České dálnice > Diskusní fórum

Nevím, jestli už se to tu řešilo. Je nějaký důvod, proč staví gabionové stěny místo betonu? Je to nějak pevnější? Nebo výrazně levnější? Osobně mi přijde, že je beton trvanlivější. Díky

Jedná se o okrasný prvek, ne o nosnou stěnu.

gabiony mají díky své porézní struktuře také mnohem lepší akusticky útlumové vlastnosti, kromě teda estetické hodnoty. naprostá většina gabionových zdí má zde statickou (nosnou) funkci - pouze v místech, kde byly instalovány larseny za rub zdi, tak nepřebírají statickou funkci (většina takových případů vznikla až během stavby)

Royce píše:Nevím, jestli už se to tu řešilo. Je nějaký důvod, proč staví gabionové stěny místo betonu?

Estetika, protihlukové vlastnosti, možná i lepší odvodnění rubové strany
Mokré Lazce se svými oranžovými rourami ale nejsou ten případ

... a navíc gabiony mohou časem cíleně či náhodně zarůst keři nebo popínavými rostlinami, což je ještě více zpevní a zkrášlí. U betonu je porost kvůli vlhkosti a kořínkům spíše nežádoucí.

Vegetace je nezpevní, naopak do nich vnese humus který je rozblátí. Železničáři z toho důvodu nemají rádi, když jim štěrk v kolejích zarůstá plevelem. Jediné zpevnění je ten pozinkový drát.

Myslím, že plevel na kolejích a popínavé rostliny na gabionu jsou dost velký rozdíl

Mně u gabionů vadí jedna věc. Co se stane, až ta drátěná klec prorezne? Už jsem pár poškozených viděl a kameny z nich volně vypadávaly. Až se to stane ve větším rozsahu, bude se pak taková stěna prolévat betonem nebo stavět celá znova?

Aram96 píše:Myslím, že plevel na kolejích a popínavé rostliny na gabionu jsou dost velký rozdíl

Ne, nejsou. V podstatě obojí způsobí zanesení bahnem, větší vlhkost a následně rozpad kameniva na menší kousky. Rozhodně nic nezpevní, to není svah z hlíny.

JirkaS píše:Mně u gabionů vadí jedna věc. Co se stane, až ta drátěná klec prorezne? Už jsem pár poškozených viděl a kameny z nich volně vypadávaly. Až se to stane ve větším rozsahu, bude se pak taková stěna prolévat betonem nebo stavět celá znova?

1) Když se s gabiony začínalo, mluvilo se o 100 leté životnosti . Myslím, že gabiony nejsou prováděny kvalitně. Dbá se na lícovou stranu, která se nasucho "vyzdívá", zbytek se kolikrát jen volně zasype a kámen neukládá. Síť tak musí vzdorovat silám, se kterými se nepočítalo.
2) sanace maltou (stříkaný beton,injektáž?) technicky možné jsou, ale kde je estetika?

Hlavně by mě zajímalo, když je gabionová stěna vysoká, jestli se někdo s kamínky pěchuje nebo je tam jen tak nasype Ke všemu nikdo nevidí, jaký sajrajt se kolikrát do nitra gabionů hází I běžný chatař si hezké kamínky nasype jen na lícovou stranu a to co nebude vidět vyplní klidně i sutí.

Na to vám odpověď dám. Třeba na I/11 takový vysoký gabion již pěkně spadl a na PR, která je nepoužívaná, se stávající začínají nebezbečně naklánět do svahu a ztrácí docela dost strukturní integritu. Takže ano, nejspíš uvnitř gabionů je kdovíco.

No nevím, je i nějaká fotka staršího data? Mi přijde, že to tak má být - vahou ta zeď tlačí proti svahu.

P_V píše: Vegetace je nezpevní, naopak do nich vnese humus který je rozblátí. Železničáři z toho důvodu nemají rádi, když jim štěrk v kolejích zarůstá plevelem. Jediné zpevnění je ten pozinkový drát.

