České dálnice > Diskusní fórum

walter píše:

X236K píše:To, ze se to pri 50 USD/barel vyplaci jeste nerika nic o maximalnim moznem rocnim objemu tezby. Ropne pisky tezko nahradi vypadky z klesaji tezby z arabskych "super giants" nebo mexickeho cantarellu.

To zrejme ne, ale minimalne pro Severni Ameriku maji velky vyznam, ktery dale poroste. Kanada je nyni pres 2Mbbld produkce, potencial je 5Mbbld v roce 2020, svetova spotreba je ~80-85 Mbbld z toho USA je ~20 Mbbld

Cena za vytezny bbl bude dale klesat - povrchova tezba (90-100% vyteznost) nebo SAGD (steam assisted gravity drainage), nove separacni technologie (nemusi se stavet upgrader (~$1 mld investice) jako pro SynCrude), velikost poli, spojovani kapitalu (zpracovani, ropovody, uskladneni...)

Spojeni do rafinerii v Mex zalivu - ropovod Keystone - obrovske rafinerie schopne zpracovavat tezkou ropu (coker)

Nekolik velkych projektu se zpomalilo ci zastavilo z duvodu krize ale to je pouze docasny stav...nektere velke jsou pred spustenim produkce (Kearl)

Pro severni ameriku ropne pisky nepochybne svuj vyznam mit budou, nicmene ve svetovem meritku je potencial pridanych 3Mbbld roven predpokladanemu rocnimu poklesu tezby, tudiz problem s poklesem "flow rates" jen nepatrne oddali.

Dale si take nemyslim, ze by samotna infrastruktura zpracovani ropy byl v zapadnim svete problem, ropne spolecnosti dobre vi, proc jiz do dalsich rafinerii etc. neinvestuji.

Jedine velke investice v ropnem prumyslu smeruji do otevirani novych poli (Khurais) ci udrzeni tezky soucasnych (Cantarell).

Odkud berete informace o prumyslu...? Pokud jste insider, urcite by me to hodne zajimalo..

rumpeak píše:To že ty kopce jsou v CHKO je sice blbé, ale DS se taky v CHKO prosadili.

Bolševik snad musel něco prosazovat?
Jo, vodní elekrárna by stačila, ale neni do ní voda. Podívejte se na ty supervýkony současných, dvacet, padesát, někde i stovka MW ..
Mmch největší plochu krajiny v poměru k využitelný kapacitě u nás zabíraj právě ty vodní elektrárny. To je zdroj s extrémně nízkou hustotou energie a dostupností, aspoň ve zdejších podmínkách pupku evropy.

Mám dotaz související s nahrazením ropy. V posledních letech jsem několikrát četl o "převratných" objevech baktérií produkujících ropu (buď z organických hmot nebo z odpadních plastů), ale vždy šlo jen o jakýsi "výkřik ze tmy". Ví někdo o nějakém pokroku v této oblasti?

Podobných objevů bylo víc - jiné bakterie zase produkují vodík nebo třeba biologické palivové články, v nichž pomocí organických katalyzátorů (enzymů) probíhají chemické reakce známé z živých organizmů. Všechno to ale pokud vím zatím funguje pouze v laboratorním množství

Takže z této strany to taky zatím nevypadá na nějaké brzké široce použitelné řešení... Vidím to pořád hlavně na ten atom: http://neviditelnypes.lidovky.cz/energe ... ranici_wag

No poslední hit je, že to prej bude vychytávat CO2 z luftu a vyrábět uhlovodíky, jejichž spálenim se tam zas CO2 vrátí .. takový perpetuum mobile. V podstatě fotosyntéza, pole budou zas plný kolektorů, akorát místo křemíku v nich bude chlorofyl

Standa píše:Takže z této strany to taky zatím nevypadá na nějaké brzké široce použitelné řešení... Vidím to pořád hlavně na ten atom: http://neviditelnypes.lidovky.cz/energe ... ranici_wag

Je to tak, fyzika je fyzika. Politikům to ale nic neříká, ti potřebují prosazovat to, za co je budou voliči volit. Že to není v praxi realizovatelné? To je přece jedno, než se to prokáže, tak to dotyčného politika už zajímat nebude. Bohužel.

jonáš píše:No poslední hit je, že to prej bude vychytávat CO2 z luftu a vyrábět uhlovodíky, jejichž spálenim se tam zas CO2 vrátí .. takový perpetuum mobile. V podstatě fotosyntéza, pole budou zas plný kolektorů, akorát místo křemíku v nich bude chlorofyl

Takže místo rostlin umělé rostliny.

