pavel.hrdina píše:Dovolim si v tomto ohledu citovat jedno okridlene prislovi: "Poradek je pro blbce, inteligent zvladne i chaos." Narazim predevsim na systemy znacek statu jako je Velka Britanie, Nizozemi a Belgie. Tam si nikdy nemuzete byt jist tim zda se na dane pozici nachazi pismeno ci cislice. Dokonce v pripade Britanie si nejsem jist jestli je konstantni pocet pozic... V Nemecku je aspon rozumne citelny kod okresu a pak libovolna zmet pismen a cislic, opet bez jakychkoliv predpokladu na rozlozeni pozic a dokonce ani na jejich pocet.
A preci to zvladaji. Mozna by bylo zajimave se jich zeptat jak to delaji.
Tak tady si dovolím velmi oponovat. Ve Velké Británii je pevně daný sled znaků na poznávací značce ve formátu AB12 CDE, kde AB je registrační místo, 12 pololetí registrace a zbytek je jedinečná kombinace. To je systém z roku 2001. Předchozí měl také pevně dané znaky A123 BCD, předtím ABC 123D. Značky starší než ze šedesátých let střídaly systém zhruba po deseti až patnácti letech, vždy ale byla přesně definována struktura kódu. Zároveň platí, že ojeté dovezené vozidlo musí dostat značku z období, ve kterém bylo vyrobeno. Systém tak nabourávají jedině placené značky, které můžou mít poměrně volnou strukturu a podoba samotných tabulek.
Belgie - v letech 1972 - 2007 se vydávaly značky ve formátu ABC-123 a žádném jiném, teď jsou to 123-ABC. Na tento jednotný formát přešli právě proto, že jejich dosavadní systém stěhovavých skupin znaků se vyčerpal a stal se zcela nepřehledným.
Nizozemí - Tam můžou být znaky různé, ale není pravda, že si tu člověk není jist ničím. Na značce jsou vždy tři skupiny znaků oddělených pomlčkami a ve skupině smí být buďto pouze písmena, nebo pouze číslice. Takže se vydávaly kombinace AB-12-CD nebo 12-AB-CD a aktuálně 12-ABC-3, nemůže u nich ale nastat žádné A1-B2-3C nebo něco podobného. A oni ví proč.
Německo - Písmena před mezerou jsou region, po mezeře (anebo v druhém řádku) jsou číselná kombinace. Ale opět žádná změť znaků - vždy písmena a po nich číslice, písmena jedno, nebo dvě, číslice jedna až čtyři. Takže A-A 1 i ZZZ-ZZ 999 jsou oboje německé značky, nemůže zde ale nastat žádné ABC-1A23B.
Oproti tomu v Polsku jsou běžně k vidění kombinace ABC 1DE2 nebo ABC 12D3, které jsou nezapamatovatelné. Slovinci přešli ve všech regionech na systém AB CD-123, protože doposud vydávané např. AB 12-3CD nebo AB C1-23D byly nezapamatovatelné. Rakušané sjednotili výdej ve všech okresech na AB 123 CD (anebo A 123 BC), jen Vídeň má svůj systém (A 12345 B). Dánská značka je vždycky AB 12 345 a nikdy nic jiného. Švédové, Maďaři, Litevci - ABC-123...
Zkrátka drtivá většina Evropy si je pravidla o zapamatovatelnosti vědoma (dokonce i ti Poláci už na to přišli a řeší to), bohužel my jdeme trochu proti proudu.
A není to o tom, že by někdo nezvládl chaos. Když vás někdo srazí autem, tak budete rád, když si někdo v okolí zapamatuje značku. V Česku má poměrně ztížené podmínky.
pavel.hrdina píše:Tak samo, Blava ma uz temer vycerpano, jinde to asi nejak brzo nehrozi. Kazdopadne vyjimecny "okres" si zada vyjimecne reseni. Sahli k jine serii - OK. Kdyby povalili "posvatnou kravu" a rekli, ze pripusti i jine kombinace cisel/pismen, tak by se nic extra spatnyho nestalo a zachovala by se "systematicnost kodu okresu".
Ono se nic extra nestalo. Řešení Bratislavy vyžadovalo, aby jedna z "posvátných krav", které existovaly od roku 1997, padla. Rozhodli se vyměnit BA za BL a pokračovat ve stejném formátu, což je o trochu elegantnější než povalit druhou krávu - tedy jednotná formát. To výjimečné řešení by se mi líbilo tak, že by Bratislava měla prostě jen B a značky B-1234AB. To je lepší, než BA-123AB, potom BA-1234A, potom BA-12ABC...