miliar litaji oknem a je to vsem jedno a jeste chtejo vic..

Saljack píše:Já si teda osobně taky myslím, že je celkem naivní si myslet, že když neumí ŘSD vymáhat náhradu/reklamaci/škodu u normálních projektů, takže to najednou bude umět u PPP projektů. A klidně se vsadím, že koncesionář neuděla nic navíc než je ve smlouvě/normách.

chápu tu obavu. ta změna ale je, že se to splácí postupně v čase, řekněme asi jako hypotéka. tedy pro představu: obýváte dům/kancl (který fakticky patří bance) a splácíte, ale při jakékoli poruše přestanete splácet (drobnosti jako teče střecha, netopí, nesvítí, až po průšvihy jako prasklá a nakloněná zeď nebo zvlněné podlahy bobtnáním podkladu) , dokud to banka neopraví VS. případ, kdy jste postavil dům, projektantovi a stavební firmě zaplatil (možná máte nějaký drobný na zádržnym) a najednou máte vadu a honíte firmu, aby to opravila. a ta to háže na projektanta, ten na špatné užívání atd atp.

+ v prvním případě navíc dostanete objekt s veškerým servisem a údržbou a po 25/30 letech i po generální rekonstrukci. to je prostě podle mě dobrý postup eliminující rizika, který ale samozřejmě stojí nějaké peníze navíc. paradoxem je to, že to ale může být na konci i výhodnější, nikdo nemáme křišťálovou kouli.

vaclav píše:...asi jako hypotéka. tedy pro představu: obýváte dům/kancl (který fakticky patří bance) a splácíte, ale při jakékoli poruše přestanete splácet (drobnosti jako teče střecha, netopí, nesvítí, až po průšvihy jako prasklá a nakloněná zeď nebo zvlněné podlahy bobtnáním podkladu) , dokud to banka neopraví

Tak to je slovo odborníka...

nene theo, nenechám se stáhnout do tyhle hry.

mapman píše:To bys ale nejdřív na té D3 nebo 512 musel prokázat chybu - D47 je mimo normy - ale ty zbylé dvě stavby jsou špatně jen pocitově. Normově je vše v pořádku, takže bys stejně platil.

Neplatil, protože kritéria dostupnosti nejsou "jen" normy, ale především hodnota IRI(International Roughness Index - podélná nerovnost), která rozhodně nemůže vyjít na těch mostech méně než Koncesionářskou smlouvou požadovaných 3,5 mm/m po celé Provozní období. Další kritéria dostupnosti: Příčná nerovnost - hloubka vyjetých kolejí nesmí být v libovolné části Projektové pozemní komunikace větší než 15 mm po celé Provozní období; Protismykové vlastnosti - minimální požadavky na protismykové vlastnosti se řídí Normou pro měření a hodnocení drsností vozovek, platnou v době měření a musí být dodržovány po celé Provozní období; Vodorovné dopravní značení - retroreflexe vodorovného značení nesmí klesnout pod 160 mcd/m2/lx; Trhliny - na vozovce se nesmí vyskytovat mikrotrhliny v počtu větším než 10 mikrotrhlin na 100 metrů jízdního pásu, ani jiné větší trhliny. Za mikrotrhlinu je považována trhlina delší než 200 mm a o šířce větší než 3 mm v jejím libovolném místě; Povrch vozovky je řádně odvodňován: nejpozději do 5 minut po skončení deště se na vozovce nevyskytují plochy pokryté nakumulovanou dešťovou vodou větší než 1 m2 s hloubkou větší než 10 mm.

EDIT: Tato "Dostupnost" se hodnotí po Půlkilometrových úsecích, tj. mezi kilometrovníky, přičemž když je problém v jednom Půlkilometrovém úseku, je tento jeden konkrétní nedostupný, tj. platba za něj = 0.

Martine, ale na obou těch lokalitách IRI vychází, proto to ŘSD nemůže reklamovat. Takže si stojím za tím, že za D3 i D0 512 bys prostě platil. IRI je tam v normě.

mapman píše:Martine, ale na obou těch lokalitách IRI vychází, proto to ŘSD nemůže reklamovat. Takže si stojím za tím, že za D3 i D0 512 bys prostě platil. IRI je tam v normě.

Norma ale pokud se nepletu stanoví 4,5 mm/m... Je to tak? Byli jsme na Koncesionáře přísnější, při zpětném předání dokonce musí parametr být 2,5 mm/m.

martini píše:Neplatil, protože kritéria dostupnosti nejsou "jen" normy, ale především hodnota IRI(International Roughness Index - podélná nerovnost), která rozhodně nemůže vyjít na těch mostech méně než Koncesionářskou smlouvou požadovaných 3,5 mm/m po celé Provozní období.

Musím se na to podívat, ale mezinárodní index nerovnosti IRI snad není o milimetrech na metr. Vždyť je to nazváno INDEX.

theodor less píše:

martini píše:Neplatil, protože kritéria dostupnosti nejsou "jen" normy, ale především hodnota IRI(International Roughness Index - podélná nerovnost), která rozhodně nemůže vyjít na těch mostech méně než Koncesionářskou smlouvou požadovaných 3,5 mm/m po celé Provozní období.

Musím se na to podívat, ale mezinárodní index nerovnosti IRI snad není o milimetrech na metr. Vždyť je to nazváno INDEX.

Někdy se uvádí jednotka m/km...