No tak jsem shledl ten uryvek a musim rict, ze se my zdal byt dost nevyvazeny.
Vyjadreni odbornika, ktery zna technologii tezby a zpracovani ropy skrz naskrz, na me neucinila zadny valny dojem. Srovnavat Afriku 70-tych let se soucasnou Papuou-Novou Guineou se my zda byt dost pritazene za vlasy. Mluvit o tom, ze v te dobe cela Asie a Afrika nepotrebovala ani barel ropy, me prijde dost hloupe. Spotreba urcite nebyla takova jako dnes, nicmene nulova rozhodne nebyla.

Dalsi renonc my prijde v tom, ze neni jiny trend, nez zvysovani spotreby v rozvojovem svete. Jakym zpusobem zajistuje svoje energeticke naroky 5. nejvetsi stat na svete Brazilie? Rozhodne ne ropou.

Ohledne soucasneho stavu prozkoumanosti ropnych poli bych take nehovoril o absolutnim vrcholu, ze ktereho nas ceka jiz pouze pad. Stale jeste se objevuji i ve zdelovacich prostredcich nove a nove informace o prave nalezenych vyznamnych loziscich (v posledni dobe nepr. Venezuela, Brazilie, Kanada nebo Arktida). (Ta venezuelska jsou dokonce nekterymi odborniky povazovana za stejne vyznamna jako napr. ta saudskoarabska).

Malo se take hovori o novych technologiich cerpani ropy, at uz z jeste fungujicich lozisek, nebo dokonce z dnes jiz uzavrenych ropnych poli. V soucasne dobe je maximalni vyteznost loztisek nekde v rozmezi 25-35%. Vyuziti napr. zachycovaneho CO2 pri dotezovni opustenych lozisek je mozne zvysit vyteznost o dalsich az 15%, tedy o polovinu.

Ackoliv se stale mluvi, pise a debatuje o problemu s dochazejici ropou, je nutne si uvedomit, ze lidstvo intenzivne vyuziva ropu nejakych sto let. Dnes zname zasoby jsou odhadovany na dalsich nekolik desitek let pri velmi strme rostouci poptavce po teto surovine (v dokumentu se mluvi dokonce az o stoletych zasobach v SA pri soucasnem objemu tezby). Velmi laickym usudnem tedy dochazim k zaveru, ze lidstvo dosud nevytezilo ani polovinu zasob ropy.

Uvedimim-li si, jakoho pokroku lidstvo dosahlo za poslednich nekolik destitek let, nechava me problem dochazejici ropy naprosto v klidu..ostatne stejne jako dalsi strasaky typu globalniho oteplovani.

siesa píše:No tak jsem shledl ten uryvek a musim rict, ze se my zdal byt dost nevyvazeny.
Vyjadreni odbornika, ktery zna technologii tezby a zpracovani ropy skrz naskrz, na me neucinila zadny valny dojem. Srovnavat Afriku 70-tych let se soucasnou Papuou-Novou Guineou se my zda byt dost pritazene za vlasy. Mluvit o tom, ze v te dobe cela Asie a Afrika nepotrebovala ani barel ropy, me prijde dost hloupe. Spotreba urcite nebyla takova jako dnes, nicmene nulova rozhodne nebyla.

Dalsi renonc my prijde v tom, ze neni jiny trend, nez zvysovani spotreby v rozvojovem svete. Jakym zpusobem zajistuje svoje energeticke naroky 5. nejvetsi stat na svete Brazilie? Rozhodne ne ropou.

