České dálnice > Diskusní fórum

ElWapp píše:Řeším teď případ, kdy hlavní stavbou je obytný dům a část venkovních komunikací v režimu veřejné účelové nebo místní komunikace bude povolovat paní ze speciálního stavebního úřadu. A (tlumočeno hlavním projektantem) paní chce vlastní dokumentaci, což HIP vyřešil tak, že sepsal vlastní A, B, nakreslil samostatné situace (tam je to obzvlášť vtipné, když se v koordinační situaci stavba komunikací koordinuje tak akorát sama se sebou). Přijde mi to nesmyslné a postavené na hlavu, teď mu kvůli jinému názvu stavby nebudou sedět ani vyjadřovačky. A samozřejmě má být vše autorizováno dopravákem.

V takovém případě je objekt komunikací samostatným stavebním objektem a na speciální úřad se dává ABC z celé stavby (kde je ve zprávě příslušný odstavec + koordinační situace celé stavby) a složka s objektem komunikace (zpráva, situace, řezy...).

ElWapp píše:... paní chce vlastní dokumentaci, což HIP vyřešil tak, že sepsal vlastní A, B, nakreslil samostatné situace ....

Pořád se říká, že všechno stagnuje kvůli líným a hloupým. Někdy to nefunguje kvůli pracovitým a hloupým.

Prosím o info kdo ví co jsou destruktivní technologie podle ŠSN nebo podle TP a kde je možno tento výraz najít???
Díky za info!!

pokud se to týká striktně PK, tak si myslím, že tento termín se nepoužívá, viz. 73 6100, pokud by se to mělo týkat oprav (kanalizačních) řadů, tak se tomu věnuje 75 6121, ale u sebe ji nemám. mělo by se jednat o vytlačování a burstlining. příště by se hodilo položit dotaz trochu konkrétněji, takhle je to věštění z koule.

O destruktivní technologii se hovořilo při použití systému PeelJet pro dosažení protismykových vlastností povrchu vozovky. Bezpečnostní protismykové úpravy povrchů vozovek (TP 213) znají pouze tenké vrstvy prováděné za studena nebo za horka s použitím speciálních pojiv a kameniva, případně jiných zdrsňujících materiálů.

Upřesním dotaz - při opravách CBK a nebo obnově PPV na CBK jsou používány různé metody. V této souvislosti je užíváno zadavatelem VZ pojem destruktivní = vyloučeny ze soutěže. Které metody jsou tedy destruktivní a podle čeho se určují a kde jsou vyjmenovány = ČSN,TP,....?
Kdysi dávno ve škole byly ZKOUŠKY výrobků = betonu destruktivní a nedestruktivní. Nebo je to na libovůli co si tam kdo dosadí a užívá se podle toho jak se to v dané chvíli hodí.

Jaký vidíte smysl v používání infiltračního postřiku na nestmelené podkladní vrstvy před pokládkou asfaltových vrstev? Je nutné ho předepisovat?

Začněme u názvu: infiltrační; to se nějakému vědátorovi opravdu nepovedlo. Vycházel zřejmě z předpokladu, že postřik je asfaltová emulze, t.j. kapičky asfaltu rozptýlené ve vodě, a voda "prosákne" nestmelenou podkladní vrstvou. To se ale nestane, a výsledkem je asfaltová membrána ležící na prachu.
Může mít smysl jako ochrana před promočením; hlavně před zimou, když se nestihnou asfaltové vrstvy.

nestmelené vrstvy jsou uzavřeny infiltračním postřikem (který mj. je to samé jako spojovací, akorát ve vyšším dávkování) aby zůstaly zachovány vlastnosti vrstvy, např takové MZK při dlouhodobém vytavení povětrnostních vlivů degraduje. dále postřik s podrcením umožňuje pojíždět nestmelené vrstvy při pokládce dalších vrstev bez velkého rizika porušení a osobně si myslím, že má i fukci oddělení jednotlivých vrstev (proto "infiltrační" aby např horká balená nevytáhla vlhkost z spodních vrstev, případně aby se stmelil ten "prach" resp tzv. "nulová" frakce, která se tvoří na povrchu MZK např. a potom k tomu asfalty resp. betony lépe přilnuly)

