České dálnice > Diskusní fórum

Mike píše:mě by se prostě nejvíc líbil ten jadernej reaktor
jak velkej bude reaktor 200kW ?
jako papiňák ?
přijedu domů, v zimě napojím na ústř. topení, v létě na bazén
jednou za 10let mi natankujou 10kg plutonia z vyřazený jaderný bomby a jezdím dál

Nic nového pod sluncem.

Američtí vědci našli úspornější proces výroby čpavku. Výhodou takového paliva je, že vstupní suroviny jsou voda a vzduch, a spalováním nevznikne vůbec žádné CO2.
a nevýhoda je asi všem zřejmá
http://www.osel.cz/index.php?clanek=587 ... how2&dev=1

Neudělal v tomhle oboru nějakej průkop taky Jára Cimrman?

Problém vidím i v tom, že při spalování vzniká nikoliv dusík, jak je na začátku článku uvedeno, ale NO2.

není tohle ovšem řešitelné pomocí Ad Blue ?

Asi těžko, když je to jedna ze dvou hlavních složek spalin. Jinak to čudo taky funguje přes čpavek http://cs.wikipedia.org/wiki/AdBlue

bych právě řekl že naopak

Z výfuku pak místo většiny NOX odchází neškodná vodní pára a dusík.

Mike píše:bych právě řekl že naopak

Z výfuku pak místo většiny NOX odchází neškodná vodní pára a dusík.

Chce to číst celé. Chemická rovnice v tom samém článku říká něco jiného:
Rovnice hoření je následující: 4 NH3 + 7 O2 → 4 NO2 + 6 H2O.

To je věta z toho článku o AdBlue, kterym se v katalyzátoru naopak NOx redukuje. Ale tam je kdyžtak lepší si přečíst rovnou http://en.wikipedia.org/wiki/Selective_ ... _reduction i když je to trošku komplikovaný

4NO + 4NH3 + O2 → 4N2 + 6H2O
2NO2 + 4NH3 + O2 → 3N2 + 6H2O
NO + NO2 + 2NH3 → 2N2 + 3H2O

Pro pohon na bázi amoniaku [spousta NO2] by to asi bylo málo efektivní, musel by bejt katalyzátor jak kráva s přídavnym vyhřejvánim. Perpetuum mobile nefunguje.

No spíš by bylo využití v železniční dopravě,na auta je to docela těžkopádné.

vizualne zaregistrovano v tesco na andelu a potvrzeno na webu:

http://www.novysmichov.eu/parkoviste
Ve 2. podzemním podlaží je Vám k dispozici dobíjecí stanice pro elektromobily.

takze, jdu nakoupit tydenni nakup a mezitim dobijim auto. budoucnost je tady!

Kéž by bylo všechno tak jednoduché že...

A teď trochu reality: http://www.autotube.cz/autotest/2570-pe ... video.html

dobry test a aspon jsem tu stanici videl v akci.
jasne, jsme na zacatku. urcite je ale chyba topit si, mel si to vyhrat kdyz byl na kabelu.

pobavilo:
"přenosná" nabíječka pro elektromobil

P_V píše:pobavilo:
"přenosná" nabíječka pro elektromobil

Použijte analogii s prvními "mobilními" telefony pro síť NMT, které vážily několik kilogramů (rok 1995), zkuste to extrapolovat do budoucnosti a vyjde Vám, že to možná někdy bude i fungovat rozumně.
(A nebo taky ne, to teď nelze odhadnout). V každém případě se i ty mnohakilové "mobily" prodávaly a použivaly.

MPMP píše:V každém případě se i ty mnohakilové "mobily" prodávaly a použivaly.

To sice ano, ale taky tehdy nebyla žádná jiná alternativa mobilního telefonování.
Alternativa pro pohon vozidla k akumulátorům tady dneska je ... a je výrazně rozšířenější a stále podstatně levnější...

pp21 píše:

MPMP píše:V každém případě se i ty mnohakilové "mobily" prodávaly a použivaly.

To sice ano, ale taky tehdy nebyla žádná jiná alternativa mobilního telefonování.
Alternativa pro pohon vozidla k akumulátorům tady dneska je ... a je výrazně rozšířenější a stále podstatně levnější...

No ony měly podobný problém, většina té váhy byla baterie.

pp21 píše:

MPMP píše:V každém případě se i ty mnohakilové "mobily" prodávaly a použivaly.

To sice ano, ale taky tehdy nebyla žádná jiná alternativa mobilního telefonování.
Alternativa pro pohon vozidla k akumulátorům tady dneska je ... a je výrazně rozšířenější a stále podstatně levnější...

Když už chcete používat analogii, tak prosím důsledně.
Ano, dneska existuje alternativa v autech na paliva z ropy. Tehdy existovala alternativa v telefonování z pevných linek. Byly v každé budově a na ulicích téměř na každém rohu. Dostupné byly a levnejší taky. Přesto lidi chtěli telefonovat "za draho" z těchto velkých a těžkých zařízení a obdobně někteří teď chctějí jezdit na elektřinu. proč to ti lidé dělají se mě neptejte, ale dělají to. Stejně jako to tehdy dělali s těmi telefony.

Sosa píše: No ony měly podobný problém, většina té váhy byla baterie.

Jistě, ale vyvinout nízkopříkonový systémy pro komunikaci a sofistikovanej management spotřeby je možné, respektive bylo možné na tehdejší technologické úrovni relativně snadno, zatimco doprava má holt tu tupě fyzikální povahu, prostě 1 tunu s menšim výdajem energie než cca 100 Wh na km nepopovezete a nepopovezete, ať se budou výzkumníci snažit sebevíc. Plus nějaký 3Wh přirážka na každej metr výškovýho rozdílu. Dokud teda nějakej novej Einstein nevynalezne nějakou tu nízkopříkonovou antigravitaci nebo aspoň elegantnim trikem nezruší tření

MPMP píše:Tehdy existovala alternativa v telefonování z pevných linek. Byly v každé budově a na ulicích téměř na každém rohu.