Ohledne soucasneho stavu prozkoumanosti ropnych poli bych take nehovoril o absolutnim vrcholu, ze ktereho nas ceka jiz pouze pad. Stale jeste se objevuji i ve zdelovacich prostredcich nove a nove informace o prave nalezenych vyznamnych loziscich (v posledni dobe nepr. Venezuela, Brazilie, Kanada nebo Arktida). (Ta venezuelska jsou dokonce nekterymi odborniky povazovana za stejne vyznamna jako napr. ta saudskoarabska).

Malo se take hovori o novych technologiich cerpani ropy, at uz z jeste fungujicich lozisek, nebo dokonce z dnes jiz uzavrenych ropnych poli. V soucasne dobe je maximalni vyteznost loztisek nekde v rozmezi 25-35%. Vyuziti napr. zachycovaneho CO2 pri dotezovni opustenych lozisek je mozne zvysit vyteznost o dalsich az 15%, tedy o polovinu.

Ackoliv se stale mluvi, pise a debatuje o problemu s dochazejici ropou, je nutne si uvedomit, ze lidstvo intenzivne vyuziva ropu nejakych sto let. Dnes zname zasoby jsou odhadovany na dalsich nekolik desitek let pri velmi strme rostouci poptavce po teto surovine (v dokumentu se mluvi dokonce az o stoletych zasobach v SA pri soucasnem objemu tezby). Velmi laickym usudnem tedy dochazim k zaveru, ze lidstvo dosud nevytezilo ani polovinu zasob ropy.

Uvedimim-li si, jakoho pokroku lidstvo dosahlo za poslednich nekolik destitek let, nechava me problem dochazejici ropy naprosto v klidu..ostatne stejne jako dalsi strasaky typu globalniho oteplovani.

O nalezech srovnatelnych se starymi poli v SA nemuze byt vubec rec, uz leta spotrebovavame vice, nez nalezame:


To, ze lidstvo vytezilo polovinu svych zasob, implikuje hodne velke problemy... lehce dostupna ropa je pomalu pryc...

Problem s tokem ilustruje napr. Mexicky Cantarell, kde tyto pokrocile techniky byly pouzity v masovem meritku k udrzeni urovne tezby:


Na vyse uvedenem grafu neni uveden pokles tlaku a pad vystupu pod 1mbpd za poslednich 5 let.

Tím úryvkem jsem jen chtěl poukázat na to, že výše zmiňovaná těžba ropných písků v kanadě nejspíš nebude tak výhodná, jak se může zdát. Je jasný, že ropa ubývá. Čím jí bude míň, tím bude dražší a jednou dojde uplně a to bude celosvětovej ekonomickej a hospodářskej průser, protože ropu nahradit neumíme a ani někým vychvalované jádro nás taky na dlouho nespasí. Výroba energie z fosilních paliv se pomalu stává nepopulární (znečištění ovzduší, devastace krajiny těžbou uhlí atd) a nemůže trvat věčně. Naděje jsou vkládány mj do sluneční energie, ale bude chvilku trvat, než se jí naučíme efektivně využívat.
Ten dokument trvá skoro hodinu a půl a je o v něm celkem zajímavě obsaženo.

Četl jsem zajímavý článek o trhu elektroaut v německém Focusu - viz. link

http://www.focus.de/finanzen/money-maga ... usgabe_18/

Dle prognóz Bloombergu, PWC ... bude v roce 2020 dělat celosvětový trh s elektroauty 10,2 miliónu aut - největším problémem je skutečně baterie, ty s dojezdem 180 km po nabití vychází na cca 10.000 EUR. Dalším problémem je délka nabíjecího procesu. Existuje však kooperace 160 firem na tom, aby existoval celosvětově jediný standard nabíjecí zástrčky.

Němci mají asi velký vítr z asijských výrobců a z Číny, která má již bohatou síť elektrokol a dotační program 6.500 EUR na koupené elektroauto, navíc síť veřejných nabíjecích stanic je v Číně přes 5000 míst, zatímco v Německu 597, v Rakousku 210, Itálii 22...