Díky. U MZK to chápu, ale u nějakých podřadnějších komunikací ve městě, kde je podklad ze štěrkodrti a kdy navíc nepotřebuju nechat podkladní vrstvu "přezimovat", ale do pár týdnů ji překryju balenou, mi to přijde trochu zbytečné a spíš na uvážení stavby, jestli tam postřik dají nebo ne. Resp. absence postřiku by neměla mít vliv na únosnost ani trvanlivost.

evilcleaner píše:... dále postřik s podrcením umožňuje pojíždět nestmelené vrstvy při pokládce dalších vrstev bez velkého rizika porušení...
...případně aby se stmelil ten "prach" která se tvoří na povrchu MZK a potom k tomu asfalty resp. betony lépe přilnuly...

1) pokud existuje něco, co může při pojíždění MZK tuto vrstvu poškodit, infiltrační postřik s podrcením nemá šanci tomuto poškození zabránit
2) pokud by existoval požadavek na "přilnutí" asfaltů resp. betonů k MZK, jistě by existovala i zkouška, která by toto "přilnutí" ověřovala

Díky za reakce na předchozí dotaz.

Terminologická otázka: Skrývka ornice se provádí vždy, kdy je pozemek v ZPF. Co se provádí, pokud v ZPF není (zbytkové plochy kolem komunikací, ostrůvky, parky, předzahrádky apod.) - je to taky nazýváno skrývkou ornice, nebo nějak jinak? Setkal jsem se s pojmem oddrnování. Tato zemina má jistě nižší kvalitu než "skutečná" ornice, je někde předepsáno, jak s ní nakládat (s ornicí v ZPF se nakládá podle rozhodnutí odboru životního prostředí)? Kam s ní, když mi OŽP nic nepředepíše (protože to není ZPF) a já nemám plochy, které bych potřeboval ozelenit? V některých projektech jsem se setkal s tím, že se tato vrstva jako bezcenná odváží na skládku.

Taky by mě to zajímalo. Sledoval jsem před lety stavbu skladových hal a zaujalo mne, že ornice byla pečlivě skryta a následně použita na výstavbu valu směrem ke krajské silnici, na kterém byly vysazeny břízy a oseta tráva.
Suma sumárum totéž, jako by ji odvezli na skládku.

strzeni drnu. odvoz na skladku, v pripade lesnich pozemku hrabanka, nakladani stejne. v aspe resp otskp jsou na to polozky

Poprosil bych zda má někdo INFO jal se řeší tzv. ,, příčná striáž ,,na AB povrchu v případě, že nejsou vhodné podélné a příčné sklony na odvod vody povrchu vozovky - nulové spády. Je nějaký předepsaný vzorový list nebo dané TP= hloubka řezu + vzdálenost drážek + šířka úpravy řezaných ploch pro odtok vody. Nebo je třeba samostatného výpočtu hydro a stanovuje se individuálně pro danou plochu???

Jak se při rekonstrukci nakládá s nějakým hodnotnějším "odpadem" jako jsou třeba ohlazené žulové kostky? Ve větších městech si myslím že to přebírají Technické služby, ale při výstavbě dálnice? Je nějaký postup odprodeje, nebo se to interně ztratí, případně jen předá firmě na odpad a ta s tím dál zachází jak chce?

casto byva na tyto veci pri vetsich vymerach povinny odkup zhotovitelem

Tu povinnost ale urci kdo? A v rozpoctu to pak je jako zaporna polozka?

no je to zadáno v popisu položky tzn. stanoví to investor, cena za odkup se podle mě řeší mimo rozpočet.