Tady srovnání pokulhává snad ještě víc. Tehdy v roce 1990 vůbec nebyly telefony na každém rohu. Za telefonní linku se platilo zlatem a čekalo se na ni leta. Kanceláře (jestli se tomu tak dá dnešníma očima říct) se pronajímaly ne podle lokality, břehu Vltavy, dostupnosti či blízkosti MHD, ale právě podle toho, jestli do domu vede telefonní kabel. A mobilní telefonování, tedy to, co má mobilní telefon umožnit především, o tom se běžným smrtelníkům mohlo jenom zdát.

adamos píše:

MPMP píše:Tehdy existovala alternativa v telefonování z pevných linek. Byly v každé budově a na ulicích téměř na každém rohu.

Tady srovnání pokulhává snad ještě víc. Tehdy v roce 1990 vůbec nebyly telefony na každém rohu. Za telefonní linku se platilo zlatem a čekalo se na ni leta. Kanceláře (jestli se tomu tak dá dnešníma očima říct) se pronajímaly ne podle lokality, břehu Vltavy, dostupnosti či blízkosti MHD, ale právě podle toho, jestli do domu vede telefonní kabel. A mobilní telefonování, tedy to, co má mobilní telefon umožnit především, o tom se běžným smrtelníkům mohlo jenom zdát.

Ale to pokrytí tehdy odpovídalo přibližně hustotě těch telefoních linek

Jednou z možných variant, jak efektivně naložit s elektrickou energií pro pohon aut je uchovat ji přímo chemicky v podobě stlačeného / zkapalněného / deponovaného vodíku. Hustota uchované energie je 3,5x vyšší v porovnání s benzinem s 98 oktany.
Ukazuje se, že přestavba pístových motorů na vodíkové palivo (BMW 750i H - tuším z roku 2002) není správná cesta, stejně tak ani palivové články co dnes zkouší Mercedes v modelu B. Novou a zajímavou myšlenkou jsou mikroturbíny spřažené s komutátorovým dynamem a stejnosměrné motory (ward-leonard). Vše doplněné vysokovýkonými kapacitory, něco málo Li baterií a rekuperací brzdné energie.
Tato koncepce nese tu výhodu, že spousta technologií je již odzkoušena (motory, kapacitory, Li baterie, rekuperace) v dnešních hybridech, vodíkové mikroturbíny jsou dnes už standardním produktem raketového výzkumu.
Vodík lze dnes snadno vyrobit jak z fosilních paliv (přepočtená cena vodíku je ekvivaletní ceně benzínu asi 4,5 Kč/litr) tak i z obnovitelných zdrojů energie (ek. cena cca 16 Kč/litr).
Skladování a handling vodíku obecně je nejtěžší oříšek, nicméně řešení zde již jsou (viz nová čistě vodíková pumpa v Berlíně z ledna 2012).

Celé to stojí na tom, že to stejná změna jako přechod od parních lokomotiv k elektrickým - tedy změna celé filozofie. A to stojí nemalé peníze a do toho ropné zájmy...

Hustota uchované energie je 3,5x vyšší v porovnání s benzinem s 98 oktany.
No na hmotnost to tak teoreticky vychází, ale těžko do dostanete do hustoty kolem 800 kg/m3 jako ty kapalný fosilní paliva .. takže máte zas problém s hustotou energie vztaženou na objem. A zkapalňování vs. odpařování je další obrovská energetická ztráta, která navíc přijde nazmar .. v autě zpravidla nic chladit hluboko pod nulu nepotřebujete.

jonáš píše:Hustota uchované energie je 3,5x vyšší v porovnání s benzinem s 98 oktany.
No na hmotnost to tak teoreticky vychází, ale těžko do dostanete do hustoty kolem 800 kg/m3 jako ty kapalný fosilní paliva .. takže máte zas problém s hustotou energie vztaženou na objem. A zkapalňování vs. odpařování je další obrovská energetická ztráta, která navíc přijde nazmar .. v autě zpravidla nic chladit hluboko pod nulu nepotřebujete.

No, navrhuji se posunout z fyziky pro základní školu do vyšších pater vzdělání, Jonáši.

Stlačený vodík dle evropské normy pro HCHF má specifickou hmotnost cca 220 kg/m3, vodík deponovaný v metalhybridové pěně cca 310 kg/m3, adiabaticky zkapalněný vodík dokonce 570 kg/m3.

Z hlediska ztrát to samozřejmě je problém, ale též záleží na tom, jak budeme porovnávat LCA benzínu vs. vodíku, když totiž započtete všechny účinnosti při výrobě benzínu z ropy, také to není žádná hitparáda... Ale uznávám, že ztráty jsou to nemalé. Stlačování cca 20%, MH depozice 14%, zkapalňování 32%.

Vlastní účinnosti pohonu jsou už ale fomózní. Mikroturbiny se provozují v maximu pracovního bodu s účinností přes 60% (což se může i moderním dieselovým motorům zatím jenom zdát), ztráty ward-leonardova soustrojí jsou 2%, ztráty SS motorů 3%.

Ale kde jste přišel na chlazení ve vodíkovém autě, to fakt netuším. Prostudujte si princip Dewarovy nádoby (pro jednoduchost - to je termoska!) a adiabatické expanze vodíku (ejhle, on mrška vodík se na rozdíl od drtivé většiny plynů při rozpínání ohřívá!). Pak vám asi docvakne, že jste si Jonáši naběhl na vidle.