Dle článku z elektroaut budou nejvíce profitovat dodavatelské firmy autoprůmyslu a samozřejmě výrobci proudu. Dle PWC stoupne v Rakousku jen díky elektroautům v roce 2020 spotřeba elektřiny oproti dnešku o 20%...

Marty píše: Dle článku z elektroaut budou nejvíce profitovat dodavatelské firmy autoprůmyslu a samozřejmě výrobci proudu. Dle PWC stoupne v Rakousku jen díky elektroautům v roce 2020 spotřeba elektřiny oproti dnešku o 20%...

A kde těch 20% navíc vezmou,když už dnes dováží?

Sosa píše: A kde těch 20% navíc vezmou,když už dnes dováží?

Že by konečně nakopli tu jadernou elektrárnu v Zwentedorfu?

Přece z rozšířenýho a dostavěnýho Temelína, maj to kousek za čárou

tu jejich už použít nemohou, protože některé komponenty( možná už většinu) tam nemají

lavně už 30 let stojí a bez rekonstrukce nepojede.Navíc by asi stejně už jejich dnešní dovozy nepokryla.

Koukám že tady sice všichni vesele malují budoucnost elektromobilů či jiných alternativních paliv pro auta, ale měl bych jednu kontrolní otázku:
Kolik % spotřeby ropy tvoří automobilová doprava, nejlépe pak přímo ta osobní, u které se jakž takž rýsuje nějaký ten alternativní pohon?
Téma sice nesleduju důkladně, ale řeklo bych, že se tu ještě neobjevil ani jeden nástin řešení čím pohánět letadla, lodě či vlaky. A taky tady nezaznělo zrovna moc řešení pro nákladní auta.

Petr Pokorný píše:Koukám že tady sice všichni vesele malují budoucnost elektromobilů či jiných alternativních paliv pro auta, ale měl bych jednu kontrolní otázku:
Kolik % spotřeby ropy tvoří automobilová doprava, nejlépe pak přímo ta osobní, u které se jakž takž rýsuje nějaký ten alternativní pohon?
Téma sice nesleduju důkladně, ale řeklo bych, že se tu ještě neobjevil ani jeden nástin řešení čím pohánět letadla, lodě či vlaky. A taky tady nezaznělo zrovna moc řešení pro nákladní auta.

No tak při důsledné elektrifikaci ala Švýcarsko by snad byly vlaky pořešeny raz dva.(v uvozovkách - tj.oproti jiným druhům přepravy,je jasné,že ne hned)
Letadla při troše sc-ifi úvahách-vodíkový pohon(?) Nekamenujte mne prosím,nikdy jsem se o tyto oblasti detailně nezajímal,je to čistě laický názor....Lodě -když mohou být jaderné ponorky,tak by se snad časem podařilo zkonstruovat něco pro komerční využití u těch kontejnerových monster.U nákladáků je jasné,že moc elektrika nepomůže,jedině snad důsledně je v rámci logistických možností "vyhnat " na koleje.Ale to je asi ještě větší sci-fi,než ten jaderný a vodíkový pohon....

Petr Pokorný píše:Téma sice nesleduju důkladně, ale řeklo bych, že se tu ještě neobjevil ani jeden nástin řešení čím pohánět letadla, lodě či vlaky.

Nějaký lodě na palivový články už jsou: http://en.wikipedia.org/wiki/Hydrogen_ship

No hlavní zádrhel je v tom, že jak se bude ropa těžit v čim dál extrémnějších podmínkách tak bude stále častější selhání těch nových dokonalých a jánevim jakých technologií (mj čim dál dražších a náročnějších na požranou energii a meteriály) jako je tohle .. ani plán B zdá se nevyšel. Ostatně v Kanadě už z těch povrchových dolů na ropný břidlice či písky taky nejsou moc odvázaný.

Další alternativní zdroj

http://www.novinky.cz/veda-skoly/199640 ... ergie.html

Nechci ten dokument pořád někomu vnucovat, ale kdyby ho přeci jen chtěl někdo vidět, udělal jsem z něj devítidílný seriál. První díl je tady

Jinak je tam všech devět dílů