V případech požadavků ozelenění gabionové stěny se plní současně s ukládáním kamenů na sucho sypáním zeminy smíšené s humusem a současným hutněním po vrstvách tl. 300 mm uprostřed gabionu tak, aby bylo umožněno prokořenění vegetace.

Martin z Ostravy píše:No nevím, je i nějaká fotka staršího data? Mi přijde, že to tak má být - vahou ta zeď tlačí proti svahu.

Ano, jenže tento se naklonil dovnitř víc než bylo zamýšleno - viz zábradlí nahoře

je nějaká fotka pro srovnání, na které se dá doložit, že se to pohnulo?

Tak to vám mohu poradit maximálně tak prohledat téma PR pokud se tam nenacházejí nějaká alba. Já starší nemám, ale předpokládám, že se zábradlí se sklonem v tomto případě neprojektovalo.

Je to ale OT a mělo by se to řešit v příslušném tématu.

Toto hovoří jasně naco jsou dobré gabiony ...
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zri ... zpravy_sme

srovnáváte nesrovnatelné - zatímco u hrabyně se jedná o obklad bez statické funkce na D48 pracují gabiony na principu tížní zdi tzn. mají nosnou funkci a jejich návrh je tudíž zcela jiný.

2 sauce: já nejsem ten, který tvrdí, že nějaká zeď padá, proto se ptám, jaké máte další podklady pro vaše tvrzení

Práce na staveništi probíhají i v tomto počasí. Kope se kanalizace. Něco se dělá i na mostech. Na doprovodné silnici z Hájova do Příbora dávají svodidla. Sesuv půdy se zatím neřeší.

Zajímalo by mě, jestli budou stíhat betonárky (Nový jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek?) dodávat beton pro stavbu dálnice. Bude se někde stavět mobilní betonárka?

mluvilo se svého času o tom, že se postaví mobilní betonárka na Hájově naproti Rybníka na místě bývalého kravína ... ale zvažovaly se prý i jiné lokality, takže kdo ví ... co se týče doprovodky Hájov - Příbor, tam je v plánu cestu otevřít na jaře duben či květen, až se podaří vyřešit sesuv svahu a dokončit veškerou stavební činnost

Stavba pokračuje i za dnešního, jasného a mrazivého rána. U Libhoště několik pracovníků skládalo gabionovou zeď (koukal jsem že koše mají "kolmo" k vozovce) a potom pokládka nějakých menších trubek do výkopu. Jedna část úseku už není jen uježděná hlína ale asi nějaká spodní vrstva kameniva, pěkně uválcovaná. Dokončení jedné strany a převedení dopravy je plánováno na kdy?

PS: Komu a kde dát podnět k obnově vodorovných žlutých pruhů? Na velké části už vyšisované, na křižovatce u Příbora se ztrácí ve změti starých bílých čar. Jel jsem tam měsíc zpět v noci v dešti a neviděl jsem skoro nic.

Určitě se obracet na ŘSD.
Kontakty jsou na cedulích u stavby.
Minimálně zkusit posta(at)rsd.cz, ale tam to dost trvá.
Zkus přímo nějakého tiskového mluvčí.

tak stanovena místní úprava provozu na doprovodce Libhošť - Rybí
http://mapy.novy-jicin.cz/ost/ud/ud/index.php?frame

jelikož o víkendu 2 - 3. února tam bude část silnice zabrána pro skládání materiálu na stavbu D48 a tak bude provoz řízenou osobou stavby (kyvadlový provoz) a to po dobu nezbytně nutnou ke složení nákladu ... nejspíš asi další nosníky na budoucí most ...

Reakce na podnět je rychlá, uvidíme jak reakce na plusové teploty.

Dobrý den pane,

provizorní vodorovné dopravní značení na stavbě D48 je sledováno, o vadách značení víme. V současných klimatických podmínkách, však nelze přeznačení provést. Jakmile se podmínky zlepší a budou se teploty pohybovat nad 5°C v delším časovém horizontu, dojde k obnově.

S pozdravem
Andrea Hýblová