Rád bych se zeptal na přípravu staveb tunelů. V této době se připravují např. stavby dvou důležitých tunelů, jeden v Brně pod Vinohrady na I/42, druhý je tunel Dětřichov na D35 Opatovec – Staré Město. Pokud vím, u obou tunelů se očekávají problémy. U toho prvního se prý neví, kam až sahají prastaré říční usazeniny, které můžou stavbu silně zkomplikovat, u toho druhého prý hrozí, že bude procházet starými štolami, které nejsou zdokumentované. Podobných příkladů je určitě víc.

Čemu nerozumím je, proč se s nějakým větším předstihem před očekávaným zahájením stavby nezačíná s průzkumnou štolou, která je pro stavbu tunelu zásadní. Ta pokud vím nevyžaduje "velké" stavební povolení a výkup pozemků, ale stačí jen povolení od Báňského úřadu a případně pronájem nějakých pozemků. Pokud vím, tak na toto "malé" povolení se na Slovensku dokonce razí celý dálniční tunel, aby se ušetřil čas.

Zdravím, mám takovou jednoduchou otázku. Řeší se při projektování dálnice násypy a zářezy tak, aby se objem zeminy vyrovnal? Nebo je to čistě podle terénu?

Zrovna jsem koukal na ytb video ze stavby d35 a tam je to skoro na rovině a spousta těchto násypů/zářezů vypadlo zbytečně.

Samozřejmě, že se to řeší. Ideální je, když je bilance vyrovnaná nebo když se dá zemina vhodně přesouvat v rámci sousedních úseků. D35 podobně jako D1 na Moravě je sice na rovině ale i tak musí být na násypu kvůli vodě... takže se nechávají inundační estakády přes Labe a Loučnou a zbytek na náspech, i kvůli křížení se silnicemi neb o vodotečmi. Také při přechodu železnice je jednodušší vyhnat na náspu do výšky dálnici než železnici.

Dotaz na kolegy projektanty, z čeho vycházíte při psaní souhrnné technické zprávy, kde se uvádí takové údaje jako
- památková rezervace, památková zóna
- zvláště chráněné území
- poddolované území
- ochranná pásma vodních zdrojů a ochranná pásma vodních děl a prvků životního prostředí - soustava chráněných území Natura 2000
- záplavové území
- stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.
- zdroje nerostů
- zdroje podzemních vod

něco lze vyčíst z územního plánu nebo územně analytických podkladů, něco z různých specializovaných serverů (geology.cz), ale u něčeho je to věštění z křišťálové koule...

...nebo píšete "netýká se" dokud to dotčený orgán nevrátí?

pohrabáč píše: Poprosil bych zda má někdo INFO jak se řeší tzv. "příčná striáž" na AB povrchu v případě, že nejsou vhodné podélné a příčné sklony na odvod vody povrchu vozovky - nulové spády.

Podstatou striáže je vytvoření požadované makrotextury CB povrchu před tuhnutím betonu. Do povrchu vyzrálé vrstvy se tady již nezasahuje. Pokud se zasahuje, není to striáž, ale prasárna.
Odvodnění je řešeno projektovou dokumentací právě vhodnými příčnými a podélnými spády. Pokud se jedná o opravu (výměna obrusné vrstvy), kde není projektová dokumentace, musí se na odvodnění myslet již při frézování původní obrusné vrstvy. Před pokládkou nové obrusné vrstvy může být pozdě. Po jejím položení je pozdě určitě.

KarelLer píše: U tunelu Dětřichov na D35 Opatovec – Staré Město prý hrozí, že bude procházet starými štolami, které nejsou zdokumentované.
Čemu nerozumím je, proč se s nějakým větším předstihem před očekávaným zahájením stavby nezačíná s průzkumnou štolou, která je pro stavbu tunelu zásadní.

Když už je před zahájením stavby, t.j. stavba má stavební povolení, nestojí to už za ty komplikace.